Úřad práce v Opavě Bochenkova Opava. Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2010

Transkript

1 Bochenkova Opava Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Opava za rok 2010 únor 2011

2 počet obcí Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010 I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU I.1 Ekonomická a sociální situace okresu Z hospodářského hlediska opavský okres patří stále k zemědělsko-průmyslovým oblastem. Podle územní příslušnosti k jednotlivým pobočkám je rozdělen do čtyř základních podoblastí: Opavsko centrální oblast kolem okresního města rozlohou zabírající polovinu okresu, s koncentrovanou průmyslovou výrobou, dobrými podmínkami pro zemědělskou produkci v rostlinné i ţivočišné výrobě a s vysokým podílem ekonomicky aktivních obyvatel; Kravařsko rozlohou nejmenší část okresu východně od opavského regionu s řadou významných podniků zaměřených na zpracovatelský průmysl a zemědělskou prvovýrobu (od března 2005 dislokované pracoviště, od prosince 2010 pobočka ÚP); Hlučínsko hustě osídlená část tvořená souvislým pásem velkých obcí, návaznost na vývoj v ostravské průmyslové aglomeraci; Vítkovsko území rozkládající se na ¼ území okresu, s nízkou hustotou osídlení, malým zastoupením průmyslu a s tím souvisejícím trvalým nedostatkem volných pracovních míst, nízkou vzdělanostní strukturou obyvatel a vysokým procentem dlouhodobé nezaměstnanosti. Obvod Rozloha km 2 Počet obyvatel Počet ekonomicky Hustota k aktivních obyvatel* obyvatel podíl podíl absolutně na 1 km 2 podíl absolutně absolutně v % v % v % Opava ,07 50, , ,7 Kravaře 9 100,57 9, , ,4 Hlučín ,34 14, , ,7 Vítkov ,14 25, , ,2 Celkem ,12 100, , ,0 * SLDB 2001 Z hlediska územního členění spadá pod pobočku ve Vítkově 12 obcí, které svou rozlohou zabírají ¼ celkové plochy okresu Opava. Počtem 14 tisíc obyvatel, kteří ţijí v této oblasti, stejně tak jako počtem ekonomicky aktivních obyvatel, se Vítkovsko na celkovém stavu v okrese podílí pouze 8 %. I.2 Demografická situace Ke konci roku 2009 ţilo v okrese Opava obyvatel. Trvalý úbytek obyvatel přirozenou měnou zaznamenávaný nepřetrţitě od roku 1997 se v roce 2005 podařilo zastavit a i v následujících letech byl počet narozených dětí vyšší neţ počet zemřelých. Ale jiţ rok 2009 ukončil tento pozitivní vývoj a počty narozených se dostaly sice nepatrně (o 7 osob), ale přesto, opět pod úroveň počtu zemřelých. Vlivem této skutečnosti, ale hlavně vlivem úbytku obyvatel stěhováním, klesl celkový počet obyvatel v okrese ke konci roku 2009 meziročně o 80. Průměrný věk obyvatel se v okrese zvýšil na 40,3 let. 1

3 I.3 Silné stránky okresu - Volný pohyb osob na pracovním trhu EU. - Rozmanitost struktury zaměstnavatelů jak co do velikosti, tak co do vlastnictví, tak co do předmětu podnikání a sortimentu výrobků, vzájemně si vesměs nekonkurující. - Vlastnická struktura zaměstnavatelů, povětšinou spjatých s místem svého podnikání různými vazbami (vzájemně výhodná obchodní spojení mezi místními firmami s minimalizovanými náklady na dopravu dodávka obalů, cukru, mouky, zemědělských produktů...). - Firmy v zahraničním vlastnictví s kvalitním sociálním programem, péčí o rozvoj zaměstnanců, vyššími mzdami, např. Teva Czech Industries s.r.o., Model Obaly a.s., Opavia-Lu a.s. - Rostoucí počet osob samostatně výdělečně činných dle evidence OSSZ. - Průmyslová zóna v Bolaticích. - Zájem lidí o práci, vyšší motivace získat zaměstnání. I.4 Slabé stránky okresu - Odbytové potíţe zaměstnavatelů, pokles výroby, propouštění zaměstnanců jako přímý dopad hospodářské recese. - Po prudkém poklesu počtu volných pracovních míst pokračující nedostatečná poptávka po nových zaměstnancích. - Špatné platové podmínky zaměstnanců. - Nedostatečná kapacita na úřadu práce ve vztahu k nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání. - Pokles zájmu zaměstnavatelů o absolventy bez praxe. V době recese, kdy roste počet lidí bez práce, mají zaměstnavatelé moţnost výběru nových zaměstnanců také z řad uchazečů o zaměstnání s praxí, které často upřednostňují před čerstvými absolventy škol. - Disproporce mezi strukturou volných pracovních míst a profesním sloţením uchazečů o zaměstnání, v roce 2010 hlavně v profesích lékaři - specialisté, řidiči nákladních aut v zahraniční dopravě, nástrojař, obsluha obráběcího stroje a kuchaři. Poptávka zaměstnavatelů se tak nesetkala s odpovídající nabídkou pracovní síly na trhu práce, a i přes nízký počet volných pracovních míst zůstala více jako polovina míst v nabídce déle jak 3 měsíce. II. II.1 ZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA Zaměstnanost Analýza zaměstnanosti se zpracovává za zaměstnavatele nad 25 zaměstnanců z údajů získaných z interní databáze Úřadu práce v Opavě. Údaje o malých firmách (1-24 osob) se v souvislosti s novelou zákona o nemocenském pojištění jiţ nesledují. Zachována zůstala časová řada sledování osob samostatně výdělečně činných. Vývoj počtu zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných ukazatel stav k 12/ /2009 (celkový počet) absolutně Index v % zaměstnavatelé se stavem 25 a více zaměstnanců ,9 počet zaměstnanců v těchto firmách ,7 osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost ,8 2

4 Osob samostatně výdělečně činných, kterých je ke konci roku 2010 dle údajů OSSZ celkem , během roku 2010 v okrese přibylo 116. Z úhrnného počtu OSVČ je pro 67 % osob samostatně výdělečná činnost hlavní činností (absolutně osob). Tento podíl zůstává v posledních třech letech zhruba stejný (70 % v roce 2009, 69 % v roce 2008). Zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají 25 a více osob, je dle evidence úřadu práce celkem 350., Proti roku 2009 se počet firem snížil o 4. Úhrnná zaměstnanost ve všech těchto firmách je osob, a přesto, ţe ve srovnání s předcházejícím rokem poklesla absolutně o 111 osob proti vývoji v roce 2009 (proti roku 2008) je to výrazné zpomalení. Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední ( pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Při celkovém poklesu firem o 4, zůstal beze změn počet velkých firem, k posunu došlo u firem zaměstnávajících 25 aţ 249 osob, které díky sníţení zaměstnanosti v roce 2010 přešly do niţších velikostních kategorií. Středně velké firmy se posunuly do kategorie malých firem, malé firmy přešly do kategorie firem do 25 zaměstnanců, které se v této souvislosti nesledují. Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích zaměstnavatelé kategorie k k k / /2009 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 25 aţ , , , ,2 50 aţ , , , ,2 250 a více 25 7,1 25 7,1 28 7,6 0 0 celkem , , ,0-4 0 Zaměstnanost ve srovnání s rokem 2009 poklesla absolutně o 111 osob, v relativním vyjádření o 0.3 procenta. V meziročním srovnání došlo k poklesu zaměstnanosti pouze ve středně velkých firmách (úhrnem o osob). U malých firem se zaměstnanost sice zvýšila, ale jde pouze o administrativní pohyb zaměstnanců způsobený přesunem středně velkých firem do kategorie o stupeň niţší. Ke skutečnému zvýšení zaměstnanosti došlo pouze u velkých firem. Z počtu 25 podniků s 250 a více zaměstnanci zhruba polovina nahlásila mírný pokles, 12 podniků si zaměstnanost udrţela nebo dokonce zvýšila (např. Teva Czech Industries s.r.o., Brano a.s., Witzenmann Opava, spol. s r.o., LANEX a.s., Model Obaly a.s., Linaset, a.s. a další). Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích zaměstnanci kategorie k k / /2009 absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % 25 aţ , , , ,0 50 aţ , , , ,1 250 a více , , , ,1 Celkem , , , ,3 Úřad práce pravidelně monitoruje cca 470 firem, které mají pracoviště v opavském okrese a zaměstnávají více jak 15 zaměstnanců. Údaje o počtech zaměstnanců ke konci roku 2010 zaslalo 416 zaměstnavatelů. Podle velikostních kategorií mezi sledovanými firmami stále převládají zaměstnavatelé velikostní kategorie zaměstnanců. 3

5 Celkový vývoj zaměstnanosti v okrese v roce 2010 lze charakterizovat zejména těmito znaky: nedostatečná poptávky po nových zaměstnancích vysoký podíl dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání nad 1 rok pokles míry nezaměstnanosti v první polovině roku 2010, následná stagnace aţ do listopadu, v prosinci skokové zvýšení počtu evidovaných nezaměstnaných a prudké zvýšení míry nezaměstnanosti velký pohyb uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce během roku (vysoké počty nově evidovaných osob i osob, kterým evidence v registru ÚP skončila) relativně stále vysoký podíl uchazečů, kteří po skončení evidence nastoupili do zaměstnání nebo začali samostatně podnikat 72 % (70 % průměrně v roce 2009) z celkového počtu uchazečů s ukončenou evidencí vysoký počet osob, které ukončily či přerušily samostatně výdělečnou činnost a vstupovaly do evidence úřadu práce, který je v roce 2010 nejvyšší od doby sledování, to je od roku 1999 růst počtu i podílu osob vykonávajících nekolidující zaměstnání II.2 Zaměstnanost podle odvětví Pro analýzu zaměstnanosti firem byly pouţity údaje z databáze opavského úřadu práce. Monitorované firmy zaměstnávající 25 a více osob jsou na základě převaţujícího předmětu činnosti rozděleny do sekcí dle číselníku Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE (blíţe viz tabulka). V roce 2010 ve firmách zaměstnávajících 25 a více osob pokračoval pokles zaměstnanosti, ale proti roku 2009 byl tento pokles jiţ mnohem pomalejší. K bylo v okrese zaměstnáno ve všech odvětvích a ve všech firmách této velikostní kategorie celkem osob, meziroční pokles je o 111 zaměstnanců. V roce 2009 se proti roku 2008 zaměstnanost sníţila o osob a podle odvětví v té době postihla hlavně průmyslovou výrobu a stavebnictví, tedy odvětví s převahou muţů. I přes stále velmi sloţitou finanční a hospodářskou situaci se v průběhu roku 2010 pokles zaměstnanosti v těchto odvětvích výrazně zpomalil, v řadě pododvětví zpracovatelského průmyslu se stav zaměstnanců dokonce zvýšil. Rovněţ v relativním vyjádření je meziroční pokles zaměstnanosti málo výrazný (index 99,7 %). Výraznější změny v pohybu zaměstnanců v jednotlivých odvětvích (pododvětvích) jsou velmi často způsobeny pouhou změnou velikosti sledovaného souboru, aniţ by fakticky došlo k většímu úbytku či poklesu zaměstnanosti. Platí to v případě firem, které zaměstnávají okolo 25 zaměstnanců, které i při jednotkovém rozdílu počtu zaměstnanců nejsou do souboru sledování jiţ zahrnuty (pokles na 24 a méně osob) nebo naopak výběrovou podmínku splní a soubor se o tyto firmy rozšíří (překročení hranice 25 osob). 4

6 v tom: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010 Vývoj počtu zaměstnanců v odvětvích podle CZ - NACE - firmy se stavem 25 a více osob od Stav k Rozdíl Ekonomická činnost sekce oddíly absolutně v % zemědělství, lesnictví a rybářství A ,2 těţba a dobývání B ,5 zpracovatelský průmysl C ,4 výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků CA ,5 výroba textilií, oděvů, usní a souvisej. výrobků CB ,3 zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků z nich, tisk a rozmnožování nahraných nosičů CC ,6 výroba chemických látek a chemických přípravků CE ,0 výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků CF ,2 výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků CG ,9 výroba základních kovů, hutní zpracování a slévárenství a výroba kovových konstrukcí CH ,0 a kovodělných výrobků kromě strojů a zařízení výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení CI ,0 výroba elektrických zařízení CJ ,3 výroba strojů a zařízení jinde nezařazených CK ,7 výroba dopravních prostředků a zařízení CL ,7 výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zařízení CM ,8 výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu D ,9 zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi E ,6 Stavebnictví F ,9 velkoobchod a maloobchod, opravy a údrţba motorových vozidel G ,9 doprava a skladování H ,6 ubytování, stravování a pohostinství I ,2 informační a komunikační činnosti J ,5 peněţnictví a pojišťovnictví K ,0 činnosti v oblasti nemovitostí L ,5 profesní, vědecké a technické činnosti M ,9 administrativní a podpůrné činnosti N ,8 veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení O ,7 Vzdělávání P ,1 zdravotní a sociální péče Q ,7 kulturní, zábavní a rekreační činnosti R ,3 ostatní činnosti S ,0 Celkem ,7 Poznámka: v tabulce jsou uvedeny počty zaměstnanců, kteří pracují v okrese Opava (zaměstnanost vykázána podle skutečného místa výkonu práce bez ohledu na sídlo firmy) 5

7 II.3 Volná pracovní místa evidovaná úřadem práce V roce 2010 se v první polovině roku situace na poptávkové straně trhu práce začala mírně zlepšovat, ve druhé polovině roku ale opět docházelo k úbytku počtu volných pracovních míst (VPM) hlášených na úřad práce, ovšem nebyl jiţ tak strmý jako v roce V současné době firmy hledají nejméně zaměstnanců za posledních sedm let. Ke konci prosince 2010 bylo v registru úřadu práce nahlášeno 304 volných pracovních míst, to je o 51 méně neţ před rokem (pokles o 14 %) a ani ne polovina poptávky, kterou jsme evidovali koncem roku K mírnému oţivení místního trhu práce přispěly v jarních měsících práce sezónního charakteru, které přinášely nové pracovní příleţitosti. Od srpna aţ do konce roku volných míst v registru úřadu práce začalo znovu postupně ubývat aţ na prosincových 304 VPM, coţ je nejméně od prosince Okamžitá poptávka dle jednotlivých poboček Obvod abs. podíl abs. podíl abs. podíl abs. podíl abs. podíl abs. podíl Opava % % % % % % Kravaře 20 7% x x x x x x x x x x Hlučín 64 21% 60 17% % % 91 12% 57 12% Vítkov 14 4% 13 4% 21 3% 46 4% 16 2% 17 3% Okres % % % % % % V prosinci 2010 se stalo detašované pracoviště Kravaře pobočkou. Pokles na poptávkové straně trhu práce současně s výrazným nárůstem evidovaných nezaměstnaných se negativně promítal do ukazatele počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo. Ke konci roku 2010 se o jedno volné pracovní místo teoreticky ucházelo 36,4 uchazečů (28,2 uchazečů v roce 2009). Nejhorší situaci mají stále osoby bez vzdělání a se základním vzděláním. 6

8 II.4 Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa Ke konci roku 2010 bylo evidováno 173 volných pracovních míst, která zůstala v nabídce déle jak 3 měsíce, to je více neţ polovina z počtu všech míst v databázi úřadu práce. Do statistiky se započítávají pouze běţná volná místa, bez míst vyhrazených pro APZ. I přes velmi nízkou poptávku po nových zaměstnancích související s celkovým poklesem počtu VPM, zůstává v posledních dvou letech podíl 57 % dlouhodobě evidovaných volných pracovních míst (dále jen DE VPM, tj. míst, která se nedaří obsadit déle neţ tři měsíce) ze všech míst evidovaných úřadem práce, stále relativně vysoký. Vývoj počtu a podílu dlouhodobě evidovaných volných pracovních míst Stav k Volná pracovní místa celkem z toho: dlouhodobě evidovaná VPM absolutně podíl z celkového počtu VPM , , ,9 V roce 2010 došlo k početnímu úbytku DE VPM o 29, ale proti meziročním propadům v letech 2008 a 2009 jiţ není pokles tak výrazný. Souvisí to s celkově niţším počtem poţadavků zaměstnavatelů o nové zaměstnance (meziroční pokles všech VPM o 51). I přesto se jejich podíl v návaznosti na celkově niţší poptávku nezměnil. Dříve uváděné důvody, proč se firmám nedaří v krátkém časovém termínu některá místa obsadit, spočívající v nedostatku vhodných uchazečů splňujících kvalifikační předpoklady, popř. další podmínky stanovené zaměstnavatelem nebo chybějící motivace uchazečů pracovat, zůstávají aktuální také v současné době, ale nejsou jiţ rozhodující. Při vysokém růstu nezaměstnanosti, ke kterému dochází téměř nepřetrţitě od konce roku 2008, rychle přibývají v evidenci také lidé, kteří skutečně usilují o opětovné zařazení do pracovního procesu. Kvalifikační struktura osob v registru úřadu práce se zlepšuje a častěji neţ dříve se zde objevují i uchazeči se specializovanou profesí, včetně některých sluţbových profesí, kteří dříve problémy s umístěním na trh práce nepocítili. Tento stav spíše potvrzuje domněnku, ţe ne vţdy zaměstnavatelé nové zaměstnance momentálně potřebují, přesto pracovní místo nechávají v aktuální nabídce úřadu práce a ze zájemců o inzerované místo si pak tvoří vlastní databázi, která jim slouţí k průběţné obměně či doplnění zaměstnanců. Důleţitou roli hraje rovněţ délka pracovního poměru, směnnost, místo výkonu práce, dojíţdění do zaměstnání, popř. i některá zdravotní omezení jinak vhodných uchazečů a v neposlední řadě také nabízená mzda. DE VPM podle profesí k KZAM Název profese Počet DE VPM 8324 řidiči nákladního automobilu v zahraniční dopravě nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci lékaři, ordináři, kromě zubních telefonisté obsluha obráběcích strojů kuchaři 7 Důvody neobsazení neochota cestovat na dlouhé trasy, chybějící řidičské oprávnění sk.c,e, profesní průkazy nezájem o studium tohoto oboru ze strany vycházejících ţáků základních škol nedostatek nových absolventů VŠ s poţadovanou aprobací, moţnost soukromé praxe, moţnost práce v zahraničí stereotypní práce, nízké platové ohodnocení (zkrácené pracovní úvazky) nezájem o studium tohoto oboru ze strany vycházejících ţáků základních škol směnné rozloţení pracovní doby s nízkým platovým ohodnocením 7

9 III. NEZAMĚSTNANOST III.1 Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti Vývoj na místním trhu práce úzce souvisí s hospodářskou situací v širším moravskoslezském regionu a celé České republice. V důsledku nedostatku zakázek zůstaly podmínky pro řadu podniků stále velmi napjaté, nových pracovních míst vznikalo málo a míra nezaměstnanosti zůstala i v roce 2010 v opavském okrese stále velmi vysoká. Pohybovala se v rozmezí 9,2 aţ 11,4 %, coţ představuje 9 aţ 11 tisíc uchazečů o zaměstnání měsíčně. Počty uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti v jednotlivých měsících roku 2010 Měsíc prosinec listopad říjen září srpen červenec uchazeči z toho: dosažitelní Mnz v % 11,36 9,46 9,36 9,37 9,26 9,42 Mnz v % - ţeny 11,95 11,20 11,24 11,09 11,18 11,17 Mnz v % - muţi 10,93 8,17 7,97 8,09 7,84 8,12 Měsíc červen květen duben březen únor leden uchazeči z toho: dosažitelní Mnz v % 9,23 9,47 10,07 10,93 11,31 11,12 Mnz v % - ţeny 10,45 10,39 10,55 10,64 10,89 10,94 Mnz v % - muţi 8,31 8,78 9,71 11,15 11,62 11,26 Míra nezaměstnanosti se počítá pouze z dosažitelných uchazečů o zaměstnání, tedy těch, kteří v případě nabídky vhodného pracovního místa mohou ihned nastoupit do zaměstnání Průměrný měsíční počet uchazečů o zaměstnání v roce 2010 je téměř o tisíc uchazečů vyšší proti roku 2009 (průměrně měsíčně uchazečů). Z tohoto pohledu je situace v hodnoceném roce srovnatelná s lety 2002 aţ 2006, kdy průměrný počet uchazečů trvale překračoval hranici 10 tisíc, v roce 2003, kdy byla situace v nezaměstnanosti nejhorší, pak hranici 11 tisíc. Průměrná míra nezaměstnanosti za rok 2010 je 10,0 %, a proti roku 2009 je vyšší o 0,6 procentního bodu. S celkovým růstem nezaměstnanosti od roku 2008 se jiţ druhým rokem souběţně zvyšuje také její průměrná roční hodnota (7,3 % - průměr za rok 2007, 9,4 % - průměr za rok 2009). Podle pohlaví byla počátkem roku 2010 historicky poprvé zaznamenána vyšší míra nezaměstnanosti muţů neţli ţen, coţ ukazuje na velmi těţkou situaci výrobních odvětví. 8

10 Základní ukazatele trhu práce ukazatel (celkový počet) stav k 12/ / / / /2008 absolutně index v % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,4 z toho: - osoby se ZP ,0 - uchazeči v evidenci - déle jak 12 měsíců ,8 uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ,3 volná pracovní místa ,6 uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo 36,4 28,2 9,0 + 8,2 129,1 Postavení okresu v rámci Moravskoslezského kraje a České republiky Všechny okresy Moravskoslezského kraje zaznamenaly až do listopadu snížení míry nezaměstnanosti. Nejniţší nezaměstnanost si po celý rok 2010 udrţel okres frýdeckomístecký následovaný okresem Opava, v prosinci pak spolu s opavským okresem byla stejná situace i v okrese Nový Jičín. Okresní míra nezaměstnanosti v prosinci 2010 prudce stoupla a proti prosinci 2009 se zvýšila o 0,9 procentního bodu. Horší výsledek vykázal pouze okres Bruntál (nárůst o 2,5 procentního bodu). Naopak nejvíce se nezaměstnanost sníţila v okrese Nový Jičín. Srovnání vývoje nezaměstnanosti v okrese s vývojem v Moravskoslezském kraji a České republice jako celku rok 2010 Okres Míra nezaměstnanosti v % Bruntál 16,8 17,3 16,9 15,8 14,7 14,2 14,6 14,7 14,9 15,0 15,8 17,9 Frýdek-Místek 10,5 10,7 10,5 9,6 9,1 8,8 8,8 8,8 8,7 8,5 8,4 9,5 Karviná 14,8 14,8 14,6 14,3 14,0 13,7 13,9 13,9 14,0 14,0 13,7 14,3 Nový Jičín 13,7 13,7 13,3 12,0 11,4 11,1 11,3 11,0 10,7 10,4 10,3 11,4 Opava 11,1 11,3 10,9 10,1 9,5 9,2 9,4 9,3 9,4 9,4 9,5 11,4 Ostrava 11,8 11,9 12,0 11,8 11,6 11,4 11,7 11,8 11,7 11,5 11,4 12,0 MS kraj 12,8 12,9 12,7 12,1 11,6 11,4 11,6 11,5 11,5 11,4 11,3 12,4 ČR průměr 9,8 9,9 9,7 9,2 8,7 8,5 8,7 8,6 8,5 8,5 8,6 9,6 Rozdíl okres / MSK Rozdíl okres / ČR - 1,7-1,6-1,8-2,0-2,1-2,2-2,2-2,2-2,1-2,0-1,8-1,0 + 1,3 + 1,4 + 1,2 + 0,9 + 0,8 + 0,7 + 0,7 + 0,7 + 0,9 + 0,9 + 0,9 + 1,8 Míra nezaměstnanosti v okrese Opava se pohybuje nad průměrnými hodnotami za ČR a současně pod průměrem za Moravskoslezský kraj. 9

11 III.2 Tok nezaměstnanosti V roce 2010 pracoval úřad práce s více jak 23,5 tisícem klientů uchazečů o zaměstnání. Proti předchozímu roku se objem klientů zvýšil o 2,4 tisíc. Počty evidovaných osob na úřadu práce se zvýšily na všech pobočkách, relace mezi pobočkami se meziročně změnila jen nepatrně. Celkem osob, které v roce 2010 nově vstupovaly do evidence a ţádaly o zprostředkování zaměstnání, je proti roku 2009 niţší o 552 osob. Uchazečů, kteří evidenci ukončili a byli vyřazeni, bylo ( uchazečů proti roku 2009), coţ je nejvyšší počet od roku Celkový tok uchazečů úřadem práce za rok 2010 Měsíc nově hlášení vyřazení umístění umístění k vyřazeným v % leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Celkem Celkem Celkem Celkem Celkem Celkem V tabulce ve sloupci umístění jsou uvedeni uchazeči umístění úřadem práce, včetně umístěných na dotovaná místa, umístěných jinak a těch, kteří zahájili samostatnou výdělečnou činnost. Tabulka je sestavena z údajů měsíčních statistik to znamená, že jsou v ní zahrnuty opakované evidence týchž občanů v průběhu roku V roce 2010 byl zaznamenán vysoký pohyb uchazečů na jedné straně 13,5 tisíc osob, které nově vstupovaly do evidence úřadu práce, na druhé straně 12,5 tisíc osob, které naopak evidenci ÚP z různých důvodů ukončily. 10

12 III.3 Délka nezaměstnanosti Vývoj délky nezaměstnanosti je zkoumán jednak v souboru evidovaných uchazečů, jednak v souboru uchazečů vyřazených. Délka nezaměstnanosti v celém souboru uchazečů a zvlášť za ţeny ve dnech Ukazatel / období 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí 4. čtvrtletí 4. čtvrtletí 4. čtvrtletí Průměrná délka evidence uchazečů v evidenci ve dnech (D E ) Uchazeči celkem z toho: ženy Průměrná délka nezaměstnanosti od data zařazení do evidence do data vyřazení ve dnech (D V ) Uchazeči celkem z toho: ženy III.4 Věková struktura uchazečů o zaměstnání Průměrný věk uchazečů o zaměstnání je 39,5 let (u ţen 38,7 let). Nejpočetnější skupinou uchazečů podle pětiletých věkových skupin zůstávají stále uchazeči 20 aţ 24 letí, kterých bylo ke konci prosince 2010 evidováno V podílovém vyjádření to představuje 14,3 %, tedy srovnatelně s předchozím rokem. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby ve věku 50 aţ 54 let, kterých je a jejich podíl se meziročně sníţil o 1,0 procentního bodu. Uchazeči podle věkových kategorií Věková 12/ / / / / /2005 EAO* skupina abs. podíl v % podíl v % podíl v % do 19 let 452 4,1 4,4 4,5 4,4 5,2 5,7 2, ,3 14,3 13,8 11,9 14,6 15,4 12, ,0 11,6 10,4 10,1 11,1 11,8 14, ,6 12,3 11,7 12,1 11,9 11,4 11, ,0 10,7 9,4 9,3 9,1 9,3 13, ,1 8,8 9,3 9,9 10,4 10,1 13, ,5 10,4 10,3 11,1 10,8 11,7 14, ,0 14,0 15,5 15,8 14,2 14,1 12, ,9 11,2 12,6 13,0 11,2 9,3 4,5 nad 60 let 274 2,5 2,3 2,5 2,4 1,5 1,2 1,6 Celkem ,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 * Zdroj údajů ČSÚ - data ze SLDB 2001 III.5 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání Struktura uchazečů podle vzdělání se meziročně mění jen v desetinách procent, větší rozdíly v pololetních údajích většinou způsobí sezónnost prací a s tím související profese, resp. větší pohyb uchazečů, kteří získají zaměstnání v těchto profesích (nejčastěji ve stavebnictví, zemědělství a lesnictví) a evidenci na úřadu práce ukončí. Při výraznějším přírůstku počtu uchazečů v evidenci úřadu práce v posledních dvou letech je přesto patrné pozvolné zvyšování podílu uchazečů s vyšším stupněm vzdělání na úkor poklesu podílu osob se základním a neúplným základním vzděláním. Ke konci roku 2010 je 11

13 v evidenci uchazečů s ukončenou střední školou (s maturitou i bez maturity) celkem 72,5% (68,1% ke konci roku 2008) a uchazečů vysokoškoláků 4,8% (3,3% v roce 2008). Naopak podíl osob se základním vzděláním a neukončeným základním vzděláním se sníţil z 23,8% roce 2009 na současných 22,7%. Koncem roku 2008 bylo těchto uchazečů 28,6%. Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání Stupeň vzdělání Rozdíl Celkem 12/2010 proti 12/ absolutně index v % abs. v % abs. v % bez vzdělání a neúplné základní 25 0,2 21 0, ,0 základní vzdělání , , ,8 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,8 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,3 střední všeobecné 279 2, , ,8 vysokoškolské 526 4, , ,2 celkem , , ,4 III.6 Uchazeči o zaměstnání dle KZAM Struktura uchazečů o zaměstnání dle tříd klasifikace zaměstnání (KZAM) Hlavní třída KZAM stav k stav k Rozdíl 12/ /2009 abs. % abs. % abs. % 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící prac. 7 0,0 5 0, ,0 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 739 6, , ,0 3 Techničtí, zdravotničtí a pedag. prac , , ,3 4 Niţší administrativní pracovníci 174 1, , ,9 5 Provozní prac. ve sluţbách a obchodě , , ,6 6 Kvalifik dělníci v zemědělství a lesnictví 382 3, , ,7 7 Řemeslníci, výrobci, zpracovatelé, opraváři , , ,2 8 Obsluha strojů a zařízení 415 3, , ,3 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , , ,9 0 neuvedeno 90 0,8 85 0, ,9 C e l k e m , , ,4 Počet uchazečů členěných podle klasifikace zaměstnání koresponduje s počtem uchazečů členěných podle stupně vzdělání. Nejpočetnější skupině uchazečů vyučených v některém z učebních oborů odpovídá nejvyšší počet uchazečů třídy 7 řemeslníci, výrobci, zpracovatelé a opraváři. V době recese přibylo nejvíce lidí, kteří před tím, neţ ztratili zaměstnání, pracovali na pozicích vedoucích a řídících pracovníků často podmíněných vysokoškolským vzděláním (index 140,0 %) a niţších administrativních pracovníků (index 128,9 %). 12

14 IV. IV.1 CIZINCI NA TRHU PRÁCE Zaměstnávání cizích státních příslušníků Rozlišovány jsou tři typy zaměstnávání cizích státních příslušníků. Jsou to: - cizinci s pracovním povolením - občané EU/ EHP a Švýcarska (pracovní povolení se nevyţaduje) - cizinci dle 98 zákona o zaměstnanosti, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska podle stavu k Rozdíl 12/ /2009 ukazatel (celkový počet) absolutně index v % zaměstnaní s pracovním povolením ,0 evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska evidovaní cizinci dle 98 písm. a) aţ e), j) aţ p) zákona o zaměstnanosti , ,7 celkem ,7 K pracovalo v okrese Opava 397 cizinců. Oproti stejnému období roku 2009 celkový počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v okrese dále klesal. Sníţil se počet zaměstnaných cizinců s pracovním povolením (- 9) i počet cizinců za zemí EU, EHP a Švýcarska (- 37). Pouze skupina cizinců s trvalým pobytem a cizinců rodinných příslušníků (přesně viz 98 písm. a) aţ e), j) aţ p) zákona o zaměstnanosti) se meziročně zvýšila ze 46 ke konci roku 2009 na 56 ke konci roku Největší skupinou zaměstnávaných cizinců zůstávají stále občané EU/EHP a Švýcarska, kterých bylo ke konci roku 332, to je 84% z celkového počtu cizinců zaměstnaných v opavském okrese. Nejčastěji obsazované profese cizinců EU/EHP/TP profese KZAM název profese počet 6111 pěstitelé polních plodin nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci výrobci mléčných produktů 41 Cizinci podle vzdělání k v tom: Cizinci cizinci celkem Nejvyšší cizinci cizinci EU/EHP celkem 2010 dosaţené s povolením a Švýcarska, trvalý pobyt 2009 vzdělání absolutn absolutně podíl ě podíl absolutně podíl absolutně základní vzdělání 48 12,1 2 22, ,8 30 SO bez maturity ,0 1 11, ,4 197 SO s maturitou 74 18, ,1 62 vyšší odborné vzdělání ,1 10 2,6 11 vysokoškolské ,5 5 55, ,1 133 C e l k e m , , ,

15 V. KONTROLNÍ ČINNOST V roce 2010 zahájil celkem 182 kontrol. Kontroly byly zaměřeny zejména na odhalování nelegální práce a na plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, agentury práce a na následnou veřejnosprávní kontrolu při poskytování příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Stav provedených cizích exekucí Ukazatel V období roku 2010 celkem SSP ÚP celkový počet provedených cizích exekucí celkové výdaje cizích exekucí (v tis. Kč) 907,8 541,6 366,2 Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele řeší situace, kdy zaměstnavatelé z důvodu své platební neschopnosti nevyplácejí mzdy svým zaměstnancům. Zaměstnanci mohou uplatňovat dluţné mzdové nároky u úřadu práce v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Základní podmínkou je podání návrhu na prohlášení konkurzu na majetek dluţníka u příslušného krajského soudu a to, ţe zaměstnavatel je v platební neschopnosti. Vyřizování této agendy se provádí centrálně na pracovišti v Opavě, ţadatelé však mohou svou ţádost podat na kterémkoliv pracovišti opavského úřadu práce. Výsledky realizace zákona o insolvenci Ukazatel od do Rozdíl Počet podaných ţádostí Počet vyřízených ţádostí* Počet zaměstnavatelů Počet rozhodnutí (přiznáno)* Rozhodnuto o vyplacení (tis. Kč) * včetně žádostí přecházejících z minulého roku Počet případů insolvence se z důvodu hospodářské recese zvýšil. V roce 2010 vyřídil úřad práce žádosti 124 zaměstnanců 12 zaměstnavatelů oproti 29 ţádostem 6 zaměstnavatelů v roce Ze státního rozpočtu bylo ţadatelům vyplaceno ze státního rozpočtu 3,1 mil. Kč (včetně částek z minulého období, které přešly do roku 2010). 14

16 VI. VI.1 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Pracovní místa s příspěvkem úřadu práce Nástroj APZ / období SÚPM zřizovaná zaměstnavatelem s příspěvkem úřadu práce počet pracovních míst výdaje v tis. Kč SÚPM vyhrazená zaměstnavatelem s příspěvkem úřadu práce počet pracovních míst výdaje v tis. Kč Veřejně prospěšné práce (VPP) počet pracovních míst výdaje v tis. Kč SÚPM OSVČ počet pracovních míst výdaje v tis. Kč Chráněné pracovní dílny provoz počet pracovních míst výdaje v tis. Kč Chráněné pracovní dílny zřízení počet pracovních míst výdaje v tis. Kč Výdaje představují vždy skutečné vyplacené částky k příslušného roku Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa O jednotlivých formách příspěvků zaměstnávání osob se zdravotním postiţením a jejich výši pojednávají 75 a 76, dále 78 a také 120 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a příslušná ustanovení prováděcí vyhlášky č. 518/2004 Sb. Příspěvek zaměstnavateli na vytvoření pracovního místa v chráněné pracovní dílně V roce 2010 bylo na úřad práce podáno 6 žádostí na vytvoření pracovních míst v chráněné pracovní dílně. Všechny podané ţádosti byly doporučeny ke schválení a následně bylo uzavřeno celkem 6 dohod na vytvoření 13 pracovních míst v chráněných pracovních dílnách. Ve všech případech šlo o rozšíření stávajících chráněných pracovních dílen. Do konce roku 2010 bylo obsazeno celkem 11 pracovních míst, zbývající dvě místa budou obsazena v lednu Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny V roce 2010 poţádalo o tento příspěvek celkem 18 žadatelů provozovatelů stávajících chráněných pracovních dílen. Následně bylo uzavřeno 18 dohod. Se dvěma zaměstnavateli (FROS ZPS s.r.o. Opava, Charita Opava), kteří jsou provozovateli tří chráněných pracovních dílen v okrese Opava, byly uzavřeny 3 dohody. Finanční příspěvky na částečnou úhradu 15

17 provozních nákladů byly v roce 2010 poskytnuty chráněným pracovním dílnám, které jsou provozovány jiţ několik let. Následně jedna se stávajících chráněných pracovních dílen ukončila k svou činnost. V platnosti zůstalo tedy k celkem 17 dohod. V roce 2010 evidoval úřad práce tyto chráněné pracovní dílny Název a umístění chráněné pracovní dílny Charita Opava pracoviště Přemyslovců 26 Opava 7 Eurometa s. r. o. Hrabyně 3 areál Hrabyně Granum, spol. s r.o. Hrabyně 3 - areál Hrabyně Pavel Kašing Hrabyně 3 - areál Hrabyně Bohuslava Tkačíková Nová 7 Vřesina u Hlučína Václav Veselík Hrabyně 3 Hrabyně Charita Hrabyně Centrum sv. Kláry Hrabyně Eva Chalupová Na rybníčku 56 Opava Inter Meta s.r.o. Ostrava Hrabyně 211 Hrabyně Rok zřízení Druh vykonávaných prací jednoduché pracovní operace jednoduché montáţní práce dělník v drobné výrobě krmiv obsluha tiskárenských strojů dělník ve výrobě umělých květin Výše příspěvku v Kč vyplaceného v r na vytvoření Kč 3 x na provoz Počet zaměstn. se ZP k Kč 4 x Kč 1 X telefonní operátor administrativní a tiskařské práce šicí dílna výdej a prodej zdravotnických potřeb Charita Opava pracoviště Velké Hoštice 2002 likvidace odpadu Kč 1 x Fros ZPS s.r.o. pracoviště Těšínská 29 Opava Karel Chalupa Opavská 10 Velké Hoštice Trend Nova s.r.o. Oblouková 2 Opava Jana Schreiberová Otická 39 Opava Fros ZPS s.r.o. pracoviště Hrabyně 207 Fros ZPS s.r.o. pracoviště Lepařova 2 Opava 2003 šička technické konfekce pracovník prádelny administrativní práce, skladové hospodářství šicí dílna dělník balicí linky dělník balící linky

18 Charita Opava 2006 pracoviště Vlaštovičky SPID handicap, o.p.s. pracoviště Bolatice 2008 šicí a keramická dílna obsluha tiskárenských strojů Kč 4 x FOKUS OPAVA pracoviště Hradecká 16, Opava 2008 jednoduché ruční práce CELKEM x x ) 1 ) započteny 4 osoby CHPD Bohuslava Tkačíková, která nepobírala příspěvek na provoz CHPD. Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením V roce 2010 nebyla podána žádná žádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postiţením. Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa Za rok 2010 byl tento druh příspěvku, stejně jako v roce předchozím, poskytnut v jednom případě, a to ve výši Kč na chráněné pracovní místo v domácnosti osoby s těţším zdravotním postiţením. Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost V roce 2010 neobdrţel úřad práce žádnou žádost o poskytnutí tohoto příspěvku. Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, která se rozhodla vykonávat samostatnou výdělečnou činnost Úřad práce v roce 2010, stejně jako v roce 2009, neobdrţel žádnou žádost o tento druh příspěvku. Příspěvek na podporu zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením, poskytovaný podle 78 zákona o zaměstnanosti Od roku 2009 je příspěvek poskytován ve výši skutečně vynaloţených mzdových nákladů na zaměstnance se zdravotním postiţením v pracovním poměru. Podrobnosti o čerpání příspěvku podle 78 zákona o zaměstnanosti jsou uvedeny v tabulce. vyplaceno za období počet ţádajících subjektů částka v tis. Kč IV. čtvrtletí I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí Celkem v roce 2010 x Celkem v roce 2009 x Celkem v roce 2008 x

19 VI.2 Rekvalifikace Rekvalifikace zaměstnanců V roce 2010 bylo uzavřeno 23 dohod o rekvalifikaci zaměstnanců s 18 zaměstnavateli a do rekvalifikačních kurzů bylo zařazeno 31 zaměstnanců. Z tohoto celkového počtu úspěšně ukončilo rekvalifikační kurz 20 zaměstnanců, 2 zaměstnanci ukončili rekvalifikaci neúspěšně a 9 zaměstnanců absolvuje rekvalifikační kurz v roce Základní údaje o rekvalifikaci zaměstnanců U k a z a t e l Počet zaměstnavatelů Počet uzavřených dohod o rekvalifikaci zaměstnanců Počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací Rekvalifikaci ukončilo celkem z toho: úspěšně Rekvalifikace do administrativních profesí Rekvalifikace do dělnických profesí Náklady na rekvalifikace dle uzavřených dohod (v Kč)* Průměrné výdaje na 1 zaměstnance (v Kč) * skutečně uhrazená finanční částka v příslušném roce se může od částky dle uzavřených dohod lišit Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání Rekvalifikace uchazečů (zájemců) o zaměstnání a zaměstnanců ukazatel (celkový počet) absolutně % zahájené rekvalifikační kurzy ,0 osoby zařazené do rekvalifikací ,1 z toho: zájemci o zaměstnání ,0 zařazeno do NIP Poradenství a rekvalifikace ,9 zařazeno do ostatních projektů ESF osoby, které ukončily rekvalifikaci 1) ,0 z toho: úspěšně ,2 osoby umístěné po rekvalifikaci 2) ,9 1) včetně osob zařazených do rekvalifikací v předchozím roce 2) do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace V roce 2010 zařadil úřad práce do rekvalifikací celkem účastníků, z toho uchazečů/zájemců o zaměstnání do projektů financovaných z ESF. V průběhu roku 2010 bylo do rekvalifikací zařazeno také 5 zájemců o zaměstnání. 18

20 Profesní zaměření rekvalifikací R e k v a l i f i k a c e Počet účastníků obsluha osobního počítače ţivnostenské podnikání nespecifická rekvalifikace pro absolventy základní kurz svařování nebo úřední zkouška dle EN pečovatelé a pracovníci sociální péče kurzy se zaměřením na obchodní styk se zahraničím v JA řidič motorového vysokozdviţného vozíku kurzy se zaměřením na jednoduché a podvojné účetnictví rozšíření řidičského oprávnění všech typů grafické programy 39 2 profesní průkaz k řidičskému oprávnění 36 - kurzy se zaměřením na péči o tělo mzdové účetnictví propagační pracovník s tvorbou www stránek 19 5 AutoCad PowerPoint 15 - způsobilost elektrikářů dle vyhlášky č. 50/78 Sb správa počítačových sítí 11 3 skladník 9 4 testy ECDL (European Computer Driving Licence) 8 - ostatní dělnické profese se zaměřením na průmysl 4 6 dřevorubec 2 2 ostatní dělnické profese se zaměřením na sluţby 1 2 ostatní technicko-hospodářské profese 1 8 C E L K E M V roce 2010 ukončilo rekvalifikaci celkem účastníků, z toho úspěšně. Z celkového počtu zařazených osob předčasně ukončilo rekvalifikaci 115 uchazečů/zájemců o zaměstnání (převáţně z důvodu nemoci nebo nástupu do zaměstnání), z toho 6 bez udání váţných důvodů. Účastníci rekvalifikace, kteří ukončili kurz bez váţných důvodů, jsou povinni uhradit plnou výši skutečně vynaloţených nákladů na rekvalifikaci, tedy nákladů fakturovaných rekvalifikačním zařízením. Ukazatel 2010** 2009* 1. Počet ukončených rekvalifikací celkem v tom: úspěšně uchazeči, kteří neúspěšně ukončili předčasně rekvalifikaci z toho: bez váţných důvodů nástup na ekonomickou nebo studijní aktivitu Počet umístěných uchazečů po rekvalifikaci Úspěšnost rekvalifikací v % (ř.7 / (ř.2+ř.6)) 48,0 72,9 * zahrnuti i účastníci, jejichž rekvalifikace byla zahájena v roce 2008 a ukončena v roce 2009 ** zahrnuti i účastníci, jejichž rekvalifikace byla zahájena v roce 2009 a ukončena v roce 2010 Úspěšnost rekvalifikací je vyjádřena podílem účastníků umístěných do 12 měsíců po ukončení kurzu k účastníkům, kteří úspěšně ukončili rekvalifikaci, včetně účastníků s předčasně ukončenou rekvalifikací z důvodu nástupu na ekonomickou (nástup do zaměstnání včetně zahájení samostatně výdělečné činnosti) nebo studijní aktivitu. 19

21 v tom: v tom: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010 Celkové výdaje na státní politiku zaměstnanosti U k a z a t e l (v tis. Kč) stav k stav k stav k Rozdíl 12/ /2009 absolutně index Výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (v tis. Kč) ,4 aktivní politika zaměstnanosti * ,9 pasivní politika zaměstnanosti ,0 podpora zaměstnávání OZP - 78 ZoZ ,1 insolvence ,8 Struktura výdajů v % C e l k e m 100,0 100,0 100,0 aktivní politika zaměstnanosti 26,8 21,8 21,5 pasivní politika zaměstnanosti 61,3 66,0 54,2 podpora zaměstnávání OZP - 78 ZoZ 11,1 11,9 24,1 insolvence 0,8 0,3 0,2 *) zahrnuto 1,6 mil. Kč projekt ITP (čisté výdaje na APZ vč. projektů ESF činily 48,8 mil. Kč) Výdaje na zabezpečení aktivní politiky zaměstnanosti Rekvalifikace firmy SÚPM Rok VPP OSVČ Podpora zam. ZP občanů Absolv. praxe Ostatní platby v tis. Kč APZ celkem * * do ostatních plateb jsou zahrnuty výdaje na projekt Vzdělávejte se! Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo vynaloţeno 100,6 mil. Kč, to je o 20,7 milionů Kč více neţ v roce Zvýšení objemu finančních příspěvků vynaloţených na veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa (příspěvky ke mzdě) je ovlivněno především moţností čerpání z ESF. 20

22 IX. OČEKÁVANÝ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V 1. POLOLETÍ 2010 Nepříznivý vývoj na místním trhu práce byl v průběhu roku 2010 do jisté míry očekáván. Ke konci prosince 2010 jsme prognózovali aţ evidovaných uchazečů o zaměstnání a míru nezaměstnanosti v rozmezí 9,7 % aţ 10,4 %. Aţ do listopadu prognózy odpovídaly skutečnosti, k nepředvídatelnému zvratu došlo v prosinci v souvislosti s novelou zákona o zaměstnanosti. K bylo skutečně v registru úřadu práce uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti 11,4 %. Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v okrese Opava lepší vývoj očekávaný stav k počet uchazečů o zaměstnání celkem / dosaţitelní míra nezaměstnanosti v % horší vývoj počet uchazečů o zaměstnání celkem / dosaţitelní míra nezaměstnanosti v % / , / ,6 Předpokládáme, ţe během prvního půl roku se situace na trhu práce bude mírně zlepšovat. Počet nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti ke konci června 2011 by neměla být horší, neţli byla v červnu Počet evidovaných nezaměstnaných se bude pohybovat v rozmezí od do 9 500, coţ představuje míru nezaměstnanosti 9,2 % aţ 9,6 %. 21

23 Dávky pěstounské péče Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010 X. ZABEZPEČENÍ VÝKONU STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY Tato agenda je v okrese vykonávána čtyřmi kontaktními místy tak, aby byla rovnoměrně zajištěna dostupnost sluţeb pro klienty jednotlivých obcí (lokální místo Opava, vzdálená kontaktní místa Kravaře, Hlučín, Vítkov). Dávky SSP představují ucelený systém, který je určen především rodinám s nezaopatřenými dětmi. Druhy dávek: a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu - přídavek na dítě - sociální příplatek - příspěvek na bydlení b) ostatní dávky - rodičovský příspěvek - dávky pěstounské péče (příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, odměna pěstouna ve zvláštních případech, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla) - porodné - pohřebné c) rodinné dávky EU Počet dávek a výdaje v Kč dle typů dávek SSP od do Typ dávky Počet dávek Výdaje v tis. Kč Přídavek na dítě Sociální příplatek Příspěvek na bydlení Rodičovský příspěvek Porodné Pohřebné Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Odměna pěstouna Příspěvek při převzetí dítěte Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Celkem V roce 2010 bylo na dávkách státní sociální podpory celkově vyplaceno 685 mil. Kč, z toho bylo nejvíce vyplaceno na rodičovském příspěvku 456 mil. Kč a na přídavcích na děti 73 mil. Kč. Proti roku 2009 jsou celkové výdaje SSP niţší o 24 mil. Kč. 22

24 Nezaměstnanost podle obcí v okrese Opava (O = pobočka Opava, H = pobočka Hlučín, K = pobočka Kravaře, V = pobočka Vítkov) Míra nezaměstnanosti se počítá z dosaţitelných uchazečů Obec a příslušnost k pobočce EAO Uchazeči Míra nezaměstnanosti v % Bělá H ,86 8,98 8,67 12,69 11,15 6,81 Bohuslavice H ,38 8,11 7,98 10,77 9,31 6,65 Bolatice K ,48 9,62 9,66 12,15 10,69 7,74 Branka u Opavy O ,9 8,54 6,80 8,74 8,74 4,85 Bratříkovice O ,71 18,07 12,05 15,66 13,25 2,41 Brumovice O ,84 10,7 9,92 12,79 13,05 7,57 Březová V ,1 10,06 8,45 9,77 9,91 7,58 Budišov nad Bud. V ,53 17,33 17,26 21,53 19,49 13,80 Budišovice O ,39 13,3 11,47 15,60 13,76 9,17 Čermná ve Slezsku V ,71 32,47 33,77 38,31 39,61 24,68 Darkovice H ,97 6,21 7,24 8,79 8,79 5,69 Děhylov H ,96 8,36 6,27 8,96 7,16 5,67 Dobroslavice H ,23 6,65 8,38 6,94 6,65 6,07 Dolní Benešov H ,31 7,68 8,68 10,50 10,50 6,36 Dolní Ţivotice O ,17 10,27 10,68 11,91 10,47 4,93 Háj ve Slezsku O ,19 7,31 7,69 7,50 7,18 5,29 Hať H ,81 8,85 8,43 10,13 8,00 6,81 Hlavnice O ,94 10,03 8,74 8,74 8,74 5,83 Hlubočec O ,58 14,62 9,49 13,44 16,60 11,46 Hlučín H ,08 9,58 9,40 10,61 10,31 7,59 Hněvošice O ,24 7,09 7,09 10,43 8,66 7,09 Holasovice O ,39 12,29 10,49 13,04 13,64 5,85 Hrabyně O ,17 8,87 7,95 8,13 7,76 5,55 Hradec nad Moravicí O ,12 7 7,16 8,65 8,45 5,58 Chlebičov O ,23 9,14 8,56 9,53 8,56 7,20 Chuchelná K ,8 10,06 10,37 12,65 10,82 6,55 Chvalíkovice O ,73 5,78 6,38 10,03 6,99 3,65 Jakartovice O ,22 17,54 15,45 23,17 23,17 14,82 Jezdkovice O ,77 6,8 5,83 9,71 8,74 10,68 Kobeřice K ,64 11,26 12,03 14,35 13,45 9,14 Kozmice H ,18 9,27 8,81 10,30 9,84 6,64 Kravaře K ,26 12,37 12,25 14,51 13,82 9,93 Kruţberk V ,84 16,05 18,52 31,48 25,31 14,20 Kyjovice O ,71 5,79 5,51 7,44 7,16 4,68 Lhotka u Litultovic O ,92 15,19 8,86 13,92 11,39 10,13 Litultovice O ,23 6,98 5,49 8,48 7,48 6,48 Ludgeřovice H ,22 8,17 7,81 9,22 8,58 6,39 Markvartovice H ,92 8,17 9,22 10,62 8,75 7,58 Melč V ,29 10,61 9,00 13,50 12,54 11,90 23