Úřad práce ČR Kontaktní pracoviště krajské pobočky v Liberci Jablonec nad Nisou

Transkript

1 Úřad práce ČR Kontaktní pracoviště krajské pobočky v Liberci Jablonec nad Nisou Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Jablonec nad Nisou v roce 2013 duben 2014

2 O B S A H I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU... 3 I.1 Úvod - specifikace okresu, základní informace... 3 I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace... 4 I.3 Silné stránky okresu... 5 I.4 Slabé stránky okresu... 5 II. ZAMĚSTNANOST... 5 II.1 Celková zaměstnanost... 5 III. NEZAMĚSTNANOST... 8 III.1 Vývoj nezaměstnanosti... 8 III.2 Absolventi škol a mladiství III.3 Osoby se zdravotním postižením III.4 Situace dalších problémových skupin na trhu práce III.5 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE IV.1 Zaměstnávání cizinců s povolením k zaměstnání IV.2 Zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska IV.3 Zaměstnávání cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Komentář k realizaci jednotlivých nástrojů APZ V.2 Rekvalifikace a poradenství V.3 Vzdělávejte se pro růst! V.4 Realizované projekty ESF V.5 Projekty Evropské unie mimo ESF realizované KoP Jablonec nad Nisou VI. OČEKÁVANÝ VÝVOJ V ROCE VI.1 Předpokládaný vývoj trhu práce v okrese Jablonec nad Nisou VI.2 Dvě varianty možného vývoje nezaměstnanosti Zpracoval : Mgr. M. Holý, Bc. A. Válková, Bc. M. Hrabálek, Ing. S. Čermáková Wetckeová Schválil : Ing. Elena Čermáková, ředitelka kontaktního pracoviště 2

3 I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU I.1 Úvod - specifikace okresu, základní informace 1 Okres Jablonec nad Nisou je příhraničním okresem. Na severu sousedí s Polskou republikou, na východě a jihu s okresem Semily, na západě pak s okresem Liberec. Společně s okresy Semily, Liberec, Česká Lípa tvoří podle reformy státní správy k územně správní celek Liberecký kraj, který se dále s okresem Děčín na české straně začleňuje do svazku hraničních území Euroregion Nisa. Obrázek 1: Mapa okresu Jablonec nad Nisou a jeho administrativního rozdělení (zdroj ČSÚ) Rozlohou 402 km 2 patří okres mezi 5 nejmenších okresů v České republice. Podle zjišťování ČSÚ žilo k žilo ve všech obcích okresu celkem obyvatel. Středisky osídlení jsou především město Jablonec nad Nisou ( obyvatel), dále Tanvald (6 622 obyvatel) a Železný Brod (6 319 obyvatel). Ve městech k uvedenému datu žilo 80,5 % obyvatel okresu. Hustota osídlení představovala 224 osob na km 2. Z celkové plochy okresu připadalo 55,4 % na lesní půdu, 32,2 % zaujímá zemědělská půda. K nabyla platnosti poslední reforma státní správy. Byly zrušeny okresní úřady a současně byly stanoveny územní obvody pověřených obcí II. stupně a správní obvody obcí s rozšířenou působností III. stupně. Touto reformou však nebyly zrušeny okresy jako územní 1 zdroj 3

4 jednotky. Na území okresu Jablonec nad Nisou leží správní obvod obce s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou, správní obvod Tanvald (částečně zasahuje do okresu Semily) a správní obvod Železný Brod, které jsou zároveň územními obvody pověřených obecních úřadů. Obce Frýdštejn a Malá Skála spadají do správního obvodu Turnov. Území okresu je velmi členité. Nejnižší nadmořská výška 254 m n. m. je zjištěna při hladině řeky Jizery poblíž Malé Skály na jihozápadní hranici okresu, naopak v severní části okresu v Jizerských horách najdeme nejvyšší bod na vrcholu Černé hory ve výše 1085 m nad mořem. Většina z 34 obcí okresu se nachází v nadmořské výšce 400 až 800 m, okresní město leží ve výšce 475 m n.m. Podnebí je drsné, průměrná roční teplota 5,5 stupně je asi tři stupně pod celostátním průměrem. Srážky jsou velmi vydatné, jejich roční úhrn činí 1100 až 1200 mm. Území okresu je odvodňováno povodím řek Kamenice a Jizery ve východní části a řeky Nisy v západní části okresu. V Jizerských horách jsou vybudovány tři přehrady, z nichž dvě slouží jako zásobárny pitné vody, další přehrada v Jablonci nad Nisou slouží k rekreačním a sportovním účelům. I.2 Ekonomická, sociální a demografická situace Celkem je v okrese Jablonec nad Nisou podle ČSÚ zapsáno přes 23 tisíc ekonomických subjektů, z toho jedna čtvrtina z nich spadá do oblasti obchodu, oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost. Významným odvětvím v okrese je zejména zpracovatelský průmysl, především průmysl skla a bižuterie, strojírenství a výroba součástek pro automobilový průmysl. Dříve důležitý textilní průmysl prošel rozsáhlou restrukturalizací a přestal být klíčovým průmyslovým odvětvím regionu. Okres Jablonec nad Nisou je vyhledávanou rekreační oblastí s velmi oblíbenými terény pro turistiku a klasické i alpské lyžařské disciplíny. I přes výborné rekreační podmínky však zůstává okres převážně průmyslovou oblastí. Zemědělství je ovlivňováno špatnými půdními a klimatickými podmínkami. Podnikatelské subjekty vzniklé po transformaci zemědělských družstev se zaměřují především na chov skotu a pěstování obilovin a pícnin. Dlouhodobě pozitivním rysem okresu byla nízká míra registrované nezaměstnanosti, která se pohybovala hluboko pod celostátním průměrem a dosahovala nejnižší hodnoty v rámci okresů Libereckého kraje. V roce 2008 však míra nezaměstnanosti překročila hodnotu za celou Českou republiku a v následujících letech 2009 a 2010 ji překračovala o 1 až 2 %. V letech 2012 a 2013 docházelo k oscilaci míry nezaměstnanosti resp. nového ukazatele, podílu nezaměstnaných osob ve věku let, s tím, že republiková hodnota byla mnohem výrazněji ovlivněna sezónním faktorem a ke konci roku 2013 rostla mnohem rychleji. K byla okresní hodnota podílu nezaměstnaných nižší než celorepubliková hodnota o 0,7%, v rámci okresů Libereckého kraje představovala nejnižší hodnotu. Ve srovnání míry nezaměstnanosti 77 okresů celé České republiky patřila okresu Jablonec nad Nisou 29. nejlepší pozice meziroční index počet obyvatel celkem ,0% z toho ženy ,0% z toho věková kategorie: 0-14 let ,9% let ,9% Tabulka 1: Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v okrese Jablonec nad Nisou (zdroj ČSÚ) O vývoji demografické situace v jabloneckém okrese vypovídá tabulka 1. Počet obyvatel v meziročním srovnání mírně vzrostl. Od roku 2008 je zaznamenáván nárůst počtu obyvatel ve věkové kategorii 0-14 let, na druhé straně se snižoval počet obyvatel v produktivním věku. 4

5 I.3 Silné stránky okresu výhodná geografická poloha na mezinárodních tazích i vůči průmyslovým centrům (Praha, Mladá Boleslav, Německo, Polsko) významné přírodní zdroje vodárenské oblasti vysoká lesnatost území okresu, tradice lesnického hospodaření dlouhodobá tradice průmyslové výroby (strojírenství, sklářství, textil na ústupu, v současnosti automobilový průmysl) rozvinutost a vysoká technologická úroveň průmyslu, ekonomická síla průmyslových firem dostatečná diverzifikace průmyslové základny s výrazným podílem malých a středních firem příliv zahraničních investic v minulosti do strojírenských oborů a automobilového průmyslu nadprůměrný počet registrovaných podnikatelských subjektů stávající struktura středních škol a vyšších odborných škol schopná kapacitně i kvalitativně uspokojit požadavky trhu na profesní přípravu pracovních sil široká nabídka mimoškolní výchovy a vzdělávání kvalitní poskytování zdravotnických a sociálních služeb velmi dobré podmínky pro cestovní ruch, rekreaci a sportovní vyžití I.4 Slabé stránky okresu minimální prostor pro budování nových průmyslových zón, vysoký podíl tzv. brown fields mezi průmyslovými objekty v současnosti omezený přísun zahraničního kapitálu omezená nabídka pracovních příležitostí mimo okresní město Jablonce nad Nisou nekoncepční řešení cestovního ruchu chybějící management a produkty cestovního ruchu nedostatečná úroveň služeb (zejména v cestovním ruchu) nedostatečná místní podpora malého a středního podnikání nesoulad mezi potřebami trhu práce a profesní strukturou absolventů způsobený nezájmem o studium některých, zejména technických oborů nedostatečná vazba systému vzdělávání na poptávku po konkrétních profesích a kvalifikacích výrazné omezení vývoje a inovací ve firmách v důsledku nedostatku finančních zdrojů a kvalitních odborníků neexistence hospodářské koncepce regionu zastaralost a zanedbanost bytového fondu a výrobních areálů rozšíření sociálně patologických jevů podprůměrná úroveň gramotnosti obyvatelstva (vzhledem k požadavkům transformované ekonomiky) nízká dopravní obslužnost na venkově II. ZAMĚSTNANOST II.1 Celková zaměstnanost Zaměstnanost v jabloneckém okrese charakterizují údaje Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) uvedené v tabulce 2. Podle sdělení OSSZ s účinností nového zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 od nerozlišují organizace na malé a velké, ale všechny organizace jsou pro OSSZ zaměstnavatelé. Z údajů vyplývají následující skutečnosti: 5

6 V meziročním srovnání došlo ke snížení počtu zaměstnavatelů. Zároveň došlo i ke snížení počtu jejich zaměstnanců. Počet osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) klesl na nejnižší hodnotu od prosince Celkový počet pojištěnců evidovaných u OSSZ Jablonec nad Nisou se meziročně výrazně snížil o na osob (v předchozím období činil pokles osob). Evidované subjekty u OSSZ Meziroční index Počet zaměstnavatelů % Počet zaměstnanců ,8% Osoby samostatně výdělečně činné ,6% Pojištěnců celkem ,98% Tabulka 2: Vývoj počtu zaměstnavatelů a evidence pojištěnců evidovaných OSSZ Kromě údajů OSSZ zpracovává KoP v Jablonci nad Nisou své vlastní údaje získané monitoringem zaměstnavatelů (MZ). Jeho cílem je především získání přehledu o počtu zaměstnanců u hlavních zaměstnavatelů v okrese a informací o připravovaných změnách zaměstnavatelů na poli zaměstnanosti. Hlavní údaje o výsledcích MZ uvádí následující tabulky (ve II. pololetí 2013 došlo k navýšení počtu monitorovaných zaměstnavatelů): Počty zaměstnanců Meziroční index zaměstnavatelé zaměstnanci zaměstnavatelé zaměstnanci zaměstnanci ,2% ,9% ,8% ,7% Celkem ,8% Tabulka 3: Počet zaměstnavatelů a zaměstnanců v rámci monitoringu zaměstnavatelů Kategorie zaměstnanců Počet Podíl Počet Podíl Meziroční index Celkem ,00% ,00 104,90% Muži ,20% ,90 104,20% Ženy ,80% ,10 105,60% THP x x 110,50% Dělníci + POP x x 103,60% Osoby se ZP 536 4,30% 557 4,30 103,90% Mladiství 10 0,10% 4 0,03 40,00% Důchodci 417 3,30% 490 3,70 117,50% Cizinci s povolením 95 0,80% 162 1,20 170,50% Tabulka 4: Zaměstnanost u monitorovaných zaměstnavatelů podle kategorií zaměstnanců Celkem bylo do monitoringu zařazeno 144 subjektů. Zaměstnavatelům byly odeslány dotazníky se 100% návratností. V nejdůležitějším zpracovatelském průmyslu jsme u hlavních zaměstnavatelů zaznamenali mírné oživení a celkové zvýšení zaměstnanosti. U jednotlivých firem však vývoj probíhal odlišně v závislosti na momentálních zakázkách, některé průmyslové podniky zaznamenaly výrazné zvýšení, jiné naopak snížení stavu svých zaměstnanců. V rozdělení na hlavní ekonomické činnosti své stavy meziročně nejvýrazněji snižovali někteří zaměstnavatelé v průmyslu skla a bižuterie a v administrativních odvětvích, veřejné správě a vzdělávání. 6

7 Výraznější zvýšení zaměstnanosti u monitorovaných firem jsme zaznamenali u některých subjektů v automobilovém průmyslu, zejména ve výrobě plastových a pryžových výrobků, strojírenství a zároveň v oblasti pomalu vzrůstajícího bižuterního průmyslu. V řadě odvětví došlo k navýšení počtu monitorovaných zaměstnavatelů, proto jsou některé meziroční nárůsty počtu pracovníků výrazně vyšší (např. CZ-NACE 20 a 85). Kat. Odvětví CZ-NACE Stav k Stav k Meziroční index zaměst. pracov. zaměst. pracov. Pracovníci 1 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti ,0% 10 Výroba potravinářských výrobků ,3% 13 Výroba textilií ,8% 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku x 17 Výroba papíru a výrobků z papíru ,3% 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků ,3% 22 Výroba pryžových a plastových výrobků ,1% 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků ,7% 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství ,2% 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení ,2% 27 Výroba elektrických zařízení ,2% 28 Výroba strojů a zařízení j. n ,2% 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů ,0% 31 Výroba nábytku ,5% 32 Ostatní zpracovatelský průmysl - Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků ,7% 35 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu ,0% 36 Shromažďování, úprava a rozvod vody ,2% 38 Shromažďování a sběr odpadů ,1% 39 Sanace a jiné činnosti související s odpady x 41 Výstavba budov ,4% 42 Inženýrské stavitelství ,8% 43 Specializované stavební činnosti ,6% 45 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel ,7% 46 Velkoobchod, kromě motorových vozidel ,6% 47 Maloobchod, kromě motorových vozidel ,2% 49 Pozemní a potrubní doprava ,5% 52 Skladování a vedlejší činnosti v dopravě ,0% 63 Informační činnosti x 64 Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování ,3% 68 Činnosti v oblasti nemovitostí x 69 Právní a účetnické činnosti ,0% 70 Činnosti vedení podniků, poradenství v oblasti řízení x 71 Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy ,9% 72 Výzkum a vývoj ,3% 78 Činnosti související se zaměstnáním ,8% 80 Bezpečnostní a pátrací činnosti ,3% 82 Administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání ,8% 84 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení ,8% 85 Vzdělávání ,3% 86 Zdravotní péče ,8% 87 Pobytové služby sociální péče ,6% CELKEM ,9% Tabulka 5: Zaměstnanost podle převažující ekonomické činnosti zaměstnavatelů 7

8 V roce 2013 nebylo nahlášeno žádné hromadné propouštění u zaměstnavatelů působících v okrese Jablonec nad Nisou. Většina zaměstnavatelů snižovala počty svých zaměstnavatelů postupně během celého období bez povinnosti oznamovat hromadná propouštění Úřadu práce. V 1. pololetí roku 2014 předpokládá 18 podniků propouštění 61 zaměstnanců, 26 subjektů hodlá přijmout 195 nových pracovních sil. Pozitivní vývoj předpokládají zejména někteří zaměstnavatelé ve výrobě součástek pro automobilový průmysl, v elektrotechnickém průmyslu, strojírenství i v průmyslu skla a bižuterie. Pokles zaměstnanosti se očekává v různých hospodářských odvětvích bez evidentní nepříznivé situace v některém z nich. Na základě informací poskytnutých zaměstnavateli v Monitorovacím dotazníku za rok 2013 předpokládáme, že u monitorovaných zaměstnavatelů dojde v roce 2014 k mírnému nárůstu či stagnaci počtu zaměstnanců. Vzhledem k omezení výdajů státního rozpočtu předpokládáme pokračující pokles zaměstnanosti ve stavebnictví, službách a veřejné správě. III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Vývoj nezaměstnanosti III.1.1 Hlavní ukazatele V roce 2013 byl zaznamenán na trhu práce jabloneckého okresu stabilní vývoj hodnot ukazatelů nezaměstnanosti. Nepotvrdil se tak nepříznivý nárůst zaznamenaný v roce Rok 2013 byl ve znamení stabilního vývoje zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu bez znatelných výkyvů. U některých klíčových zaměstnavatelů docházelo k výraznějšímu úbytku nebo nárůstu zaměstnanosti pouze díky momentálnímu stavu zakázek. Pokračoval rovněž stabilní vývoj celkové zaměstnanosti v klíčovém průmyslu skla a bižuterie. U některých hlavních zaměstnavatelů přesto docházelo k dalšímu poklesu zaměstnanosti a poklesu objemu zakázek. V ostatních průmyslových odvětvích rovněž můžeme hovořit o vývoji bez výraznějších změn v zaměstnanosti stejně tak v terciárním sektoru, kde byl zaznamenán u hlavních zaměstnavatelů stabilní vývoj stavu zaměstnanců. Graf 1: Vývoj podílu nezaměstnaných osob ve věku v České republice a jabloneckém okrese v letech Podíl nezaměstnaných v jabloneckém okrese se v loňském roce pohyboval pod úrovní celorepublikové hodnoty a celkově vykazoval stabilnější vývoj. Oproti roku 2012 jsme 8

9 zaznamenali mírnější projevy sezónních vlivů, ukončování pracovních poměrů na konci roku, ukončování sezónních prací ve stavebnictví a nárůstu počtu evidovaných absolventů po ukončení studia. Graf 2: Vývoj podílu nezaměstnaných osob ve věku let v okresech Libereckého kraje Graf 3: Počet uchazečů o zaměstnání a volných míst v okrese Jablonec nad Nisou v letech Ve všech okresech Libereckého kraje i v kraji jako celku byl zaznamenán v roce 2013 obdobný tradiční vývoj hodnot podílu nezaměstnaných osob dokumentovaný grafem 2. Po mírném zvýšení v lednu a únoru docházelo v dalších měsících roku k poklesu hodnot podílu nezaměstnaných, v červenci naopak k výraznému zvýšení. Nárůst nezaměstnanosti následně pokračoval v téměř celém 2. pololetí. V meziročním srovnání největší nárůst hodnot podílu nezaměstnaných zaznamenal okres Jablonec nad Nisou s meziročním indexem 111,9%. Naopak nejméně se zvýšil podíl nezaměstnaných osob v okrese Česká Lípa (index 103,4%). Na konci prosince 2013 vykazovaly nejnižší hodnoty podílu nezaměstnaných osob okresy 9

10 Jablonec nad Nisou (7,5%) a Liberec (8,5%). Hodnoty převyšující krajský podíl nezaměstnaných osob (8,5%) zaznamenaly okresy Semily (8,7%) Česká Lípa (9,1%). Graf 4: Vývoj počtu uchazečů a počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo Vývoj počtu uchazečů v uplynulém období zobrazují v dlouhodobém měřítku graf 3 a graf 4. V lednu byl zaznamenán typický nárůst nezaměstnanosti, v dalších měsících byl patrný obvyklý sezónní pokles počtu evidovaných uchazečů, od července docházelo k trvalému zvyšování. Ve sledovaném roce 2013 se zvýšily absolutní počty z uchazečů v lednu na uchazečů v prosinci s průměrnou měsíční hodnotou 4715 nezaměstnaných. To je o 430 více ve srovnání s rokem K evidoval úřad práce uchazeče o zaměstnání. Ke konci prosince 2012 to bylo nezaměstnaných, v meziročním srovnání byl tak zaznamenán nárůst počtu o 8,9%. Počet dosažitelných uchazečů se vyvíjel obdobně jako počet všech uchazečů. K evidoval úřad práce uchazeče o zaměstnání. Ke konci prosince 2012 to bylo nezaměstnaných. V meziročním srovnání byl tak zaznamenán nárůst počtu o 9,3%. III.1.2 Struktura uchazečů Ve skupinách evidovaných mužů a žen jsme v roce 2013 zaznamenali rozdílný vývoj počtu uchazečů. Výraznější vývoj se opět projevil u mužů, což souvisí s větším počtem přijatých uchazečů na místa v průmyslu a větším podílu pracovníků ve stavebnictví, které prochází pravidelným sezónním zahajováním a ukončováním sezónních prací. Na druhou stranu docházelo u mužů k výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti v druhé polovině roku. K evidoval úřad práce ženu, což je o 213 více (meziroční index 109,5%) než ke stejnému datu roku K bylo evidováno mužů bez zaměstnání, což je o 184 více (meziroční index 108,3%) než před rokem. Z tabulky 7 věnované vzdělání uchazečů vyplývá, že stejně jako v předchozích obdobích bylo na konci prosince 2013 evidováno nejvíce uchazečů se středním odborným vzděláním (vyučen, třída H), základním vzděláním (třída C) a úplným středním vzděláním s maturitou a bez vyučení (M). K největšímu relativnímu poklesu počtu uchazečů za rok 2013 došlo u skupiny vyššího odborného vzdělání N, dále u skupin (B) a skupiny bez vzdělání (A). Nárůst jsme naopak zaznamenali především u skupin s bakalářským vzděláním (R), úplným středoškolským vzděláním (K) a nižším středním odborným vzděláním (E). 10

11 Stupeň vzdělání Stav k Stav k Rozdíl Meziroční index počet % počet % počet % Celkem (A) bez vzdělání 7 0,2 5 0,1-2 71,4 (B) neúplné základní vzdělání 20 0,4 18 0,4-2 90,0 (C) základní vzdělání + praktická škola , , ,8 (D) nižší střední vzdělání 1 0,0 1 0, ,0 (E) nižší střední odborné vzdělání 69 1,5 87 1, ,1 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) , , ,4 (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 24 0,5 24 0, ,0 (K) ÚSV 95 2, , ,3 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 162 3, , ,8 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) , , ,6 (N) vyšší odborné vzdělání 42 0,9 32 0, ,2 (P) vyšší odborné vzdělání v konzervatoři 0 0,0 0 0,0 0 0,0 (R) bakalářské vzdělání 37 0,8 55 1, ,6 (T) vysokoškolské vzdělání 161 3, , ,6 (V) doktorské vzdělání 4 0,1 3 0,1-1 75,0 celkem , , ,9 Ženy (A) bez vzdělání 5 0,2 3 0,1-2 60,0 (B) neúplné základní vzdělání 9 0,4 10 0, ,1 (C) základní vzdělání + praktická škola , , ,0 (D) nižší střední vzdělání 0 0,0 1 0,0 1 0,0 (E) nižší střední odborné vzdělání 36 1,6 43 1, ,4 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) , , ,0 (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 21 0,9 22 0, ,8 (K) ÚSV vzdělání 61 2,7 75 3, ,0 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 77 3,4 92 3, ,5 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyučení) , , ,3 (N) vyšší odborné vzdělání 31 1,4 19 0, ,3 (P) vyšší odborné vzdělání v konzervatoři 0 0,0 0 0,0 0 0,0 (R) bakalářské vzdělání 21 0,9 37 1, ,2 (T) vysokoškolské vzdělání 88 3,9 84 3,4-4 95,5 (V) doktorské vzdělání 2 0,1 0 0,0-2 0,0 ženy celkem , , ,5 Muži (A) bez vzdělání 2 0,1 2 0, ,0 (B) neúplné základní vzdělání 11 0,5 8 0,3-3 72,7 (C) základní vzdělání + praktická škola , , ,7 (D) nižší střední vzdělání 1 0,0 0 0,0-1 0,0 (E) nižší střední odborné vzdělání 33 1,5 44 1, ,3 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) , , ,6 (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 3 0,1 2 0,1-1 66,7 (K) ÚSV vzdělání 34 1,5 45 1, ,4 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 85 3, , ,9 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyuč.) , , ,7 (N) vyšší odborné vzdělání 11 0,5 13 0, ,2 (P) vyšší odborné vzdělání v konzervatoři 0 0,0 0 0,0 0 0,0 (R) bakalářské vzdělání 16 0,7 18 0, ,5 (T) vysokoškolské vzdělání 73 3,3 86 3, ,8 (V) doktorské vzdělání 2 0,1 3 0, ,0 muži celkem , , ,3 Tabulka 7: Struktura evidovaných uchazečů podle stupně dosaženého vzdělání Graf 5: Vývoj počtu evidovaných mužů a žen 11

12 Tabulka 8 rozděluje nezaměstnané do skupin podle věku. Úřad práce evidoval k nejvíce uchazečů v kategoriích od 20 do 24 let, od 35 do 39 let a mezi 55 a 59 lety. Mezi muži dominovali uchazeči od 20 do 24 let a od 30 do 34 let, mezi ženami patřily k nejpočetnějším uchazečky mezi 35 a 39 lety věku. V meziročním srovnání došlo ke zvýšení celkového počtu evidovaných ve všech věkových skupinách s výjimkou mladistvých do 19 let a uchazečů mezi 45 a 49 lety. V rozdělení podle pohlaví došlo k nárůstu nezaměstnanosti zejména u žen, a to ve skupinách od 25 do 29 let a mezi 55 a 59 lety. Nejrizikovější skupina uchazečů nad 50 let věku zaznamenala nárůst počtu uchazečů. Celkový podíl osob nad 50 let v evidenci se za rok 2013 zvýšil, na konci prosince 2013 činil 24,9 %, na konci roku 2012 to bylo 24,2 %. Celkem Věk Stav k Stav k Rozdíl počet % počet % počet Meziroční index % do 19 let 240 5, , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , ,0-1 99, let 436 9, , , let , , ,0 60 a více 110 2, , ,5 uchazeči celkem , , ,9 Ženy do 19 let 98 4, , , let , , , let 219 9, , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , ,5 60 a více 7 0,3 17 0, ,9 ženy celkem , , ,5 Muži do 19 let 142 6, , , let , , , let , , , let , , , let , , , let 206 9, , , let 212 9, , , let 189 8, , , let , ,8-8 97,3 60 a více 103 4, , ,5 muži celkem , , ,3 Tabulka 8 : Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku 12

13 k k Uchaze CZ-ISCO Zaměstnání či Uchazeči Uchazeči VM U/VM meziroč ní index 0 Zaměstnanci v ozbrojených silách x 100,0% 11 Zákonodárci, nejvyšší státní úředníci a nejvyšší představitelé společností x 100,0% 12 Řídící pracovníci v oblasti správy podniku, obchodních, administrativních a podpůrných činností x 93,3% 13 Řídící pracovníci v oblasti výroby, informačních technologií, vzdělávání a v příbuzných oborech ,9% 14 Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb, obchodu a ostatní řídící pracovníci x 71,4% 1 Zákonodárci a řídící pracovníci ,7% 21 Specialisté v oblasti vědy a techniky ,4 152,9% 22 Specialisté v oblasti zdravotnictví ,3 63,6% 23 Specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání ,7 92,9% 24 Specialisté v obchodní sféře a veřejné správě ,3 76,9% 25 Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií ,6% 26 Specialisté v oblasti právní, sociální, kulturní a v příbuzných oblastech x 85,4% 2 Specialisté ,7 96,2% 31 Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky ,7 126,1% 32 Odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví ,3 178,6% 33 Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě ,4 125,3% 34 Odborní pracovníci v oblasti práva, kultury, sportu a v příbuzných oborech x 103,6% 35 Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií x 94,4% 3 Techničtí a odborní pracovníci ,2 124,0% 41 Všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů ,7 122,6% 42 Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech ,3% 43 Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice ,0% 44 Ostatní úředníci ,1 62,5% 4 Úředníci ,8% 51 Pracovníci v oblasti osobních služeb ,4 101,3% 52 Pracovníci v oblasti prodeje ,3 112,4% 53 Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech ,7 103,9% 54 Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy ,5 97,6% 5 Pracovníci ve službách a prodeji ,1 105,7% 61 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství x 108,0% 62 Kvalifikovaní pracovníci v lesnictví, rybářství a myslivosti x 50,0% 6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství x 93,8% 71 Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů) ,6 120,3% 72 Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech ,4 111,8% 73 Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie ,9 118,1% 74 Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky ,8 57,6% 75 Zpracovatelé potravin, dřeva, textilu a pracovníci v příbuzných oborech ,7 125,0% 7 Řemeslníci a opraváři ,0 115,7% 81 Obsluha stacionárních strojů a zařízení ,8 60,7% 82 Montážní dělníci výrobků a zařízení ,7 90,5% 83 Řidiči a obsluha pojízdných zařízení ,6 87,6% 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři ,8 86,3% 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ,3 124,9% CZ-ISCO neuvedeno X 85,7% CZ-ISCO C e l k e m ,1 108,9% Tabulka 9 : Struktura uchazečů a volných míst podle hlavních tříd a tříd CZ-ISCO k kvalifikovaný odhad Rozdělení uchazečů podle hlavních skupin požadovaných zaměstnání číselníku CZ-ISCO zobrazují graf 6 a podrobně tabulka 9. Ta zobrazuje pouze kvalifikované odhady hodnot oficiální údaje nejsou díky absenci odpovídajících statistických výkazů v novém informačním systému k dispozici. Nejvýraznější podíl (23,4 %), zaujímali na konci prosince 2013 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (hlavní třída č.9), dále pracovníci ve službách a prodeji (hlavní třída 5), řemeslníci a opraváři (hlavní třída 7) a obsluha strojů a zařízení, montéři (hlavní třída 8). K nejvýraznějšímu poklesu počtu uchazečů došlo u dělnických profesí, nevýrazněji pak u třídy 81 (Obsluha průmyslových zařízení). Dále byl pokles zaznamenán u třídy 74 (Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky) a 14 (Řídící pracovníci v oblasti ubytovacích a 13

14 stravovacích služeb, obchodu a ostatní řídící pracovníci). Významný nárůst nezaměstnanosti jsme zaznamenali u specialistů v oblasti vědy a techniky (třída 21), odborných pracovníků ve zdravotnictví (třída 32), všeobecných administrativních pracovníků (třída 41) a u pomocných a nekvalifikovaných pracovníků (hlavní třída 9). Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo (U/VM) zaznamenal během roku 2013 dva výrazné nárůsty v měsíci dubnu a listopadu způsobené poklesem volných pracovních míst. Hodnota ukazatele klesla v průběhu roku z lednové hodnoty 14,4 na 13,9 v prosinci. Průměrná hodnota ukazatele v roce 2013 činila 14,1. Ve srovnání v roce 2012 činila průměrná hodnota 15,1. Vývoj ukazatele byl ovlivněn zejména zrušenou povinností zaměstnavatelů hlásit volná pracovní místa úřadu práce. Podle tabulky 9 jsme v roce 2013 zaznamenali nejvýraznější převis nabídky nad poptávkou ve třídě 41 (všeobecní administrativní pracovníci), 52 (pracovníci v oblasti prodeje) a v hlavní třídě 9. Nejpříznivější poměr mezi nabídkou a poptávkou byl na konci roku 2013 registrován u třídy 22 (specialisté ve zdravotnictví), 24 zahrnující specialisty v obchodní sféře a veřejné správě, 25 (specialisté v oblasti IT), 72 s kvalifikovanými kovodělníky a strojírenskými dělníky a 81(Obsluha stacionárních zařízení). 8 obsluha strojů a zařízení, montéři 15% 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 23% 1 zákonodárci a řídící pracovníci 1% 2 specialisté 4% 3 techničtí a odborní pracovníci 7% 4 úředníci 12% 7 řemeslníci a opraváři 18% 6 kvalifikovaní pracovníci v zem., les. a ryb. 1% Graf 6: Rozdělení uchazečů podle hlavních tříd CZ-ISCO k pracovníci ve službách a prodeji 19% Graf 7: Meziroční srovnání podílu jednotlivých skupin uchazečů podle délky evidence 14

15 Rozdělení uchazečů podle délky evidence je uvedené v tabulce 10. Z údajů vyplývá, že na konci roku 2013 pobývalo nejvíce uchazečů v evidenci do 3 měsíců a více než 24 měsíců. Tabulka 10 a graf 7 ukazují odlišné trendy ve vývoji evidenčních skupin. Jednak výrazný meziroční nárůst počtu uchazečů v kategoriích s evidencí nad 12 měsíců a na druhé straně výrazný pokles podílu uchazečů ve skupině s evidencí do 3 měsíců. Na konci roku 2013 evidoval úřad práce celkem dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (nad 6 měsíců evidence) představujících 59,6 % celkového počtu a uchazečů s evidencí delší než 12 měsíců (41,4 % celkového počtu uchazečů). Ve skupině s evidencí nad 6 měsíců tak došlo k meziročnímu nárůstu podílu o 6,7 procentního bodu, ve druhé skupině nad 12 měsíců k nárůstu o 6,4 p.b. Celkem Délka evidence Stav k Stav k Rozdíl počet % počet % počet Meziroční index % do 3 měsíců , , ,4 3-6 měsíců , , ,7 6-9 měsíců , ,4-1 99, měsíců 380 8, , , měsíců , , ,8 více než 24 měsíce , , ,1 uchazeči celkem , , ,3 Ženy do 3 měsíců , , ,2 3-6 měsíců , , ,6 6-9 měsíců , , , měsíců 192 8, , , měsíců , , ,0 více než 24 měsíce , , ,3 ženy celkem , , ,5 Muži do 3 měsíců , , ,5 3-6 měsíců , , ,2 6-9 měsíců 194 8, , , měsíců 188 8, , , měsíců , , ,7 více než 24 měsíce , , ,5 muži celkem , , ,1 Tabulka 10 : Struktura evidovaných uchazečů podle délky evidence Graf 8: Vývoj struktury uchazečů podle délky evidence 15

16 III.1.3 Tok nezaměstnanosti Graf 9: Počet nově hlášených, vyřazených a umístěných uchazečů Graf 10: Podíl hlavních důvodů vyřazení na celkovém počtu vyřazených uchazečů Vývoj ukazatelů toku nezaměstnanosti zobrazují grafy 9 a 10. Největší pohyb uchazečů během roku 2013 zaznamenal úřad práce tradičně v lednu a v září. Vysoký počet nově hlášených uchazečů v těchto měsících je důsledkem sezónních vlivů. V průměru se měsíčně zaevidovalo 448 uchazečů, vyřazeno bylo 415 uchazečů, z toho umístěno bylo v průměru 203 uchazečů. Celkem bylo za sledované období nově zaevidováno 5377 uchazečů, vyřazeno bylo 4980 a z toho umístěno bylo 2435 uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání s rokem 2012 se 16

17 celkový počet nově zaevidovaných snížil o 283, počet vyřazených se snížil o 25 a počet umístěných rovněž poklesl o 390. Zastoupení hlavních důvodů vyřazení zobrazuje graf 10. III.1.4 Volná pracovní místa Vývoj počtu volných pracovních míst je zobrazen v grafu 11. Průměrně bylo v roce 2013 nabízeno 350 volných míst, což je ve srovnání s rokem 2012 o 50 míst více. K nabízeli zaměstnavatelé 351 pracovní příležitosti, tedy o 43 méně než na konci roku K viditelnému nárůstu poptávky docházelo prakticky během celého roku zejména díky zvýšenému zájmu o profese ve strojírenství, kovodělném průmyslu a výrobě součástek v automobilovém průmyslu. Ovlivňujícím faktorem v průběhu roku 2013 bylo zrušení povinnosti zaměstnavatelů hlásit volná pracovní místa úřadům práce. Na trhu práce jsou zaměstnavateli hlášena další pracovní místa, která nejsou v databázi úřadu práce. Jedná se zejména o příležitosti v automobilovém a dalším zpracovatelském průmyslu prostřednictvím soukromých internetových portálů či agentur práce. Graf 11: Vývoj počtu volných pracovních míst Stupeň vzdělání Stav k Stav k VM % Uchazeči VM % Uchazeči (A) bez vzdělání 4 0, ,3 5 (B) neúplné základní vzdělání 0 1, (C) základní vzdělání + praktická škola 64 15, , (D) nižší střední vzdělání 1 0, ,0 1 (E) nižší střední odborné vzdělání 0 0, ,0 87 (H) střední odborné vzdělání (vyučen) , , (J) stř.nebo stř.odb. vzd. bez mat. a vyuč. 16 4, ,0 24 (K) ÚSV vzdělání 0 0, ,6 120 (L) ÚSO vzdělání (vyučení s maturitou) 6 1, ,1 199 (M) ÚSO vzdělání s maturitou (bez vyuč.) , ,8 819 (N) vyšší odborné vzdělání 2 0, ,3 32 (P) vyšší odborné vzdělání v konzervatoři 2 0, ,3 0 (R) bakalářské vzdělání 9 0, ,6 55 (T) vysokoškolské vzdělání 0 2, ,0 170 (V) doktorské vzdělání 0 0, ,0 3 Celkem , , Tabulka 11: Volná místa podle stupně požadovaného vzdělání 17

18 Trvale nízký počet volných pracovních míst registrujeme především pro nekvalifikovanou pracovní sílu. U zaměstnavatelů v důležitém průmyslu skla a bižuterie, kde zaznamenáváme stabilní vývoj zaměstnanosti, registrujeme již delší časové období nízkou poptávku po pracovní síle. Hlavní třída CZ-ISCO k k Rozdíl Meziroční index 1 zákonodárci a řídící pracovníci ,4% 2 specialisté ,4% 3 techničtí a odborní pracovníci ,9% 4 úředníci ,0% 5 pracovníci ve službách a prodeji ,5% 6 kvalifikovaní pracovníci v zem., les. a ryb x 7 řemeslníci a opraváři ,1% 8 obsluha strojů a zařízení, montéři ,9% 9 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ,3% 0 zaměstnanci v ozbrojených službách x Celkem ,4% Tabulka 12: Rozdělení volných pracovních míst podle hlavních tříd číselníku CZ-ISCO V tabulkách 9 a 12 je zachycena struktura volných míst podle profesních skupin CZ-ISCO. Největší nárůst poptávky byl v roce 2013 zaznamenán u hlavních tříd 4 úředníci a 7 řemeslníci a opraváři. Výrazný nárůst v hlavní třídě 7 zahrnující řemeslníky a opraváře byl způsoben oživením průmyslové výroby a zvýšenou poptávkou po kvalifikovaných dělnících zejména ve strojírenství a kovodělném průmyslu. U hlavní třídy 4 se zvýšení počtu volných míst projevilo díky výraznějšímu nárůstu poptávaných pozic ve třídě 41 všeobecní administrativní pracovníci, sekretáři a pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů. Výrazný pokles volných pracovních míst byl ke konci roku 2013 zaznamenán u tříd 1 zákonodárci a řídící pracovníci a 3 techničtí a odborní pracovníci. Jak lze vidět v tabulce 13, nejvíce pracovních příležitostí bylo ke konci roku 2013 nabízeno pro obsluhu strojů a zařízení, montážní dělníky, slévače a svářeče, číšníky a kuchaře. CZ-ISCO Profese VPM k Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků Montážní dělníci výrobků a zařízení Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci Číšníci, servírky a barmani Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru Ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání Odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví, obchodní zástupci, nákupčí a obchodní makléři 441 Ostatní úředníci Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy 6 Tabulka 13: Nejpočetnější volná pracovní místa k

19 III.2 Absolventi škol a mladiství Graf 12: Počet evidovaných absolventů a mladistvých a jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání Na konci roku 2013 evidoval úřad práce 293 absolventů (6,0 % celkového počtu uchazečů), ve skupině mladistvých evidoval úřad práce 55 uchazečů (1,1 %). Pro srovnání na konci roku 2012 registroval úřad práce v této skupině 292 nezaměstnaných absolventů (podíl na celkovém počtu uchazečů 6,5 %) a 54 mladistvých, představujících 1,2 % všech evidovaných. Po poklesu počtu absolventů v první polovině roku byl v červenci opět zaznamenán nárůst, který dosáhl svého maxima v září s celkovým počtem 339 uchazečů. Tato hodnota překročila loňskou hodnotu 317 uchazečů, která byla nejvyšší od roku 2004, což vypovídá o vzrůstající tendenci nezaměstnanosti absolventů v průběhu posledních let. Nicméně podíl absolventů na celkovém počtu uchazečů je stabilní a pohybuje se v průměru okolo 6 % všech uchazečů. U mladistvých byl počet i podíl oproti roku 2012 stabilní a průměrně dosahoval 56 uchazečů s podílem v průměru 1,2 % z celkového počtu uchazečů. KKOV KKOV text k podíl k podíl k podíl 6341M Ekonomika a podnikání, Obch. akademie, Obch podnikatelská činnost 18 6,9% 36 14,1% 30 13,3% 6441L Podnikání v oborech 14 5,3% 7 2,7% 10 4,4% 7941K Gymnázium 12 4,6% 18 7,1% 11 4,9% 8241M Výtvarné zpracování skla 11 4,2% 8 3,1% 3 1,3% 6551H Kuchař-číšník 8 3,1% 12 4,7% 16 7,1% 6542M Hotelnictví 7 2,7% 10 3,9% 7 3,1% 6208T Ekonomika a management 7 2,7% 7 2,7% 5 2,2% 6651H Prodavač smíšené zboží 6 2,3% 6 2,4% 6 2,7% 6341N Mezinárodní obchodní styk 6 2,3% 6 2,4% 6 2,7% 3356H Truhlář, truhlářské práce 4 1,5% 7 2,7% 6 2,7% 2341M Strojírenství 4 1,5% 9 3,5% 12 5,3% Absolventi celkem ,0% ,0% ,0% Tabulka 14 : Evidovaní absolventi škol podle nejčastějších oborů Důležité jsou rovněž stupeň a obor dosaženého vzdělání a vlastní snaha o získání zaměstnání. Tabulka 14 informuje o nejčastěji se vyskytujících studijních oborech u evidovaných absolventů. Podle oboru vzdělání mají dlouhodobě největší zastoupení v evidenci absolventi oboru Ekonomika a podnikání, dále mezi nejpočetnější patřily v II. 19

20 pololetí 2013 obory Podnikání v oborech, Gymnázium, Výtvarné zpracování skla a Kuchařčíšník. V meziročním srovnání došlo k nejvyššímu růstu počtu evidovaných u oborů Výtvarné zpracování skla. Uchazeči s těmito obory však většinou nemají praxi a nesplňují náročné požadavky zaměstnavatelů. III.3 Osoby se zdravotním postižením V roce 2013 došlo k mírnému nárůstu počtu uchazečů se zdravotním postižením. K evidoval úřad práce 576 osoby se ZP představujících 11,8 % všech evidovaných uchazečů. V meziročním srovnání je to o 11 uchazečů více než ke stejnému datu roku 2012, podíl na celkovém počtu poklesl o 0,2 %. Graf 13: Počet evidovaných osob ze zdravotním postižením a jejich podíl na celkovém počtu uchazečů Pokles evidovaných osob se zdravotním postižením byl ovlivněn zejména následujícími faktory. Zaměstnavatelé jednak zaměstnávají vyšší počet OZP díky možnosti získání příspěvku podle 78 zákona o zaměstnanosti na vymezených chráněných místech. Dalším faktorem jsou zpřísněné podmínky přiznávání statutu osoby se zdravotním postižením a obecně nižší počet takových osob na trhu práce. Stále se však na trhu práce projevuje minimální počet volných míst vhodných pro OZP a nízký zájem zaměstnavatelů o zaměstnávání této skupiny osob. Vysokou nezaměstnanost zdravotně postižených osob ovlivňuje vedle objektivních zdravotních omezení a malého zájmu zaměstnavatelů o jejich zaměstnávání rovněž nízká motivace k uplatnění na trhu práce a přizpůsobivost požadavkům zaměstnavatelů. III.4 Situace dalších problémových skupin na trhu práce V evidenci uchazečů bez kvalifikace došlo v meziročním srovnání k nárůstu jejich počtu. K bylo evidováno uchazečů bez vzdělání a se vzděláním základním, ke stejnému datu roku 2012 to bylo uchazečů. Na celkovém počtu evidovaných se nekvalifikovaní podíleli 32,0 %, tedy o 0,1 % méně než před rokem. Stejně jako v minulých letech jsme zaznamenali nízký zájem zaměstnavatelů o nekvalifikovanou pracovní sílu, menší 20

21 počet volných pracovních míst pro tuto skupinu a méně intenzivní umísťování těchto osob na trhu práce. Ohroženou skupinou jsou i osoby s péčí o dítě do 15 let. Na konci prosince 2013 evidoval úřad práce 760 uchazečů, což představuje 15,6 % všech evidovaných. Jejich počet se meziročně zvýšil o 46 uchazečů, podíl na celkovém počtu uchazečů se snížil o 0,4 %. Ve skupině dlouhodobě evidovaných uchazečů došlo k poklesu počtu uchazečů i podílu na celkovém počtu uchazečů. Na konci roku 2013 evidoval úřad práce celkem dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů (nad 6 měsíců evidence) představujících 59,6 % celkového počtu a uchazečů s evidencí delší než 12 měsíců (41,4 % celkového počtu uchazečů). Ve skupině s evidencí nad 6 měsíců tak došlo k meziročnímu nárůstu podílu o 6 procentních bodů, ve druhé skupině nad 12 měsíců k poklesu o 6,6 procentního bodu. V kategorii uchazečů nad 50 let byl zaznamenán mírný nárůst počtu uchazečů, a to zejména v kategorii žen. Celkový podíl osob nad 50 let v evidenci se za rok 2013 zvýšil, na konci prosince 2013 činil 25,0%, na konci roku 2012 to bylo 24,1%. Graf 14: Vývoj podílu vybraných problémových skupin na celkovém počtu uchazečů III.5 Situace v jednotlivých mikroregionech v okrese Území okresu Jablonec nad Nisou je členěno na tři mikroregiony, shodně pojmenované podle sídel pověřených obecních úřadů Jablonec nad Nisou, Tanvald a Železný Brod. Název mikroregionu Počet obyvatel k celkem počet uchazečů Dosažitelní Podíl nezaměstnaných osob ve věku let v % z celkového počtu uchazečů z dosažitelných uchazečů Jablonecko ,4 6,2 Tanvaldsko ,8 8,1 Železnobrodsko ,9 6,7 Tabulka 15 : Charakteristika mikroregionů okresu Jablonec nad Nisou k hodnoty ukazatelů nezaměstnanosti za rok 2013 jsou pouze kvalifikovaným odhadem 21

22 Graf 15 : Vývoj počtu uchazečů v mikroregionech okresu Jablonec nad Nisou údaje za rok 2013 jsou pouze kvalifikovaným odhadem. Ukazatel Jablonecko Tanvaldsko Železnobrodsko Mezir. index Mezir. index Mezir. index Počet uchazečů ,5% ,4% ,6% z toho dosažitelných ,4% ,0% ,1% Podíl nezaměstnaných osob ve věku let 6,0 6,3% 103,8% 8,4% 8,1% 94,8% 7,6% 6,7% 102,0% Počet volných míst.. x.. X.. x Počet U/VM.. x.. X.. x Tabulka 16 : Vývoj a srovnání vybraných ukazatelů trhu práce v mikroregionech okresu Jablonec nad Nisou z důvodu absence oficiálních statistik v novém IS jsou údaje za rok 2012 pouze kvalifikovaným odhadem nebo chybí Poznámka: Pro výpočet míry nezaměstnanosti v obcích a mikroregionech byly použity počty dosažitelných uchazečů a počty ekonomicky aktivních obyvatel z konečných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů Výsledná hodnota je pak nižší než registrovaná míra nezaměstnanosti vycházející z výběrového šetření pracovních sil. III.5.1 Jablonecko Jablonecko představuje v rámci okresu mikroregion, který nejvíce ovlivňuje vývoj hlavních ukazatelů trhu práce v celém jabloneckém okrese. Na konci roku 2013 se stále jednalo o oblast s nejpříznivějšími ukazateli trhu práce, v meziročním srovnání zaznamenalo naopak nejvýraznější nárůst počtu uchazečů, jak lze vidět v tabulce 15. K bylo v mikroregionu Jablonecko evidováno uchazečů o zaměstnání. Počet nezaměstnaných tak vzrostl oproti konci roku 2012 o 360 uchazečů. Vzhledem k nové metodice se od roku 2013 sleduje podíl nezaměstnaných na počtu obyvatel ve věku let. Za rok 2013 činil tento podíl 6,3%. Situaci na trhu práce ovlivňují především podniky samotného města Jablonec nad Nisou. Tradiční oblast sklářského a bižuterního průmyslu zaznamenává po ukončením činnosti firmy Jablonex Group stabilní období bez výraznějších výkyvů. Jednotliví zaměstnavatelé snižovali či zvyšovali stavy svých zaměstnanců v závislosti na objemu zakázek a druhu svých výrobků. Výraznější pokles počtu zaměstnanců v tomto oboru nebyl zaznamenán. Naopak výraznější nárůst počtu zaměstnanců byl zaznamenán ve společnostech PRECIOSA a.s., PRECIOSA ORNELA a.s. a BŠ JUDITH s.r.o. 22

23 Obec Počet obyvatel k Obyvatelstvo let Počet uchazečů* Z toho ženy* Počet uchazečů dosažitelných* Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v %* Bedřichov ,9 Dalešice ,4 Frýdštejn ,7 Jablonec nad Nisou ,4 Janov nad Nisou ,3 Jenišovice ,9 Josefův Důl ,9 Lučany nad Nisou ,8 Maršovice ,0 Nová Ves nad Nisou ,4 Pulečný ,9 Rádlo ,6 Rychnov u Jablonce nad ,9 Nisou Jablonecko ,3 Tabulka 17 : Ukazatele trhu práce v jednotlivých obcích mikroregionu Jablonecko k kvalifikovaný odhad Klíčovou roli zastává v regionu resort strojírenství a zpracovatelského průmyslu vyrábějící součásti pro produkci automobilů. Zvýšení zaměstnanosti a nárůst zakázek zaznamenali někteří z významných výrobců autodílů (.Benteler ČR s.r.o., Megatech Industries Jablonec s.r.o., CIKAUTXO CZ s.r.o.), výraznější pokles počtu zaměstnanců v tomto resortu byl zaznamenán např. u AKT plastikářská technologie Čechy, spol. s r.o., TRW Automotive Czech s.r.o. a TI Automotive AC s.r.o.. V ostatních průmyslových odvětvích z významných zaměstnavatelů zaznamenala výraznější pokles zaměstnanosti společnost ABB s.r.o., METACO s.r.o. a SOLITER a.s.. Počet svých zaměstnanců naopak výrazněji zvýšily NERROX s.r.o. a Kovonex s.r.o., JABLOTRON ALARMS a.s.. V nevýrobní sféře došlo k významnějšímu meziročnímu úbytku pracovních míst např. u Ekoles-projekt s.r.o. a CMC Conclusive Method of Solution. Počet zaměstnanců navýšily v meziročním srovnání nejvýrazněji Nemocnice Jablonec nad Nisou p.o., Komerční banka a.s.,silnice LK a.s.,technické služby Jablonec n.n. s.r.o. a Domov Maxov p.o.. III.5.2 Tanvaldsko Oblastí s nejvyšší nezaměstnaností je v rámci okresu dlouhodobě mikroregion Tanvaldsko. Hospodářství mikroregionu je zaměřeno především na zpracovatelský průmysl kovodělný, sklářský a textilní. Relativně vysoká nezaměstnanost je ovlivněna především omezenou nabídkou pracovních příležitostí, nepříznivá skladba obyvatelstva s větším podílem sociálně slabších vrstev společnosti a osob s nižším stupněm vzdělání, špatná dopravní obslužnost některých horských částí obcí a další faktory. Mezi pozitivní faktory patří zaměření některých oblastí na cestovní ruch a zejména v zimních měsících větší množství pracovních příležitostí spojených se zimní lyžařskou sezónou. Dle kvalifikovaného odhadu bylo ke konci roku 2013 v působnosti kontaktního pracoviště Tanvald evidováno 1318 uchazečů, v meziročním srovnání tak došlo ke zvýšení počtu uchazečů o 68. Vzhledem k nové metodice se od roku 2013 sleduje podíl nezaměstnaných na počtu obyvatel ve věku let. Za rok 2013 činil tento podíl 8,1%. V roce 2013 jsme u většiny klíčových zaměstnavatelů regionu zaznamenali pokles zaměstnanců. Své stavy snižovaly výrobce dřevěných hraček Detoa Albrechtice s.r.o., výrobce textilií PEUKER strojírna s.r.o. a TENEO 3000 s.r.o.. Z nevýrobních podniků nebylo zaznamenán žádný výrazný pokles pracovníků. Klíčový zaměstnavatel regionu ve sklářském průmyslu, bývalé Desenské sklárny, je po praktickém zániku společnosti Jablonex Group a.s. 23

24 součástí nově vzniklého subjektu Preciosa Ornela a.s. Tato společnost navýšila v roce 2013 počet svých zaměstnanců. Mezi dalšími významnými zaměstnavateli regionu vykázaly mírné zvýšení počtu svých zaměstnanců Město Tanvald, Město Smržovka a Město Velké Hamry díky vytvoření míst VPP. Obec Počet obyvatel k Obyvatelstvo let Počet uchazečů Z toho ženy Počet uchazečů dosažitelných Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v % Albrechtice v Jiz. horách ,1 Desná ,3 Jiřetín pod Bukovou ,4 Kořenov ,9 Plavy ,0 Smržovka ,3 Tanvald ,7 Velké Hamry ,8 Zlatá Olešnice ,1 Tanvaldsko ,1 Tabulka 18 : Ukazatele trhu práce v jednotlivých obcích Tanvaldska k kvalifikovaný odhad III.5.3 Železnobrodsko Železnobrodsko řadíme mezi problémový region z důvodu nejvýraznějšího nárůstu nezaměstnanosti zaznamenaného v posledních letech. Dlouhodobě sice bylo mikroregionem s nejnižší mírou nezaměstnanosti, po uzavření provozu společnosti Jablonex Group a.s. (bývalé Železnobrodské sklo a.s.) a plošném poklesu poptávky ve strojírenství, automobilovém průmyslu i v dalších odvětvích v důsledku hospodářské krize byl zde zaznamenán naopak nejvýraznější nárůst nezaměstnanosti. Po stabilizaci vývoje a zvýšení zaměstnanosti u některých velkých i malých zaměstnavatelů v nejdůležitějším odvětví výroby skla a bižuterie došlo v roce 2013 k mírnému poklesu nezaměstnanosti. Obec Počet obyvatel k Obyvatelstvo let Počet uchazečů Z toho ženy Počet uchazečů dosažitelných Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu v % Držkov ,4 Jílové u Držkova ,9 Koberovy ,5 Líšný ,8 Loužnice ,6 Malá Skála ,8 Pěnčín ,9 Radčice ,1 Skuhrov ,6 Vlastiboř ,1 Zásada ,9 Železný Brod ,3 Železnobrodsko ,7 Tabulka 19 : Ukazatele trhu práce v jednotlivých obcích Železnobrodska k kvalifikovaný odhad Ke konci roku 2013 evidoval úřad práce dle kvalifikovaného odhadu 709 uchazečů z tohoto regionu. Ve srovnání s prosincem 2012 to bylo o 30 nezaměstnaných méně. Vzhledem k nové 24

25 metodice se od roku 2013 sleduje podíl nezaměstnaných na počtu obyvatel ve věku let. Za rok 2013 činil tento podíl 6,7%. Přes stabilní vývoj je v regionu evidentní nedostatek pracovních příležitostí, který je do značné míry kompenzován výhodnou polohou regionu a možností dojíždění do okolních hospodářských center. Tato skutečnost rovněž pozitivně ovlivnila mikroregionální trh práce. Trh práce Železnobrodska je ovlivněn především situací ve sklářském průmyslu, který v oblasti dominuje. Mírné oživení v odvětví se projevilo v meziročním nárůstu zaměstnanosti u některých důležitých zaměstnavatelů regionu, zejména u firmy Artglass s.r.o. v Bratříkově, Oktant a.s. v Železném Brodě, Detesk s.r.o. Výraznější pokles zaměstnanosti zaznamenala firma Kümpers Textil s.r.o. a SCHURTER spol. s r.o. v Železném Brodě. III.6 Mapa okresu Jablonec nad Nisou - míra nezaměstnanosti, počet uchazečů a volných míst k v členění na mikroregiony kvalifikované odhady hodnot 25

26 IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Graf 16: Vývoj celkového počtu zaměstnaných cizinců v evidenci ÚP v Jablonci nad Nisou V roce 2013 zaznamenalo KoP Jablonec nad Nisou pokles celkového počtu legálně pracujících cizinců v jabloneckém okrese. Tento stav ovlivnil zejména pokles počtu informačních karet a taktéž pokračující sestupná tendence zaměstnaných cizinců s povolením k zaměstnání. Na poklesu počtu cizinců s povolením mělo vliv především zpřísnění podmínek pro udělení povolení k zaměstnání. Zaměstnavatelé raději volí možnost zaměstnání občanů z Evropské unie respektive cizinců z třetích zemí s povoleným trvalým pobytem. IV.1 Zaměstnávání cizinců s povolením k zaměstnání Státní příslušnost Počet osob s povolením k k rozdíl meziroční index Filipíny ,7% Indie X Mali ,0% Moldavsko ,3% Mongolsko ,8% Rusko ,0% Spojené státy americké ,0% Ukrajina ,0% Uzbekistán ,0% Vietnam ,1% Celkem ,6% Tabulka 20: Zaměstnávání cizinců s povolením k zaměstnání podle státního občanství K evidoval úřad práce 35 platných povolení k zaměstnání, což je o 28 méně než ke stejnému datu roku Nejpočetněji jsou zastoupeni občané Mongolska a Ukrajiny, 26

27 kde se jedná většinou o prodloužení a kde jsme zaznamenali rovněž poměrně úbytek počtu vydaných povolení. Cizinci s pracovním povolením pracují na pozicích např. obsluha strojů a zařízení na zpracování pryžových výrobků, dělník ve sklářském průmyslu, montážní dělník, kovodělník a pracovník v plastikářském průmyslu. IV.2 Zaměstnávání občanů EU/EHP a Švýcarska Státní příslušnost Počet informačních karet k k rozdíl meziroční index Bulharsko ,8% Francie ,0% Litva ,0% Maďarsko ,0% Německo ,3% Nizozemí ,0% Polsko ,2% Portugalsko ,0% Rumunsko ,7% Slovensko ,7% Slovinsko ,0% Švýcarsko ,0% Velká Británie ,0% Celkem - EHP ,4% Arménie X Bahrajn X Bělorusko ,0% Bolívie ,0% Brazílie ,0% Čína ,3% Egypt ,0% Chorvatsko ,0% Jordánsko ,0% Kazachstán ,0% Kosovo ,0% Kuba ,0% Makedonie ,0% Moldavsko ,0% Nepál ,0% Rusko ,7% Srbsko X Súdán ,0% Ukrajina ,5% Vietnam ,3% Celkem - cizinci ,1% Celkem informační karty ,0% Tabulka 21: Počet informačních karet cizinců Počet informačních karet občanů EU/EHP a Švýcarska se oproti loňskému roku snížil. Oproti konci roku 2012 došlo k meziročnímu snížení zaměstnanosti této skupiny cizinců zejména díky snížení počtu informací u Slováků, Poláků a Rumunů. Přesto největší část tvoří právě občané Slovenska, Bulharska a Polska. Mezi profesemi dominují dlouhodobě zejména montážní dělníci, řemeslníci, dělníci při výrobě pryžových a plastových výrobků či kovodělníci. 27

28 IV.3 Zaměstnávání cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání Informační povinnost se vyžaduje též od zaměstnavatele nebo od fyzické nebo právnické osoby, ke které zahraniční zaměstnavatel vysílá na základě smlouvy své zaměstnance k výkonu práce, jedná-li se o cizince s trvalým pobytem a dalšími kritérii určených zákonem. Počet informačních karet těchto cizinců pouze nepatrně klesl v celkovém klesajícím počtu všech cizinců. Nejpočetnější skupinu tvoří opět Ukrajinci, kteří z velké části pracují ve výrobě skla a bižuterie, potravinářství, výrobě plastových a pryžových výrobků a jako dělníci v průmyslu. Skupina CZ-ISCO Profese Cizinci - počet platných povolení k zaměstnání Cizinci - počet informačních karet Občané EU/EHP,Švýcarska počet informačních karet 221 Lékaři (kromě zubních lékařů) Specialisté v oblasti prodeje, marketingu a styku s veřejností Specialisté v oblasti sociální, církevní a v příbuzných oblastech Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví Všeobecné sestry a porodní asistentky bez specializace Ostatní odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví Všeobecní administrativní pracovníci Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři Provozní pracovníci Provozovatelé maloobchodních prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci v prodejnách Pokladníci a prodavači vstupenek a jízdenek Pracovníci osobní péče ve zdravotní a sociální oblasti Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby 7 23 Malíři a příbuzní pracovníci, pracovníci povrchového 713 čištění budov Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel Výrobci a zpracovatelé potravin a příbuzní pracovníci Ostatní řemeslní pracovníci a pracovníci v dalších oborech Obsluha zařízení na zpracování a povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru Obsluha strojů na výrobu a úpravu textilních, kožených a kožešinových výrobků Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení Montážní dělníci výrobků a zařízení Řidiči motocyklů a automobilů (kromě nákladních) Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají Obsluha pojízdných zařízení 5 Uklízeči a pomocníci v domácnostech, kancelářích, hotelích, průmyslových a jiných objektech 931 Pomocní pracovníci v oblasti těžby a stavebnictví Pomocní pracovníci ve výrobě Pomocní pracovníci v dopravě a skladování 2 6 Tabulka 22: Nejčastější profese obsazené cizinci k

29 V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Komentář k realizaci jednotlivých nástrojů APZ Finanční prostředky na státní politiku zaměstnanosti vynaložené kontaktním pracovištěm úřadu práce v Jablonci nad Nisou v letech 2012 a 2013 jsou uvedeny v následující tabulce 23. Díky stoupajícímu počtu uchazečů o zaměstnání došlo v roce 2013 ke zvýšení nákladů na pasivní politiku zaměstnanosti. Oproti loňskému roku, kdy vzhledem k omezenému množství finančních prostředků ze státního rozpočtu a opožděné přípravě nových NIP, bylo relativně nízké čerpání v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, došlo v roce 2013 naopak k výraznému zvýšení čerpání finančních prostředků v rámci APZ převážně z Evropského sociálního fondu. Rovněž jsme zaznamenali pokračující výrazné zvyšování výdajů na příspěvky podle novelizovaného znění 78 zákona o zaměstnanosti. Výdaje na politiku zaměstnanosti Rozdíl Meziroční index tis. Kč tis. Kč tis. Kč % Celkem ,6% z toho na pasivní politiku zaměstnanosti ,5% na aktivní politiku zaměstnanosti ,4% výdaje podle 78 ZoZ ,3% V tom výdaje na insolvenci ,7% Podíl výdajů na APZ z celkových výdajů 16,9% 22,9% 6,0% 135,4% Tabulka 23 : Výdaje na státní politiku zaměstnanosti vynaložené KoP ÚP ČR Jablonec nad Nisou Rozpočet uprav. Podíl Čerpáno Podíl z čerpaného Ukazatel tis. Kč % tis. Kč % Nástroje a opatření financované ze státního rozpočtu Rekvalifikace , ,6 SÚPM - příspěvek na úhradu mezd na vyhrazené místo , ,0 SÚPM - jiný účelový příspěvek (zřízená místa) 0 0,0 0 0,0 SÚPM - SVČ - jiný účelový příspěvek , ,2 Překlenovací příspěvek 10 0,1 10 0,0 VPP - úhrada nákladů na vytvořená místa , ,4 CHD + CHP - příspěvek na zřízení , ,7 CHD + CHP - příspěvek na provoz 0 0,0 15 0,0 Příspěvek pro SVČ osoby se ZP 200 1, ,2 Pracovní rehabilitace, speciální RK, poradenství pro OZP 70 0,4 18 0,1 Konzultační a poradenské služby 300 1,8 0 0,0 Další výdaje (inf.materiály apod.) 55 0,3 0 0,0 Celkem nástroje a opatření národní APZ ,3 Projekty financované z ESF (OPLZZ - Národní individuální projekty a další) NIP VSPR! - Rekvalifikace - RK , ,5 NIP VSPR! - Rekvalifikace - poradenství 0 0,0 0 0,0 NIP VSPR! - Pracovní příležitosti - SÚPM , ,7 NIP VSPR! - Pracovní příležitosti - VPP , ,4 Vzdělávejte se pro růst * , ,6 Vzdělávejte se pro růst v Libereckém kraji * , ,3 Odborná praxe pro mladé do 30let v Libereckém kraji * , ,1 Celkem Evropský sociální fond , ,7 Celkem APZ , ,0 Tabulka 24 : Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti vynaložené KoP ÚP ČR Jablonec nad Nisou (* uvedená výše rozpočtu u těchto projektů je určena na celé období jejich realizace) V roce 2013 bylo na nástroje a opatření APZ vyčerpáno celkem tis. Kč., z toho skoro 59% z prostředků Evropského sociálního fondu. Ve srovnání s rokem 2012, kdy bylo 29

30 čerpáno pouhých tis. Kč, je to výrazný nárůst o cca 63 %. Kontaktní pracoviště disponovalo v roce 2013 dostatečným objemem finančních prostředků k realizaci jednotlivých nástrojů APZ. Vzhledem k legislativním změnám v realizaci veřejné služby byl zaznamenán výrazný nárůst zájmu obcí o vytváření míst v rámci VPP a to i přesto, že nedošlo ke zvýšení částek příspěvků. Dalším důvodem zvýšeného čerpání finančních prostředků byla realizace regionálního projektu Odborná praxe pro mladé do 30 let v Libereckém kraji, v jehož rámci zaměstnavatelé projevili vysoký zájem o vytváření nových pracovních míst ve formě SÚPMvyhrazené. Nastavení podmínek tohoto projektu, resp. výše finančního příspěvku, ovlivnila následně i změnu kritérií APZ u dané cílové skupiny (mladí do 30let) v průběhu roku tak, aby nedocházelo ke znevýhodnění žadatelů, kteří do projektu, vzhledem k omezené kapacitě míst, nebyli zařazeni. CHD,CHP - provoz 0% Pracovní rehabilitace 0,1% Vzdělávejte se pro růst! 10% Rekvalifikace 4% Poradenství 0,1% SÚPM - mzdy 20% SÚPM - jiný účelový příspěvek 0,1% CHD,CHP - zřízení 5% Veřejně prospěšné práce Graf 17: Podíl jednotlivých nástrojů na celkových 57% výdajích APZ v roce 2013 SÚPM - SVČ - jiný účelový příspěvek 3% Umísťování uchazečů na podporovaná místa z prostředků APZ podrobně popisuje následující tabulka. Za rok 2013 bylo vytvořeno celkem 328 pracovních míst, což je o 10 méně než v roce Na podporovaných místech bylo za rok 2013 umístěno celkem 348 uchazečů, což představuje 14,3% všech umístěných uchazečů. V roce 2012 byl podíl na celkovém počtu umístěných nižší o 2,8%. Nástroj, opatření APZ vytvořená místa 2013 umístění uchazeči SÚPM - vyhrazená SÚPM - zřízená zaměstnavateli 0 0 SÚPM zřízená uchazeči o zaměstnání - SVČ Veřejně prospěšné práce Chráněné pracovní dílny 0 0 Chráněná pracovní místa Chráněná pracovní místa - SVČ osob se ZP 2 2 NIP Vzdělávejte se pro růst pracovní příležitosti - SÚPM NIP Vzdělávejte se pro růst pracovní příležitosti - VPP Cílené programy - RIP 7 7 Celkem Tabulka 25 : Vytvořená pracovní místa podle jednotlivých nástrojů a opatření APZ V.1.1. Společensky účelná pracovní místa 30 Společensky účelná pracovní místa vyhrazená u zaměstnavatele V roce 2013 jsme zaznamenali nárůst objemu vyčerpaných finančních prostředků na podporu vyhrazených společensky účelných pracovních míst. Zvýšený zájem zaměstnavatelů byl registrován u vytváření nových pracovních míst pro mladé do 30let, kde byla možnost získání vyšší finanční částky na mzdu přijatého uchazeče o zaměstnání. Důvodem vyššího