Neziskové organizace, jejich řízení, prosperita a společenský význam. Vladimír Vojík

Transkript

1 Neziskové organizace, jejich řízení, prosperita a společenský význam Vladimír Vojík

2 Osnova historie české země typologie neziskových organizací neziskové organizace z pohledu faktorů efektivnosti a poslání neziskové organizace z pohledu marketingu a podnikání plánování jako faktor úspěchu zdroje financování fundraising a jeho plánování neziskové organizace a MSP literatura

3 Klíčová slova Nezisková organizace organizace charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání Fundraising hledání a získávání prostředků Typologie neziskových organizací rozdělení NO podle jejich účelu a poslání Poslání NO má zcela konkrétní charakter ve vztahu k důvodům založení

4 1. Historie české země sv. Anežka Česká, sv. Ludmila, sv. Zdislava Křížovníci s červenou hvězdou Milosrdné sestry sv. Karla Boromejského (boromejky) cechy (Zeche = řád, společenství) od 18. století proces tzv. sekularizace 1828 v Radnicích u Rokycan založen první český čtenářský spolek v českých zemích 2. pol. 19. stol. velký rozkvět spolkové činnosti, mění se charakter sdružování od korporativního (povinného) k asociativnímu (volnému)

5 Historie české země II Dekret dvorské kanceláře upravoval spolkový život, charakter spolkového zákona 1867 zákon o právě spolčovacím v platnosti až do roku 1951 v letech evidoval spolkový katastr pražského policejního ředitelství na území Prahy celkem spolků 1951 zákon O dobrovolných organizacích a shromážděních zákon O sdružování občanů

6 2. Typologie neziskových organizací Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné: Občanská sdružení Zájmová sdružení právnických osob Sdružení bez právní subjektivity Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné: Obecně prospěšné společnosti Nadace a nadační fondy Politické strany a politická hnutí Církve a náboženské společnosti Neziskové veřejnoprávní organizace rozpočtového a příspěvkového typu (s globálním posláním veřejné správa a veřejně prospěšné činnosti): Organizační složky státu a územních samosprávných celků, Obce, Kraje, Ustavní soud ČR, Nejvyšší kontrolní úřad Ostatní neziskové veřejnoprávní organizace veřejně prospěšné: Český rozhlas, Česká televize, Státní podnik, Veřejná vysoká škola, ČNB Neziskové soukromoprávní organizace typu obchodních společností a jim podobných s možností globálního poslání veřejně i vzájemně prospěšné činnosti (výjimečně sem spadají případy neziskových organizací).

7 2.1. Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné I Občanská sdružení sdružení osob, ať už fyzických či právnických majících společný zájem, k jehož naplnění je vhodné, účelné a praktické sdružit svoji činnost a případně i majetek spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdružení, jakož i odborové organizace, zakládané občany sdružení mohou být poskytovány dotace za státního rozpočtu či rozpočtu obcí odhadovaný počet sdružení v ČR je více než právní úprava zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

8 Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné II Zájmová sdružení právnických osob zřizována právnickými osobami k ochraně a dosažení společných zájmů (ekologické aktivity, aktivity směřující k rozvoji obcí nebo cestovního ruchu) právní úprava zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů podle 20 písm. f) až 21 písm. j).

9 2.2. Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné I Nadace a nadační fondy účelové sdružení majetku jež zřizují fyzické nebo právnické osoby jednotlivě nebo společně k obecně prospěšným cílům (rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv, ochranu a tvorbu životního prostředí, ochranu kulturních památek) počet nadací se v ČR pohybuje mezi 3 a 4 tisíci právní úprava občanský zákoník, ustanovení 20b a následující

10 Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné II Církve a náboženské společnosti jako dobrovolná sdružení právnickými osobami vznikají na základě registrace u příslušného orgánu státní správy mohou být příjemci dotací za státního rozpočtu i z rozpočtu obcí právní úprava zákon č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností zákona č. 162/1992 Sb., o registraci církví a náboženských společností zákona č. 218/1994 Sb., o hospodářském zabezpečení těchto subjektů

11 Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné III Politické strany hospodaří podle zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích ve znění pozdějších předpisů Obecně prospěšné společnosti zakladatelem může být jedna i více fyzických nebo právnických osob nebo jejich kombinace (tzn., že zakladatelem může být i obec nebo stát) poskytují veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek - druh služeb a podmínky jejich poskytování jsou povinnou náležitostí zakládací smlouvy činnost společností upravuje zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech

12 2.3. NO rozpočtového a příspěvkového typu Rozpočtové organizace hospodaří s rozpočtovými prostředky, které jim stanoví zřizovatel v rámci svého rozpočtu od 1. ledna 2001 se staly organizačními složkami státu podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů. Příspěvkové organizace platí finanční vztahy, které určuje zřizovatel ve svém rozpočtu na rozdíl od rozpočtových organizací mohou mít i vlastní zdroj financí, s nímž v rámci činností vymezených zakladatelem samostatně hospodaří tyto organizace zřizují ústřední orgány, kraje a obce podle zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČR

13 2.4. Ostatní neziskové veřejnoprávní organizace veřejně prospěšné Veřejnoprávní instituce a státní fondy instituce uvedené v typologii NO + zdravotní pojišťovny Státní fond kultury profesní komory (Česká advokátní komora, Komora patentových zástupců, Česká lékařská komora atd.) Veřejnoprávní instituce a státní fondy jsou zřizovány zvláštními zákony

14 2.5. Neziskové organizace s možností globálního poslání veřejně i vzájemně prospěšné činnosti Některé obchodní společnosti pokud jsou zakládány podle 56, zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku k jiným účelům, než podnikání jejich neziskový provoz však může mít pouze dočasný charakter Organizace s cizím prvkem pojednává o nich zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem

15 3. NO z pohledu faktorů efektivnosti a poslání I aktivity zaměřují uspokojování specifických potřeb určitých skupin lidí užitek se poměřuje veřejným užitkem a cena zde nemá zásadní důležitost pro posuzování efektivnosti neziskových organizací slouží soustava vnitřních a vnějších faktorů efektivnosti: vnější faktory efektivnosti politické uspořádání a klima ve společnosti míra fungování tržního sektoru konkurenční prostředí v samotném veřejném sektoru financování neziskových organizací stupeň vyspělosti lidí v konkrétní společnosti vnitřní faktory efektivnosti stupeň rozvoje vědy a techniky struktura činnosti v jednotlivých organizacích uplatnění racionálních forem dělby práce kvalifikace pracovníků iniciativa a ochota pracovníků systém řízení

16 NO z pohledu faktorů efektivnosti a poslání II poslání má zcela konkrétní charakter ve vztahu k důvodům a motivaci založení a představuje definici zaměření organizace a popis činností, které realizuje znaky poslání: musí vycházet ze základní filozofie neziskových organizací mělo by ctít morální zásady musí být dostatečně konkrétní pro stanovení cílů organizace musí vycházet z prokazatelných potřeb stanoveného segmentu poslání musí být srozumitelné jak všem cílovým skupinám, tak všem subjektům vnějšího okolí, které jsou potencionálními poskytovateli finančních zdrojů a také kontrolním orgánům

17 4. Neziskové organizace z pohledu marketingu a podnikání pro svoji činnost potřebují NO splnění těchto podmínek: mít finanční prostředky pracovní sílu musí být řízeny NO musí v rovině formální řešit stejné problémy jako organizace ziskové

18 5. Plánování jako faktor úspěchu proces plánování ovlivňován vnějším prostředím NO, příležitostmi a hrozbami, které je nutno v rámci budoucích aktivit analyzovat a zhodnotit vnější prostředí tvoří uživatelé produkovaných statků neuživatelská veřejnost veřejná správa, právnické a fyzické osoby poskytující NO finanční prostředky instituce pověřené kontrolou činnosti těchto organizací, např. finanční úřad, instituce sociálního a zdravotního pojištění auditoři mají zájem na tom, aby výsledky činnosti a hospodaření NO byly: dostupné běžně zveřejňované srozumitelné komplexní

19 6. Zdroje financování I dostupné finanční zdroje mohou ovlivnit kvalitu a rozsah poskytovaných služeb Zdroje financování NO lze rozdělit na 4 hlavní skupiny: 1. členské příspěvky 2. příspěvky státního a územních rozpočtů, fondů a nadací (nejčastěji v podobě grantů) 3. dary od občanů a firem 4. tržby z vlastní činnosti

20 Zdroje financování II Členské příspěvky na členském principu založeny občanské sdružení, profesní komory, politické strany, družstva výběr příspěvků představuje předem plánovaný a pravidelný finanční zdroj Státní instituce a samospráva nejdůležitějším zdrojem financí resortní ministerstva, které mají grantové systémy a pravidelně, většinou 1X ročně vyhlašují soutěž, kde se občanská sdružení, nadace a obecně prospěšné organizace mohou ucházet o dotace některé typy organizací mají nárok na státní příspěvek ze zákona (např. o církve, náboženské společnosti a politické strany) možnost získání podpory od městských a krajských úřadů

21 Zdroje financování III Nadace, nadační fondy poskytují finanční pomoc podle jimi stanovených pravidel kromě českých nadací je možno se obrátit i na nadace zahraniční. Podniky a podnikatelé řada velkých firem či nadnárodních podniků má vybudovaný systém udělování grantů NO musí žádost o finanční podporu podat písemnou formou, kde uvedou popis projektu, rozpočet a informace o poslání a cílech organizace tyto žádosti potom skupina lidí složená ze zástupců firmy posuzuje a v případě dobře zpracovaného materiálu i kladně posoudí a prostředky přidělí.

22 Zdroje financování IV Individuální dárci Vlastní činnost prodej vlastních výrobků výnosy z další hospodářské činnosti (např. poradenství) pořádání plesů, burz nebo aukcí Daňové úlevy v poslední době se státní politika snaží vytvořit daňově zajímavé prostředí pro případné dárce tím, že si své finanční dary podle daných pravidel mohou odepsat z daňového základu

23 7. Fundraising a jeho plánování I zahrnuje různé metody, postupy a způsoby, jak získat finanční a jiné prostředky na činnost neziskových organizací a tyto následně aplikovat podle situace a potencionálního klienta deset kroků při plánování fundraisingu definovat stručně, jasně, výstižně poslání organizace určit konkrétní a měřitelné cíle vypracovat realizační a časový harmonogram aktivit a roční rozpočet ověřit, zda organizace skutečně reaguje na potřeby společnosti vybrat nejvhodnější fundraisingové metody sestavit seznam možných zdrojů specifikovat okruh dárců požádat o dar či jinou podporu informovat dárce o použití daru tj. zajistit zpětnou vazbu snažit se o obnovení nebo zvýšení daru

24 Fundraising a jeho plánování II mezi hlavní způsoby získávání finančních darů patří. přímý poštovní styk vyhlášení veřejné sbírky benefiční akce osobní dopis, telefonní rozhovor písemná žádost o grant osobní návštěva předem vytypovaných dárců (nejúčinnějším způsobem) fundraising - "od dveří ke dveřím rozhodující pro žádající organizaci je mít připravený precisní a důvěryhodný projekt, pokud možno zaštítěný společensky exponovanou osobou, tj. osobou s dobrou pověstí, která může pomoci hlavně při rozjezdu akce

25 8. NO a MSP řada NO působí lokálně a ovlivňuje životy lidí ve svém okolí, tedy i MSP tyto organizace se obrací právě na místní podnikatele s prosbou o finanční, materiální či jinou výpomoc mezi prvními osloví místního podnikatele jeho přátelé a známí, takže podnikatel má záruku a přes ně i zpětnou vazbu, že jím věnované prostředky našly uplatnění a on přispěl na dobrou věc snahou prozíravých podnikatelů je mimo jiné budování pozitivního image

26 9. Literatura ANDERLE, P.: Útržky z historie občanské společnosti. Máme na čem stavět, Občanské sdružení Vlastenecký poutník DRUCKER, F. PETER: Řízení neziskových organizací. Praxe a principy, Management Press. Praha 1994 DUBEN, R.: Neziskový sektor v ekonomice a společnosti, Codex Bohemia ISBN DUBEN, R.: Ekonomie veřejného sektoru, VŠE Praha ISBN NOVÁK, T.: Ekonomická hodnota dobrovolnické práce, Sborník doktorských prací FPH, VŠE v Praze 2004 REKTOŘÍK, J. a kol.: Organizace neziskového sektoru, Ekopress ISBN SALAMON, M. L.-ANHEIER, K. H. a kol.: Nástup neziskového sektoru-mezinárodní srovnání, Agnes Praha ISBN TOŠNER, J., SOZANSKÁ, O.: Dobrovolníci a metodická práce s nimi v organizacích, Portál 2002, ISBN ŽENÍŠEK, K.: Základní metody fundraisingu, Praha ICN

27 Příště: Podnikatel a celní politika

28 Základy podnikání, založení podnikatelského subjektu Ing. Vojík ČVUT, fakulta strojní, Národní vzdělávací fond

29 Než začneme podnikat Předpoklady úspěchu začínajícího podniku Odhodlání podnikat, objevit a definovat podnikatelský nápad nebo mezeru na trhu Osobní předpoklady pro podnikání Strategie podnikání Volba právní formy podnikání Zakladatelský rozpočet Podnikatelský plán 2 Národní vzdělávací fond

30 Než začneme podnikat Pět fází růstu malého podniku 1. fáze růst v důsledku tvůrčího přístupu 2. fáze růst v důsledku řízení 3. fáze růst v důsledku rozdělení kompetencí 4. fáze růst v důsledku koordinace 5. fáze růst v důsledku spolupráce 3 Národní vzdělávací fond

31 Než začneme podnikat Možné příčiny neúspěchu malého a středního podniku Nedostatek zkušeností Neexistence obchodní nebo výrobní strategie Přehnaná optimistická představa o velikosti trhu Podceňování volby vhodného okamžiku pro zahájení podnikání Nedostatek oběžného kapitálu Příliš nákladné zahájení podnikání Podnikatel si plete hotové peníze se ziskem Výběr a výchova zaměstnanců Špatné sídlo podniku Nesprávně vedené účetnictví 4 Národní vzdělávací fond

32 Založení malého a středního podniku Právní úprava podnikání Právní formy podnikatelské činnosti Podnikání fyzických osob Podnikání právnických osob Kritéria volby právní formy 5 Národní vzdělávací fond

33 Založení malého a středního podniku Porovnání jednotlivých právních forem podnikání Fyzická osoba podnikající samostatně na základě živnostenského nebo jiného oprávnění Sdružení fyzických osob bez právní subjektivity Tiché společenství enství Veřejná obchodní společnost Komanditní společnost Společnost s ručením omezeným Akciová společnost Družstvo 6 Národní vzdělávací fond

34 Založení malého a středního podniku Získání živnostenského oprávnění Založení právnické osoby Ohlašovací a registrační povinnosti Zaměstnávání pracovníků se změněnou pracovní schopností 7 Národní vzdělávací fond