METEOROLOGIE Petr Skřehot Meteorologická Operativní Rada

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "METEOROLOGIE Petr Skřehot Meteorologická Operativní Rada"

Transkript

1 Úvod do studia METEOROLOGIE Petr Skřehot Meteorologická Operativní Rada

2 OBSAH 1 METEOROLOGIE HISTORIE METEOROLOGIE ROZDĚLENÍ METEOROLOGIE NA JEDNOTLIVÉ PODOBORY METEORY HYDROMETEORY FOTOMETEORY ELEKTROMETEORY METEOROLOGICKÉ PRVKY TEPLOTA VZDUCHU VLHKOST VZDUCHU ATMOSFÉRICKÝ TLAK A PROUDĚNÍ VZDUCHU ATMOSFÉRICKÉ SRÁŽKY SLUNEČNÍ SVIT OBLAČNOST DOHLEDNOST TLAKOVÉ ÚTVARY TLAKOVÁ NÍŽE TLAKOVÁ VÝŠE OBLAKA ATMOSFÉRICKÉ FRONTY TEPLÁ FRONTA STUDENÁ FRONTA OKLUZNÍ FRONTY STACIONÁRNÍ FRONTY ZVLNĚNÉ FRONTY VÝŠKOVÉ FRONTY PŘÍLOHY

3 1 METEOROLOGIE 1.1 Historie meteorologie Slovo meteorologie, coby název vědní disciplíny, vychází z řečtiny. Vzniklo spojením slova meteoros (vznášející se ve výši) a logia (nauka). V době českého národního obrození došlo k pokusům počeštit tento název a tehdejší buditelé v potřebě povznesení českého jazyka přicházeli s výrazy jako například oparozpyt, povětroznalství, povětrosloví nebo vzduchosloví. Jak ale bylo brzy pochopeno, žádný z těchto výrazů nemohl meteorologii nahradit. Výklad pojmu meteorologie lze dnes podat následovně: Meteorologie je vědní obor zabývající se všestranným studiem jevů probíhajících v atmosféře. Počátky studia atmosférických jevů, nebo lépe řečeno projevů počasí, lze hledat již ve starověkém Řecku. Přírodní vědy se tehdy těšily značnému zájmu a ne jinak tomu bylo také s meteorologií. Ačkoli tehdy meteorologie ještě nebyla chápána jako samostatný vědní obor, už od 6. století př. n. l. se sledování počasí těšilo velké oblibě a bylo prováděno s jistou pravidelností. O praktické využití poznatků pramenících z pečlivého a dlouhodobého pozorování počasí byl totiž velký zájem, což dosvědčuje i množství tehdejších tzv. parapegmat, čili kalendářů pro hospodáře, které byly již od 5. století př.n.l. vyvěšovány pro poučení lidu na veřejných místech. Největší sbírku povětrnostních pravidel sestavil Aristotelův žák Theofrastos a jeho dílo neslo název Kniha znamení. Tu z větší části převzal později do svého básnického díla Georgica římský básník Vergilius. Ve svém díle podává hospodářům návod, jak sledovat polní práce. Řecká a římská pravidla byla postupně doplněna o poznatky Arabů a Židů. Nutno podotknout, že v době starověku meteorologie existovala pouze jako okrajový obor tehdejší astronomie a astrologie. Vždyť právě hvězdáři k obloze vzhlíželi nejčastěji a všímali si též počasí. Díky těmto vazbám se však ještě dlouhá staletí přisuzoval nebeským tělesům vliv na počasí a na překonání tohoto dogma bylo nutné počkat až do vynálezu prvních meteorologických přístrojů, které umožnily exaktní popis a studium počasí. Postupné sledování dějů probíhajících v atmosféře, se stalo základem pro jejich vlastní výklad a pochopení. Doba středověku byla charakterizována zvláště lidovými knížkami, které obsahují v souhrnu soudobého lidského vědění i kapitoly o povětrnosti. Jednou z těchto knih byla Kniha přírody od Konráda z Megenbergu. Zvláště pak v 16. století byly velmi rozšířenými knihy tzv. selských praktik, jistou obdobou starořeckých parapegmat, převedených do srozumitelné řeči pranostik. Základem byla tzv. vánoční pranostika, která dávala návod jak předpovídat povětrnost měsíců příštího roku z počasí 12-ti dní nebo nocí okolo Božího hodu. Skutečného zlomu v meteorologii došlo teprve v 17. století, kdy byl vynalezen teploměr a tlakoměr. Předními proletáři tehdy byli velikáni zvučných jmen Galilei, Torricelli, Viviany, Santorio a holanďan Drebbel. Od té doby nebyla meteorologie již závislá jen na subjektivních pozorováních, což byl prvopočátek moderního přístupu ke studiu počasí. Začátkem 19. století (1820) přichází Heinrich W. Brandes s poznatkem o rozdělení tlaku vzduchu v Evropě. Spolu s Robertem Fitzroyem, byť nezávisle, vytvořili první synoptické povětrnostní mapy, čímž překonali jistě svou dobu a položili tak skutečné základy moderní synoptické meteorologie. Bohužel však po Fitzroyově náhlé smrti (spáchal z přepracování sebevraždu) v jeho pokrokovém bádání nikdo nepokračoval, a tak jeho poznatky upadly 3

4 na dlouho v zapomenutí. Trvalo celých 50 let, než na ně navázala norská meteorologická škola v čele s prof. Vilhelmem Bjerknesem, který je dnes chápán jako zakladatel fyzikální hydrodynamiky. Prudký rozmach fyzikálních disciplín v druhé polovině 19. století výrazně přispěl též k rozvoji meteorologie. K tomuto trendu se též přidal postupně fakt, že spolehlivá předpověď počasí se stávala čím dál žádanější, zvláště s ohledem na roztáčející se kola průmyslové revoluce. Důležitost kvalitní předpovědi počasí se ukázala zvláště po fatálním ztroskotání slavného anglo-francouzského loďstva, které bylo zničeno za Krymské války dne silnou bouří v Černém moři. Tato událost se stala velkou politickou odpovědností francouzského ministra války, který nařídil tehdejšímu řediteli pařížské hvězdárny Urbainu Le Verrierovi prošetřit celou nešťastnou událost. Pro pochopení celé situace přispěly zpětně vypracované synoptické mapy. Ministr války pochopil důležitost sledování počasí a učinil dne skvělý politický tah v podobě podání návrhu francouzskému císaři na zřízení meteorologické služby, která by měla podobným událostem předcházet tvorbou předpovědí. Postupně byla zřízena síť stálých meteorologických stanic a od roku 1856 se mohla Francie pochlubit první pravidelnou meteorologickou službou v Evropě. Na ni navázaly v letech 1857 USA a roku 1860 také Anglie. Postupně stále více bylo využíváno nejnovějších výdobytků techniky, ke kterým patřil zvláště telegraf, který se velmi osvědčil pro rychlý přenos dat na velké vzdálenosti, což předpovědi zase o notný kus zlepšilo. Pro studium fyzikálních dějů probíhajících v atmosféře začaly ke konci 19. století vznikat vysokohorské observatoře a také se započalo s vypouštěním výzkumných balónů. Od poloviny 20. století hrají největší prim družice umístěné na orbitu kolem Země. Využívá se družic geostacionárních, které obíhají ve výšce cca km a setrvávají neustále nad stejným místem planety, a dále polárních, které jsou ve výšce 800 až 1500 km a obíhají Zemi podél poledníků přes póly, takže Země se pod nimi jakoby podtáčí (viz obr. 1). Spojením výsledků z obou těchto typů dostáváme velmi ucelený pohled na vývoj povětrnosti na celé Zemi. Mimoto družice umožňují sledovat povrch Země hned v několika kanálech najednou infračerveném oboru, viditelném oboru a na vlnové délce vody (pro zjišťování vertikálního profilu rozložení vlhkosti v atmosféře). Obr.1: Globální systém operačních meteorologických družic 4

5 1.2 Rozdělení meteorologie na jednotlivé podobory Moderní meteorologie je komplexní vědou zahrnující několik podoborů, které jsou zaměřeny úzce na bližší studium či využití poznatků o stavu a vývoji počasí. Níže jsou uvedeny jednotlivé podobory a okruh jejich studia. Dynamická meteorologie studuje dynamiku a termodynamiku atmosféry. Jejím cílem je objektivní, fyzikálně podložená předpověď počasí Synoptická meteorologie analyzuje a studuje ty atmosférické jevy, které jsou důležité pro předpověď počasí Fyzikální meteorologie studuje fyziku oblaků a srážek, záření, optické, elektrické a akustické jevy v atmosféře Klimatologie popisuje průměrné atmosférické podmínky na základě dlouhodobého pozorování počasí na daném místě Hydrometeorologie zabývá se vztahy mezi meteorologickými prvky a hydrologickým režimem (tj. oběhem vody v přírodě s ohledem na meteorologická hlediska) Biometeorologie studuje vlivy počasí nebo jednotlivých meteorologických prvků na živé organismy Aplikovaná meteorologie zaměřuje se úzce na studium vlivu počasí na daný obor lidské činnosti a vypracovává předpovědi specializované pro potřeby například zemědělství či letecké dopravy Nauka o meteorologických přístrojích zabývá se konstrukcí a funkcí meteorologických přístrojů a systémů měření 5

6 2 METEORY Meteor je v obecném smyslu název pro jev pozorovaný v atmosféře nebo na zemském povrchu s výjimkou oblaků. Meteory dělíme podle své povahy do několika skupin: 1. Hydrometeory meteory vytvořené soustavou vodních částic v kapalném nebo tuhém skupenství, mohou být padající nebo vznášejících se v atmosféře. Patří sem např. déšť, mrholení, sníh, mlha, rosa, vodní tříšť, jíní, námraza aj. 2. Elektrometeory viditelné nebo slyšitelné projevy atmosférické elektřiny. Patří sem: bouřky, blýskavice, polární záře, Eliášův oheň 3. Fotometeory světelné jevy v ovzduší vyvolané odrazem, lomem, rozptylem či interferencí slunečního, popř. měsíčního světla. Patří sem: duha, halové jevy, koróna, zrcadlení, fata morgána, irizace, glórie, soumrakové jevy. 4. Litometeory meteory vytvořené soustavou částic, které jsou pevného skupenství avšak nepocházejí z vody. Patří sem: zákal, kouř, zvířený prach nebo písek, prachová či písečná bouře. 2.1 Hydrometeory Hydrometeory jsou meteory, vzniklé kondenzací vodní páry v kapalinu, popřípadě v pevnou částici. Z tohoto hlediska lze hydrometeory dělit podle skupenství a nebo podle vzniku a to na srážky padající a usazené. A) Srážky padající: Déšť je nejčastější formou kapalných padajících srážek. Tvoří jej vodní kapky o průměru 0,5 8 mm (nejčastěji 1 až 3 mm). Déšť posuzujeme podle intenzity na slabý (srážkový úhrn do 1 mm za hodinu), mírný (1,1 5,0 mm), silný (5,1 10,0 mm), velmi silný (10,1 15,0 mm), liják (15,1 23,0 mm), příval (23,1 58,0 mm) a průtrž mračen (více než 58,0 mm). Pro pozorovatelskou praxi se využívá pro vyjádření intenzity meteorů (tedy i deště) tzv. indexů (viz příloha 3 dole). Mrholení tvoří jej hustě padající vodní kapky menší než 0,5 mm Mrznoucí déšť a mrholení výskyt za chladného počasí, kdy na podchlazený povrch padají srážky v kapalném stavu. Je příčinou vzniku ledovky. Sníh hydrometeor tuhého skupenství. Skládá se z ledových krystalků složitých útvarů, přičemž základním tvarem jsou krystalky ledu šesterečné soustavy známé šesticípé sněhové vločky. Mohou se vyskytovat při teplotách menších jak 4 C. Sníh s deštěm směs padajícího sněhu a deště při teplotách 1 až 5 C. Majoritní složkou směsi je sníh. Déšť se sněhem obdoba sněhu s deštěm. Majoritní složkou směsi je déšť. Přeháňka je druh padající srážky s krátkým trváním. Mívá náhlý začátek i konec a časté kolísání intenzity. Většinou přeháňky provázejí bouřkový oblak Cumulonimbus. 6

7 Kroupy patří mezi pevné padající srážky. Princip vzniku krup je založen na postupném obalování kondenzačních jader vodou. Při transportu této soustavy výstupnými proudy v oblaku dochází k neustálému namrzání vodního filmu a několikerým opakováním tohoto cyklu dochází k narůstání kroupy mnohdy až do rozměrů několika centimetrů. Ve vzácných případech se mohou vyskytovat dokonce i kusy ledu. Obr. 2: Narůstání krup v bouřkovém oblaku Ledová tříšť a kusy ledu jsou zvláštními a ne příliš častými meteory. Podstata jejich vzniku je v dlouhodobějším narůstáním krup v oblaku Cumulonimbus, který je svými mohutnými výstupnými proudy dokáže udržet ve vznosu, dokud jejich tíže nepřeváží vztlakovou sílu, nebo dokud existuje výstupný proud. Mohou dorůst až do několikasetgramových či kilogramových velikostí. B) Srážky usazené: Ledovka tenká vrstva ledu vzniklá z mrznoucího deště. Vyskytuje se za situací, kdy na území, které bylo určitou dobu pod vlivem severního nebo severovýchodního mrazivého proudění, se nasouvá teplá fronta a srážky z ní vypadávající dopadají na stále ještě podchlazený povrch. Výskyt ledovky často působí nehody a dopravní kalamity. Rosa usazenina vodních kapek na zemském povrchu, hlavně na listech a na horizontálních površích předmětů. Vzniká kondenzací vodní páry z okolního vzduchu. Jíní krystalická usazenina ledových částic, nejčastěji ve tvaru jehliček, peříček nebo vějířků, vznikající analogicky jako rosa, avšak při ochlazení vzduchu pod 0 o C. Voda obsažená ve vzduchu se bezprostředně vylučuje v tuhém skupenství. Usazuje se pouze na zemském povrchu. Jinovatka tvoří se při velmi nízkých teplotách za relativní vlhkosti blízké 100%. Tvoří se převážně z mlhy a usazuje se i na vertikálně orientovaných předmětech (sloupy, ploty apod.), což jinovatku odlišuje od jíní. C) Ostatní hydrometeory: Mlha atmosférický aerosol sestávající se z velmi malých vodních kapiček rozptýlených ve vzduchu. Výrazně snižuje dohlednost. 7

8 2.2 Fotometeory Fotometeory jsou obecně řečeno optické úkazy v atmosféře. Rozlišujeme: A) Duhy: Jedním z nejnápadnějších a zároveň vcelku běžných optických jevů v atmosféře jsou právě duhy. Vznikají při průchodu slunečních paprsků vrstvami vzduchu obsahujícími v dostatečném počtu větší vodní kapky, obvykle kapky deště. Tento jev se vytváří v důsledku vnitřního odrazu světelných paprsků na povrchu kapek. Na obr. 3 je znázorněn průchod světelného paprsku kapkou v případě, že dochází k jednomu vnitřnímu odrazu. Obrázek názorně ukazuje také rozklad slunečního světla na spektrum barev duhy. Princip tohoto rozkladu je založen na tom, že vlnění o různých vlnových délkách se lomí na fázovém rozhraní pod různými úhly. Jedním vnitřním odrazem přímých slunečních paprsků na vodních kapkách vzniká duha hlavní neboli primární, která má vnější (horní) okraj červený a vnitřní (dolní) fialový. Úhlová šířka pásu barev bývá okolo 2. Úhlová vzdálenost primární duhy od protislunečního bodu činí 42. S klesající výškou Slunce nad obzorem se oblouk duhy stále více vysouvá vzhůru. Naopak při poloze Slunce více než 42 nad obzorem nelze duhu ze země pozorovat. Dvojnásobným vnitřním odrazem Obr. 3: Lom světla s jedním odrazem uvnitř dešťové kapky vznik hlavní duhy slunečních paprsků na vodních kapkách se vytváří duha vedlejší neboli sekundární. Sled barev je v tomto případě opačný než je tomu u duhy hlavní. Vedlejší duha se nalézá asi 8 nad duhou hlavní. Jeden vnitřní odraz světla na kapkách navíc se u sekundární duhy projeví tím, že úhlová šířka barevného pásu je větší než u duhy primární a činí asi 4. B) Halové jevy: Halové jevy jsou nejznámější skupinou atmosférických optických jevů podoby bílých, popř. barevných prstenců, kol, oblouků, sloupů nebo jasných skvrn (viz obr.4). Vznikají lomem nebo odrazem slunečního nebo měsíčního světla na oblacích z ledových krystalů (Cirrus, Cirrostratus) nebo na volných ledových krystalech rozptýlených v ovzduší, například při sněhových přeháňkách a když je Slunce nízko nad obzorem a může tudíž touto soustavou prosvítat. Mezi nejčastější a nejznámější halové jevy patří: 1. Malé halo bělavá nebo duhově zabarvená úplná nebo též neúplná kružnice v podobě kruhového oblouku kolem Slunce nebo Měsíce v úhlové vzdálenosti 22 o. 2. Velké halo slabý světelný kruh kolem Slunce popř. Měsíce ve vzdálenosti 46 o od středu disku. Vyskytuje se přibližně 3x méně často než malé halo. 8

9 3. Horizontální kruh kružnice vedená po nebeské klenbě rovnoběžně s ideálním geometrickým obzorem ve stejné výšce, jako se nachází Slunce. Nemusí být úplný. Vzniká odrazem slunečních paprsků na vertikálně orientovaných stěnách ledových krystalků (viz obr. 5). 4. Halový sloup prochází vertikálně Sluncem. Vyskytuje se nejčastěji při západu Slunce. Vzniká odrazem slunečních paprsků na horizontálně orientovaných plochách ledových krystalků, viz obr. 6: a) vznik dolní části sloupu, b) vznik horní části sloupu. 5. Vedlejší slunce nachází se ve vzdálenosti 22 o (vedlejší slunce malého hala) nebo 46 o (vedlejší slunce velkého hala) od Slunce a to ve stejné výšce nad obzorem jako sluneční disk. Může mít zabarvení bělavé, žlutavé či duhové. 6. Lowitzovy oblouky 7. Paranthelia vedlejší slunce v úhlové vzdálenosti 120 o od slunečního kotouče. 8. Dotykové oblouky malého hala 9. Parryho oblouk 10. Dotykový oblouk velkého hala 11. Protislunce světlá skvrna v úhlové vzdálenosti 180 od slunečního disku a pouze za situací, kdy je Slunce velmi nízko nad obzorem. 12. Horní cirkumezenitální oblouk Obr. 4: Schéma hlavních halových jevů Obr. 5 Obr. 6 C) Koróny: Vznikají na oblačnosti středního patra, zejména druhu Altocumulus. Mají podobu soustředných duhově zbarvených kruhů kolem Slunce či Měsíce. Na rozdíl od halových jevů mají průměr menší (pouze do 10 o ). D) Glórie, Irizace oblaků, Soumrakové jevy: Glórie je jev podobný koróně, avšak podstatně slabší intenzity. Glórie představuje opačný sled kroužků barev kolem stínu vrženého postavou nebo předmětem na níže ležící oblačnou vrstvu či mlhu. Uvedený jev se nejčastěji vyskytuje při východu Slunce na horách za mlhavého počasí. Glórie okolo stínu vrženého postavou bývá nazývána Brockenské strašidlo. Podobný jev lze sledovat z paluby letadel letících nízko nad mraky. 9

10 Kolem pohupujícího se stínu letadla se objevuje jasná záře duhových kol. Soumrakové jevy jsou jevy provázející východ či západ Slunce, kdy je vlivem znečištění atmosféry prachem, či vodním aerosolem sluneční světlo zabarveno do červena. Přítomnost oblačnosti pak celou scenérii ještě zvýrazňuje, neboť základny oblaků díky tomu nabývají oranžového až rudého nádechu. Nastalý jev pak nazýváme červánky. Zcela ojedinělými jsou krátkodobá zabarvení oblohy či části slunečního disku. V tomto případě hovoříme o tzv. fialové záři nebo zeleném paprsku. 2.3 Elektrometeory Elektrometeory jsou jevy spojené s výměnou a přenosem atmosférické elektřiny. Rozlišujeme tyto skupiny elektrometeorů: A) Blesky: Blesky jsou výboje atmosférické elektřiny vznikající při bouřkách. Rozlišujeme níže uvedené druhy blesků: 1. čárový blesk lomená nebo klikatá jasně svítící čára 2. rozvětvený blesk připomíná kořenový systém stromu 3. kulový blesk zvláštní forma blesku. Nejpravděpodobněji se jedná o shluk horké plasmy o velikosti 3 až 20 cm s jasností jako slabá elektrická žárovka. Nabývá barvy od červené až k bílé. Může jiskřit a točit se a znenadání se rozplynout nebo explodovat. 4. Plošný blesk (blýskavice) bezhlučný bělavý záblesk části bouřkového oblaku 5. Růžencový blesk má podobu šňůry s navléknutými korálky má velmi krátké trvání a převládají domněnky, že jednotlivé korálky jsou kulovými blesky. Blesky doprovází hřmění, což je akustický projev bleskového výboje. B) Ostatní elektrometeory: Oheň svatého Eliáše akustický a viditelný projev sršení hrotového výboje při silných bouřích. Dochází k němu na vyvýšených místech, hrotech, vrcholcích stromů apod. Polární záře jev vznikající ve vysokých vrstvách atmosféry vlivem interakce nabitých kosmických částic s magnetickým polem Země. Podle vzhledu rozlišujeme tzv. drapérie, koróny a paprsky. 10

11 3 METEOROLOGICKÉ PRVKY Pod pojmem meteorologické prvky rozumíme ty veličiny, které nám charakterizují fyzikální stav atmosféry v daném místě a čase. Základními meteorologickými prvky jsou teplota a vlhkost vzduchu, atmosférický tlak, směr a rychlost větru, oblačnost, atmosférické srážky a dohlednost. K nim mohou přistupovat ještě další podle toho, k jakým účelům chceme fyzikální stav atmosféry charakterizovat. 3.1 Teplota vzduchu Vzduch, jako ostatně každá hmota či těleso, se vyznačuje jistou teplotou. Teplota je termodynamickou veličinou, charakterizující kinetický stav základních stavebních částic molekul a atomů. Teplota vzduchu se mění v závislosti na místě zemského povrchu i na čase. Energii, kterou se atmosférický vzduch přímo ohřívá, dostává především od Slunce. Ovšem přímo slunečním zářením se ohřívá vzduch jen málo. Prostředníkem je mu zemský povrch či pevné nebo kapalné částice, které se ve vzduchu volně vznášejí. Část sluneční energie pohlcené zemským povrchem se zpět vyzařuje, což ohřívá částice vzduchu v těsné blízkosti povrchu. Odtud se teplo dostává pomocí molekulární výměny do atmosféry (do výšek řádu milimetrů od povrchu). Nejvýznamnější prvkem uplatňujícím se při přenášení tepla od povrchu do vyšších hladin je turbulentní výměna. Ta je založena na proudění vzduchu neuspořádanými vertikálními pohyby rychlostmi v řádu metrů za sekundu. Tomuto jevu říkáme též termická konvekce. Konvekce je teplotně podmíněný vertikální pohyb jednotlivých malých množství vzduchu (buněk), který probíhá převážně v denních hodinách a teplejší polovině roku, kdy se zemský povrch ohřívá na relativně vysokou teplotu. 3.2 Vlhkost vzduchu Ve vzduchu je prakticky vždy přítomna vodní pára, která má velmi velký význam pro vznik a průběh meteorologických dějů. Nejdůležitější veličiny, které charakterizují vlhkost vzduchu jsou uvedeny níže. Absolutní vlhkost a [kg.m -3 ] je hmotnost vodních par v kilogramech obsažená v jednom krychlovém metru vzduchu. V tomto smyslu můžeme též hovořit o hustotě vodní páry, protože rozměr absolutní vlhkosti je kg.m -3. Napětí (tlak) vodních par e [hpa] je parciální tlak vodní páry. Maximální absolutní vlhkost A je maximální množství vodní páry, které může vzduch obsahovat za dané teploty. Množství vyšší jak maximální pak kondenzuje a vzniká aerosol (mlha či oblak). Pozn.: v oblacích je relativní vlhkost rovna 100% a přebytečná voda kondenzuje ve formě malých kapiček viditelného aerosolu. Maximální tlak (napětí nasycení) E je tlak, při kterém je za dané teploty množství páry ve vzduchu nejvyšší. Relativní vlhkost r [%] je poměr e/e 11

12 Rosný bod [ C] je teplota, při níž vzduch dosahuje za daného tlaku stavu nasycení a vodní pára v něm obsažená se začíná srážet. Jeho hodnota tedy závisí na relativní vlhkosti vzduchu a atmosférickém tlaku. 3.3 Atmosférický tlak a proudění vzduchu Atmosférický vzduch vlivem síly tíže působí na zemský povrch tlakem (hydrostatický tlak), jehož množství závisí na množství vzduchu ležící nad danou plochou. Z tohoto důvodu je tlak nejvyšší u povrchu Země a s výškou klesá. Jako jednotka atmosférického tlaku se používá hektopascal [hpa], někdy se můžete setkat s jednotkou milibar [mbar], přičemž jejich vzájemný vztah je 1hPa ~ 1 mbar. Na aneroidech bývá dodnes udáván v jednotkách Torr, čemuž odpovídá přepočet 1 torr = 1 mm rtuťového sloupce a 1 torr ~ 4/3 hpa. Za normálních podmínek je tlak 1013,25 hpa (pro 45 o zeměpisné šířky a teplotu 273 K). Tento tlak je považován za standardní /~QNH/. Tlak vzduchu velmi silně závisí na nadmořské výšce. Při výstupu o každých 5.5 km výšky klesne tlak na polovinu, V přízemních hladinách lze přibližně počítat s poklesem tlaku vzduchu o 1 hpa na každých 8 metrů výšky. Tlak vzduchu je značně proměnlivá veličina, jehož kolísání probíhá bez jakékoliv pravidelnosti. Důvody nepravidelného kolísání tlaku vzduchu může způsobovat nepravidelné ohřívání zemského povrchu, výměna teplejších a tedy i lehčích vzduchových hmot za studenější a těžší a opačně nebo možné nahromadění vzduchu v jedněch oblastech a odčerpání z jiných. Kromě nepravidelných změn tlaku vzduchu existuje i určité pravidelné kolísání, a to denní a roční. Denní kolísání tlaku je významné pouze v tropických krajích, roční chod tlaku vzduchu záleží na zeměpisné poloze místa. Tak například na kontinentech je roční maximum tlaku vzduchu v zimě, minimum v létě. Ve vysokých horách je tomu obráceně. Na oceánech je roční chod tlaku vzduchu dvojitý; vyskytují se zde dvě maxima a to v létě a v zimě a dvě minima na podzim a na jaře. Vzhledem k nerovnoměrnému ohřívání zemského povrchu svírají plochy stejného tlaku vzduchu se zemským povrchem vždy nějaký úhel. Průsečnice těchto ploch se zemským povrchem se nazývají izobary. Je zřejmé, že se vzduchové částice budou pohybovat z oblasti vyššího tlaku směrem do oblastí tlaku nižšího. Tomuto proudění říkáme vítr. Kdyby se země neotáčela kolem osy, proudily by částice kolmo na izobary, tedy ve směru největšího spádu tlaku (horizontálního barického gradientu). Protože se však Země otáčí kolem osy, působí na každou částici, která se pohybuje vzhledem k zemskému povrchu, další síla síla Coriolisova. Tato síla je vždy kolmá ke směru pohybu vzduchové částice a působí na severní polokouli vpravo a na jižní vlevo od směru pohybu. Je tím větší, čím větší je rychlost částice. Vznikne-li v horizontální rovině nějaký rozdíl atmosférického tlaku, začne se vzduchová částice v prvním okamžiku pohybovat ve směru horizontálního gradientu tlaku, tedy kolmo na izobary. Zároveň ale začne působit Coriolisova síla, která je kolmá na směr pohybu, a poněkud změní směr postupu částice. Se vzrůstající rychlostí částice vzrůstá i Coriolisova síla a za nějaký čas dojde k ustálenému proudění, kdy síla barického gradientu je v rovnováze se silou Coriolisovou. Nepůsobí-li žádné další síly, proudí částice ve směru přímkových izobar tak, že nízký tlak ponechává po levé straně. Takovému větru říkáme geostrofický. 12

13 Ve skutečnosti jsou izobary vždy zakřiveny. Aby se vzduchová částice pohybovala podél zakřivených izobar, musí být v každém místě a okamžiku v rovnováze síla barického gradientu, síla Coriolisova a síla odstředivá. V případě cyklonálně zakřivených izobar působí odstředivá síla proti směru horizontálního barického gradientu, v případě anticyklonálně zakřivených izobar ve směru této síly. Nastane-li rovnováha těchto sil mluvíme o gradientovém větru. Z výše uvedeného je zřejmé, že v reálné atmosféře existuje ještě další, dosud nezmíněná síla, která výše zmíněný rovnovážný stav narušuje a způsobuje tak neustálou změnu počasí. Je to síla tření a působí proti směru proudění. V případě přímkových izobar budou udržovat rovnováhu tři síly síla horizontálního tlakového gradientu, síla Coriolisova a síla tření. Nad vrstvou tření však může napříč izobarami proudění probíhat. Takový stav způsobují například divergující (rozbíhající se) či konvergující (sbíhající se) izobary anebo existence oblasti vzestupu či poklesu tlaku vzduchu. Vítr jako vektor, je určen směrem a rychlostí. Směr větru vyjadřujeme obvykle ve stupních větrné růžice a to tak, že udáváme směr odkud vítr vane a jeho rychlost udáváme v metrech za sekundu či v kilometrech za hodinu (viz příloha 1). 3.4 Atmosférické srážky Hovoříme-li o atmosférických srážkách, nemáme na mysli kolize letadel, nýbrž produkty kondenzace vodní páry v ovzduší, které následně dopadají na zemský povrch, nebo se na něm usazují. Dělíme je dle skupenství na kapalné a tuhé a podle původu na padající (déšť, mrholení, sníh...) a usazené (rosa, jíní,...). Pro objektivní zhodnocení srážkové aktivity se měří množství, intenzita (tj.množství spadlých srážek za určitý časový úsek) a doba trvání. Srážky se měří v milimetrech, přičemž 1 mm odpovídá 1 litru vody spadlému na 1 m 2, u sněhu pak 1 mm odpovídá cca 1 cm prašanu. Pro kvantifikaci se používají přístroje jakými jsou srážkoměr a ombrograf. 3.5 Sluneční svit Sluneční svit, coby meteorologický prvek není příliš znám, nicméně jeho měření dokresluje celkový obraz průběhu počasí na daném místě. Pomocí přístroje zvaného heliograf se měří doba a intenzita slunečního svitu. 3.6 Oblačnost Oblačnost je úroveň pokrytí oblohy oblaky. V tomto ohledu určujeme druh oblaků (viz oddíl 5), jejich výšku a jejich tah (odkud kam) a zejména stupeň pokrytí oblohy oblačností v osminách či desetinách. 3.7 Dohlednost Dohlednost je veličinou subjektivně charakterizující míru znečištění přízemní vrstvy atmosféry vodním aerosolem, prachem či kouřem. Čím více je atmosféra znečištěná, tím horší je dohlednost. Dohlednost zhoršují mlha, kouřmo či zákal. 13

14 4 TLAKOVÉ ÚTVARY 4.1 Tlaková níže Tlaková níže, nebo též cyklóna, je oblastí s nižším tlakem vzduchu vyjádřená alespoň jednou uzavřenou izobarou. Očima laika bychom mohli při pohledu z orbitu cyklónu připodobnit k velkému atmosférickému víru. Charakteristické pro tlakovou níži je to, že směrem k jejímu středu klesá atmosférický tlak. Díky této skutečnosti dochází k proudění vzduchu zvenčí směrem dovnitř cyklóny, tj. z oblasti vyššího laku do oblasti s tlakem nižším. Toto proudění však není zcela přímočaré, nýbrž vlivem zemské rotace (Coriolisově síle) dochází k jeho stáčení a to na severní polokouli ve směru proti chodu hodinových ručiček, na jižní polokouli opačně (viz obr. 7). Uvnitř tlakové níže dochází ke sbíhání těchto vzdušných proudů a jejich výstupu kolmo k zemskému povrchu. Těmto proudům říkáme výstupné a prozradí je mohutná vrstevnatá oblačnost, která vzniká vlivem kondenzace vodních par obsažených ve vystupujícím vzduchu. Značení středu tlakových níží na synoptických mapách se u nás provádí písmenem N, v německy mluvících oblastech T a anglicky mluvících oblastech L. Typický ráz počasí v oblastech, které ovlivňuje svou přítomností tlaková níže je závislé zejména na tom, v jakém vývojovém stádiu se cyklóna nachází, a kterou svou částí dané území ovlivňuje. Poblíž svého středu a v oblastech okluze je počasí oblačné s trvalejšími avšak ne příliš intenzivními srážkami. V oblasti teplého sektoru ráz počasí určuje teplá fronta. Bývá zde oblačno s trvalým několikadenním mrholením nebo deštěm slabé intenzity a bezvětřím či jen slabým větrem. Naopak ve studeném sektoru bývá srážek méně (pouze na frontě můžeme očekávat výraznější úhrny) a někdy se zde vyskytuje za určitých situací též silný nárazový vítr. Velkého rozdílu mezi teplotami ve dne a v noci příliš není, zvláště v teplém sektoru a okluzi. Při letní cyklonální situaci dochází k ochlazení, v zimě k oteplení. Tradiční vánoční obleva není ničím jiným, než oteplení vlivem přílivu teplejšího oceánského vzduchu od západu podél přední strany tlakové níže se středem nad Británií. 4.2 Tlaková výše Tlaková výše, neboli anticyklóna je tlakový útvar v atmosféře, který je vyjádřen alespoň jednou uzavřenou izobarou, jako oblast vyššího tlaku vzduchu. Směrem do středu tlak stoupá. Pro tlakovou výši jsou typické sestupné pohyby vzduchu, při nichž se vzduch otepluje a vysušuje. Při zemi proudění vzduchu směřuje od středu s vysokým tlakem k okrajům s nízkým tlakem a opět se při svém pohybu zakřivuje, podobně jako v případě cyklóny, a to tedy ve směru pohybu hodinových ručiček na severní polokouli, na jižní proti opačně (viz obr. 7). Ráz počasí uvnitř tlakové výše určují sestupné proudy, které způsobují, že zde převládá jasné nebo málo oblačné počasí, beze srážek a se slabým větrem nebo bezvětřím. V létě bývá slunečné, suché a teplé počasí, v noci, díky radiačnímu vyzařování tepla, nastává poměrně rychlé ochlazování přízemní vrstvy a tedy výraznější pokles ranních teplot, což vede často ke tvorbě rosy a ranních mlh. V zimě bývá chladné jasné mrazivé počasí (tzv. suché mrazy), nebo naopak typická inverse s jednotvárným oblačným pokryvem oblaku druhu Stratus beze srážek a větru. Vždy záleží, podobně jako v předchozí kapitole, jakou svou částí dané území tlaková výše ovlivňuje. 14

15 Na synoptických mapách nalezneme pro tlakovou výši označení V, v německy a anglicky mluvících oblastech pak H. Obr. 7: Jednotlivé tlakové útvary a smysl jejich rotace na severní resp. jižní polokouli 15

16 5 OBLAKA Oblak neodborně mrak je viditelný shluk drobounkých vodních kapiček nebo ledových krystalků (popřípadě obojího) v ovzduší. Oblaky se skládají z kapiček vody či krystalků ledu (případně mohou obsahovat i větší vodní nebo ledové částice, popř. částice kouře nebo prachu). Viditelnými se stávají pakliže světlo odrážejí, rozptylují či propouštějí. Oblaky jsou v neustálém vývoji. Kolem roku 1840 prohlásil německý meteorolog H. W. Dove, že žádný oblak není stálým útvarem, ale že je to neustálý proces, děj. Obdobně sovětský meteorolog S.P.Chromov zdůrazňuje, že oblaky jsou ve stavu nepřetržitého vzniku a rozpouštění. Samotné oblaky, zvláště pak ty kupovité, mají krátkou životnost, která vždy závisí jen a pouze na dodávce nové vlhkosti. Kupříkladu individuální existence kupovitého oblaku trvá jen 10 až 15 minut. Vodní kapičky v oblaku se rychle vypařují a jsou ihned nahrazovány novými. Oblak je tedy pouze v daný okamžik viditelnou částí celkové hmoty vody, která se zúčastňuje tohoto procesu. Oblaky třídíme podle: - vzniku a vývoje (např. frontální, nefrontální, kupovité, turbulentní) - složení (vodní, ledové a smíšené) - výšky (nízké, střední, vysoké a s vertikálním vývojem) - vzhledu (na jednotlivé druhy dle mezinárodního dělení) V mírných zeměpisných výškách se oblaky vyskytují zhruba do výšky 13 km. Na základě úmluvy, byla tato vrstva, ve které se oblaka vyskytují, rozdělena na tři oblačná patra (viz obr. 8) a oblaky v nich se vyskytující jsou: - oblaky vysokého patra - oblaky středního patra - oblaky nízkého patra - oblaky vertikálního vývoje zasahují do více oblačných pater 16

17 Obr. 8: Oblačná patra, druhy oblaků a jejich podoby (podle W. Bertha, W. Kellera a U. Scharnowa, 1973) Mezinárodní rozdělení oblaků: Dle mezinárodní úmluvy rozdělujeme oblaky na 10 níže uvedených druhů: 1. Cirrus - Ci Jsou složeny s krystalků ledu a mají podobu jednotlivých vzájemně oddělených obláčků v podobě bílých vláken nebo bílých plošek či úzkých pruhů. Nezeslabují sluneční ani měsíční světlo. 2. Cirrocumulus - Cc Jsou složeny z ledových krystalků a mají podobu tenkých, menších nebo větších skupin bílých obláčků bez vlastního stínu. Často se jedná o malé chomáčky, vlnky nebo čočky. Lidově se jim přezdívá malé beránky. 3. Cirrostratus - Cs Oblak složený z ledových krystalků. Podobu má jako průsvitný bělavý závoj oblaků vláknitého nebo hladkého vzhledu, který úplně nebo částečně pokrývá oblohu. Nikdy není tak hustý, aby zmizely stíny předmětů ozářených Sluncem. 4. Altocumulus - Ac Jsou to menší nebo větší skupiny, či vrstvy oblaků, bílé šedé nebo obojí barvy mající vlastní stín. Říká se jim velké beránky a jsou složeny převážně z malých vodních kapiček. 17

18 5. Altostratus - As Je to šedavá nebo modravá oblačná plocha, s vláknitou nebo žebrovitou strukturou, pokrývající úplně nebo částečně oblohu. V jeho nejtenčích částech prosvítají obrysy Slunce nebo Měsíce jen nezřetelně jako matným sklem. Co do složení, jedná se o smíšený oblak, z něhož obvykle nevypadávají srážky, pokud však ano, pak jde většinou o trvalé srážky slabé intenzity v podobě deště či sněhu. 6. Nimbostratus - Ns Je to typický dešťový oblak v podobě šedé, často tmavé a jednotvárné oblačné vrstvy, ze které vždy vypadávají víceméně trvalé, stejnoměrné a někdy i poměrně intenzivní dešťové nebo sněhové srážky. Vrstva těchto oblaků je všude tak hustá, že poloha Slunce není nikdy patrná. Jedná se o typický oblak teplé fronty. 7. Stratocumulus - Sc Jsou to šedé nebo bělavé oblaky, popřípadě obojí barvy, menší či větší skupiny oblaků, které téměř vždy mají tmavá místa. Oblak se skládá z částí podobných dlaždicím zdánlivé velikosti větší jak 5 o. Nemá vláknitý vzhled. Je složen z vodních kapiček. Mohou z něj vypadávat srážky, ale vždy jen slabé intenzity. 8. Stratus - St Šedá poměrně jednotvárná oblačná vrstva s nízkou základnou, často se vyskytuje jen jako místní oblak. Je složen z malých vodních kapiček. Srážky z něj většinou nevypadávají, pokud však ano, pak jedině v podobě mrholení. 9. Cumulus - Cu Jsou to osamocené kypré, obvykle zářivě bílé a husté oblaky s ostře ohraničenými obrysy, vyvíjející se směrem vzhůru v podobě kup, kupolí nebo věží. Jejich rostoucí část má často podobu květáku, základna bývá tmavá a vodorovná. Vertikální profil je následující: základna v nízkém patře, vrcholky dosahují až do středního patra. Rozlišujeme 3 hlavní stadia vývoje oblaku Cumulus: 1. Cumulus humilis zploštělý oblak s rovnou základnou. Poměr šířky základny ku výšce oblaku je cca 2:1. 2. Cumulus mediocris poměr šířky základny ku výšce oblaku je cca 1:1. 3. Cumulus congestus mohutné kumuly s tmavými základnami, které se spojují do větších celků a vytvářejí tak rozmanité hrady či řady. Jsou počátečním stadiem pro vznik oblaků Cumulonimbus. Z tohoto oblaku již mohou vypadávat srážky a to ve formě slabých přeháněk. 18

19 10. Cumulonimbus - Cb Synonymem pro název tohoto oblaku je bouřkový oblak. Je to mohutný a hustý oblak velmi značného vertikálního rozsahu v podobě hor nebo obrovských věží. Část jeho vrcholu je obvykle hladká, popř. vláknitá nebo žebrovitá a téměř vždy zploštělá rozšiřuje se do podoby vějíře, kovadliny nebo širokého chocholu (obr. 9). Základna leží v nízkém patře (1 až 2 km ale i níže), vrchol sahá do středního či dokonce vysokého patra (u nás průměrně 7 až 9 km). Největší Cumulonimby můžeme nalézt v tropických oblastech, kde jejich vrcholy mohou dosahovat až k 20 km (u nás maximálně jen do 15 až 16 km). Na velikosti oblaku velmi záleží intenzita bouřkových projevů (množství, forma a intenzita srážek, četnost blesků, doba trvání bouřky apod.). Co do složení je smíšeným oblakem. Vytváří se postupným přerůstáním silně vyvinutých oblaků Cumulus congestus. Působí hrozivým dojmem. Díky silným vertikálním výstupným proudům, mohou vznikat v tomto oblaku kroupy či kusy ledu. Na přední straně silně vyvinutých Cumulonimbů se mohou ze základny oblaku spouštět rotující kužele vzdušných vírů v jejichž nitrech je značně nízký tlak. Díky tomu dochází k nasávání okolního vzduchu včetně lehčích a mnohdy i těžších předmětů vůkol. Dosáhne-li kužel země, hovoříme o trombě či tornádu. Vítr v těchto vírech dosahuje rychlostí až 120 m/s. Dalším jevem, souvisejícím s oblakem Cumulonimbus jsou blesky a hřmění. Jsou to projevy přenosu elektrického náboje mezi oblaky navzájem nebo mezi oblaky a zemí, a jsou důkazem toho, jakými obrovskými zásobárnami energie Cumulonimby jsou. Obr. 9: Profil Cumulonimbu a proudění v něm 19

20 6 ATMOSFÉRICKÉ FRONTY Slovo fronta bývá spojeno s představou bitevní linie, která odděluje dvě nepřátelské armády, které zpravidla nezůstávají dlouho na jednom místě přesouvají se ve směru tlaku silnější armády. Hovoříme-li však o atmosférických frontách, pak nemáme na mysli, že by proti sobě stály dvě bojující armády, nýbrž dvě vzduchové hmoty různých fyzikálních vlastností (teplý a studený vzduch). Pro pochopení pojmu vzduchová hmota je nutno předeslat, že jednotlivé vzduchové hmoty jsou skutečně ohraničené oblasti, které se v místě vzájemného styku (podél frontální plochy) promíchávají jen nepatrně. Mezi oběma hmotami se udržuje zřetelné přechodové pásmo, které představuje poměrně tenká vrstva vzduchu mající tloušťku většinou jen několik set metrů a délku stovek kilometrů. Existence frontální plochy je časově vymezena po tak dlouhou dobu, dokud jsou mezi jednotlivými vzduchovými hmotami teplotní kontrasty. Frontální plocha je vůči zemskému povrchu nakloněná v poměrně ostrém úhlu (jen 10 až 1 ) a protíná zemský povrch v tzv. frontální čáře. Jelikož je její sklon vůči povrchu takto malý, mohou se povětrnostní jevy vázané na fronty vyskytovat i ve velkých vzdálenostech před frontální čarou nebo za ní. Podmínky pro vznik atmosférických front existují v atmosféře neustále, a to v důsledku existence různých vzduchových hmot a přesunu těchto hmot z jedné oblasti do druhé. Fronty neustále vznikají, zesilují se, přemísťují se z jedné oblasti do druhé, slábnou a zanikají. Pohyb atmosférických front, podobně jako pohyb vzduchových hmot, usměrňuje velkoprostorová cirkulace atmosféry (systém převládajících vzdušných proudů, které způsobují výměnu vzduchu mezi pólem a rovníkem), která je podmíněna teplotními rozdíly, rotací Země a nestejnorodým povrchem. Atmosférické fronty jsou úzce spjaty s tlakovými nížemi (cyklónami). Na přední stranu tlakové níže se váže teplá fronta a na její zadní stranu fronta studená. Takový komplex front se nazývá frontální systém. Při přechodu front nad daným územím se mění hodnoty jednotlivých meteorologických prvků (např. pokrytí oblohy oblaky, druh a výška oblaků, teplota a vlhkost vzduchu) někdy až skokově a náhle, což je důsledkem toho, že nad dané území pronikla vzduchová hmota zcela odlišných fyzikálních vlastností. Přechod front doprovází zvětšená oblačnost a vypadávání srážek, jejichž charakter se může měnit. 6.1 Teplá fronta Teplá fronta (viz obr. 10) je úzké rozhraní mezi studeným a teplým vzduchem, kde dominantní roli hraje teplá vzduchová hmota směřující ke studené. Teplý vzduch je lehčí, vykluzuje po těžším studeném vzduchu a nasouvá se nad něj. V souvislosti s výstupnými proudy dochází ke kondenzaci vodní páry, takže se vytváří mohutný systém typické vrstevnaté oblačnosti, která sahá až stovky kilometrů před frontální čáru. Srážky, které zde vznikají kondenzací vodní páry, mají trvalý charakter a jejich intenzita je poměrně stálá. Šířka srážkového pásma bývá 300 až 400 km a nachází se před frontální čarou. Prvním příznakem blížící se teplé fronty jsou oblaky vysokého patra, které postupně zatahující oblohu (Cirrus a Cirrostratus). Oblačnost postupně houstne a snižuje se jejich základna. Přichází Altostratus a nakonec i mohutný dešťový oblak Nimbostratus. 20

POČASÍ. G. Petříková, 2005. Zdroj náčrtů: Zeměpisný náčrtník a Malá encyklopedie geografie Zdroj fotografií: časopis Týden

POČASÍ. G. Petříková, 2005. Zdroj náčrtů: Zeměpisný náčrtník a Malá encyklopedie geografie Zdroj fotografií: časopis Týden POČASÍ G. Petříková, 2005 Zdroj náčrtů: Zeměpisný náčrtník a Malá encyklopedie geografie Zdroj fotografií: časopis Týden OBLAKA Vznikají při výstupu vzduchu kondenzací /desublimací vodní páry (při dosažení

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

VÝPOČTY VLHKOSTNÍCH CHARAKTERISTIK a KLASIFIKACE OBLAKŮ

VÝPOČTY VLHKOSTNÍCH CHARAKTERISTIK a KLASIFIKACE OBLAKŮ VÝPOČTY VLHKOSTNÍCH CHARAKTERISTIK a KLASIFIKACE OBLAKŮ Upraveno za podpory projektu FRVŠ 755/2013/B4/d: Multimediální podklady pro cvičení předmětu Agroklimatologie Určení maximálního tlaku vodní páry

Více

Meteorologie. Zdeněk Šebesta

Meteorologie. Zdeněk Šebesta Meteorologie Zdeněk Šebesta Atmosféra Složení atmosféry Dusík 78,084 % Kyslík 20,948% Argon 0,934% CO2 0,0314 Pro atmosféru je charakteristický pokles tlaku vzduchu s rostoucí výškou - exponenciálně Pevné

Více

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny, Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.

Více

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Atmosféra Země plynný obal Země zabraňuje úniku tepla chrání Zemi před škodlivým zářením Druhy oblaků Vysoká oblaka Jsou

Více

Teplota vzduchu. Charakteristika základních meteorologických prvků. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu Teplotní inverze

Teplota vzduchu. Charakteristika základních meteorologických prvků. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu. Teplota vzduchu Teplotní inverze Charakteristika základních meteorologických prvků Klementinum - pravidelné sledování meteorologických údajů od r.1775 Teploměr G. Galilei (1564-1642) využil jako první tepelné roztažnosti vzduchu k měření

Více

Mraky, mráčky, obláčky. Zeměpis Ivana Zábranská

Mraky, mráčky, obláčky. Zeměpis Ivana Zábranská Mraky, mráčky, obláčky Zeměpis Ivana Zábranská Oblak neboli mrak neboli mračno Oblak je viditelná masa kapiček vody či krystalů ledu s/nebo jiné chemické látky v atmosféře. Průměrná oblaková kapka nebo

Více

Úkol č. 1 Je bouřka pro letadla nebezpečná a může úder blesku letadlo zničit? Úkol č. 2 Co je to písečná bouře?

Úkol č. 1 Je bouřka pro letadla nebezpečná a může úder blesku letadlo zničit? Úkol č. 2 Co je to písečná bouře? 1. Bouřka Na světě je registrováno každý den asi 40 000 bouří. K jejich vytvoření musí být splněny dvě základní podmínky: 1) teplota vzduchu musí s výškou rychle klesat 2) vzduch musí být dostatečně vlhký,

Více

Hra světla a stínu Prostorové vnímání a procházející světlo

Hra světla a stínu Prostorové vnímání a procházející světlo 1 2 3 Hra světla a stínu Prostorové vnímání a procházející světlo 4 Měsíc s malým halo 22 a Jupiter. Kondenzační stopa drobné kapičky a ledové krystaly z výfukových plynů 5 -La palma, Kanárské ostrovy

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 11. Atmosféra Země - vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce. Meteoaktuality 2015 ÚNOR Autorství: Meteo Aktuality

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce. Meteoaktuality 2015 ÚNOR Autorství: Meteo Aktuality Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality 2015 ÚNOR 2015 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu: Obsah Obecné shrnutí... 3 Podrobnější rozbor témat... 4 Údaje... 5 Obrazové

Více

Globální cirkulace atmosféry

Globální cirkulace atmosféry Globální cirkulace atmosféry - neustálý pohyb vzduchových hmot vyvolaný: a) rozdíly v teplotě zemského povrchu b) rotací Země - proudění navíc ovlivněno rozložením pevnin a oceánů a tvarem reliéfu Ochlazený

Více

1. Charakteristiky větru 2. Výpočet dynamické odezvy podle EC1

1. Charakteristiky větru 2. Výpočet dynamické odezvy podle EC1 Jiří Máca - katedra mechaniky - B325 - tel. 2 2435 4500 maca@fsv.cvut.cz VI. Zatížení stavebních konstrukcí větrem 2. Výpočet dynamické odezvy podle EC1 Vítr vzniká vyrovnáváním tlaků v atmosféře, která

Více

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím

Více

HALOVÉ JEVY OBJEKTIVEM AMATÉRSKÉHO FOTOGRAFA. Mgr. Hana Tesařová

HALOVÉ JEVY OBJEKTIVEM AMATÉRSKÉHO FOTOGRAFA. Mgr. Hana Tesařová HALOVÉ JEVY OBJEKTIVEM AMATÉRSKÉHO FOTOGRAFA Mgr. Hana Tesařová Halové jevy v atmosféře Optické jevy v atmosféře objevují se díky lomu a odrazu slunečního nebo měsíčního světla v drobných ledových krystalech

Více

Co si zapamatovat? Co si zapamatovat?

Co si zapamatovat? Co si zapamatovat? 0- Koloběh vody Varná deska zahřívá vodu v kádince. Voda se vypařuje a stává se plynem, po ochladnutí se sráží a objevuje se ve formě malých kapiček na poklopu a na stěnách kádinky. Proč však poté padá

Více

Mgr. Zdena Seidlová OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS - Atmosféra - Vítr Učební pomůcky:

Mgr. Zdena Seidlová OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS - Atmosféra - Vítr Učební pomůcky: OBECNÝ FYZICKÝ VY_03_Z6E_20 ZEMĚPIS - Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Více

Půdní voda. *vyplňuje póry v půdách. *nevytváří souvislou hladinu. *je důležitá pro růst rostlin.

Půdní voda. *vyplňuje póry v půdách. *nevytváří souvislou hladinu. *je důležitá pro růst rostlin. PODPOVRCHOVÁ VODA Půdní voda *vyplňuje póry v půdách. *nevytváří souvislou hladinu. *je důležitá pro růst rostlin. Podzemní voda hromadí se na horninách, které jsou málo propustné pro vodu vytváří souvislou

Více

Pracovní list MECHANICKÉ VLASTNOSTI PLYNŮ

Pracovní list MECHANICKÉ VLASTNOSTI PLYNŮ Zadání projektu Tlak v plynech Časový plán: Zadání projektu, přidělení funkcí, časový a pracovní plán 29. 3. Vlastní práce 3 vyučovací hodiny 3., 5.,10., 12. 4. Prezentace 17.4. Test a odevzdání portfólií

Více

CO JE TO KLIMATOLOGIE

CO JE TO KLIMATOLOGIE CO JE TO KLIMATOLOGIE 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to klimatologie V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatologie. Co potřebují znát meteorologové pro předpověď počasí. Jaké jsou klimatické

Více

HOVORKOVÁ M., LINC O.: OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE

HOVORKOVÁ M., LINC O.: OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE M. Hovorková, O. Linc 4. D, Gymnázium Na Vítězné pláni 1126, Praha 4, šk. rok 2005/2006 Abstrakt: Článek se zabývá vysvětlením několika světelných jevů, viditelných na obloze.

Více

Tlak vzduchu Kdyby s vodou pak potřeba 14 m hadici:) příčina: nižší hustota vody

Tlak vzduchu Kdyby s vodou pak potřeba 14 m hadici:) příčina: nižší hustota vody 9/12 Tlak a vítr Tlak vzduchu Síla vyvolaná tíhou (1,3 kg.m -3 ) Torricelliho pokus p a = p h = h g (hustota x rozdíl výšky x tíhové zrychlení) p a = p h =13500 kg/m 3 x 760 mm x 9,81 m/s 2 p h = h g Kdyby

Více

KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln

KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln Podstata jednotlivých druhů spojení, výhody a nevýhody jejich použití doc. Ing. Marie Richterová, Ph.D. Katedra komunikačních a informačních systémů Černá

Více

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6. WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech

Více

Dorošťák ročník 13 číslo 2. Dorostová unie. Dorošťák

Dorošťák ročník 13 číslo 2. Dorostová unie. Dorošťák číslo 2/2016 Dorostová unie Dorošťák V dalším pokračování témat, která se věnují úžasnému stvořitelskému díla, které pro nás Bůh připravil, se budeme zajímat o vzduch. Věc, kterou většinou vůbec nevnímáme,

Více

23.Počasí Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

23.Počasí Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra a její zákl.části 23.Počasí Počasí Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními

Více

Hydrometeorologické extrémy III. zaměřené na: ničivé projevy větru

Hydrometeorologické extrémy III. zaměřené na: ničivé projevy větru Hydrometeorologické extrémy III. zaměřené na: ničivé projevy větru Ničivé projevy větru Beaufortův stupeň Slovní označení Rychlost větru Účinky větru 6 Silný vítr 7 Prudký vítr 8 Bouřlivý vítr 9 Vichřice

Více

Základní jednotky v astronomii

Základní jednotky v astronomii v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve

Více

Atmosféra Země a její složení

Atmosféra Země a její složení Atmosféra Země a její složení Země je obklopena vzduchovým obalem, který se nazývá atmosféra Země a sahá do výšky přibližně 1 000km. Atmosféra je složená z dusíku (78%), kyslíku (21%) vodíku, oxidu uhličitého,

Více

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ gr.j.mareš Podnebí EU-OP VK VY_32_INOVACE_656 PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ POČASÍ-AKTUÁLNÍ STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ PODNEBÍ-PRŮMĚR.STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ

Více

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají

Více

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára)

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) SKUPENSTVÍ 1) Skupenství fáze, forma, stav 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) 3) Pevné látky nemění tvar, objem částice blízko sebe, pohybují se kolem urč.

Více

Optika. Zápisy do sešitu

Optika. Zápisy do sešitu Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá

Více

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 - Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické

Více

Manuál k vyplnění evidenčního listu a metodika pozorování

Manuál k vyplnění evidenčního listu a metodika pozorování Manuál k vyplnění evidenčního listu a metodika pozorování Vybavení K základnímu vybavení při cíleném pozorování bouřky patří poznámkový blok (či cokoliv na co lze psát), psací potřeby a hodinky (případně

Více

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Příčiny změny klimatu V této kapitole se dozvíte: Jaké jsou změny astronomických faktorů. Jaké jsou změny pozemského původu. Jaké jsou změny příčinou

Více

ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015

ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015 ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015 Mgr. Nezval Ondřej 20.3.2015 1. ÚVOD Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, když Měsíc vstoupí mezi Zemi

Více

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu: Obsah Obecné shrnutí... 3 1. dekáda:...3 2. dekáda:...3 3. dekáda:...3 Podrobnější

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL

VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166,

Více

KLIMATICKÉ POMĚRY ČR. Faktory. Typické povětrnostní situace

KLIMATICKÉ POMĚRY ČR. Faktory. Typické povětrnostní situace KLIMATICKÉ POMĚRY ČR Faktory o rázu makroklimatu rozhodují faktory: INVARIANTY (neměnné, stálé) geografická šířka poloha vzhledem k oceánu ráz aktivního povrchu georeliéf (anemoorografický efekt) nadmořská

Více

4. VĚTRY A GLOBÁLNÍ CIRKULACE ATMOSFÉRY

4. VĚTRY A GLOBÁLNÍ CIRKULACE ATMOSFÉRY 4. VĚTRY A GLOBÁLNÍ CIRKULACE ATMOSFÉRY Atmosférický tlak - tlak p síla F rovnoměrně spojitě rozložená, působící kolmo na rovinnou plochu, dělená velikostí této plochy S, tedy p = F.S -1 [Pa = N.m -2 ]

Více

Klimatické podmínky výskytů sucha

Klimatické podmínky výskytů sucha Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Klimatické podmínky výskytů sucha Jaroslav Rožnovský, Filip Chuchma PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PRO KRAJ VYSOČINA na středu až pátek Situace:

Více

Teplé a hlavně stálé počasí letos v létě většinou poněkud chybělo. Léto si asi mnozí

Teplé a hlavně stálé počasí letos v létě většinou poněkud chybělo. Léto si asi mnozí Č. 25 LÉTO 2011 Úvodem.. Léto 2011 bylo zajímavé a opět odlišné od ostatních. Bohužel počasí letně moc nevypadalo a připraveny byly nejprve deště a značná nestálost počasí. Za zmínku stojí ale konec léta,

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný

Více

Vysvětlení základních pojmů z oborů hydrometeorologie a klimatologie

Vysvětlení základních pojmů z oborů hydrometeorologie a klimatologie Vysvětlení základních pojmů z oborů hydrometeorologie a klimatologie V hydrometeorologii a klimatologii je používáno mnoho pojmů, které mají pro tuto vědu svůj význam a vídáte je i v našich textech předpovědí,

Více

W = p. V. 1) a) PRÁCE PLYNU b) F = p. S W = p.s. h. Práce, kterou může vykonat plyn (W), je přímo úměrná jeho tlaku (p) a změně jeho objemu ( V).

W = p. V. 1) a) PRÁCE PLYNU b) F = p. S W = p.s. h. Práce, kterou může vykonat plyn (W), je přímo úměrná jeho tlaku (p) a změně jeho objemu ( V). 1) a) Tepelné jevy v životě zmenšení objemu => zvětšení tlaku => PRÁCE PLYNU b) V 1 > V 2 p 1 < p 2 p = F S W = F. s S h F = p. S W = p.s. h W = p. V 3) W = p. V Práce, kterou může vykonat plyn (W), je

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Vlnění Vhodíme-li na klidnou vodní hladinu kámen, hladina se jeho dopadem rozkmitá a z místa rozruchu se začnou

Více

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala

Více

Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny

Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Transportní jevy v plynech Reálné plyny Fázové přechody Kapaliny Hustota toku Zatím jsme studovali pouze soustavy, které byly v rovnovážném stavu není-li soustava v silovém poli, je hustota částic stejná

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Voda jako životní prostředí - světlo

Voda jako životní prostředí - světlo Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 6: Voda jako životní prostředí - světlo Sluneční světlo ve vodě Sluneční záření dopadající na hladinu vody je 1) cestou hlavního přísunu tepla do vody 2) zdrojem

Více

Agroklimatologie Cvičení: Petr HLAVINKA

Agroklimatologie Cvičení: Petr HLAVINKA Agroklimatologie Cvičení: Petr HLAVINKA phlavinka@centrum.cz Dveře č. N5062 (tel.: 3090) Upraveno za podpory projektu FRVŠ 755/2013/B4/d: Multimediální podklady pro cvičení předmětu Agroklimatologie PODMÍNKY

Více

Lodní deník. číslo. Jméno jachty: Registrační číslo: Domovský přístav: Volací značka: Vlastník: Zápisy začínají dnem: Zápisy končí dnem:

Lodní deník. číslo. Jméno jachty: Registrační číslo: Domovský přístav: Volací značka: Vlastník: Zápisy začínají dnem: Zápisy končí dnem: Lodní deník číslo Jméno jachty: Registrační číslo: Domovský přístav: Volací značka: Vlastník: Zápisy začínají dnem: Zápisy končí dnem: Hlavní údaje o plavidle Délka: m Šířka: m Ponor: m Výška: m Typ /

Více

SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Skleníkový efekt V této kapitole se dozvíte: Co je to skleníkový efekt. Jaké jsou skleníkové plyny. Co je to tepelné záření. Budete schopni: Vysvětlit

Více

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda.

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda. Fyzika Fyzika je tou součástí školního vzdělávacího plánu školy, která umožňuje žákům porozumět přírodním dějům a zákonitostem. Dává jim potřebný základ pro lepší pochopení a orientaci v životě. Díky praktickým

Více

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna.

Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. A) Výklad: Vnitřní energie vnitřní energie označuje součet celkové kinetické energie částic (tj. rotační + vibrační + translační energie) a celkové polohové energie

Více

Měření teploty a tlaku. Tematický celek: Termodynamika. Úkol:

Měření teploty a tlaku. Tematický celek: Termodynamika. Úkol: Název: Měření teploty a tlaku. Tematický celek: Termodynamika. Úkol: 1. Zopakujte si, co víte o teplotě a jejím měření. 2. Zopakujte si, co víte o atmosférickém tlaku. 3. Navrhněte robota, který bude po

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova

Teplota jedna ze základních jednotek soustavy SI, vyjadřována je v Kelvinech (značka K) další používané stupnice: Celsiova, Fahrenheitova 1 Rozložení, distribuce tepla Teplota je charakteristika tepelného stavu hmoty je to stavová veličina, charakterizující termodynamickou rovnováhu systému. Teplo vyjadřuje kinetickou energii částic. Teplota

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 1 Mechanika 1.1 Pohyby přímočaré, pohyb rovnoměrný po kružnici 1.2 Newtonovy pohybové zákony, síly v přírodě, gravitace 1.3 Mechanická

Více

17. Celá čísla.notebook. December 11, 2015 CELÁ ČÍSLA

17. Celá čísla.notebook. December 11, 2015 CELÁ ČÍSLA CELÁ ČÍSLA 1 Teploměr na obrázku ukazuje teplotu 15 C Říkáme: je mínus 15 stupňů Celsia je 15 stupňů pod nulou je 15 stupňů mrazu Ukaž na teploměru: 10 C, 8 C, +3 C, 6 C, 25 C, +36 C 2 Teploměr Teploměr

Více

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5. Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Jméno a příjmení: Martin Kovařík David Šubrt Třída: 5.O Datum: 3. 10. 2015 i Planety sluneční soustavy 1. Planety obecně

Více

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy

Více

Základy meteorologie pro aplikaci při řešení problému rozptylu znečišťujících látek v ovzduší. Josef Keder ČHMÚ Praha

Základy meteorologie pro aplikaci při řešení problému rozptylu znečišťujících látek v ovzduší. Josef Keder ČHMÚ Praha Základy meteorologie pro aplikaci při řešení problému rozptylu znečišťujících látek v ovzduší Josef Keder ČHMÚ Praha Přehled Atmosféra a meteorologie, složení atmosféry Meteorologické prvky a atmosférické

Více

Nabídka vybraných pořadů

Nabídka vybraných pořadů Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Vsetínská 78 757 01 Valašské Meziříčí Nabídka vybraných pořadů Pro střední školy a učiliště Seznamte se s naší nabídkou poutavých naučných programů zaměřených nejen na

Více

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Způsoby měření a používaná technika a přístroje

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Způsoby měření a používaná technika a přístroje "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Způsoby měření a používaná technika a přístroje Lesnická meteorologie a klimatologie Zkoumá ekologické ovzdušné prvky

Více

Výpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů

Výpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů Výpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů Atmosférické srážky Transport Evapotranspirace Povrchový odtok Transpirace Podzemní odtok Základní bilanční rovnice: [m3] nebo [mm] H S

Více

Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z.

Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z. Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z. Mechanické vlnění představte si závaží na pružině, které

Více

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce SLUNCE Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by

Více

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Mechanika kapalin a plynů Hydrostatika - studuje podmínky rovnováhy kapalin. Aerostatika - studuje podmínky rovnováhy

Více

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví páry Pro správné pochopení funkce parních systémů musíme znát základní pojmy spojené s párou. Entalpie Celková energie, příslušná danému

Více

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika ODRAZ A LOM SVĚTLA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika Odraz světla Vychází z Huygensova principu Zákon odrazu: Úhel odrazu vlnění je roven úhlu dopadu. Obvykle provádíme konstrukci pomocí

Více

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny Mechanika tekutin Tekutiny = plyny a kapaliny Vlastnosti kapalin Kapaliny mění tvar, ale zachovávají objem jsou velmi málo stlačitelné Ideální kapalina: bez vnitřního tření je zcela nestlačitelná Viskozita

Více

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy

Více

PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1

PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1 PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY Maturitní otázka č. 1 TVAR ZEMĚ Geoid = skutečný tvar Země Nelze vyjádřit matematicky Rotační elipsoid rovníkový poloměr = 6 378 km vzdálenost od středu Země k pólu = 6 358 km

Více

Měření teploty a tlaku. Tematický celek: Termodynamika. Úkol:

Měření teploty a tlaku. Tematický celek: Termodynamika. Úkol: Název: Měření teploty a tlaku. Tematický celek: Termodynamika. Úkol: 1. Zopakujte si, co víte o teplotě a jejím měření. 2. Zopakujte si, co víte o atmosférickém tlaku. 3. Navrhněte robota, který bude po

Více

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jan Olbrecht Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jaký typ lomu nastane při průchodu světla z opticky

Více

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (06) Atmosférické vody

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (06) Atmosférické vody Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (06) Atmosférické vody Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních

Více

STEJNOSMĚRNÝ PROUD Samostatný výboj TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

STEJNOSMĚRNÝ PROUD Samostatný výboj TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. STEJNOSMĚRNÝ PROUD Samostatný výboj TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Plyny jsou tvořeny elektricky neutrálními molekulami. Proto jsou za

Více

KLASIFIKACE OBLAKŮ. Petr Skřehot. Meteorologická Operativní Rada

KLASIFIKACE OBLAKŮ. Petr Skřehot. Meteorologická Operativní Rada KLASIFIKACE OBLAKŮ Petr Skřehot Meteorologická Operativní Rada OBSAH 1 ÚVOD... 5 1.1 DEFINICE OBLAKU... 5 1.2 VZHLED OBLAKŮ... 5 1.3 JAS OBLAKU... 5 1.4 BARVA OBLAKU... 5 2 KLASIFIKACE OBLAKŮ... 6 2.1

Více

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO 1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor:

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_Z678HO_13_02_07

Více

4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako

4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako 1. Pojem tekutiny je A) synonymem pojmu kapaliny B) pojmem označujícím souhrnně kapaliny a plyny C) synonymem pojmu plyny D) označením kapalin se zanedbatelnou viskozitou 2. Příčinou rozdílné tekutosti

Více

10 / 12 PŘEDPOVĚĎ POČASÍ

10 / 12 PŘEDPOVĚĎ POČASÍ 10 / 12 PŘEDPOVĚĎ POČASÍ Cirkulace atmosféry Primární: všeobecná cirkulace atmosféry Sekundární: tlakové útvary Terciální: místní proudění Dopad energie ze S na Z Všeobecná cirkulace atmosféry Všeobecná

Více

BIOMECHANIKA KINEMATIKA

BIOMECHANIKA KINEMATIKA BIOMECHANIKA KINEMATIKA MECHANIKA Mechanika je nejstarším oborem fyziky (z řeckého méchané stroj). Byla původně vědou, která se zabývala konstrukcí strojů a jejich činností. Mechanika studuje zákonitosti

Více

NÁVOD K OBSLUZE. Obj. č.: 84 03 34

NÁVOD K OBSLUZE. Obj. č.: 84 03 34 NÁVOD K OBSLUZE Obj. č.: 84 03 34 Nepostradatelný pomocník pro všechny lidi, kteří chtějí vědět, kde se nacházejí. Ať již pojedete na horském kole, budete-li horolezci, nebo jestliže se vydáte na procházku

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty 1 2 chemického složení

Více

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH Jan Hruška TV-FYZ Ahoj, tak jsme tady znovu a pokusíme se Vám vysvětlit problematiku vedení elektrického proudu v látkách. Co je to vlastně elektrický proud? Na to

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Fyzika 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce. Meteoaktuality.cz ŘÍJEN Autorství: Meteo Aktuality

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce. Meteoaktuality.cz ŘÍJEN Autorství: Meteo Aktuality Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality.cz ŘÍJEN 2014 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu Obsah Obecné shrnutí...3 Podrobnější rozbor témat...4 Údaje...5 Obrazové doplnění...5

Více

VNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika

VNITŘNÍ ENERGIE. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika VNITŘNÍ ENERGIE Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 2. ročník - Termika Zákon zachování energie Ze zákona zachování mechanické energie platí: Ek + Ep = konst. Ale: Vnitřní energie tělesa Každé těleso má

Více