Průvodce "Pec pod Sněžkou"

Transkript

1 Hora Sněžka 50 44'8.48"N 15 44'23.46"E Sněžka - nejvyšší hora České republiky, s pramenem Labe jednoznačně nejnavštěvovanější cíl Krkonoš. Do počátku 19. století byl náš nejvyšší vrchol znám pod německým názvem Scheekoppe. První český název vrcholu byl Pahrbek Sněžný, později Sněžovka a od roku 1823 Sněžka. Masiv Sněžky, který je složen ze svorovo - rulových hornin je "rozdělen" státní hranicí s Polskem. Na polské straně dominuje budova "ufo boudy", která byla postavena v r První bouda na současné polské straně byla bouda Slezská postavená r V roce 1857 byla poničena požárem, ale po rekonstrukci dokončené v r sloužila až do postavení zmíněné nové boudy. Bouda Česká byla postavena roku Zbourána byla v roce Nyní na české straně stojí nová moderní budova poštovny, která však neplní funkčnost klasické horské boudy. Když se na vrchol Sněžky vypravíme za jasného počasí nabízí se nám nádherný kruhový rozhled. K severu do Polska, při pohledu k jihu náš pohled nemine dominantní Černou horu, směrem k jihozápadu máme Podkrkonoší, rozpoznáváme Zvičinu, Bradlec, Kumburk, Tábor, Kozákov a dokonce i Trosky v Českém ráji. Západně za Kotlem máme Ještěd a za Vilolíkem část Jizerských hor, jako na dlani máme Obří důl, Studní a Luční horu, Úpské rašelinště a Luční boudu. Směrem k východu se nám naskýtá pohled na polské Góry Sowie, Královecký Špičák, polské stolové hory, Orlické hory a dokonce i Jeseníky. Rada pro ty, kteří nevědí kterým směrem se dívat, tak Jeseníky se nachází ve směru za polskými stolovými horami Bor a Hejšovina. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 K vrcholu Sněžky se můžeme dostat novou kabinkovou lanovkou, viz: www. turistika. cz/ mista/ nova- lanovka- nasnezku-pec-ruzova-hora-snezka nebo si můžeme udělat krásný výlet a na Sněžku dojít z několika stran pěšky: - ze západu od Špindlerovy boudy po červené, tedy cestě Česko- Polského přátelství, nebo ze Špindlerova Mlýna po modré Údolím Bílého Labe, případně po červené stoupáním podél Kozích hřbetů. Od Luční boudy je již cesta společná. - z jihu po modré Obřím dolem z Pece pod Sněžkou, nebo po žluté z Růžohorek podél lanové dráhy - z východu z Horní Malé Úpy od Pomezních bud po červené, případně žluté k Jelence a dále k vrcholu. Na virtuální pohledy z vrcholu Sněžky se můžeme podívat zde: Zajímavý web o Sněžce je i zde: Další informace najdete zde: Obří důl Údolí, dolina 50 43'35.36"N 15 43'39.94"E Údolí ledovcového původu s morénami, kary (Úpská jáma, Velká a Malá Studniční jáma), roklemi, vodopády, lavinovými svahy a lučními enklávami. V karech se vyskytuje vzácná květena i zvířena (všivec sudetský, koniklec jarní, lomikámen vstřícnolistý, tetřev, tetřívek, vzácný hmyz. Zvláště biologicky cenné území je "Krakonošova zahrádka". Od 16. stol. s přestávkami se v údolí těžily železné, měděné a arzénové rudy. Dnes jen zakrytá šachta (možnost předem zamluvit prohlídku). Haldy hlušiny na dně Obřího dolu pocházejí z rudného průzkumu v 50. letech min. století. V bývalé kapličce je zde expozice zemích lavin (mur). Pod murami v r bylo zasypáno 7 obyvatel Obřího dolu. U Kapličky jsou na říčce Úpě zbytky klauzy na plavení dřeva. Horskou květenu na dně údolí prezentuje především violka žlutá sudetská. Při turistické cestě pamětní deska PhDr Karla Kaviny ( ) který studoval krkonošské rašeliníky, houby a játrovky. Na bočním Rudném potoce byla r postavena vodárna pro Sněžku. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Malá Úpa Chodník, naučná stezka 50 43'40.60"N 15 49'23.48"E 10 pohádkových zastavení je rozmístěno na malebná místa v Malé Úpě. Každé zastavení se skládá z panelu s Pohádkou od slavné spisovatelky paní Marie Kubátové, přeloženou do angličtinyj, němčiny a polštiny, a z herního prvku pro malé turisty. Pohádky jsou převzaty z knihy Pohádky z Krkonoš. Na jednotlivých zastaveních jsou zároveň umístěny reliéfové prvky, děti je mohou překreslit do brožurek, zakoupených za malý poplatek v infocetru. Po zakreslení všech 10 ornamentů, tudíž po zdolání celé stezky, získají na informačním centru nebo v penzionu Permoník odměnu - "Maloúpský pohádkový groš". Kromě toho si však rodiče i děti odnesou s sebou nevšední zážitky z nádherných výhledů na kouzelná panoramata východních Krkonoš. Autor článku: Zuzana Semeradova Další informace najdete zde: Kozí hřbety Hřeben 50 43'59.81"N 15 39'37.12"E Kozí hřbety - výrazný strmý hřeben, který vystupuje z Luční hory směrem ke Špindlerovu Mlýnu. Délka hřebene je cca 3 km. V období století zde probíhala těžba stříbrných, měděděných a arsenových rud. Chůze po hřebenu je zakázana, přístupná je pouze Vyhlídka Krakonoš. Část bývalé stezky, která vedla přímo po hřebenu je ještě částečně viditelná. V zimě je, z důvodu lavinového nebezpečí, úbočí Kozích hřbetů nepřístupné. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 Další informace najdete zde: Malý Šišák Vrchol 50 45'33.65"N 15 38'55.15"E Malý Šišák je skalnatý vrchol na hranicích s Polskem (1440 m) nad Sedmidolím. I přes své jméno je o 16 m vyšší než Velký Šišák. Jihovýchodní svahy spadají do Čertova dolu s Čertovou strouhou, který jej odděluje od Čerova Návrší. Po vrcholu Malého Šišáku prochází státní hranice s Polskem, po severním svahu, po polské straně, vede magistrála Česko - polského přátelství. Další informace najdete zde: Černá hora Vrchol 50 39'6.54"N 15 44'35.46"E Výrazný vrchol, který se tyčí nad Černým Dolem a Jánskými lázněmi. Vybíhá z masivu Českého hřbetu a Luční hory. Na vrcholu je umístěn televizní vysílač. V letech byla postavena kabinková lanovka z Janských Lázní, která byla v roce 1980 modernizována. Významné středisko zimních sportů. Další informace najdete zde: Údolí Bílého Labe Údolí, dolina 50 44'20.13"N 15 38'59.24"E Údolí Bílého Labe - horské údolí erozně ledovcového původu, které se nachází mezi Kozími hřbety a pohraničním hřbetem, údolím probíhá rozhraní mezi žulovými a rulovými horninami. Délka údolí je cca 6, 5 km a je ohraničeno Bílou loukou a rozcestím U Dívčí lávky. Údolím prochází modrá turistická značka ve směru Špindlerův Mlýn - Luční bouda. Cykloturisté mohou využit asfaltovou cestu, která vede od rozcestí U Dívčí lávky k boudě U Bílého Labe. Další informace najdete zde: Modré kameny Skalní útvar 50 38'33.33"N 15 46'43.92"E Sklaní útvar z kvarcitu, což je původně sediment mořského dna. Během několika milionů let byly horniny zvrásněny do dnešní podoby. K Modrým kamenům se nejlépe dostanete z Janských Lázní po modré a následně po žluté TZ. Autor článku: Martina Tůmová Další informace najdete zde: Důl Bílého Labe Údolí, dolina 50 44'14.09"N 15 39'44.44"E Důl Bílého Labe - divoké horské údolí ledovcového původu. Délka údolí je 6, 5 km a je ohraničeno Bílou loukou a rozcestím U Dívčí lávky. Údolím prochází modrá turistická značka ve směru Špindlerův Mlýn - Luční bouda. Cykloturisté mohou využit asfaltovou cestu, která vede od rozcestí U Dívčí lávky k boudě U Bílého Labe. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Další informace najdete zde: Hřeben Kozí hřbety Hřeben 50 44'5.24"N 15 38'37.52"E Kozí hřbety jsou dominantou kotliny Špindlerova Mlýna a součástí Českého hřbetu. Nazývá se tak celý západní, 3 km dlouhý, hřeben vybíhající z Luční hory. Jedná se o strmý hřeben ze svorů křemenců a rul mezi dolem Bílého Labe a Sv. Petrem. Hřbet je porostlý klečí a na svazích jsou porosty smrku a kosodřeviny. Nejzápadnější výběžek Kozích hřbetů 2km severovýchodně od Špindlerova Mlýna se nazývá Železný vrch (1321 m n.m. ). Je to svorový hřbet, kromě k východu, na všechny strany strmě spadající do údolí (o výškových metrů). Jsou zde Kamenná moře a sutě. Tento jediný vrchol splňuje kritéria samostatného vrcholu. Vrchol porůstá kleč, níže smrčina, místy rozvolněná. Na vrcholu je geodetický bod. Další dva vrcholy (1318mn.m. a 1387mn.m.) v hřebeni nejsou v mapách přímo pojmenovány a patří kvedlejším vrcholům Luční hory V století v této oblasti probíhala těžba měděných, arsenových a stříbrných rud. Turisticky jsou Kozí hřbety přístupné pouze ve východní části, kde se nachází vyhlídka. Vede zde odbočka červené turistické značky na počátku hřbetu skótou 1422mn.m. a je nazývána Krakonoš. Z vyhlídky je krásný rozhled do západní části Krkonoš a Sedmidolí. Samotná červená tur. vede jižním úbočím tohoto hřebene. Svahy hřbetů jsou lavinové, proto je v zimě i tato trasa uzavřena. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: Říčka Bílé Labe Bílé Labe se vlévá do Labe nedaleko Špindlerova Mlýna '46.46"N 15 37'45.13"E Autor článku: Irena Hejlová Další informace najdete zde: Špindlerův Mlýn - Aquapark Aquapark 50 44'3.01"N 15 36'33.73"E Aquapark ve Špindlerově Mlýně se nachází na levém břehu Labe naproti dolní stanice lanové dráhy na Medvědín. Nabízí relaxaci po zimní lyžovačce případně po letním šmajdání po krkonošských kopcích. V areálu se nachází rekreační bazén o teplotě 28oC, dětský bazén, tři tobogány, vodní hřib, vířivka, divoká řeka, vodní kola. K dispozici je dále sauna, vodní pára, masáže. Aktuální ceny vstupného a otevírací dobu je možno ověřit na webu: Kontakt: AQUA PARK Špindl Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn tel: fax: info@aquaparkspindl.cz web: Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Ski areál Černý Důl Ski areál 50 38'13.31"N 15 42'18.76"E Černý důl je ideálním místem pro rodiny s dětmi a začínající lyžaře. S největším dětským lyžařským parkem, který je vybavený pojezdovým pásem, a mírnými, širokými sjezdovkami, patří Černý Důl k nejoblíbenějším lokalitám SkiResortu ČERNÁ HORA PEC, který je největším lyžařským resortem v ČR. Nabízí 37 km sjezdovek na 1 skipas. Tvoří ho 5 areálů: Černá hora-janské Lázně, Pec p. Sněžkou, Černý Důl, Velká Úpa, Svoboda n. Úpou. AREÁL V ČÍSLECH: Černý Důl Zařízení: 2x 3sedačková lanovky, 6x lyžařský vlek, 1x pojezdový pás Počet km sjezdovek: 6,5 km Technický sníh: 4,5 km Počet km běžeckých tratí: 13 km Přepravní kapacita: osob / hod. Modré sjezdovky: 61% Červené sjezdovky: 39% Černé sjezdovky: 0% Tipy: Ideální areál pro rodiny s dětmi a lyžaře - začátečníky Největší dětský lyžařský park SkiResortu s pojezdovým pásem FordBar Cappy Hot 10Kč, Espresso 20Kč, Hruškovice 30Kč, SkiExpress menu, Fast Food Kontakt: MEGA PLUS s.r.o. Černohorská Janské Lázně Infolinka: skiresort@skiresort.cz Další informace najdete zde: Ski areál Strážné Ski areál 50 39'49.32"N 15 36'54.32"E Skiareál Strážné je moderní lyžařské centrum nacházející se v nadmořské výšce 800m n. m. 6 km od Vrchlabí směrem na Špindlerův Mlýn. Náš areál je vybaven čtyřmi sjezdovými tratěmi všech stupňů obtížnosti od modré až po černou. Našim nejmenším návštěvníkům můžeme nabídnout dětský vlek "provázek" a velmi mírný cvičný svah v těsném Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 sousedství modré sjezdovky. Pro další sportovní aktivity našich návštěvníků je připraven snowtubing, freestyle snowpark vybavený osvětlením pro večerní jízdy, nebo například zimní projížďky na koních. Příznivcům běžeckých disciplín a skialpinismu se zde nabízí ideální výchozí bod pro hřebenové tůry třeba až na nejvyšší vrchol ČR Sněžku. Běžecké stopy začínající ve Strážném jsou napojeny na Krkonošskou lyžařskou cestu. Všechny sjezdové tratě jsou dvakrát denně upravovány rolbou, běžecké stopy jsou upravovány dvakrát týdně, v případě sněhových kalamit i častěji. Zhruba 50% sjezdových tratí je uměle zasněžováno a osvětleno. Provozní doby lyžařských vleků jsou od 9:00 do 16:00, večerní lyžování od 18:30 do 21:00. Pro ubytování našich návštěvníků je k dispozici cca lůžek, rozmístěných v soukromých ubytovacích zařízeních o různých cenových hladinách, od penzionů typu ubytoven až po luxusní apartmány vybavené saunami a vířivými lázněmi. Pro parkování našich hostí jsou určena dvě placená parkoviště, vybavená kamerovými systémy a 24 hod dohledem. V rámci zkvalitnění služeb byly vjezdové systémy na tato parkoviště vybaveny softwarem akceptujícím tzv. kongresové karty pro dlouhodobý parking s možností opakovaného vjezdu a výjezdu bez nutnosti komunikace s obsluhou parkingu. Odbavovací systémy na vlecích byly vybaveny čtečkami čipových karet. Nově v sezoně nabízíme našim zákazníkům širokou škálu jízdenek počínaje jednotlivou jízdou až po celosezonní skipas, nebo například bodové či časové jízdenky. Další novinkou v sezoně je otevření zcela nové restaurace v horní stanici vleku Kotva. Zde naleznete nové WC, umývárnu, zimní terasu s vyhlídkou na sjezdovku, nebo multimediální kiosek s vysokorychlostním připojením na internet. Přijedete-li do Strážného, nudit se jistě nebudete. Mnoho příjemných zážitků na lyžích i bez nich Vám přeje vedení skiareálu Strážné. Další informace najdete zde: lanová dráha na Pláň - ski areál Svatý Petr Lanovka 50 42'54.04"N 15 36'50.33"E Lanová dráha Špindlerův Mlýn (Svatý Petr) - Pláně byla zprovozněna v květnu Tehdy se jednalo o lanovku jednosedačkovou s délkou 1050 m. V letech byla prodloužena na 1350 m. V roce 1987 byla lanovka rekonstruována na dvousedačkovou, v této podobě vydržela pouze 5 let, protože v roce 1992 byla přestavěna na lanovku čtyřsedačkovou systému Doppelmayr. Dolní stanice ve Svatém Petru se nachází ve výšce 748m, horní stanice na Pláni je ve výšce 1185, celkové převýšení je 437 metrů. Aktuální info o provozu lanovky je zde: Další informace najdete zde: Rýchorská bouda Bouda 50 39'36.68"N 15 50'59.89"E Rýchorská bouda, dnes již bývalá horská, byla postavena v r Dnes ji využívá České centrum ekologické výchovy. Občerstvení pro návštěvníky je však v provozu. K Rýchorské boudě je možný přístup z několika směrů, po červené turistické značce, tzv. Cesta bratří Čapků, po žluté z Horního Maršova a po zelené ve směru Janské Lázně - Žacléř První budovou, která byla, na do té doby zapomenutém hřbetu Rýchor postavena, byla roku 1892 Maxova bouda. Dnes je v místě Maxovy boudy upravené vyhlídkové místo s možností výhledů na panorama východních Krkonoš. Sousední Rýchorskou boudu, jako moderní pohostinské zařízení, postavil za jeden milion korun stavitel Wagenknecht z Trutnova, v roce 1926, pro Bertholdu Hampelovou a Josefa Grossmanna. V roce 1946 přešla bouda pod národní správu Klubu českých turistů v Praze. V srpnu 1950 ji převzalo pražské sokolské družstvo Vzlet. Delší čas bouda patřila podniku Interhotel Krkonoše se sídlem ve Vrchlabí. V roce 1976 byla Rýchorská bouda převedena pod Správu KRNAP s tím, že zde bude vybudováno, u nás první, školící středisko ochrany přírody internátního typu. V letech byla budova, Správou KRNAP, rekonstruována investicí, která přesahovala 8 milionů Kčs. Činnost Výchovně vzdělávacího střediska státní ochrany přírody byla započata v roce Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Další informace najdete zde: Kostel s. Petra a Pavla Kostel 50 44'30.48"N 15 49'2.99"E Tento památný kostel se nachází na území Krkonoš, které bylo osídlováno už při kolonizaci za Přemysla Otakara II. ve 13. století. Osídlování Malé Úpy však začalo až v 16. století, kdy majitel vrchlabského panství Kryštof z Gendorfu inicioval těžbu nerostu a hlavně dřeva pro Stříbrné doly v Kutné Hoře. Podle trutnovského kronikáře Simona Hüttela začaly práce na plavebních přehradách? klausách a těžbě dřeva prvně v roce 1566 právě v okolí horské říčky Malá Úpa. Podle tereziánského katastru vznikla stejnojmenná obec až v roce Z dalších údajů v Hüttelově kronice vyplývá, že lidé v Malé Úpě příležitostně žili asi už od roku Do té doby nedotknutelná příroda okolo říčky Malá Úpa se začala v druhé polovině 16. století zaplňovat dřevorubci z Tyrolska a to zejména z Korutan a Štýrska. Těžba dřeva i nerostů již na začátku 17. století upadala, ale osadníci hned po příchodu založili na vykácených pasekách louky a postavili první horské chalupy. Mýta zúrodňovali stále usilovněji, aby mohli chovat krávy a kozy. Každá rodina dostala k vykácení svou lokalitu a proto i vzniklé luční enklávy a lesní samoty ještě několik dalších století obývali převážně příslušníci jedné rodiny. Rudy byly těženy v 16. století v osadě Smrčí a ve Lvím dole. Sem se vrátila těžba ještě v roce 1735 a potom hlavně v letech 1841 až Vytěžená železná ruda a arzenik se tehdy zpracovávaly v Peci pod Sněžkou. Další obživou našich předchůdců bylo pašování cukerínu ze sousedního Slezska. V roce 1779 navštívil Malou Úpu budoucí císař Josef II., doprovázený známým generálem Laudonem. V rámci své náboženské politiky nechal místním horalům postavit kostel. Dne 22. února 1791 byl stánek Boží, nejvýše položený kostel v Čechách (975 m), zasvěcen patronům Petru a Pavlovi. Ovšem ve hodin po zásahu bleskem dřevěný kostel vyhořel. Ihned byla zahájena výstavba nového kostela a 18. října 1807 už v něm byla sloužena mše svatá. Při stoletém výročí byla na stropním oblouku mezi presbytářem a lodí umístěn pamětní nápis s letopočtem 1791 a rakouskou orlicí. Krátce na to v roce 1889 byl kostel ve větším rozsahu renovován. Poslední oprava proběhla za těžkých podmínek v roce Nebýt vydatné finanční pomoci krajanů žijících dnes v Německu, zřejmě by k renovaci vůbec nedošlo. Při větších vnitřních úpravách v roce 1936 byl postaven nynější hlavní oltář. Na ústředním obraze jsou církevní patroni kostela Petr a Pavel. Levý obraz představuje svatou Terezu - příklad zbožnosti a pravý obraz svatou Alžbětu Durynskou, jako příklad dobročinnosti. Boční oltář vpravo je zasvěcen Matce boží a na levé straně je svatá Barbora, ochránkyně horníků. Oltář je památkou na hornickou minulost Malé Úpy. Horníci, kteří pracovali na slezské straně hor v Arnsbergu, severně od Pomezních Bud, oslavovali každoročně svatou Barboru slavnostním průvodem zakončeným mší svatou na její počest. Staré věžní hodiny, které nejsou v provozu, teprve na rekonstrukci čekají. Kostel ztratil už třikrát své zvony. Poprvé při požáru v roce 1806, podruhé 1916 pro válečné účely a ze stejného důvodu i v roce Jenom malý zvon ve věžičce všechny války přečkal. Varhany pocházejí z roku Několikrát byly vylepšeny nebo opraveny a dodnes hrají. Zdejší farnost, založená spolu s kostelem již od roku 1946, po násilném vystěhování německých obyvatel, neexistuje. Nedílnou součástí kostela je i přilehlý hřbitov, kde se pohřbívalo od konce 18. století až do konce 2. světové války. Po odsunu Němců byl hřbitov takřka zapomenut, v jedné chvíli mu dokonce hrozila likvidace. Zásluhou několika starousedlíků se zachoval a opět tu nachází věčný klid ti, kterým se Malá Úpa stala více než domovem. O kostel i hřbitov se dnes stará několik místních lidí, kterým za práci vzdáváme dík a vyslovujeme uznání. Už od 18. století v Malé Úpě existovala zařízení, která poskytovala příchozím potřebné služby. První větší hostince a horské boudy, zaměřené na poskytování služeb cestovnímu ruchu, vznikly až v druhé polovině 19. století při celoevropském rozmachu turistiky. V Malé Úpě nejvíce vzrostl cestovní ruch až s rozvojem zimních sportů po l. světové válce. Roku 1945 měla obec Malá Úpa kolem 1000 stálých obyvatel. V té době měly obě části? Dolní i Horní Malá Úpa již 1120 lůžek pro hosty (oproti dnešním 2500 lůžkům). Při srovnání s počtem trvale usedlých obyvatel je zřejmé, že Malá Úpa měla již tehdy charakter rekreačního horského střediska. V roce 1980 byla Malá Úpa jako samostatná obec zrušena a stala se součástí Pece pod Sněžkou. Až po sametové revoluci roku 1989 se podařilo zdejší občanské iniciativě obec Malou Úpu opět osamostatnit. Další informace najdete zde: Hoffmanova bouda Bouda 50 37'57.18"N 15 45'22.03"E Penzion Hoffmanova bouda z konce 19. století se nachází, cca v půlce cesty mezi Svobodou nad Úpou a Černým Dolem, na severním okraji Janských Lázní. K Hoffmannově boudě vedou dvě turistické značky, zelená z Janských Lázní a žlutá ve směru Svoboda nad Úpou - rozc. nad Hoffmann. boudou (dále po modré k Zrcadlovkám), kříží se tu i tři cyklotrasy KČT č. 22, 4210 a 19A. Od rozcestníku pod boudou je odbočka vedoucí na Černou Horu. Zejména cyklisté o stoupání k vrcholu vědí své... Info o možnosti ubytování a kontakty na Hoffmannovu boudu jsou k získání zde: janskelazne. cz/cz/ pension- Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 hoffmanova-bouda-janske-lazne-112.html Další informace najdete zde: Lysečinská bouda Bouda 50 42'45.65"N 15 50'3.88"E Lysečinská bouda se nachází ve východní části Krkonoš mezi Albeřickým vrchem a prameny Lysečinského potoka. Bouda, který dýchá "starou" horskou atmosférou, byla v roce K Lysečinské boudě je možný přístup po asfaltové cestě z Horních Albeřic, nebo po modré turistické značce z Horního Maršova. Kolem boudy také prochází červená turistická značka ve směru Horní Malá Úpa - Trutnov, tzv. Cesta bratří Čapků. Info o možnosti ubytování, cenách a kontaty jsou zde: Další informace najdete zde: lanová dráha na Černou horu - Černohorský expres Lanovka 50 38'22.13"N 15 45'40.54"E První lanová dráha na Černou horu zahájila provoz 31. října 1928, její délka byla metrů. Lanová dráha v dnešní trase byla do běžného provozu uvedena v roce 1982, její délka je metrů. Poslední významná rekonstrukce se uskutečnila v roce Nejvýraznějším poznávacím prvkem jsou osmimístné přepravní gondoly Doppelmayer. Dolní stanice lanové dráhy je umístě západně od centra Jánských Lázní v nadmořské výšce 694 m, horní stanice se nalézá nad jižním svahem Černé hory ve výšce 1260 m. Převýšení je tedy 566 metrů. Doba jízdy je 7,4 minuty. Přepravní kapacita lanové dráhy, která je známa pod názvem Černohorský expres, je osob za hodinu. Provozní doba: 9:00-12:00 a 13:00-18:00 (za příznivého počasí) Jízdné dospělí: nahoru 120,- Kč, dolů 80,- Kč, zpáteční 160,- Kč Jízdné děti: nahoru 80,- Kč, dolů 60,- Kč, zpáteční 120,- Kč. Při zakoupení jízdného je účtováno 50 Kč za kartu, které se vrací po ukončení jízd v automatu v horní i dolní stanici. Aktuální info o provozní době a aktualitách je k získání zde: nebo: Další informace najdete zde: Dolní Maršov - Turistické informační centrum Infocentrum 50 38'1.66"N 15 48'42.31"E Turistické informační centrum "Krkonoše", kde návštěvník města najde vše potřebné, se nachází při hlavní silnici ve směru Trutnov - Pec pod Sněžkou, na tzv. Rýchorském sídlišti čp Kontakt: Turistické informační centrum "Krkonoše" Dolní Maršov I. Rýchorské sídliště Svoboda nad Úpou tel./fax: tel.: info@chatycechy.cz Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 web: Další informace najdete zde: Obří důl - informační středisko správy KRNAP Infocentrum 50 42'23.80"N 15 43'55.78"E AKTUÁLNĚ: od 1. ledna 2012 je toto informační centrum uzavřeno. Více info na webu KRNAPu, zde: www. krnap. cz/ specialni- projekty/ tiskova- zprava- sprava- krnap- uzavre- informacni- centrum- v- obrim-dole/... Informační středisko správy KRNAPu v Obřím dole, kde návštěvník obdrží veškeré informace o KRNAPu a Krkonoších, se nachází nedaleko dolní stanice lanové dráhy. Otevírací doba: červen - září po-ne 8:30-12:00 a 12:30-17:00 říjen - prosinec po-pá 8:00-12:00 a12:30-15:00 leden - březen po-ne 8:30-12:00 a 12:30-17:00 (od 27.12) duben - květen po-pá 8:00-12:00 a 12:30-15:00 Kontakt: Informační středisko správy KRNAP, Obří Důl 128, Pec pod Sněžkou isobridul@krnap.cz tel: web: Další informace najdete zde: Výrovka Ostatní 50 42'55.33"N 15 40'49.33"E Bouda postavena na místě původní Výrovky a Havlovy Boudy, které vyhořely v r a 1948, občerstvení, křižovatka turistických cest. Nachází se v první zóně Krkonošského národního parku na hřebeni nedaleko druhé a třetí (Studniční a Luční) nejvyšší hory ve výšce 1368 m.n.m. Jak vznikl název Výrovka není úplně jasné. Němečtí osadníci nazývali toto místo Geiregrucke, což je v překladu Supí rozhled. Tento název s podobným Ostříží výhled, nalezneme ve starých českých turistických průvodcích hned s vysvětlením, že vznikl od strážního bodu, kde se celníci rozhlíželi. Jiná legenda, jak uvádí pan Jirásko, hovoří o pašeráku Georgu Wenzelovi, který byl zván Geierwanz a v tomto místě omylem zabil svou dceru na místo nenáviděného grenzjägera. Možné vysvětlení je i od německého klení zum Geier!, což je jako Naše k čertu! či kýho výra, které patřilo zde hlídajícím celníkům, grencákům. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9

10 Lánov - infocentrum Infocentrum 50 37'11.13"N 15 39'21.68"E Lánovské informační centrum, kde návštěvník najde vše potřebné o obci, mikroregionu a Krkonoších, se nachází v části obce Prostřední Lánov čp. 39, v křižovatce při silnici č. 14 vedoucí ve směru Vrchlabí - Trutnov. v budově IC se nacházi i veřejné toalety. Otevírací doba: po - pá 8:00-11:30 a 12:00-16:00 Kontakt: infocentrum@lanov.cz tel.: web: Další informace najdete zde: Špindlerův Mlýn - turistické informační centrum Infocentrum 50 43'30.63"N 15 36'31.00"E Turistické informační centrum, kde návštěvník najde vše potřebné o Špindlerově Mlýnu a Krkonoších se nachází ve Svatopetrské ulici čp. 173 v budově městského úřadu. V infocentru je k získání turistická známka č Špindlerův Mlýn. Kontakt: Turistické informační centrum Svatopetrská Špindlerův Mlýn tic@mestospindleruvmlyn.cz info@spindlmu.info web: tel.: fax: Další informace najdete zde: turistické rozcestí Luční bouda Rozcestí 50 44'4.09"N 15 41'51.47"E Turistický rozcestník, který se nachází u Luční boudy, ukazuje turistům cestu v třech směrech. Po značce červené od rozcestí Chalupa na Rozcestí, Výrovka - Špindlerův Mlýn, po značce modré ve směru Špindlerův Mlýn, Údolí Bílého Labe - rozcestí u bývalé Obří boudy (dále po červené Sněžka) a po značce žluté přes Stříbrný hřbet ve směru Luční bouda - cesta Česko-polského přátelství. Na dalším rozcestníku jsou samostatně značeny cesty pro běžkaře ve směru Pod Malym Szyszakiem - Dom Slasky. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 10