ÚAP ORP Frýdlant - PRURÚ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE. Územně analytické podklady ORP Frýdlant. Rozbor udržitelného rozvoje území

Transkript

1 Identifikační údaje IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název díla: Územně analytické podklady ORP Frýdlant Část díla: Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území Pořizovatel: Město Frýdlant náměstí T.G. Masaryka 37, Frýdlant Zhotovitel: SAUL s.r.o.,u Domoviny 491/1, , Liberec 4 Číslo zakázky zhotovitele: 019/2008 Číslo zakázky objednatele: 083/2008 Datum zhotovení: AUTORSKÝ KOLEKTIV Vedoucí projektant Zodpovědný projektant, koordinace projektu Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch Dopravní infrastruktura a dopravní systémy Technická infrastruktura - vodní hospodářství Technická infrastruktura - energetika, spoje Technická infrastruktura - odpady Obyvatelstvo, bydlení, zaměstnanost, struktura osídlení Veřejné občanské vybavení Kulturní hodnoty, urbanistické a architektonické hodnoty, památková péče Bezpečnost Geologie, hydrologie, klimatologie Půdní fond, zemědělství, lesnictví, ochrana přírody a krajiny Zatížení životního prostředí Rozbor udržitelného rozvoje území Datová část Grafické práce Ing.arch. Vladislav Hron Ing. Oldřich Lubojacký Ing. Lucie Ježková Ing. Jan Hromek Ing. Ladislav Křenek Ing. Vladimír Janečka Ing. Josef Kobrle Mgr. Pavel Kučírek RNDr. Václav Poštolka Ph.D. RNDr. Václav Poštolka Ph.D. Ing.arch. Vladislav Hron Ing. arch. Zdeněk Bičík RNDr. Zdeněk Kadlas Ing. Vladimír Janečka Ing. Jan Hromek Ing. Hana Koryntová Ing.arch. Vladislav Hron, Ing. Oldřich Lubojacký Ing. Hana Koryntová Ing.arch. Zdeněk Bičík Ing. arch. Zdeněk Bičík Romana Svobodová Helena Brandová SAUL s.r.o 1

2 Obsah OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A Pilíř hospodářský 3 A.1 Hospodářská základna - výroba, služby, cestovní ruch 3 A.2 Dopravní infrastruktura a dopravní systémy 28 A.3 Technická infrastruktura 54 A.3a Technická infrastruktura - vodní hospodářství 54 A.3b Technická infrastruktura - energetika, spoje 72 A.3c Technická infrastruktura nakládání s odpady 85 B Pilíř sociální (soudržnosti společenství obyvatel) 94 B.1 Obyvatelstvo 94 B.2 Vzdělávání 102 B.3 Zdravotnictví 106 B.4 Sociální péče 109 B.5 Kulturní hodnoty, urbanistické, architektonické hodnoty, památková péče 112 B.6 Sport a tělovýchova 135 B.7 Bydlení a bytový fond 138 B.8 Zaměstnanost a trh práce 144 B.9 Bezpečnost 150 B.10 Struktura osídlení 159 C Pilíř environmentální 168 C.1 Geologie, geomorfologie, nerostné suroviny 168 C.2 Hydrologie a klimatologie 182 C.3 Půdní fond 198 C.4 Zatížení životního prostředí 218 C.5 Ochrana přírody a krajiny 240 D Souhrn hodnot území, limitů využití území, záměrů na provedení změn v území 291 D.1 Hodnoty území 291 D.2 Limity využití území 294 D.3 Záměry na provedení změn v území 297 E Seznam použitých zkratek, vysvětlivky 300 OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI Číslo Název výkresu Měřítko 1 Výkres hodnot území 1: Výkres limitů využití území 1: Výkres záměrů na provedení změn v území 1:10000 SAUL s.r.o 2

3 Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch PODKLADY PRO RURÚ V ČLENĚNÍ PODLE TŘECH PILÍŘŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A PILÍŘ HOSPODÁŘSKÝ A.1 HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA VÝROBA, SLUŽBY, CESTOVNÍ RUCH A.1.1 POUŽITÉ PODKLADY - ÚP VÚC Liberecký kraj, koncept, SAUL, Zásady územního rozvoje Libereckého kraje, SAUL s.r.o., Krajská koncepce zemědělství, KÚLK, Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje, Garep spol. s r.o., Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko, ARR, SAUL, TUL, Statistické údaje struktury půdního fondu, ČSÚ, KÚLK - Oblastní plány rozvoje lesů - internetové servery ČÚZK, ČSÚ, ÚHÚL (OPRL), KÚLK, města Frýdlant, - shromážděné podklady od správců dat pro ÚAP, ORP Frýdlant, 8/ údaje o území plochy výroby ÚUP ORP Frýdlant, údaje o území plochy občanského vybavení ÚUP ORP Frýdlant, terénní šetření zhotovitele, SAUL s.r.o., 07/ / archív a databáze zpracovatele A.1.2 PODKLADY RURÚ Z HLEDISKA HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY A VYHODNOCENÍ POUŽITELNOSTI JEVŮ Z PODKLADŮ RURÚ, NÁVRH ÚPRAV Č.jevu Sledovaný jev Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav 2.1 (plochy výroby) plochy zemědělské a lesní výroby jev vyhodnocen z neúplných podkladů ÚÚP ORP, ÚPD, dostupných veřejných zdrojů a z archívu a šetření zpracovatele, podklady ÚÚP ORP postrádají detailní databázi o jejich zaměření, kapacitách i názvech, zjištěn terénním průzkumem u 2.2 (plochy výroby) plochy průmyslové výroby, stavebnictví, skladů a výrobních služeb 3.1 (plochy občanského vybavení) plochy obchodu a služeb 4 plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území 56 lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa 114.A1 (jiná ochranná pásma) ochranná pásma výroby obcí bez ÚPD jev vyhodnocen dle stávajících ÚPD, údajů o území od ÚUP ORP, zjištěn terénním průzkumem u obcí bez ÚPD údaje ÚÚP ORP - špatně rozdělen stav a návrh - rozpor se zastavitelnými plochami jev vyhodnocen dle stávajících ÚPD, údajů o území od ÚUP ORP, zjištěn terénním průzkumem u obcí bez ÚPD. Dle podkladů dodaných ÚUP ORP Frýdlant jsou plochy občanské vybavenosti dále děleny na dopravní vybavenost, plochy sportu a rekreace, technickou vybavenost a veřejnou vybavenost dodané údaje o území - špatně rozdělen stav a návrh - rozpor se zastavitelnými plochami jev vyhodnocen dle podkladů od ARR s.r.o. (Projekt brownfields), KÚLK a doplněné terénním šetřením jev vyhodnocen na základě údajů poskytnutých Ministerstvem zdravotnictví nevyhodnoceno, podklady nebyly poskytnuty A DOPLNĚNÍ PODKLADŮ RURÚ O DALŠÍ SLEDOVANÉ JEVY Č.jevu Sledovaný jev Vyhodnocení použitelnosti, návrh úprav 119.A1.1 zemědělské výrobní oblasti jev vyhodnocen z podkladů ORP a archívu zpracovatele 119.A1.2 subjekty zemědělské a lesnické výroby jev vyhodnocen z podkladů ORP (ÚPD) i z veřejných zdrojů (internetové servery ČSÚ) 119.A1.3 organizační struktura mysliveckého jev vyhodnocen z veřejných zdrojů (internetový server ÚHÚL) hospodaření 119.A1.4 cestovní ruch, rekreace, lázeňství jev vyhodnocen dle stávajících ÚPD (údaje o území od ÚUP ORP), zjištěn terénním průzkumem u obcí bez ÚPD SAUL s.r.o 3

4 Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch A.1.3 CHARAKTERISTIKY A TRENDY HOSPODÁŘSKÉ ZÁKLADNY A CHARAKTERISTIKA STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ DLE JEDNOTLIVÝCH JEVŮ PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNÍ VÝROBY (JEV 2.1) ZPŮSOBY A INTENZITA ZEMĚDĚLSKÉHO A LESNICKÉHO HOSPODAŘENÍ Současné způsoby a intenzitu zemědělského hospodaření v řešeném území ilustrují společensko-ekonomické poměry po roce 1989, zejména nové vlastnické vztahy k půdě a všeobecné podmínky pro podnikání v oboru, které v zemědělské prvovýrobě poskytují nízkou konkurenceschopnost zemědělců na trhu s komoditami. Důsledkem těchto změn je existence místně ladem ležící orné půdy a zanedbaných travních porostů (absence exaktních podkladů, blíže viz kap. C.3 Půdní fond) tento stav je způsoben mnoha obecně známými objektivními i subjektivními faktory. Tato situace má mimo jiné přímý vliv na vzhled krajiny, dochází k ruderalizaci půdy v opuštěných partiích nástupem plevelných druhů a k sukcesním jevům (nálety dřevin a křovin ). Ke stavu přispívají i historicky nevytvořené vztahy k půdě, absence místního zpracovatelství, nedostatek kapitálu pro zahájení činnosti, v neposlední řadě i chaotická zemědělská politika státu a podmínky EU. Problémem je zde rovněž i místní výskyt přetrvávajících velkoplošných způsobů obhospodařování pozemků ZPF (nejen orné půdy) na v minulosti scelených honech (ze současného pohledu nadměrných), zejména v částech obcí Bulovka, Dětřichov, Dolní Řasnice, Habartice, Heřmanice, Krásný Les, Kunratice a Višňová, a četný výskyt lokalit typu zemědělských brownfields. Tato situace má značný vliv na krajinu řešeného území, kdy pro zachování kvality krajinného rázu je nutná údržba pozemků ZPF, a to i za cenu nezužitkování biomasy, realizovatelná z vnějších finančních zdrojů. Vzhledem k daným přírodním podmínkám (klimatickým a půdním podmínkám s vlivem na produkční možnosti) je však většina zemědělských pozemků v minulosti uzpůsobena k velkovýrobních technologiím hospodaření i náležitě využívána místně nejkvalitnější pozemky orné půdy, louky a pastviny jsou využívány jako zdroj píce pro zdejší pozůstatky provozů živočišné výroby (často přežívající na pokraji zániku). Na rozdíl od zemědělství jsou v řešeném území podmínky pro lesnické hospodaření již stabilizované, neboť vlastnická struktura je zde již v převážné většině výměry lesů jednoznačně určena (naprostá většina lesů náleží státu nebo obcím/městu) a dodavatelský sektor funguje na základě dlouhodobých či operativních dohod s vlastníky lesů. Vysoká lesnatost řešeného území, územní dislokace lesních pozemků a vysoký stupeň jejich zpřístupněnosti, umožňuje náležité lesnické hospodaření jak pro výnosové hospodářské funkce, tak i pro zajišťování funkcí mimoprodukčních. PLOCHY (AREÁLY) ZEMĚDĚLSKÉ A LESNÍ PRVOVÝROBY A ZPRACOVATELSTVÍ Dle podkladů ÚÚP ORP Frýdlant, databáze a terénního šetření zpracovatele ÚAP se v území vyskytují ucelené výrobní plochy (areály) s převažující a dosud aktivní zemědělskou a lesnickou činností. Jejich lokalizace nekoresponduje s výskytem disponibilních druhů pozemků, ale s podnikatelskými záměry vlastníků nebo nájemců konkrétních zařízení (dle praktických možností určených výskytem převzatých stavebních objektů a zařízení zrušených původních státních statků nebo zemědělských družstev, množství a druh mechanizačních prostředků či technologií, a dalších nutných podmínek výhodných pro nového vlastníka či nájemce). Z tohoto důvodu není v praktických možnostech (a ani účelné) hodnotit vhodnost umístění či kapacitu výrobních ploch a zařízení. Některé zemědělské areály disponují stanovenými ochrannými pásmy, které zabezpečují eliminují negativních jevy jejich provozů na okolí velikost ochranných pásem odvisí od množství faktorů (charakteru výroby, druhů případně chovaných hospodářských zvířat, jejich kapacit apod.), které mohou být časově i svojí velikostí proměnné z tohoto důvodu nejsou předmětem bližšího vyhodnocení (ochranná pásma pro zpracování ÚAP nebyly poskytnuta). SAUL s.r.o 4

5 Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch Tab.1 Přehled ucelených zemědělských a lesních výrobních ploch (areálů) počet a výměra Obec Katastrální území Plochy zemědělské výroby Plochy lesní výroby Stav Návrh Stav Návrh Bílý Potok Bílý Potok p. Smrkem 1/ / / /15605 Bulovka Arnoltice 3/20677 Bulovka 1/93499 Dolní Oldřiš 1/40283 Černousy Boleslav Černousy 2/4059 Ves 2/25539 Dětřichov Dětřichov u Frýdlantu 4/ /8775 Dolní Řasnice Dolní Řasnice 7/99778 Frýdlant Albrechtice u Frýdlantu Frýdlant 11/ /8564 Habartice Habartice u Frýdlantu Háj u Habartic Hejnice Hejnice 1/2865 2/ /6643 Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu Horní Řasnice Kristiánov Horní Řasnice 2/34033 Srbská 3/ /17539 Jindřichovice Dětřichovec pod Smrkem Jindřichovice p. Smrkem 2/ /31078 Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu 1/45717 Kunratice Kunratice u Frýdlantu 3/46211 Lázně Libverda Lázně Libverda 1/21968 Nové Město pod Hajniště pod Smrkem 2/6861 Smrkem Ludvíkov pod Smrkem 7/ /5180 Nové Město p. Smrkem 4/62124 Pertoltice Dolní Pertoltice 2/ Horní Pertoltice Raspenava Raspenava 15/ /10677 Višňová Andělka 3/ Poustka u Frýdlantu 4/41206 Předlánce Víska u Frýdlantu 2/5626 Višňová u Frýdlantu Zdroj: Podklady ÚÚP ORP, ÚPD, databáze a terénní šetření zpracovatele ÚAP SAUL s.r.o 5

6 Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch Obr.1 Orientační znázornění lokalizace zemědělských a lesních výrobních ploch (areálů bez měřítka) Zdroj: Podklady ORP, ÚPD, databáze a terénní šetření zpracovatele ÚAP ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBNÍ OBLASTI (JEV 119.A1.1) Současné zemědělské hospodaření je ovlivněno zejména danými přírodními podmínkami. Asi tři čtvrtiny zemědělské půdy v řešeném území jsou zařazeny do výrobní oblasti B1 Bramborářské a asi 18 % do oblasti B2 Bramborářské, ZPF v obcích Hejnice a Nové Město pod Smrkem do B3 Bramborářsko-ovesné (představuje jen 3,3 % rozlohy ZPF v oblasti). ZPF v obci Bílý Potok je zařazen do nejméně úrodné oblasti H2 Horská (asi 5 % rozlohy ZPF v oblasti). Ve srovnání s Libereckým krajem se zde tedy nevyskytují nejúrodnější oblasti řepařské (v kraji tvoří 13 % rozlohy), je zde vyšší zastoupení oblastí bramborářských (zde asi 95 %, v LK 75 %) a nižší zastoupení oblastí horských (v LK 7 %). Kromě přírodních podmínek je zemědělské hospodaření výrazně ovlivněno zejména podmínkami odbytu a zpracovávání podnikatelský záměr konkrétního subjektu v druzích pěstovaných komodit je tak jednoznačné diktován situací na trhu a možností dotací z tuzemských, příp. zahraničních (EU) zdrojů. Tyto ekonomické podmínky ovlivňují i způsob a intenzitu využívání (resp. nevyužívání) pozemků ZPF, kdy tyto skutečnosti výrazně ovlivňují souhrnné statistické údaje, které jsou v jednotlivých sledovaných obdobích i značně rozdílné. Přehled o množství pěstovaných komodit a o příslušných výměrách v řešeném území nejsou k dispozici, rovněž tak příslušné údaje o ostatních komoditách pěstovaných na zahradách a v ovocných sadech (zelenina, ovoce). SAUL s.r.o 6

7 Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch V řešeném území v současnosti naprosto plošně převládají trvalé travní porosty na identickém druhu pozemku i na již zatravněné orné půdě, včetně blíže nespecifikované výměry většinou orné půdy uvedené a uváděné do klidu v rámci současné státní zemědělské politiky. Zemědělské výrobní oblasti jsou objektivně určeny na základě množství ukazatelů přírodních a ekonomických, kdy v podmínkách řešeného území se pro jeho podstatnou část jedná o pomocný souhrnný ukazatel teoretických možností pro způsoby zemědělského využívání pozemků ZPF zejména v rostlinné prvovýrobě. Zařazení území do zemědělských výrobních oblastí je následně provedeno na základě ukazatelů přírodních podmínek (nadmořská výška, srážky, teplota, zastoupení půdních druhů), a po zhodnocení potencionálních možností zemědělského hospodaření dle ukazatelů ekonomických podmínek (procento výměry orné půdy ze ZPF, svažitost, mechanizační dostupnost, zastoupení speciálních kultur apod.). Tab.2 Začlenění území v jednotlivých zemědělsky výrobních oblastech Obec Katastrální území Výrobní podoblast Bílý Potok Bílý Potok pod Smrkem H2 Horská 2 Dolní Oldřiš B1 Bramborářská 1 Bulovka Bulovka B1 Bramborářská 1 Arnoltice u Bulovky B1 Bramborářská 1 Ves B1 Bramborářská 1 Černousy Černousy B2 Bramborářská 2 Boleslav B2 Bramborářská 2 Dětřichov Dětřichov u Frýdlantu B1 Bramborářská 1 Dolní Řasnice Dolní Řasnice B1 Bramborářská 1 Frýdlant Albrechtice u Frýdlantu B1 Bramborářská 1 Frýdlant B1 Bramborářská 1 Habartice Habartice u Frýdlantu B1 Bramborářská 1 Háj u Habartic B1 Bramborářská 1 Hejnice Hejnice B3 Bramborářsko-ovesná Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu B1 Bramborářská 1 Kristiánov B1 Bramborářská 1 Horní Řasnice Srbská B2 Bramborářská 2 Horní Řasnice B1 Bramborářská 1 Jindřichovice pod Jindřichovice pod Smrkem B1 Bramborářská 1 Smrkem Dětřichovec B1 Bramborářská 1 Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu B1 Bramborářská 1 Kunratice Kunratice u Frýdlantu B1 Bramborářská 1 Lázně Libverda Lázně Libverda B3 Bramborářsko-ovesná Hajniště pod Smrkem B3 Bramborářsko-ovesná Nové Město pod Nové Město pod Smrkem B3 Bramborářsko-ovesná Smrkem Ludvíkov pod Smrkem B3 Bramborářsko-ovesná Pertoltice Dolní Pertoltice B1 Bramborářská 1 Horní Pertoltice B1 Bramborářská 1 Raspenava Raspenava B2 Bramborářská 2 Andělka B1 Bramborářská 1 Předlánce B1 Bramborářská 1 Višňová Višňová u Frýdlantu B1 Bramborářská 1 Poustka u Frýdlantu B1 Bramborářská 1 Víska u Frýdlantu B1 Bramborářská 1 Zdroj: KÚLK, Program rozvoje HSO Frýdlantsko, KN SAUL s.r.o 7

8 Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch Obr.2 Ilustrativní znázornění územních prostorů pro fungování oborů zemědělství a lesnictví (bez měřítka) SUBJEKTY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ VÝROBY (JEV 119.A1.2) Podmínky pro fungování subjektů hospodařících v zemědělství jsou v současnosti spíše nevyhovující (viz výše), očekávaným trendem je jejich další útlum s vlivem i na vlastní existenci subjektů. Vzhledem k současným trendům zatravňování orné půdy či uvádění půdy do klidu, a existujícím i rozvíjejícím se možnostem financování údržby krajiny z vnějších zdrojů, lze díky těmto stimulům očekávat oddálení naprostého krachu těchto podnikatelských struktur v případě, že nebudou efektivně podnikat v oblasti živočišné výroby nebo v souběhu s ostatními aktivitami (ekofarmy, agroturistika, pěstování biomasy pro energetické účely apod.). Větší hospodářské celky právnických osob disponují jak výrobními prostředky, tak i dlouhodobými smluvními vztahy k půdě, tudíž mají i větší šanci na ekonomický rozvoj. SAUL s.r.o 8

9 Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch Internetový server ČSÚ bilancuje zemědělsky a lesnicky hospodařící subjekty dle místa jejich činnosti resp. bydliště (obec), avšak již bez ohledu, na kterém území hospodaří, vč. subjektů evidovaných vně řešeného území a hospodařící zde, ani nezohledňují jemné nuance jednotlivých druhů činností. Rovněž aktuálnost této evidence je diskutabilní, neboť již nezohledňuje subjekty s ukončenou činností či subjekty, které činnost v oborech započaly v posledním období. Kritéria pro identifikaci činnosti jednotlivých subjektů jsou zde rovněž pojata bez ohledu na konkrétní způsob, zda se jedná o činnost hlavní či vedlejší doplňkovou, a to i bez ohledu na intenzitu hospodaření. Ze znalosti zpracovatele však uvedená evidence subjektů v uvedených zdrojích není zdaleka úplná následně uvedený přehled je tedy pouze orientační a ilustrativní. Tab.3 Hospodařící subjekty v zemědělství, lesnictví (dle evidence i rybolovu*): Obec Počet podnikatel. subjektů Z toho samostatně Z toho zemědělští v zeměd.,lesnictví, rybolovu*) hospodařící rolníci podnikatelé fyzické osoby Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Frýdlant Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Pertoltice Raspenava Višňová celkem Pozn.: *) rybolov je v podmínkách řešeného území zanedbatelným hospodářským oborem s mizivým podílem na trhu Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (internetový server), stav k Do drobné zemědělské činnosti lze řadit i další soukromé subjekty zabývající se zahrádkařením, nebo subjekty využívající pozemky velmi malých výměr pro svoji vlastní potřebu. Mezi subjekty působící v lesnictví jsou zahrnuti převážně jednotlivci, kteří vlastní živnostenská oprávnění na jednotlivé lesnické práce, a kteří jsou operativně najímáni hlavními dodavatelskými firmami (právnickými osobami) nebo jednotlivými vlastníky lesů. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ (JEV 119.A1.3) Provoz myslivosti je v řešeném území organizován v územních jednotkách tzv. honitbách : Tab.4 Přehled honiteb Obec Kód Název honitby Bílý Potok Bílý Potok Černý vrch Ferdinandov Jizerka Raspenava-Peklo Smědava Bulovka Bulovka-Obora Bulovka-Rybníčky Frýdlant-Školní Statek Horní Řasnice Krásný les Pertoltice Černousy Pertoltice Višňová-Andělka Višňová-Předlánce Dětřichov Dětřichov Frýdlant-Větrov Zátiší SAUL s.r.o 9

10 Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch Dolní Řasnice Frýdlant Bulovka-Rybníčky Dolní Řasnice Horní Řasnice Chlum Krásný Les Nové Město pod Smrkem Bulovka-Obora Dětřichov Frýdlant-Školní Statek Frýdlant-Větrov Kunratice Mlýnice Mníšek Raspenava Višňová Zátiší Habartice Pertoltice Hejnice Černá Nisa Ferdinandov Fojtka Jizera Josefův Důl Oldřichov Přehrada Kamenice Raspenava-Peklo Smědava Heřmanice Dětřichov Horní Řasnice Dolní Řasnice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Jindřichovice pod Smrkem Jindřichovice pod Smrkem Nové Město pod Smrkem Krásný Les Frýdlant-Školní Statek Chlum Krásný Les Raspenava Kunratice Frýdlant-Větrov Kunratice Višňová Lázně Libverda Bílý Potok Lázně Libverda Raspenava-Peklo Nové Město pod Smrkem Dolní Řasnice Chlum Lázně Libverda Nové Město pod Smrkem Raspenava-Peklo Pertoltice Bulovka-Obora Bulovka-Rybníčky Pertoltice Višňová-Předlánce Raspenava Fojtka Frýdlant-Větrov Frýdlant-Školní Statek Chlum Oldřichov Raspenava Raspenava-Peklo Zátiší Višňová Bulovka-Obora Višňová Višňová-Andělka Višňová-Loučná Višňová-Předlánce Zdroj: Internetový server ÚHÚL SAUL s.r.o 10

11 Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch V případě nadměrných stavů volně chované spárkaté zvěře (Jizerské hory jsou součástí tzv. jelenářské oblasti ), které mají přímý vliv na velikost škod na lesních i nelesních kulturách, je nutno situaci řešit v kontinuitě s přírodními podmínkami určující úživnost prostředí. V řešeném území nejsou dosud využity všechny možnosti pro oborní chovy spárkaté zvěře. Obr.3 Orientační znázornění hranic honiteb (bez měřítka) Zdroj: Internetový server ÚHÚL SAUL s.r.o 11

12 Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch PLOCHY VÝROBY (PLOCHY PRŮMYSLOVÉ VÝROBY, STAVEBNICTVÍ, SKLADŮ A VÝROBNÍCH SLUŽEB (JEV 2.2) Plochy výroby jsou členěny v souladu s členěním GIS na plochy zemědělské výroby, plochy lesní výroby (popis viz výše) a dále na plochy výroby s velkou zátěží a plochy výroby s malou zátěží, smíšené plochy výroby s bydlením a plochy těžby nerostů. ROZMÍSTĚNÍ VÝROBNÍCH PLOCH V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ BÍLÝ POTOK Bílý Potok - výrobní plochy jsou rozmístěné převážně v severozápadní části obce podél komunikace II/290 - převažují výrobní plochy s malou zátěží, pouze jedna výrobní plocha s velkou zátěží BULOVKA Arnoltice u Bulovky - výrobní plochy s malou zátěží rozmístěné ve střední části katastrálního území západně od komunikace I/13 Bulovka - drobné výrobní plochy rozmístěné podél komunikace III/2914 Dolní Oldřiš - v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby ČERNOUSY Boleslav - jedna výrobní plocha s malou zátěží umístěná při hranici s k.ú. Černousy při komunikaci III/0353 Černousy - jedna výrobní plocha s velkou zátěží se nachází v severní části k.ú. u křižovatky komunikací III/0353 a III/ na katastrálním území se nacházejí 2 smíšené plochy výroby bez bydlení (jedna se nachází v těsném sousedství výrobní plochy s velkou zátěží při komunikaci III/0353 a druhá severně od komunikace III/0352) Ves - jedna výrobní plocha s malou zátěží se nachází u komunikace III/0353 u státní hranice. DĚTŘICHOV Dětřichov u Frýdlantu - výrobní plochy převážně s malou zátěží jsou rozmístěné v severní části území podél komunikací III/03513 a III/ jižně od komunikace III/03513 se nachází i výrobní plocha s velkou zátěží DOLNÍ ŘASNICE Dolní Řasnice - 1 drobná plocha s malou zátěží se nachází severně od komunikace III/ u hranice s k.ú. Krásný Les u Frýdlantu jižně od komunikace III/2911 se nacházejí 2 výrobní plochy s velkou zátěží FRÝDLANT Albrechtice u Frýdlantu - výrobní plochy s malou zátěží jsou rozmístěné převážně podél komunikací I/13 a III/03515, jedna výrobní plocha se nachází nedaleko hranice s obcí Mníšek SAUL s.r.o 12

13 Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch Frýdlant - katastrální území s největším počtem výrobních ploch - výrobní plocha s malou zátěží se nachází severně od komunikace III/ výrobní plochy (s malou i velkou zátěží) se nacházejí ve střední části katastrálního území a jsou rozmístěné převážně podél komunikací I/13, II/290, III/2903, III/03510 a III/ výrobní plocha s malou zátěží se nachází severně od komunikace III/ východně od komunikace III/03510 se nachází 1 smíšená plocha výroby bez bydlení HABARTICE Habartice u Frýdlantu - 2 výrobní plochy s malou zátěží se nacházejí západně od komunikace I/13-1 výrobní plocha s malou zátěží leží západním směrem od komunikace I/13 v těsné blízkosti státní hranice Háj u Habartic - v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby HEJNICE Hejnice - výrobní plochy s malou i velkou zátěží se nacházejí podél komunikací II/290 a III/29016 HEŘMANICE Heřmanice u Frýdlantu - výrobní plochy s malou zátěží se nacházejí podél komunikací III/ severně od komunikace III/03513 se nacházejí 2 plochy těžby nerostů (v současné době nevyužívané - bývalý čedičový lom) Kristiánov - v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby HORNÍ ŘASNICE Horní Řasnice - výrobní plochy s velkou zátěží se nachází na křižovatkách komunikací III/2917 s III/2915 a III/2915 s III/2919, jedna menší plocha u komunikace III/2917 a jedna západně od komunikace III/ výrobní plochy s malou zátěží se nacházejí podél komunikací III/2915, III/2918 Srbská - výrobní plochy s malou zátěží se nacházejí podél komunikací III/2918 JINDŘICHOVICE POD SMRKEM Dětřichovec - v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby Jindřichovice pod Smrkem - 3 výrobní plochy s malou zátěží se nacházejí nedaleko křižovatky silnic III/2915 a III/29110 KRÁSNÝ LES Krásný Les u Frýdlantu - 2 výrobní plochy s malou zátěží se nacházejí u silnic III/ u silnice III/2911 leží několik drobných smíšených ploch výroby s bydlením a jedna smíšená plochy výroby bez bydlení - severním směrem od komunikace III/2911 se nachází plochy těžby nerostů SAUL s.r.o 13

14 Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch KUNRATICE Kunratice u Frýdlantu - v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby s malou ani velkou zátěží - plochy výroby bez bydlení se nacházejí u křižovatky komunikací III/03511 s III/03514 a ve východní části obce u hranice s k.ú. Frýdlant - západně od komunikace III/0353 jsou navrhovány 2 smíšené plochy výroby s bydlením LÁZNĚ LIBVERDA Lázně Libverda - 2 výrobní plochy s malou zátěží se nacházejí u silnic III/29015 NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM Hajniště pod Smrkem - 3 výrobní plochy (dle ÚP navrhované) s malou zátěží se nacházejí u silnice II/291 v těsném sousedství s k.ú. Nové Město pod Smrkem Ludvíkov pod Smrkem - plochy výroby s malou zátěží leží podél komunikace III/29015 Nové Město pod Smrkem - plochy výroby s malou zátěží leží nedaleko komunikace II/291 a 1 navrhovaná jižně od komunikace III/ plocha výroby s těžkou zátěží leží jižně od komunikace III/29011 a 1 severně od komunikace II/291 PERTOLTICE Dolní Pertoltice - v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby Horní Pertoltice - v tomto katastrálním území se nenachází žádná plocha výroby RASPENAVA Raspenava - plochy výroby (s malou i velkou zátěží) se nacházejí převážně podél komunikace II/290-1 plocha s malou zátěží leží severně od komunikace III/ několik navrhovaných ploch (dle ÚP) s malou zátěží se nachází podle silnice III/29010 VIŠŇOVÁ Andělka - plochy výroby s malou zátěží leží podél komunikace III/0354 a podél vodních toků (Boreček a u přítoku Saňského potoka) - do JZ části k.ú. zasahují plochy výroby s velkou zátěží z k.ú. Višňová u Frýdlantu) Poustka u Frýdlantu - plochy výroby s malou i velkou zátěží leží podél komunikace III/ plocha s malou zátěží se nachází u komunikace III/03510 (je navržena dle ÚPD) Předlánce - plochy výroby s malou zátěží leží podél komunikace III/ plocha s velkou zátěží se nachází u komunikace III/0353 Víska u Frýdlantu - plochy výroby s malou zátěží leží podél komunikace III/0353 Višňová u Frýdlantu - plochy výroby s malou i velkou zátěží leží podél komunikace III/0353, SAUL s.r.o 14

15 Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch PLOCHY TĚŽBY NEROSTŮ V celém řešeném území se nachází několik ploch těžby nerostů (stávající i ukončené). Jedná se o obce: - Heřmanice (k.ú. Heřmanice u Frýdlantu) 4 lokality - původní čedičové lomy, již nevyužívané (o rozloze cca 16 ha) - Krásný Les (k.ú. Krásný Les u Frýdlantu) jedna lokalita stávající těžby a jedna lokalita navrhovaná, těží se zde kamenivo pro stavební účely a surovinou je čedič (lom provozuje společnost DOBET, spol. s r.o.) (stav 17 ha a navrhované 7 ha). - Horní Řasnice (k.ú. Horní Řasnice a k.ú. Srbská), těženou surovinou je písek (lom provozuje společnost Tarmac CZ a.s.) (33,2 ha). Tab.5 Přehled ploch výroby Obec Katastrální území Plochy výroby (s malou zátěží) Plochy výroby (s velkou zátěží) (počet/m 2 ) (počet/m 2 ) Stav Návrh Stav Návrh Bílý Potok Bílý Potok p. Smrkem 6/ / Bulovka Arnoltice 2/ Bulovka 3/ Dolní Oldřiš Černousy Boleslav 1/ Černousy - - 1/ Ves 1/ Dětřichov Dětřichov u Frýdlantu 8/ / / Dolní Řasnice Dolní Řasnice 1/235-2/ /9913 Frýdlant Albrechtice u Frýdlantu 4/6916 6/ Frýdlant 36/ / / / Habartice Habartice u Frýdlantu 3/ Háj u Habartic Hejnice Hejnice 9/ / / /483 Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu 3/ Kristiánov Horní Řasnice Horní Řasnice 5/ /56728 Srbská 3/ Jindřichovice Dětřichovec pod Smrkem Jindřichovice p. Smrkem 3/ Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu 1/3266 2/ Kunratice Kunratice u Frýdlantu Lázně Libverda Lázně Libverda 2/ Nové Město pod Hajniště pod Smrkem - 3/ Smrkem Ludvíkov pod Smrkem 4/ /1691 Nové Město p. Smrkem 6/ / / /2024 Pertoltice Dolní Pertoltice Horní Pertoltice Raspenava Raspenava 6/ / / Višňová Andělka 5/ / Poustka u Frýdlantu 3/8631 2/ /4509 1/6438 Předlánce 1/2623 2/ / Víska u Frýdlantu 2/2731 1/ Višňová u Frýdlantu 5/7738 1/ / /17626 Zdroj: Podklady ÚÚP ORP Frýdlant, ÚPD, terénní šetření, 2008 Plochy průmyslové výroby, stavebnictví, skladů a výrobních služeb se nacházejí v celém řešeném území, umístěné převážně podél důležitějších dopravních tahů popř. vodních toků. PLOCHY OBČANSKÉHO VYBAVENÍ (PLOCHY OBCHODU, SLUŽEB) (JEV 3.1) Plochy občanského vybavení (plochy obchodu a služeb) jsou rozmístěny nerovnoměrně po celém území řešeného území. V menších obcích se většinou jedná pouze o menší prodejny smíšeného zboží a hostince. Vyšší občanské vybavení (specializované obchody) se nacházejí ve větších městech např. Frýdlant, Hejnice, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem atd. V následující tabulce je uveden celkový přehled ploch občanského vybavení dle poskytnutých podkladů ÚÚP ORP Frýdlant, kde občanské vybavení není dále rozděleno (předaný jev plochy občanského vybavení - veřejná vybavenost). SAUL s.r.o 15

16 Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch Tab.6 Přehled ploch občanské vybavenosti - veřejné vybavenosti Obec Katastrální území Plochy veřejné vybavenosti Stav Návrh Bílý Potok Bílý Potok pod Smrkem 19/ /28217 Bulovka Arnoltice 6/ Bulovka 9/ Dolní Oldřiš - - Černousy Boleslav 1/205 - Černousy 6/ /3250 Ves 4/ Dětřichov Dětřichov u Frýdlantu 12/ /1492 Dolní Řasnice Dolní Řasnice 10/ /13107 Frýdlant Albrechtice u Frýdlantu - - Frýdlant 29/ /50858 Habartice Habartice u Frýdlantu 15/ Háj u Habartic 1/313 - Hejnice Hejnice 64/ /58592 Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu 6/ Kristiánov 1/ Horní Řasnice Horní Řasnice 6/ Srbská 6/ Jindřichovice pod Dětřichovec - - Smrkem Jindřichovice pod Smrkem 17/ Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu 7/ /2516 Kunratice Kunratice u Frýdlantu 5/ /28182 Lázně Libverda Lázně Libverda 36/ Nové Město pod Hajniště pod Smrkem 2/2034 5/10322 Smrkem Ludvíkov pod Smrkem 9/ /4353 Nové Město pod Smrkem 47/ /19277 Pertoltice Dolní Pertoltice 10/ Horní Pertoltice - - Raspenava Raspenava 35/ /72143 Višňová Andělka 6/ Poustka u Frýdlantu 1/ Předlánce 1/372 - Víska u Frýdlantu 6/ Višňová u Frýdlantu 11/ Zdroj: Podklady ÚÚP ORP Frýdlant, ÚPD, terénní šetření, 2008 PLOCHY K OBNOVĚ NEBO OPĚTOVNÉMU VYUŽITÍ ZNEHODNOCENÉHO ÚZEMÍ (JEV 4) Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území jsou pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji funkci a využití, jsou opuštěné či nevyužité, často mají ekologickou zátěž a zdevastované výrobní či jiné budovy. Tyto nemovitosti pak ekonomicky a fyzicky deprimují své okolí. Jsou označovány jako brownfields. Pro venkovskou a příměstskou krajinu Frýdlantska jsou také charakteristické opuštěné zemědělské areály - velkovýrobní areály, které již nejsou využívány, případně je využita jen malá část jejich kapacity. Podle původu brownfields můžeme rozlišit - opuštěné průmyslové, energetické, těžební, skladovací, zemědělské objekty, dopravní (např. železniční pozemky, přístavy a loděnice), vojenské budovy, degradované (vybydlené) části měst, zchátralé objekty s hodnotou průmyslového dědictví (industriální památky 19.stol., barokní hospodářské objekty apod.) V letech byl zpracován projekt Lokality typu brownfields jako investiční příležitost (autoři - Katedra ekonomie z Hospodářské fakulty Technické univerzity v Liberci, ARR - Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. v Liberci). Hlavním cílem projektu bylo zpracovat analýzu neprůmyslových deprimujících zón v ČR na příkladu NUTS 3 Severovýchod, shromáždit zkušenosti s revitalizací neprůmyslových deprimujících zón v zahraničí a v České republice, vytvořit soubor případových studií neprůmyslových deprimujících zón a definovat metriky charakterizující tyto zóny. Vyhodnocení monitoringu ukazují následující tabulky. SAUL s.r.o 16

17 Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch Tab.7 Teritoriální rozložení podle ORP Obec s rozšířenou působností Rozloha (km 2 ) Počet brownfields Rozloha brownfields (m 2 ) Podíl (%) Česká Lípa Frýdlant Jablonec nad Nisou Jilemnice Liberec Nový Bor Semily Tanvald Turnov Železný Brod Celkem Zdroj: Lokality typu brownfields jako investiční příležitost Z výše uvedených tabulek vyplývá, že z hlediska geografického rozmístění brownfields v Libereckém kraji se nejvíce brownfields nachází ve správním obvodě Frýdlant (28 %), ačkoliv se tento správní obvod podílí na rozloze Libereckého kraje jen 11 %. Je to způsobeno úpadkem zemědělství a textilního průmyslu v tomto mikroregionu. V roce firma DHV CR spol. s r.o. dokončila vyhledávací studii pro lokalizaci brownfields na území Libereckého kraje, v které bylo zmapováno celkem 364 lokalit tohoto významu. V tomto kroku bylo pro ORP Frýdlantsko evidováno 78 brownfields, z toho 41 lokalit splnilo kritéria pro 1.krok pro další zpracování. Následně byly vybrané lokality detailněji zpracovávány dle stanovených kritérií, a některé podrobněji zpracovány v následných krocích. Pro 10 vybraných lokalit byly zpracovány projekty obsahující návrh stavebně-technického, urbanistického a architektonického řešení lokality včetně časového plánu realizace projektu. V roce 2007 proběhla aktualizace databáze brownfields Libereckého kraje (došlo k doplnění údajů u 160 lokalit, aktualizace stávajících údajů a doplnění položek u 204 lokalit, návrh systému komunikace s obcemi a MÚ). Takto zaktualizovaná databáze byla zveřejněna na stránkách KÚLK. Jako pozůstatek restrukturalizace oborů se v ř.ú. dosud vyskytují některé dlouhodobě nevyužívané (a zdevastované) původně stavební objekty a zařízení zemědělské, dřevozpracující prvovýroby průmyslové a občanské, které svým aktuálním stavem značně narušují místní krajinný ráz. Tab.8 Přehled brownfields dle KÚLK Obec Označení dle KÚLK Název objektu Bílý Potok Statek Bulovka Arnoltice statek Statek VKT Arnoltice Černousy HD - Boleslav Mykana - Ves Statek Lineta - Ves Dětřichov - - Dolní Řasnice Nový kravín Švorcovo Továrna statni statek kanceláře Frýdlant Dům služeb Husova č.p. nemá Mlékárna restaurace Koruna Státní statek Areál Státní traktorové stanice U potoka velká mlékárna Habartice LIAZ Stáje Škola SAUL s.r.o 17

18 Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch Hejnice Perun Tovární objekt Helana Heřmanice u Frýdlantu Bývalé nádraží Horní Řasnice Dílny Hans Wolf Kravín malý Kravín velký Tarmac CZ a.s. - dílny s parkovací plochou a lapolem Tarmac-kancelář Truhlárna Srbská Jindřichovice pod Smrkem Areál živočišné výroby Objekt bývalého statku Areál UNITEX Krásný Les Statek Kuntratice č.p malý areál u křižovatky Frýdlant/Dětřichov/státní hranice č.p Marmeládka Lázně Libverda - - Nové Město pod Smrkem budova v Celní Divadlo Dřevosklad park Textilany Statek Statek Mazač Švýcarský mlýn Textilana Raspenava Frýdlantská Frýdlantská Fučíkova Hejnická Luhová č.p Luhová č.p. 104 Višňová Andělka - Winterův statek Andělka - zemědělský komplex č.p Hampl Prasečák u kostela Předlánce - stodoly Předlánce - Štěrba statek Předlánce - U Kmetů Víska - sklárna Víska - spálený dvůr Internát Zdroj: internetový server KÚLK, znalost zpracovatele ÚAP Tab.9 Přehled ploch přestavbových Obec Katastrální území Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (počet/m 2 ) Bílý Potok Bílý Potok p. Smrkem 1/26407 Bulovka Arnoltice 3/51024 Bulovka 1/93499 Dolní Oldřiš 1/40283 Černousy Boleslav 1/8452 Černousy 2/ Ves 1/19411 Dětřichov Dětřichov u Frýdlantu - Dolní Řasnice Dolní Řasnice 5/61240 Frýdlant Albrechtice u Frýdlantu - Frýdlant 9/45938 Habartice Habartice u Frýdlantu 4/16453 Háj u Habartic - Hejnice Hejnice 3/48031 Heřmanice Heřmanice u Frýdlantu 3/70243 Kristiánov - SAUL s.r.o 18

19 Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch Tab.9 Přehled ploch přestavbových - pokr. Obec Katastrální území Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (počet/m 2 ) Horní Řasnice Horní Řasnice 5/62620 Srbská 2/1347 Jindřichovice Dětřichovec - pod Smrkem Jindřichovice p. Smrkem 7/85796 Krásný Les Krásný Les u Frýdlantu 1/45717 Kunratice Kunratice u Frýdlantu 4/57845 Lázně Libverda Lázně Libverda - Nové Město pod Hajniště pod Smrkem 1/6298 Smrkem Ludvíkov pod Smrkem Nové Město p. Smrkem 8/ Pertoltice Dolní Pertoltice 1/94260 Horní Pertoltice - Raspenava Raspenava 6/48953 Višňová Andělka 4/ Poustka u Frýdlantu - Předlánce 3/13309 Víska u Frýdlantu 2/27260 Višňová u Frýdlantu 4/26192 Zdroj: ÚÚP ORP Frýdlant, terénní šetření 2008 CESTOVNÍ RUCH, REKREACE, LÁZEŇSTVÍ (JEV 119.A1.4) VÝCHOZÍ PODMÍNKY V současné době se průmysl cestovního ruchu (CR) se svojí dynamikou a ekonomickými parametry řadí celosvětově z hlediska významu na třetí místo za ropný a automobilový průmysl. Celosvětově generuje nejvíce pracovních příležitosti - každé deváté místo je vyvoláno cestovním ruchem a činí 11,6 % celosvětového hrubého domácího produktu (HDP) vytvářeného ovšem šířeji definovanou "ekonomikou cestovního ruchu" tj. včetně efektů vyvolanými CR ve všech dalších odvětvích ekonomiky, kam patří např. doprava, prodej maloobchodní sítě, služby pro cestující atd. Jeho velkou předností je, že poskytuje pracovní příležitosti v místech s velkou nezaměstnaností, protože turisticky atraktivní jsou oblasti málo zatížené průmyslovou výrobou. Z tohoto pohledu je pochopitelně rozvoj cestovního ruchu perspektivním ekonomickým odvětvím i pro rozvoj Frýdlantského výběžku. Frýdlantský výběžek patří dle rozdělení Českou centrálou cestovního ruchu do marketingového turistického regionu Český sever. DOSAVADNÍ TRENDY ROZVOJE Z hlediska územní koncepce byla do devadesátých let určující Rajonizace cestovního ruchu, která vytvářela rámcové podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu a byla základem pro návrh jednotlivých turistických oblastí v regionu. Frýdlantský výběžek spadá pod oblast CR č. 7 Frýdlantsko Tab.10 Charakteristika oblasti CR Frýdlantsko Oblast CR Kategorie Hlavní funkce Vedlejší funkce Časová využitelnost oblasti CR č. 7 - Frýdlantsko IV. krátkodobá rekreace, lázeňská léčba dlouhodobá rekreace, pěší turistika, přírodní pozoruhodnosti celoroční s významnou letní sezónou Zdroj: Rajonizace cestovního ruchu ČSR Terplan 1981 Hlavní turistické oblasti cestovního ruchu jsou dále rozděleny na 18 podoblastí částečně respektující vymezené přírodní krajinné celky (celkem 35) tak, aby byly hlavní turistické oblasti rozčleněny na menší homogenní území. Frýdlantsko - Údolí Smědé - Hejnicko - Jizerské podhůří SAUL s.r.o 19

20 Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch TURISTICKÁ OBLAST FRÝDLANTSKO Rozlohou druhá nejmenší turistická oblast (338 km 2 ) se rozkládá v nejsevernější části kraje je tvořena dvěmi podoblastmi Údolím Smědé a Hejnickem - Jizerským podhůřím. Z vymezených krajinných rekreačních celků spadá do oblasti Frýdlantsko - Údolí Smědé a Hejnicko - Nové Město p. Smrkem. Turistická oblast Frýdlantsko je převážně součástí Frýdlantské pahorkatiny, pouze do jejích nejjižnějších partií zasahují Jizerské hory. Území Frýdlantska je odvodňováno řekou Smědá, která patří do povodí Lužické Nisy. Na území Frýdlantska se nenacházejí žádné významné vodní plochy. Nejvýznamnějším obslužným a nástupním centrem je město Frýdlant. Hlavními středisky CR jsou Lázně Libverda a Bílý Potok. Nedostatečně je zatím pro CR využíván potenciál Hejnic a Nového Města pod Smrkem. Frýdlantsko s hustotou zalidnění 72 obyvatel/km 2 je druhou nejméně zalidněnou oblastí ze všech oblastí v Libereckém kraji (za Českým středohořím) na rozloze 338,2 km 2 žije 24,5 tisíc obyvatel. Podnikání v oblasti cestovního ruchu není nijak zvlášť významné, zvýšenou koncentraci těchto aktivit (podnikatelé a zaměstnaní v pohostinství a ubytování) vykazuje pouze část Frýdlantska přecházející v Jizerské hory (Raspenava, Hejnice, Lázně Libverda, Bílý Potok). Základní a doprovodná turistická infrastruktura (sportovně-rekreační) Frýdlantsko je vybaveno základní i doprovodnou turistickou infrastrukturou jen průměrně ve srovnání s ostatními turistickými oblastmi Libereckého kraje. Důvodem je především jeho historický vývoj jako poměrně izolované a periferní oblasti, zejména po druhé světové válce. V ubytovacích zařízeních cestovního ruchu je k dispozici pouze kolem lůžek, s územní koncentrací do hlavních turistických středisek Lázní Libverda, Bílého Potoku, Frýdlantu, Hejnic a Raspenavy. Dominantní rekreační funkcí oblasti je především lázeňství, městská a venkovská turistika, výrazně spojená s funkcí chataření (v roce 1991 zde bylo lokalizováno téměř objektů individuální rekreace s koncentrací ve Višňové, Novém Městě pod Smrkem, Hejnicích, Raspenavě a Dolní Řasnici). Služby návštěvníkům poskytuje TIC ve Frýdlantu, v Lázních Libverda, menší informační centrum je k dispozici u větrných elektráren v Jindřichovicích pod Smrkem. Územím prochází cyklotrasa celostátního významu č. 22 Chrastava Náchod. Některé z cyklotras regionálního významu jsou zařazeny do navržených mezinárodních cyklokoridorů. Na Frýdlantsku je vybudována historicko-přírodovědná stezka Nové Město pod Smrkem a značená stezka, která provede návštěvníka obcí Jindřichovice pod Smrkem. Do území zasahuje i Jizerská lyžařská magistrála. Turistické cíle a atraktivity (příroda, historie, kultura, apod.) Krajina Frýdlantska je ukloněna k severozápadu do Žitavské pánve a je odvodňována řekou Smědou do Nisy a Odry a s ní do Baltského moře. Za účelem ochrany přírody a krajiny je vyhlášen přírodní park Peklo a několik maloplošných chráněných území. Do jižních partií turistické oblasti zasahuje i vyhlášená chráněná krajinná oblast Jizerské hory. Z historických památek je významná národní kulturní památka zámek Frýdlant, městská památková zóna Frýdlant, bazilika navštívení Panny Marie v Hejnicích a kostel Nalezení Svatého kříže ve Frýdlantu a Městské muzeum ve Frýdlantě. Raritou je restaurace Obří sud v Lázních Libverda a větrné elektrárny v Jindřichovicích pod Smrkem a na Lysém vrchu, návštěvníky do oblasti naláká i budovaný žijící skanzen v Jindřichovicích pod Smrkem. SAUL s.r.o 20

21 Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch Základní a doplňkové funkce a druhy cestovního ruchu,využitelnost území - sezónní turistika a agroturistika - cykloturistika - městská turistika - chataření a chalupaření Pro turistickou oblast Frýdlantska je charakteristické celoroční turistické využití s převahou letní sezóny. Frýdlantsko má kvalitní životní prostředí a představuje jednu z turistických oblastí s významným potenciálem rozvoje trvale udržitelných (šetrných) forem cestovního ruchu venkovská turistika spojená s ideou zakládání ekologických zemědělských farem, cykloturistika. Podmínky pro rozvoj tradičního lázeňství mají v řešeném území pouze Lázně Libverda. SOUHRNNÁ CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH OBLASTÍ Tab.11 Vybrané charakteristiky a srovnávací ukazatele pro hlavní turistické oblasti Charakteristika České Máchův Lužické hory a Frýdlantsko Jizerské Krkonoše a Český ráj středohoří kraj Ještědský hřbet hory Podkrkonoší Počet obyvatel k Počet obcí Rozloha (km 2 ) 154,6 710,2 606,1 338,2 517,9 473,3 363,5 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních Počet lůžek v OIR Počet turistických a rekreačních lůžek celkem Rekreační funkce (počet lůžek v OIR na obyv. x 45,6 100) (1 16,8 (40,0) 32,9 22,5 12,6 (56,4) 39,2 28,5 (45,6) Potenciální rekreační plochy (%) 60,0 55,1 61,0 66,7 74,2 68,1 54,0 Významová kategorie ( Zatížení území individuální rekreací (lůžka v OIR na km 2 ) 23,7 16,2 30,1 16,3 44,6 35,5 37,6 Zatížení území celkem (lůžka celkem na km2) 25,2 28,7 36,9 22,4 78,4 71,7 46,8 Úroveň podnikatelské (3 aktivity v CR 8,0 12,6 10,6 12,1 13,6 36,9 13,5 Zdroj: Program rozvoje CR - LK - Analýza - GaREP (1 bez obyvatel měst Liberce, Jablonce nad Nisou, České Lípy a Turnova (2 1 národního významu, 2 regionálního významu, 3 lokálního významu (3 počet registrovaných subjektů v pohostinství a ubytování na obyvatel STŘEDISKA CR A PŘÍMĚSTSKÁ STŘEDISKA REKREACE Za střediska CR a příměstská střediska rekreace jsou v ZÚR LK navržena sídla s významnou rekreační funkcí disponující ubytovacími kapacitami a sloužící jako oblast druhého bydlení. Počet lůžek HUZ je min. 1,5 násobek trvale bydlících obyvatel nebo min 2000 uživatelů území, počet lůžek OIR je min 500 a počet lůžek v HUZ min 200. Další služby pro tato sídla zajišťují obslužná a nástupní centra CR, která jsou významnými středisky osídlení kraje a jsou zde komplexní služby občanské vybavenosti. SAUL s.r.o 21

22 Hospodářská základna výroba, služby, cestovní ruch Tab.12 Kategorizace středisek a center cestovního ruchu Oblast cestovního Podoblast cestovního ruchu Obec/ sdružení obcí Kategorie ruchu Frýdlantsko Hejnicko Lázně Libverda, Bílý Potok p.s. SCR Hejnice PSCR Nové Město pod Smrkem PSCR Údolí Smědé Frýdlant PSCR Zdroj: koncept ÚP VÚC LK Pozn.: střediska cestovního ruchu SCR polyfunkční střediska cestovního ruchu PSCR Střediskem cestovního ruchu (SCR) jsou sídla nebo několik sídel (přirozeně provázaných) disponujících přírodně a kulturně historickým potenciálem, vybavené základními a doprovodnými službami cestovního ruchu atraktivní pro rekreaci. Jejich rekreační funkce významně převažuje nad ostatními hospodářskými funkcemi. Hlavním kritériem zařazení sídla mezi střediska CR je počet lůžek hromadného ubytování a OIR v závislosti na velikosti území obce a význam obce jako turistického centra pro příslušnou turistickou oblast a podoblast. Základní parametry středisek CR: - bohatý přírodní potenciál - kulturně historický potenciál - základní služby CR - doprovodné služby CR - síť turistických komunikací - turistická infrastruktura - přirozené centrum CR sídlo druhého bydlení, hromadná ubytovací zařízení, nerovnoměrné využití území sezónnost, víkendové pobyty - lokality s menšími civilizačními vlivy - kvalitnější životní prostředí - dominantní rekreační funkce sídla Polyfunkční střediska cestovního ruchu (PSCR) jsou sídla zajišťující obslužné zázemí pro střediska CR a příměstská centra rekreace disponující sítí doprovodných a doplňkových služeb a vyšší nebo komplexní občanskou vybaveností. Současně mají i atraktivní potenciál CR a plní funkci střediska cestovního ruchu jejich rekreační využití je jednou z významných hospodářských funkcí. Jsou dobře dopravně dostupná. Základní parametry obslužného a nástupního centra s funkcí střediska cestovního ruchu: - významné středisko osídlení kraje - hospodářsky významná rekreační funkce - vyšší nebo komplexní občanská vybavenost - dobrá dopravní dostupnost - základní a doprovodné služby CR - potenciál CR LÁZEŇSKÉ MÍSTO, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ÚZEMÍ LÁZEŇSKÉHO MÍSTA (JEV 56) Lázeňským místem Frýdlantského regionu jsou Lázně Libverda, které z geologického hlediska leží při severním okraji krkonošsko-jizerského žulového plutonu a vlastní minerální vody vystupují již v jeho svorovém a rulovém plášti. Výskyt minerální vody je kalcium-bikarbonátového typu, tedy vody, které získávají svoji mineralizaci v horninách žulových a jsou metamorfovány v horninách rulových a svorových. Kysličník uhličitý je hlubinného původu a vystupuje po styčné ploše žul s jejich pláštěm a v nejsvrchnější části své cesty se odděluje a používá prvovýstup nejotevřenějších nejmladších linií. Jako lázeňské zřídlo se používají převážně vrty S1A hl.109,8 m, S2A hl.129,9 m a BJ 5 hl.65,0 m. Pro ochranu lázeňského místa je Výměrem Ministerstva zdravotnictví stanoveno ochranné pásmo I.stupně PLZ lázeňského místa Lázně Libverda a ochranné pásmo II.stupně PLZ lázeňského místa Lázně Libverda (vyhlášeno usnesením SčKNV v Ústí nad Labem ze dne ). SAUL s.r.o 22