Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Současná situace a možnosti ochrany vybraných plodin před škodlivými čineteli v podmínkách ekologického zemědělství DIPLOMOVÁ PRÁCE Vedoucí diplomové práce Ing. Eva Hrudová, Ph.D. Vypracovala Bc. Prachařová Eva Brno 2010

2 Poděkování Děkuji tímto vedoucí práce paní Ing. Evě Hrudové Ph.D. za obětavou pomoc při vzniku této práce. Dále panu Ing. Františku Muškovi Ph.D., paní Mgr. Ing. Miloslavě Navrátilové, Ph.D. za cenné rady, podporu a všem, kteří mi pomáhali

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Současná situace a možnosti ochrany vybraných plodin před škodlivými činiteli v podmínkách ekologického zemědělství vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. V Brně, dne Podpis

4 ABSTAKT Biologické přípravky na ochranu rostlin jsou přípravky šetrné k životnímu prostředí, užitečným organismům a dostatečně účinné proti cílovým škůdcům. Jedná se o extrakty, výluhy, výkvasy z rostlin použitelné v ochraně rostlin proti škodlivým organismům. Cílem diplomové práce bylo prostudovat dostupnou literaturu, vypracovat metodiku pokusů. Následně založit pokusné parcely a výsledky vyhodnotit. Metody hodnocení probíhaly podle metodik EPPO. Práce se zabývá hodnocením biologických přípravků na ochranu rostlin použitelných jako další alternativa v ekologickém zemědělství. Pokusy byly vedeny na některých druzích zeleniny, drobného ovoce, léčivých rostlin a révy vinné. Výsledky pokusů ukazují, že při vhodné aplikaci a zohlednění dalších specifických podmínek mohou biologické přípravky konkurovat v účinnosti přípravkům konvenčně používaným. Tato alternativa by mohla být v budoucnu použita v praxi. Klíčová slova: biologické přípravky, extrakty z rostlin, biopesticidy. ABSTRACT Biological fixturing on protection plants are fixturing thrifty to environment, useful organisms and enough effective against objective evil - doers. Acts about extractions, leachs, plant extracts from plants applicable in protection plants harmful Agents. Aim diploma work was peruse accessible literature, work up philosophy attempts. Subsequently establish experimental plot and record evaluate. Method evaluation proceed after EPPO Guideline. Work deal with evaluation biological preparations on protection plants applicable like next option in ecological agriculture. Advances were to be guidee on some kinds vegetables, minute fruit, curative plants and vine guilty. Record attempts reflect, that the at fit application and make provision for of other specific conditions they may biological fixturing compete in come into operation preparations conventionally used. This option she might be in future used practically. Keywords: biological fixturing, extractions from plants, bio - pesticides

5 1. ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Biopesticidy a jejich použití v zemědělství Současná situace v Evropě a ve světě Způsoby ochrany rostlin v.ekologickém zemědělství Třídění biopesticidů Mechanické prostředky ochrany rostlin Chemické, minerální, organické přípravky Feromonové lapače Biologická ochrana rostlin Mikrobiální preparáty Členovci a parazitické hlístice Pomocné prostředky na ochranu rostlin Přípravky používané v minulosti Tabák (Nicotiana sp.) Pyrethrum (Chrysanthemum sp.) Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) Bordóská, Burgundská jícha Přípravky nové generace NeemAzal T/S (Azadirachta indica) Milsana (Fallopia sachalinensis) Pongamia (Pongamia glabra) Rotenon (Derris eliptica) Insekticidní mýdla Rostlinné oleje Esenciální oleje Rostlinné výtažky (extrakty) a výluhy působící na hmyz Zástupci čeledi bobovitých (Fabaceae) Zástupci čeledi česnekovitých (Alliaceae) Zástupci čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae) Zástupci čeledi hvězdicovitých (Asteraceae) Zástupci čeledi lilkovitých (Solanaceae) Zástupci čeledi kopřivovitých (Urticaceae)

6 3.6.7 Zástupci čeledi simarubovitých (Simaroubaceae) Rostlinné výtažky působící na původce houbových chorob Zástupci čeledi liliovitých (Liliaceae) Zástupci čeledi révovitých (Vitaceae) Zástupci čeledi rdesnových (Polygonaceae) Zástupci čeledi vrbových (Salicaceae) Zástupci čeledi hvězdicových (Asteraceae) Škodliví činitelé na sledovaných rostlinách Dřepčíci (Alticinae spp.) Mšice broskvoňová (Myzus persicae) Mšice zelná (Brevicore brassicae) Mšice rybízová (Crypromyzus ribiz) Kyjatka travní (Metopolophium dirhodum) Plzák španělský (Aroin lusitanicus) Původce padlí na estragonu ( Erysiphe artemiseae) Plíseň bramborová (Phytophtora infestans) Plíseň okurková (Pseudoperonospora cubensis) Plíseň révová (Plasmopara viticola) MATERIÁL A METODIKA Charakteristika použitého materiálu Rozložení pokusných variant a způsob hodnocení pokusu Charakteristika pokusných lokalit Lokalita CHOTĚŠINY Lokalita CHOTĚŠINY Lokalita CHOTĚŠINY Lokalita CHOTĚŠINY Lokalita CHOTĚŠINY Lokalita VYSOKÉ MÝTO Lokalita LEDNICE, PAVLOV Lokalita LEDNICE Lokalita LEDNICE Lokalita PAVLOV

7 5. VÝSLEDKY A DISKUZE ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM TABULEK A GRAFŮ PŘÍLOHY

8 1. ÚVOD Ekologické zemědělství (EZ) je takový způsob hospodaření, který bere ohled na přirozené koloběhy látek v přírodě, umožňuje tak produkovat vysoce kvalitní a hodnotné potraviny. Jeho priorotou je kvalita, nikoliv kvantita produkce. Je založeno na ohleduplnějším chování k chovaným zvířatům a životnímu prostředí. Šetří neobnovitelné zdroje energie, udržuje zaměstnanost na venkově a také biodiverzitu rostlinných a živočišných druhů. Je prostředkem trvale udržitelného rozvoje. Je opakem tzv. konvenčního zemědělství, dbá na používání organických hnojiv, tím i na půdní úrodnost a nepoužívá chemických přípravků na ochranu rostlin. V současné době se stále více rozšiřuje v USA, Austrálii i Evropě (Anonym, 2008). Největší starosti mají ekologicky hospodařící zemědělci s původci chorob, škůdci a plevely. Ochrana rostlin v ekologickém zemědělství má velký význam z hlediska poškození úrody a z toho plynoucí zhoršené prodejnosti produktů na trhu. Hlavním cílem v ochraně rostlin v systému ekologického zemědělství není úplné vyhubení škodlivých činitelů, ale snížení jejich počtu (Šarapatka et Urban, 2006). Tato práce pojednává o využití biologických metod ochrany v boji proti některých obtížně zasažitelným organismům, je zde problém zasáhnout škodlivý organismus ve správném vývojovém stádiu, aby byl přípravek dostatečně účinný. Toto téma je v dnešní době velmi diskutované a biologická ochrana se již běžně používá hlavně ve skleníkové výrobě. Dále jsou v práci zmíněny mechanické prostředky ochrany rostlin, feromonové lapače, minerální přípravky na ochranu rostlin. Ve výčtu jistě nesmí chybět mikrobiální preparáty na bázi Bacillus thurigiensis známé pod názvem Bt preparáty (přípravky Biobit WP apod.). Nezastupitelnou roli v biologickém boji hrají beze sporu členovci (nejznámější Trichogramma spp.) a také parazitické hlístice. Největší část práce se věnuje rostlinným výtažkům, výluhům z rostlin použitelným proti původcům chorob a škůdcům. Jsou zde zmíněny obecně používané rostliny jako je tabák, pyrethrum či kopřiva. Věda v tomto směru postoupila již dále, takže zde naleznete i přípravky budoucnosti, jako např. přípravek Neem Azal T/S

9 2. CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce na téma: Současná situace a možnosti ochrany vybraných plodin před škodlivými činiteli v podmínkách ekologického zemědělství bylo prostudovat dostupnou literaturu a vypracovat z ní literární rešerši. Poté vypracovat metodiku pokusů, včetně plánu rozmístění rostlin a jejich ošetření. Následně založit pokusné parcely a výsledky vyhodnotit

10 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Biopesticidy a jejich použití v zemědělství Synonym pro označení přípravků na ochranu rostlin v ekologickém zemědělství je celá řada, jsou to přípravky ekologické, biopesticidy, nebo biologika. Přípravky jsou dostatečně účinné proti škodlivým organismům, zároveň šetrné k užitečným organismům a také k životnímu prostředí. Co jsou rostlinné pesticidy? Jedná se o extrakty v methylalkoholu, ethylalkoholu a acetylalkoholu, vodní výluhy, výkvasy, odvary z rostlin obsahující rostlinné sekundární metabolity obranného charakteru, rostlinné oleje a mýdla z nich vyrobená. Proč používat biopesticidy? Vyplývá to z problémů současné ochrany rostlin, environmentálního nebezpečí, reziduí v potravním řetězci, rezistence rostlin proti původcům chorob a škůdců. Biopesticidy obsahují směsi biologicky aktivních látek, jako jsou terpeny, polyfenoly, terpenoidy, alkaloidy, pyretroidy, mastné kyseliny a jejich soli (Pavela, 2006). Používání přípravku v ekologickém zemědělství závisí jednak na účinné látce, ale zejména na registraci (na procesu registrace samotné) přípravku v dané zemi, kde se přípravek prodává. A toto je problém mnoha účinných a v zahraničí povolených přípravků (Nejerálová, 2010). Jednou z nevýhod je, že v České republice nejsou dosud zapsány všechny potenciálně použitelné přípravky na ochranu do Seznamu přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin povolených v EZ vydávaném Státní rostlinolékařskou správou. Biopreparáty obsahují parazitický organismus (popř. jeho toxiny) napadající škůdce nebo zabraňující svým složením dalšímu vývoji škůdce. Příkladem mohou být juvenilní hormony, které brání vývoji hmyzu nebo inhibují tvorbu chitinu. Tyto hormony jsou izolovány z hmyzu. Jejich aplikace zabraňuje škůdcům v dosažení dospělosti, a tím je zabráněno jejich další reprodukci. Přirozeně je cílem, aby biopesticidy byly dosti účinné. Biopesticidy jsou více specifické a postihují jen cílového škůdce a jemu blízce příbuzné organizmy (Gruberová - Arbes, 2007)

11 Na rozdíl od syntetických pesticidů biopesticidy účinkují na škůdce více mechanismy působení a to je důvod, proč na ně obtížněji vzniká rezistence. Vše souvisí s mechanismem účinku, syntetické pesticidy se typicky soustředí na jedno místo jeden protein, jeden gen. Když si škůdce vyvine rezistenci vůči určité chemické látce, tak chemikálie selhává. Biopesticidy typicky postihují několik míst, mají tedy několik mechanismů působení, když jeden mechanismus působení selže, nastupuje za něho další (Anonym, 2005; Bouma, 2008; Anonym, 2009b). Nevýhodou je výroba biologických přípravků na ochranu rostlin, ta je mnohdy komplikovanější než u syntetických přípravků, a tím také finančně nákladnější. Je snaha nahradit a zlevnit způsoby výroby látek vycházející z přírodního materiálu totální syntézou, kdy se získá stejná sloučenina, ale chemickou cestou. Účinnost přírodních preparátů nedosahuje účinnosti speciálních syntetických preparátů a proto organičtí chemici modifikují tyto přírodní tzv. rodičovské látky ve snaze zajistit lepší účinnost. Tato cesta vede k syntéze stovek a tisíců podobných sloučenin. Tímto způsobem přes sledování vztahu chemické struktury a biologické aktivity lze sledovat mechanismus účinku hledané skupiny chemicky podobných látek (Gruberová - Arbes, 2007). Hlavními oblasti, kde byli nuceni zemědělci začít využívat i jiné metody ochrany než jen klasické chemické, jsou oblasti s extrémním tlakem výskytu hmyzu. V regionech kde se pěstují např. rajčata, papriky, salát, réva vinná se používá nejméně jednou za sezónu biopesticid jako standardní ošetření. Na špičce seznamu je světové nejznámější biopesticid Bacillus thuringiensis (Bt). V oblasti ochrany proti motýlím škůdcům je Bt uznáván jako významný nástroj pro zvládání rezistence (Anonym, 2008; Bouma, 2008). Dnes známe druhů problematických škodlivých organismů. Zahrnujeme sem škůdce, plevele a původce chorob rezistentní nejméně vůči jednomu druhu běžně používaného pesticidu. Narůstá počet druhů, které jsou známy rezistencí vůči všem skupinám insekticidů, v současné době je jich kolem 17. Největší problém je nyní s ochranou proti molicím, nejhorší situace je s molicemi biotypu Q (Bemisia tabaci, Gennadius), řešením by mohly být biopesticidy. Tento vysoce adaptabilní hmyz prokázal rezistenci vůči pyriproxyfenu, buprofezinu, imidaclopridu, acetamipridu a thimethoxamu. Biotyp molic typu Q byl poprvé objeven v USA v roce 2004 na okrasných poinsettiích (Euphorbia pulcherrima) v Arizoně. Jeho přirozené pásmo výskytu je středomořská oblast. Je očekávána introdukce těchto škůdců prostřednictvím transportu infestovaných hostitelských rostlin (Anonym, 2005; Vondrášková, 2008)

12 3.2 Současná situace v Evropě i ostatních státech světa Rozvinutý trh s biologickými přípravky na ochranu rostlin je z evropských států nejvíce v Německu, Rakousku, Švýcarsku, ale i Velké Británii, Francii, Španělsku. A z mimoevropských nesmíme opomenout africké státy, jižní Asii, Indii a Spojené státy americké. Co se týká výrobců v České republice obecně, není jich velké množství. Ve většině případů se jedná o podniky menšího rozsahu, je zde otázka financování nákladného registračního řízení, na které často tyto menší podniky nemají prostředky. A tak jsou přípravky (lépe řečeno skupiny povolených látek) v rámci EU schváleny, ale záleží na každé členské zemi, jak tuto problematiku vyřeší, jakým způsobem nastaví podmínky schvalovacího řízení (Pavela, 2010). Situace v Německu co se týká biopesticidů, výluhů či extraktů z rostlin je na dobré úrovni. Přípravky se používaly již v dřívějších dobách, stagnace těchto přípravků nastala v období obou světových válek. Po této době se lidé k přirozeným látkám na ochranu rostlin opět pomalu vraceli. Největší využití mají biopesticidy v soukromých zahradách, což se týká celé filozofie zahradničení nazývaného jako biozahradničení. K této problematice vyšlo i u nás velké množství překladů knih jež obsahují i seznam přírodních přípravků použitelných v ochraně rostlin. Rakousko dováží většinu přípravků z Německa. Švýcarsko je v tomto směru na dobré úrovni. Důležitou roli má Výzkumný ústav pro ekologické zemědělství FiBL ve Fricku ten prosazuje důležitost nepřímých (agrotechnických) prostředků ochrany v EZ. Tyto prostředky by měly být zohledněny před jakýmkoli zásahem přímé ochrany, je-li to ještě možné. Další firmy se nacházejí ve Francii, Španělsku a Itálii. Zde jsou rozsáhlé plochy zeleniny, ovocných sadů či vinohradů, biologická ochrana zde má své pevné místo. V Evropě jsou přípravky na bázi houby Beauvaria bassiana, jejich možné využítí je proti populacím třásněnky západní (Frankliniella occidentalis, Pergande) na okurkách, svilušky chmelové (Tetranychus urticae, Koch) na rajčatech. A jejich nespornou výhodou je kompatibilita s metodami biologické ochrany. Další přípravek na bázi Coniothirium minitans, jehož účinnou složkou je mykoparazitická houba. Tato houba parazituje na půdních sklerociích. Přípravek je využíván jako ochrana proti půdním houbám rodu Sclerotinia spp. v polních podmínkách především u porostů řepky olejky (Vondrášková, 2005)

13 Ve Velké Británii jsou registrovány pouze dva komerční výrobky na bázi hub. Mycotal (hubí molici skleníkovou u jahod pěstovaných ve sklenících) a Vertalec (proti mšicím na okurkách). Zastoupeny na trhu jsou i známé Bt přípravky, používají se k hubení housenek můr na brukvovité zelenině. Použití je možné i na mandelinku bramborovou. Biopesticidy na základě virů tu nejsou registrovány (Vondrášková, 2005). V USA je biologický přípravek na bázi hub obsahující Paecilomyces fumosoroseus, používá se k hubení mšic, molic a třásněnek. Přípravek je účinný proti všem stádiím hmyzu. Spory hub klíčí na kutikule hostitelského hmyzu a pronikají do ní. Po rychlém množení a kolonizaci následuje úhyn hmyzu v pěti až deseti dnech. Jeho použití je na hubení škůdců na okrasných rostlinách, na salátu pod sklem plní funkci korektiva, tzn., že urovnává rovnováhu mezi populacemi molic, mšic i třásněnek. V Brazílii jsou rozsáhlé plochy sóji ošetřovány přípravkem Anticarsia gemmatilis NPV, viru hubícího můry Anticarsia gemmatalis (Hübner). Společnost Certis vyvinula množství širokospektrálních botanických insekticidů a fungicidů, jsou to oleje extrahované ze semen zederachu indického (Azadirachta indica A. Just.). Přípravky Azatin XL Insect Growth Regular hubí škůdce jako jsou vrtalky (Agromyzidae spp.), molice (Aleyrodidae spp.), smutnice (Sciaridae spp.). Přípravek Trilogy je možné použít, jako fungicid i insekticid. Je účinný proti původcům chorob jako je padlí, Alternaria spp., Botrytis spp., případně roztočům apod. Použití virů v ochraně rostlin je hlavně v sadech proti obaleči jablečnému, je zde využíván virus Cydia pomonella Granulovirus (Anonym, 2009; Vondrášková, 2005). 3.3 Způsoby ochrany rostlin v ekologickém zemědělství Třídění biopesticidů Biopesticidy jsou všeobecně tříděny do tří kategorií (zdroj: ÚZPI, 2005). 1. mikrobiální pesticidy skládající se z mikroorganismů - obsahující bakterie, houby nebo viry 2. biochemické pesticidy - využívají feromonové lapače 3. geny pro tvorbu Bt - toxinu, např. u Bt kukuřice

14 Biopesticidy jsou účinné již ve velmi malých množstvích, rychleji biodegradují, což je velká výhoda z hlediska životního prostředí. Biopesticidy mají šanci pro to, aby se staly složkou integrované ochrany rostlin a tím snížily používání konvenčních pesticidů, současně ochránily přirozené predátory a hubily škůdce rezistentní vůči konvenčním pesticidům (Vondrášková, 2005). Biopesticidy na bázi hub - proti hmyzu je možné využití až 700 druhů patogenních hub, tyto biopesticidy napadají široké spektrum hmyzu i roztočů. Jednotlivé druhy a kmeny hub jsou vysoce specifické. Mechanismus účinku je takový, že spory hub klíčí v kutikule hostitelského hmyzu a prorůstají jí. Smrt hmyzu je způsobena uvolňováním toxinů nebo intenzivním růstem hyf uvnitř těla. Klíčení spor a infekce vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost, ideální je tedy použití ve sklenících. Hmyz nemůže po několika dnech přijímat potravu a uhyne v časové peroidě asi pěti až deseti dnů. Biopesticidy na bázi hub jsou vhodné pro aplikaci ve formě postřiků (Vondrášková, 2005, Navrátilová, 2010). Bakteriální biopesticidy - zde nejznámější poddruhy a kmeny bakterie Bacillus thuringiensis (Bt) jsou nejstarší a nejvíce používané mikrobiální pesticidy. Bt vytváří spory, které obsahují proteinovou inklusi, která obsahuje toxiny způsobující smrt larvy. Spory jsou přijímány ústním ústrojím a v alkalickém prostředí uvolňují delta-endotoxin, který je aktivován působením enzymů hostitele. Velmi rychle, během několika hodin, dochází k zastavení příjmu potravy a po dvou až třech dnech k narušení střevního epitelu a následné septikémii. Celý obsah těla se mění v kašovitou hmotu, která obsahuje další spory a po rozpadu dochází k další infekci prostředí. Podstatně lepší účinnost je dosahována při infikování mladších instarů. Proti dospělcům jsou tyto přípravky neúčinné. Problémem je, že pro dosažení vysoké mortality je nutné, aby populace škůdce byla věkově uniformní a aby po aplikaci příjímala potravu v dostatěčném množství (Navrátilová, 2010). Produkty na základě virů - virové pesticidy vstupují do hostitele ústním otvorem, když je proteinový obal ve střevě rozložen, uvolní se poté částečky viru. Tyto částečky napadnou střevní stěnu a množí se v ní. Následkem toho je, že škodlivý hmyz je paralyzován a uhyne ve třech až deseti dnech. Bakuloviry jsou hmyzí viry pro použití jako patogeny (Vondrášková, 2005)

15 Bakuloviry jsou nejbezpečnější proto, že nejsou známé žádné podobné viry, které by byly schopny infikovat obratlovce nebo rostliny. Existuje několik stovek druhů vysoce specifických vůči škůdcům. Mají pomalejší dobu působení než chemické insekticidy, jsou k hostiteli vysoce specifické, jsou kompatibilní s metodami integrované ochrany rostlin a bezpečné pro obratlovce a další necílové organismy (Vondrášková, 2005). Biochemické pesticidy - jsou přípravky na základě feromonů, jsou využívány hlavně pro signalizaci škůdců. Plošná aplikace sexuálního feromonu je schopna omezit schopnost samců vyhledat samici, nebo je možné feromony použít k přilákání škůdců do pastí. Nejznámější a nejpoužívanější ochrana je proti obaleči jablečnému (Cydia pomonella L.) a obaleči východnímu (C. molesta L.) v sadech (Vondrášková, 2005, Navrátilová, 2010). Legislativní nařízení (zdroj: Úřední věstník EU, 2008). Podle nařízení Komise (evropského společenství (ES)) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu. 1. Pokud rostliny nemohou být náležitě chráněny před škůdci a původci chorob opatřeními podle čl. 12 odst. 1 písm. a), b), c) a g) a v souladu s čl. 12 písm. h) nařízení (ES) č. 834/2007, lze v ekologické produkci používat pouze produkty uvedené v příloze II tohoto nařízení za předpokladu, že je pro použití obecně v zemědělství povolil příslušný členský stát. Hospodářské subjekty si musejí uschovat osvědčení o nutnosti použít takový produkt. 2. U produktů používaných v pastích nebo rozprašovačích, kromě feromonových rozprašovačů, zabraňují pasti a/nebo rozprašovače proniknutí látek do životního prostředí a zabraňují jejich kontaktu s pěstovanými plodinami. Pasti musejí být po použití sebrány a bezpečně zlikvidovány

16 Příloha II. - Pesticidy přípravky na ochranu rostlin podle čl. 5 odst. 1 A: povolené nařízením (evropská norma pro ekologické zemědělství (EHS)) č. 2092/91 a převzaté prostřednictvím čl. 16 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 834/2007 B: povolené nařízením (ES) č. 834/2007 Tab. č. 1 Látky rostlinného nebo živočišného původu (zdroj: Úřední věstník EU, 2008). Název Azadirachtin z Azadirachta indica Včelí vosk Želatina Hydrolyzované bílkoviny Lecitin Rostlinné oleje (např. mátový olej, borovicový olej, kmínový olej) Pyretriny z Chrysanthemum cinerariaefolium Výtažek z Quassia amara Rotenon z Derris spp. a Lonchocarpus spp. a Terphrosia spp. Popis, požadavky na složení, podmínky použití Insekticid Prostředek k ochraně řezů a roubů Insekticid Návnada, pouze v povoleném typu použití v kombinaci s jinými vhodnými produkty uvedenými v tomto seznamu Fungicid Insekticid, akaricid, fungicid a prostředek proti klíčení Insekticid Insekticid, repelent Insekticid Tab. č. 2 Mikroorganismy používané k biologické regulaci škůdců a chorob (zdroj: Úřední věstník EU, 2008). Název Popis, požadavky na složení, podmínky použití Mikroorganismy (bakterie, viry a houby)

17 Tab. č. 3 Látky produkované mikroorganismy (zdroj: Úřední věstník EU, 2008). Název Popis, požadavky na složení, podmínky použití Spinosad Insekticid Pouze pokud jsou přijata opatření k minimalizaci rizika pro klíčové parazitoidy a rizika vývoje rezistence. Tab. č. 4 Látky pro užití v pastích a/nebo rozprašovačích (zdroj: Úřední věstník EU, 2008). Název Hydrogenfosforečnan amonný Feromony Pyretroidy (pouze deltametrin nebo lambdacyhalotrin) Popis, požadavky na složení, podmínky použití Návnada, pouze v pastích Návnada, narušuje pohlavní chování, pouze v pastích a rozprašovačích. Insekticid, pouze v pastích se zvláštními návnadami, pouze proti Batrocera oleae a Ceratitis capitata wied. Tab. č. 5 Přípravky k povrchovému rozprašování mezi pěstované rostliny (zdroj: Úřední věstník EU, 2008). Název Fosforečnan železitý Popis, požadavky na složení, podmínky použití Přípravek určený k hubení měkkýšů Tab. č. 6 Další látky tradičně používané v ekologickém zemědělství (zdroj: Úřední věstník EU, 2008). Název Měď ve formě hydroxidu měďnatého, chlorid-oxidu měďnatého, (trojsytného) síranu měďnatého, oxidu měďného a oktanoátu měďnatého Popis, požadavky na složení, podmínky použití Fungicid Až 6 kg mědi na hektar ročně V případě trvalých kultur mohou členské státy odchylně od předchozího odstavce stanovit, že v daném roce lze šestikilogramový limit mědi překročit, pokud průměrné množství skutečně použité v pětiletém období tvořeném daným rokem a čtyřmi předcházejícími roky nepřekračuje 6 kg

18 Název Draselná sůl mastných kyselin (mazlavé mýdlo) Síran hlinitodraselný (kalinit) Polysulfid vápenatý Parafinový olej Minerální oleje Manganistan draselný Křemenný písek Síra Popis, požadavky na složení, podmínky použití Insekticid Prevence zrání banánů Fungicid, insekticid, akaricid Insekticid, akaricid Insekticid, fungicid, Pouze na ovocných stromech, vinné révě, olivovnících a tropických rostlinách (např. banánovnících). Fungicid, baktericid, pouze na ovocných stromech, olivovnících a vinné révě. Repelent Fungicid, akaricid, repelent Tab. č.7 Ostatní látky (zdroj: Úřední věstník EU, 2008). Název Hydroxid vápenatý Hydrogenuhličitan draselný Popis, požadavky na složení, podmínky použití Fungicid Pouze u ovocných stromů, včetně školek, k ochraně proti Nectria galligena. Fungicid Využití přípravků z těchto látek vyrobených, ponechává již národní rada na předpisech jednotlivých členských zemí EU. Situace v České republice je taková, že pro použití výše uvedených skupin látek použitelných v ekologickém zemědělství je nutný soulad se Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin. Skutečností proto zůstává, že některé využitelné přípravky na ochranu rostlin v jiných zemích EU mohou používat, ale nejsou v ČR registrovány (Šarapatka et Urban, 2006)

19 3.3.2 Mechanické prostředky ochrany rostlin Mechanické prostředky ochrany rostlin mají v ekologickém zemědělství nezastupitelnou roli a z hlediska některých škodlivých činitelů jsou také jediným řešením jejich regulace. Mezi mechanické prostředky ochrany rostlin řadíme : Optické lapače žluté lepové desky proti mšicím a molicím ve sklenících, taktéž žluté lepové desky proti vrtuli třešňové (Rhagoletis cerasi L.) v sadech, dále modré lepové desky proti třásněnkám, bílé lepové desky proti pilatkám. Tyto lapače mají jen omezenou účinnost a většinou se využívají k monitoringu náletu daných škůdců. Využití je možné ve sklenících a sadech (Šarapatka et Urban, 2006). Lepové pásy umísťované přímo na kmeny ovocných stromů se používají k omezení výskytu píďalky podzimní (Operophtera brumata L.) na konci sezony. Samičky píďalek jsou bezkřídlé a po kmeni šplhají za samečky, aby se mohly spářit (Šarapatka et Urban, 2006). Sítě a plašiče ptáků se používají nejvíce v ovocnářství či vinohradnictví před sklizní proti mnohačetným náletům hejn ptáků (Šarapatka et Urban, 2006). Netkané textilie (sítě) proti hmyzu lze použít proti pochmurnatce mrkvové (Psila rosae L.). Použití netkané textilie prospívá rostlinám, hlavně z jara, kdy je ještě dosti znatelný rozdíl denních a nočních teplot. Nakrývání zmenšuje rozdíl teplot během dne a urychluje tak optimální růst rostlin, to je zapříčiněno stálou teplotou a vlhkostí (Šarapatka et Urban, 2006) Chemické, minerální, organické přípravky Přípravky na ochranu rostlin dělíme podle Šarapatky a Urbana (2006) do skupin: Měďnaté přípravky na bázi hydroxidu mědi či oxychloridu mědi. Možné použití: postřikem proti původcům houbovým chorob v sadech i vinohradech, nejlépe přípravky účinkují proti houbovým patogenům z říše Chromista. Draselné soli mastných kyselin účinkují na mšice, molice, křísy, larvy ploštic a některé další. Registrované jsou přípravky Neudosan, Neudosan AF od německé firmy Neudorff

20 Koloidní síra - (přípravek Kumulus WG, Sulikol 750 SC) je účinná proti houbovým patogenům z řádu Erysiphales a proti některým původcům skvrnitostí (Šarapatka et Urban, 2006). Oxid siřičitý je poután horninou zvanou bentonit, ta vzniká mechanickým a chemickým zvětráváním v alkalickém prostředí. Její fyzikální vlastností je bobtnavost, obsahuje draslík, vápník, síru i hořčík. (Anonym, 2009). Hornina síru za vlhka postupně uvolňuje (sublimací). Použivá se proti původci plísně šedé na révě vinné (Botryotinia fuckeliana, de Bary). Povolený je Solfobenton DC (Šarapatka et Urban, 2006). Hydrogenuhličitan sodný známý jako prášek do pečiva, lze použít také proti původci plísně šedé na révě vinné (Šarapatka et Urban, 2006). Výtažek ze sóji (účinná látka lecitin), výtažek má fungicidní účinek, který je dán změnou reakce na povrchu rostliny. Možné použití přípravku Bioblatt v zemědělství je hlavně proti patogenům z řádu Erysiphales (Šarapatka et Urban, 2006). Látky pomocné v této skupině se používají látky, které posiluj odolnost rostlin, nepůsobí tedy přímo proti původci choroby, nebo škůdci (Šarapatka et Urban, 2006) Feromonové lapače Feromonové lapače jsou jedním v dnešní době z nejvíce používaných prostředků nepřímé ochrany rostlin v systému ekologického zemědělství. Existují feromonové lapače pro stovky druhů škůdců, jejich možné použití je hlavně pro monitoring motýlů, brouků a dalších škodlivých organismů. Lapače jsou určeny k monitorování velikosti dané hmyzí populace. V zahraničí jsou používány odparníky v přímé ochraně rostlin, metoda se nazývá metoda matení samců. Odparníky se používají proti obaleči jednopásému (Eupoecilia ambiguella L.), mramorovému (Lobesia botrana L.) na matení samců ve vinohradech, obaleči jablečnému (Cydia pomonella L.) v jabloňových sadech a některým jiným škůdcům (Šarapatka et Urban, 2006) Biologická ochrana Pod pojmem biologická ochrana se rozumí cílevědomé používání živých organismů (roztočů, hmyzu, hlístic, virů, bakterií, hub) pro potlačování škodlivých organismů (škůdců, původců chorob, plevelů) (Vondrášková, 2007)

21 Jedná se o omezování jejich vývoje, šíření a udržení pod úrovní jejich škodlivého množství v porostech kulturních rostlin. Cílem biologické ochrany je omezení používání chemických přípravků na ochranu rostlin. Hlavním důvodem je zlepšení kvality potravin a životního prostředí. K jejich širšímu uplatnění v praxi přispěla lepší informovanost a taktéž rozvoj ekologického zemědělství. Největší využití je v uzavřených prostorách (sklenících, pařeništích či skladech) (Vondrášková, 2007) Mikrobiální preparáty Do této skupiny zařazujeme přípravky na ochranu rostlin na bázi mikroorganismů (některých druhů bakterií, hub a dalších organismů) použitelných k regulaci škodlivých organismů. Nelze použít organismy, které byly geneticky upraveny, toto nařízení vychází ze směnice č. 90/220/EHS (Šarapatka et Urban, 2006). Mezi nejznámější a nejpoužívanější mikroorganismy řadíme: Bakterie produkující enzymy, vzniklé enzymy působí baktericidně a fungicidně. Jedná se o bakterii Bacillus subtilis, možné použití je ve vinohradech proti významnému houbovému patogenu Botryotinia fuckeliana, de Bary původci plísni šedé na hroznech. Dále je možné přípravek použít také k máčení a postřiku sazenic okrasných dřevin. Přípravek je možné zakoupit pod obchodním názvem Ibefungin. K ničení některých druhů škodlivých motýlů je možné použít bakterie Bacillus thurigiensis ssp. kurstaki. Přípravky Biobit XL, Foray 48 B se aplikují ve vývojovém období líhnutí se housenek z vajíček. Využití bakterií v ochraně rostlin je možné u kořenové zeleniny proti makadlovce kmínové (Depressaria daucella, Denis&Schiffemüler) a obaleči polnímu (Cnephasia asselana, Denis&Schiffemüler). Další využití je v porostech kukuřice proti závíječi kukuřičnému (Ostrinia nubilalis, Hübner) a černopásce bavlníkové (Heliothis armigera, Hübner). V ovocných výsadbách se používá proti přástevníčku americkému (Hyphantria cunea, Drury) a píďalce podzimní (Operaphtera brumata L.). Ve vinohradech najde využití proti obaleči jednopasému (Eupoecilia ambiguella L.) a mramorovému (Šarapatka et Urban, 2006). Přípravek s názvem Novodor likviduje larvy brouků. Jedná se o bakterii Bacillus thurigiensis ssp. tenebrionis. Ta hubí larvy mandelinky bramborové (Leptinotarsa decemlineata, Say), květopase jabloňového (Anthonomus pomorum L.) a dalších brouků (Šarapatka et Urban, 2006)

22 Přípravek s názvem Polyversum obsahuje hyperparazitické houby Pythium oligandrum. Sporangia obsažená v přípravku parazitují na fytopatogenních druzích hub. Jejich využití je možné k moření osiva tykvovité zeleniny. Dále je možné moření osiva pšenice proti napadení patogenem Gaeumannomyces graminis var. tritici, Walker původci černání pat stébel, spóry přežívají v půdě a infikují rostlinu přes kořeny (Šarapatka et Urban, 2006). Přípravek s názvem Supresivit obsahuje spóry houby Trichoderma harzianum (Rifai) parazitující na myceliu patogenních hub. Využití je jako inkrustant osiva zeleniny a některých okrasných dřevin. Přípravek se přimíchává přímo do pěstebního substrátu (Šarapatka et Urban, 2006) Členovci a parazitické hlístice Kmen členovci (Artropoda) je nejpočetnější skupinou z hlediska živočišné říše, má značný hospodářský význam. Jejich tělo je článkované s vnější chitinovou kostrou. Kmen zahrnuje pavoukovce, mnohonožky, stonožky, chvostoskoky a hmyz, jejichž zástupci jsou významnými škůdci rostlin (Hrudová et al., 2006). Trichogramma (řád Hymenoptera - blanokřídlí, čeleď Trichogrammatidae - droběnkovití) je v současné době nejvíce využívaný parazitoid v zemědělství. Jedná se o druhy Trichogramma pintoi (Voegelé), T. evanescens (Westwood), T. brassicae (Bezdenko). Svá vajíčka klade do vajíček hostitelských druhů škodlivých motýlů. Ve vajíčkách hostitele probíhá celý jeho vývoj. Parazitující jedinci po vylíhnutí a spáření hledají další hostitelská vajíčka a proces se opakuje. Tím se sníží počet škodlivých housenek a také dojde ke snížení poškození porostu. Přípravky s označením Trichoplus (T. pintoi, T. evanescens), Trichocap (T. evanescens), Tricho-strip (T. brassicae) se používají např. v porostech kukuřice proti zavíječi kukuřičnému, černopásce bavlníkové. Přípravky se používají u brukvovité zeleniny proti můře zelné, u rajčat a paprik proti zavíječi kukuřičnému, černopásce bavlníkové. Ve skleníkových podmínkách se používají proti můře zelné, černopásce bavlníkové a dalším zástupcům z rodů Mamestra a Lacanobia. Přípravky se používají v chráněnných prostorách, ale i v polních podmínkách. Využití také ve skladech proti zavíječům apod. (Šarapatka et Urban, 2006)

23 Makroorganismy používané podle Šarapatky a Urbana (2006) především v uzavřených prostorách, i v interiérech Predátoři třásněnek Amblyseius degenerans (přípravek Thripans); Amblyseius cucumeris (přípravek Biolaagens ACu a Thripex); Hypoaspis aculeifer (přípravek Entomite) ničí také larvy dvoukřídlých. Predátoři a parazitoidi mšic (a obecně stejnokřídlých) Aphidius colemani (přípravek Aphidius colemani a Biolaagens ACo) - ne kyjatky; Aphidius ervi (přípravek Aphidius ervi a Ervipar) parazitoid; Aphidoletes aphidimyza (přípravek Biolaagens AA) ; Encarsia formosa (přípravek Encarsia formosa) ; Macrolophus caliginosus (přípravek Macrolophus caliginosus) predátor molic; Leptomastix dactylopii (přípravek Leptopar) parazitoid puklic. Predátoři roztočů (svilušek) Amblyseius californicus; Phytoseiulus persimilis (přípravek Biolaagens PP); Typhodromus pyri (přípravek Biolaagens TP a Typhlodromus pyri) použití: ovocné sady a vinice. Druh dlouhodobě přežívá v kulturách, takže postačí většinou jen jediná aplikace. Cryptolaemus montrouzieri (přípravek Biolaagens CrM) - predátor červců. Parazitoid larev vrtalek Dacnusa sibirica, Diglyphus isaea (přípravek Minusa). Přípravek k potlačení mšice bavlníkové Eretmocerus eremicus (přípravek Ercal). Parazitické hlístice omezující populaci larev lalokonosců Heterorhabditis megidis (přípravek Larvanem): ničí larvy rodu Ohiorhynchus. Použití: okrasné školky i zahrady (hlavně rododendrony), skleníkové kultury, pěstitelské substráty

24 Parazitické hlístice dvoukřídlých Steinernema feltiae (přípravek Antonem). Aplikace na vlhký povrch půdy formou zálivky. Použití: množárny květin, produkce zahradnických substrátů, žampiony, byty a interiéry. Obecné použití Hippodamia convergens (přípravek Aphidamia) predátor, Orius laevigatus (přípravek Orius laevigatus a Thropor laevigatus) predátor širšího spektra hmyzu a roztočů. Hlístice parazitující na slimácích Phasmarhabditis hermaphrodita (přípravek Nemaslug). Parazitují v mnoha druzích slimáků. Aplikace na vlhký povrch půdy formou zálivky. Použití: polní zelenina, skleníky, okrasné školky, ale i soukromé zahrady Pomocné prostředky na ochranu rostlin Tyto pomocné prostředky na ochranu rostlin jsou na bázi mikroorganismů, nebo jsou to výrobky chemické povahy. Nejsou to přímo přípravky na ochranu rostlin, protože neobsahují látku definovanou jako účinná. Jsou to tedy látky, které zpevňují rostlinná pletiva a tím do značné míry zabraňují škodlivým organismům ve vstupu. Pomocné látky použitelné v zelenině Jak uvádí Pokluda (2008) i ve velkovýrobě nacházejí uplatnění pomocné prostředky rostlinného původu. Jejich vlastností je pozitivní vliv na zlepšení příjmu živin přes kořenový systém. Látky také podporují fyziologické procesy v rostlině, zvyšují proto nepřímo výnos plodin, zlepšují odolnost vůči stresovým zátěžím. Tyto pozitivně působící látky jsou v Registru přípravků v EZ uváděny jako pomocné. Pomocné prostředky použitelné v ochraně rostlin se dají rozdělit na : Prostředky s příznivým účinkem huminových látek, to jsou takové, které podporují růst kořenového systému, zlepšují příjem živin, což vede k vyšším a rychlejším přírůstkům a vitálnějším rostlinám. Další pozitivní vlastností je lepší snášenlivost rostlin nepřízniných vlivů prostředí (fyziologické poruchy), jako je nedostatek vláhy a nevyvážený poměr živin v půdě. Tyto látky nepřímo negativní fyziologické vlivy do určité míry tlumí (Pokluda, 2008)

25 Druhou skupinu tvoří látky s pozitivním efektem na posílení imunitního systému rostlin. Do této skupiny řadíme B.A. kořenový koncentrát a Terra-Sorb folia. Např. u plodové zeleniny používáme tyto látky v překlenovacím období, tj. mezi přechodem rostliny z fáze vegetativní (období růstu) do fáze generativní (vytvoření květů, následné oplylení a tvorba plodů). (Pokluda, 2008). Pomocné látky obsahují fytohormony (což jsou rostlinné regulátory), jež působí pozitivně na tvorbu kořenů, klíčení, ale i vývojové fáze především u mladých rostlin. Fytohormony mohou podporovat současně mnoho fyziologických procesů, v závislosti na podmínkách uvnitř rostliny, působí kooperativně. Jsou účinné již při velmi nízké koncentraci, z čehož vyplývá, že je na jejich přítomnost rostlina velmi citlivá. Jsou to přirozené metabolity rostlin. Řadíme sem auxiny, cytokininy, gibereliny, ethylen a kyselinu abscisovou. (Anonym, 2008a) Jako pomocné prostředky na ochranu rostlin se uvádí přípravky s obchodními názvy: Almiron, Atonik, Hakofyt extra. Přípravky používáme k ošetření osiva a sadby, zmenšíme tak šok z následného přesazování na trvalé stanoviště. V současné době je možné použít pomocné látky i v porostech révy. Pomocný prostředkem AquaVitrin K lze použít proti houbovým patogenům způsobujícím padlí, (Botriotinia fuckeliana) plíseň šedou na révě. Dále přípravky VitiSan, NatriSan se shodným použitím (Anonym, 2010). 3.4 Přípravky používané v minulosti Tyto přípravky se používaly již za starověkého Říma, tím nejznámějším je pyrethrum což je prášek z kopretin, řimbab (Chrysanthemum sp.) proti vším apod. Bohužel je toxický pro ostatní organismy. Druhou velmi známou a masově používanou byl tabák (Nicotiana sp.) k hubení savého hmyzu, tento přípravek je také toxický pro ostatní organismy. Výluh z kopřiv (Urtica sp.) proti savému hmyzu. A vratič (Tanacetum sp.) používaný taktéž v boji proti savému hmyzu další možné využití jako repelent proti obtěžujícímu hmyzu (Pavela, 2006)

26 Podle Pavely (2006) se jednalo o jednoduché extrakty z rostlin, které byly předchůdci první generace syntetických insekticidů. Jejich účinků využívali lidé již od konce 16. století až do počátku 19. stol. kdy byly tyto přípravky na vrcholu. Bohužel však s nástupem tzv. chemizace v 50. letech, byly vytlačeny na okraj. Renesance těchto přípravků se uskutečnila koncem 20. století a postupně opět narůstala. Přípravky byly a jsou dodnes používány hlavně v Americe a Asii (v oblastech původu rostlin, k tomuto účelu použitelných) původními obyvateli k ochraně úrody proti škůdcům Tabák (Nicotiana sp.) (Solanaceae) K výrobě extraktů se využívají listy druhu Nicotiana tabacum L. tabák obecný, N. rustica L. tabák selský, N. sylvestris (Speg. Comes.) tabák lesní. Tabák obecný nebo nazývaný viržinský je nejrozšířenější. Má listy široce kopinaté, řapík křídlatě rozšířený, květy s trubkovitými až nálevkovitými korunami, růžovými až červenými. Nicotiana rustica L., tabák selský tzv. machorka, je méně využívaným druhem. Listy má výrazně řapíkaté, vejčitého tvaru, květy krátce trubkovité s nazelenale žlutou korunou (Anonym, 2010b, Pavela, 2007a). Obr. č. 1 Strukturní vzorec nicotinu (zdroj: Účinnou látkou je v tomto případě alkaloid nikotin, který je vysoce toxický pro hmyz. Nikotin působí jako nervový (srdeční) jed, působí na hladké svalstvo, které ochrne a hmyz umírá. Extrakt je možné použít ve skleních i v polních podmínkách. Hlavně proti savému (mšice, třásněnky, svilušky, molice) a žravému hmyzu (na rané instary housenek a také na larvy mandelinky bramborové) (Pavela, 2006)

27 Obr.č. 2 Nicotiana tabacum L., Nicotiana rustica L. ( Pyrethrum (Chrysanthemum sp.) (Asteraceae) Rostliny Chrysanthemum cinerariifolium Vis. (syn. Pyrethrum, Tanacetum) řimbaba (kopretina) stračkolistá a Ch. coccineum Wild. řimbaba šarlatová se využívaly již od nepaměti. Rostliny se po usušení pomlely na dalmátský (japonský) prášek, který se používal proti obtížnému hmyzu. Prášek se smísil s vodou, roztokem se nejdříve v rodinných zahrádkách postřikovaly rostliny. Tyto extrakty obsahují účinné látky jako je pyrethrin, cinerin a jasmolin. Mechanismus účinku: na vývojová stádia hmyzu působí jako kontaktní a požerový jed. Účinek je podobný jako u působení nikotinu, účinná látka působí na CNS. Jed přeruší její funkci a hmyz tak umírá. Jejich jedinou, ale za to velkou nevýhodou je rychlá degradace účinných látek na neškodné produkty důsledkem působení UV záření. Použití je širokospektrální, týká se prakticky všech škůdců, jako jsou třásněnky, molice, svilušky. Také se používá proti housenkám motýlů. Látka je toxická pro savce. Obchodní název přípravku je Spruzit (Pavela, 2006) Kopřiva dvoudomá - Urtica dioica L. (Urticaceae) Kopřiva dvoudomá je rostlina s velkým potenciálem využití. Je to pionýrská rostlina hlušin a neobdělávaných půd. Některé druhy, jako např. kopřiva lužní Urtica kioviensis (Rogow.) jsou chráněné. (Prančl, 2009)

28 Je zařazována mezi vytrvalé byliny, dorůstá výšky 120 až 200 cm, stonek je čtverhranný a zakončený dutým žlutým oddenkem. Listy jsou dlouze řapíkaté vejčitě kopinaté a mají na bázi palisty. Rostliny jsou dvoudomé (Korbelář, 1981). Oblast použití: rostliny mají insekticidní, repelentní a antifidantní účinky, především proti mšicím na zelenině, ovocných dřevinách, ale i na okrasných. Omezují vliv některých půdních patogenů zálivka k rostlinám. (Pavela, 2006). Obr. č. 3 Kopřivový výluh přípraven k použití. Foto Prachařová Bordóská a Burgundská jícha Jak uvádí Baudyš (1935) bordeauxská či bordóská jícha se připravuje z modré skalice (síranu mědnatého) a čerstvě páleného vápna v poměru 1:1. Pozor si musíme dát při míchání. Nejprve vytvoříme ve dvou nádobách vodné roztoky těchto látek a poté tyto roztoky smícháme. Lijeme vodný roztok skalice do vápného roztoku (ne obráceně!). Obráceným způsobem smíchání by vznikla kyselá jícha a došlo by k nevratnému popálení rostlin. Jícha musí být lepkavá, aby dobře ulpěla na listech rostlin. Pro delší účinnost a možnost uchovatelnosti přidáme cukr či mléko, které udrží trvanlivost jíchy až na několik týdnů beze změn. Při aplikaci na rostliny postupujeme podle běžných bezpečnostních opatření, jako při použití chemických přípravků

29 Jíchou postřikujeme rostliny zrána a navečer. Nikdy je-li slunečno, protože listy i plody mohou být popáleny. Nesmí se stříkat také za rosy, aby roztok nebyl zřeďován. Jícha burgundská je směsí meďnato-sodnou (v poměru skalice modrá : krystalová soda 1:1 nebo skalice modrá : kalciová soda 1:0,5). Meďnaté jíchy používáme proti původcům chorob, např. proti kadeřovsti broskvoní (Taphrina deformans, Fuckel), proti původci plísně révové (Plasmopara viticola, Berl. & De Toni), proti některým původcům bakterióz. Jíchu lze použít proti roztočům. (Baudyš, 1935). 3.5 Přípravky nové generace NeemAzal T/S - zederach indický (Azadirachta indica A. Just.) (Fabaceae) Zederach je až 30 m vysoký strom původem z jihovýchodní Asie, Thajska, a Indonésie (Copping, 2004). Plodit začíná od desátého roku po výsadbě. Kůra i kmen tohoto stromu obsahují nimbin, nimbinin a nimbidin (Anonym, 2007). Používá se výtažek ze semen. Má velmi vysokou insekticidní účinnost na savý hmyz (mšice, třásněnky) a roztoče. Je také dostatečně účinný proti madenlince bramborové a v neposlední řadě proti svilušce chmelové. Nálety těchto škůdců jsou nárazové, proto v ochraně hraje důležitou roli signalizace v porostu (Pavela, 2006). Mechanismus účinku: látka proniká do listů průduchy a proudí poté cévními svazky ošetřené rostliny. Škodlivý hmyz takto ošetřenou část rostliny pozře. Následně je paralyzován jeho dýchací systém a umírá. NeemAzal není povolen, ale do dvou měsiců by již měl být (Bogar, 2010). Obr. č. 4 Azadirachta indica A. Just (zdroj:

30 Obr č. 5 Strukturní vzorec azadirachtinu (zdroj: Milsana - křídlatka, rdesno sachalinské (Fallopia sachalinensis (Fr. Schm.) Nakai, syn. Reynoutria sachalinensis L.) Extrakt z rostliny se již v Německu prodává pod označením Milsana posiluje odolnost rostlin proti patogenům působícím padlí a ostatním patogenům houbových chorob, důležité je její včasné použití. V EZ ji lze použít u tykvovité zeleniny, např. proti plísni okurkové (Pseudoperonospora cubensis, Rostovzev) účinnost se pohybuje kolem 55%. Další možné použití je v porostech rajčat společně s rostlinným olejem (Trifolio S forte 0,25%). Milsana prodlužuje věk rostlin a tím i zvyšuje výnos u okurek až o 23%. Aplikace na rajčatech, salátech a bylinách také ukázaly dobré výsledky. Přípravek bohužel zatím není v ČR registrovaný a tudíž ani volně prodejný (Prachařová, 2008). Tento přípravek má fungicidní účinek. V zahraničí je registrován proti houbovým chorobám na skleníkové a okrasné rostliny. Působí spíše preventivně a posiluje rostliny. Kurativně se přípravek používá proti plísni šedé (Botriotinia fuckeliana) a padlí (Oidium sp.) na okrasných rostlinách. Použití je možné také v ochraně révy vinné, skleníkových okurek a dalších. (Pavela, 2007b) Obr. č. 6 Fallopia sachalinensis L. (Křídlatka sachalinská) (zdroj:

31 3.5.3 Pongamia (Pongamia pinnata (L.) Pierre., syn. Derris indica (Lam.)) (Legumaniceae) Jedná se o až 25 m vysoký strom, listy jsou 5-9 četné, květy podobné akátu. Plodem je lusk obsahující semena. Obsahuje alkaloidy, flavonoidy (karanjin), glabrin, pongamol, saponin a tannin. Využívá se jako insekticid, jako antifidant. Olej ze semen má insekticidní, antibakteriální a fungicidní účinky. Využití v ochraně rostlin nacházejí především alkoholové extrakty z listů a plodů, využití je jako insekticid, antifidant a repelent. Přípravky zatím nejsou registrovány. Ve světě je pongamový olej již používán. Olej se často míchá s olejem azadirachtovým. Látky se vhodně doplňují. Doporučená koncentrace 1 až 4 %. Přípravek je účinný vůči mšicím, molicím, sviluškám (Pavela, 2007c). Obr. č. 7 Pongamia glabra (zdroj: Přípravek Rotenon, kožnatec (Derris eliptica (Wall.) Bent.) (Fabaceae) Rostliny pocházejí z oblasti východní Asie, Indie a Malajsie i Afriky. Jsou to keře nebo stromy a dorůstají různé výšky. Používá se jako insekticid. Rostliny obsahují flavonoidy, tyto látky zabraňují dýchání hmyzu, hmyz se udusí. Jsou proto nazývány jako nervové jedy. Přípravek Rotenon se získává extrakcí z kořenů a stonků několika tropických a subtropických rostlin, zejména těch, které patří do rodu Lonchocarpus sp. nebo Derris sp. Je neškodný pro teplokrevné živočichy, ale bohužel totéž nepatí pro studenokrevné. V Africe se používá při lovení ryb. Pozor u vodních toků! V ČR není registrován (Pavela, 2006)

32 Obr. č. 8 Strukturní vzorec rotenonu (zdroj: Insekticidní mýdla Jsou to soli mastných kyselin, které působí na respirační systém hmyzu, pro člověka i zvířata neškodné a používají se proti škodlivému (molice) a obtížnému hmyzu. Hlavní složkou mýdel jak rostlinného, tak i živočišného původu jsou draselné soli, hlavně draselná sůl kyseliny olejové, která působí jako insekticid. Koncetrace použitelného roztoku je 0,5 až 1%. Aplikace proti přezimujícím škůdcům v ovocných sadech, používá se roztok o koncentraci 1 až 4% (Pavela, 2006a) Rostlinné oleje Rostlinné oleje tvoří na povrchu hmyzího těla tenký film, který zabraňuje organismu ve výměně plynů, tímto způsobem se organismus udusí. Této vlastnosti lze velmi dobře využít v předjaří a to na škůdce přezimující v pupenech. Používají se směsi olejů s rostlinnými extrakty, tímto způsobem se účinnost přípravků zvyšuje. Přípravek má účinky insekticidní, fungicidní a baktericidní. První komerčně vyráběné rostlinné oleje se objevily v USA (arašídový) a ve Francii (olivový) přibližně kolem roku Postupně se vyvinuly suspenze z minerálních olejů (kerosen, tzv. bílé oleje), rostlinných olejů (slunečnicový a řepkový), dále jsou významné také živočišné tuky (velrybí a delfíní) (Pavela, 2006). Vlastností olejů je jejich nerozpustnost ve vodě, z toho vyplývá nutnost použití emulgačních činidel. V EZ je povolen řepkový olej (přípravky Biool, Foliol) použitelný proti sviluškám, larvám molic, puklicím a dalším savým škůdcům. A řepkový olej v kombinaci s výtažkem ze sóji (lecitinem) (povolený přípravek Bioton) působí proti padlí. (Šarapatka et Urban, 2006)