Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z."

Transkript

1 Vlnění, optika mechanické kmitání a vlnění zvukové vlnění elmag. vlny, světlo a jeho šíření zrcadla a čočky, oko druhy elmag. záření, rentgenové z. Mechanické vlnění představte si závaží na pružině, které vychýlíme z rovnovážné polohy a pustíme: začne kmitat nahoru a dolů takové kmitání je předpoklad pro jakékoliv mechanické vlnění stejně může kmitat i kyvadlo (i když se častěji říká kývat) každou látku je možné si představit složenou z malých kousků, které drží pohromadě vázané určitými silami; když nějaký kousek látky rozkmitám, tak se to kmitání díky vazebním silám šíří dál; vzniká rozruch, který se šíří látkou kmitající kousíček tahá pružinkou za sousední kousíčky a způsobuje jejich kmitání, ovšem se zpožděním tomuto ději se říká mechanické vlnění je zřejmé, že při tomto vlnění se nestěhuje nikam žádná hmota, jediné, co se přenáší je energie mechanické vlnění může být podle svého charakteru podélné nebo příčné, záleží na tom, jak je orientováno kmitání vůči směru šíření vlny typicky podélné vlnění je zvuk, příčné jsou vlny na vodní hladině šířící se vlna je charakterizována několika základními veličinami: o perioda T: doba jednoho kmitu o frekvence kmitání f: kolikrát kmitne za sekundu o rychlost šíření v: fázová rychlost, jak rychle se v prostředí šíří vrch či důl vlny o vlnová délka λ: jakou dráhu vlna urazí za dobu jednoho kmitu 1

2 na vlnu se můžete koukat buď v jednom místě a vidíte časové kmitání části prostředí nebo v daném fixním čase (jako byste ji fotografovali) a vidíte její prostorové rozložení, to, co se nejčastěji jako kreslí (obr. 5.2) k šíření mechanického vlnění vždy potřebujeme látkové prostředí nikdy se nešíří ve vakuu Interference mechanického vlnění postupuje-li v prostředí více vln zároveň, vlny se skládají (lidově řečeno sčítají), tomuto jevu se říká interference interferencí mohou nastávat různé jevy, jako např. interference dvou vln na vodní hladině skutečně pak vznikají místa s klidnou hladinou představíme-li si vlnu šířící se po struně od kraje ke kraji, pak se na kraji odrazí a šíří se zpátky obecně se vlny na rozhraní dvou prostředí buď odrazí nebo projdou (většinou obojí), v závislosti na rozdílnosti fyzikálních vlastností prostředí na struně pak vznikne situace, kdy se proti sobě šíří dvě vlny, které se skládají a vzniká stojaté vlnění 2

3 (kdo hrajete na kytaru, pak první obrázek je normální drnknutí, druhý je první flažolet a třetí je druhý flažolet) při stojatém vlnění se místa s největším rozkmitem nazývají kmitny a místa s nulovým rozkmitem uzly Zvuk je mechanické vlnění, které můžeme vnímat sluchem, vlnění je to podélné, šíří se v plynech, kapalinách i pevných látkách zvuk může mít neperiodický charakter, pak se jedná o hluk nebo periodický charakter, pak je vnímán jako tón nebo soubor tónů hudebního charakteru člověk vnímá zvuk v rozmezí frekvencí 16 Hz 16 khz; čím je f vyšší, tím je tón vyšší, při každém zdvojnásobení frekvence se tón zvýší o oktávu mimo tento rozsah je zvuk klasifikován jako infrazvuk (pod 16 Hz) nebo ultrazvuk (přes 16 khz) kromě periodicity a frekvence zvuk charakterizuje i jeho intenzita = veličina popisující, jak je zvuk silný, definovaná jako výkon vlnění procházející kolmou plochou I=P/S [W/m2] zvuk dvojnásobné intenzity nepociťujeme jako dvojnásobně silný, ucho vnímá intenzitu logaritmicky, proto se zavádí jednotka B (Bell), v praxi se používá db kvůli velikosti, což je jednotka zvláštní logaritmické stupnice a pak platí, že 2dB vnímáme jako 2x hlasitější než 1dB 0dB je na hranici slyšitelnosti normální hovor 60dB orchestr 80dB 120 db je již hranice bolesti lidské ucho vnímá intenzity od do 1 W/m2, čili v rozsahu 12ti řádů! i ve velkém hluku rozlišíme málo intenzivní řeč často potřebujeme znát rychlost šíření zvuku běžně známá je rychlost šíření zvuku ve vzduchu, kde činí 331 m/s při teplotě 0 C, s rostoucí teplotou rychlost zvuku roste mnohem rychleji se zvuk šíří ve vodě 1500 m/s a v pevných látkách ocel 5000 m/s, sklo 5200 m/s pokud se vysílač zvuku (nebo jiného vlnění) pohybuje vzhledem k přijímači dochází vlivem Dopplerova jevu k rozdílu vysílané a přijímané frekvence a vlnové délky přibližuje-li se vysílač, pak je přijímaná frekvence vyšší než vysílaná a vzdaluje-li se, pak je nižší; nejznámější projev tohoto jevu je změna výšky tónu sirény sanitky při průjezdu kolem pozorovatele; tento jev platí obecně pro jakékoliv vlnění Dopplerova jevu se využívá v dopravě, lékařství, astronomii a dalších odvětvích 3

4 Elektromagnetické vlny jde o zvláštní druh nemechanického vlnění, které ke svému prostředí nepotřebuje žádné prostředí šíří se tedy i ve vakuu z Faradayova zákona plyne, že časová změna magnetického pole indukuje pole elektrické; zároveň v 19. století J.C.Maxwell zjistil, že i při změně elektrického pole vzniká pole magnetické a tak bylo možné tyto dvě pole spojit do jednoho společného elektromagnetického pole, které se prostorem šíří jako elektromagnetická vlna elektromagnetickou vlnu je těžké si představit, protože při tomto vlnění nekmitá prostředí, ale jde o to, že měnící se magnetické pole indukuje měnící se elektrické pole, které zároveň indukuje měnící se magnetické pole, magnetické ani elektrické pole nepotřebuje ke své existenci žádné prostředí elektromagnetické vlnění je primárně vytvořeno náboji a proudy, ale při svém šíření se od nich oddělí a existuje nezávisle na nich elektromagnetické vlnění s sebou nese jako každé jiné vlnění energii elektromagnetická vlna se šíří ve vakuu rychlostí světla c = m/s, v látkovém prostředí vždy pomaleji elektromagnetická je charakterizována vlnovou délkou nebo frekvencí, na které závisí její vlastnosti; f = c/λ spektrum elektromagnetického vlnění rozdílné vlastnosti elektromagnetického vlnění závislé na vlnové délce se týkají zejména způsobu šíření prostředím kratší vlnové délky se šíří více jako paprsek a za překážkou vytvářejí stín, delší se pak šíří méně směrově a ohýbají se i za překážky 4

5 Světlo elektromagnetické vlny vznikají kmitáním nábojů těmito náboji mohou být i elektrony v atomech a pokud dodáme atomům dostatek energie začnou vysílat změť elektromagnetických vln různých fází a vlnových délek pokud je většina těchto vln v určitém rozmezí vlnových délek, můžeme je vnímat jako světlo světlo je tedy elektromagnetické vlnění určitých vlnových délek 5

6 na vlnové délce světla závisí jeho vnímaná barva směr šíření světla se často znázorňuje jako paprsek jak se světlo šíří prostorem, šíří se elektromagnetické vlny; pokus spojíme místa v prostoru se stejnou fází vln, vznikne vlnoplocha vlnoplocha je kolmá na paprsek 6

7 paprsky a vlnoplochy vzhledem k propustnosti světla rozdělujeme látky na: o průhledné světlo prochází beze změny, látka může být průhledná jen pro určitou vlnovou délku, pak působí jako barevný filtr o průsvitné světlo prochází, ale rozptyluje se o neprůhledné světlo je pohlcováno (černá tělesa) nebo odráží všechno světlo (zrcadlo) nebo odráží jen některé vlnové délky a to je pak vnímáno jako barva Chování světla na rozhraní dvou prostředí pokud světlo dorazí na rozhraní dvou prostředí dochází téměř vždy k částečnému odrazu a částečnému průchodu do druhého prostředí důležité je, pod jakým úhlem na rozhraní světelné paprsky dopadají, pod jakým se odrážejí a pod jakým prochází do druhého prostředí vztah těchto úhlů popisuje zákon odrazu a Snellův zákon lomu indexy lomu charakterizují optické prostředí a říkají, kolikrát je rychlost šíření světla v daném prostředí menší než ve vakuu pokud se šíří světlo z prostředí opticky hustšího (sklo) do prostředí opticky řidšího (vzduch), dochází k lomu od kolmice a od určitého kritického úhlu dochází k totálnímu odrazu 7

8 tohoto jevu se využívá v optických vláknech a jiných světlovodech zákon odrazu je tak nějak intuitivně pochopitelný, jak je to ale s lomem? Úhel lomu obecně není stejný, jako úhel dopadu; jak to souvisí s rychlostí světla??? Huygensův princip: lze to komentovat i zcela lidovou představou: představme si vlnoplochu jako pevnou desku pohybující se vzduchem nad vodní hladinou (dopadající paprsek, vlnoplocha); jak se dostává pod vodu její spodní okraj, začne se brzdit a deska se tím začne stáčet, když se ocitne pod vodou celá, už se pohybuje opět přímočaře odraz a jeho úhel nezávisí na vlnové délce, ale rychlost šíření světla v prostředí a tím index lomu a tím úhel lomu na vlnové délce záleží; tzn., že světlo různých vlnových délek se láme jiným způsobem závislosti indexu lomu na vlnové délce se říká disperze bílé světlo je složeno prakticky ze všech vlnových délek viditelného spektra Slunce vyzařuje např. elektromagnetické vlny téměř všech délek, nejen viditelné světlo když takové světlo dopadá na rozhraní dvou prostředí, dochází k jeho spektrálnímu rozkladu postaví-li se světelnému paprsku do cesty optický lámavý hranol, dojde na jeho stěnách k dvojímu lomu a tedy dojde 2x k rozkladu bílého světla a tím je rozklad již prakticky pozorovatelný 8

9 Různé jevy Proč je obloha modrá? při průchodu bílého světla slunce atmosférou dochází na částečkách v atmosféře k rozptylu rozptylují se více krátké vlnové délky a tedy modrá světlo, které k nám přichází rozptýlené na částečkách v atmosféře je tedy více modré Proč je západ slunce červený? Fata morgana. Jak vzniká duha? 9

10 Zrcadla a čočky díky zákonům odrazu a lomu fungují zrcadla, která mění směr chodu paprsků odrazem a čočky, které mění směr chodu paprsků lomem zrcadel a čoček se užívá v různých optických soustavách zrcadla mohou být vypuklá nebo dutá a čočky spojné nebo rozptylné jak zrcadla, tak čočky vytvářejí obraz zdroji světla říkáme předmět nejjednodušší optická soustava je rovinné zrcadlo pokud okem vnímáme odražené paprsky zdá se nám, že obraz je umístěn za zrcadlem u kulových zrcadel je situace složitější, paprsky se vždy odrážejí v každém místě tak, jakoby tam bylo tečné rovinné zrcadlo každopádně je dobré si všimnout, že při zobrazování předmětu vznikají dva druhy obrazů o skutečný (a, b) je ten, jehož existence je nezávislá na našem oku, když dáme na jeho místo stínítko, obraz se promítne 10

11 o virtuální (c,d) je ten, který existuje jen v našem oku, na jeho místo buď stínítko dát nejde (je za zrcadlem) nebo se na něm nic nepromítne čočky zobrazují průchodem světla a díky lomu a jsou dvojího typu 11

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. x m. Ne čas!

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. x m. Ne čas! MECHANICKÉ VLNĚNÍ I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í uveďte rozdíly mezi mechanickým a elektromagnetickým vlněním zdroj mechanického vlnění musí. a to musí být přenášeno vhodným prostředím,

Více

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K zvuk každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem akustika zabývá se fyzikálními ději spojenými se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním

Více

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790

Více

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává

Více

Zvukové jevy. Abychom slyšeli jakýkoli zvuk, musí být splněny tři základní podmínky: 1. musí existovat zdroj zvuku

Zvukové jevy. Abychom slyšeli jakýkoli zvuk, musí být splněny tři základní podmínky: 1. musí existovat zdroj zvuku Zvukové jevy Abychom slyšeli jakýkoli zvuk, musí být splněny tři základní podmínky: 1. musí existovat zdroj zvuku 2. musí existovat látkové prostředí, kterým se zvuk šíří - ve vakuu se zvuk nešíří! 3.

Více

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami

Aplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami Aplikovaná optika Optika Geometrická optika Vlnová optika Kvantová optika - pracuje s čistě geometrickými představami - zanedbává vlnovou a kvantovou povahu světla - elektromagnetická teorie světla -světlo

Více

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA Stavbu lidského oka znáte z vyučování přírodopisu. Zopakujte si ji po dle obrázku. Komorová tekutina, oční čočka a sklivec tvoří

Více

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA

Více

Základy fyzikálněchemických

Základy fyzikálněchemických Základy fyzikálněchemických metod Fyzikálně-chemické metody optické metody elektrochemické metody separační metody kalorimetrické metody radiochemické metody ostatní metody Optické metody Oko je citlivé

Více

3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru

3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru 3 Vlny 3.1 Úvod Vlnění můžeme pozorovat například na vodní hladině, hodíme-li do vody kámen. Mechanické vlnění je děj, při kterém se kmitání šíří látkovým prostředím. To znamená, že například zvuk, který

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Fyzika 3. období 8. ročník M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7/1 (Prometheus), M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7/2 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika 8/1

Více

laboratorní řád, bezpečnost práce metody fyzikálního měření, chyby měření hustota tělesa

laboratorní řád, bezpečnost práce metody fyzikálního měření, chyby měření hustota tělesa Vyučovací předmět Fyzika Týdenní hodinová dotace 2 hodiny Ročník 1. Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy používá s porozuměním učivem zavedené fyzikální

Více

Plán výuky - fyzika tříletá

Plán výuky - fyzika tříletá Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Plán výuky - fyzika tříletá Tomáš Nečas Gymnázium, třída Kapitána Jaroše 14, Brno

Více

Lasery optické rezonátory

Lasery optické rezonátory Lasery optické rezonátory Optické rezonátory Optickým rezonátorem se rozumí dutina obklopená odrazovými plochami, v níž je pasivní dielektrické prostředí. Rezonátor je nezbytnou součástí laseru, protože

Více

Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník)

Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník) Vlnění, optika a atomová fyzika (2. ročník) Vlnění 1. Kmity soustav hmotných bodů (6 hod.) 1.1 Netlumené malé kmity kolem stabilní rovnovážné polohy: linearita pohybových rovnic, princip superpozice, obecné

Více

DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory

DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory Karla Majera 370, 252 31 Všenory. Datum (období) vytvoření:

Více

4. Akustika. 4.1 Úvod. 4.2 Rychlost zvuku

4. Akustika. 4.1 Úvod. 4.2 Rychlost zvuku 4. Akustika 4.1 Úvod Fyzikálními ději, které probíhají při vzniku, šíření či vnímání zvuku, se zabývá akustika. Lidské ucho je schopné vnímat zvuky o frekvenčním rozsahu 16 Hz až 16 khz. Mechanické vlnění

Více

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají

Více

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce

Více

Hranolový spektrometr

Hranolový spektrometr Hranolový spektrometr a vodíkové spektrum Ú k o l y 1. Okalibrujte hranolový spektro.. Určente vlnové délky spektrálních čar vodíkové výbojky. 3. Určente kvantové elektronové přechody v atomu vodíku. 4.

Více

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika ODRAZ A LOM SVĚTLA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika Odraz světla Vychází z Huygensova principu Zákon odrazu: Úhel odrazu vlnění je roven úhlu dopadu. Obvykle provádíme konstrukci pomocí

Více

HOVORKOVÁ M., LINC O.: OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE

HOVORKOVÁ M., LINC O.: OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE OPTICKÉ ÚKAZY V ATMOSFÉŘE M. Hovorková, O. Linc 4. D, Gymnázium Na Vítězné pláni 1126, Praha 4, šk. rok 2005/2006 Abstrakt: Článek se zabývá vysvětlením několika světelných jevů, viditelných na obloze.

Více

OPTIKA Světelné jevy TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

OPTIKA Světelné jevy TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. OPTIKA Světelné jevy TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Rozklad světla Když světlo prochází hranolem, v důsledku dvojnásobného lomu na rozhraních

Více

PSK1-20. Antény. Elementární dipól. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Druhy antén a jejich vlastnosti

PSK1-20. Antény. Elementární dipól. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Druhy antén a jejich vlastnosti PSK1-20 Název školy: Autor: Anotace: Vzdělávací oblast: Předmět: Tematická oblast: Výsledky vzdělávání: Klíčová slova: Druh učebního materiálu: Typ vzdělávání: Ověřeno: Zdroj: Vyšší odborná škola a Střední

Více

Akustika. Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.

Akustika. Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. Variace 1 Akustika Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. F - Akustika Akustika je nauka o zvuku a

Více

2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova)

2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova) Punčochář, J: AEO; 2. kapitola 1 2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova) Čas ke studiu: 4 hodiny Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět identifikovat prvky optického přenosového

Více

Optická spektroskopie

Optická spektroskopie Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Optická spektroskopie Antonín Černoch, Radek Machulka, Jan Soubusta Olomouc 2012 Oponenti: Mgr. Karel Lemr, Ph.D. RNDr. Dagmar Chvostová Publikace

Více

6. Elektromagnetické záření

6. Elektromagnetické záření 6. Elektromagnetické záření - zápis výkladu - 34. až 35. hodina - A) Elektromagnetické vlny a záření (učebnice strana 86-95) Kde všude se s nimi setkáváme? Zapneme-li rozhlasový nebo televizní přijímač

Více

Měření hladiny intenzity a spektrálního složení hluku hlukoměrem

Měření hladiny intenzity a spektrálního složení hluku hlukoměrem Měření hladiny intenzity a spektrálního složení hluku hlukoměrem Problém A. V režimu váhového filtru A změřit závislost hladiny akustické intenzity LdB [ ] vibrační sirény na napětí UV [ ] napájecího zdroje.

Více

Přednáška č.14. Optika

Přednáška č.14. Optika Přednáška č.14 Optika Obsah základní pojmy odraz a lom světla disperze polarizace geometrická optika elektromagnetické záření Světlo = elektromagnetické vlnění o vlnové délce 390nm (fialové) až 790nm (červené)

Více

3 Elektromagnetické vlny ve vakuu

3 Elektromagnetické vlny ve vakuu 3 Elektromagnetické vlny ve vakuu Od mechanických vln s pružinkami a závažími se nyní přesuneme k vlnám elektromagnetickým. Setkáváme se s nimi na každém kroku radiové vlny, mikrovlny, světlo nebo třeba

Více

ZAKLADNÍ VLASTNOSTI SVĚTLA aneb O základních principech. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

ZAKLADNÍ VLASTNOSTI SVĚTLA aneb O základních principech. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk ZAKLADNÍ VLASTNOSTI SVĚTLA aneb O základních principech PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk Elektromagnetické vlnění s vlnovými délkami λ = (380 nm - 780 nm) - způsobuje v oku fyziologický vjem, jenž

Více

Infračervená spektroskopie

Infračervená spektroskopie Infračervená spektroskopie 1 Teoretické základy Podstatou infračervené spektroskopie je interakce infračerveného záření se studovanou hmotou, kdy v případě pohlcení fotonu studovanou hmotou mluvíme o absorpční

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 OHYB SVĚTLA

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 OHYB SVĚTLA Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 OHYB SVĚTLA V paprskové optice jsme se zabývali optickým zobrazováním (zrcadly, čočkami a jejich soustavami).

Více

Základní principy ultrazvuku a ovládání UZ přístroje MILAN JELÍNEK ARK, FN U SVATÉ ANNY IVO KŘIKAVA KARIM, FN BRNO 2013

Základní principy ultrazvuku a ovládání UZ přístroje MILAN JELÍNEK ARK, FN U SVATÉ ANNY IVO KŘIKAVA KARIM, FN BRNO 2013 Základní principy ultrazvuku a ovládání UZ přístroje MILAN JELÍNEK ARK, FN U SVATÉ ANNY IVO KŘIKAVA KARIM, FN BRNO 2013 Zdroje www.usra.ca www.neuraxiom.com ÚVOD DO ULTRASONOGRAFIE V OTÁZKÁCH A ODPOVĚDÍCH-Prof.

Více

Optika pro mikroskopii materiálů I

Optika pro mikroskopii materiálů I Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických

Více

TEST PRO VÝUKU č. UT 1/1 Všeobecná část QC

TEST PRO VÝUKU č. UT 1/1 Všeobecná část QC TEST PRO VÝUKU č. UT 1/1 Všeobecná část QC Otázky - fyzikální základy 1. 25 milionů kmitů za sekundu se dá také vyjádřit jako 25 khz. 2500 khz. 25 MHz. 25000 Hz. 2. Zvukové vlny, jejichž frekvence je nad

Více

Kmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění

Kmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění Mechanické kmitání a vlnění Kmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění Kmitání mechanického oscilátoru Kmitavý pohyb Mechanický oscilátor = zařízení, které kmitá bez vnějšího působení

Více

Základní pojmy. Je násobkem zvětšení objektivu a okuláru

Základní pojmy. Je násobkem zvětšení objektivu a okuláru Vznik obrazu v mikroskopu Mikroskop se skládá z mechanické části (podstavec, stojan a stolek s křížovým posunem), osvětlovací části (zdroj světla, kondenzor, clona) a optické části (objektivy a okuláry).

Více

PSK1-10. Komunikace pomocí optických vláken I. Úvodem... SiO 2. Název školy:

PSK1-10. Komunikace pomocí optických vláken I. Úvodem... SiO 2. Název školy: Název školy: Autor: Anotace: Vzdělávací oblast: Předmět: Tematická oblast: PSK1-10 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Ukázka fyzikálních principů, na kterých

Více

Fyzikální praktikum 2. 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr

Fyzikální praktikum 2. 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr Ústav fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Fyzikální praktikum 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr Úkoly k měření Povinná část Měření

Více

ZVUKY KMITAJÍCÍCH TYČÍ

ZVUKY KMITAJÍCÍCH TYČÍ ZVUKY KMITAJÍCÍCH TYČÍ BŘETISLAV PATČ, ZŠ BRANDÝS N. L., LEOŠ DVOŘÁK, KDF MFF UK PRAHA *) ÚVOD Za tyče považujeme v akustice pevná pružná tělesa, u kterých převažuje jeden rozměr nad ostatními dvěma. Tyče

Více

stránka 101 Obr. 5-12c Obr. 5-12d Obr. 5-12e

stránka 101 Obr. 5-12c Obr. 5-12d Obr. 5-12e BIPOLÁRNÍ TRANZISTOR: Polovodičová součástka se dvěma přechody PN a se třemi oblastmi s příměsovou vodivostí (NPN, popř. PNP, K kolekor, B báze, E emitor) u níž lze proudem procházejícím v propustném směru

Více

8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla:

8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla: 8. Optika 8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM Jak vzniká elektromagnetické záření? 1.. 2.. Spektrum elektromagnetického záření: Infračervené záření: Viditelné světlo Rozklad bílého světla:..

Více

3 Měření hlukových emisí elektrických strojů

3 Měření hlukových emisí elektrických strojů 3 Měření hlukových emisí elektrických strojů Cíle úlohy: Cílem laboratorní úlohy je seznámit studenty s hlukem jako vedlejším produktem průmyslové činnosti, zásadami pro jeho objektivní měření pomocí moderních

Více

www.projektsako.cz Fyzika Pracovní list č. 8 Téma: Měření hladiny intenzity zvuku Mgr. Libor Lepík Student a konkurenceschopnost

www.projektsako.cz Fyzika Pracovní list č. 8 Téma: Měření hladiny intenzity zvuku Mgr. Libor Lepík Student a konkurenceschopnost www.projektsako.cz Fyzika Pracovní list č. 8 Téma: Měření hladiny intenzity zvuku Lektor: Projekt: Reg. číslo: Mgr. Libor Lepík Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Měření hladiny intenzity

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z FYZIKY:

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z FYZIKY: TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z FYZIKY: školní rok : 2007 / 2008 třída : 4.A zkoušející : Mgr. Zbyněk Bábíček 1. Kinematika hmotného bodu 2. Dynamika hmotného bodu 3. Mechanická práce a energie 4. Gravitační

Více

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 - Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické

Více

4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY

4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY 4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY Měřicí potřeby: 1) kompaktní zařízení firmy Leybold ) kondenzátor 3) spínač 4) elektrometrický zesilovač se zdrojem 5) voltmetr do V Obecná část: Při ozáření kovového tělesa

Více

5.3.3 Interference na tenké vrstvě

5.3.3 Interference na tenké vrstvě 5.3.3 Interference na tenké vrstvě Předpoklady: 530 Bublina z bublifuku, slabounká vrstva oleje na vodě, někteří brouci jasné duhové barvy, u bublin se přelévají, barvy se mění s úhlem, pod kterým povrch

Více

Izolaní materiály. Šastník Stanislav. 2. týden

Izolaní materiály. Šastník Stanislav. 2. týden Izolaní materiály 2. týden Šastník Stanislav Vysoké uení technické v Brn, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílc, Veveí 95, 602 00 Brno, Tel: +420 5 4114 7507, Fax +420 5 4114 7502,

Více

OPTICKÝ KUFŘÍK OA1 410.9973 Návody k pokusům

OPTICKÝ KUFŘÍK OA1 410.9973 Návody k pokusům OPTICKÝ KUFŘÍK OA 40.9973 Návody k pokusům Učitelská verze NÁVODY K POKUSŮM OPTIKA 2 NÁVODY K POKUSŮM OPTIKA SEZNAM POKUSŮ ŠÍŘENÍ SVĚTLA Přímočaré šíření světla (..) Stín a polostín (.2.) ODRAZ SVĚTLA

Více

Elektromagnetický oscilátor

Elektromagnetický oscilátor Elektromagnetický oscilátor Již jsme poznali kmitání mechanického oscilátoru (závaží na pružině) - potenciální energie pružnosti se přeměňuje na kinetickou energii a naopak. T =2 m k Nejjednodušší elektromagnetický

Více

Fyzika aplikovaná v geodézii

Fyzika aplikovaná v geodézii Průmyslová střední škola Letohrad Vladimír Stránský Fyzika aplikovaná v geodézii 1 2014 Tento projekt je realizovaný v rámci OP VK a je financovaný ze Strukturálních fondů EU (ESF) a ze státního rozpočtu

Více

Optika. Zápisy do sešitu

Optika. Zápisy do sešitu Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá

Více

Metodické poznámky k souboru úloh Optika

Metodické poznámky k souboru úloh Optika Metodické poznámky k souboru úloh Optika Baterka Teoreticky se světlo šíří "nekonečně daleko", intenzita světla však klesá s druhou mocninou vzdálenosti. Děti si často myslí, že světlo se nešíří příliš

Více

13. Vlnová optika I. Interference a ohyb světla

13. Vlnová optika I. Interference a ohyb světla 13. Vlnová optika I. Interference a ohyb světla Od časů Isaaca Newtona si lidstvo láme hlavu problémem, je-li světlo vlnění nebo proud částic. Tento spor rozdělil svět vědy na dva zdánlivě nesmiřitelné

Více

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný

Více

Daniel Tokar tokardan@fel.cvut.cz

Daniel Tokar tokardan@fel.cvut.cz České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra fyziky A6M02FPT Fyzika pro terapii Fyzikální principy, využití v medicíně a terapii Daniel Tokar tokardan@fel.cvut.cz Obsah O čem bude

Více

L a b o r a t o r n í c v i č e n í z f y z i k y

L a b o r a t o r n í c v i č e n í z f y z i k y ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATEDRA FYZI KY L a b o r a t o r n í c v i č e n í z f y z i k y Jméno TUREČEK Daniel Datum měření 1.11.006 Stud. rok 006/007 Ročník. Datum odevzdání 15.11.006 Stud.

Více

O z n a č e n í m a t e r i á l u : V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ S T E I V _ F Y Z I K A 2 _ 1 4

O z n a č e n í m a t e r i á l u : V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ S T E I V _ F Y Z I K A 2 _ 1 4 O z n a č e n í m a t e r i á l u : V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ S T E I V _ F Y Z I K A 2 _ 1 4 N á z e v m a t e r i á l u : S v ě t l o j a k o v l n ě n í. T e m a t i c k á o b l a s t : F y z i k

Více

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření OPTIKA = část fyziky, která se zabývá světlem Studuje zejména: vznik světla vlastnosti světla šíření světla opt. přístroje (opt. soustavami) Otto Wichterle (gelové kontaktní čočky) Světlo 1) Světlo patří

Více

Stručný úvod do spektroskopie

Stručný úvod do spektroskopie Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,

Více

SVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV

SVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV SVĚTLO A TMA ROZKLAD A MÍCHÁNÍ BAREV Světlo vypadá jako bezbarvé, ale ve skutečnosti je směsí červené, žluté, zelené, modré, indigové modři a fialové barvy. Jednoduchými pokusy můžeme světlo rozkládat

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Ročník: II. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:

Více

APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA

APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ MILOSLAV ŠVEC A JIŘÍ VONDRÁK APLIKOVANÁ OPTIKA A ELEKTRONIKA MODUL 01 OPTICKÁ ZOBRAZENÍ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Více

Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy

Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy Úloha č. 9 Měření ohniskových vzdáleností čoček, optické soustavy Úkoly měření: 1. Stanovte ohniskovou vzdálenost zadaných tenkých čoček na základě měření předmětové a obrazové vzdálenosti: - zvětšeného

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ĆLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA Mgr. Zdeněk Kettner

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ĆLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA Mgr. Zdeněk Kettner CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ĆLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA Mgr. Zdeněk Kettner Vyučovací předmět fyzika je zařazen samostatně v 6. 9. ročníku v těchto hodinových dotacích: 6.

Více

4.4. Vlnové vlastnosti elektromagnetického záření

4.4. Vlnové vlastnosti elektromagnetického záření 4.4. Vlnové vlastnosti elektromagnetického záření 4.4.1. Interference 1. Charakterizovat význačné vlastnosti koherentních paprsků.. Umět definovat optickou dráhu v souvislosti s dráhovým rozdílem a s fázovým

Více

FYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ)

FYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ) Stěny černého tělesa mohou vysílat záření jen po energetických kvantech (M.Planck-1900). Velikost kvanta energie je E = h f f - frekvence záření, h - konstanta Fotoelektrický jev (FJ) - dopadající záření

Více

Praktická geometrická optika

Praktická geometrická optika Praktická geometrická optika Václav Hlaváč České vysoké učení technické v Praze Centrum strojového vnímání (přemosťuje skupiny z) Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky Fakulta elektrotechnická,

Více

8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna

8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna 1. TEORETICKÝ ÚVO Rotační polarizace Světlo má zároveň povahu vlnového i korpuskulárního záření. V optických jevech se světlo chová jako příčné vlnění, přičemž světelné kmity probíhají všemi směry a směr

Více

Oborový workshop pro ZŠ FYZIKA

Oborový workshop pro ZŠ FYZIKA PRAKTICKÁ VÝUKA PŘÍRODOVĚDNÝCH PŘEDMĚTŮ NA ZŠ A SŠ CZ.1.07/1.1.30/02.0024 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociální fondem a státním rozpočtem České republiky. Oborový workshop pro ZŠ FYZIKA

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má

Více

O VLNĚNÍ. 1. Jak vzniká vlnění V článku jsou vysvětleny základní pojmy, bez kterých se neobejdeme při vysvětlení funkce radaru.

O VLNĚNÍ. 1. Jak vzniká vlnění V článku jsou vysvětleny základní pojmy, bez kterých se neobejdeme při vysvětlení funkce radaru. O VLNĚNÍ V této kapitole se budeme věnovat především zvukovému vlnění, které nás provází doslova na každém kroku. Poznáme základní vlastnosti vlnění a uvidíme, že radar má mnoho společného s orientací

Více

5.1.3 Lom světla. vzduch n 1 v 1. n 2. v 2. Předpoklady: 5101, 5102

5.1.3 Lom světla. vzduch n 1 v 1. n 2. v 2. Předpoklady: 5101, 5102 5..3 Lom světla Předpoklady: 50, 50 Pokus s mincí a miskou: Opřu bradu o stůl a pozoruji minci v misce. Paprsky odražené od mince se šíří přímočaře ke mně, miska jim nesmí překážet v cestě. Posunu misku

Více

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární

Více

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí 1. Pojetí vyučovacího předmětu 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Obecným cílem je zprostředkovat základní fyzikální poznatky potřebné v odborném i dalším vzdělání a praktickém životě a také naučit žáky

Více

Fyzika pro chemiky II. Jarní semestr 2014. Elektromagnetické vlny a optika Fyzika mikrosvěta Fyzika pevných látek. Petr Mikulík. Maloúhlový rozptyl

Fyzika pro chemiky II. Jarní semestr 2014. Elektromagnetické vlny a optika Fyzika mikrosvěta Fyzika pevných látek. Petr Mikulík. Maloúhlový rozptyl Fyzika pro chemiky II Jarní semestr 2014 Elektromagnetické vlny a optika Fyzika mikrosvěta Fyzika pevných látek Petr Mikulík Ústav fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita,

Více

Zvuk a jeho vlastnosti

Zvuk a jeho vlastnosti PEF MZLU v Brně 9. října 2008 Zvuk obecně podélné (nebo příčné) mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem. frekvence leží v rozsahu přibližně 20 Hz až

Více

Obsah. 1 Vznik a druhy vlnění. 2 Interference 3. 5 Akustika 9. 6 Dopplerův jev 12. přenosu energie

Obsah. 1 Vznik a druhy vlnění. 2 Interference 3. 5 Akustika 9. 6 Dopplerův jev 12. přenosu energie Obsah 1 Vznik a druhy vlnění 1 2 Interference 3 3 Odraz vlnění. Stojaté vlnění 5 4 Vlnění v izotropním prostředí 7 5 Akustika 9 6 Dopplerův jev 12 1 Vznik a druhy vlnění Mechanické vlnění vzniká v látkách

Více

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006 2007

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006 2007 TEST Z FYZIKY PRO PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY ČÍSLO FAST-F-2006-01 1. Převeďte 37 mm 3 na m 3. a) 37 10-9 m 3 b) 37 10-6 m 3 c) 37 10 9 m 3 d) 37 10 3 m 3 e) 37 10-3 m 3 2. Voda v řece proudí rychlostí 4 m/s. Kolmo

Více

Mechanické kmitání. Def: Hertz je frekvence periodického jevu, jehož 1 perioda trvá 1 sekundu. Y m

Mechanické kmitání. Def: Hertz je frekvence periodického jevu, jehož 1 perioda trvá 1 sekundu. Y m Mehaniké kmitání Periodiký pohyb - harakterizován pravidelným opakováním pohybového stavu tělesa ( kyvadlo, těleso na pružině, píst motoru, struna na kytaře, nohy běžíího člověka ) - nejkratší doba, za

Více

Optika OPTIKA. June 04, 2012. VY_32_INOVACE_113.notebook

Optika OPTIKA. June 04, 2012. VY_32_INOVACE_113.notebook Optika Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Přednáška č.1. Vyšší harmonické

Přednáška č.1. Vyšší harmonické Přednáška č.1 Vyšší harmonické Hudební akustika Fyzikální akustika - studuje způsob vzniku a šíření zvuku, zabývá se jeho odrazem a pohlcováním v různých materiálech. Hudební akustika - zkoumá zvuky a

Více

Fyzikální praktikum 1

Fyzikální praktikum 1 Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: #9 Základní experimenty akustiky Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 3.11.014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly (a) V domácí přípravě spočítejte,

Více

OPTIKA Optické přístroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

OPTIKA Optické přístroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. OPTIKA Optické přístroje TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. ) Oko Oko je optická soustava, kterou tvoří: rohovka, komorová voda, čočka a sklivec.

Více

Přednáší Kontakt: Ing. Michal WEISZ,Ph. Ph.D. Experimentáln. michal.weisz. weisz@vsb.cz. E-mail:

Přednáší Kontakt: Ing. Michal WEISZ,Ph. Ph.D. Experimentáln. michal.weisz. weisz@vsb.cz. E-mail: AKUSTICKÁ MĚŘENÍ Přednáší a cvičí: Kontakt: Ing. Michal WEISZ,Ph Ph.D. CPiT pracoviště 9332 Experimentáln lní hluková a klimatizační laboratoř. Druhé poschodí na nové menze kl.: 597 324 303 E-mail: michal.weisz

Více

Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory

Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory Optické vlákna patří k nejmodernějším přenosovým médiím. Jejich vysoká přenosová kapacita a nízký útlum jsou hlavní výhody, které je staví před

Více

SYNTÉZA AUDIO SIGNÁLŮ

SYNTÉZA AUDIO SIGNÁLŮ SYNTÉZA AUDIO SIGNÁLŮ R. Čmejla Fakulta elektrotechnická, ČVUT v Praze Abstrakt Příspěvek pojednává o technikách číslicové audio syntézy vyučovaných v předmětu Syntéza multimediálních signálů na Elektrotechnické

Více

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Gymnázium G Hranice Test

Více

Časopis pro pěstování matematiky a fysiky

Časopis pro pěstování matematiky a fysiky Časopis pro pěstování matematiky a fysiky Jindřich Procházka Pokusy o interferenci a odrazu zvuku Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, Vol. 67 (1938), No. Suppl., D197--D200 Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/120811

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Základy měření optických vláken a kabelů

Základy měření optických vláken a kabelů 1 VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Fakulta elektrotechniky a informatiky Základy měření optických vláken a kabelů Jan Skapa, Jan Vitásek Ostrava 2011 2 Tato publikace byla napsána v OpenOffice,

Více

Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů

Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů Autor: Doc. RNDr. Milan Rojko, CSc. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: fyzika, chemie Ročník:

Více

Měření zvuku. Judita Hyklová. První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, s r.o. Brandlova 875, 500 03 Hradec Králové

Měření zvuku. Judita Hyklová. První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, s r.o. Brandlova 875, 500 03 Hradec Králové Středoškolská technika 2010 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Měření zvuku Judita Hyklová První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, s r.o. Brandlova 875, 500 03 Hradec

Více

Předmět: F Y Z I K A. 07-ŠVP-Fyzika-1,2,3,4 strana 1 (celkem 8) 1. 9. 2014

Předmět: F Y Z I K A. 07-ŠVP-Fyzika-1,2,3,4 strana 1 (celkem 8) 1. 9. 2014 07-ŠVP-Fyzika-1,2,3,4 strana 1 (celkem 8) 1. 9. 2014 Předmět: F Y Z I K A Charakteristika předmětu: Fyzika zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Umožňuje žákům hlouběji porozumět zákonitostem

Více

PSK1-11. Komunikace pomocí optických vláken II. Mnohavidová optická vlákna a vidová disperze. 60μm 80μm. ϕ = 250μm

PSK1-11. Komunikace pomocí optických vláken II. Mnohavidová optická vlákna a vidová disperze. 60μm 80μm. ϕ = 250μm PSK1-11 Název školy: Autor: Anotace: Vzdělávací oblast: Předmět: Tematická oblast: Výsledky vzdělávání: Klíčová slova: Druh učebního materiálu: Typ vzdělávání: Ověřeno: Zdroj: Vyšší odborná škola a Střední

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Digitální učební materiál CZ.1.07/1.5.00/3.080 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/ Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Pozorování Slunce s vysokým rozlišením Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Úvod Na Slunci se důležité děje odehrávají na malých prostorových škálách (desítky až stovky km). Granule mají typickou

Více