Návrh. na vyhlášení zvláště chráněného území

Transkript

1 Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Kameník Datum zpracování: květen 2013

2 1. Název zvláště chráněného území: Kameník 2. Návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území: Přírodní památka (dále jen PP ) ve smyslu 36 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). 3. Předměty ochrany a jejich popis: 3.1. Souhrnná charakteristika předmětů ochrany: Hlavním poslání PP Kameník je ochrana druhů, které jsou zařazeny mezi předměty ochrany evropsky významné lokality CZ Hlubocké obory - dvouhrotec zelený (Dicranum viride) - kovařík fialový (Limoniscus violaceus) - páchník hnědý (Osmoderma eremita) - roháč obecný (Lucanus cervus) - rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus) a druhů, které jsou předmětem ochrany ptačí oblasti CZ Hlubocké obory - lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) - strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) 3.2. Popis hlavních předmětů ochrany: Dvouhrotec zelený (Dicranum viride) Středně velký dvoudomý akrokarpní mech, který vytváří husté, slabě lesklé, zelené až tmavozelené trsy s lodyhami 1 4 cm vysokými, hnědě vlášenitými. Listy 3 6 mm dlouhé, 7x až 12x delší než širší, přímé, všestranně odstálé, za sucha přilehlé, křehké, většinou s ulámanými špičkami. Z kopinaté báze vybíhají v úzkou, celokrajnou špičku, ojediněle ve špičce slabě zubatou. Žebro silné, cm, 1/3 1/5 šířky báze, vybíhající do špičky, na hřbetní straně ve špičce hladké. Na příčném řezu žebrem s jednou řadou vůdčích buněk, s dorzálním a ventrálním svazkem stereid, který nevybíhá ke středu listu, se slabě vyvinutou dorzální a ventrální epidermis. Čepelné buňky jsou jedno- i dvouvrstevné, slabě ztlustlé, horní buňky 6 8 cm široké, dvouvrstevné, krátce obdélné, zaobleně čtvercové, netečkované, střední buňky cm široké, čtvercové, krátce obdélné, řazené, bazální buňky jednovrstevné, podlouhle obdélné, hladké nebo slabě tečkované, křídelné buňky hyalinní až světle hnědé, jednovrstevné, žebra dosahující. Laboratorní pokusy prokázaly, že dvouhrotec zelený je schopen tvořit nové rostlinky z odlomených špiček lístků. Druh vytváří malé, krátce válcovité, slabě zakřivené světle hnědé až hnědé tobolky na žlutých, levotočivě zkroucených štětech, vysokých 1 1,5 cm. (POHLOVÁ 2005, FRANKLOVÁ et KUČERA 2009). Jedná se o epifytický druh rostoucí na kořenech a bázích kmenů, hlavně starých listnatých stromů (převážně buků, lip a dubů, řidčeji také bříz, javorů, jasanů, olší, vrb, habrů a topolů) méně často jehličnatých stromů, na ztrouchnivělém dřevě, zřídka na nevápenatých kamenech, skalách v listnatých i smíšených lesích s relativně otevřeným zápojem korun stromů a s relativně s vysokou a stálou vlhkostí vzduchu. Druh dává přednost středně starým stromům (např. u habru se jedná o 60 80leté jedince) před starými a mladými (Jandová 2011). V roce 2005 bylo známo 14 recentních lokalit, zatímco v současnosti je výskyt dvouhrotce uváděn v ČR z 29 lokalit. Do roku 2010 byl druh nalezen na 341 místech (dále jsou označovány jako mikrolokality) o celkové ploše cca cm2. V převážné většině případů roste epifyticky na borce stromů, příležitostně se vyskytuje také na jiném substrátu, jako jsou nebazické horniny nebo mrtvé dřevo. Nejčastějším hostitelem je buk lesní (Fagus sylvatica),dalšími významnými hostiteli jsou také lípy, duby a jasany. V menší míře můžeme tento mech nalézt i na dalších druzích listnatých stromů. Roháč obecný (Lucanus cervus) je nápadný a charismatický druh brouka (mj. jde o vůbec největšího evropského brouka), původně svým výskytem vázaný převážně na doubravy a lužní lesy. V důsledku úbytku přírodních lokalit se významná část populací v současnosti nachází v pařezinách, parcích, alejích podél cest a

3 solitérních dubech na loukách, pastvinách a hrázích rybníků, často v podstatně větších populačních hustotách než na původních přírodních biotopech. Dospělce lze zhruba od poloviny května do konce července zastihnout na stromech, na kvasící míze ze stromů, na složištích dříví, případně i na zemi, kde se posléze koncentrují jedinci oslabení nebo ti, kteří se stali kořistí ptáků či obětí dopravních prostředků. Na přírodních biotopech lze dospělce zaznamenat spíše náhodně, mnohem častěji ve zpravidla mnohem koncentrovanějších populacích v parcích a alejích. Nejvíce aktivní jsou v odpoledních a večerních hodinách, kdy lze zejména samce roháče zastihnout i v letu. Po spáření kladou samičky roháčů vajíčka do starých trouchnivějících kmenů nebo pařezů listnatých stromů, v nižších nadmořských výškách přitom dávají přednost převážně dubům. Larvy se vyvíjejí několik (3-5) let na rozkládajícím se dřevě pařezů, kořenových náběhů a kořenů. Svůj vývoj dokončují zpravidla na hranici trouchnivého dřeva a okolní půdy, kde se již na podzim kuklí v oválném kokonu. Na jaře příštího roku se ze dřeva nebo z okolní půdy dospělí jedinci dostávají na povrch. Páchník hnědý (Osmoderma coriarium) je poměrně velký ale velmi skrytě žijící druh brouka, původně svým výskytem vázaný převážně na doubravy, lužní lesy a břehové porosty. Nezbytnou podmínkou jeho existence je přítomnost rozvolněných enkláv nebo ještě lépe solitérních dřevin, což je dáno výraznou preferencí osluněných kmenů, které mohou zajistit vhodné mikroklima pro vývoj larev. Vývojová stádia páchníka hnědého se po celou dobu nacházejí v dutinách širokého spektra listnatých dřevin, kde se živí dostupným odumírajícím dřevem a trouchem. Ve stejném substrátu se i kuklí a to v kokonu slepeném z okolního materiálu. Velká část dospělců po celou dobu života neopouští mateřskou dutinu, proto lze kromě trusu a kokonů nalézt v mateřské dutině i zbytky těl odumřelých dospělců. Uvádí se, že dutinu opouští pouze cca 10 % všech dospělců a to ještě pouze za určitých okolností, například za horkých či dusných večerů, nejlépe doprovázených dešťovými srážkami. Velmi omezená mobilita a migrační schopnost přirozeně ztěžuje osidlování nových biotopů (zvláště na větší vzdálenost) a je jednou z příčin relativní vzácnosti toho druhu. V neposlední řadě skrytý způsob života velmi komplikuje prokazování výskytu a početnosti páchníka hnědého na lokalitě. Nezbytnou podmínkou přežití páchníka hnědého je ponechávání usychajících listnatých stromů s vytvořenými dutinami, včetně torz, rozpadajících se a padlých dřevin nebo kosterních větví. Přitom právě takové dřeviny a tedy potenciální biotopy tohoto evropsky významného druhu jsou z lokalit přednostně odstraňovány, především v zájmu zajištění provozní bezpečnosti v parcích či alejových výsadbách, nebo při údržbě vodních toků a vodních děl (typicky hrází rybníků). Negativně působí i postupné zarůstání osídlených stromů náletovými dřevinami, což vede k zastínění a snížení atraktivity biotopu a v delším horizontu k vyhynutí místní mikropopulace páchníka. Kovařík fialový (Limoniscus violaceus) je druh vázaný na původní listnaté porosty, s výjimkou zaplavovaných lužních lesů, skalních svahů a lesů s přerušeným kontinuem. Přítomnost druhu je spojena s existencí starých dutých listnatých stromů, přičemž pro svůj vývoj preferuje dutiny větších rozměrů ve spodní části kmene, zpravidla chráněné před deštěm a v kontaktu s půdou. Častým biotopem jsou stromy nebo jejich torza v pokročilé fázi rozpadu, kdy je vytvořena centrální dutina báze kmene s několika otvory. Pohyblivé larvy se živí odumřelými živočichy v trouchu a navazujícím půdním profilu, často se pohybuje právě na hranici těchto substrátů. Dospělci se vyskytují především v květnu a červnu, ovšem zřídkakdy opouštějí mateřskou dutinu. Nezbytnou podmínkou výskytu druhu na stanovišti je velký počet vhodných doupných stromů, neboť díky svým nárokům je reálně schopen obsadit pouze některé z nich. Vzhledem k velmi specifické bionomii se pravděpodobně ani v nedávné minulosti nejednalo o příliš hojný a rozšířený druh, přičemž jeho existenci poměrně dlouhou dobu umožňovaly některé tradiční formy hospodaření, spojené s pařezením, pěstováním středního lesa nebo lesní pastvou. Tzv. moderní formy hospodaření, spojené s odstraňováním potenciálně vhodných stromů a převodem na stejnověké hospodářské porosty, nevyhnutelně vedou k naprosté eliminaci tohoto druhu na lokalitě. Vazba na původní porosty, nejlépe pralesovitého charakteru, je u tohoto stenoekního druhu velmi silná. V současnosti se druh vyskytuje už jen asi na 10 lokalitách, z nichž většina je vyhlášena jako území Natura U lokalit zcela přírodního charakteru je ideálním opatřením zajištění zcela přirozeného vývoje, u již ovlivněných stanovišť (obvykle se jedná o obory nebo bažantnice) je nezbytné zajistit příznivou věkovou a prostorovou strukturu lesního porostu a podporovat zásobu odumřelé dřevní hmoty, ideálně v podobě torz a stojících kmenů.

4 Rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus) je celkem nenápadný a skrytě žijící druh brouka, vázaný svým výskytem na původní pralesní prostředí horských a podhorských lokalit, sekundárně se vyskytující i v zachovalých lesních společenstvech s dostatkem starého rozkládajícího se dřeva. Limitujícím faktorem je pro něj právě dostatečná zásoba odumřelé dřevní hmoty vhodných vlastností a parametrů. Ve vlhkém trouchnivějícím dřevě probíhá vývoj larev, které se živí zejména hlenkami (dle některých zdrojů i vlhkým trouchnivějícím dřevem) a dlouhodobě se zde také zdržují dospělci tohoto druhu. Je nalézán ve dřevě různých druhů, v závislosti na lokalitě a místní potravní nabídce, opakovaně byl nalezen pod kůrou a ve dřevě smrku, jedle, ale také dubu nebo buku. Vývoj je pravděpodobně dvouletý. Etologie druhu není příliš známa a mnohé literární údaje nejsou zcela jednoznačné. Jisté je, že přinejmenším v podmínkách hlubockých obor je možno dospělce zastihnout takřka nepřetržitě, tj. od předpokládaného ukončení vývoje koncem léta, dále po celou zimu a jaro, a to zejména v prostředí kde zároveň dochází k vývoji larev. V květnu a červnu je v podstatně větší míře možno dospělce zastihnout i jednotlivě pod kůrou nebo v trouchnivějícím dřevě různého druhu a kvality. Nezdá se, že by druh preferoval osluněné či naopak zastíněné substráty, respektive otevřená stanoviště nebo zapojené lesní porosty, určitým kritériem se ale zdá být vlhkost přítomného substrátu. Z uskutečněných nálezů lze mj. usuzovat, že dospělci rýhovce jsou poměrně dlouhověcí a na lokalitě přežívají i více než rok po opuštění kukelní kolébky. Pravděpodobně také nejsou příliš vybíraví co do druhu a kvality osídleného substrátu, lze je nalézt v trouchnivějícím dřevě listnatých i jehličnatých stromů, tolerují různé druhy saprofytických hub, přinejmenším je ale patrná preference vlhkého prostředí. Ale pouze v některých typech substrátů byl současně prokázán vývoj larev, protože téměř vždy se jednalo o vlhké až velmi vlhké kmeny dubu, buku nebo smrku napadené červenou hnilobou. Larvy jsou obvykle nalézány především v puklinách a vyhlodaných komůrkách vyplněných vlhkých trouchem, obvykle v bezprostřední blízkosti dospělců předchozí generace. Migrační a disperzní schopnost druhu není příliš diskutována, nelze vyloučit že v optimálních podmínkách dospělci dlouhodobě setrvávají v substrátu kde se vyvinuli a kolonizace nových kmenů se účastní jen část populace. U imag se obvykle předpokládá noční aktivita. Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) Evropská hnízdní populace strakapouda prostředního (Dendrocopos medius; VU/O) čítá více než párů. Počet hnízdních párů na území České republiky se pohybuje v rozmezí až párů, obsazenost kvadrátů se od 80. let minulého století postupně zvyšovala až na 40%. Životním prostředím strakapouda prostředního jsou listnaté, někdy smíšené lesy v nížinách až pahorkatinách. Druhové rozšíření tohoto hmyzožravého zástupce šplhavců koresponduje s rozšířením habru. Hnízdní prostřední dále zahrnuje buk, jilm, smrk a javor. Vázán je ale především na staré dubové lesy, které mu poskytují potravu především v zimním období. Dutiny si ptáci vydlabávají vlastní, k tomuto účelu si vybírají nahnilé nebo suché kmeny. Prosperující populace vyžaduje poměrně velké ploch vhodných porostů (desítky hektarů; ŠŤASTNÝ et al. 2006). V Ptačí oblasti Hlubocké obory hnízdí především v porostech tvořených přestárlými duby (Stará obora) nebo v dubových alejích (PYKAL & ŠEBESTIAN 2006). Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) Evropská populace lejska bělokrkého (Fidedula albicollis; NT/-) byla odhadnuta na 1,4 milionu hnízdních párů. Velikost hnízdní populace v České republice byla odhadnuta na párů, potvrzen byl zároveň vzrůstající trend jeho početnosti (obsazenost kvadrátů: 53%). Lejsek bělokrký je výlučně tažný druh, který na hnízdiště přilétá od konce dubna do května, na zimoviště ve střední a jižní Africe odlétá v srpnu až září. Lejsek bělokrký využívá ke hnízdění starší listnaté lesy, parky, hráze rybníků se starými doupnými stromy a osidluje i vyvěšené budky (ŠŤASTNÝ et al. 2006). V Ptačí oblasti Hlubocké obory hnízdí jak v zapojených porostech s převahou buku (stáří nad 100 let Poněšická obora), tak v parkovitých porostech s přestárlými duby (Stará obora; PYKAL & ŠEBESTIAN 2006).

5 4. Cíl ochrany: Cílem ochrany je zajištění vhodných biotopů pro předměty ochrany evropsky významné lokality CZ Hlubocké obory a pro předměty ochrany ptačí oblasti CZ Hlubocké obory. Dále je cílem ochrany zachování ch přírodních biotopů, ochrana chráněných nebo významných druhů rostlin a živočichů. 5. Základní ochranné podmínky: Základní ochranné podmínky přírodních památek jsou stanoveny v 36 odst. 2 zákona. 6. Návrh bližších ochranných podmínek: Pro přírodní památku se nenavrhují bližší ochranné podmínky. 7. Vymezení hranice přírodní památky a jejího ochranného pásma: 7.1. Navrhovaná hranice přírodní památky Hranice přírodní památky byla navržena tak, aby při zachování potřebných ploch pro zachování a rozvoj předmětů ochrany maximálně respektovala vlastnické vztahy a maximálně respektovala prostorové rozdělení lesa Vymezení ochranného pásma přírodní památky: Ochranné pásmo je vymezeno jako samostatný polygon. Hranice polygonu jsou zakresleny v mapách, které jsou přílohou tohoto návrhu Získání informace o vymezení přírodní památky a jejího ochranného pásma: Zákres hranice přírodní památky je přílohou číslo 3 tohoto návrhu. Návrh hranic je dále k dispozici na ve složce Krajský úřad Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Ochrana přírody a krajiny Zřizování zvláště chráněných území (ve formátu pdf), nebo na mapovém serveru jihočeského kraje na adrese 8. Územně správní zařazení území: 8.1. Přírodní památka: kraj: Jihočeský okres: České Budějovice obec s rozšířenou působností: České Budějovice obec: Hluboká nad Vltavou katastrální území: Hluboká nad Vltavou 8.2. Ochranné pásmo přírodní památky: kraj: Jihočeský okres: České Budějovice obec s rozšířenou působností: České Budějovice obec: Hluboká nad Vltavou, Olešník katastrální území: Hluboká nad Vltavou, Olešník 9. Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených návrhem přírodní památky a ochranného pásma přírodní památky: Podrobný výčet parcel, výměr a listů vlastnictví je uveden v příloze. 10. Předpokládaná výměra zvláště chráněného území*: Přírodní památka: 158,15 ha Ochranné pásmo: 1356,22 ha Celkem: 1514,37 ha * výměra byla stanovena výpočtem z mapových podkladů (v programu ArcGIS)

6 11. Odůvodnění návrhu: Historie ochrany území, vymezení PP: Jedná se o vyhlášení nového chráněného území. Nařízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit ze dne , ve znění nařízení vlády č. 371/2009 kterým se mění nařízení vlády č. 132/2005 Sb. ze dne se území navrhované PP a její ochranné pásmo stalo součástí Evropsky významné lokality CZ Hlubocké obory (dále jen EVL ). EVL byla rozhodnutím Evropské komise ze dne zařazena do evropského seznamu (dle sdělení MŽP č. 81/2008 Sb.). Území navrhované PP a jejího ochranného pásma je i součástí ptačí oblasti CZ Hlubocké obory. Ptačí oblast Hlubocké obory byla zřízena Nařízením vlády, kterým se vymezuje Ptačí oblast Hlubocké obory, č. 609/2004 Sb., ze dne Hlavní důvody zpracování návrhu na vyhlášení PP: Hlavním důvodem vyhlášení PP je splnění požadavku na implementaci soustavy Natura 2000 tak, jak to plyne z příslušných ustanovení zákona K názvu zvláště chráněného území: Navrhovaná PP je pod tímto názvem evidována v rámci navrhovaných zvláště chráněných území. Název považujeme za jednoznačný a výstižný a proto je navrhován i pro zřizovanou PP Ke kategorii ochrany zvláště chráněného území: Vzhledem k charakteru lokality a na základě metodiky MŽP pro stanovení kategorií zvláště chráněných území je navrhována v souladu s navrženou kategorií EVL přírodní památka K předmětům ochrany: Rozšíření a stav hlavních předmětů ochrany je nutno posuzovat v kontextu celé evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Uvedený přehled je výsledkem inventarizačních průzkumů, které byly provedeny v období na území EVL. Dvouhrotec zelený se podařilo v EVL Hlubocké obory nalézt v přírodní rezervaci Libochovka na 21 mikrolokalitách. Nejčastější výskyt byl zaznamenán na buku lesním (Fagus sylvatica) 19 mikrolokalit, 1 nález je z lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) a 1 z javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Jednotlivé mikrolokality dvouhrotce zeleného byly zaměřeny GPS Garmin a popsány podle požadavků metodiky. Stromy s nálezem druhu jsou označeny na kořenových nábězích příslušných stromů žlutým pořadovým číslem odpovídajícím číslu mikrolokality. Všechny mikrolokality byla zaznamenány v průběhu tří dnů: 17.7., a Rýhovec pralesní Průzkum provedený v letech 2011 a 2012 opakovaně prokázal výskyt rýhovce pralesního jako jednoho z předmětů ochrany EVL. Dospělci tohoto druhu byli postupně nalezeni v celkem 35 padlých trouchnivějících kmenech nebo menších částech rozpadající se dřevní hmoty. Relativně menší část nálezů byla uskutečněna pod kůrou, kde se téměř vždy jednalo o izolované jedince, dočasně ukryté nebo nově kolonizující daný prostor. Větší počet nálezů se týkal vnitřních částí trouchnivého kmene, kde také byly odhaleny početnější kolonie a v některých případech larvy nebo kukly tohoto druhu. Ve všech případech byl tento druh zjištěn pouze v dubech a bucích v různém stadiu a typu rozkladu. Nejčastěji šlo a dřevní hmotu ve stadiu tzv. červené hniloby, v menším počtu případů i ve vybělené trouchnivějící dřevní hmotě buků. V některých případech nebylo v daném stádiu rozkladu zcela zřejmé, o jakou dřevinu původně šlo, pravděpodobně se ale vždy jednalo o dřevo listnatých stromů. Kovařík fialový nebyl v rámci monitoringu nalezen, přestože byly opakovaně obhlíženy vhodné biotopy především v prostoru Kameníku, Baby, Zlatěšovického údolí, Libochovky a Hradce. Pravděpodobnost nalezení tohoto druhu je nicméně velmi nízká, takže i nadále lze všechny uvedené části považovat za potenciální biotop tohoto PO. Přinejmenším jeden exemplář tohoto druhu byl v roce 2011 nalezen na Hradci (Mertlík).

7 Roháč obecný Průzkum provedený v letech 2011 a 2012 výskyt roháče obecného jako jednoho z předmětů ochrany EVL prokázal. Dospělci nebo jejich pozůstatky byly nalezeny na několika perspektivních plochách na území Staré obory a na jedné lokalitě v rámci Nové obory. Celkový počet nálezů byl však oproti původnímu očekávání velmi malý. Místní populaci se nepodařilo zastihnout při líhnutí nebo rojení, naopak byly nalézány pouze jednotlivé exempláře obou pohlaví. Převážnou část nálezů dokonce tvořily uhynulé exempláře nebo jejich zbytky, často po útoku nějakého hmyzožravce. Živí jedinci byli na různých místech náhodně nalézáni v menší míře. U většiny nálezů se podařilo alespoň rámcově identifikovat pravděpodobnou vazbu na konkrétní biotop v blízkém okolí. Pouze některé kumulované nálezy zbytků těl mohou poukazovat spíše na oblíbené místo zpracování potravy než na přirozenou koncentraci jedinců. I v takových případech se ale dalo usuzovat na jedince nějaké místní populace. Páchník hnědý V rámci provedeného průzkumu nebyl zaznamenán výskyt živých dospělců nebo larev páchníka hnědého. V některých částech EVL ale orientační průzkum zaznamenal přítomnost potenciálních biotopů tohoto druhu a jednotlivě byly nalezeny i pobytové znaky recentní či historické populace páchníka. Nejvýznamnějším dokladem jeho výskytu je nález zbytků těla dospělce (nohy) v dutině solitérního dubu nedaleko Zlatěšovického rybníka a ojedinělé nálezy trusu larev v téže oblasti a dále u stromů v prostoru pastviny Mazalka. Výběr některých potenciálně významných dřevin a nepřímých dokladů výskytu páchníka hnědého je uveden v inventarizačním průzkumu. Protože nebyla plošně a systematicky uváděna identifikace všech potenciálně osídlených dřevin, jedná se ne zcela reprezentativní vzorek přítomných dřevin. Dá se ale říci, že uvedené případy dokumentují přinejmenším některá z ohnisek případného výskytu páchníka ve dvou nejperspektivnějších částech EVL. Potenciálně osídlených stromů je na lokalitě pochopitelně řádově více K cílům ochrany: Cíle ochrany jsou formulovány v souladu s ustanoveními 36 odst. 2 zákona, tak, aby bylo zajištěno zachování předmětu ochrany v příznivém stavu K návrhu bližších ochranných podmínek: Vzhledem k charakteru předmětů ochrany a zejména z důvodu omezené přístupnosti na lokalitu nejsou bližší ochranné podmínky navrhovány K jednotlivým bližším ochranným podmínkám: Bližší ochranné podmínky nejsou navrženy K vymezení hranice zvláště chráněného území: Nově navržená hranice PP a OP PP je vedena převážně po hranicích prostorového rozdělení lesa. Vzhledem k tomu, že je součástí obor a je zde plánováno lesnické hospodaření, je tato hranice pro spravování území jak ze strany orgánu ochrany přírody, tak i ze strany vlastníka nemovitosti výhodnější než vymezení podle hranic parcel nebo terénních markantů K vymezení ochranného pásma: Zároveň s návrhem vyhlášení PP je navrhováno vyhlášení OP PP. OP PP je navrženo jako samostatný polygon.

8 Přílohy: číslo 1: Orientační mapa PP Kameník a jejího ochranného pásma číslo 2: Seznam dotčených parcel číslo 3: Zákres hranice PP a jejího ochranného pásma do katastrální mapy

9 Příloha číslo 1:

10 Příloha číslo 2: Seznam dotčených parcel katastrální území Číslo parcely podle KN PP nebo OP LV Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN celková výměra (m2) výměra v PP/OP (m2)* Hluboká nad Vltavou.1445 OP 14 zastavěná plocha a nádvoří Hluboká nad Vltavou.1446 OP 14 zastavěná plocha a nádvoří Hluboká nad Vltavou.1447 OP 14 zastavěná plocha a nádvoří Hluboká nad Vltavou.157 OP 14 zastavěná plocha a nádvoří Hluboká nad Vltavou.273 OP 14 zastavěná plocha a nádvoří Hluboká nad Vltavou.274 PP 14 zastavěná plocha a nádvoří zbořeniště Hluboká nad Vltavou.601 OP 14 zastavěná plocha a nádvoří Hluboká nad Vltavou.602 OP 14 zastavěná plocha a nádvoří Hluboká nad Vltavou.603 OP 14 zastavěná plocha a nádvoří Hluboká nad Vltavou.604 OP 14 zastavěná plocha a nádvoří Hluboká nad Vltavou.610 OP 2080 zastavěná plocha a nádvoří zbořeniště Hluboká nad Vltavou.798 OP 14 zastavěná plocha a nádvoří Hluboká nad Vltavou 1712/1 OP 14 plocha silnice Hluboká nad Vltavou 1719 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 1720 OP 1 plocha < 1 Hluboká nad Vltavou 1728/1 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 1731 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 1731 PP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 1732 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 1732 PP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 1733 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 1733 PP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 1734 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 1734 PP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 1736 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 1737 OP 14 lesní pozemek koryto vodního Hluboká nad Vltavou 1800/4 OP 1553 vodní plocha toku přirozené nebo upravené Hluboká nad Vltavou 593 OP 14 zahrada Hluboká nad Vltavou 594 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 595 OP 14 plocha 96 6 Hluboká nad Vltavou 601 OP 14 plocha neplodná půda Hluboká nad Vltavou 644 OP 1 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 762/1 OP 14 plocha neplodná půda 59 2 Hluboká nad Vltavou 769/16 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 769/17 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 769/18 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 777 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 785/1 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 789/5 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 791 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 794 OP 14 vodní plocha rybník

11 Hluboká nad Vltavou 795 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 797 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 798 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 799/1 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 800 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 801 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 803/1 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 803/2 OP 14 orná půda Hluboká nad Vltavou 805 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 806/1 OP 1595 orná půda Hluboká nad Vltavou 806/2 OP 1595 orná půda Hluboká nad Vltavou 808/1 OP 1595 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 808/11 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 808/12 OP 14 vodní plocha koryto vodního toku umělé Hluboká nad Vltavou 808/2 OP 14 plocha silnice Hluboká nad Vltavou 808/5 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 809 OP 14 plocha neplodná půda Hluboká nad Vltavou 810 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 811 OP 1595 orná půda Hluboká nad Vltavou 812/14 OP 2080 orná půda Hluboká nad Vltavou 812/17 OP 14 plocha neplodná půda Hluboká nad Vltavou 812/4 OP 1595 orná půda Hluboká nad Vltavou 812/5 OP plocha neplodná půda Hluboká nad Vltavou 813 OP 1595 orná půda Hluboká nad Vltavou 820/2 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 821 OP 2080 plocha Hluboká nad Vltavou 822 OP 2080 vodní plocha rybník Hluboká nad Vltavou 824/1 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 824/2 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 825/1 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 825/2 OP 14 plocha jiná plocha Hluboká nad Vltavou 825/3 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 826 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 826 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 827 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 828 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 829/1 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 829/2 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 829/2 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 830 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 831 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 832 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 833/1 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 833/10 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 833/11 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 833/2 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 833/3 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 833/4 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 833/7 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 833/7 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 833/8 OP 14 plocha

12 Hluboká nad Vltavou 834/1 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 834/1 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 834/2 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 835 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 835 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 838/1 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 838/1 PP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 838/1 OP 14 trvalý travní porost < 1 Hluboká nad Vltavou 838/1 PP 14 trvalý travní porost < 1 Hluboká nad Vltavou 839 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 841/1 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 841/1 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 841/2 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 841/2 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 842/1 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 842/1 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 842/2 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 842/2 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 842/3 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 842/3 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 842/5 PP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 844 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 845/1 OP 14 zahrada Hluboká nad Vltavou 845/10 OP 14 orná půda Hluboká nad Vltavou 845/11 OP 14 zahrada Hluboká nad Vltavou 845/12 OP 14 zahrada Hluboká nad Vltavou 845/13 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 845/2 OP 14 orná půda Hluboká nad Vltavou 845/3 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 845/4 OP 14 orná půda Hluboká nad Vltavou 845/5 OP 14 orná půda Hluboká nad Vltavou 845/6 OP 14 plocha neplodná půda Hluboká nad Vltavou 845/7 OP 14 vodní plocha koryto vodního toku umělé Hluboká nad Vltavou 845/8 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 845/9 OP 14 orná půda Hluboká nad Vltavou 846/1 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 846/2 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 847 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 848/1 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 848/1 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 848/2 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 848/3 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 848/3 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 848/4 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 848/5 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 848/6 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 849/2 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 849/2 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 849/3 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 850/1 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 850/1 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 850/2 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 851/1 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 851/2 OP 14 lesní pozemek

13 Hluboká nad Vltavou 851/2 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 854/1 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 854/3 OP 14 vodní plocha rybník Hluboká nad Vltavou 854/5 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 854/5 PP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 854/7 OP 14 orná půda Hluboká nad Vltavou 856 OP 2080 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 857 OP 2080 plocha Hluboká nad Vltavou 858 OP 14 zahrada Hluboká nad Vltavou 859/1 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 862/1 OP 14 zahrada Hluboká nad Vltavou 862/2 OP 14 zahrada Hluboká nad Vltavou 865/1 OP 626 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 867 OP 14 plocha manipulační plocha < 1 Hluboká nad Vltavou 873/1 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 873/2 OP 14 vodní plocha vodní nádrž přírodní Hluboká nad Vltavou 873/4 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 873/5 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 874 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 875 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 875 PP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 876/1 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 876/1 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 876/4 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 876/4 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 876/5 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 876/6 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 876/6 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 877 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 878 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 879 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 879 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 880/1 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 880/2 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 880/3 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 881 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 882/1 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 882/2 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 883/1 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 883/2 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 884 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 886 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 887/1 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 887/2 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 888 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 889/1 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 889/2 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 889/3 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 890 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 891/1 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 891/10 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 891/13 OP 14 plocha

14 Hluboká nad Vltavou 891/14 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 891/15 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 891/16 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 891/17 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 891/18 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 891/19 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 891/3 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 891/4 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 891/5 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 891/6 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 891/7 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 891/8 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 891/9 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 893/1 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 893/2 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 893/6 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 893/7 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 895/3 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 898/1 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 898/6 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 898/8 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 899/1 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 899/3 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 899/3 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 899/3 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 899/3 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 899/4 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 899/4 PP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 899/5 OP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 899/5 PP 14 trvalý travní porost Hluboká nad Vltavou 900 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 900 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 902 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 904 OP 14 vodní plocha rybník Hluboká nad Vltavou 904 PP 14 vodní plocha rybník Hluboká nad Vltavou 905/2 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 905/2 PP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 906/1 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 906/1 PP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 906/2 OP 14 lesní pozemek Hluboká nad Vltavou 906/3 OP 14 plocha Hluboká nad Vltavou 906/8 OP 14 lesní pozemek Olešník 1086/1 OP 53 lesní pozemek Olešník 744/54 OP 110 trvalý travní porost Olešník 744/55 OP 259 trvalý travní porost Olešník 744/56 OP 197 trvalý travní porost Olešník 744/57 OP 39 trvalý travní porost Olešník 744/58 OP 199 trvalý travní porost Olešník 744/59 OP 39 trvalý travní porost Olešník 744/60 OP 204 trvalý travní porost

15 Olešník 744/61 OP 503 trvalý travní porost Olešník 744/62 OP 27 trvalý travní porost Olešník 747/1 OP 1 lesní pozemek Olešník 781/50 OP 1 lesní pozemek

16