Kontrolní měření prašnosti na území města Valašské Meziříčí v roce 2008

Transkript

1 Switch, s.r.o. Purkyňova 1476/ Brno Kontrolní měření prašnosti na území města Valašské Meziříčí v roce 2008 Zadavatel: Městský úřad Valašské Meziříčí, odbor životního prostředí Odpovědný řešitel: Mgr. Ing. Jiří Kohoutek Brno, prosinec 2008 Správná citace zprávy: Kohoutek, J.: Kontrolní měření prašnosti na území města Valašské Meziříčí v roce Switch, s.r.o., Brno, prosinec 2008, 16 s.

2 PODĚKOVÁNÍ Autor studie děkuje za vynikající spolupráci zaměstnancům Městského úřadu Valašské Meziříčí, odboru životního prostředí, zejména pak Ing. Rostislavu Frydrychovi, Bc. Miroslavě Únarové a Ing. Čeňkovi Maškovi za zprostředkování všech nezbytných lokálních kontaktů, informací a v neposlední řadě i za pomoc při instalaci zařízení. 1

3 OBSAH 1. CÍLE STUDIE 3 2. ODBĚRY V ROCE Vzorkování ovzduší Sledovaná lokalita Vzorkovací zařízení Analytické stanovení Meteorologické podmínky 7 3. SLEDOVANÉ ŠKODLIVINY Polétavý prach (frakce PM 10 ) 8 4. LIMITNÍ A SROVNÁVACÍ HLADINY LÁTEK V PROSTŘEDÍ Platné imisní limity VYHODNOCENÍ NAMĚŘENÝCH DAT Polétavý prach (frakce PM 10 ) ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ POUŽITÁ LITERATURA 16 2

4 1. CÍLE STUDIE Cílem této studie je: provedení dvou třídenních kontrolních měření prachových částic frakce PM 10 na území města Valašské Meziříčí na lokalitě při ulici Hranická, vyhodnocení výsledků kontrolního měření prašnosti frakce PM 10 a porovnání naměřených hodnot s imisním limitem platným v ČR, zhodnocení vztahu kontaminace ovzduší a meteorologických podmínek, porovnání naměřených hodnot s informacemi získanými na území města Valašské Meziříčí v předchozích letech. Výsledky jsou v závěrečné zprávě prezentovány formou tabulek, grafů a komentářů k jednotlivým naměřeným hodnotám. 3

5 2. ODBĚRY V ROCE Vzorkování ovzduší Vzorkování ovzduší v roce 2008 bylo provedeno ve dvou samostatných odběrových kampaních. Letní proběhla ve dnech 5. až formou tří na sebe navazujících 24- hodinových odběrů. Podzimní kampaň byla realizována ve stejném rozsahu od 4. do Pro odběrové kampaně byla vybrána lokalita při ulici Hranická, poblíž průmyslové zóny na severním okraji města Valašské Meziříčí. Na této lokalitě byla sledována koncentrace polétavého prachu ve frakci PM 10. Pro výběr lokality byla použita dvě základní kritéria. Prvním kritériem byla existence obytných domů v blízkosti odběrové lokality. Tento požadavek vycházel z poznatku, že pokud nedochází k expozici obyvatelstva sledovanými škodlivinami, nepředstavují jejich zvýšené koncentrace ani žádné zdravotní riziko. Odběry tedy byly situovány do obytné oblasti. Druhým kritériem byla snaha postihnout vliv sekundární prašnosti z ulice Hranická, která slouží jako hlavní obslužná komunikace pro značnou část okolní průmyslové zóny. 4

6 2.2 Sledovaná lokalita Valašské Meziříčí - Hranická Poloha lokality určená pomocí GPS: severní šířka N 49 28'55,1" východní délka E 17 57'37,3" nadmořská výška 296 m Odběrová lokalita byla situována ve Valašském Meziříčí při ulici Hranická, v zahradě rodinného domu Hranická 17 (č.p. 466). Jedná se o obytnou oblast v těsné blízkosti průmyslové zóny. V okolí odběrového místa se nacházejí vesměs jednopatrové rodinné domy s vlastním vytápěním kotli na plyn či tuhá paliva. Vzdálenost od ulice Hranická, která prochází průmyslovou zónou směrem k místní části Juřinka byla cca 30 m. Jedná se o středně frekventovanou místní komunikaci se zvýšeným podílem nákladní dopravy obsluhující podniky v průmyslové zóně. Provoz v těchto podnicích je rovněž možným zdrojem škodlivin, zejména prašnosti. Vlastní prostor zahrady je zatravněný s dlážděnými cestami, a proto jej nelze pokládat za významný zdroj sekundární prašnosti v blízkosti odběrového čerpadla (viz foto). 5

7 2.3 Vzorkovací zařízení Na sledované lokalitě bylo umístěno čerpadlo Leckel MVS 6 (Medium Volume Sampler; výrobce Sven Leckel, SRN), jehož vzorkovací hlavice umožňuje odběr polétavého prachu ve frakci PM 10. K odběru byly použity vážené nitrocelulózové filtry (Millipore, USA). 2.4 Analytické stanovení Koncentrace prašných částic ve frakci PM 10 byla stanovována diferenčním vážením v laboratořích ČHMÚ Praha. Prachové filtry byly nejprve stabilizovány a poté za standardizovaných podmínek zváženy, a to jak před tak i po expozici. Koncentrace frakce PM 10 v ovzduší pak byla vypočtena jako rozdíl obou navážek dělený odebraným objemem vzduchu převedeným na normální podmínky (20 C, 1013,25 hpa). 6

8 2.5 Meteorologické podmínky Vzorkování ovzduší bylo prováděno ve dvou samostatných odběrových kampaních. Letní proběhla ve dnech 5. až ve třech na sebe navazujících 24-hodinových odběrech. Podzimní kampaň byla realizována ve stejném rozsahu na počátku topné sezóny od 4. do Tabulka 1 shrnuje meteorologické podmínky v jednotlivých odběrových dnech. Jedná se o průměrné hodnoty vypočtené z 15-ti minutových dat od 9:00 do 8:45 následujícího dne (shodně s prováděnými odběry ovzduší). V průběhu letní odběrové kampaně nebyly zaznamenány žádné srážky, čemuž odpovídala i vlhkost vzduchu kolem 60 %. Vítr vál jen slabý, proměnlivý, rychlostí nepřesahující 3 m.s -1, nejčastěji z jižních směrů. Během odpoledních hodin rychlost větru klesala pod 1 m.s -1 a nezřídka nastávalo i bezvětří. Průměrná denní teplota se pohybovala mezi 16 až 22 C, tlakové pole bylo ustálené, tlak nejprve mírně stoupal a poté opět klesal. Ani v průběhu podzimní odběrové kampaně nebyly zaznamenány srážky, vlhkost vzduchu se pohybovala ve dne kolem 60 %, v noci kolem 90 % (v noci na stoupla vlhkost až na 99 % vlivem noční mlhy). Po převažující část odběrů vál velmi slabý jižní vítr rychlostí kolem 0,5 m.s -1. Průměrné denní teploty se pohybovaly okolo 13 C, přes den 16 až 20 C, v noci mezi 8 a 10 C. Tlak byl po dobu odběrů ustálený, mírně přes 980 hpa. Tabulka 1: Meteorologická situace ve Valašském Meziříčí ve dnech a Datum odběru směr větru rychlost průměrná tlak vlhkost srážky větru teplota celkem - m.s -1 C hpa % mm Z - VAR - J 1,2 16,8 978, Z - VAR - J 0,7 17,7 980, J - VAR - J 0,9 21,4 974, J 0,5 13,8 982, J 1,0 15,4 980, J - SZ - J 0,5 11,2 981, Poznámka: VAR = bezvětří až slabý vítr proměnlivých směrů. 7

9 3. SLEDOVANÉ ŠKODLIVINY Tato studie byla zaměřena na sledování koncentrací polétavého prachu (frakce PM 10 ), pro niž je Nařízením vlády č. 597/2006 Sb. stanoven imisní limit. Vyšší koncentrace polétavého prachu rovněž mohou představovat zvýšené riziko pro lidské zdraví. Následující text shrnuje základní informace o polétavém prachu a jeho vztahu k životnímu prostředí. 3.1 Polétavý prach (frakce PM 10 ) Suspendované částice jsou významnou složkou znečištění atmosféry, která se podílí na škodlivém působení na lidské zdraví. Zahrnují částice pevného a kapalného materiálu o velikosti od několika nanometrů až po 0,5 mm, které setrvávají po určitou dobu v ovzduší. V atmosféře se s nimi setkáváme v podobě složité heterogenní směsi jak z hlediska velikosti, tak i chemického složení. Množství (počet či hmotnost částic na krychlový metr vzduchu), fyzikální a chemické vlastnosti částic v ovzduší jsou závislé na zdrojích a vstupech do ovzduší, mechanismu vzniku a transformacích částic v ovzduší, vzdálenosti od zdrojů a meteorologických parametrech. S velikostí částic a jejich složením souvisí i jejich možné účinky na lidské zdraví a zdravotní rizika, která představují pro exponovanou populaci. Suspendované částice se dostávají do atmosféry z přírodních i antropogenních zdrojů. V současnosti je největší pozornost věnována částicím o velikosti (aerodynamickém průměru) pod 10 µm (PM 10 ), které mohou pronikat do dýchacího traktu (inhalovatelná frakce). Částice této frakce jsou obvykle dále rozdělovány do dvou skupin na základě odlišné velikosti, mechanismu vzniku, složení i chování v atmosféře. První skupinu tvoří částice o aerodynamickém průměru pod 2,5 µm (PM 2,5 ), které vznikají v důsledku chemických reakcí, nukleací, kondenzací plynných emisí na povrch vzniklých částic či koagulací nejjemnějších částic. K jejich hlavním zdrojům patří spalování uhlí, pohonných hmot, dřeva, chemická výroba, transformace NO x a SO 2 v atmosféře (nukleace) a přeměna organických látek. V základním složení těchto jemných částic převládají sírany, dusičnany, amonné ionty, elementární uhlík, organické látky a kovy. Tyto částice setrvávají v atmosféře po poměrně dlouhou dobu, která umožňuje jejich transport v rámci pohybu vzdušných mas na velké vzdálenosti. Druhou skupinu tvoří částice ve velikostním rozmezí 2,5-10 µm (PM 2,5-10 ). Tyto částice vznikají mechanickým obrušováním (drcením, mletím, otěrem povrchů) a vířením prachu. K jejich hlavním zdrojům v ovzduší patří různé průmyslové prachy, dobývání v lomech, stavební činnost, prach z vozovek a obdělávání půdy. Hrubá frakce zahrnuje také různé biotické částice jako jsou bakterie, spóry, pyl, částečky rostlin. Významným zdrojem těchto částic jsou i spalovací procesy (uhlí, oleje, nafta) s emisemi částeček paliva a sazí. Hlavní složkou těchto částic je krystalický materiál, oxidy kovů (Si, Al, Ti, Fe), CaCO 3, uhlíkaté agregace sazí a částečky pneumatik. Tyto částice setrvávají v ovzduší po kratší dobu a jejich výskyt je vesměs omezen na blízké okolí zdroje (WHO, 2000). Poměry zastoupení různých frakcí v městské aglomeraci jsou odhadovány následovně. Z celkového množství suspendovaných částic (total suspended particles - TSP) v ovzduší tvoří PM 10 kolem 80 % a z množství PM 10 je podíl jemné frakce % (WHO, 2000). 8

10 Bogo et al. (2003) uvádí, že 60 % TSP tvoří částice PM 10 a PM 10 je ze 72 % tvořen frakcí PM 2,5. Vázané z velké části na prachové částice se v atmosféře vyskytuje nejen většina těžkých kovů, ale také množství organických látek. Tyto látky vázané v částicích zahrnují vyšší HCs, PANs, PAHs, alkyl-pahs, nitro-pahs, hydroxy-pahs, oxo-pahs, PCBs, OCPs, PCDDs/Fs, aromatické ketony, aldehydy, organické kyseliny, ftaláty a další. Z hlediska odhadů podílu jednotlivých zdrojů na produkci organických látek v suspendovaných částicích je 42 % přičítáno dopravě, 22 % průmyslu, 11 % rafinériím a energetickým zdrojům a 9 % topeništím (Berdowski et al., 1997). Zdrojem může být primárně i vytěkávání z kontaminované půdy či zvíření částic s navázanými látkami. Součástí částic se stávají zejména v důsledku nukleace, kondenzace a koagulace, fázové distribuce či chemických transformací. Jejich distribuce mezi plynnou a pevnou fází je ovlivňována tenzí par, teplotou a případně vlastnostmi částic (obsah organického uhlíku). Významný posun ve prospěch frakce vázané na částice je velmi dobře viditelný v případě PAHs, kdy výše molekulární (benzo(a)pyren, benzo(ghi)perylen) jsou přítomny zejména na částicích, a to i v letním období (Venkataraman et Friedlander, 1994). Distribuce látek mezi různé typy částic není stejná a závisí na původu částic, na jejich zdroji i složení částic. V případě PAHs jsou z % vázány ve frakci menší než 3 µm, tedy zejména na jemné frakci suspendovaných částic (Kertész-Sáringer et al., 1971; Alves et al., 2000). Vzhledem ke schopnosti nejjemnějších prachových částic pronikat do respiračního traktu (částice PM 2,5 pronikají až do plicních sklípků), je pozornost věnována i jejich možným účinkům na lidské zdraví. Rozsáhlé poznatky z epidemiologických studií i experimentů využívajících nejrůznější testy toxicity dokládají oprávněnost tohoto zájmu. Do souvislosti s expozicí zvýšeným koncentracím suspendovaných částic (zejména nejjemnějších frakcí) jsou dávány obtíže při dýchání, zhoršení zdravotního stavu u astmatiků a dalších plicních onemocnění. Při dlouhodobé expozici zvýšeným hladinám částic byla zvýšená mortalita a zkrácená délka života, výskyt kardiovaskulárních onemocnění, bronchitid a rakoviny plic (Dockery et al. 1993; Hauck et al., 1998). Byl také prokázán výskyt toxických a genotoxických látek vázaných na suspendované částice. 9

11 4. LIMITNÍ A SROVNÁVACÍ HLADINY LÁTEK V PROSTŘEDÍ K vyhodnocení získaných dat je nutno především použít imisní limity, které jsou stanoveny formou platných legislativních předpisů. Alternativní možností posouzení pak je srovnání naměřených koncentrací s hodnotami získanými v rámci dalších monitorovacích studií realizovaných ve Valašském Meziříčí. 4.1 Platné imisní limity Zákon č. 472/2005 Sb. (úplné znění zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb.) a související právní předpisy stanovují imisní limity, cílové imisní limity a podmínky monitoringu imisních koncentrací vybraných škodlivin. Účelem vyhlášení těchto imisních limitů je ochrana zdraví lidí a sledovaným parametrem je většinou aritmetický průměr koncentrací za kalendářní rok. Podle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., 2, odst. 2 lze sledování kvality ovzduší provádět stacionárním měřením (ve všech aglomeracích a v zónách, kde úroveň znečištění ovzduší dosahuje nebo přesahuje horní mez pro posuzování vybraných znečišťujících látek), kombinací stacionárního měření, orientačního měření a modelování (v zónách, kde je úroveň znečištění ovzduší nižší než horní mez pro posuzování) nebo modelováním (v zónách, kde úroveň znečištění ovzduší nepřesahuje dolní mez pro posuzování). U škodlivin sledovaných v rámci této studie byl Nařízením vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, které nabylo účinnosti , stanoven imisní limit pro suspendované částice (polétavý prach) ve frakci PM 10. Imisní limit 50 µg.m -3, nesmí být překročen více než 35krát za kalendářní rok, přičemž sledovaným parametrem je aritmetický průměr koncentrací za 24 hodin; horní mez pro posuzování činí 30 µg.m -3 a dolní mez pro posuzování 20 µg.m -3. Pro PM 10 dále platí imisní limit 40 µg.m -3, kde sledovaným parametrem je aritmetický průměr koncentrací za kalendářní rok; horní mez pro posuzování činí 14 µg.m -3, dolní mez pro posuzování 10 µg.m

12 5. VYHODNOCENÍ NAMĚŘENÝCH DAT Následující kapitola shrnuje výsledky zejména s důrazem na: a) srovnání získaných dat s limitními hodnotami, b) zhodnocení dat s ohledem na možné zdroje znečištění a aktuální meteorologickou situaci, c) srovnání naměřených dat s výsledky získanými ve Valašském Meziříčí v předchozích letech. Výsledky jsou prezentovány ve formě tabulek a sloupcových grafů, které umožňují jak porovnání jednotlivých odběrových dnů, tak srovnání s vyznačenou hladinou imisního limitu. 5.1 Polétavý prach (frakce PM 10 ) Koncentrace polétavého prachu byly stanovovány ve frakci PM 10, pro niž je Nařízením vlády č. 597/2006 Sb. stanoven imisní limit. Tento 24-hodinový imisní limit (50 µg.m -3 ) byl v roce 2008 na sledované lokalitě Valašské Meziříčí - Hranická překročen 3x, a to při všech odběrech realizovaných v podzimním období (viz Tabulka 2 a Graf 1). Zmíněný imisní limit nesmí být překročen více než 35krát za kalendářní rok. Splnění tohoto zákonného požadavku ovšem nelze na základě dvou třídenních odběrových kampaní posoudit. Naměřené imisní koncentrace PM 10 byly v rámci obou odběrových kampaní realizovaných v roce 2008 poměrně stálé (kolem 25 µg.m -3 v srpnu a kolem 75 µg.m -3 v listopadu), což patrně souviselo s velmi nízkými rychlostmi větru v jejich průběhu. Srážky, které mohou rovněž významně ovlivnit koncentrace polétavého prachu, v průběhu žádného z odběrů nenastaly. Celkově lze konstatovat, že rozdíl v meteorologických podmínkách u obou kampaní byl malý a zřejmě by neměl být hlavní příčinou tak výrazného rozdílu v naměřených koncentracích PM 10. Výše uvedený rozdíl koncentrací mezi oběma odběrovými kampaněmi pak lze s velkou pravděpodobností připsat na vrub intenzivnějšímu provozu všech významných zdrojů prašnosti při podzimním odběru. Letní odběr probíhal v době dovolených, což mohlo mít značný vliv na intenzitu emisí z průmyslových zdrojů a z je obsluhující dopravy. V listopadu navíc ve večerních hodinách docházelo k zatápění v části domácích topenišť. Výsledky kontinuálního měření koncentrací PM 10 za rok 2008 ještě nejsou k dispozici, proto Tabulka 3 shrnuje pouze výsledky za roky 2006 a Z nich je zřejmé, že lokalita hvězdárna se nachází v čistší části města a koncentrace zde měřené jsou nižší než na lokalitě ZŠ Masarykova. Naměřená měsíční maxima na ZŠ Masarykova vesměs přesahují hodnotu stanoveného imisního limitu, nižší jsou především v letním období. Lze tedy konstatovat, že výsledky kontrolního měření provedeného v roce 2008 na lokalitě Valašské Meziříčí - Hranická jsou v souladu s dlouhodobým kontinuálním měřením na ZŠ Masarykova. Imisní limit pro PM 10 byl překračován také při krátkodobých měřeních realizovaných v předchozích letech ( v letním období 1x na lokalitě MŠ Hrachovec, 2x na lokalitě MŠ Bynina, v podzimním období 2x na obou uvedených lokalitách; v letním období 1x na lokalitě Pod Oborou a 2x na lokalitě ZŠ Masarykova, v podzimním období 1x na lokalitě Pod Oborou i ZŠ Masarykova; v letním období 1x na lokalitě hvězdárna a 2x na lokalitách 11

13 MŠ Křižná a MŠ Bynina, v podzimním období 1x na lokalitě Juřinka, 2x na lokalitě hvězdárna a 5x na lokalitě MŠ Bynina), viz souhrnná Tabulka 4. Příčinou tohoto stavu mohou být jak intenzivní automobilová doprava a průmyslová výroba, tak i spalování tuhých paliv v domácích topeništích. Tabulka 2: Naměřené hodnoty prašnosti frakce PM 10 ( VM Hranická) číslo vzorku datum odběru odebraný objem navážka prašnost pozn. [Nm 3 ] [mg] [µg/nm 3 ] VM-PZ ,20 1,362 24,67 VM-PZ ,21 1,332 24,13 VM-PZ ,01 1,386 25,66 VM-PZ ,039 - blank VM-PZ ,81 4,080 74,44 VM-PZ ,014 - blank VM-PZ ,86 3,768 71,28 VM-PZ ,65 4,228 80,30 překročení 24-hodinového imisního limitu 50 µg.m -3 Graf 1: Porovnání naměřených hodnot prašnosti frakce PM 10 s imisním limitem VM Hranická prašnost frakce PM (vyznačen imisní limit 50 µg.m -3 ) 80 PM 10 [µg.m -3 ] datum odběru 12

14 Tabulka 3: Souhrn naměřených hodnot prašnosti frakce PM 10 ( ) - kontinuální měření na lokalitách ZŠ Masarykova a hvězdárna rok odběrů měsíc lokalita měsíční průměr maximum pozn. [µg/nm 3 ] [µg/nm 3 ] 2006 leden ZŠ Masarykova 41,6 95,0 únor 34,5 73,0 březen 34,4 69,0 duben 25,6 42,0 květen 33,9 63,0 červen 36,6 54,0 červenec 32,8 45,0 srpen 19,8 34,0 září 35,4 62,0 říjen 32,9 78,0 listopad 35,6 88,0 prosinec 32,2 58, leden ZŠ Masarykova 29,9 86,0 únor 28,3 72,0 březen 24,0 49,0 duben 33,9 68,0 květen 23,4 44,0 červen 24,5 50,0 červenec 24,8 46,0 srpen 27,6 50,0 září 32,1 68,0 říjen 35,7 60,0 listopad 32,6 54,0 prosinec 34,0 56,0 leden hvězdárna 23,0 46,0 únor 23,2 53,0 březen 24,4 46,0 duben 19,5 34,0 květen 17,3 55,0 červen 16,4 43,0 červenec 17,8 43,0 srpen 19,9 35,0 září 29,2 70,0 říjen 30,5 58,0 listopad 27,0 41,0 prosinec 31,3 46,0 překročení 24-hodinového imisního limitu 50 µg.m -3 13

15 Tabulka 4: Koncentrace prašných částic v ovzduší Valašského Meziříčí v letech 2004, 2005 a 2006 [µg.m -3 ]; frakce PM 10 je součtem frakcí PM 2,5 (jemná) a PM 2,5-10 (hrubá) rok odběru datum velikostní frakce rok odběru datum velikostní frakce lokalita odběru PM 2,5 PM 2,5-10 PM 10 lokalita odběru PM 2,5 PM 2,5-10 PM ,45 17,48 55, ,97 14,41 56,38 Val. Mez ,20 9,96 38,16 Val. Mez ,14 9,33 35,48 MŠ Křižná ,43 7,60 33,03 hvězdárna ,39 7,87 11, ,79 4,10 15, ,99 4,28 16, ,85 20,30 55, ,74 8,20 41, ,24 2,05 40, ,64 3,44 43, ,59 6,30 30, ,87 2,66 32, ,88 6,52 41, ,86 6,01 56, ,10 10,88 48, ,70 7,36 50, ,61 3,69 25, ,95 1,40 38,35 rok odběru datum velikostní frakce rok odběru datum velikostní frakce lokalita odběru PM 2,5 PM 2,5-10 PM 10 lokalita odběru PM 2,5 PM 2,5-10 PM ,77 20,33 57, ,22 9,95 49,16 Val. Mez ,51 13,58 49,09 Val. Mez ,78 7,97 42,75 MŠ Bynina ,03 15,15 42,18 Juřinka ,86 7,69 23, ,89 20,39 44, ,95 11,57 36, ,66 18,98 53, ,62 8,80 39, ,74 15,53 85, ,82 10,30 42, ,76 21,61 54, ,12 7,83 28, ,66 8,47 65, ,71 12,63 45, ,82 9,67 73, ,45 16,90 56, ,67 25,82 73, ,93 11,27 41,19 rok odběru datum velikostní frakce lokalita odběru PM 2,5 PM 2,5-10 PM ,17 11,82 40,99 rok odběru datum velikostní frakce Val. Mez ,72 9,80 47,52 lokalita odběru PM 2,5 PM 2,5-10 PM 10 Mštěnovice ,29 4,83 21, ,79 16,87 53, ,66 17,63 46,29 Val. Mez ,69 12,50 47, ,53 8,28 37,82 Pod Oborou ,69 13,39 42, ,00 9,91 39, ,27 11,24 75, ,67 6,18 25, ,03 6,99 41, ,43 4,50 23, ,36 7,35 36, ,04 8,64 39, ,93 6,37 28,29 rok odběru datum velikostní frakce rok odběru datum velikostní frakce lokalita odběru PM 2,5 PM 2,5-10 PM 10 lokalita odběru PM 2,5 PM 2,5-10 PM ,97 12,52 56, ,18 15,52 49,70 Val. Mez ,59 20,51 59,10 Val. Mez ,42 15,68 53,09 ZŠ Masarykova ,17 17,55 46,72 MŠ Hrachovec ,93 15,58 43, ,12 12,96 72, ,11 7,42 37, ,81 7,63 43, ,74 5,78 52, ,93 6,12 34, ,36 6,73 51,09 rok odběru datum velikostní frakce rok odběru datum velikostní frakce lokalita odběru PM 2,5 PM 2,5-10 PM 10 lokalita odběru PM 2,5 PM 2,5-10 PM ,86 12,18 39, ,90 19,79 54,69 Val. Mez ,42 11,33 43,74 Val. Mez ,19 24,70 54,88 MŠ Seifertova ,48 17,44 43,91 MŠ Bynina ,03 19,84 46, ,43 6,07 34, ,57 7,55 42, ,32 7,09 39, ,09 7,97 53, ,68 5,25 37, ,51 9,66 50,18 překročení 24-hodinového imisního limitu 50 µg.m -3 14

16 6. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Všechna doposud provedená měření znečištění ovzduší prašností frakce PM 10, a to jak krátkodobá (prováděná v letech 2004, 2005, 2006 a 2008) tak i dlouhodobá (2006 a 2007), potvrdila negativní vliv provozu spalovacích zařízení, zejména lokálních topenišť na tuhá paliva, na míru znečištění ovzduší. Roční cyklus koncentrací s maximy v průběhu topné sezóny je zcela jasně patrný. Nevýznamný však není ani příspěvek celoročně působících zdrojů, především automobilové dopravy, takže i letní hodnoty se často nacházejí v blízkosti imisního limitu. U hrubé frakce PM 2,5-10 se více projevují také další sezónní vlivy (např. zemědělské práce a jiné faktory zvyšující sekundární prašnost). Vzhledem k četnosti překročení imisního limitu pro polétavý prach frakce PM 10 by bylo vhodné provádět jak další kontrolní měření na území města, aby byly co nejlépe zmapovány jednotlivé místní části a možné zdroje znečištění ovzduší v nich, tak kontinuální měření ve vhodně zvolené lokalitě co nejlépe reprezentující území města Valašské Meziříčí. 15

17 7. POUŽITÁ LITERATURA Alves, C.A., C.A. Pio, A.C. Duarte (2000): Particle size distributed organic compounds in a forest atmosphere. Environ. Sci. Technol., 34, Berdowski, J.J.M., J.G.H. Brouwer, G.J.P. Draaijers, C.W.A. Evers (1997): Emission data in The Netherlands and estimates for Publication Series Emission Inventory nr. 42. Ministry of Housing, Spatial Planning and the Environment. VROM, The Hague, Bogo, H., M. Otero, P. Castro, M.J. Ozafrán, A. Kreiner, E.J. Calvo, R. M. Negri (2003): Study of atmospheric particulate matter in Buenos Aires city. Atmos. Environ., 37, Dockery, D.W., C. Pope, X. Xu, J.D., Spendler, J.H. Ware, M.E. Fay, B.G. Rerris, F.E. Speizer (1993): An association between air pollution and mortality in six U.S. cities. New. Engl. J. Med., 329, Hauck, H. (1998): Revision of ambient air quality standards for PM? Toxicol. Lett., 96,97, Holoubek, I., Kohoutek, J., Čupr, P., Klánová, J., Hilscherová, K., Bartoš, T. (2004): Měření imisního zatížení Zlínského kraje vybranými organickými polutanty - Vsetínsko. TOCOEN, s.r.o. Brno. TOCOEN REPORT No. 276, prosinec 2004, 46 s. + přílohy. Holoubek, I., Kohoutek, J., Čupr, P., Klánová, J. (2006): Měření kvality ovzduší na území města Valašské Meziříčí. TOCOEN, s.r.o. Brno. TOCOEN REPORT No. 297, únor 2006, 27 s. + přílohy. Holoubek, I., Kohoutek, J., Klánová, J. (2007): Měření kvality ovzduší na území města Valašské Meziříčí v roce TOCOEN, s.r.o. Brno. TOCOEN REPORT No. 313, únor 2007, 28 s. Kertész-Sáringer, M., E. Mészáros, T. Várkonyi (1971): On the size distribution of benzo(a)pyrene containig particles in urban air. Atmos. Environ., 5, Venkataraman, C., S.K. Friedlander (1994): Size distribution of PAH and elemental carbon 1,2. Environ. Sci. Technol., 28, WHO (2000): Guidelines for air quality. World Health Organization, Geneve,