Včela medonosná. Ročníková práce. Motto: "Pokud by z planety Země zmizely včely, zbývaly by lidstvu už jen pouhé čtyři roky života.

Transkript

1 Včela medonosná Ročníková práce Školní rok 2015 / 2016 Motto: "Pokud by z planety Země zmizely včely, zbývaly by lidstvu už jen pouhé čtyři roky života." Albert Einstein Autor: Martin Králík, IX. třída Konzultant: PhDr. Věra Střítecká 1

2 Obsah 1. Úvod 3 2. Vývojový cyklus včely Vajíčka a larvičky Zavíčkovaný plod Uspořádání plodu Včely mladušky Trubci Včelí matka 8 3. Včelí produkty Pyl Med Propolis Vosk Včelí jed Včelař Včelařova práce - včelařský podzim Včelařova práce včelařská zima Včelařova práce - včelařské předjaří a jaro Včelařova práce včelařské léto Ochranné pomůcky Pracovní pomůcky Závěr Souhrn (Resumé) 15 Použitá literatura a zdroje 16 2

3 1. Úvod Ve své ročníkové práci se budu zabývat zajímavým koníčkem, a to je včelařství. Toto téma je mi velmi blízké. O včely jsem se začal zajímat už jako malý kluk, asi tak ve druhé třídě. Můj táta včelaří a já jsem chodil do včel s ním. Ze začátku to bylo jen takové okukování, ale později jsem svoje znalosti a zkušenosti uplatňoval i samostatně. Samozřejmě se mi to zalíbilo a včelařím dodnes. Neustále se učím nové věci, protože příroda je proměnlivá a včelstvo je živý organismus, a nikdy není stejný rok. Snažím se zdokonalovat, ale jde to jen nabytými zkušenostmi, proto se včelařem člověk stává až po několika letech. V této práci vás krátce seznámím s vývojovým cyklem včely, se včelstvem a včelařem během roku, s včelařským vybavením a včelími produkty. 3

4 2. Vývojová stádia včely Včela medonosná (Apis mellifera) je hmyz s proměnou dokonalou. Vývojový cyklus jedince je rozdělen do fází: vajíčka, larvy, kukly, dospělce. 2.1 Vajíčka a larvičky Matka v sezóně klade až 3 tisíce oplozených vajíček denně. 4

5 Z vajíček se po třech dnech vylíhnou larvičky. Každá larvička je krmena včelami kojičkami mateří kašičkou. Larvička pak doslova leží v potravě (v kapce mateří kašičky). Neomezeně ji konzumuje a každých 15 hodin zdvojnásobí svoji hmotnost. Celkem larvička vyroste za šest dní přibližně tisíckrát. 2.2 Zavíčkovaný plod Po šesti dnech larva vyplňuje celou buňku. Přestává přijímat potravu a včelí dělnice zavíčkují buňky voskovým víčkem. Aby larva mohla dýchat, je víčko porézní. Toho se využívá při aplikaci některých léčiv. V zavíčkované buňce dochází k přeměně larvy v předkuklu a v kuklu. Fáze zavíčkovaného plodu trvá 12 dní, během kterých se postupně vytvářejí všechny orgány dospělé včely. Celkový vývoj včely od vajíčka po dospělce trvá 21 dní. 5

6 2.3 Uspořádání plodu Plod je na plástu uspořádán velice pravidelně. Matka zakládá plást od středu spirálovitě, to znamená, že uprostřed plástu je plod nejstarší a na obvodu je nejmladší. Zavíčkovaná plodová plocha zdravého včelstva je souvislá s ojedinělými prázdnými buňkami. Fyziologická mezerovitost plodu je 5%. Prázdné buňky včely využívají jako topné kanálky. 2.4 Včely mladušky Včely mladušky se na plástu začínají líhnout od středu. Blížící se vyběhnutí mladušky signalizuje ztmavnutí víčka a jeho následné proděravění. Mladuška se pod víčkem otáčí a kusadly si otevírá cestu na svět. Po několika minutách namáhavé práce mladuška opouští rodnou buňku a vydává se za potravou. Nejprve hledá pylové zásoby a pak ochutná zásoby medu. 6

7 Ve včelstvu je podle roční doby tisíc včel. Dělnice během svého života vystřídá několik činností. Mladuška může být postupně čističkou, kojičkou, stavitelkou, skladnicí i konzervátorkou zásob. Kolem 20 dne života se stává létavkou, tou je až do konce svého života. Některé starší včely vykonávají funkci strážkyň. 2.5 Trubci Dalšími obyvateli úlu jsou trubci. Včelí samečkové, kteří se vyvíjejí z neoplozených vajíček. Ve včelím společenství je trubců několik stovek. Bývají tam od dubna do srpna. Trubčí larvy jsou větší než dělničí. Pro trubce včely staví trubčinu, to jsou zvláštní části plástů s většími buňkami. 7

8 Vývojový cyklus trubců trvá 24 dní. Svou velikostí a vzhledem je trubec jasně odlišitelný od dělnic. Jeho posláním je oplození včelí matky. 2.6 Včelí matka Včelí matka je ve včelstvu jen jedna. Její vývoj začíná nakladením vajíčka do matečníkové misky a trvá 16 dní. Larvička v matečníku má stále nadbytek potravy. Kromě velkého množství mateří kašičky, musí mít budoucí matka jinou péči než dělnice, aby se jí vytvořily pohlavní orgány. Podle umístění matečníků na plástu poznáme, jaký měly včely důvod k založení nové matky. Rojové matečníky bývají na okrajích plástů, nouzové matečníky bývají uprostřed plodu. V lepších včelstvech si včelař může odchovat další kvalitní matky v tzv. matečníkových sériích. Vychované matečníky využije včelař v oplodňáčcích nebo při zakládání oddělků. 8

9 Včelí matka se uvnitř úlu pohybuje se svitou mladých včel, které o ni pečují. Kontaktem dochází k rozšiřování mateří látky feromonu, který je sociálním poutem včelstva. 3. Včelí produkty Každé včelstvo musí mít stálé zásoby potravy. Z rostlin si včely nosí nektar, případně medovici a pyl. Včelí produkty jsou užitečné nejen pro včely, ale i pro člověka. 3.1 Pyl Pyl včely ukládají do blízkosti plodu, aby kojičky nemusely chodit daleko. Pyl je hlavní složka potravy včel. Jeho nelimitovaný přísun je důležitou podmínkou pro odolnost včelstva. Včely roznášejí pyl z květu na květ, čímž dochází k opylování rostlin. Při sběru si včely složitým procesem vytvoří z pylu hrudku, kterou upevní na košíček třetího páru nohou. Pyl včely donesou do úlu, kde je uložen do buněk (stejně jako med). V buňkách je utlačen hlavami včel a až je buňka asi ze 2/3 zaplněna, tak pyl zalijí kapičkou medu. Pyl je vhodný hlavně při nedostatku proteinů a při nutnosti rychlé obnovy tkání: po těžkých nemocech a úrazech, při únavě, k celkovému posílení imunity. 9

10 3.2 Med Med vzniká odpařením přebytečné vody z nektaru. Vznik medu je složitá záležitost. Létavka nasaje nektar (medovici) do tzv. medného váčku, při návratu do úlu jeho obsah předá sosákem úlové včele. Ta donesenou kapku předá dalším včelám v úle. Kapka sladiny je tak několikrát spolknuta, každá včela část sladiny zahustí. Polykáním kapky včely přidávají k donesené sladině i enzymy ze svého zažívacího traktu. Jakmile je med zahuštěn asi na % vody včela jej jen velmi těžko polyká a "vysušuje", proto hustou sladinu uloží do typické šestihranné včelí buňky. V úle je teplota kolem 35 C, z medu se ještě odpaří část vody a když se buňka naplní medem a ten má dostatečně snížený obsah vody, včely buňku zavřou voskovým víčkem. Zralý med včely zavíčkují, aby nedošlo k jeho opětovnému naředění vzdušnou vlhkostí. 3.3 Propolis Propolis má původ v rostlinách, včely jej sbírají na pupenech listů a květů. Včely okusují pryskyřici z pupenů a pomocí kusadel z ní vytvářejí hrudky, které si lepí na košíčky na třetím páru nohou. Poté ji dopraví do úlu, kde za pomoci úlových včel sundají hrudku propolisu z košíčků, úlové včely propolis dále zpracovávají. Včely propolis využívají jako stavební a ochranný materiál. Propolisem vystýlají a vystužují buňky plástů, zatmelují trhliny a otvory ve stěnách úlu. Využití propolisu je velmi široké. Propolis má silné antibakteriální účinky. Tlumí záněty, opary, infekce či chřipku. Propolisovou tinkturou či mastí potíráme postižené místo, při užití vnitřně nakapeme několik kapek do vody a vypijeme, možno kapat na kartáček s pastou při čištění zubů. 10

11 3.4 Vosk Z vosku včely staví plásty, do kterých matka klade vajíčka. Do voskových buněk také včely ukládají pyl a med. Vosk si včely produkují samy, dal by se téměř nazvat včelím potem. Po jeho vytvoření na zrcadélku vznikne malá šupinka, tyto šupinky včely zpracovávají kusadly a potom přilepí kevznikajícímu plástu. Čerstvý panenský vosk má barvu bílou, s věkem včelí plást tmavne. Vosk je pro člověka nestravitelný, používá se především jako přísada do mastí a krémů, ochrana dřeva a kovů, štěpařský vosk, či na výrobu svíček. 3.5 Včelí jed Jed slouží včelám hlavně jako obrana proti nepříteli. Žihadlo mají dělnice a matka, trubci žihadla nemají. Jed se vytváří v jedovém váčku v zadečku. Jakmile včela zabodne žihadlo do oběti, dojde k vyloučení jedu. V apitherapii se včelí jed aplikuje žihadlem přímo na určené místo na kůži. Včelí jed se používá pro léčbu zánětlivých onemocnění kloubů a svalů. Ve Střední Evropě není léčení jedem rozšířené díky rozvinuté moderní medicíně a obecnému strachu ze žihadel. Většinou pouze včelaři jsou vystaveni účinkům včelího jedu při běžných pracích se včelami. Pro zdravého dospělého člověka vážícího 60 kg je smrtelná dávka asi 560 žihadel. Z toho je vidět, že strach ze žihadel, potažmo cílené aplikace včelího jedu, je naprosto zbytečný. 11

12 4. Včelař Včelař má hodně povinností a starostí o včelstvo. Může ovlivnit jeho vývoj. Ošetřování včelstva vyžaduje respektování jeho zákonitostí. Chovatel-včelař je v pozici toho, který usměrňuje podmínky pro život včelstva, aby nic nebránilo jeho rozvoji. Povinnosti včelaře dodržovat veterinární nařízení (léčení) + nahlásit stanoviště na obecní úřad (oznámení stanoviště včelstev). 4.1 Včelařova práce - včelařský podzim Včelařův rok začíná na podzim měsícem září. Včelstvo opatřené zimními zásobami tlumí svoji aktivitu. S nástupem chladného podzimního počasí včelstvo vytváří zimní chumáč. V období, kdy denní teploty ještě vystoupí nad 10 C (říjen- listopad), se provádí povinné léčení včel fumigací proti parazitu Varroa destructor (kleštíku včelímu). Léčení se opakuje 3x s několikadenním odstupem. Na podložce úlu se pozoruje spad roztoče a lze tak hodnotit úroveň napadení. Léčivo lze aplikovat také při nižších teplotách aerosolem na bázi acetonu pomocí aerosolového vyvíječe. 4.2 Včelařova práce včelařská zima V zimním období včelař zabezpečí, aby měl (mechanický odpad živého včelstva) byla zachycována na podložce úlu po celý prosinec a leden. Takto shromážděnou měl povinně odevzdává k laboratornímu vyšetření a hodnotí se úspěšnost podzimního léčení proti varroáze pro další veterinární opatření. 4.3 Včelařova práce - včelařské předjaří a jaro Období března se vyznačuje pročišťovacími prolety včel. Včely vyprazdňují výkalový vak. Prolet je důležitým faktorem z hlediska hygieny a zdravotního stavu včelstva, lze podle něj lze kontrolovat sílu včelstva po přezimování. Včelař musí vstoupit do včel, zkontrolovat, zda včelstvo má matku (což pozná podle výskytu plodu v plástech). Také zkontroluje stav zásob, které případně doplní rezervními zásobními plásty. První vstup do včel se doporučuje, je-li splněna podmínka minimálně 16 C venkovní teploty. Měsíc duben je ve znamení nárůstu plodování. Včelař rozšiřuje plodové hnízdo mezistěnami. Období od května až do letního slunovratu je největší rozvoj včelstva. Po odkvětu ovocných stromů ustává přechodně snůšková aktivita. Podle obsahu medníku lze poprvé posoudit úspěšnost včelařského roku a provést první vytáčení květového medu. V nepříznivém roce se první vytáčení nekoná. 4.4 Včelařova práce včelařské léto V období léta se včelaři snaží včelám dodávat neustále čistou vodu, kterou potřebují jak při zpracovávání pylu a nektaru, tak i k vytváření optimálních klimatických podmínek uvnitř úlu. Dále také musí zabezpečit včelám dostatek prostoru pro jejich rozvoj, což činí zvětšováním úlu přidáváním tzv. nástavků (medníků), do kterých včely ukládají medné zásoby, ale i těch, v kterých se včely líhnou (plodiští). V tomto období 12

13 u včel zaznamenáváme většinou snůšku medovicového medu. Ke konci července a začátku srpna odebíráme včelám i tento poslední med. Včelstvo však nesmí být ponecháno bez zásob, proto se neprodleně zahajuje tzv. krmení. Jde o doplnění zásob na zimu. Včelař krmítkem různého typu dodává do úlu 60% roztok řepného cukru nebo podobného krmiva. Včely roztok zpracovávají podobně jako nektar z květů a ukládají do plástů jako zimní zásoby. Podle typu úlu a technologie včelaření se dodává kg cukru na včelstvo. 4.5 Ochranné pomůcky Včelařské rukavice Včelařská kombinéza 4.6 Pracovní pomůcky Kuřák slouží k uklidnění včel Rozpěrák slouží k rozlepování a vytahování rámků 13

14 Medomet na ruční pohon Medomet zvratný automat Husí brko k ometání včel Vidlička k odvíčkování 5. Závěr Na závěr bych chtěl uvést pár zajímavostí, které jsem načerpal při studiu materiálů pro zpracování této ročníkové práce a ze svých dosavadních včelařských znalostí: Po opylení přestanou květy ronit nektar a ztrácejí vůni. Na čajovou lžičku se vejde 30 g medu. Pokud je vzdálenost rámku od stěny úlu menší než 7 mm včely tmelí, větší než 10 mm prostavují. Vosk taje při teplotě 63 C. Jeden květ jabloně obsahuje okolo pylových zrn, jedna jehněda lísky okolo pylových zrn. Ze 100 g pylu můžeme získat tolik základních aminokyselin, jako asi z 0,5 kg masa nebo 7 vajec. Na čajovou lžičku se vejde 5 g suchého pylu. Češi významným způsobem ovlivnili historii včelařství. Medomet, který se používá k vytáčení medu, je totiž vynálezem jistého majora Františka Hruschky. Ten v roce 1868 objevil, že je možno využít odstředivé síly k získání medu z plástů. Do té doby včelaři získávali med vykapáním, vylisováním nebo vyvařením voštin. Při opylení včelami se zvýší výnos řepky olejné o 5-55%. 14

15 Výkonná včelí matka naklade ročně vajíček. Ve vrcholném období vývoje včelstva denně naklade až dvojnásobek své vlastní váhy. Například slepice, kdyby se chtěla vyrovnat včelí matce, musela by denně snést asi 25 vajec. K získání 1 kg medu musí včely navštívit alespoň 5 milionů květů. J. A. Komenský se zmiňoval o včelách v knihách Orbis pictus (Svět v obrazech), který je naší nejstarší tištěnou včelařskou památkou a Janua linguarum reserata (Brána jazyků otevřená). Ve Fulneku za kostelem zavedl chov včel a prosté lidi učil, jak je třeba včely opatrovat. Byl u nás prvním, kdo psal o včele. Jeho citát: Z včelařství naučil jsem se přírodu více znáti a více milovati, než z mnoha knih učených. Na závěr bych chtěl uvést jedno včelařské moudro: Úplná znalost včelaření je vyloučena, neboť čím více se člověk učí, tím více dochází k poznání, že se musí učit ještě více. 6. Resumé Pro svou ročníkovou práci jsem si vybral téma Včela medonosná. Vybral jsem si toto téma, protože máme včely doma a trávím tam mnoho času. S včelařením jsem se začal seznamovat už ve druhé třídě. Zaujalo mě, že jak pravil A. Einstein - bez včel lidstvo vyhyne. Svou ročníkovou prací jsem chtěl upozornit na to, jak jsou včely pro lidstvo důležité a jak je to zajímavý a užitečný koníček. I've chosen honey bee as the topic of this work. I have selected this topic because we have got bees at our home and I spend a lot of time with them. I was introduced to beekeeping when I was going to the second class. The thing that interested me the most, is the fact that without bees, humanity would collapse. With this work I intended to expand the knowledge of the general public about beekeeping and about that bees are very important for us and that beekeeping is a very interesting hobby. 15

16 Použitá literatura: Veselý Vladimír a kolektiv: Včelařství, Praha 2009 Veverka Oldřich, Pražák Jaroslav: Získávání včelích produktů, Praha 1991 CD Včely zdravé a nemocné - VÚVč Dol Průvodce včelařským rokem - Včela pro Moravský Kras o.s. časopis Včelařství časopis Moderní včelař zdroje obrázky: CD Včely zdravé a nemocné _v ela 5540cb88ef37c.jpg