Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji a Dolním Rakousku. Srovnávací studie získaných poznatků

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji a Dolním Rakousku. Srovnávací studie získaných poznatků"

Transkript

1 Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji a Dolním Rakousku Srovnávací studie získaných poznatků Zadavatel: Ledax o.p.s. Riegrova České Budějovice IČ: Zpracovatel: IVRO, v.o.s. Kollárova 731/ Písek IČ: Studie byla vytvořena v rámci projektu Sociální integrace bez hranic spolufinancovaného prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika březen - červenec 2012

2 Obsah 1. Úvod Subjektivní vnímání kvality života názory seniorů na vybrané otázky Shrnutí poznatků získaných během výměnných stáží Kvalita života seniorů v objektivním pohledu v souvislosti s demografickým stárnutím Použité zdroje Přílohy

3 1. Úvod Studie Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji a Dolním Rakousku byla vytvořena v rámci projektu Sociální integrace bez hranic realizovaného společností Ledax o.p.s. (dále Ledax) a rakouským partnerem SeneCura Sozialzentrum Krems Pflegeheimbetriebs gmbh (dále SeneCura). Projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Programu Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika Dokument srovnává výsledky studie Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji a studie Kvalita života seniorů v Dolním Rakousku, které jsou rovněž výstupy projektu Sociální integrace bez hranic. Tato studie je rozdělena do tří hlavních kapitol. Studie popisuje odlišnosti ve vnímání kvality života seniory z Jihočeského kraje a Dolního Rakouska. Porovnání vychází z kvalitativních šetření názorů seniorů, která byla realizována mezi seniory žijícími v Jihočeském kraji, resp. v Dolním Rakousku. Dále je obsahem studie vyhodnocení poznatků získaných účastníky čtyř výměnných stáží, které se v rámci projektu konaly. Výměnných stáží se účastnili senioři (klienti obou partnerských subjektů) a sociální pracovníci. Účastníci z Česka se seznámili s úrovní sociálních služeb pro seniory poskytovaných společností SeneCura v Dolním Rakousku a naopak rakouským seniorům a pracovníkům byly představeny domovy pro seniory a domy s pečovatelskou službou na území Jihočeského kraji. Poslední kapitola srovnává hlavní zjištění o kvalitě života seniorů v pěti hlavních aspektech: bydlení, stravování, využití volného času a nabídky sociální a zdravotnické péče. Konkrétní návrhy na zvýšení kvality života seniorů v těchto oblastech jsou uvedeny vždy v příslušné studii. 3 Vymezení pojmu senior Senioři jsou v této studii chápáni jako skupina obyvatel ve věku 65 a více let. Pojem senior nicméně není zpravidla právní ani statistickou kategorií, ale kategorií spíše sociologickou. Statistická definice seniora podle věku není u nás ani ve světě jednotná. Chronologický věk není jednotným kritériem pro zahrnutí osoby do kategorie senior, společným pro všechny statistické výstupy. Nicméně OSN a také Český statistický úřad či Eurostat zpravidla pracují právě s hranicí 65 let. Stáří je do značné míry subjektivním vjemem. Znaky, podle kterých lidé označí člověka za starého, jsou různé. Vedle určitého věku se jedná zejména o zhoršený fyzický stav, ztrátu duševní svěžesti, ztrátu autonomie, neschopnost přizpůsobit se změnám, nástup do penze, problémy s řešením obtížných situací, případně také narození vnoučete.

4 Z pohledu legislativy je v Rakousku je pojem senior definován v 2 Spolkového seniorského zákona, který řeší zastoupení zájmů starší generace na spolkové politické úrovni a režim organizací pro seniory. Ve smyslu tohoto zákona je jako senior definována osoba rakouské státní příslušnosti nebo příslušnosti země v rámci Evropského hospodářského prostoru s bydlištěm v Rakousku, která pobírá penzi a dosáhla věku 55 let (ženy) či 60 let (muži). V zákonných úpravách v oblasti sociálních služeb v Rakousku a Dolním Rakousku jsou dále používány pojmy jako staří lidé, starší generace, starší lidé. V legislativě ČR není pojem senior exaktně definován. Obecně je však za seniora v našich podmínkách považována osoba starší 65 let. Mladším seniorem je dle členění cílových skupin příjemců sociálních služeb v ČR osoba ve věku let a starším seniorem pak osobě starší 80 let. 4

5 2. Subjektivní vnímání kvality života názory seniorů na vybrané otázky Cílem projektu bylo mj. zachytit subjektivní pohled seniorů žijících v Jihočeském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko na kvalitu jejich životů. Byla provedena dvě vlastní kvalitativní šetření na území obou zkoumaných regionů. V této kapitole je provedeno základní srovnání výsledků obou šetření. Podrobnější informace jsou uvedeny v příslušných studiích (vč. například členění odpovědí podle věku, pohlaví, bydliště). Šetření měla podobu rozhovorů se seniory žijícími na území obou sledovaných regionů. Šetření proběhlo mezi klienty společnosti Ledax i společnosti SeneCura. Za seniora byli, jako v celé této studii, považováni lidé starší 65 let. Rozhovory byly realizovány v průběhu května až června roku 2012 v případě jihočeského šetření a července až srpna roku 2012 v případě dolnorakouského šetření a byly prováděny sociálními pracovníky. Rozhovory měly polostandardizovanou formu. Jako podklad pro rozhovor posloužil dotazník, do kterého byly názory seniorů zaznamenány pro možnost souhrnného zpracování. Otázky směřovaly do oblasti sociálních a zdravotnických služeb a spokojenosti s nimi. Bylo zjišťováno, jak v obecném pohledu hodnotí senioři kvalitu svého života a případně, zda nepostrádají pomoc v nějaké oblasti svého života. Samostatná otázka byla věnována volnočasovým aktivitám. Byla zvolena kombinace uzavřených otázek a otázek otevřených pro zachycení vlastních názorů respondentů. 5 Jihočeské šetření bylo rozsáhlejší, celkem se podařilo uskutečnit 207 rozhovorů se seniory z jižních Čech. Mezi dolnorakouskými seniory se podařilo zrealizovat 60 rozhovorů. Šetření se uskutečnilo mezi klienty obou partnerských společností. Struktura respondentů V obou šetřeních převládaly respondentky ženy nad respondenty muži. V případě Jihočeského kraje tvořili ženy 58 % všech respondentů, v případě dolního Rakouska 90 %. Převaha žen je ve vyšších věkových skupinách přirozeným jevem vzhledem k vyšší míře úmrtnosti mužů. V dolnorakouském šetření byly více zastoupeny vyšší věkové skupiny, což také přispělo k vyššímu zastoupení žen v šetření. Ženy byly zároveň více ochotné se na šetření podílet. Věkové složení respondentů ukazuje následující tabulka. V obou šetřeních byla nejpočetněji zastoupena skupiny osmdesátníků, kteří tvořili více než polovinu dotázaných v obou regionech. Celkově bylo do šetření zapojeno více starších seniorů (80 +) než mladších,

6 důvodem je vyšší zastoupení této skupiny mezi klienty obou partnerských společností, Ledax i SeneCura. Mezi mladými seniory je méně těch, kteří potřebují využívat služby nabízené oběma společnostmi. Věková struktura respondentů obou šetření se podobá, i když u dolnorakouského šetření jsou více zastoupeny skupiny osmdesátníků a devadesátníků. Věková struktura regionu je i ve skutečnosti o něco starší v porovnání s Jihočeským krajem. Nejméně byli zastoupeni mladí senioři (mladší sedmdesáti let), protože tato skupina je užší - začíná spodní hranicí 65 let, která je v této studii ztotožněna se spodní hranicí seniorského věku člověka. Tabulka 1: Struktura respondentů dle věkových skupin Celkem JčK Celkem DR věková skupina počet podíl počet podíl % 3 5% % 9 15% % 39 65% 90 a více 20 10% 9 15% celkem % % Výsledky šetření 6 Otázka č. 4: Jak hodnotíte kvalitu svého života? JčK: n = 206, 1 neodpověděl DR: n = 60 První otázka zjišťovala subjektivní vnímání kvality života seniorů podle toho, jak sami tento pojem chápou. Pojem kvalita života jim nebyl nikterak vysvětlován. V obou sledovaných regionech převládalo mezi seniory hodnocení dobrá (38 % respondentů v JčK a 50 % v DR), které následovala odpověď běžná/normální (31 % respondentů v JčK a 30 % v DR). Tyto kategorie směřují k či neutrálnímu či mírně pozitivnímu hodnocení tvoří většinu odpovědí v obou šetřeních. Dalším pozitivním zjištěním je, že 17 % dotazovaných seniorů z jižních Čech a 20 % dotazovaných seniorů z Dolního Rakouska hodnotí kvalitu svého života nejlepším hodnocením (velmi dobrá). Mezi dolnorakouskými seniory se dokonce neobjevila žádná negativní odpověď. Jihočeští senioři byli pesimističtější. Jako špatnou hodnotilo kvalitu svého života 12 % z nich a jako velmi špatnou 1 %, tj. 3 respondenti. Mezi těmito třemi respondenty jsou pouze muži, a to ve věku 65, 80, resp. 83 let.

7 Graf 1 Struktura odpovědí na otázku Jak hodnotíte kvalitu svého života Jihočeský kraj velmi dobrá dobrá běžná špatná velmi špatná ženy muži Graf 2 Struktura odpovědí na otázku Jak hodnotíte kvalitu svého života Dolní Rakousko velmi dobrá dobrá běžná špatná velmi špatná ženy muži Rozdíly ve vnímání kvality života mezi muži a ženami v jihočeském šetření byly malé. Muži nejčastěji vnímali kvalitu svého života jako dobrou (43 % respondentů), ženy také jako dobrou (35 %) a dále jako běžnou (34 %). V hodnocení špatná převládají mírně ženy (13 % ku 9 % u mužů). K hodnocení velmi špatná se uchýlili pouze muži, jak již byli řečeno. V dolnorakouském šetření se rozdíly vyskytly, ale jsou dány zejména menším rozsahem šetření. Všichni muži zvolili hodnocení dobrá, u žen byly odpovědi variabilnější.

8 Následující otázky se soustřeďovaly na zjištění důvodů, proč senioři vnímají kvalitu svého života tak, jak uvedli výše. Otázka č. 5 Vyjmenujte sociální služby, které využíváte? JčK: n = 207 DR: n = 57 (3 neodpověděli) Většina respondentů využívala nějakou sociální službu a to vzhledem k tomu, že šetření probíhalo převážně mezi klienty klientů společností Ledax, resp. SeneCura. V případě Jihočeského kraje využívala naprostá většina respondentů jednu sociální službu. Tři respondenti využívali dvě sociální služby a jeden respondent nevyužíval žádnou. U dolnorakouského šetření také většina respondentů využívala jednu sociální službu (30 dotazovaných), tři dotázaní užívali dvě sociální služby a tři respondenti užívali tři sociální služby. V tomto šetření je výrazně vyšší podíl těch, kteří nevyužívali žádnou sociální službu (37 %). Graf 3 Počet sociálních služeb, které využívají respondenti z Jihočeského kraje (graf vlevo) Graf 4 Počet sociálních služeb, které využívají respondenti z Dolního Rakouska (graf vpravo) 5% 5% 8 37% 53% žádná jedna dvě tři U jihočeských respondentů všichni, kteří uvedli, že využívají nějakou sociální službu, byli uživateli pečovatelské služby. Vždy se jednalo o pečovatelskou službu společnosti Ledax. Tři respondenti, kteří deklarovali dvě sociální služby, využívali kromě pečovatelské služby také osobní asistenci. V případě osobní asistence, byli dva respondenti klienty společnosti Ledax o.p.s. a jeden Městské charity České Budějovice. Všichni dolnorakouští respondenti, kteří užívali sociální služby, využívali pečovatelskou službu. Dále byly uváděny: ošetřovatelská zdravotní péče a fyzioterapie, domov pro seniory, domov s pečovatelskou službou, dovážka oběda.

9 Otázka č. 6 Jak jste spokojen/a s kvalitou sociálních služeb, které využíváte? JčK: n = 206, jeden sociální služby nevyužívá; u tří respondentů jsou započítány názory na obě soc. služby, které využívají DR: n = 36, 21 respondentů sociální služby nevyužívá; u tří je započítán názor na obě soc. služby, které využívají; u dalších tří je započítán názor na všechny tři soc. služby; které využívají; tři neodpověděli Šetření ukázalo vysokou míru spokojenosti s poskytovanými sociálními službami jak mezi jihočeskými respondenty, tak respondenty z Dolního Rakouska. V obou šetřeních převládají pozitivní odpovědi ano a spíše ano. Zcela spokojených respondentů (odpověď ano) je větší podíl mezi jihočeskými seniory. Na druhou stranu v dolnorakouském šetření se nevyskytla ani jedna negativní odpověď. U jihočeského šetření jeden respondent odpověděl, že spíše není spokojen a jeden, že není spokojen. V prvním případě respondentka uvedla, že není spokojena s principem poskytování služby ( nejsou to služby, ale obchod ) a služby považuje za drahé. V druhém případě respondent neuměl svůj názor vysvětlit. Graf 5 Spokojenost s kvalitou sociálních služeb, které využívají respondenti z Jihočeského kraje (graf vlevo) Graf 6 Spokojenost s kvalitou sociálních služeb, které využívají respondenti z Dolního Rakouska (graf vpravo) 0,5% 0,5% 0% 9 13% 47% 53% 86% ano spíše ano spíše ne ne nevím ano spíše ano spíše ne ne nevím

10 Otázka č. 7 Co by se mělo na fungování sociálních služeb, které využíváte, změnit? JčK: n = 195 (1 respondent služby nevyužívá, 11 neodpovědělo), pokud některý respondent uvedl více názorů, byly započteny všechny se stejnou váhou DR: n = 36, 21 respondentů sociální služby nevyužívá; 3 neodpověděli; pokud některý respondent uvedl více názorů, byly započteny všechny se stejnou váhou Otázka co by se mělo na fungování sociálních služeb změnit byla položena všem respondentům, bez ohledu na to, jak byli s fungováním služby spokojeni. Odpovědi jsou souhrnně uvedeny v následujících tabulkách zvlášť za obě šetření. Uvedeny jsou pouze odpovědi s vyšší četností než jedna. V případě jihočeského kraje se jedná de facto o názory na pečovatelskou službu firmy Ledax o.p.s. Je potřeba upozornit, že odpovědi za obě šetření nelze jednoznačně srovnávat, vzhledem k tomu, že respondenti hodnotili v podstatě jiný typ služby. I přesto se však ukazují některé podobné odpovědi, zejména v obecné rovině. Někteří respondenti také uváděli připomínky, které se vztahují k sociálním službám pouze nepřímo, ale i takové jsou shrnuty v tabulkách. Tabulka 2: Odpovědi jihočeských respondentů na otázku Co by se mělo změnit na fungování sociálních služeb odpověď četnost odpovědi nic 117 zlevnit služby 21 časová dostupnost 18 zlepšení kvality jídla 13 věnovat uživateli více času 7 lepší financování státem 5 nabízet volnočasové aktivity 2 nevím 11 Poznámka: někteří uvedli více názorů 10

11 Tabulka 3: Odpovědi dolnorakouských respondentů na otázku Co by se mělo změnit na fungování sociálních služeb odpověď nic 12 věnovat více času uživateli 6 vyšší příspěvek na péči 6 individuální užívání veřejných dopravních prostředků více personálu 3 dělat zastávky podle potřeby 3 rychlé a velkorysejší vyřízení a méněkrát vybírat peníze na každou maličkost Poznámka: někteří uvedli více názorů více zastávek 3 mělo by se obecně něco zlepšit 3 snížení nájmu 2 více se zabývat lidmi častost odpovědí Nejčastější odpovědí v obou šetřeních bylo, že by se na fungování sociální služby nemělo nic měnit, což koresponduje s vysokou mírou spokojenosti se službou. Někteří respondenti přesto dokázali vyjádřit konkrétní připomínku k fungování sociálních služeb. Podobnost mezi odpověďmi jihočeských a dolnorakouských seniorů je zejména v otázce financí a přístupu personálu ke klientovi. V oblasti financí se objevily názory, že by mělo dojít ke zlevnění poskytovaných služeb. Dolnorakouští senioři dále uvedli, že by uvítali zvýšení příspěvku na péči. Čeští senioři projevili názor, že by se mělo obecně zlepšit financování sociálních služeb ze strany státu. Další odpovědí, kterou lze vysledovat u obou dotazovaných skupin, je množství času, který je věnován seniorům ze strany pečovatelek. Senioři v obou regionech si přejí, aby jim bylo věnováno více času na popovídání (nebýt sám). Případně by uvítali více pečovatelek, což také souvisí s otázkou vytíženosti personálu. V případě českých respondentů bylo dále častým požadavkem rozšíření časové dostupnosti služby, zlepšení kvality rozvážených jídel, možnost volnočasových aktivit a objevily se i další jednotlivé odpovědi, např.: požadavek na sloučení sociální a zdravotní sféry, vyšší ohodnocení práce pečovatelek nebo požadavek, aby se u klienta nestřídaly různé pečovatelky. 11

12 Otázka č. 8 Postrádáte pomoc v nějaké oblasti života? Případně v jaké? JčK: n = 207 DR: n = 58, 12 neodpovědělo Velká většina respondentů nepostrádá pomoc v žádné oblasti života, jak uvedlo 89 % jihočeských a 81 % dolnorakouských respondentů. Graf 7 Odpovědi jihočeských respondentů na otázku Postrádáte pomoc v nějaké oblasti života? (graf vlevo) Graf 8 Odpovědi dolnorakouských respondentů na otázku Postrádáte pomoc v nějaké oblasti života? (graf vpravo) ano 11% ano 19% ne 89% ne 81% 12 Jihočeští senioři byli sdílnější při specifikaci této otázky. Někteří jmenovali konkrétní problémy, ostatní mluvili spíše obecně. Nejčastěji senioři postrádají kontakt se sociálním prostředím, připadají si osamoceně (uvedlo 10 seniorů). Někteří postrádají rodinu nebo mají s rodinou sporadický kontakt, jiným chybí přítel pro popovídání apod. Dále si senioři stěžovali na finanční otázku malé důchody, vysoké ceny především potravin a léků. Vícekrát se objevily stížnosti na bariérovost budov a problém u imobilních dopravit se k lékaři, do města apod. Někteří mluvili obecně a potřebě větší slušnosti ve společnosti mezi lidmi nebo více tolerance pro starší generaci. Pouze jeden z rakouských seniorů odpověď na tuto otázku rozvedl. Uvedl, že postrádá pomoc při vyřizování příspěvku na péči.

13 Otázka č. 9 Pokud byste potřeboval/a celodenní péči, jakou formu bydlení byste volil/a? JčK: = 207 DR: n = 58, 2 neodpověděli Tato otázka měla za cíl odhalit preference seniorů ohledně bydlení a to v případě, že by potřebovali celodenní péči. Strukturu odpovědí ukazují následující grafy. Důvodem, proč se liší odpovědi rakouských a českých respondentů lze do značné míry spatřovat v tom, že se obě skupiny liší z hlediska toho, jaké sociální služby využívají. Zatímco většina českých respondentů bydlela v domácím prostředí (případně v domě s pečovatelskou službou) a využívala terénní sociální služby, rakouští respondenti využívali spíše pobytové služby. U jihočeských respondentů se ukázaly dosti různorodé preference. Celkově mírně převažovala preference zůstat v domácím prostředí (96 respondentů) nad pobytem v zařízení (94 respondentů). Toto zjištění je překvapivé, původně jsme předpokládali vyšší zastoupení snahy zůstat v domácím prostředí. Z pohledu zařízení je o něco více preferován domov s pečovatelskou službou před domovem pro seniory. Zajímavé je poměrně vysoké zastoupení odpovědi nevím, která se naopak nevyskytla u dolnorakouských respondentů. To může ukazovat na jejich vyšší připravenost v oblasti plánování stáří. Dolnorakouští respondenti výrazně preferovali pobytová zařízení nad domácí péčí, 60 % respondentů by se chtělo nastěhovat do domova s pečovatelskou službou, 23 % respondentů by se cítilo bezpečněji v domově pro seniory a pouze 17 % respondentů by chtělo žít doma ve svém prostředí, aby se o ně starali a pečovali jejich blízcí. Celkem by tedy 83 % všech dotazovaných dalo přednost péči v pobytovém zařízení. 13

14 Graf 9 Preference jihočeských seniorů ohledně bydlení v případě potřeby celodenní péče Graf 10 Preference dolnorakouských seniorů ohledně bydlení v případě potřeby celodenní péče 14 5% 12% 0% doma s využitím pomoci blízkých (rodina, přátelé, sousedi) doma s využitím pomoci sociálních služeb doma s využitím pomoci blízkých a sociálních služeb 60% 23% domov pro seniory domov s pečovatelskou službou nevím

15 Otázka č. 10 Jste spokojen/a s úrovní zdravotní péče, která je Vám poskytována (při návštěvě lékaře, v nemocnici)? JčK: n = 207 DR: n = 54, 6 neodpovědělo Je možné konstatovat vysokou spokojenost s kvalitou zdravotní péče v obou regionech. Vyšší spokojenost byla vysledována u dolnorakouských respondentů, kteří byli v naprosté většině spokojeni (93 % odpovědí ano, 7 % odpovědí spíše ano ). Nikdo neodpověděl spíše ne, ne nebo nevím. Také u jihočeských respondentů převládaly pozitivní odpovědi. Zcela spokojeno bylo 69 % respondentů, spíše spokojena byla necelá čtvrtina. Pouze 6 respondentů bylo spíše nespokojeno a 4 respondenti byli nespokojeni. Senioři uváděli následující připomínky: špatný přístup zdravotnického personálu k pacientovi (2 x), chybějící odbornost (3 x), péče neřeší zdraví pacienta komplexně a není důsledná, např. preventivní prohlídky jsou pouze na vyžádání (3 x), zanedbávání hygieny při pobytu v nemocnici (1 x). Graf 11 Spokojenost jihočeských seniorů s úrovní zdravotní péče (graf vlevo) Graf 12 Spokojenost dolnorakouských seniorů s úrovní zdravotní péče (graf vpravo) 3% 2% 2% 15 7% 24% 69% 93% ano spíše ano spíše ne ne nevím ano spíše ano spíše ne ne nevím Otázka č. 11 Jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče (vzdálenost k lékaři, bezbariérovost zdravotních zařízení, lékařská první pomoc)? JčK: n = 207 DR: n = 53, 7 neodpovědělo I v otázce dostupnosti zdravotní péče byli senioři v obou regionech spokojeni. Mezi respondenty z jižních Čech byla spokojenost o něco nižší, než tomu bylo v těch z Dolního

16 Rakouska. Spokojeno bylo 89 % jihočeských seniorů oproti 10 % nespokojených. Ti byli požádáni o komentář. Nejčastějším problémem z hlediska dostupnosti zdravotní péče byla velká vzdálenost ordinace lékaře (uvedeno 9 x), dále byl zmiňován problém bariérových vstupů ve zdravotnických zařízeních (uvedeno 4 x), málo flexibilní ordinační hodiny lékaře, dlouhé čekání před ordinací a nedostatečná návštěvní služba obvodního lékaře (uvedeno 5 x). Mezi rakouskými respondenty byli pouze tři nespokojené respondentky. Důvodem nespokojenosti s dostupností zdravotní péče byly fyzické bariéry ve městech, např. krátký čas pro přechod na přechodu pro chodce, který brání bezpečnému překonání ulice, problém přejet s podpůrným vozíčkem dlážděnou silnici nebo překonat schody. Graf 13 Spokojenost jihočeských seniorů s dostupností zdravotní péče (graf vlevo) Graf 14 Spokojenost dolnorakouských seniorů s dostupností zdravotní péče (graf vpravo) 4% 1% 6% 8% 22% 67% 92% 16 ano spíše ano spíše ne ne nevím ano spíše ano spíše ne ne nevím Otázka č. 12 Uvítal/a byste možnost využití domácí ošetřovatelské péče? JčK: n = 207 DR: n = 33, 27 neodpovědělo Tato otázka zjišťovala, jaký podíl respondentů využívá domácí ošetřovatelskou péči a zejména, zda by ti, kteří tuto péči nevyužívají, uvítali možnost jejího využití. V oblasti zdravotnictví jsou poskytovány seniorům tzv. ošetřovatelské služby, které jsou indikovány praktickým lékařem a jsou plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Ošetřovatelská péče je zajišťována v domácím prostředí a je určena pacientům bez rozdílu věku, u kterých není nutná hospitalizace, ale jejich zdravotní stav vyžaduje pravidelnou kvalifikovanou péči. Otázka se vztahuje nejen k současnému zdravotnímu stavu seniora, ale i hypotetické situaci v budoucnosti, kdy by senior mohl tuto službu využívat. Respondentům bylo vysvětleno, co se skrývá pod pojmem domácí ošetřovatelské péče. Větší podíl jihočeských oproti dolnorakouským seniorům tuto službu využívá. Službu by uvítalo 32 % jihočeských

17 a dokonce 64 % dolnorakouských respondentů. Odpověď ne tvoří u obou skupin cca jednu pětinu. Šetření poukázalo na nízkou informovanost o této službě. Graf 15 Hodnocení možnosti využívání domácí ošetřovatelské péče jihočeskými seniory (graf vlevo) Graf 16 Hodnocení možnosti využívání domácí ošetřovatelské péče dolnorakouskými seniory (graf vpravo) 22% 32% 9% 9% 26% 18% 64% 20% ano ne nevím využívám ji ano ne nevím využívám ji Otázka č. 13 Uvítal/a byste možnost využití volnočasových aktivit pro seniory (např. v klubech seniorů; turistika, trénování paměti, hraní her, cvičení apod.)? JčK: n = 207 DR: n = 42, 18 neodpovědělo V otázce volnočasových aktivit se odpovědi jihočeských a dolnorakouských respondentů liší nejvíce ze všech položených otázek v šetření. 17 Graf 17 Hodnocení možnosti využívání volnočasových aktivit jihočeskými seniory (graf vlevo) Graf 18 Hodnocení možnosti využívání volnočasových aktivit dolnorakouskými seniory (graf vpravo)

18 20% 7% 27% 13% 60% 0% 0% 73% ano ne nevím využívám je ano ne nevím využívám je Jedna pětina jihočeských a více než čtvrtina dolnorakouských respondentů již nějaké organizované volnočasové aktivity využívala. Celá zbývající část dolnorakouských seniorů, tj. 73 %, by aktivity uvítala. Nikdo neměl odmítavý postoj. Ukazuje se zde větší zájem o volnočasové aktivity ze strany této skupiny seniorů. Jihočeští senioři naopak většinou neměli o volnočasové aktivity zájem (uvedlo 60 % z nich). Pouze malé procento (7 %) respondentů by uvítalo možnost volnočasových aktivit. Někteří uváděli, že jsou samotářské povahy, že jsou raději sami, než by se účastnili skupinových aktivit. Lze předpokládat, že by se někteří potřebovali s nabídkou volnočasových aktivit blíže seznámit, aby si udělali názor, zda je chtějí či nechtějí využívat. Opět můžeme předpokládat, že k rozdílným odpovědím přispěl fakt, že většina jihočeských respondentů bydlí v domácím prostředí, kdežto dolnorakouští senioři bydlí v pobytovém zařízení. 18 Respondenti měli uvést, o jaké konkrétní volnočasové aktivity by měli zájem. Většina dolnorakouských seniorů, která na otázku dopověděla, by přivítala různé hry (např. karetní) a turistické dny. K dalším upřednostňovaným aktivitám patří trénink paměti (6 respondentů) nebo cvičení a koncerty (3 respondenti). Nejvíce jihočeských respondentů by uvítalo večery pro seniory v podobě posezení při živé při hudbě, se zpěvem a případně i tancem (uvedlo 21 respondentů). Dalších 6 respondentů uvádělo posezení a popovídání s ostatními seniory. Dále by senioři přivítali: přednášky, např. o cestování, o historii, knihách nebo se zdravotní tématikou (14 resp.), trénování paměti (5 resp.), cvičení a rehabilitace (4 resp.), zájezdy a turistika (4 resp.), společenské hry (3 resp.), ruční práce (2 resp.) a dále zpívání, aktivizace s dětmi, divadelní představení a mše nebo duchovní podpora (každá aktivita 1 x). Porovnání výsledků šetření

19 Senioři hodnotili kvalitu svého života převážně pozitivně nebo neutrálně. Lehce pesimističtější pohled na kvalitu života byl u jihočeských respondentů šetření. Žádný z dotázaných dolnorakouských seniorů nehodnotil kvalitu svého života jako špatnou nebo velmi špatnou, v případě jižních Čech takto odpovědělo 13 % respondentů. Ukázala se velmi vysoká míra spokojenosti s poskytovanými sociálními službami 1 jak mezi jihočeskými respondenty (99 % odpovědí), tak respondenty z Dolního Rakouska (100 % odpovědí). V otázce, co by se mělo změnit na fungování sociálních služeb, se senioři z obou regionů shodují ve dvou názorech. Jedná se o zlevnění služeb (případně zvýšení příspěvku na péči) či obecně zlepšení způsobu financování sociálních služeb v případě Česka. A dále si přejí, aby jim bylo věnováno více času ze strany pečovatelek, zejména na popovídání. Většina dotázaných seniorů v obou regionech nepostrádá pomoc v žádné oblasti života (u obou regionů to uvedlo přes 80 % dotázaných). Nicméně ti, kteří ji postrádají, hovořili zejména o chybějícím kontaktu s lidmi (rodinou, přáteli apod.). Dále si senioři stěžují na finanční otázku malé důchody vs. vysoké ceny (především potravin a léků). Vícekrát se objevily stížnosti na bariérovost budov a veřejné hromadné dopravy. Dolnorakouští respondenti by v případě potřeby celodenní péče výrazně preferovali pobytová zařízení nad domácí péčí (uvedlo 83 %), u jihočeských respondentů naopak mírně převažovala preference domácí prostředí, zejména s využitím sociálních služeb. Šetření ukázalo vysokou míru spokojenosti s kvalitou i dostupností zdravotní péče. V Dolním Rakousku byli respondenti v těchto otázkách o něco spokojenější než v Jihočeském kraji. Zhoršená dostupnost zdravotnické péče byla často v obou regionech připisována existenci fyzických bariér (budovy zdravotnických zařízení, bariéry ve veřejném prostoru, ve veřejné dopravě). Ukázal se rozdílný zájem o organizované volnočasové aktivity pro seniory. Zatímco dolnorakouští senioři měli o aktivity velký zájem (u 73 % odpovědí), mezi jihočeskými respondenty převažoval nezájem (60 % resp.) Respondenti využívali nejčastěji jednu sociální službu, většinou se jednalo o služby firem Ledax a SeneCura.

20 3. Shrnutí poznatků získaných během výměnných stáží V rámci projektu byly uskutečněny celkem čtyři výměnné stáže dvě u rakouského partnera SeneCura v Dolním Rakousku a dvě v Jihočeském kraji pořádané společností Ledax. Cílem stáží byla vzájemná výměna zkušeností. Na závěr každého pobytu byli jeho účastníci požádáni o vyplnění krátkého dotazníku na základě získaných zkušeností. Cílem dotazníku nebylo zjistit jen spokojenost s výměnnou stáží, ale také pohled na kvalitu života seniorů v dané zemi. Vyhodnocení dotazníků je uvedeno v této kapitole. Stáže se uskutečnily v následujících termínech a s následujícím počtem účastníků: : 2 sociální pracovnice společnosti Ledax a 5 seniorů uživatelů sociálních služeb společnosti Ledax : 2 zaměstnankyně společnosti SeneCura a 5 seniorů klientů společnosti SeneCura : 6 sociálních pracovnic společnosti Ledax a 3 senioři uživatelé sociálních služeb společnosti Ledax o.p.s : 2 zaměstnankyně společnosti SeneCura a 5 seniorů klientů společnosti SeneCura Obrázek 1: Fotografie z výměnných stáží 20 Vzhledem k tomu, že se někteří senioři/seniorky a některé zaměstnankyně účastnili hned dvou výměnných stáží, je celkový počet účastníků (v součtu za všechny stáže dohromady) následující: 7 zaměstnankyň společnosti Ledax 7 českých seniorů

21 3 zaměstnankyně společnosti SeneCura 9 rakouských seniorů Všech 14 českých účastníků stáží a 12 rakouských se zapojilo do dotazníkového šetření. Vyhodnocení položených otázek je uvedeno níže. Vybrané otázky jsou členěny podle původu respondenta: Česko/Rakousko. Otázka č. 1: Kde se podle Vašeho názoru žije seniorům lépe? V Rakousku nebo v České republice? Zdůvodněte. n=26, (odpověděli všichni, 2 respondenti nezdůvodnily odpověď) Respondenti byli nejprve vyzváni, aby zhodnotili, kde se dle jejich názoru žije seniorům lépe. Naprostá většina dotázaných mínila, že lépe se žije seniorům v Rakousku. Pouze jeden senior z Česka a jeden z Rakouska uvedli Českou republiku. Graf 19 Struktura odpovědí na otázku Kde se, podle Vašeho názoru, žije seniorům lépe? 11% 8% Česko Rakousko neodpověděli 21 81% Respondenti byli dále vyzváni, aby svou odpověď zdůvodnili. Tři respondenti nedokázali odpovědět. Mezi nimi byli i dva senioři, kteří uvedli Česko. Následující souhrn tedy představuje odůvodnění výběru Rakouska jako země, kde se seniorům žije lépe. Pokud někdo uvedl více důvodů, byly započítány všechny z nich. Nejčastější uváděným důvodem pro výběr Rakouska byl vyšší standard péče o seniory oproti Česku (uvedlo 25 % respondentů, kteří vybrali Rakousko). Jak bylo zmiňováno, Rakousko je o krok napřed oproti Česku, a to i v oblasti péče o seniory. Nejčastěji si respondenti všímali problému existence mnohalůžkových pokojů v českých pobytových zařízeních. Další častou odpovědí byla lepší finanční podpora pro seniory v Rakousku, jak uvedlo 17 % respondentů. Více než pětina respondentů argumentovala vyšší životní úrovní, či lepší

Vyhodnocení dotazníku kvalita poskytované služby

Vyhodnocení dotazníku kvalita poskytované služby Cíl anketního šetření Vyhodnocení dotazníku kvalita poskytované služby Anketní šetření je jedním z nástrojů, jak lze zjistit názory uživatelů pečovatelské služby na poskytovanou službu. Respondenti se

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí Soubor respondentů Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí senioři celkem lidi ženy muži celkem 300 214 86 % 100% 71% 29% V dotazování jsme vyhodnotili

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření

Vyhodnocení dotazníkového šetření Statutární město Ostrava městský obvod Slezská Ostrava Odbor sociálních věcí Vyhodnocení dotazníkového šetření Na oddělení sociálních služeb odboru sociálních věcí Úřadu městského obvodu Slezská Ostrava

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Analýza sociálních služeb obce Chuchelná

Analýza sociálních služeb obce Chuchelná Analýza sociálních služeb obce Chuchelná Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva

Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva Závěrečné zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva St. Pölten 27.1.2014 Tematický okruh

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

Analýza sociálních služeb města Kravaře

Analýza sociálních služeb města Kravaře Analýza sociálních služeb města Kravaře Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Obsah Úvod... 2 1. Základní informace...

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA

DOTAZNÍK PRO KLIENTY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČESKÁ ZPRÁVA Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, IČO 750 111 91, ČSOB 220196017/0300 SOCIÁLNÍ SLUŽBY ČESKÁ Česká 1175/II., 377 01 Jindřichův Hradec, Česká republika

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Praha, září 2015 Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Zjištění... 4 2.1 Ubytovaní žáci a studenti... 4 2.2 Žáci,

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

Občanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE. Výsledky anketního šetření názorů seniorů žijících v obcích zapojených do území MAS KRAJINA SRDCE

Občanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE. Výsledky anketního šetření názorů seniorů žijících v obcích zapojených do území MAS KRAJINA SRDCE Občanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE Výsledky anketního šetření názorů seniorů žijících v obcích zapojených do území MAS KRAJINA SRDCE 2014 1 Obsah 1. Základní údaje o šetření... 3 2. Hodnocení odpovědí

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči

závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči závěrečná zpráva Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Třebíči Realizace: Sociotrendy - výzkumná agentura 2/2011 Zpracování podkladů pro tvorbu Střednědobého plánu

Více

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni

Více

Analýza sociálních služeb obce Oldřišov

Analýza sociálních služeb obce Oldřišov Analýza sociálních služeb obce Oldřišov Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. 0 Obsah Úvod... 2 1. Základní

Více

Dotazník ke zjištění spokojenosti rodinných příslušníků s péčí SENIORu, p.o. o jejich blízké budova B

Dotazník ke zjištění spokojenosti rodinných příslušníků s péčí SENIORu, p.o. o jejich blízké budova B Dotazník ke zjištění spokojenosti rodinných příslušníků s péčí SENIORu, p.o. o jejich blízké budova B Do dotazníkové ankety ke zjištění spokojenosti s péčí o své blízké v SENIORu Otrokovice sociální službě

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb (ke standardu 15) I. Příprava zjišťování spokojenosti uživatelů se sociálními službami 1. Před zahájením

Více

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Více

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na státní maturitu září 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na státní maturitu září 2012 Technické

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

Vyhodnocení ankety Projekt Školka v obci Trubín

Vyhodnocení ankety Projekt Školka v obci Trubín Vyhodnocení ankety Projekt Školka v obci Trubín Zpracoval: Simona Zárybnická, Alena Nováková 1 Obsah 1. Cíl ankety (dotazníkového šetření) 3 2. Metoda dotazníkového šetření 4 3. Vyhodnocení dotazníků 5

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015 eu10 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 9 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ

HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ A VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ 1 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK 1.1 UVÍTALI BYSTE VÍCE INFORMACÍ O VÝSLEDCÍCH

Více

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Obsah 1. Smysl dokumentu... 2 2. Seznámení zaměstnanců a klientů se Základním prohlášením... 2 3. Základní prohlášení Domova pro seniory Krč... 3 3.1. Poslání...

Více

Zpracováno jako podkladový materiál pro tvorbu Komunitního plánu péče města - Děčín

Zpracováno jako podkladový materiál pro tvorbu Komunitního plánu péče města - Děčín Zpracováno jako podkladový materiál pro tvorbu Komunitního plánu péče města - Děčín VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉ AKCE VE MĚSTĚ DĚČÍNĚ VYUŽITÍ A KVALITA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA DĚČÍNA (listopad 2004) Zpráva Vypracoval:

Více

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta zdravotnických studií, Ústí nad Labem PhDr. Hana Plachá Výběr tématu Důvod výběru: Práce v oboru více jak 35 let Zájem o problematiku profese

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav pv9 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 29, 3 6 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o volbách do Evropského parlamentu květen 4

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

Analýza sociálních služeb obce Velké Hoštice

Analýza sociálních služeb obce Velké Hoštice Analýza sociálních služeb obce Velké Hoštice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání

Více

Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007

Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007 Zápis č. 1 ze setkání pracovní skupiny Senioři konaného dne 11.6.2007 Přítomni: 22 členů viz. prezenční listina (uložena na OSV sociální prevence) Místo konání: Klub důchodců, Štefánikova 1074, Kopřivnice

Více

Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM

Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM Žádost o poskytování sociální služby v Domově seniorů TGM 1. Zájem o poskytování sociální služby (zakroužkujte): Domov pro seniory Domov se zvláštním režimem 1 2. Zájemce o službu Jméno a příjmení:...

Více

Občané o americké radarové základně v ČR

Občané o americké radarové základně v ČR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 2 0 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o americké radarové základně v ČR Technické

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Kvalita života, vzhled obcí a životní prostředí

Kvalita života, vzhled obcí a životní prostředí Název obce, za kterou vyplňuji dotazník: Kvalita života, vzhled obcí a životní prostředí 1) Ve vztahu k obci, kde žijete, pracujete, případně podnikáte, se považujete za: spokojeného občana za člověka,

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

Městský úřad Tišnov. Vyhodnocení dotazníkového šetření Anketa spokojenosti zaměstnanců Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015

Městský úřad Tišnov. Vyhodnocení dotazníkového šetření Anketa spokojenosti zaměstnanců Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015 Městský úřad Tišnov Vyhodnocení dotazníkového šetření Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015 2 Městský úřad Tišnov V roce 2012 a 2015 proběhlo na Městském úřadě v Tišnově dotazníkové

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014 ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 80 1 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.3.2003 11 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Tato aktuální

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi klienty Centra sociálních služeb Kojetín, p. o.

Vyhodnocení dotazníkového šetření mezi klienty Centra sociálních služeb Kojetín, p. o. Vyhodnocení dotazníkového šetření z listopadu 2014 V listopadu 2014 jsme uskutečnili dotazníkové šetření mezi klienty Centra sociálních služeb Kojetín, p. o. a mezi jejich rodinnými příslušníky. Cílem

Více

Cíl ankety. Koncepce ankety

Cíl ankety. Koncepce ankety Cíl ankety Cílem ankety bylo zjistit názory a připomínky obyvatel související s rozvojem sociálních služeb na Sušicku a to na základě dílčích otázek zaměřených zejména na informovanost o sociálních službách

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ANALÝZA POTŘEB STUDENTŮ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Analýza potřeb studentů VŠ uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u studentů VŠ technického

Více

Bydlení seniorů z hlediska bezpečí a mobility

Bydlení seniorů z hlediska bezpečí a mobility Bydlení seniorů z hlediska bezpečí a mobility výsledky dotazníkového šetření v domácnostech seniorů Diakonie ČCE, 2009 Diakonie ČCE, projekt Bydlení seniorů, 2009 1 Diakonie ČCE realizovala v roce 2009

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Vyhodnocení dotazníku MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Listopad 2010 Zpracovala: Hana Půžová 1 Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je jedním z nástrojů, jak lze zajistit názory nejenom členů Místní

Více

Dobrodružství vápna a písku

Dobrodružství vápna a písku Speciální komentované technologické prohlídky Dobrodružství vápna a písku vyhodnocení dotazníkové ankety Zpracovala: Ing. Gabriela Setunská, listopad 2011 Úvod K zajištění zpětné vazby od návštěvníků,

Více

Analýza sociálních služeb obce Kobeřice

Analýza sociálních služeb obce Kobeřice Analýza sociálních služeb obce Kobeřice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Vyhodnocení Analýzy potřeb v oblasti

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

Výzkumná zpráva. KPSS Analýza potřebnosti asistenčních a odlehčovacích služeb mezi seniory v domažlickém regionu. Zpracovatel:

Výzkumná zpráva. KPSS Analýza potřebnosti asistenčních a odlehčovacích služeb mezi seniory v domažlickém regionu. Zpracovatel: Projekt Podpora udržitelnosti procesu plánování dostupnosti sociálních služeb na území ORP Stod, Horšovský Týn a Domažlice je podpořen z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Město Brno se přihlásilo k ideálu "město pro rodiny". Snahou města je věnovat soustavnou pozornost zlepšování podmínek života rodin ve všech oblastech.

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A

SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A CHARITA OSTRAVA Kořenského 17 703 00 Ostrava-Vítkovice SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PRO RODINNÉ PŘÍSLUŠNÍKY UŽIVATELŮ SLUŽEB ÚTVARU SLUŽEB SOCIÁLNÍ PÉČE A ÚTVARU HOSPICOVÝCH A PEČOVATELSKÝCH SLUŽEB CHARITY

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření

Vyhodnocení dotazníkového šetření Vyhodnocení dotazníkového šetření V měsíci březnu roku 2012 bylo provedeno oddělením sociálních služeb, odboru sociálních věcí Úřadu městského obvodu Slezská Ostrava dotazníkové šetření zjišťující spokojenost

Více

CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Zřizovatel: Právo na život IČ: 270 32 558 Zařízení: Domov Slunce, Francouzská 16, Brno, 602 00 Tel.: 545 213 641, 545 213 564 www.slunce.pravonazivot.cz CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB O NÁS

Více

Dotazník spokojenosti klientů terénní pečovatelské služby poskytované na území Černošic

Dotazník spokojenosti klientů terénní pečovatelské služby poskytované na území Černošic Dotazník spokojenosti klientů terénní pečovatelské služby poskytované na území Černošic Sledované období: červen 2013 Datum zpracování: 28. 6. 2013 Počet respondentů: 42 Zpracovala: Monika Formáčková 1)

Více

Vyhodnocení dotazníků spokojenosti od klientů DpS Bechyně

Vyhodnocení dotazníků spokojenosti od klientů DpS Bechyně Vyhodnocení dotazníků spokojenosti od klientů DpS Bechyně Vyplněný dotazník spokojenosti vrátilo k vyhodnocení z celkem 51 klientů pohlaví počet muž 14 žena 37 73% 27% muž žena INFORMACE 1. Měl/a jste

Více

BYDLENÍ PRO MLADOU GENERACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU

BYDLENÍ PRO MLADOU GENERACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU konference Regenerace ových domů DYNAMIKA PROMĚN BYDLENÍ BYDLENÍ PRO MLADOU GENERACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU Ing.Renata ZDAŘILOVÁ, Ph.D., Ing.Martin FERKO Katedra městského inženýrství Fakulta stavební VŠB Technická

Více

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU Ladislav Průša Abstrakt Stárnutí populace se nedotýká pouze systému důchodového pojištění, ale bezprostředně se dotýká rovněž

Více

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR

Základní trendy aktuálního populačního vývoje ČR Demografický výhled České republiky a očekávané trendy populačního vývoje Boris Burcin Tomáš Kučera Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie Perspektiva českého

Více

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce)

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Partneři projektu Skupina zaměstnavatelských svazů Slovinska (ZDS), Chorvatska (HUP), Maďarska (MGYOSZ), Rakouska (IV), Slovenska (RÚZ) a

Více

Český telekomunikační úřad Výzkum Česká pošta 2007. září 2007. GfK Group CZ VÝZKUM ČESKÁ POŠTA. Michal Straka 2007. Michal Straka

Český telekomunikační úřad Výzkum Česká pošta 2007. září 2007. GfK Group CZ VÝZKUM ČESKÁ POŠTA. Michal Straka 2007. Michal Straka GfK Group CZ Český telekomunikační úřad Výzkum Česká pošta 0 VÝZKUM ČESKÁ POŠTA Michal Straka Michal Straka 0 Cíl projektu a metodologie CÍLEM PROJEKTU JE: 1. část Analýza poskytovaných služeb, znalost

Více

Strategický plán města České Budějovice

Strategický plán města České Budějovice STATUTÁRNÍ MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE Strategický plán města České Budějovice VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ MEZI NÁVŠTĚVNÍKY MĚSTA Verze: 15. října 2007 Strana 1 z 14 celkem 1. Charakteristika respondentů

Více

Výsledky z dotazníkového šetření Průzkum potřeb seniorů a zdravotně postižených v rámci projektu Komunitní plánování sociálních služeb mikroregion

Výsledky z dotazníkového šetření Průzkum potřeb seniorů a zdravotně postižených v rámci projektu Komunitní plánování sociálních služeb mikroregion Výsledky z dotazníkového šetření Průzkum potřeb seniorů a zdravotně postižených v rámci projektu Komunitní plánování sociálních služeb mikroregion Frýdlantsko Ve Frýdlantě nad Ostravici Dne: 5. srpna 8

Více

Spokojenost obyvatel s životem v regionu MAS Havlíčkův kraj

Spokojenost obyvatel s životem v regionu MAS Havlíčkův kraj Vyhodnocení dotazníkového šetření, které proběhlo na území MAS Havlíčkův kraj Spokojenost obyvatel s životem v regionu MAS Havlíčkův kraj Místní akční skupina Havlíčkův kraj, o. p. s. Zpracovala: Hana

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. Věk respondentů (%)

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. Věk respondentů (%) VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Na podzim 2014 probíhalo dotazníkové šetření mezi obyvateli města, jehož cílem bylo zjistit názory obyvatel na kvalitu života ve městě. S nabídkou zapojení byli osloveni

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

Analýza sociálních služeb obce Bolatice

Analýza sociálních služeb obce Bolatice Analýza sociálních služeb obce Bolatice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více