Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji a Dolním Rakousku. Srovnávací studie získaných poznatků

Transkript

1 Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji a Dolním Rakousku Srovnávací studie získaných poznatků Zadavatel: Ledax o.p.s. Riegrova České Budějovice IČ: Zpracovatel: IVRO, v.o.s. Kollárova 731/ Písek IČ: Studie byla vytvořena v rámci projektu Sociální integrace bez hranic spolufinancovaného prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika březen - červenec 2012

2 Obsah 1. Úvod Subjektivní vnímání kvality života názory seniorů na vybrané otázky Shrnutí poznatků získaných během výměnných stáží Kvalita života seniorů v objektivním pohledu v souvislosti s demografickým stárnutím Použité zdroje Přílohy

3 1. Úvod Studie Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji a Dolním Rakousku byla vytvořena v rámci projektu Sociální integrace bez hranic realizovaného společností Ledax o.p.s. (dále Ledax) a rakouským partnerem SeneCura Sozialzentrum Krems Pflegeheimbetriebs gmbh (dále SeneCura). Projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Programu Evropská územní spolupráce Rakousko-Česká republika Dokument srovnává výsledky studie Kvalita života seniorů v Jihočeském kraji a studie Kvalita života seniorů v Dolním Rakousku, které jsou rovněž výstupy projektu Sociální integrace bez hranic. Tato studie je rozdělena do tří hlavních kapitol. Studie popisuje odlišnosti ve vnímání kvality života seniory z Jihočeského kraje a Dolního Rakouska. Porovnání vychází z kvalitativních šetření názorů seniorů, která byla realizována mezi seniory žijícími v Jihočeském kraji, resp. v Dolním Rakousku. Dále je obsahem studie vyhodnocení poznatků získaných účastníky čtyř výměnných stáží, které se v rámci projektu konaly. Výměnných stáží se účastnili senioři (klienti obou partnerských subjektů) a sociální pracovníci. Účastníci z Česka se seznámili s úrovní sociálních služeb pro seniory poskytovaných společností SeneCura v Dolním Rakousku a naopak rakouským seniorům a pracovníkům byly představeny domovy pro seniory a domy s pečovatelskou službou na území Jihočeského kraji. Poslední kapitola srovnává hlavní zjištění o kvalitě života seniorů v pěti hlavních aspektech: bydlení, stravování, využití volného času a nabídky sociální a zdravotnické péče. Konkrétní návrhy na zvýšení kvality života seniorů v těchto oblastech jsou uvedeny vždy v příslušné studii. 3 Vymezení pojmu senior Senioři jsou v této studii chápáni jako skupina obyvatel ve věku 65 a více let. Pojem senior nicméně není zpravidla právní ani statistickou kategorií, ale kategorií spíše sociologickou. Statistická definice seniora podle věku není u nás ani ve světě jednotná. Chronologický věk není jednotným kritériem pro zahrnutí osoby do kategorie senior, společným pro všechny statistické výstupy. Nicméně OSN a také Český statistický úřad či Eurostat zpravidla pracují právě s hranicí 65 let. Stáří je do značné míry subjektivním vjemem. Znaky, podle kterých lidé označí člověka za starého, jsou různé. Vedle určitého věku se jedná zejména o zhoršený fyzický stav, ztrátu duševní svěžesti, ztrátu autonomie, neschopnost přizpůsobit se změnám, nástup do penze, problémy s řešením obtížných situací, případně také narození vnoučete.

4 Z pohledu legislativy je v Rakousku je pojem senior definován v 2 Spolkového seniorského zákona, který řeší zastoupení zájmů starší generace na spolkové politické úrovni a režim organizací pro seniory. Ve smyslu tohoto zákona je jako senior definována osoba rakouské státní příslušnosti nebo příslušnosti země v rámci Evropského hospodářského prostoru s bydlištěm v Rakousku, která pobírá penzi a dosáhla věku 55 let (ženy) či 60 let (muži). V zákonných úpravách v oblasti sociálních služeb v Rakousku a Dolním Rakousku jsou dále používány pojmy jako staří lidé, starší generace, starší lidé. V legislativě ČR není pojem senior exaktně definován. Obecně je však za seniora v našich podmínkách považována osoba starší 65 let. Mladším seniorem je dle členění cílových skupin příjemců sociálních služeb v ČR osoba ve věku let a starším seniorem pak osobě starší 80 let. 4

5 2. Subjektivní vnímání kvality života názory seniorů na vybrané otázky Cílem projektu bylo mj. zachytit subjektivní pohled seniorů žijících v Jihočeském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko na kvalitu jejich životů. Byla provedena dvě vlastní kvalitativní šetření na území obou zkoumaných regionů. V této kapitole je provedeno základní srovnání výsledků obou šetření. Podrobnější informace jsou uvedeny v příslušných studiích (vč. například členění odpovědí podle věku, pohlaví, bydliště). Šetření měla podobu rozhovorů se seniory žijícími na území obou sledovaných regionů. Šetření proběhlo mezi klienty společnosti Ledax i společnosti SeneCura. Za seniora byli, jako v celé této studii, považováni lidé starší 65 let. Rozhovory byly realizovány v průběhu května až června roku 2012 v případě jihočeského šetření a července až srpna roku 2012 v případě dolnorakouského šetření a byly prováděny sociálními pracovníky. Rozhovory měly polostandardizovanou formu. Jako podklad pro rozhovor posloužil dotazník, do kterého byly názory seniorů zaznamenány pro možnost souhrnného zpracování. Otázky směřovaly do oblasti sociálních a zdravotnických služeb a spokojenosti s nimi. Bylo zjišťováno, jak v obecném pohledu hodnotí senioři kvalitu svého života a případně, zda nepostrádají pomoc v nějaké oblasti svého života. Samostatná otázka byla věnována volnočasovým aktivitám. Byla zvolena kombinace uzavřených otázek a otázek otevřených pro zachycení vlastních názorů respondentů. 5 Jihočeské šetření bylo rozsáhlejší, celkem se podařilo uskutečnit 207 rozhovorů se seniory z jižních Čech. Mezi dolnorakouskými seniory se podařilo zrealizovat 60 rozhovorů. Šetření se uskutečnilo mezi klienty obou partnerských společností. Struktura respondentů V obou šetřeních převládaly respondentky ženy nad respondenty muži. V případě Jihočeského kraje tvořili ženy 58 % všech respondentů, v případě dolního Rakouska 90 %. Převaha žen je ve vyšších věkových skupinách přirozeným jevem vzhledem k vyšší míře úmrtnosti mužů. V dolnorakouském šetření byly více zastoupeny vyšší věkové skupiny, což také přispělo k vyššímu zastoupení žen v šetření. Ženy byly zároveň více ochotné se na šetření podílet. Věkové složení respondentů ukazuje následující tabulka. V obou šetřeních byla nejpočetněji zastoupena skupiny osmdesátníků, kteří tvořili více než polovinu dotázaných v obou regionech. Celkově bylo do šetření zapojeno více starších seniorů (80 +) než mladších,

6 důvodem je vyšší zastoupení této skupiny mezi klienty obou partnerských společností, Ledax i SeneCura. Mezi mladými seniory je méně těch, kteří potřebují využívat služby nabízené oběma společnostmi. Věková struktura respondentů obou šetření se podobá, i když u dolnorakouského šetření jsou více zastoupeny skupiny osmdesátníků a devadesátníků. Věková struktura regionu je i ve skutečnosti o něco starší v porovnání s Jihočeským krajem. Nejméně byli zastoupeni mladí senioři (mladší sedmdesáti let), protože tato skupina je užší - začíná spodní hranicí 65 let, která je v této studii ztotožněna se spodní hranicí seniorského věku člověka. Tabulka 1: Struktura respondentů dle věkových skupin Celkem JčK Celkem DR věková skupina počet podíl počet podíl % 3 5% % 9 15% % 39 65% 90 a více 20 10% 9 15% celkem % % Výsledky šetření 6 Otázka č. 4: Jak hodnotíte kvalitu svého života? JčK: n = 206, 1 neodpověděl DR: n = 60 První otázka zjišťovala subjektivní vnímání kvality života seniorů podle toho, jak sami tento pojem chápou. Pojem kvalita života jim nebyl nikterak vysvětlován. V obou sledovaných regionech převládalo mezi seniory hodnocení dobrá (38 % respondentů v JčK a 50 % v DR), které následovala odpověď běžná/normální (31 % respondentů v JčK a 30 % v DR). Tyto kategorie směřují k či neutrálnímu či mírně pozitivnímu hodnocení tvoří většinu odpovědí v obou šetřeních. Dalším pozitivním zjištěním je, že 17 % dotazovaných seniorů z jižních Čech a 20 % dotazovaných seniorů z Dolního Rakouska hodnotí kvalitu svého života nejlepším hodnocením (velmi dobrá). Mezi dolnorakouskými seniory se dokonce neobjevila žádná negativní odpověď. Jihočeští senioři byli pesimističtější. Jako špatnou hodnotilo kvalitu svého života 12 % z nich a jako velmi špatnou 1 %, tj. 3 respondenti. Mezi těmito třemi respondenty jsou pouze muži, a to ve věku 65, 80, resp. 83 let.

7 Graf 1 Struktura odpovědí na otázku Jak hodnotíte kvalitu svého života Jihočeský kraj velmi dobrá dobrá běžná špatná velmi špatná ženy muži Graf 2 Struktura odpovědí na otázku Jak hodnotíte kvalitu svého života Dolní Rakousko velmi dobrá dobrá běžná špatná velmi špatná ženy muži Rozdíly ve vnímání kvality života mezi muži a ženami v jihočeském šetření byly malé. Muži nejčastěji vnímali kvalitu svého života jako dobrou (43 % respondentů), ženy také jako dobrou (35 %) a dále jako běžnou (34 %). V hodnocení špatná převládají mírně ženy (13 % ku 9 % u mužů). K hodnocení velmi špatná se uchýlili pouze muži, jak již byli řečeno. V dolnorakouském šetření se rozdíly vyskytly, ale jsou dány zejména menším rozsahem šetření. Všichni muži zvolili hodnocení dobrá, u žen byly odpovědi variabilnější.

8 Následující otázky se soustřeďovaly na zjištění důvodů, proč senioři vnímají kvalitu svého života tak, jak uvedli výše. Otázka č. 5 Vyjmenujte sociální služby, které využíváte? JčK: n = 207 DR: n = 57 (3 neodpověděli) Většina respondentů využívala nějakou sociální službu a to vzhledem k tomu, že šetření probíhalo převážně mezi klienty klientů společností Ledax, resp. SeneCura. V případě Jihočeského kraje využívala naprostá většina respondentů jednu sociální službu. Tři respondenti využívali dvě sociální služby a jeden respondent nevyužíval žádnou. U dolnorakouského šetření také většina respondentů využívala jednu sociální službu (30 dotazovaných), tři dotázaní užívali dvě sociální služby a tři respondenti užívali tři sociální služby. V tomto šetření je výrazně vyšší podíl těch, kteří nevyužívali žádnou sociální službu (37 %). Graf 3 Počet sociálních služeb, které využívají respondenti z Jihočeského kraje (graf vlevo) Graf 4 Počet sociálních služeb, které využívají respondenti z Dolního Rakouska (graf vpravo) 5% 5% 8 37% 53% žádná jedna dvě tři U jihočeských respondentů všichni, kteří uvedli, že využívají nějakou sociální službu, byli uživateli pečovatelské služby. Vždy se jednalo o pečovatelskou službu společnosti Ledax. Tři respondenti, kteří deklarovali dvě sociální služby, využívali kromě pečovatelské služby také osobní asistenci. V případě osobní asistence, byli dva respondenti klienty společnosti Ledax o.p.s. a jeden Městské charity České Budějovice. Všichni dolnorakouští respondenti, kteří užívali sociální služby, využívali pečovatelskou službu. Dále byly uváděny: ošetřovatelská zdravotní péče a fyzioterapie, domov pro seniory, domov s pečovatelskou službou, dovážka oběda.

9 Otázka č. 6 Jak jste spokojen/a s kvalitou sociálních služeb, které využíváte? JčK: n = 206, jeden sociální služby nevyužívá; u tří respondentů jsou započítány názory na obě soc. služby, které využívají DR: n = 36, 21 respondentů sociální služby nevyužívá; u tří je započítán názor na obě soc. služby, které využívají; u dalších tří je započítán názor na všechny tři soc. služby; které využívají; tři neodpověděli Šetření ukázalo vysokou míru spokojenosti s poskytovanými sociálními službami jak mezi jihočeskými respondenty, tak respondenty z Dolního Rakouska. V obou šetřeních převládají pozitivní odpovědi ano a spíše ano. Zcela spokojených respondentů (odpověď ano) je větší podíl mezi jihočeskými seniory. Na druhou stranu v dolnorakouském šetření se nevyskytla ani jedna negativní odpověď. U jihočeského šetření jeden respondent odpověděl, že spíše není spokojen a jeden, že není spokojen. V prvním případě respondentka uvedla, že není spokojena s principem poskytování služby ( nejsou to služby, ale obchod ) a služby považuje za drahé. V druhém případě respondent neuměl svůj názor vysvětlit. Graf 5 Spokojenost s kvalitou sociálních služeb, které využívají respondenti z Jihočeského kraje (graf vlevo) Graf 6 Spokojenost s kvalitou sociálních služeb, které využívají respondenti z Dolního Rakouska (graf vpravo) 0,5% 0,5% 0% 9 13% 47% 53% 86% ano spíše ano spíše ne ne nevím ano spíše ano spíše ne ne nevím

10 Otázka č. 7 Co by se mělo na fungování sociálních služeb, které využíváte, změnit? JčK: n = 195 (1 respondent služby nevyužívá, 11 neodpovědělo), pokud některý respondent uvedl více názorů, byly započteny všechny se stejnou váhou DR: n = 36, 21 respondentů sociální služby nevyužívá; 3 neodpověděli; pokud některý respondent uvedl více názorů, byly započteny všechny se stejnou váhou Otázka co by se mělo na fungování sociálních služeb změnit byla položena všem respondentům, bez ohledu na to, jak byli s fungováním služby spokojeni. Odpovědi jsou souhrnně uvedeny v následujících tabulkách zvlášť za obě šetření. Uvedeny jsou pouze odpovědi s vyšší četností než jedna. V případě jihočeského kraje se jedná de facto o názory na pečovatelskou službu firmy Ledax o.p.s. Je potřeba upozornit, že odpovědi za obě šetření nelze jednoznačně srovnávat, vzhledem k tomu, že respondenti hodnotili v podstatě jiný typ služby. I přesto se však ukazují některé podobné odpovědi, zejména v obecné rovině. Někteří respondenti také uváděli připomínky, které se vztahují k sociálním službám pouze nepřímo, ale i takové jsou shrnuty v tabulkách. Tabulka 2: Odpovědi jihočeských respondentů na otázku Co by se mělo změnit na fungování sociálních služeb odpověď četnost odpovědi nic 117 zlevnit služby 21 časová dostupnost 18 zlepšení kvality jídla 13 věnovat uživateli více času 7 lepší financování státem 5 nabízet volnočasové aktivity 2 nevím 11 Poznámka: někteří uvedli více názorů 10

11 Tabulka 3: Odpovědi dolnorakouských respondentů na otázku Co by se mělo změnit na fungování sociálních služeb odpověď nic 12 věnovat více času uživateli 6 vyšší příspěvek na péči 6 individuální užívání veřejných dopravních prostředků více personálu 3 dělat zastávky podle potřeby 3 rychlé a velkorysejší vyřízení a méněkrát vybírat peníze na každou maličkost Poznámka: někteří uvedli více názorů více zastávek 3 mělo by se obecně něco zlepšit 3 snížení nájmu 2 více se zabývat lidmi častost odpovědí Nejčastější odpovědí v obou šetřeních bylo, že by se na fungování sociální služby nemělo nic měnit, což koresponduje s vysokou mírou spokojenosti se službou. Někteří respondenti přesto dokázali vyjádřit konkrétní připomínku k fungování sociálních služeb. Podobnost mezi odpověďmi jihočeských a dolnorakouských seniorů je zejména v otázce financí a přístupu personálu ke klientovi. V oblasti financí se objevily názory, že by mělo dojít ke zlevnění poskytovaných služeb. Dolnorakouští senioři dále uvedli, že by uvítali zvýšení příspěvku na péči. Čeští senioři projevili názor, že by se mělo obecně zlepšit financování sociálních služeb ze strany státu. Další odpovědí, kterou lze vysledovat u obou dotazovaných skupin, je množství času, který je věnován seniorům ze strany pečovatelek. Senioři v obou regionech si přejí, aby jim bylo věnováno více času na popovídání (nebýt sám). Případně by uvítali více pečovatelek, což také souvisí s otázkou vytíženosti personálu. V případě českých respondentů bylo dále častým požadavkem rozšíření časové dostupnosti služby, zlepšení kvality rozvážených jídel, možnost volnočasových aktivit a objevily se i další jednotlivé odpovědi, např.: požadavek na sloučení sociální a zdravotní sféry, vyšší ohodnocení práce pečovatelek nebo požadavek, aby se u klienta nestřídaly různé pečovatelky. 11

12 Otázka č. 8 Postrádáte pomoc v nějaké oblasti života? Případně v jaké? JčK: n = 207 DR: n = 58, 12 neodpovědělo Velká většina respondentů nepostrádá pomoc v žádné oblasti života, jak uvedlo 89 % jihočeských a 81 % dolnorakouských respondentů. Graf 7 Odpovědi jihočeských respondentů na otázku Postrádáte pomoc v nějaké oblasti života? (graf vlevo) Graf 8 Odpovědi dolnorakouských respondentů na otázku Postrádáte pomoc v nějaké oblasti života? (graf vpravo) ano 11% ano 19% ne 89% ne 81% 12 Jihočeští senioři byli sdílnější při specifikaci této otázky. Někteří jmenovali konkrétní problémy, ostatní mluvili spíše obecně. Nejčastěji senioři postrádají kontakt se sociálním prostředím, připadají si osamoceně (uvedlo 10 seniorů). Někteří postrádají rodinu nebo mají s rodinou sporadický kontakt, jiným chybí přítel pro popovídání apod. Dále si senioři stěžovali na finanční otázku malé důchody, vysoké ceny především potravin a léků. Vícekrát se objevily stížnosti na bariérovost budov a problém u imobilních dopravit se k lékaři, do města apod. Někteří mluvili obecně a potřebě větší slušnosti ve společnosti mezi lidmi nebo více tolerance pro starší generaci. Pouze jeden z rakouských seniorů odpověď na tuto otázku rozvedl. Uvedl, že postrádá pomoc při vyřizování příspěvku na péči.

13 Otázka č. 9 Pokud byste potřeboval/a celodenní péči, jakou formu bydlení byste volil/a? JčK: = 207 DR: n = 58, 2 neodpověděli Tato otázka měla za cíl odhalit preference seniorů ohledně bydlení a to v případě, že by potřebovali celodenní péči. Strukturu odpovědí ukazují následující grafy. Důvodem, proč se liší odpovědi rakouských a českých respondentů lze do značné míry spatřovat v tom, že se obě skupiny liší z hlediska toho, jaké sociální služby využívají. Zatímco většina českých respondentů bydlela v domácím prostředí (případně v domě s pečovatelskou službou) a využívala terénní sociální služby, rakouští respondenti využívali spíše pobytové služby. U jihočeských respondentů se ukázaly dosti různorodé preference. Celkově mírně převažovala preference zůstat v domácím prostředí (96 respondentů) nad pobytem v zařízení (94 respondentů). Toto zjištění je překvapivé, původně jsme předpokládali vyšší zastoupení snahy zůstat v domácím prostředí. Z pohledu zařízení je o něco více preferován domov s pečovatelskou službou před domovem pro seniory. Zajímavé je poměrně vysoké zastoupení odpovědi nevím, která se naopak nevyskytla u dolnorakouských respondentů. To může ukazovat na jejich vyšší připravenost v oblasti plánování stáří. Dolnorakouští respondenti výrazně preferovali pobytová zařízení nad domácí péčí, 60 % respondentů by se chtělo nastěhovat do domova s pečovatelskou službou, 23 % respondentů by se cítilo bezpečněji v domově pro seniory a pouze 17 % respondentů by chtělo žít doma ve svém prostředí, aby se o ně starali a pečovali jejich blízcí. Celkem by tedy 83 % všech dotazovaných dalo přednost péči v pobytovém zařízení. 13

14 Graf 9 Preference jihočeských seniorů ohledně bydlení v případě potřeby celodenní péče Graf 10 Preference dolnorakouských seniorů ohledně bydlení v případě potřeby celodenní péče 14 5% 12% 0% doma s využitím pomoci blízkých (rodina, přátelé, sousedi) doma s využitím pomoci sociálních služeb doma s využitím pomoci blízkých a sociálních služeb 60% 23% domov pro seniory domov s pečovatelskou službou nevím

15 Otázka č. 10 Jste spokojen/a s úrovní zdravotní péče, která je Vám poskytována (při návštěvě lékaře, v nemocnici)? JčK: n = 207 DR: n = 54, 6 neodpovědělo Je možné konstatovat vysokou spokojenost s kvalitou zdravotní péče v obou regionech. Vyšší spokojenost byla vysledována u dolnorakouských respondentů, kteří byli v naprosté většině spokojeni (93 % odpovědí ano, 7 % odpovědí spíše ano ). Nikdo neodpověděl spíše ne, ne nebo nevím. Také u jihočeských respondentů převládaly pozitivní odpovědi. Zcela spokojeno bylo 69 % respondentů, spíše spokojena byla necelá čtvrtina. Pouze 6 respondentů bylo spíše nespokojeno a 4 respondenti byli nespokojeni. Senioři uváděli následující připomínky: špatný přístup zdravotnického personálu k pacientovi (2 x), chybějící odbornost (3 x), péče neřeší zdraví pacienta komplexně a není důsledná, např. preventivní prohlídky jsou pouze na vyžádání (3 x), zanedbávání hygieny při pobytu v nemocnici (1 x). Graf 11 Spokojenost jihočeských seniorů s úrovní zdravotní péče (graf vlevo) Graf 12 Spokojenost dolnorakouských seniorů s úrovní zdravotní péče (graf vpravo) 3% 2% 2% 15 7% 24% 69% 93% ano spíše ano spíše ne ne nevím ano spíše ano spíše ne ne nevím Otázka č. 11 Jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče (vzdálenost k lékaři, bezbariérovost zdravotních zařízení, lékařská první pomoc)? JčK: n = 207 DR: n = 53, 7 neodpovědělo I v otázce dostupnosti zdravotní péče byli senioři v obou regionech spokojeni. Mezi respondenty z jižních Čech byla spokojenost o něco nižší, než tomu bylo v těch z Dolního

16 Rakouska. Spokojeno bylo 89 % jihočeských seniorů oproti 10 % nespokojených. Ti byli požádáni o komentář. Nejčastějším problémem z hlediska dostupnosti zdravotní péče byla velká vzdálenost ordinace lékaře (uvedeno 9 x), dále byl zmiňován problém bariérových vstupů ve zdravotnických zařízeních (uvedeno 4 x), málo flexibilní ordinační hodiny lékaře, dlouhé čekání před ordinací a nedostatečná návštěvní služba obvodního lékaře (uvedeno 5 x). Mezi rakouskými respondenty byli pouze tři nespokojené respondentky. Důvodem nespokojenosti s dostupností zdravotní péče byly fyzické bariéry ve městech, např. krátký čas pro přechod na přechodu pro chodce, který brání bezpečnému překonání ulice, problém přejet s podpůrným vozíčkem dlážděnou silnici nebo překonat schody. Graf 13 Spokojenost jihočeských seniorů s dostupností zdravotní péče (graf vlevo) Graf 14 Spokojenost dolnorakouských seniorů s dostupností zdravotní péče (graf vpravo) 4% 1% 6% 8% 22% 67% 92% 16 ano spíše ano spíše ne ne nevím ano spíše ano spíše ne ne nevím Otázka č. 12 Uvítal/a byste možnost využití domácí ošetřovatelské péče? JčK: n = 207 DR: n = 33, 27 neodpovědělo Tato otázka zjišťovala, jaký podíl respondentů využívá domácí ošetřovatelskou péči a zejména, zda by ti, kteří tuto péči nevyužívají, uvítali možnost jejího využití. V oblasti zdravotnictví jsou poskytovány seniorům tzv. ošetřovatelské služby, které jsou indikovány praktickým lékařem a jsou plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Ošetřovatelská péče je zajišťována v domácím prostředí a je určena pacientům bez rozdílu věku, u kterých není nutná hospitalizace, ale jejich zdravotní stav vyžaduje pravidelnou kvalifikovanou péči. Otázka se vztahuje nejen k současnému zdravotnímu stavu seniora, ale i hypotetické situaci v budoucnosti, kdy by senior mohl tuto službu využívat. Respondentům bylo vysvětleno, co se skrývá pod pojmem domácí ošetřovatelské péče. Větší podíl jihočeských oproti dolnorakouským seniorům tuto službu využívá. Službu by uvítalo 32 % jihočeských

17 a dokonce 64 % dolnorakouských respondentů. Odpověď ne tvoří u obou skupin cca jednu pětinu. Šetření poukázalo na nízkou informovanost o této službě. Graf 15 Hodnocení možnosti využívání domácí ošetřovatelské péče jihočeskými seniory (graf vlevo) Graf 16 Hodnocení možnosti využívání domácí ošetřovatelské péče dolnorakouskými seniory (graf vpravo) 22% 32% 9% 9% 26% 18% 64% 20% ano ne nevím využívám ji ano ne nevím využívám ji Otázka č. 13 Uvítal/a byste možnost využití volnočasových aktivit pro seniory (např. v klubech seniorů; turistika, trénování paměti, hraní her, cvičení apod.)? JčK: n = 207 DR: n = 42, 18 neodpovědělo V otázce volnočasových aktivit se odpovědi jihočeských a dolnorakouských respondentů liší nejvíce ze všech položených otázek v šetření. 17 Graf 17 Hodnocení možnosti využívání volnočasových aktivit jihočeskými seniory (graf vlevo) Graf 18 Hodnocení možnosti využívání volnočasových aktivit dolnorakouskými seniory (graf vpravo)

18 20% 7% 27% 13% 60% 0% 0% 73% ano ne nevím využívám je ano ne nevím využívám je Jedna pětina jihočeských a více než čtvrtina dolnorakouských respondentů již nějaké organizované volnočasové aktivity využívala. Celá zbývající část dolnorakouských seniorů, tj. 73 %, by aktivity uvítala. Nikdo neměl odmítavý postoj. Ukazuje se zde větší zájem o volnočasové aktivity ze strany této skupiny seniorů. Jihočeští senioři naopak většinou neměli o volnočasové aktivity zájem (uvedlo 60 % z nich). Pouze malé procento (7 %) respondentů by uvítalo možnost volnočasových aktivit. Někteří uváděli, že jsou samotářské povahy, že jsou raději sami, než by se účastnili skupinových aktivit. Lze předpokládat, že by se někteří potřebovali s nabídkou volnočasových aktivit blíže seznámit, aby si udělali názor, zda je chtějí či nechtějí využívat. Opět můžeme předpokládat, že k rozdílným odpovědím přispěl fakt, že většina jihočeských respondentů bydlí v domácím prostředí, kdežto dolnorakouští senioři bydlí v pobytovém zařízení. 18 Respondenti měli uvést, o jaké konkrétní volnočasové aktivity by měli zájem. Většina dolnorakouských seniorů, která na otázku dopověděla, by přivítala různé hry (např. karetní) a turistické dny. K dalším upřednostňovaným aktivitám patří trénink paměti (6 respondentů) nebo cvičení a koncerty (3 respondenti). Nejvíce jihočeských respondentů by uvítalo večery pro seniory v podobě posezení při živé při hudbě, se zpěvem a případně i tancem (uvedlo 21 respondentů). Dalších 6 respondentů uvádělo posezení a popovídání s ostatními seniory. Dále by senioři přivítali: přednášky, např. o cestování, o historii, knihách nebo se zdravotní tématikou (14 resp.), trénování paměti (5 resp.), cvičení a rehabilitace (4 resp.), zájezdy a turistika (4 resp.), společenské hry (3 resp.), ruční práce (2 resp.) a dále zpívání, aktivizace s dětmi, divadelní představení a mše nebo duchovní podpora (každá aktivita 1 x). Porovnání výsledků šetření

19 Senioři hodnotili kvalitu svého života převážně pozitivně nebo neutrálně. Lehce pesimističtější pohled na kvalitu života byl u jihočeských respondentů šetření. Žádný z dotázaných dolnorakouských seniorů nehodnotil kvalitu svého života jako špatnou nebo velmi špatnou, v případě jižních Čech takto odpovědělo 13 % respondentů. Ukázala se velmi vysoká míra spokojenosti s poskytovanými sociálními službami 1 jak mezi jihočeskými respondenty (99 % odpovědí), tak respondenty z Dolního Rakouska (100 % odpovědí). V otázce, co by se mělo změnit na fungování sociálních služeb, se senioři z obou regionů shodují ve dvou názorech. Jedná se o zlevnění služeb (případně zvýšení příspěvku na péči) či obecně zlepšení způsobu financování sociálních služeb v případě Česka. A dále si přejí, aby jim bylo věnováno více času ze strany pečovatelek, zejména na popovídání. Většina dotázaných seniorů v obou regionech nepostrádá pomoc v žádné oblasti života (u obou regionů to uvedlo přes 80 % dotázaných). Nicméně ti, kteří ji postrádají, hovořili zejména o chybějícím kontaktu s lidmi (rodinou, přáteli apod.). Dále si senioři stěžují na finanční otázku malé důchody vs. vysoké ceny (především potravin a léků). Vícekrát se objevily stížnosti na bariérovost budov a veřejné hromadné dopravy. Dolnorakouští respondenti by v případě potřeby celodenní péče výrazně preferovali pobytová zařízení nad domácí péčí (uvedlo 83 %), u jihočeských respondentů naopak mírně převažovala preference domácí prostředí, zejména s využitím sociálních služeb. Šetření ukázalo vysokou míru spokojenosti s kvalitou i dostupností zdravotní péče. V Dolním Rakousku byli respondenti v těchto otázkách o něco spokojenější než v Jihočeském kraji. Zhoršená dostupnost zdravotnické péče byla často v obou regionech připisována existenci fyzických bariér (budovy zdravotnických zařízení, bariéry ve veřejném prostoru, ve veřejné dopravě). Ukázal se rozdílný zájem o organizované volnočasové aktivity pro seniory. Zatímco dolnorakouští senioři měli o aktivity velký zájem (u 73 % odpovědí), mezi jihočeskými respondenty převažoval nezájem (60 % resp.) Respondenti využívali nejčastěji jednu sociální službu, většinou se jednalo o služby firem Ledax a SeneCura.

20 3. Shrnutí poznatků získaných během výměnných stáží V rámci projektu byly uskutečněny celkem čtyři výměnné stáže dvě u rakouského partnera SeneCura v Dolním Rakousku a dvě v Jihočeském kraji pořádané společností Ledax. Cílem stáží byla vzájemná výměna zkušeností. Na závěr každého pobytu byli jeho účastníci požádáni o vyplnění krátkého dotazníku na základě získaných zkušeností. Cílem dotazníku nebylo zjistit jen spokojenost s výměnnou stáží, ale také pohled na kvalitu života seniorů v dané zemi. Vyhodnocení dotazníků je uvedeno v této kapitole. Stáže se uskutečnily v následujících termínech a s následujícím počtem účastníků: : 2 sociální pracovnice společnosti Ledax a 5 seniorů uživatelů sociálních služeb společnosti Ledax : 2 zaměstnankyně společnosti SeneCura a 5 seniorů klientů společnosti SeneCura : 6 sociálních pracovnic společnosti Ledax a 3 senioři uživatelé sociálních služeb společnosti Ledax o.p.s : 2 zaměstnankyně společnosti SeneCura a 5 seniorů klientů společnosti SeneCura Obrázek 1: Fotografie z výměnných stáží 20 Vzhledem k tomu, že se někteří senioři/seniorky a některé zaměstnankyně účastnili hned dvou výměnných stáží, je celkový počet účastníků (v součtu za všechny stáže dohromady) následující: 7 zaměstnankyň společnosti Ledax 7 českých seniorů

21 3 zaměstnankyně společnosti SeneCura 9 rakouských seniorů Všech 14 českých účastníků stáží a 12 rakouských se zapojilo do dotazníkového šetření. Vyhodnocení položených otázek je uvedeno níže. Vybrané otázky jsou členěny podle původu respondenta: Česko/Rakousko. Otázka č. 1: Kde se podle Vašeho názoru žije seniorům lépe? V Rakousku nebo v České republice? Zdůvodněte. n=26, (odpověděli všichni, 2 respondenti nezdůvodnily odpověď) Respondenti byli nejprve vyzváni, aby zhodnotili, kde se dle jejich názoru žije seniorům lépe. Naprostá většina dotázaných mínila, že lépe se žije seniorům v Rakousku. Pouze jeden senior z Česka a jeden z Rakouska uvedli Českou republiku. Graf 19 Struktura odpovědí na otázku Kde se, podle Vašeho názoru, žije seniorům lépe? 11% 8% Česko Rakousko neodpověděli 21 81% Respondenti byli dále vyzváni, aby svou odpověď zdůvodnili. Tři respondenti nedokázali odpovědět. Mezi nimi byli i dva senioři, kteří uvedli Česko. Následující souhrn tedy představuje odůvodnění výběru Rakouska jako země, kde se seniorům žije lépe. Pokud někdo uvedl více důvodů, byly započítány všechny z nich. Nejčastější uváděným důvodem pro výběr Rakouska byl vyšší standard péče o seniory oproti Česku (uvedlo 25 % respondentů, kteří vybrali Rakousko). Jak bylo zmiňováno, Rakousko je o krok napřed oproti Česku, a to i v oblasti péče o seniory. Nejčastěji si respondenti všímali problému existence mnohalůžkových pokojů v českých pobytových zařízeních. Další častou odpovědí byla lepší finanční podpora pro seniory v Rakousku, jak uvedlo 17 % respondentů. Více než pětina respondentů argumentovala vyšší životní úrovní, či lepší