PŘÍLOHA Č. 1 Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi obyvateli města Benátky nad Jizerou PŘÍLOHA Č. 2 Formulář Projektový list

Transkript

1 Strategický plán rozvoje města Benátky nad Jizerou do roku

2 1. ÚVOD Slovo starosty města Benátky nad Jizerou O strategickém plánování Metodika tvorby strategického plánu Realizace strategického plánu POSTUP PRACÍ NA PŘÍPRAVĚ SPRM BENÁTKY NAD JIZEROU Průběh zpracování Strategického plánu rozvoje města Organizační struktura ANALYTICKÁ ČÁST Historický vývoj Benátek nad Jizerou Celková charakteristika města a regionu NÁVRHOVÁ ČÁST Rozvojová vize města Klíčové oblasti REALIZAČNÍ ČÁST Opatření k naplnění strategických cílů Podrobná specifikace navržených opatření MONITOROVACÍ ČÁST Monitorovací ukazatele klíčových oblastí IMPLEMENTACE Institucionální zabezpečení Financování rozvoje Postup realizace (cyklus implementace) Monitoring implementace a komunikace s okolím SEZNAM ZKRATEK PŘÍLOHA Č. 1 Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi obyvateli města Benátky nad Jizerou PŘÍLOHA Č. 2 Formulář Projektový list 2

3 1. ÚVOD 1.1 Slovo starosty města Benátky nad Jizerou Město Benátky nad Jizerou se svými cca obyvateli patří do kategorie menších měst. Od roku 1990 prošlo město významným obdobím charakterizovaným zásadními změnami politickými, společenskými i změnami týkajícími se samotného vzhledu a rozvoje města. města v celé struktuře společnosti. Vstup ČR do EU znamenal i přijetí určitých pravidel charakteristických pro vytvoření určitého standardu, umožňujícího koordinované a průhledné plánování tzv. udržitelného rozvoje Město Benátky nad Jizerou z hlediska požadavků evropských programů nemusí vytvářet tento strategický dokument. Zastupitelstvo města chce však svým občanům, okolním obcím i regionálním a státním orgánům dokumentovat své záměry pro další období. Na tomto dokumentu je cenné, že za pomoci odborné firmy ho zpracovávaly komise složené vesměs z benáteckých občanů. Určitě nejde o dokument dokonalý, ale záměrem je položit určitý základ, který bude pravidelně aktualizovaný na společném politickém a společenském konsenzu, charakteristickém pro určité období. Postupně se bude vytvářet jakási kronika, která ozřejmí náhled na rozhodování v určitém čase, což může být i určitou praxí pro rozhodování příští. Vytvářejí se tak určité mantinely pro rozhodování politických reprezentací, postupně přicházejících na radnici, které zaručí určitou kontinuitu a vyloučí nahodilost. Jsme si vědomi obrovského potenciálu přilehlého území (bývalý VVP Mladá, sousedství hl. města Prahy) a tím, že bude nutno průběžně monitorovat celkovou situaci, odborně a rychle reagovat. Přejme si proto, aby tento dokument vyjadřoval přání většiny benáteckých občanů s vůlí jejich přestavitelů reagovat na jejich připomínky tak, aby nikdy nebyl zastaralý a neaktuální. Jaroslav Král starosta města 1

4 1.2 O strategickém plánování Vstup České republiky do Evropské unie sebou přinesl i nové principy řízení samostatných správních celků. Mezi nimi i široce přijímaný a uznávaný princip tzv.udržitelného rozvoje, tedy rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. Jde o vyvážený rozvoj v ekonomické, sociální a environmentální oblasti, využívající strategické plánování a zohledňující názory a potřeby veřejnosti. Moderní veřejná správa musí přijímat také moderní metody řízení, které směřují k rozvoji daného územního celku. Jednou z metod efektivního řízení je existence strategického plánu. Co je strategický plán rozvoje města? Strategický plán rozvoje města je v podstatě ucelený koncepční plán rozvoje města v podobě písemného dokumentu, který je základem pro další směry rozvoje města s návazností na rozvoj regionu či větších územních celků. Strategický plán rozvoje města (SPRM) je pořizován jako dokument dlouhodobé koordinace veřejných a soukromých aktivit demografického, ekonomického, sociálního, kulturního a ekologického charakteru na území města. Hlavním smyslem je organizace rozvoje města na bázi souladu jednotlivých zájmů tak, aby město prosperovalo jako celek. Úkolem strategického plánu rozvoje města je: definovat společné zájmy města, jeho obyvatel, zájmových organizací a podnikatelských subjektů definovat předpoklady realizace těchto zájmů včetně zajištění zdrojů pro jejich financování optimalizovat podmínky pro život a podnikání ve městě koordinovat vynakládání veřejných investic definovat dlouhodobé záměry politiky města posilovat sounáležitost a odpovědnost za rozvoj města u obyvatel, veřejných institucí, NNO a podnikatelů. SPRM rozvoje města bude sloužit jako podklad pro: zpracování projektových a investičních záměrů realizovaných ve městě sestavování městského rozpočtu práce na novelizacích územního plánu centrální zóny města a regulačních plánů pro jednotlivé městské části rozpracování programových dokumentů jednotlivých oblastí života města sestavování finančních projektů k žádostem o finanční zdroje z EU, EHP, českých národní zdrojů apod. 2

5 Součástí strategického plánu je analýza vnějších a vnitřních podmínek dosavadního vývoje, definice rozvojových příležitostí města a jeho slabých a silných stránek. Na základě tohoto hodnocení jsou definovány strategické směry a cíle rozvoje města a návrh opatření k jejich dosažení, stejně jako způsoby, jakými je následně vyhodnocováno plnění vytyčených cílů. Strategický plán je zpracován na dobu platnosti několika let a nemůže a ani nemá být rigidním materiálem, ale živým dokumentem, který je aktualizován podle měnících se vnitřních a vnějších podmínek života města. K tomu je nezbytné využití principu partnerské spolupráce a zapojení veřejnosti do všech fází strategického plánování. 1.3 Metodika tvorby strategického plánu Vzhledem k tomu, že neexistuje jediná všeobecně přijímaná metoda provádění strategického plánování obcí a měst, zpracovatel strategického plánu zvolil metodiku, která je definována v tomto dokumentu a popisuje jednotlivé kroky zpracování zvolené na základě současných postupů a zkušeností zpracovatele plánu. Rozvojový dokument je zpracován metodou analýz, průzkumu a strukturovaných diskusí, ze kterých jsou následně formulovány závěry pro jednotlivé postupné kroky. Pracovní skupiny posuzují a projednávají jednotlivé postupové kroky např. formou komunitního plánování a veřejné diskuse a stanovují závěry na základě konsenzu (východiska pro další postup). Uvedený postup je v různých obměnách dlouhodobě zaveden pro programování regionálního rozvoje v zemích EU a od roku 1998 v ČR a doporučován MMR ČR. Část Analytická Syntetická Činnost Organizačně technická příprava, vytvoření řídící skupiny a pracovních skupin Analýza prostředí - vyhodnocení současného stavu jako východiska pro další postup Návrh rozvojové vize, globálních cílů a klíčových (prioritních) oblastí SWOT analýza, tj.stanovení silných a slabých stránek města, vnějších hrozeb a příležitostí Návrh strategických cílů klíčových oblastí Návrh způsobu realizace cílů, opatření a rozvojových aktivit, sestavení zásobníku projektů Veřejné projednání Dojednání finální podoby obecně akceptovatelného strategického plánu Zpracování dokumentu 3

6 Základní členění vlastního dokumentu Každý SPRM by měl obsahovat následující částí: Příprava a organizační zajištění Analytická část Návrhová část Realizační část Monitorovací část Příprava a organizační zajištění Pro kvalitní a profesionální přípravu celého dokumentu je nezbytně nutné na začátku práce stanovit co možná nejpodrobněji veškeré organizační detaily, koncepci a harmonogram přípravy dokumentu. Stejně tak je důležité pečlivě zvážit zástupce a reprezentanty jednotlivých oblastí, zájmových skupin a organizací města Analytická část Analytická část dokumentu v sobě zahrnuje situační analýzu, z níž vychází podrobný popis profilu města, který je podkladem a hlavním faktografickým materiálem pro všechny další kroky procesu zpracování SPRM. Fakta a poznatky získané při zpracování profilu města jsou podklady a vstupy pro vypracování SWOT analýzy, pro definování vize rozvoje města, globálních cílů rozvoje a klíčových oblastí. Z vypracovaného profilu rovněž vychází stanovení strategických cílů a opatření a je podkladem pro kvantifikaci očekávatelných výsledků navrhovaných rozvojových aktivit a pro jejich zpětné hodnocení. Z výše uvedeného vyplývá, že část dokumentu, která je věnována zpracování profilu města je důležitým vstupem a nedílnou součástí zpracování strategie a výrazně ovlivňuje i zaměření a výsledné návrhy řešení. Profil tvoří informační databázi důležitou pro celý proces zpracování dokumentu i pro všechny zapojené osoby. Obsahové zaměření analýzy města Situační analýza je souhrn dílčích činností, které předcházejí zpracování profilu města. V průběhu zpracování situační analýzy dochází ke zkoumání prostředí z různých hledisek, shromáždění objektivních informací o místní situaci a postavení města ve větším celku tzn. kraji nebo státě. Získané informace jsou podkladem pro zpracování SWOT analýzy, pro identifikaci kritických bodů, pro návrhy řešení a aktivit a naplňování strategických cílů. Součástí analýzy města je shromáždění informací o sociálně ekonomické situaci, zaměřené na předchozí vývoj i současnou situaci. Analýza je prováděna jak z hlediska kvantitativního, tak z hlediska kvalitativního. 4

7 1.3.3 Návrhová část Návrhová část strategického plánu obsahuje kapitoly, které v sobě zahrnují následující aktivity: Rozvojová vize města a dlouhodobé cíle SWOT analýza města Definice rozvojové vize Stanovení klíčových oblastí SWOT analýzy klíčových oblastí Stanovení strategických cílů klíčových oblastí V tvorbě strategie je nutné postupovat od globálního vnímání města, po stanovení klíčových oblastí, dále definování konkrétních úkolů, postupů a opatření, které by měly vést k naplnění rozvojové vize a strategických cílů. Rozvojová vize města Jedním z důležitých momentů v přípravě strategického plánu je formulace rozvojové vize města a k ní stanovené cíle. Tato zásadní formulace ovlivní další postup prácí na tvorbě strategie a ovlivňuje další směrování dokumentu a jeho jednotlivých částí. Jedná se o pohled na město jako celek. Měla by obsahovat jak stávající stav města a přilehlého regionu tak jasně definovaný výhled ve stanoveném horizontu. Vize města by měla obsahovat filozofii a principy, na kterých bude strategie rozvoje založena. Vzhledem k tomu, že její definování nastává po zpracování analytického dokumentu je potřebné, aby již v tuto chvíli byly určeny oblasti, na které se další vývoj bude soustředit. Zde pomáhá stanovení globálních cílů, které na formulovanou vizi navazují a ukazují jasné směry rozvoje města. SWOT analýza města Po definování rozvojové vize a stanovení globálních cílů je jasně předurčen pohled na město pro zpracování SWOT analýzy města a dalších fází přípravy strategického dokumentu. Vize zpravidla výrazně omezí množství informací, které musí být pro analýzu brány v úvahu. SWOT analýza je standardní metoda používaná k definování analytických poznatků o sledovaném jevu. V metodickém pojetí představuje silný nástroj pro celkovou analýzu vnitřních a vnějších činitelů a obsahuje základní techniky zpracování strategické analýzy. Jádro metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř základních skupin, na faktory vyjadřující silné nebo slabé vnitřní stránky posuzované oblasti a faktory vyjadřující příležitosti a hrozby jako vlastnosti vnějšího prostředí). Analýzou vzájemné interakce jednotlivých faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a hrozbám na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu. SWOT je zkratkou slov z angličtiny: Strengths (přednosti = silné stránky), Weaknesses (nedostatky = slabé stránky), Opportunities (příležitosti), Threats (hrozby). 5

8 SWOT analýza tedy vychází z předpokladu, že organizace samotné realizace akce dosáhne strategického úspěchu maximalizací předností a příležitostí a minimalizací nedostatků a hrozeb. Stanovení klíčových oblastí Výběr klíčových oblastí, na které navazuje formulace strategických cílů je rozhodujícím momentem přípravy celého dokumentu. Pro jednotlivé oblasti jsou samostatně zpracované SWOT analýzy. Výběr klíčových oblastí bude proveden na základě zpracované analýzy, profilu města, definované rozvojové vize a navazující globální cíle. Základnou pro část dokumentu zaměřeného na jednotlivé klíčové oblasti jsou pracovní skupiny a supervize řídící skupiny. Je nutné, aby klíčové oblasti byly určeny uvážlivě, aby pokrývaly skutečně zásadní oblasti života města a město bylo schopno ve stanoveném horizontu dosáhnout zlepšení prostřednictvím reálných lidských a finančních zdrojů. SWOT analýzy klíčových oblastí SWOT analýza je v této fázi procesu strategického pánování zcela zaměřena na určené klíčové oblasti. Z detailně zpracované SWOT analýzy vyplynou jasně formulované strategické cíle. Využití SWOT analýzy: Pro identifikaci klíčových oblastí, resp. zpřesnění definovaných klíčových oblastí. Jako základ pro zaměření celé rozvojové strategie města. Jako základ pro formulaci strategických cílů a následně opatření a rozvojových aktivit. Jako základ pro stanovení pozice města ve srovnání s jinými městy Stanovení strategických cílů klíčových oblastí Strategický cíl určuje definovaný směr pro rozvoj města a informaci o stavu, kterého by mělo být dosaženo realizací navržených rozvojových aktivit. Strategické cíle se odvozují od vize města o jeho budoucím vývoji, globálních cílů a výsledků SWOT analýzy. Stanovení strategických cílů navazuje na výběr klíčových oblastí, zaměřuje se na tyto klíčové oblasti a tvoří základní rámec pro přijímání rozhodnutí o opatřeních a rozvojových aktivitách. Strategické cíle by měly být formulovány s vědomím reálnosti, musí být jasné a stručné, musí ukazovat směr a formulovat očekávaný výsledek. Stanovení cílů, stejně jako předtím stanovení klíčových oblastí by mělo být konsensem všech osob zainteresovaných na přípravě a realizaci strategického plánu. 6

9 Vazba mezi cíly a SWOT analýzou Formulace strategických cílů musí být v souladu s definicemi faktorů ve SWOT analýze. Cíle by měly využívat identifikované silné stránky města. Cíle by měly eliminovat identifikované slabé stránky města. Cíle by měly využívat identifikované příležitosti rozvoje města. Cíle by měly reagovat na identifikovaná ohrožení rozvoje města Realizační část Stanovení opatření a rozvojových aktivit Jde o formulaci, jakým způsobem dosáhnout naplnění formulovaných strategických cílů. Opatření můžeme vnímat jako specifickou cestu (program, projekt), jejíž prostřednictvím je dosahováno strategických cílů. Ke každému strategickému cíli existuje zpravidla více než jedno opatření. Časový horizont jejich trvání může být různý, ale vždy v rámci časového úseku, pro který se strategie rozvoje města připravuje. Opatření musí být realistické a dosažitelné. Lidské, finanční a institucionální zdroje potřebné k dosažení, musí být k dispozici, nebo alespoň identifikovatelné. Některé zdroje lze nalézt v rámci města nebo regionu. Jiné lze získat od institucí na národní úrovni nebo soukromého sektoru, případně na úrovni EU (strukturální fondy), nebo pravděpodobněji kombinací všech výše uvedených. U každého opatření by měly být zvažovány tyto faktory: Popis opatření Jednotlivé rozvojové aktivity Instituce odpovědné za realizaci Časový rámec Zdroje financování Ke každému opatření bývá zpravidla přiřazena řada rozvojových aktivit. Musí proto následovat výběr těch nejdůležitějších. Bývá obvyklé, že pro implementaci SPRM vedení města definuje akční plán, který specifikuje akce a projekty a přesný časový harmonogram jejich realizace. Akční plán by měl být aktualizován pravidelně nejlépe jednou ročně v návaznosti na sestavování městského rozpočtu Monitorovací část Postupnou realizací akčního plánu dochází k naplňování rozvojových aktivit a strategických cílů. Tato část dokumentu umožňuje průběžný a jasný monitoring naplňování cílů plánu. 7

10 Pro hodnocení strategického plánu musí být stanovena soustava monitorovacích kritérií. Při jejich výběru je třeba zohlednit jejich reálnou měřitelnost, dosažitelnost dat a provázanost kritérií. Je nezbytné, aby ve stanovených obdobích probíhalo vyhodnocení postupu realizace strategického plánu a přínosů dosažených pro rozvoj města. Na základě těchto hodnocení s přihlédnutím k aktuální situaci města a k dalším vnějším i vnitřním faktorům by měl být strategický plán aktualizován. 1.4 Realizace strategického plánu Stanovením monitorovacích ukazatelů končí zpracování strategického plánu a nastává realizační část. Proces postupného uskutečňování návrhů strategického plánu se nazývá implementace. Implementace je složitým procesem, jehož funkčnost je závislá na: politické vůli a vstřícnosti představitelů samosprávy k potřebám města vyvážené koncepci, systému přípravy a realizace projektů organizační struktuře a způsobu práce na naplňování plánu spolupráci zainteresovaných subjektů (měst a obcí, neziskových organizací, podnikatelů, partnerů apod.) komunikaci, publicitě a osvětě kontrole zpětné vazbě Implementace strategického plánu nemůže vytvářet nové organizační struktury, instituce a organizace, ale měla by vhodným způsobem využívat existující organizační strukturu a institucionální rámec. Pro řízení implementace je ale nezbytné ustanovit implementační řídící skupinu, kterou většinou tvoří dosavadní členové řídící skupiny pro zpracování SPRM. Výkonnou složkou implementační skupiny je manažer rozvoje města. Tuto funkci by měl převzít zaměstnanec městského úřadu. Předpokladem pro fungování managementu strategického plánu je přesné stanovení kompetencí implementační řídící skupiny k výkonné jednotce manažerovi rozvoje města. Cyklus implementace strategického plánu má tři základní fáze, které vyžadují provádění nutných a opakovaných činností : A. Přípravná fáze - hodnocení projektů dle stanovených kritérií - rozhodnutí o zařazení projektu do potenciálu - průběžná aktualizace potenciálu projektů B. Návrh akčního - návrh způsobu podpory projektů plánu C. Realizace akčního plánu - výběr projektů do akčního plánu pro realizaci v daném období - schválení vybraných projektů - realizace projektů - kontrola, monitoring a zajištění udržitelnosti projektů 8

11 1.4.1 Přípravná fáze Identifikace projektů (základní výběr projektů do potenciálu) Základním úkolem implementační (řídící) skupiny je vytvářet nové projektové záměry vycházející ze strategického plánu, trvale podněcovat zainteresované subjekty k jejich vzniku a vést o nich systematický přehled. Díky této činnosti je vytvořena řada záměrů, které tvoří základnu pro realizace opatření vedoucích k jejímu naplnění a seznamu potenciálních předkladatelů projektových záměrů. Důležitou platformou pro získávání nových námětů je komunikace s veřejností, podnikatelskými subjekty, neziskovými organizacemi, spolky a dalšími subjekty působícími na území města. Hodnocení projektů dle stanovených kritérií Dle předem daného postupu jednotliví předkladatelé projektů připravují a předkládají své záměry k posouzení implementační skupině. Implementační skupina zhodnotí podle specifických ukazatelů kvalitu projektu, jeho soulad se strategickými cíly a opatřeními relevantní klíčové oblasti a rozhodne o zařazení projektu do potenciálu Realizační fáze Ze zpracovaného potenciálu jsou na základě dohody všech zúčastněných a zainteresovaných subjektů stanoveny prioritní projekty. Kritéria, která musí být při výběru prioritních projektů zohledněna: soulad s ostatními cíli strategického plánování reálnost záměru a schopnost jeho realizace finanční náročnost projektu způsob financování projektu harmonogram přípravy a realizace projektu vliv na podnikatelské prostředí vliv na tvorbu nových pracovních míst Potenciál projektů musí být pravidelně aktualizován a upravován dle současné situace v rozvoji města. Z potenciálu projektů je následně sestavován akční plán na určité období (zpravidla 2 roky). Podmínky úspěšného akčního plánu: reálnost provedení záměru a finanční zdroje vhodné časové období 1-2 roky soulad a podpora dohoda všech zainteresovaných stran přesná definice projektových záměrů způsob jejich podpory harmonogram projektu personální zabezpečení realizace projektu 9

12 Rozhodování zastupitelstva města o podpoře vybraných projektů, resp. o schválení akčního plánu, musí probíhat v souladu s nastavenými rozhodovacími mechanismy městské samosprávy. Základní podmínky realizace projektů: kvalitní a bezpečný legislativní rámec realizace projektu mezi žadatelem a městem definování závazků města a žadatele příjemce podpory, a to po celou dobu přípravy, realizace, monitoringu a udržitelnosti projektu volba vhodného způsobu financování kofinancování, vhodný dotační titul, bankovní úvěr apod Kontrola, monitoring a udržitelnost projektů Kontrola a monitoring znamenají pečlivé a soustavné vyhodnocování aktuálního stavu projektu, naplňování jeho cílů, stanovených kritérií, dodržování závazků a efektivního způsobu financování, a to nejen ve fázi přípravy a realizace, ale také ve fázi tzv. udržitelnosti projektu (tj. minimální doba, po kterou musí projekt být provozován v plném rozsahu). I v této fázi je podmínkou kvalitní a otevřená komunikace všech zainteresovaných subjektů. Z výše uvedeného vyplývá, že celý proces přípravy a realizace strategického plánu nutně musí provázet princip partnerství. Partnerství je jedním z principů, na kterém je založeno fungování základních evropských mechanismů. Pro vyvážený přístup k rozvoji města je důležité partnerství mezi veřejným, neziskovým a soukromým sektorem. Jde o aktivní účast na přípravě, realizaci i udržitelnosti projektu. Partnery mohou být místní, nadregionální i zahraniční subjekty, které mají trvalý zájem na kvalitním uskutečnění a fungování projektu. Poskytují odbornou a morální podporu projektu, přirozeným způsobem provádějí kontrolu ve všech fázích projektového cyklu, pomáhají při řešení krizových situací a naplňují řadu dalších neopominutelných zásad nutných pro úspěšné naplnění projektových záměrů. 10

13 2. POSTUP PRACÍ NA PŘÍPRAVĚ STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE MĚSTA BENÁTKY NAD JIZEROU 2.1 Průběh zpracování Strategického plánu rozvoje města O zadání zpracování Strategického plánu rozvoje města Benátky nad Jizerou rozhodla Rada města spolu s členy Zastupitelstva města Benátky nad Jizerou. Doba vzniku a účinnosti dokumentu je spjata s dalším rozvojovým obdobím města, ale také s tzv. druhým programovacím obdobím podpory Evropské unie (tj. období ). SPRM vedle své funkce rozvojového dokumentu města plní i funkci podpůrného dokumentu pro možnost čerpání finančních prostředků ze zdrojů Evropské unie Harmonogram přípravy SPRM : Krok Aktivita Termín 1. Organizační příprava 09-12/2007 Struktura dokumentu, metodika dokumentu, management dokumentu 2. Analytická část 12/ /2008 Profil města Analýza vnitřních a vnějších vztahů města Dotazníkové šetření, průzkum názorů veřejnosti 3. Návrhová část 03-04/2008 Vize a cíle SWOT analýza města Určení klíčových oblastí Stanovení strategických cílů 4. Veřejné projednání 12/ Vypracování 1. verze SPRM 03/ Realizační část 04-05/2008 Stanovení opatření a rozvojových aktivit 7. Kompletní sestavení dokumentu 05/ Veřejné projednání 06/ Zveřejnění strategického plánu 06/2008 Projednání v 11

14 2.1.2 Vypracování analytické části Situační analýza města byla prováděna jak z hlediska kvantitativního, tak z hlediska kvalitativního. Kvantitativní analýza je však nutně omezena na současnou úroveň klíčových ekonomických a demografických ukazatelů a trendů. Informace pro vypracování situační analýzy byly získávány z následujících zdrojů: Český statistický úřad (ČSÚ): ČSÚ vytváří a spravuje různé databáze, které jsou různě obsáhlé a různě aktualizované. Pro zpracování strategického plánu jsou použity databáze a údaje v členění podle krajů a podle okresů. Nejpodrobnější data lze získat ze Sčítání lidu, domů a bytů, které se naposledy konalo k Vzhledem k poměrně dlouhé době, která uplynula od posledního sčítání lidu jsou některá data pro zpracování analýzy nepoužitelná. Statistiky a dokumenty odborů městského úřadu Odbory městského úřadu disponují některými údaji a koncepčními dokumenty zpracovanými pro město, které poskytují informace podrobnější a aktuálnější než ČSÚ. Základní strategické a rozvojové dokumenty města viz kapitola č Místní organizace, podniky, správci a majitelé technické infrastruktury apod. (individuální data) Místní šetření (průzkum názorů veřejnosti) Průzkum názorů veřejnosti V rámci zpracování profilu města probíhal průzkum názorů obyvatel města Benátky nad Jizerou, jehož cílem bylo zjistit názory občanů na aktuální situaci, problémy a potřeby města, včetně představ o jeho dalším rozvoji. Průzkum formou anonymního dotazníkového šetření mezi obyvateli města a dále šetření pomocí řízených telefonních rozhovorů byl realizován v průběhu ledna a února Dotazníky byly distribuovány prostřednictvím základních škol, Informačního centra, Městského centra komplexní péče. K dispozici byly též na podatelně MěÚ a na webových stránkách města. Vzhledem k tomu, že město Benátky nad Jizerou dosud nedokončilo zpracování komunitního plánu měl dotazník kromě obecné části i části specificky určené pro cílové skupiny rodin s dětmi, zdravotně postižených a seniorů. Celkem bylo sesbíráno a vyhodnoceno 145 dotazníků a bylo uskutečněno 25 řízených rozhovorů, jejichž výsledky byly zapracovány. Vyhodnocení dotazníkového šetření je uvedeno v příloze č. 1. Vzhledem k tomu, že ne všichni dotázaní se vyjádřili ke všem uvedeným otázkám, byl u každé otázky stanoven skutečný počet odpovědí a z tohoto počtu pak vychází procentuální vyhodnocení. 12

15 Struktura analytické části SPRM Benátky nad Jizerou Situační analýza vyprofilovala podrobný popis města, který je utříděn do následujících kapitol: Historický vývoj Celková charakteristika města a regionu - Struktura obyvatelstva - Infrastruktura a technická vybavenost - Školství - Zdravotnictví - Sociální služby - Cestovní ruch a rekreace - Doprava a bezpečnost - Společenský život a volnočasové aktivity (spolky, sport, kultura) - Životní prostředí - Podnikání a zaměstnanost 2.2 Organizační struktura Proces strategického plánování budoucího rozvoje města je hledáním a formulací konsensu mezi představiteli řady různých institucí ve městě. Zastupitelstvo města schvaluje návrh na zpracování Strategického plánu, jeho obsahovou část a výsledný dokument Rada města schvaluje návrh na zpracování Strategického plánu, jeho obsahovou část a výsledný dokument schvaluje a předkládá Strategický plán k projednání zastupitelstvu města návrh obsahové části, dílčí dokumenty, výsledný dokument Řídící skupina projednává a schvaluje jednotlivé postupné kroky při vytváření SPRM zajišťuje dodržování zvolené koncepce, koordinaci a realizaci dílčích kroků tvorby SPRM a dohlíží nad postupem prací při jeho aktualizaci stanovuje základní východiska (vize, vymezení klíčových oblastí) na základě výstupů jednotlivých kroků přijímá, projednává a doplňuje výstupy pracovních skupin a zajišťuje jejich propojení projednává návrhy dokumentů, stanovuje priority 13

16 zajišťuje vnitřní a vnější komunikaci koordinuje spolupracující organizace organizuje pracovní skupiny a účastní se jejich jednání předkládá Strategický plán k projednání radě města zajišťuje implementaci plánu Pracovní skupiny připravují proces tvorby Strategického plánu a podílí se na jeho realizaci připravují podklady pro jednotlivé kroky tvorby Strategického plánu zpracovávají návrhy strategie pro danou klíčovou oblast vedoucí pracovních skupin zajišťují soulad cílů a opatření mezi klíčovými oblastmi navzájem Spolupracující organizace (partneři) účastní se práce ve skupinách zprostředkovávají informace o postupu práce na Strategickém plánu v rámci svých kontaktů připomínkují pracovní verze dokumentu Veřejnost formuluje náměty vyjadřuje připomínky k návrhům dílčích výstupů a výsledného dokumentu podílí se na práci pracovních nebo expertních pracovních skupin Poradenská společnost zajišťuje metodiku aktualizace strategického plánu, sleduje postup tak, aby byly dodrženy zvolené principy realizuje průzkumy, zapojení veřejnosti, doprovodné akce zpracovává komunikační strategii zajišťuje zohlednění principů udržitelného rozvoje připravuje a moderuje pracovní jednání zpracovává výstupy jednání do konečné podoby dokumentu 14

17 3. ANALYTICKÁ ČÁST 3.1 Historický vývoj Benátek nad Jizerou Vývoj města do listopadu 1989 Nejstarší dochovanou písemnou zmínkou, která má souvislost s Benátkami a Benáteckem, je listina, jíž kníže Břetislav I. zakládá kolegiátní kostel ve Staré Boleslavi a zároveň daruje sboru kleriků některé vesnice. Mezi tyto vesnice patřila Obodř, která je dnes součástí Benátek nad Jizerou. Listina je nedatovaná, svými souvislostmi patří do let 1052 až Počátky Benátek a Benátecka jsou úzce spjaté s dějinami rodu pánů z Dražic. Hrad Dražice, který byl založen před rokem 1264, dnes připomíná pouze zřícenina věže a zbytky zdí ležící asi 3 km severovýchodně od Benátek nad Jizerou. Z původní vsi na levém břehu Jizery nedaleko Dražic se postupně vyvinulo městečko Benátky. Středověké město bylo založeno v letech Janem z Dražic. Benátky však trpěly častými záplavami, které přinášela Jizera a vpády ozbrojenců. Neutěšená bezpečnostní situace Benátek (záplavy, vpády ozbrojenců) vedla k přenesení města na vrch na protějším břehu Jizery. 15

18 V roce 1349 založil Jan z Dražic v Nových Benátkách klášter řádu cyriaků, který byl vystavěn společně s kostelem Narození Panny Marie, dnešním kostelem zámeckým. Klášter zanikl během husitských válek. V roce 1512 získal dražické panství Fridrich z Donína, který asi od roku 1526 přeložil na Nové Benátky své sídlo. Na zříceninách původního kláštera si nechal mezi lety 1527 a 1572 postavit renesanční zámek, který tvoří dnešní západní zámecké křídlo a který je ozdoben psaníčkovými a velmi cennými figurálními sgrafity. 16

19 V roce 1599 pánové z Donína prodali Benátky císaři Rudolfovi II. Na císařovo pozvání přijel do Čech dánský hvězdář Tycho Brahe a jeden rok zde pobýval. Jeho práci dnes připomíná kovovým drátem vyznačený "benátecký" poledník, kterým Brahe určil polohu města na severní šířky a východní délky. V únoru roku 1600 došlo na benáteckém zámku k setkání Tychona Brahe s matematikem Janem Keplerem. V roce 1647 obdržel benátecké panství generál Jan z Werthu. Nový majitel dal zásadně upravit své sídlo. K dosavadnímu renesančnímu zámku bylo přistavěno nové barokní křídlo. Byla postavena i četná hospodářská stavení a celý zámecký prostor byl ohrazen zdí se třemi branami. Roku 1694 Hrabě ze Schützenu nechal zámek přestavět do podoby, kterou má dodnes. Podle dobové módy dal upravit i okolí zámku - park byl vyzdoben několika plastikami. Ještě rozsáhlejší úpravy zámeckého parku proběhly za nových majitelů Benátek, hrabat z Klenové a Janovic. Na počátku 18. století získaly Benátky barokní podobu. Na náměstí byla vystavěna kaple sv. Rodiny a areál zámku a okolní park byly vyzdobeny řadou plastik pocházejících patrně z místní sochařské dílny Františka Adámka. Za jejich přispění se rozvíjelo zámecké divadlo a vysoké úrovně dosáhly i produkce zámecké kapely, ve které krátce působil později proslulý houslista František Benda. Benátecký rod Bendů je považován počtem hudebních skladatelů a hudebníků za nejhudebnější rod Evropy. V krátkém období let pobýval v Benátkách jako učitel hudby v rodině hraběte Thuna Hohensteina hudební skladatel Bedřich Smetana. V roce 1850 se v rámci nového správního uspořádání staly Nové Benátky okresním městem, což vedlo k podstatnému rozvoji společenského a kulturního života ve městě. V šedesátých a sedmdesátých letech se prudce rozvíjel i průmysl, vzkvétala řemesla a zemědělství. V osmdesátých a devadesátých letech se v Benátkách rozvíjela spolková činnost, zejména na poli kultury, ale již také tělovýchovy a sportu. Zároveň se konstituovaly první místní organizace politických stran. Došlo k významnému rozmachu školství a dalšímu rozkvětu místního průmyslu. Nejvýznamnějším jevem v oblasti průmyslové výroby v regionu se stalo zprovoznění dvou lokálních výrobních fenoménů, které pak rozhodujícím způsobem ovlivňovaly a dodnes ovlivňují život obyvatel Benátek nad Jizerou a jejich okolí Vilém Kaufmann zahájil výrobu brusného materiálu karborundum a v Dražicích vznikla obilní skladiště, mlýn a pekárna včetně progresivní vodní elektrárny, na kterou se brzy napojilo 18 okolních obcí. 17

20 První světová válka zasáhla negativně i do života Benátek. Brzy po jejím vyhlášení došlo ke zraněním odvedenců a záhy i k obětem na životech. Několik vojáků pocházejících z Benátecka se zapojilo do bojů československých legií. Dvacátá léta přinesla městu řadu významných ekonomických změn. Město Nové Benátky obohatilo svůj majetek zakoupením budovy zámku v roce 1920 a brzy poté se do objektu přestěhoval městský úřad. Na Husově náměstí byl postaven Jiřím Krohou okresní dům, pokračovalo budování inženýrských sítí, byl instalován městský vodovod včetně zapojení na nový vodojem a na samotném konci třicátých let se podařilo vyřešit problém městské kanalizace. S viditelným úspěchem podnikaly ve dvacátých a třicátých letech velké místní firmy, došlo k oživení sféry malých podniků a živností. V roce 1922 založil Kamil Kisch-Trojan v Nových Benátkách nototiskárnu, která se díky vysoké kvalitě své produkce brzy prosadila v celostátním měřítku. V té době v Benátkách vznikly nové sportovní organizace, mezi jinými Sportovní klub SK Benátky, jehož členstvo se od počátku věnovalo především fotbalu, volejbalu, tenisu, stolnímu tenisu a v rámci možností také lednímu hokeji. Město dalo opravit zámecký kostel i plastiky v zámeckém parku a průčelí cenného měšťanského domu "U ryby", bylo otevřeno městské muzeum. V období 2. světové války ještě v Benátkách probíhala poměrně rozsáhlá stavební činnost. Byla dostavěna nová reprezentační budova Okresní hospodářské záložny na Husově náměstí, upravena plocha náměstí a provedena oprava štuk a dřevořezeb v prvním poschodí zámku. K 1. lednu 1944 došlo ke spojení Nových Benátek, Starých Benátek a Obodře do nového celku, pro který byl později úředně stanoven dodnes užívaný název Benátky nad Jizerou. V roce u příležitosti oslav 600. výročí vysvěcení zámeckého Kostela Narození Panny Marie - byla v areálu zámku otevřena městská knihovna. V šedesátých letech bylo postaveno sídliště, sportovní areál a budova bývalé Okresní hospodářské záložny přestavěna na polikliniku. Dědictvím srpnové agrese roku 1968 bylo obsazení vojenského prostoru Mladá-Milovice sovětskými jednotkami, které zde vybudovaly desítky objektů vojenského i civilního charakteru včetně hlavního velitelství sovětských armád na našem území. Tato skutečnost s sebou přinesla i výrazné ekologické škody, což se ovšem v plné míře ukázalo teprve po vyklizení prostoru a odchodu sovětských vojsk v roce V období sedmdesátých a osmdesátých let město zaznamenalo mohutnou výstavbu bytového i investičního charakteru, zlepšovala se možnost bydlení, dopravy, posilovala síť služeb a také se rozšiřovala nabídka kulturních aktivit. Stavba rychlostní komunikace z Mladé Boleslavi do Prahy v sedmdesátých letech sice Benátkám nad Jizerou ulevila od rostoucího provozu na důležité trase, na druhé straně však zcela změnila charakter obce Kbel, jehož část byla překlenuta a víceméně odříznuta dálničním nadjezdem. Z dalších významnějších stavebních akcí stojí za zmínku vybudování nákupního střediska, spojení obou břehů Jizery novým mostem v roce 1979, výstavba zimního stadionu s umělým ledem (provoz byl zahájen rovněž v roce 1979). Zajímavým 18