Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji a Dolním Rakousku. Srovnávací studie získaných poznatků

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji a Dolním Rakousku. Srovnávací studie získaných poznatků"

Transkript

1 Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji a Dolním Rakousku Srovnávací studie získaných poznatků Zadavatel: Ledax o.p.s. Riegrova České Budějovice IČ: Zpracovatel: IVRO, v.o.s. Kollárova 731/ Písek IČ: Studie byla vytvořena v rámci projektu Sociální integrace bez hranic spolufinancovaného prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika březen - červenec 2012

2 Obsah 1. Úvod Subjektivní vnímání kvality života názory seniorů na vybrané otázky Shrnutí poznatků získaných během výměnných stáží Kvalita života seniorů v objektivním pohledu v souvislosti s demografickým stárnutím Použité zdroje Přílohy

3 1. Úvod Studie Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji a Dolním Rakousku byla vytvořena v rámci projektu Sociální integrace bez hranic realizovaného společností Ledax o.p.s. (dále Ledax) a rakouským partnerem SeneCura Sozialzentrum Krems Pflegeheimbetriebs gmbh (dále SeneCura). Projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Programu Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika Dokument srovnává výsledky studie Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji a studie Kvalita života seniorů v Dolním Rakousku, které jsou rovněž výstupy projektu Sociální integrace bez hranic. Tato studie je rozdělena do tří hlavních kapitol. Studie popisuje odlišnosti ve vnímání kvality života seniory z Jihočeského kraje a Dolního Rakouska. Porovnání vychází z kvalitativních šetření názorů seniorů, která byla realizována mezi seniory žijícími v Jihočeském kraji, resp. v Dolním Rakousku. Dále je obsahem studie vyhodnocení poznatků získaných účastníky čtyř výměnných stáží, které se v rámci projektu konaly. Výměnných stáží se účastnili senioři (klienti obou partnerských subjektů) a sociální pracovníci. Účastníci z Česka se seznámili s úrovní sociálních služeb pro seniory poskytovaných společností SeneCura v Dolním Rakousku a naopak rakouským seniorům a pracovníkům byly představeny domovy pro seniory a domy s pečovatelskou službou na území Jihočeského kraji. Poslední kapitola srovnává hlavní zjištění o kvalitě života seniorů v pěti hlavních aspektech: bydlení, stravování, využití volného času a nabídky sociální a zdravotnické péče. Konkrétní návrhy na zvýšení kvality života seniorů v těchto oblastech jsou uvedeny vždy v příslušné studii. 3 Vymezení pojmu senior Senioři jsou v této studii chápáni jako skupina obyvatel ve věku 65 a více let. Pojem senior nicméně není zpravidla právní ani statistickou kategorií, ale kategorií spíše sociologickou. Statistická definice seniora podle věku není u nás ani ve světě jednotná. Chronologický věk není jednotným kritériem pro zahrnutí osoby do kategorie senior, společným pro všechny statistické výstupy. Nicméně OSN a také Český statistický úřad či Eurostat zpravidla pracují právě s hranicí 65 let. Stáří je do značné míry subjektivním vjemem. Znaky, podle kterých lidé označí člověka za starého, jsou různé. Vedle určitého věku se jedná zejména o zhoršený fyzický stav, ztrátu duševní svěžesti, ztrátu autonomie, neschopnost přizpůsobit se změnám, nástup do penze, problémy s řešením obtížných situací, případně také narození vnoučete.

4 Z pohledu legislativy je v Rakousku je pojem senior definován v 2 Spolkového seniorského zákona, který řeší zastoupení zájmů starší generace na spolkové politické úrovni a režim organizací pro seniory. Ve smyslu tohoto zákona je jako senior definována osoba rakouské státní příslušnosti nebo příslušnosti země v rámci Evropského hospodářského prostoru s bydlištěm v Rakousku, která pobírá penzi a dosáhla věku 55 let (ženy) či 60 let (muži). V zákonných úpravách v oblasti sociálních služeb v Rakousku a Dolním Rakousku jsou dále používány pojmy jako staří lidé, starší generace, starší lidé. V legislativě ČR není pojem senior exaktně definován. Obecně je však za seniora v našich podmínkách považována osoba starší 65 let. Mladším seniorem je dle členění cílových skupin příjemců sociálních služeb v ČR osoba ve věku let a starším seniorem pak osobě starší 80 let. 4

5 2. Subjektivní vnímání kvality života názory seniorů na vybrané otázky Cílem projektu bylo mj. zachytit subjektivní pohled seniorů žijících v Jihočeském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko na kvalitu jejich životů. Byla provedena dvě vlastní kvalitativní šetření na území obou zkoumaných regionů. V této kapitole je provedeno základní srovnání výsledků obou šetření. Podrobnější informace jsou uvedeny v příslušných studiích (vč. například členění odpovědí podle věku, pohlaví, bydliště). Šetření měla podobu rozhovorů se seniory žijícími na území obou sledovaných regionů. Šetření proběhlo mezi klienty společnosti Ledax i společnosti SeneCura. Za seniora byli, jako v celé této studii, považováni lidé starší 65 let. Rozhovory byly realizovány v průběhu května až června roku 2012 v případě jihočeského šetření a července až srpna roku 2012 v případě dolnorakouského šetření a byly prováděny sociálními pracovníky. Rozhovory měly polostandardizovanou formu. Jako podklad pro rozhovor posloužil dotazník, do kterého byly názory seniorů zaznamenány pro možnost souhrnného zpracování. Otázky směřovaly do oblasti sociálních a zdravotnických služeb a spokojenosti s nimi. Bylo zjišťováno, jak v obecném pohledu hodnotí senioři kvalitu svého života a případně, zda nepostrádají pomoc v nějaké oblasti svého života. Samostatná otázka byla věnována volnočasovým aktivitám. Byla zvolena kombinace uzavřených otázek a otázek otevřených pro zachycení vlastních názorů respondentů. 5 Jihočeské šetření bylo rozsáhlejší, celkem se podařilo uskutečnit 207 rozhovorů se seniory z jižních Čech. Mezi dolnorakouskými seniory se podařilo zrealizovat 60 rozhovorů. Šetření se uskutečnilo mezi klienty obou partnerských společností. Struktura respondentů V obou šetřeních převládaly respondentky ženy nad respondenty muži. V případě Jihočeského kraje tvořili ženy 58 % všech respondentů, v případě dolního Rakouska 90 %. Převaha žen je ve vyšších věkových skupinách přirozeným jevem vzhledem k vyšší míře úmrtnosti mužů. V dolnorakouském šetření byly více zastoupeny vyšší věkové skupiny, což také přispělo k vyššímu zastoupení žen v šetření. Ženy byly zároveň více ochotné se na šetření podílet. Věkové složení respondentů ukazuje následující tabulka. V obou šetřeních byla nejpočetněji zastoupena skupiny osmdesátníků, kteří tvořili více než polovinu dotázaných v obou regionech. Celkově bylo do šetření zapojeno více starších seniorů (80 +) než mladších,

6 důvodem je vyšší zastoupení této skupiny mezi klienty obou partnerských společností, Ledax i SeneCura. Mezi mladými seniory je méně těch, kteří potřebují využívat služby nabízené oběma společnostmi. Věková struktura respondentů obou šetření se podobá, i když u dolnorakouského šetření jsou více zastoupeny skupiny osmdesátníků a devadesátníků. Věková struktura regionu je i ve skutečnosti o něco starší v porovnání s Jihočeským krajem. Nejméně byli zastoupeni mladí senioři (mladší sedmdesáti let), protože tato skupina je užší - začíná spodní hranicí 65 let, která je v této studii ztotožněna se spodní hranicí seniorského věku člověka. Tabulka 1: Struktura respondentů dle věkových skupin Celkem JčK Celkem DR věková skupina počet podíl počet podíl % 3 5% % 9 15% % 39 65% 90 a více 20 10% 9 15% celkem % % Výsledky šetření 6 Otázka č. 4: Jak hodnotíte kvalitu svého života? JčK: n = 206, 1 neodpověděl DR: n = 60 První otázka zjišťovala subjektivní vnímání kvality života seniorů podle toho, jak sami tento pojem chápou. Pojem kvalita života jim nebyl nikterak vysvětlován. V obou sledovaných regionech převládalo mezi seniory hodnocení dobrá (38 % respondentů v JčK a 50 % v DR), které následovala odpověď běžná/normální (31 % respondentů v JčK a 30 % v DR). Tyto kategorie směřují k či neutrálnímu či mírně pozitivnímu hodnocení tvoří většinu odpovědí v obou šetřeních. Dalším pozitivním zjištěním je, že 17 % dotazovaných seniorů z jižních Čech a 20 % dotazovaných seniorů z Dolního Rakouska hodnotí kvalitu svého života nejlepším hodnocením (velmi dobrá). Mezi dolnorakouskými seniory se dokonce neobjevila žádná negativní odpověď. Jihočeští senioři byli pesimističtější. Jako špatnou hodnotilo kvalitu svého života 12 % z nich a jako velmi špatnou 1 %, tj. 3 respondenti. Mezi těmito třemi respondenty jsou pouze muži, a to ve věku 65, 80, resp. 83 let.

7 Graf 1 Struktura odpovědí na otázku Jak hodnotíte kvalitu svého života Jihočeský kraj velmi dobrá dobrá běžná špatná velmi špatná ženy muži Graf 2 Struktura odpovědí na otázku Jak hodnotíte kvalitu svého života Dolní Rakousko velmi dobrá dobrá běžná špatná velmi špatná ženy muži Rozdíly ve vnímání kvality života mezi muži a ženami v jihočeském šetření byly malé. Muži nejčastěji vnímali kvalitu svého života jako dobrou (43 % respondentů), ženy také jako dobrou (35 %) a dále jako běžnou (34 %). V hodnocení špatná převládají mírně ženy (13 % ku 9 % u mužů). K hodnocení velmi špatná se uchýlili pouze muži, jak již byli řečeno. V dolnorakouském šetření se rozdíly vyskytly, ale jsou dány zejména menším rozsahem šetření. Všichni muži zvolili hodnocení dobrá, u žen byly odpovědi variabilnější.

8 Následující otázky se soustřeďovaly na zjištění důvodů, proč senioři vnímají kvalitu svého života tak, jak uvedli výše. Otázka č. 5 Vyjmenujte sociální služby, které využíváte? JčK: n = 207 DR: n = 57 (3 neodpověděli) Většina respondentů využívala nějakou sociální službu a to vzhledem k tomu, že šetření probíhalo převážně mezi klienty klientů společností Ledax, resp. SeneCura. V případě Jihočeského kraje využívala naprostá většina respondentů jednu sociální službu. Tři respondenti využívali dvě sociální služby a jeden respondent nevyužíval žádnou. U dolnorakouského šetření také většina respondentů využívala jednu sociální službu (30 dotazovaných), tři dotázaní užívali dvě sociální služby a tři respondenti užívali tři sociální služby. V tomto šetření je výrazně vyšší podíl těch, kteří nevyužívali žádnou sociální službu (37 %). Graf 3 Počet sociálních služeb, které využívají respondenti z Jihočeského kraje (graf vlevo) Graf 4 Počet sociálních služeb, které využívají respondenti z Dolního Rakouska (graf vpravo) 5% 5% 8 37% 53% žádná jedna dvě tři U jihočeských respondentů všichni, kteří uvedli, že využívají nějakou sociální službu, byli uživateli pečovatelské služby. Vždy se jednalo o pečovatelskou službu společnosti Ledax. Tři respondenti, kteří deklarovali dvě sociální služby, využívali kromě pečovatelské služby také osobní asistenci. V případě osobní asistence, byli dva respondenti klienty společnosti Ledax o.p.s. a jeden Městské charity České Budějovice. Všichni dolnorakouští respondenti, kteří užívali sociální služby, využívali pečovatelskou službu. Dále byly uváděny: ošetřovatelská zdravotní péče a fyzioterapie, domov pro seniory, domov s pečovatelskou službou, dovážka oběda.

9 Otázka č. 6 Jak jste spokojen/a s kvalitou sociálních služeb, které využíváte? JčK: n = 206, jeden sociální služby nevyužívá; u tří respondentů jsou započítány názory na obě soc. služby, které využívají DR: n = 36, 21 respondentů sociální služby nevyužívá; u tří je započítán názor na obě soc. služby, které využívají; u dalších tří je započítán názor na všechny tři soc. služby; které využívají; tři neodpověděli Šetření ukázalo vysokou míru spokojenosti s poskytovanými sociálními službami jak mezi jihočeskými respondenty, tak respondenty z Dolního Rakouska. V obou šetřeních převládají pozitivní odpovědi ano a spíše ano. Zcela spokojených respondentů (odpověď ano) je větší podíl mezi jihočeskými seniory. Na druhou stranu v dolnorakouském šetření se nevyskytla ani jedna negativní odpověď. U jihočeského šetření jeden respondent odpověděl, že spíše není spokojen a jeden, že není spokojen. V prvním případě respondentka uvedla, že není spokojena s principem poskytování služby ( nejsou to služby, ale obchod ) a služby považuje za drahé. V druhém případě respondent neuměl svůj názor vysvětlit. Graf 5 Spokojenost s kvalitou sociálních služeb, které využívají respondenti z Jihočeského kraje (graf vlevo) Graf 6 Spokojenost s kvalitou sociálních služeb, které využívají respondenti z Dolního Rakouska (graf vpravo) 0,5% 0,5% 0% 9 13% 47% 53% 86% ano spíše ano spíše ne ne nevím ano spíše ano spíše ne ne nevím

10 Otázka č. 7 Co by se mělo na fungování sociálních služeb, které využíváte, změnit? JčK: n = 195 (1 respondent služby nevyužívá, 11 neodpovědělo), pokud některý respondent uvedl více názorů, byly započteny všechny se stejnou váhou DR: n = 36, 21 respondentů sociální služby nevyužívá; 3 neodpověděli; pokud některý respondent uvedl více názorů, byly započteny všechny se stejnou váhou Otázka co by se mělo na fungování sociálních služeb změnit byla položena všem respondentům, bez ohledu na to, jak byli s fungováním služby spokojeni. Odpovědi jsou souhrnně uvedeny v následujících tabulkách zvlášť za obě šetření. Uvedeny jsou pouze odpovědi s vyšší četností než jedna. V případě jihočeského kraje se jedná de facto o názory na pečovatelskou službu firmy Ledax o.p.s. Je potřeba upozornit, že odpovědi za obě šetření nelze jednoznačně srovnávat, vzhledem k tomu, že respondenti hodnotili v podstatě jiný typ služby. I přesto se však ukazují některé podobné odpovědi, zejména v obecné rovině. Někteří respondenti také uváděli připomínky, které se vztahují k sociálním službám pouze nepřímo, ale i takové jsou shrnuty v tabulkách. Tabulka 2: Odpovědi jihočeských respondentů na otázku Co by se mělo změnit na fungování sociálních služeb odpověď četnost odpovědi nic 117 zlevnit služby 21 časová dostupnost 18 zlepšení kvality jídla 13 věnovat uživateli více času 7 lepší financování státem 5 nabízet volnočasové aktivity 2 nevím 11 Poznámka: někteří uvedli více názorů 10

11 Tabulka 3: Odpovědi dolnorakouských respondentů na otázku Co by se mělo změnit na fungování sociálních služeb odpověď nic 12 věnovat více času uživateli 6 vyšší příspěvek na péči 6 individuální užívání veřejných dopravních prostředků více personálu 3 dělat zastávky podle potřeby 3 rychlé a velkorysejší vyřízení a méněkrát vybírat peníze na každou maličkost Poznámka: někteří uvedli více názorů více zastávek 3 mělo by se obecně něco zlepšit 3 snížení nájmu 2 více se zabývat lidmi častost odpovědí Nejčastější odpovědí v obou šetřeních bylo, že by se na fungování sociální služby nemělo nic měnit, což koresponduje s vysokou mírou spokojenosti se službou. Někteří respondenti přesto dokázali vyjádřit konkrétní připomínku k fungování sociálních služeb. Podobnost mezi odpověďmi jihočeských a dolnorakouských seniorů je zejména v otázce financí a přístupu personálu ke klientovi. V oblasti financí se objevily názory, že by mělo dojít ke zlevnění poskytovaných služeb. Dolnorakouští senioři dále uvedli, že by uvítali zvýšení příspěvku na péči. Čeští senioři projevili názor, že by se mělo obecně zlepšit financování sociálních služeb ze strany státu. Další odpovědí, kterou lze vysledovat u obou dotazovaných skupin, je množství času, který je věnován seniorům ze strany pečovatelek. Senioři v obou regionech si přejí, aby jim bylo věnováno více času na popovídání (nebýt sám). Případně by uvítali více pečovatelek, což také souvisí s otázkou vytíženosti personálu. V případě českých respondentů bylo dále častým požadavkem rozšíření časové dostupnosti služby, zlepšení kvality rozvážených jídel, možnost volnočasových aktivit a objevily se i další jednotlivé odpovědi, např.: požadavek na sloučení sociální a zdravotní sféry, vyšší ohodnocení práce pečovatelek nebo požadavek, aby se u klienta nestřídaly různé pečovatelky. 11

12 Otázka č. 8 Postrádáte pomoc v nějaké oblasti života? Případně v jaké? JčK: n = 207 DR: n = 58, 12 neodpovědělo Velká většina respondentů nepostrádá pomoc v žádné oblasti života, jak uvedlo 89 % jihočeských a 81 % dolnorakouských respondentů. Graf 7 Odpovědi jihočeských respondentů na otázku Postrádáte pomoc v nějaké oblasti života? (graf vlevo) Graf 8 Odpovědi dolnorakouských respondentů na otázku Postrádáte pomoc v nějaké oblasti života? (graf vpravo) ano 11% ano 19% ne 89% ne 81% 12 Jihočeští senioři byli sdílnější při specifikaci této otázky. Někteří jmenovali konkrétní problémy, ostatní mluvili spíše obecně. Nejčastěji senioři postrádají kontakt se sociálním prostředím, připadají si osamoceně (uvedlo 10 seniorů). Někteří postrádají rodinu nebo mají s rodinou sporadický kontakt, jiným chybí přítel pro popovídání apod. Dále si senioři stěžovali na finanční otázku malé důchody, vysoké ceny především potravin a léků. Vícekrát se objevily stížnosti na bariérovost budov a problém u imobilních dopravit se k lékaři, do města apod. Někteří mluvili obecně a potřebě větší slušnosti ve společnosti mezi lidmi nebo více tolerance pro starší generaci. Pouze jeden z rakouských seniorů odpověď na tuto otázku rozvedl. Uvedl, že postrádá pomoc při vyřizování příspěvku na péči.

13 Otázka č. 9 Pokud byste potřeboval/a celodenní péči, jakou formu bydlení byste volil/a? JčK: = 207 DR: n = 58, 2 neodpověděli Tato otázka měla za cíl odhalit preference seniorů ohledně bydlení a to v případě, že by potřebovali celodenní péči. Strukturu odpovědí ukazují následující grafy. Důvodem, proč se liší odpovědi rakouských a českých respondentů lze do značné míry spatřovat v tom, že se obě skupiny liší z hlediska toho, jaké sociální služby využívají. Zatímco většina českých respondentů bydlela v domácím prostředí (případně v domě s pečovatelskou službou) a využívala terénní sociální služby, rakouští respondenti využívali spíše pobytové služby. U jihočeských respondentů se ukázaly dosti různorodé preference. Celkově mírně převažovala preference zůstat v domácím prostředí (96 respondentů) nad pobytem v zařízení (94 respondentů). Toto zjištění je překvapivé, původně jsme předpokládali vyšší zastoupení snahy zůstat v domácím prostředí. Z pohledu zařízení je o něco více preferován domov s pečovatelskou službou před domovem pro seniory. Zajímavé je poměrně vysoké zastoupení odpovědi nevím, která se naopak nevyskytla u dolnorakouských respondentů. To může ukazovat na jejich vyšší připravenost v oblasti plánování stáří. Dolnorakouští respondenti výrazně preferovali pobytová zařízení nad domácí péčí, 60 % respondentů by se chtělo nastěhovat do domova s pečovatelskou službou, 23 % respondentů by se cítilo bezpečněji v domově pro seniory a pouze 17 % respondentů by chtělo žít doma ve svém prostředí, aby se o ně starali a pečovali jejich blízcí. Celkem by tedy 83 % všech dotazovaných dalo přednost péči v pobytovém zařízení. 13

14 Graf 9 Preference jihočeských seniorů ohledně bydlení v případě potřeby celodenní péče Graf 10 Preference dolnorakouských seniorů ohledně bydlení v případě potřeby celodenní péče 14 5% 12% 0% doma s využitím pomoci blízkých (rodina, přátelé, sousedi) doma s využitím pomoci sociálních služeb doma s využitím pomoci blízkých a sociálních služeb 60% 23% domov pro seniory domov s pečovatelskou službou nevím

15 Otázka č. 10 Jste spokojen/a s úrovní zdravotní péče, která je Vám poskytována (při návštěvě lékaře, v nemocnici)? JčK: n = 207 DR: n = 54, 6 neodpovědělo Je možné konstatovat vysokou spokojenost s kvalitou zdravotní péče v obou regionech. Vyšší spokojenost byla vysledována u dolnorakouských respondentů, kteří byli v naprosté většině spokojeni (93 % odpovědí ano, 7 % odpovědí spíše ano ). Nikdo neodpověděl spíše ne, ne nebo nevím. Také u jihočeských respondentů převládaly pozitivní odpovědi. Zcela spokojeno bylo 69 % respondentů, spíše spokojena byla necelá čtvrtina. Pouze 6 respondentů bylo spíše nespokojeno a 4 respondenti byli nespokojeni. Senioři uváděli následující připomínky: špatný přístup zdravotnického personálu k pacientovi (2 x), chybějící odbornost (3 x), péče neřeší zdraví pacienta komplexně a není důsledná, např. preventivní prohlídky jsou pouze na vyžádání (3 x), zanedbávání hygieny při pobytu v nemocnici (1 x). Graf 11 Spokojenost jihočeských seniorů s úrovní zdravotní péče (graf vlevo) Graf 12 Spokojenost dolnorakouských seniorů s úrovní zdravotní péče (graf vpravo) 3% 2% 2% 15 7% 24% 69% 93% ano spíše ano spíše ne ne nevím ano spíše ano spíše ne ne nevím Otázka č. 11 Jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče (vzdálenost k lékaři, bezbariérovost zdravotních zařízení, lékařská první pomoc)? JčK: n = 207 DR: n = 53, 7 neodpovědělo I v otázce dostupnosti zdravotní péče byli senioři v obou regionech spokojeni. Mezi respondenty z jižních Čech byla spokojenost o něco nižší, než tomu bylo v těch z Dolního

16 Rakouska. Spokojeno bylo 89 % jihočeských seniorů oproti 10 % nespokojených. Ti byli požádáni o komentář. Nejčastějším problémem z hlediska dostupnosti zdravotní péče byla velká vzdálenost ordinace lékaře (uvedeno 9 x), dále byl zmiňován problém bariérových vstupů ve zdravotnických zařízeních (uvedeno 4 x), málo flexibilní ordinační hodiny lékaře, dlouhé čekání před ordinací a nedostatečná návštěvní služba obvodního lékaře (uvedeno 5 x). Mezi rakouskými respondenty byli pouze tři nespokojené respondentky. Důvodem nespokojenosti s dostupností zdravotní péče byly fyzické bariéry ve městech, např. krátký čas pro přechod na přechodu pro chodce, který brání bezpečnému překonání ulice, problém přejet s podpůrným vozíčkem dlážděnou silnici nebo překonat schody. Graf 13 Spokojenost jihočeských seniorů s dostupností zdravotní péče (graf vlevo) Graf 14 Spokojenost dolnorakouských seniorů s dostupností zdravotní péče (graf vpravo) 4% 1% 6% 8% 22% 67% 92% 16 ano spíše ano spíše ne ne nevím ano spíše ano spíše ne ne nevím Otázka č. 12 Uvítal/a byste možnost využití domácí ošetřovatelské péče? JčK: n = 207 DR: n = 33, 27 neodpovědělo Tato otázka zjišťovala, jaký podíl respondentů využívá domácí ošetřovatelskou péči a zejména, zda by ti, kteří tuto péči nevyužívají, uvítali možnost jejího využití. V oblasti zdravotnictví jsou poskytovány seniorům tzv. ošetřovatelské služby, které jsou indikovány praktickým lékařem a jsou plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Ošetřovatelská péče je zajišťována v domácím prostředí a je určena pacientům bez rozdílu věku, u kterých není nutná hospitalizace, ale jejich zdravotní stav vyžaduje pravidelnou kvalifikovanou péči. Otázka se vztahuje nejen k současnému zdravotnímu stavu seniora, ale i hypotetické situaci v budoucnosti, kdy by senior mohl tuto službu využívat. Respondentům bylo vysvětleno, co se skrývá pod pojmem domácí ošetřovatelské péče. Větší podíl jihočeských oproti dolnorakouským seniorům tuto službu využívá. Službu by uvítalo 32 % jihočeských

17 a dokonce 64 % dolnorakouských respondentů. Odpověď ne tvoří u obou skupin cca jednu pětinu. Šetření poukázalo na nízkou informovanost o této službě. Graf 15 Hodnocení možnosti využívání domácí ošetřovatelské péče jihočeskými seniory (graf vlevo) Graf 16 Hodnocení možnosti využívání domácí ošetřovatelské péče dolnorakouskými seniory (graf vpravo) 22% 32% 9% 9% 26% 18% 64% 20% ano ne nevím využívám ji ano ne nevím využívám ji Otázka č. 13 Uvítal/a byste možnost využití volnočasových aktivit pro seniory (např. v klubech seniorů; turistika, trénování paměti, hraní her, cvičení apod.)? JčK: n = 207 DR: n = 42, 18 neodpovědělo V otázce volnočasových aktivit se odpovědi jihočeských a dolnorakouských respondentů liší nejvíce ze všech položených otázek v šetření. 17 Graf 17 Hodnocení možnosti využívání volnočasových aktivit jihočeskými seniory (graf vlevo) Graf 18 Hodnocení možnosti využívání volnočasových aktivit dolnorakouskými seniory (graf vpravo)

18 20% 7% 27% 13% 60% 0% 0% 73% ano ne nevím využívám je ano ne nevím využívám je Jedna pětina jihočeských a více než čtvrtina dolnorakouských respondentů již nějaké organizované volnočasové aktivity využívala. Celá zbývající část dolnorakouských seniorů, tj. 73 %, by aktivity uvítala. Nikdo neměl odmítavý postoj. Ukazuje se zde větší zájem o volnočasové aktivity ze strany této skupiny seniorů. Jihočeští senioři naopak většinou neměli o volnočasové aktivity zájem (uvedlo 60 % z nich). Pouze malé procento (7 %) respondentů by uvítalo možnost volnočasových aktivit. Někteří uváděli, že jsou samotářské povahy, že jsou raději sami, než by se účastnili skupinových aktivit. Lze předpokládat, že by se někteří potřebovali s nabídkou volnočasových aktivit blíže seznámit, aby si udělali názor, zda je chtějí či nechtějí využívat. Opět můžeme předpokládat, že k rozdílným odpovědím přispěl fakt, že většina jihočeských respondentů bydlí v domácím prostředí, kdežto dolnorakouští senioři bydlí v pobytovém zařízení. 18 Respondenti měli uvést, o jaké konkrétní volnočasové aktivity by měli zájem. Většina dolnorakouských seniorů, která na otázku dopověděla, by přivítala různé hry (např. karetní) a turistické dny. K dalším upřednostňovaným aktivitám patří trénink paměti (6 respondentů) nebo cvičení a koncerty (3 respondenti). Nejvíce jihočeských respondentů by uvítalo večery pro seniory v podobě posezení při živé při hudbě, se zpěvem a případně i tancem (uvedlo 21 respondentů). Dalších 6 respondentů uvádělo posezení a popovídání s ostatními seniory. Dále by senioři přivítali: přednášky, např. o cestování, o historii, knihách nebo se zdravotní tématikou (14 resp.), trénování paměti (5 resp.), cvičení a rehabilitace (4 resp.), zájezdy a turistika (4 resp.), společenské hry (3 resp.), ruční práce (2 resp.) a dále zpívání, aktivizace s dětmi, divadelní představení a mše nebo duchovní podpora (každá aktivita 1 x). Porovnání výsledků šetření

19 Senioři hodnotili kvalitu svého života převážně pozitivně nebo neutrálně. Lehce pesimističtější pohled na kvalitu života byl u jihočeských respondentů šetření. Žádný z dotázaných dolnorakouských seniorů nehodnotil kvalitu svého života jako špatnou nebo velmi špatnou, v případě jižních Čech takto odpovědělo 13 % respondentů. Ukázala se velmi vysoká míra spokojenosti s poskytovanými sociálními službami 1 jak mezi jihočeskými respondenty (99 % odpovědí), tak respondenty z Dolního Rakouska (100 % odpovědí). V otázce, co by se mělo změnit na fungování sociálních služeb, se senioři z obou regionů shodují ve dvou názorech. Jedná se o zlevnění služeb (případně zvýšení příspěvku na péči) či obecně zlepšení způsobu financování sociálních služeb v případě Česka. A dále si přejí, aby jim bylo věnováno více času ze strany pečovatelek, zejména na popovídání. Většina dotázaných seniorů v obou regionech nepostrádá pomoc v žádné oblasti života (u obou regionů to uvedlo přes 80 % dotázaných). Nicméně ti, kteří ji postrádají, hovořili zejména o chybějícím kontaktu s lidmi (rodinou, přáteli apod.). Dále si senioři stěžují na finanční otázku malé důchody vs. vysoké ceny (především potravin a léků). Vícekrát se objevily stížnosti na bariérovost budov a veřejné hromadné dopravy. Dolnorakouští respondenti by v případě potřeby celodenní péče výrazně preferovali pobytová zařízení nad domácí péčí (uvedlo 83 %), u jihočeských respondentů naopak mírně převažovala preference domácí prostředí, zejména s využitím sociálních služeb. Šetření ukázalo vysokou míru spokojenosti s kvalitou i dostupností zdravotní péče. V Dolním Rakousku byli respondenti v těchto otázkách o něco spokojenější než v Jihočeském kraji. Zhoršená dostupnost zdravotnické péče byla často v obou regionech připisována existenci fyzických bariér (budovy zdravotnických zařízení, bariéry ve veřejném prostoru, ve veřejné dopravě). Ukázal se rozdílný zájem o organizované volnočasové aktivity pro seniory. Zatímco dolnorakouští senioři měli o aktivity velký zájem (u 73 % odpovědí), mezi jihočeskými respondenty převažoval nezájem (60 % resp.) Respondenti využívali nejčastěji jednu sociální službu, většinou se jednalo o služby firem Ledax a SeneCura.

20 3. Shrnutí poznatků získaných během výměnných stáží V rámci projektu byly uskutečněny celkem čtyři výměnné stáže dvě u rakouského partnera SeneCura v Dolním Rakousku a dvě v Jihočeském kraji pořádané společností Ledax. Cílem stáží byla vzájemná výměna zkušeností. Na závěr každého pobytu byli jeho účastníci požádáni o vyplnění krátkého dotazníku na základě získaných zkušeností. Cílem dotazníku nebylo zjistit jen spokojenost s výměnnou stáží, ale také pohled na kvalitu života seniorů v dané zemi. Vyhodnocení dotazníků je uvedeno v této kapitole. Stáže se uskutečnily v následujících termínech a s následujícím počtem účastníků: : 2 sociální pracovnice společnosti Ledax a 5 seniorů uživatelů sociálních služeb společnosti Ledax : 2 zaměstnankyně společnosti SeneCura a 5 seniorů klientů společnosti SeneCura : 6 sociálních pracovnic společnosti Ledax a 3 senioři uživatelé sociálních služeb společnosti Ledax o.p.s : 2 zaměstnankyně společnosti SeneCura a 5 seniorů klientů společnosti SeneCura Obrázek 1: Fotografie z výměnných stáží 20 Vzhledem k tomu, že se někteří senioři/seniorky a některé zaměstnankyně účastnili hned dvou výměnných stáží, je celkový počet účastníků (v součtu za všechny stáže dohromady) následující: 7 zaměstnankyň společnosti Ledax 7 českých seniorů

21 3 zaměstnankyně společnosti SeneCura 9 rakouských seniorů Všech 14 českých účastníků stáží a 12 rakouských se zapojilo do dotazníkového šetření. Vyhodnocení položených otázek je uvedeno níže. Vybrané otázky jsou členěny podle původu respondenta: Česko/Rakousko. Otázka č. 1: Kde se podle Vašeho názoru žije seniorům lépe? V Rakousku nebo v České republice? Zdůvodněte. n=26, (odpověděli všichni, 2 respondenti nezdůvodnily odpověď) Respondenti byli nejprve vyzváni, aby zhodnotili, kde se dle jejich názoru žije seniorům lépe. Naprostá většina dotázaných mínila, že lépe se žije seniorům v Rakousku. Pouze jeden senior z Česka a jeden z Rakouska uvedli Českou republiku. Graf 19 Struktura odpovědí na otázku Kde se, podle Vašeho názoru, žije seniorům lépe? 11% 8% Česko Rakousko neodpověděli 21 81% Respondenti byli dále vyzváni, aby svou odpověď zdůvodnili. Tři respondenti nedokázali odpovědět. Mezi nimi byli i dva senioři, kteří uvedli Česko. Následující souhrn tedy představuje odůvodnění výběru Rakouska jako země, kde se seniorům žije lépe. Pokud někdo uvedl více důvodů, byly započítány všechny z nich. Nejčastější uváděným důvodem pro výběr Rakouska byl vyšší standard péče o seniory oproti Česku (uvedlo 25 % respondentů, kteří vybrali Rakousko). Jak bylo zmiňováno, Rakousko je o krok napřed oproti Česku, a to i v oblasti péče o seniory. Nejčastěji si respondenti všímali problému existence mnohalůžkových pokojů v českých pobytových zařízeních. Další častou odpovědí byla lepší finanční podpora pro seniory v Rakousku, jak uvedlo 17 % respondentů. Více než pětina respondentů argumentovala vyšší životní úrovní, či lepší

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Občané o stavu životního prostředí květen 2013 oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické

Více

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016 oe606 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 0 2 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí - 206 Technické parametry

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí Soubor respondentů Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí senioři celkem lidi ženy muži celkem 300 214 86 % 100% 71% 29% V dotazování jsme vyhodnotili

Více

Analýza bydlení pro osoby se zdravotním postižením pro projekt Komunitní plánování sociálních služeb ORP Tábor

Analýza bydlení pro osoby se zdravotním postižením pro projekt Komunitní plánování sociálních služeb ORP Tábor Analýza bydlení pro osoby se zdravotním postižením pro projekt Komunitní plánování sociálních služeb ORP Tábor (reg. číslo projektu CZ.1.04/3.1.03/65.00028) Výstupy z dotazníků zpracoval Bc. Jan Mácha,

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2012

Občané o stavu životního prostředí květen 2012 oe206 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Technické parametry Občané o stavu životního prostředí

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům

Postoje české veřejnosti k cizincům TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům Technické

Více

Analýza sociálních služeb obce Sudice

Analýza sociálních služeb obce Sudice Analýza sociálních služeb obce Sudice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH podpořeného z prostředků EU a českého státního rozpočtu. 0 Obsah Úvod... 2 1. Základní informace... 2 2. Informace

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

Vyhodnocení dotazníku kvalita poskytované služby

Vyhodnocení dotazníku kvalita poskytované služby Cíl anketního šetření Vyhodnocení dotazníku kvalita poskytované služby Anketní šetření je jedním z nástrojů, jak lze zjistit názory uživatelů pečovatelské služby na poskytovanou službu. Respondenti se

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení životních podmínek v místě bydliště duben

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2014

Občané o stavu životního prostředí květen 2014 oe06 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 20 Technické

Více

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu Dotazníkové šetření mezi obyvateli V rámci přípravy tohoto strategického plánu bylo provedeno dotazníkové šetření mezi zastupiteli a obyvateli města Sadská. Cílem šetření bylo zjistit problémy, nedostatky

Více

Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů

Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů Zpracovatel: GI projekt o.p.s. Zadavatel: 14.9.2012 1 Cíle projektu Identifikace skutečných potřeb cílové skupiny seniorů v Libereckém kraji

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření

Vyhodnocení dotazníkového šetření Statutární město Ostrava městský obvod Slezská Ostrava Odbor sociálních věcí Vyhodnocení dotazníkového šetření Na oddělení sociálních služeb odboru sociálních věcí Úřadu městského obvodu Slezská Ostrava

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2010

Více

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017 Tisková zpráva Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 0 Přibližně dvě třetiny občanů pokládají míru zadlužení obyvatelstva i státu za vysokou. Sedm z deseti Čechů vnímá jako závažný problém míru zadlužení

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Analýza sociálních služeb obce Chuchelná

Analýza sociálních služeb obce Chuchelná Analýza sociálních služeb obce Chuchelná Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření

Vyhodnocení dotazníkového šetření Statutární město Ostrava městský obvod Slezská Ostrava Odbor sociálních věcí Vyhodnocení dotazníkového šetření Na oddělení sociálních služeb odboru sociálních věcí Úřadu městského obvodu Slezská Ostrava

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.6.2004 41 Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Tato aktuální informace se zabývá

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

Zpracovala Agora CE, o.p.s. Petra Rezka 12, Praha 4 Tel.: (+420) web:

Zpracovala Agora CE, o.p.s. Petra Rezka 12, Praha 4 Tel.: (+420) web: Zpracovala Agora CE, o.p.s. Petra Rezka 12, 140 00 Praha 4 Tel.: (+420) 261 222 914 web: www.agora-ce.cz Obsah: 1. Charakteristika respondentů zapojených do ankety 2. Charakteristika a spokojenost se současným

Více

Vyhodnocení dotazníku kvalita poskytované služby

Vyhodnocení dotazníku kvalita poskytované služby Vyhodnocení dotazníku kvalita poskytované služby Cíl anketního šetření Anketní šetření je jedním z nástrojů, jak lze zjistit názory uživatelů pečovatelské služby na poskytovanou službu. Respondenti se

Více

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Technické

Více

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura

Více

ANALÝZA POTŘEB A PROCESU KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA

ANALÝZA POTŘEB A PROCESU KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA ANALÝZA POTŘEB A PROCESU KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA Zpracovala společnost PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. E-mail: info@rozvoj-obce.cz

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: po00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 8 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s oblastmi sociální politiky, a školství

Více

Analýza sociálních služeb obce Oldřišov

Analýza sociálních služeb obce Oldřišov Analýza sociálních služeb obce Oldřišov Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. 0 Obsah Úvod... 2 1. Základní

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% nemáte obavy. má obavy I.04 II.02 II.05 III.03

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% nemáte obavy. má obavy I.04 II.02 II.05 III.03 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Obavy veřejnosti, pocit bezpečí a spokojenost s činností

Více

Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva

Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva Závěrečné zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva St. Pölten 27.1.2014 Tematický okruh

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Analýza sociálních služeb města Kravaře

Analýza sociálních služeb města Kravaře Analýza sociálních služeb města Kravaře Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Obsah Úvod... 2 1. Základní informace...

Více

Zpracovala Agora Central Europe, o.p.s. Petra Rezka 12, Praha 4 Tel.: (+420) web:

Zpracovala Agora Central Europe, o.p.s. Petra Rezka 12, Praha 4 Tel.: (+420) web: Zpracovala Agora Central Europe, o.p.s. Petra Rezka 12, 140 00 Praha 4 Tel.: (+420) 261 222 914 web: www.agora-ce.cz Obsah: 1. Charakteristika respondentů zapojených do ankety 2. Charakteristika a spokojenost

Více

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014 ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

RESPONDENTI DLE EKONOMICKÉ AKTIVITY

RESPONDENTI DLE EKONOMICKÉ AKTIVITY Vyhodnocení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření proběhlo v roce 2014. Respondenti měli možnost vyplnit buď tištěnou, nebo elektronickou verzi dotazníku. Tištěná verze dotazníku byla distribuována

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

Domov pro seniory Chvalkov 41, Trhové Sviny. tel: , fax: ,

Domov pro seniory Chvalkov 41, Trhové Sviny. tel: , fax: , Domov pro seniory Chvalkov 41, 374 01 Trhové Sviny tel: 386 323 137, fax:386 322 250, e-mail: chvalkov.senior@seznam.cz www.domovchvalkov.cz Vyhodnocení - Dotazník spokojenosti 2012 - Vážení čtenáři, v

Více

Češi k prezidentským volbám v USA

Češi k prezidentským volbám v USA TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Češi k prezidentským volbám v USA Technické parametry

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

HODNOCENÍ KVALITY POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V DOMOVĚ PRO SENIORY LIDICKÁ 189

HODNOCENÍ KVALITY POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V DOMOVĚ PRO SENIORY LIDICKÁ 189 HODNOCENÍ KVALITY POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V DOMOVĚ PRO SENIORY LIDICKÁ 189 Vážená paní / vážený pane, dovolujeme si Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který se týká kvality poskytovaných služeb v našem

Více

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči

závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči Realizace: Sociotrendy - výzkumná agentura 2/2011 Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu

Více

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016 pm0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +0 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině

Více

Občanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE. Výsledky anketního šetření názorů seniorů žijících v obcích zapojených do území MAS KRAJINA SRDCE

Občanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE. Výsledky anketního šetření názorů seniorů žijících v obcích zapojených do území MAS KRAJINA SRDCE Občanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE Výsledky anketního šetření názorů seniorů žijících v obcích zapojených do území MAS KRAJINA SRDCE 2014 1 Obsah 1. Základní údaje o šetření... 3 2. Hodnocení odpovědí

Více

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O eu100 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201

Více

PRŮZKUM SPOKOJENOSTI OBYVATEL S MĚSTSKÝM ÚŘADEM TRUTNOV

PRŮZKUM SPOKOJENOSTI OBYVATEL S MĚSTSKÝM ÚŘADEM TRUTNOV str 1 PRŮZKUM SPOKOJENOSTI OBYVATEL S MĚSTSKÝM ÚŘADEM TRUTNOV dotazníkové šetření Projekt: Zvýšení kvality řízení v úřadech územní veřejné správy Reg. číslo projektu: CZ.1.04/4.1.01/53.00047 Aktivita projektu:

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58%

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58% TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o inflaci a reálných příjmech leden 06 Technické parametry

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, IČO 750 111 91, ČSOB 220196017/0300 SOCIÁLNÍ SLUŽBY ČESKÁ Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, Česká republika

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Některé aspekty výběru piva českými konzumenty

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI RODIČŮ A PEČOVATELŮ UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2015

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI RODIČŮ A PEČOVATELŮ UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2015 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI RODIČŮ A PEČOVATELŮ UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2015 1. METODIKA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření bylo

Více

CESTA DĚTÍ DO A ZE ŠKOLY

CESTA DĚTÍ DO A ZE ŠKOLY VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ CESTA DĚTÍ DO A ZE ŠKOLY V CHRUDIMI Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. Únor 2010 1. Úvod Indikátor ECI B.6 Cesty dětí do školy a zpět hodnotí způsob dopravy

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje občanů k fungování demokracie v ČR

Více

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016 Tisková zpráva Hodnocení kvality různých typů škol září 201 Hodnocení úrovně výuky na různých typech škol počínaje základními školami a konče vysokými je trvale příznivé kladné hodnocení výrazně převažuje

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Eu615 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

Občané o daních červen 2011

Občané o daních červen 2011 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o daních červen 2011 Technické parametry

Více

Úroveň vzdělávání v ČR

Úroveň vzdělávání v ČR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Úroveň vzdělávání v ČR Technické parametry Výzkum:

Více

Analýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel Zdravého města CHRUDIM II. část 2014 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

Analýza sociálních služeb obce Velké Hoštice

Analýza sociálních služeb obce Velké Hoštice Analýza sociálních služeb obce Velké Hoštice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Zora Pištěcká http://www.timur.cz 2010 1.

Více

Dotazník ke zjištění spokojenosti rodinných příslušníků s péčí SENIORu, p.o. o jejich blízké budova B

Dotazník ke zjištění spokojenosti rodinných příslušníků s péčí SENIORu, p.o. o jejich blízké budova B Dotazník ke zjištění spokojenosti rodinných příslušníků s péčí SENIORu, p.o. o jejich blízké budova B Do dotazníkové ankety ke zjištění spokojenosti s péčí o své blízké v SENIORu Otrokovice sociální službě

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka or11013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 2 0 129 E-mail: milan.tuček@soc.cas.cz Občané o možnostech a motivaci ke studiu na vysokých

Více

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav 4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,

Více

4. Osoby bydlící v zařízeních

4. Osoby bydlící v zařízeních 4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Vyhodnocení ankety Projekt Školka v obci Trubín

Vyhodnocení ankety Projekt Školka v obci Trubín Vyhodnocení ankety Projekt Školka v obci Trubín Zpracoval: Simona Zárybnická, Alena Nováková 1 Obsah 1. Cíl ankety (dotazníkového šetření) 3 2. Metoda dotazníkového šetření 4 3. Vyhodnocení dotazníků 5

Více

Strategie rozvoje obce Žatčany

Strategie rozvoje obce Žatčany Vyhodnocení názorů obyvatel obce Strategie rozvoje obce Žatčany Ve dnech 1. 10. dubna 2011 proběhlo dotazníkové šetření názorů obyvatel na rozvoj obce. Výsledky šetření jsou důležitým podkladem pro formulaci

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření

Vyhodnocení dotazníkového šetření Statutární město Ostrava městský obvod Slezská Ostrava Odbor sociálních věcí Vyhodnocení dotazníkového šetření V měsících lednu a únoru letošního roku 2015 bylo provedeno oddělením sociálních služeb, odborem

Více

Tomáš Fiala katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

Tomáš Fiala katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Tomáš Fiala katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Důchodový věk v ČR od roku 948 Zákon o národním pojištění z roku 948 (Zákon 99/948 Sb.): Nárok na starobní důchod měl pojištěnec,

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA 1/[9] Centrum pro výzkum veřejného mínění. CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Technické parametry Naše společnost, v12-11b

TISKOVÁ ZPRÁVA 1/[9] Centrum pro výzkum veřejného mínění. CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Technické parametry Naše společnost, v12-11b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 1 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Češi k prezidentským volbám v USA listopad 2012

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Michaela Pomališová http://www.timur.cz

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Názor na Akademii věd České republiky a její financování leden 2016

Názor na Akademii věd České republiky a její financování leden 2016 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 210 310 584 E-mail: lucie.cerna@soc.cas.cz Názor na Akademii věd České republiky a její financování

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

Znalost log politických stran

Znalost log politických stran Sociologie politiky Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Aleš Kudrnáč E-mail: ales.kudrnac@soc.cas.cz Znalost log politických stran Technické parametry Výzkum: Naše společnost, v14-11 Realizátor:

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015 eu10 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 9 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více