Libereckem od Lužických hor po Krkonoše Aktuální problémy lesního školkařství

Transkript

1 Adresa redakce: Silva Bohemica, Staropramenná 17, Praha 5, tel./fax , mobil , Český les - měsíčník o lese a zvěři Libereckem od Lužických hor po Krkonoše Aktuální problémy lesního školkařství SBB Z bývalé střelnice se stala obora Židlov Do Harrachova Vás zve Šindelka cena 24,- Kč Malebnou západní branou do Krkonoš jsou Mumlavské vodopády nad Harrachovem foto J. Junek

2 LEDEN MùSÍC ÚNOR B EZEN DUBEN KVùTEN âerven Dny t dnû T den Dekáda Mûsíc âtvrtl. pracovních ãíslo prac. dnû ãíslo prac. dnû Po Út St ât Pá So Ne Rok má 253 pracovních dnů, tj pracovních hodin 2080 včetně placených svátků * placený svátek ãíslo dnû hodin * +8* dnû hodin I * * II MYSL 1-01 Roční výkaz o honitbě a lovu zvěře za rok 2004 a jarním stavu zvěře k V termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti (krajský úřad) provést jarní sčítání zvěře. V EOBECNÁ POJI ËOVNA, a.s. Vám přeje klid a bezpečí pro Vaší rodinu v novém roce PRAHA 1, Jungmannova 32/25, Zelená linka: , fax: , info@halali-pojistovna.cz DOBY LOVU ZVù E Myslivecké plánování a statistika LISTOPAD ÍJEN ZÁ Í SRPEN âervenec MùSÍC PROSINEC Dny t dnû Po Út St ât Pá So Ne PLÁNOVÁNÍ VE SMYSLU ZÁKONA O MYSLIVOSTI č. 449/2001 Sb. A VYHL. MZe č. 553/2004 Sb. Výsledek sčítání oznámit do 5 dnů orgánu státní správy myslivosti a držiteli honitby. Na základě výsledků sčítání zvěře vypracovat plán mysliveckého hospodaření v honitbě. T den Dekáda Mûsíc âtvrtl. pracovních ãíslo prac. dnû ãíslo prac. dnû ãíslo dnû hodin * * * +8* * +8* * +8* * +8* dnû hodin III * * IV * * Myslivecké plánování a statistika V pronajatých honitbách předložit plán držiteli honitby k vyjádření. Odsouhlasený plán mysliveckého hospodaření zaslat místně příslušnému orgánu státní správy myslivosti Krocan divoký (pouze krocan) Srnec obecný (srnec) Straka obecná Vrána obecná Jelen evropský (jelen, laň, kolouch) Sika japonský (jelen, laň, kolouch) Muflon (muflon, muflonka, muflonče) * Prase divoké (kňour, bachyně) Holub hřivnáč Daněk skvrnitý (daněk, daněla, danče) Sika Dybowského (jelen, laň, kolouch) Husa běločelá Husa velká Husa polní Kachny (Kachna divoká, Polák velký, Polák chocholačka) Lyska černá Jelenec běloocasý (jelen, laň, kolouch) Koza bezoárová (kozel, koza, kůzle) Srnec obecný (srna, srnče) * Jezevec lesní Kamzík horský (kamzík, kamzice, kamzíče) Krocan divoký (krocan, krůta) Bažant královský (kohout) Bažant královský (slepice) jen v bažantnicích Bažant obecný (kohout) lov odstřelem Bažant obecný (kohout i slepice) jen v bažantnicích lov odstřelem Bažant obecný lov odchytem Bažant obecný, lov odchytem jen v bažantnicích Bažant obecný, lov loveckými dravci * Králík divoký * Kuna lesní, Kuna skalní Ondatra pižmová * Zajíc polní lov odstřelem Zajíc polní lov odchytem Zajíc polní lov loveckými dravci Celoročně: liška obecná, sele a lončák prasete divokého. V oborách všechny druhy zvěře, pro které byla obora zřízena. Zvěř označená * má vyjímky z dob lovu podle 2 vyhlášky MZe č. 245/2002 Sb. ve znění vyhl. č. 480/2002 Sb.

3 9 6 7 Obsah LIBERECKÝ KRAJ: 4 4. díl seriálu Lesnictví a myslivost v regionech ČR 4 ZELENÉ STRÁNKY Libereckého kraje 6 LIBERECKÝ kraj - pestrá mozaika informací od historie po přírodu O lesním hospodářství v Libereckém kraji (6) 7 O lesnictví v libereckém regionu hovoří ředitel KI LČR, s.p., Ing. Ludvík Řičář (7) Několik zajímavostí z lesů LS Jablonec nad Nisou 8 Lesy od Jizerských hor po Frýdlantský výběžek V lesích hor a podhůří v okolí Liberce 9 Malé putování lesy LS Česká Lípa Kam se poděly kozy bezoárové z Pálavy? (9) 10 Na Liberecku sídlí školky Dendria (10a) Co je nového v SOUL a U Hejnice? (10b) 10a 11 V lesnickém učilišti v Harrachově je ředitelem Krakonoš! (11) 12 Šindelka je perlou Harrachova a uvítá i vás (12) Velký den Ing. Petra Kadlečka 12 Po stopách pomníčků v lesích Jizerských hor Seminář v Jizerských horách se zaměří na sportovní aktivity v lesích POHLEDY DO NAŠICH LESŮ Z TURISTICKÝCH STEZEK: 14 Vojenské lesy Mimoň změnily svoje poslání (14) 15 Z tankové střelnice Židlov se stala obora - Myslivost a turistika se zde nevylučují za předpokladu vzájemné tolerance (15) 16 Stromy památné, významné a krásné Libereckého kraje (16) 17 Ještědský klen AKCE - PROJEKTY - VÝSTAVY: 18 Aktuální problémy lesního školkařství České republiky Ohlédnutí za IV. ročníkem Memoriálu Miloše Doubka (18) 19 Výstava EUROFOREST 2005 v novém stylu Sdružení obecních a soukromých lesů Svitavy získálo certifikát FSC 20 Těšíme se na vaše fotky v naší fotogalerii (20) Nadace Partnerství rozdělila přes 1,5 miliónu na ekologické projekty Bavorské státní lesy procházejí rozsáhlou reformou Mezinárodní projekt lesní pedagogiky ZPRACOVÁNÍ DŘEVA: 21 Wood-Mizer - Velká příležitost ušetřit (21) 22 AKTUALITY - ČERNÁ KRONIKA, KRIMI... Kalamita na Slovensku... (22) 23 INZERCE, CENÍK INZERCE 26 PŘIPRAVOVANÉ DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ AKCE b 9a SBB 3

4 LESNICTVÍ A MYSLIVOST V REGIONECH ČR dílný seriál Lesnictví a myslivost v regionech ČR Přinášíme Vám čtvrtou část seriálu Lesnictví a myslivost v regionech ČR. V každém čísle uvádíme základní informace o lesnictví a mylivosti v daném kraji. Cílem seriálu je poskytnout čtenářům ucelený soubor informací o lesnictví a myslivosti v jednotlivých regionech. Součástí každého čísla je i regionální adresář institucí a firem Zelené stránky. Zaměření předchozích čísel: 10/2004 Hlavní město Praha, 11/2004 Karlovarský kraj, 12/2004 Královéhradecký kraj. V čísle 1/2005 se věnujeme Libereckému kraji. V čísle 2/2005 se zaměříme na Moravskoslezský kraj (včetně zpracování kalamit a využití dříví). V tomto roce budou čísla dále zaměřená na následující regiony Olomoucký (č. 3), Pardubický (4), Středočeský (5), Plzeňský (6), Ústecký (7), Vysočina (8), Jihočeský (9), Jihomoravský (10) a Zlínský (11). V čísle 12/2005 přeneseme Školy, vzdělávání Schulen / Schools Střední odborná škola, Střední odborné učiliště, Odborné učiliště, Učiliště a Praktická škola Lomnice nad Popelkou, Antala Staška 213, T/F , E isslom@jicinet.cz W nabízí tříletý učební obor Mechanizátor lesní výroby tříletý učební obor Krajinář, krajinářka dvouletý učební obor Lesní výroba Střední odborné učiliště Harrachov Anenské údolí 155, Harrachov T , T/F E soulha@vol.cz W mujweb.cz/skolstvi/soul učební obory: mechanik opravář automechanik technické služby v autoservisu studijní obor: podnikání v technických povoláních viz článek na s. 10 Střední odborné učiliště lesnické Hejnice, Lázeňská 349, Hejnice T , , T/F viz článek na s. 11 E info@soul-hejnice.cz W učební obory: Mechanizátor lesní výroby, Zpracovatel dřeva, Zahradník, zahradnice, Krajinář, krajinářka Státní správa, ústředí State, headquarters / Statliche Unternehmen Krajský úřad Libereckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství, oddělení lesního hospodářství a myslivosti, U Jezu 642/2a, Liberec, T , , F E info@kraj-lbc.cz karel.pop@kraj-lbc.cz W závěrečnou rekapitulaci a vazby na Evropskou unii. Regionální lesnický a myslivecký adresář vychází v podobě obdobné jako na Zelených stránkách v našem kalendáři. Základní řazení adres je provedeno do 19 rubrik (ne všechny jsou vždy využity). Uvnitř rubrik jsou adresy řazeny jednak abecedně, případně podle zaměření a podle PSČ. 11/04 6/05 7/05 10/04 5/05 9/05 1/05 Okresy (bývalé): Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec, Semily Městský úřad Česká Lípa, Odbor životního prostředí, oddělení ochrany přírody a krajiny, Nám. T. G. Masaryka 1, Česká Lípa, W T vedoucí odd. - Ing. Jiří Smékal, E smekal@mucl.cz; T lesní hospodářství - Pavel Klíma DiS., E klima@mucl.cz, T myslivost - Marta Jiránková, E jirankova@mucl.cz Městský úřad Jablonec nad Nisou, oddělení životního prostředí Mírové nám. 19, Jablonec T ; F ; lesy, myslivost, rybářství: Fiala Richard, Ing., T , E fiala@mestojablonec.cz W Magistrát města Liberce, OŽP - Oddělení ochrany přírody a krajiny nám. Dr. E. Beneše 1, Liberec T , F E podatelna@magistrat.liberec.cz W Městský úřad Semily, Odbor místního hospodářství a životního prostředí Husova 82, Semily T , F , státní správa lesů a myslivosti: Jaroslav Blažík, T , E blazik@mu.semily.cz W Obce s rozšířenou působností: = okresy + tyto další: Frýdlant, Jilemnice, Nový Bor, Tanvald, Turnov, Železný Brod Městský úřad Frýdlant, Oddělení životního prostředí T.G. Masaryka 37, Frýdlant T ; F ; GSM T-Mobile , Eurotel , Oscar ; Lesy, myslivost - Otakar Vaněk: T , E otakar.vanek@mu-frydlant.cz E mesto@mu-frydlant.cz W 12/04 8/05 4/05 Regionální zaměření čísel 3/05 2/05 10/05 11/05 Městský úřad Jilemnice, Masarykovo náměstí 82, Jilemnice T , F E podatelna@mesto.jilemnice.cz W Městský úřad Nový Bor, Odbor životního prostředí, n. Míru 1, Nový Bor, T , F , lesní hospodářství: Svoboda Josef - T , E jsvoboda@novy-bor.cz posta@novy-bor.cz W Městský úřad Tanvald, Stavební úřad a životní prostředí, Palackého 359, Tanvald, T , , F E meu@tanvald.cz W Městský úřad Turnov, Odbor životního prostředí, správa městských lesů Antonína Dvořáka 335, Turnov T , GSM: (Eurotel), (T-Mobile), (Oskar); státní správa lesů a myslivosti - Ing. Jan Čihák: T , E j.cihak@mu.turnov.cz; městské lesy (19 ha) Ing. Hana Malá: T , E h.mala@mu.turnov.cz E mu@turnov.cz W Městský úřad Železný Brod, Odbor životního prostředí, nám. 3. května 1, Železný Brod T ; vedoucí ŽP - Brožek Miroslav: T E m.brozek@zelbrod.cz W Obce s pověřeným obecním úřadem: Český Dub, Cvikov, Doksy, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Jablonné v Podještědí, Lomnice nad Popelkou, Mimoň, Nové Město pod Smrkem, Rokytnice nad Jizerou Katalog obsahuje pouze adresy těch subjektů, které zaslaly vyplněný dotazník nebo jinak potvrdily údaje do adresáře v našem kalendáři. Příspěvky a objednávky inzerce do č. 2/2005, které bude zaměřeno na Moravskoslezský kraj, posílejte do 21. ledna. Jednotlivá čísla jsou podle zaměření cíleně distribuována všem potencionální zájemcům a zákazníkům (měsíčně ). Prezentace a inzerce se Vám určitě vyplatí! Pokud máte zájem o zveřejnění adresy v následujících dílech regionálního adresáře, dejte nám vědět na adresu redakce. Kromě reportáží a rozhovorů každou část seriálu doprovází množství fotografií. Pro zpestření spektra našich spolupracovníků redakce i čtenáři uvítají články a fotografie od autorů z příslušných regionů. Vedle regionální tématiky samozřejmě budeme i nadále přinášet četné informace o aktuálních tématech a zajímavostech. Těšíme se tedy na Vaše příspěvky a spolupráci. GREEN PAGES - Liberec region / die Grüne Seiten - Region Liberec ZELENÉ STRÁNKY LIBERCKÉHO KRAJE Silva Bohemica Staropramenná 17, Praha 5 tel./fax mobil silva@bohemica.cz Lesy České republiky, s. p. W Krajský inspektorát Liberec Sokolská 22, Liberec 1 T , F , GSM E oi36@lesycr.cz viz článek na s. 7 Lesní správa Česká Lípa Dolní Libchava 10, Česká Lípa T/F , GSM E ls239@lesycr.cz viz článek na s. 9 Lesní správa Frýdlant Žitavská 3276, Frýdlant v Čechách T , F , GSM E ls249@lesycr.cz viz článek na s. 7 Lesní správa Jablonec nad Nisou ul. Novoveská 61, Jablonec T/F , GSM E ls247@lesycr.cz viz článek na s. 7 Lesní správa Ještěd Sokolská 1383/37, Liberec 1 T , F , GSM E ls246@lesycr.cz viz článek na s. 8 Společnost přátel přírody Tř. Svobody 243/58, Liberec T/F E spp@cmelak.cz W Správy chráněných krajinných oblastí: Správa CHKO Jizerské hory U jezu 10, Liberec T , , F E jizhory@schkocr.cz Správa CHKO Lužické hory Školní 12, Jablonné v Podještědí, T , (ved.), F E luzhory@schkocr.cz Správa CHKO Český ráj Dvořákova 294, Turnov T , , F E ceskyraj@schkocr.cz Silva Bohemica - 1/2005

5 Správa Krkonošského národního parku, Muzeum lesnictví a myslivosti, ŠINDELKA - u autobusového nádraží, Harrachov T/F Informační středisko Správy KRNAP v Harrachově E tesharrachov@quick.cz W viz článek na s. 12 Státní veterinární ústav, U Sila 310, Liberec 30 - Vratislavice T , F E matouch@volny.cz svu.liberec@icsvscr.cz Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L., pobočka Jablonec nad Nisou, Jungmannova 10, Jablonec nad Nisou, T , F , GSM E podatelna@jablonec.uhul.cz W Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Divize Mimoň, Nádražní 115, Mimoň, T , F E divize@mimon.vls.cz W viz články na s Lesní společnosti Forestry companies / Förstliche Unternehmungen Forest Česká Lípa, a.s., Děčínská 204, Česká Lípa, T , GSM , E lsboras@iol.cz TILIA PLUS, s.r.o., Vilová 388, Liberec 10, T/F E tiliaplus@centrum.cz komplexní služby majitelům lesa Obecní a měst. lesy Communal forests / Gemeindewälder Magistrát města Liberce, nám. Dr. E. Beneše 1, Liberec T , F E podatelna@magistrat.liberec.cz W výměra lesů: 200 ha Město Jilemnice, Masarykovo n. 82, Jilemnice, T E podatelna@mesto.jilemnice.cz W Městské lesy Doksy, s.r.o. Valdštejnská 258, Doksy T/F , E lesydoksy@volny.cz W Městský úřad Smržovka, náměstí T. G. Masaryka 600, Smržovka, T , GSM E mesto@smrzovka.cz W v. lesů: 120 ha Městský úřad Tanvald, Palackého 359, Tanvald, T , F , E meu@tanvald.cz W vým. lesů: 71 ha Městský úřad Turnov, Antonína Dvořáka 335, Turnov T , E h.mala@mu.turnov.cz W výměra lesů: 19 ha Obec Bezděz, Bezděz 124, Okna, T , E obec.bezdez@tiscali.cz W vým. lesů: 71 ha Obec Chlum, Chlum 95, Dubá T Obecní úřad, Vyskeř 88, T výměra lesů: 55 ha Soukromé lesy Private forests / Privatwälder Sdružení vlastníků lesa Nantiškov 11, Všelibice Myslivecké organizace Hunting / Jägergesellschaften Českomoravská myslivecká jednota W Okr. myslivecký spolek Česká Lípa Žižkova 231/1, , T Okr. myslivecký spolek Jablonec, Lidická 26, , T/F Okresní myslivecký spolek Liberec Zemědělská 201/20, T Okresní myslivecký spolek Semily Komenského nám. 146, T Obora Skalice - Jaroslav Tatarkovič, čp. 418, Skalice u České Lípy T E J.Tatarkovic@seznam.cz chov daňčí a jelení zvěře Školkařství Nursery production / Baumschulen DENDRIA s.r.o., Březová 1307, Frýdlant, T , GSM brána , M E skolky.dendria@volny.cz viz článek na s. 10 Forest Česká Lípa, a.s., Děčínská 204, Česká Lípa, T , , F , GSM , E lsboras@iol.cz Suchopýr - lesní školky o.p.s., Lazebnický vrch 130/5, Liberec 2 T , M E suchopyr@volny.cz W nevládní nezisková organizace, která se snaží pomáhat při obnově přirozených lesů Jizerských hor Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Divize Mimoň, Nádražní 115, Mimoň T , E divize@mimon.vls.cz W Lesní těžba Harvesting / Holzeinschlag Diana Forrest, s.r.o., Václav Kraus, 5. května 726, Lomnice nad Popelkou, T E diana.forrest@seznam.cz práce s motorovou pilou Lesní servis NISA, s.r.o., Krátká 763, Frýdlant, T služby v lesnictví a těžbě dřeva ŠUBER, spol. s r.o., Březová 1306, Frýdlant v Čechách těžba a přibližování dřeva Zpracování dřeva Woodworking / Holzbearbeitung Jarošík, s.r.o., Lomnice nad Popelkou T , F , E vune.dreva@post.cz W home.tiscali.cz/~cz204117/ stavebně truhlářské a tesařské práce, broušení pil PILA DRÁBEK s.r.o., Roztoky u Jilemnice 276, T Taxus, s.r.o., Ještědská 36, Rychnov u Jablonce nad Nisou T , F E taxus@iol.cz W zahradní architektura, dětská hřiště, zateplené chaty, projekční činnost, úpravy turistických cest TOFA TRADE, a.s., Družstevní 27, Semily, T , F , E klara.kovacsova@tofa.cz W výroba dřev. hraček a drobná dřevovýroba Výzkumný a vývojový ústav dřevařský Praha, s.p., Zakázková výroba a poradenství, Slunná 402, Jablonec nad Nisou, T/F E jablonec@vvud.cz W Poradenství, taxace Consulting, taxation, research / Beratungsdienst Ekoles - Projekt, s.r.o. Palackého 3145/41, Jablonec nad Nisou, T/F E ekoles@ekoles.cz W lesní hospodářské plány a osnovy, lesnické projekty (PHARE), oceňování, GIS Ing. Miloš Novotný - Lesoprojekta Karoliny Světlé 1792, Turnov E novotny.turnov@tiscali.cz Stroje, zařízení Machines, equipment / Maschinen, Geräte A-PARTNER, Pražská 4804/25, Jablonec nad Nisou, T E info@a-partner.cz W Husqvarna - prodej a servis Auto Závod Český Dub s.r.o. Husova 58, Český Dub T , F E autozavod@nextra.cz terénní automobily 4x4 BERNART - Jaroslav Bernart, čp. 7, Obora u Doks, T/F prodej a servis výrobků firmy Husqvarna BG-TECHNIK cs, a.s., Dr. M. Horákové 185/66, Liberec VI T , F E prodej@liberec.bgtechnik.cz W motorové stroj HONDA, zahradní a komunální technika Bronteus s.r.o., Hrnčířská 763, Česká Lípa, T W mikrovlnné sušárny dřeva typu DIES, příložné vlhkoměry dřeva a štěpkovače dřevního odpadu Diana Forrest, s.r.o., Václav Kraus, 5. května 726, Lomnice nad Popelkou, T E diana.forrest@seznam.cz W prodej a servis pil Jonsered Jágr & Marek, Tázlerova 251, Turnov, T E jagrmarek.obchod@wo.cz prodej a servis výrobků firmy Husqvarna JIRSÁK, Zámecký vrch 1404, Liberec, T E richardrichard@volny.cz prodej a servis výrobků firem Husqvarna a Jonsered KADAVÝ servis, Nádražní 14/V, Mimoň, T E kadavy.jiri@tiscali.cz Husqvarna - prodej a servis NAREX Česká Lípa a.s., Chelčického ulice 1932, Česká Lípa T , E narex@narex.cz W elektronářadí PE+KA, Zeyerova 297, Liberec 1 T/F , E pekalbc@atlas.cz W pekalbc.cz prodej a servis - Husqvarna, Partner Na Humnech 844 Liberec 2, T/F SOUL Hejnice, prodej pil, Lázeňská 349, Hejnice, T/F E soul.hejnice@worldonline.cz prodej a servis pil Jonsered Zbraně střelivo,... Arms / Waffen LOVECKÉ POTŘEBY Ivan Krška, Na Vršku 14, Jablonec nad Nisou, T čištění a opravy veškeré optiky montáž stranové korekce do starších typů Zeiss, Meopta i jiné TROPIC LIBEREC s.r.o., Třída 1. máje 103/12, Liberec 3 T , F , M E info@tropicliberec.cz W lovecké potřeby, zbraně a střelivo nože, kuše, oblečení a obuv pro myslivost a volný čas. Otevřeno PO-Pá 9-18 hod. SO 9-12 hod. VADIUMLOV s.r.o., Sokolská 294, Česká Lípa, T/F E firma@vadiumlov.cz W zbraně, střelivo - rybářské potřeby Výstavy, akce Show, advertisement / Ausstellungen, Werbung Liberecké výstavní trhy, a.s. Masarykova 24, Liberec T , , F , E lvt@lvt.cz W pořadatel výstavy loveckých trofejí ( ) a svodu loveckých psů ( ) Městský úřad Semily, Husova 82, Semily, T , F , E podatelna@mu.semily.cz W MÚ je pořadatelem originální akce Semilský paroháč - setkání měst a obcí, majících ve znaku jelena nebo alespoň pořádné parohy, v roce 2005 se bude května (předběžný termín) Různé Others / Verschiedenes Arboretum Hrubá Skála, PSČ , T E info@interregion.cz W priroda/arboreta DEVA s.r.o., 28. října 1796/25, Jablonec nad Nisou, T , M ing. Jiří Dvořák E deva.sro@pvtnet.cz W vše pro dřevěné a korkové podlahy Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor, U Jezu 96/10, Liberec 4, T/F , M Magdalena Marešová - ředitelka E jizerky@atlas.cz W jizerky.ecn.cz SITEXIM, Spěšný Tomáš, Sněhurčina 695/43, Liberec XV T/F , M E info@sitexim.ibc.cz bezuzlové - rašlované sítě Zoologická zahrada Liberec, Masarykova 1347/31, Liberec 3 T , F E info@zooliberec.cz W 5 SBB ZELENÉ STRÁNKY libereckého KRAJE

6 LIBERECKO LIBERECKÝ KRAJ pestrá mozaika informací od historie po přírodu Liberecký kraj tvoří čtyři okresy, ležící při severní hranici Čech: Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily. Severní hranice kraje je současně i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo (spolkovou zemí Sasko, 20 km) a s Polskem (Dolnoslezské vojvodství, 130 km). Svojí rozlohou (3 163 km 2, což představuje 4 % z celkové plochy ČR) i počtem obyvatelstva ( ) patří v rámci naší republiky společně s krajem Karlovarským k nejmenším. Hustota zalidnění obyvatel na 1 km 2 - mírně převyšuje republikový průměr. Na území Libereckého kraje se nachází 216 obcí, z toho 36 se statutem města. Jádrem území je aglomerace Liberec-Jablonec nad Nisou. Ekonomickým, správním a kulturním centrem je téměř stotisícový Liberec (99,6 tis. obyvatel). Dalšími většími sídly jsou Jablonec nad Nisou (45,6 tis. obyvatel), Česká Lípa (40,1 tis.), Turnov (14,7 tis.), Nový Bor (12,5 tis.) a Semily (9,2 tis.). Liberecký kraj má ve srovnání s ostatními kraji vysoký podíl pracujících v průmyslu. Území kraje se vyznačuje značnou pestrostí přírodních podmínek, danou rozmanitostí geologické stavby a geomorfologie. Nadmořská výška se pohybuje od 250 do m n. m., terén je velice členitý, od plochých křídových tabulí na jihu až po subalpínské vrcholové planiny na severu. Na relativně malé ploše se zde nachází šest velkoplošných chráněných území - západní část Krkonošského národního parku, CHKO Jizerské hory, Lužické hory a Český ráj, z části i Kokořínsko a České Středohoří a tři přírodní parky (Ještěd, Maloskalsko a Peklo). Ke bylo v Libereckém kraji evidováno 46 přírodních rezervací (z toho 8 národních) a 64 přírodních památek (z toho 8 národních). Ekonomická základna kraje se začala formovat v průběhu 19. století. Jeho druhá polovina byla zlatým věkem libereckého bavlnářského a vlnařského průmyslu. Obdobnou konjunkturu zaznamenávala na přelomu 19. a 20. století a po první světové válce sklářská výroba, především výroba bižuterie, hlavně na Jablonecku a Novoborsku. Liberecko se stalo vedle Prahy druhou hospodářsky nejvyspělejší oblastí v Čechách. Řada let následujících po druhé světové byla obdobím zmatků, výměny obyvatel a obnovy válkou rozvráceného průmyslu. Odsun německého obyvatelstva znamenal zlom ve vývoji populace. Připomeňme zde, že roku 1930 žilo v Liberci pouze 16 % Čechů. I v poválečném období se průmysl kraje orientoval na tradiční odvětví - na sklářskou a textilní výrobu, což vedlo k vysoké zaměstnanosti žen. Výraznou změnou bylo pak zahájení těžby a zpracování uranu v Podještědí a na Českolipsku v 70. a 80. letech minulého století. V roce 1949 byl vyhlášen vojenský výcvikový prostor Ralsko. Jeho obsazením Sovětskou armádou v roce 1968 zde vznikla největší vojenská základna na území tehdejšího Československa, zaujímající téměř třetinu rozlohy okresu Česká Lípa. Po roce 1990 má v kraji i nadále tradičně velký význam sklářský průmysl a výroba bižuterie. Textilní průmysl v posledních letech své dominantní postavení ztratil. Některé velké podniky (například Textilana Liberec) se rozdělily na několik menších, výrazně snížily počty zaměstnanců nebo zanikly.výrazně se v posledních letech zvýšilo zastoupení firem s produkcí vázanou prostřednictvím napojení na a. s. Škoda Mladá Boleslav na automobilový průmysl. Zemědělství hraje v kraji ekonomicky pouze druhořadou roli. Po rozpadu státních statků a některých družstev se v Libereckém kraji výrazně snížil počet lidí zaměstnaných v zemědělství. V krajině dochází k nárůstu MAPA Libereckého kraje zdroj: PJsoft rozlohy neobdělávaných ploch. Zhruba od 60. let minulého století vedou na Liberecku urbanizační trendy k vylidňování venkovského území, uvolňování objektů trvalého bydlení a jejich přeměně na objekty individuální rekreace. Lužické hory, okolí Máchova jezera, Sloupsko, Jizerské hory, západní část Krkonoš, Podkrkonoší a Český ráj se staly významnými chalupářskými oblastmi. Atraktivnost přírodních podmínek a dobrá dostupnost Libereckého kraje z Prahy i z německé strany vytvořily z Liberecka významnou oblast cestovního ruchu. Počet ubytovacích zařízení se tu po roce 1990 zvýšil téměř třikrát, zejména díky nárůstu menších ubytovacích zařízení, penzionů. Mezi klienty ubytovacích zařízení volného cestovního ruchu byli v roce 2000 zastoupeni ze 40 % návštěvníci ze zahraničí, hlavně Němci a Nizozemci. Území kraje nabízí dobré podmínky pro aktivní formy cestovního ruchu, a to jak pro zimní sporty, tak pro horolezectví, turistiku, cykloturistiku i agroturistiku. Ojedinělé podmínky pro pěstování zimních sportů lze nalézt v Ještědském areálu nad Libercem, kde jsou kromě sjezdovek různých náročností můstky, na kterých se každoročně konají mezinárodní závody ve skocích na lyžích. Tato skutečnost přivedla představitele měst Liberec a Jablonec a obcí Bedřichov a Janov nad Nisou ke kandidatuře na pořádání mistrovství světa v lyžování v roce V letním období jsou zde ideální podmínky pro rogalové létání. Podíl kraje na tvorbě HDP Česka činil v roce ,5 %, což představuje mezi kraji ČR 13. místo. V posledních letech se tento podíl téměř nemění. Výrazné je přední postavení Liberecka mezi ostatními kraji podle počtu registrovaných živností na obyvatel. K významným událostem ve vývoji Libereckého kraje po roce 1990 patří ustanovení Technické univerzity v Liberci, která se dnes skládá ze šesti fakult. V letech absolvovalo na liberecké TU ročně kolem 700 studentů. V souvislosti s rozšířením přeshraniční spolupráce byl v roce 1991 ustaven Euroregion Nisa - dobrovolné sdružení obcí ČR, Polska a Německa. Jeho členy jsou obce a města Libereckého kraje, obce Šluknovského výběžku a přilehlých okresů obou sousedních států. V roce 1992 byl po odchodu Sovětské armády zrušen vojenský výcvikový prostor Ralsko. V roce 2000 zde byla založena obora pro jelení a mufloní zvěř o výměře ha. Je to v současnosti druhá největší obora na území ČR, nazývá se Židlov. Jejím vlastníkem a uživatelem jsou VLS ČR, s. p. Jinak se pro rozlehlé, řídce osídlené území bývalého VVP Ralsko zatím ještě hledá nové využití. Třebaže tradiční odvětví v kraji představuje odjakživa lehký průmysl, již více než 150 let jsou zde patrné vlivy průmyslové výroby na životní prostředí. Přítomnost velkých emisních zdrojů v blízkosti státní hranice v Německu a hlavně v Polsku se stala příčinou imisního zatížení lesních porostů ve vrcholových partiích Jizerských hor a západních Krkonoš. Následkem toho bylo Frýdlantsko zařazeno mezi ekologicky nejvíce postižené oblasti v Česku. Vážné škody na životním prostředí způsobila na některých místech těžba a zpracování uranové rudy. Likvidace jejích následků potrvá řadu let, v Podještědí podle odhadu odborníků až do roku O lesích Libereckého kraje je pojednáno v řadě následujících článků. Zde jen tolik, že zaujímají plochu 1 353,6 km 2, tj. 43 % celkové rozlohy kraje. Tím se Liberecký kraj řadí v ČR mezi kraje s výrazně nadprůměrnou lesnatostí. Redakce 6 Lesy na území Libereckého kraje zaujímají plochu asi ha. Lesnatost kraje je velmi vysoká, o více než 10 % převyšuje republikový průměr. Nadprůměrná lesnatost je ve všech okresech kraje. Okres Jablonec nad Nisou má po okrese Jeseník nejvyšší lesnatost v ČR. Lesnatost se bude ještě dále zvyšovat v důsledku zalesňování nevyužitých zemědělských pozemků. Liberecký kraj má při své malé rozloze z hlediska lesního hospodářství jednoznačně nejrůznorodější přírodní podmínky mezi kraji. Vyskytují se zde horské polohy nad horní hranicí lesa (nejvyšší hora Kotel 1435 m n. m.) v Krkonoších, klasická horská stanoviště (Jizerské hory, Krkonoše, Ještěd), vrchoviny (Lužické hory, České Středohoří) a pahorkatiny (Český Ráj, Dokesko, Frýdlantsko). Chybí pouze rozsáhlejší nížiny. Liberecký kraj zasahuje do sedmi O lesním hospodářství v Libereckém kraji PLO (Krkonoše, Jizerské hory, Lužická pahorkatina, Lužická pískovcová vrchovina, Severočeská pískovcová plošina + Český Ráj, Podkrkonoší a České Středohoří). Pro každou PLO je zpracován oblastní plán rozvoje lesů. V Libereckém kraji je vyšší podíl lesů zvláštního určení - až 30 %. Je to způsobeno hlavně existencí KRNAPu a bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko. Dřevinná skladba se nevymyká průměru ČR a odpovídá značně pozměněné druhové skladbě v naší republice. Jehličnaté dřeviny jsou zastoupeny více než 80 %, což mírně převyšuje republikový průměr (76 %). Jistým unikátem je především zastoupení introdukovaných druhů smrku, související s jejich používáním jako náhradní dřeviny při zalesňování kalamitních ploch v Jizerských horách, a borovice lesní, která se vyskytuje především na pískovcových stanovištích Českolipska. Lesy v majetku státu představují 79 % lesa v kraji. Tímto podílem Liberecký kraj významně převyšuje celostátní průměr (63 %). Většinu obhospodařuje s. p. Lesy České republiky, významnými správci jsou i Vojenské lesy a statky, s. p., a Správa KRNAPu. Podstatná změna druhové skladby lesů způsobila značné snížení stability lesa. Došlo ke snížení autoregulačních schopností lesů a ke zvýšení jejich ohrožení různými biotickými a abiotickými činiteli. Jizerské hory a vyšší polohy Krkonoš a Lužických hor byly v letech minulého století významně poškozeny emisemi SO 2 ze zahraničních zdrojů. Exhalace způsobily částečně přímé odumření, Silva Bohemica - 1/2005 převážně však silné oslabení lesních porostů. Spolu s účinky biotických činitelů (zejména kůrovce) došlo v Jizerských horách k takovému poškození lesních porostů, že muselo být odtěženo asi 8 tis. ha lesa. V současné době jsou holiny již zalesněny. Při obnově byl, na rozdíl od Krušných hor, použit smrk ztepilý, částečně pak náhradní dřeviny (dominantně smrk pichlavý). Co se týká ekonomiky lesního hospodářství - nepříznivě ji ovlivňují těžební možnosti, zejména v lesích spravovaných organizacemi státních lesů. Například na náhorních plošinách Jizerských hor došlo ke snížení zásoby dřeva, a tím i možnosti těžeb. Vzhledem k charakteru hospodaření nemůže být dosahováno uspokojivých hospodářských výsledků ani v KRNAPu. V přehledu bylo použito informací ze Zprávy o stavu životního prostředí Libereckého kraje

7 ŘEDITEL KI Liberec Ing. Ludvík Řičář BUDOVA LS Jablonec nad Nisou O lesnictví v libereckém regionu hovoří ředitel KI LČR, s. p., Ing. Ludvík Řičář Nejstarší popis lesů Jizerských hor najdeme v urbáři z r Vývoj jejich stavu byl závislý na postupu osídlování a růstu sklářského a textilního průmyslu. Sklářské hutě se postupně stěhovaly do míst s dostatkem dříví. Původní zastoupení jedle, smrku a buku se těžbou výrazně posunulo ve prospěch smrku, který se dobře přirozeně zmlazoval. Původně se těžba prováděla výběrem. Od roku 1860 se poprvé datují holé seče od východu, vzhledem k západním bořivým větrům. Postupně byly budovány lesní cesty, které umožnily zpřístupnění odlehlých částí Jizerských hor. Do poměrně nedávné doby zde převládaly lesy hospodářské. Stále se zvyšujícím kalamitním působením průmyslových exhalací došlo ke katastrofálním škodám na lesích. Jizerskohorské lesy byly z velké části zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení a ochranných. V roce 2000 byl v Jizerských horách dokončen Projekt Jizerské hory 96 - regenerace lesních porostů. Projekt byl součástí programu PHARE se spoluúčastí LČR, s. p. Imisní holiny jsou tedy zalesněny. Současná výměra lesů LS Jablonec nad Nisou, která hospodaří na převážné části jižních svahů Jizerských hor a od 1. ledna 2005 bude hospodařit i v Jilemnické oblasti Podkrkonoší, činila ha. V současné době je rozdělena na 10 revírů, od 1. ledna přibudou další 4 revíry. Těžba je na rok 2005 plánována na 67 Lesy zaujímají v Libereckém kraji plochu asi ha, z toho Lesy České republiky, s. p. spravují v rámci KI Liberec zhruba ha lesa ve vlastnictví státu na katastrální výměře přibližně ha a vykonávají funkci OLH v lesích ostatních vlastníků o výměře přibližně ha. Další správci státního lesa v Libereckém kraji jsou VLS, s. p. divize Mimoň ( ha) a KRNAP ( ha). V rámci KI Liberec hospodaří LS Česká Lípa, LS Ještěd, LS Jablonec a LS Frýdlant. Důležité jsou vztahy mezi lesnickými organizacemi a státní správou lesů. Na libereckém Krajském úřadě působí lesničtí odborníci - Ing. Karel Pop, Ing. Renáta Bretschneiderová, Ing. Jana Čacká, v oddělení myslivosti Jiří Černý, kteří jsou odborníky s praxí v provozu, a je s nimi velmi dobrá komunikace. V obvodu KI Liberec působí dodavatelské firmy Solitera, CE WOOD, Tilia Plus s.r.o. a Dendria. Firma Dendria dodává pro LČR vynikající sadební materiál. V naší oblasti je problémem absence větších zpracovatelských firem. Perspektivou je těžba 40 tis m 3 dříví, na její zpracování nejsou v regionu vhodné kapacity. Přitom naším záměrem je, aby se co nejvíce zpracovaného dříví a výrobků z něj realizovalo v Libereckém kraji. Více než 30 % rozlohy kraje je zařazeno do velkoplošných nebo maloplošných chráněných území. V kraji působí CHKO Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj, Kokořínsko a České středohoří Region patří mezi nejmenší v republice, přitom v něm působí pět zmíněných Chráněných krajinných oblastí a Národní park, což zvyšuje atraktivitu přírodních hodnot tohoto kraje u veřejnosti. Z tohoto důvodu je velice důležitá komunikace lesníků s veřejností. Jsme přesvědčeni, že nejvíce jsou přístupny vhodným způsobem podaným informacím o přírodě, o lese, děti a mládež. Na provozní pracovníky jsou však kladeny vysoké pracovní nároky, nezbývá jim už mnoho času na pravidelné věnování se dětem v rámci lesní pedagogiky. Proto spolupracujeme s Krajským úřadem a Magistrátem města Liberec - třikrát ročně společně pořádáme lesnické exkurze pro pedagogy. V rámci výuky lesníci pořádají podobné akce i pro posluchače Technické univerzity v Liberci. Řadu akcí pořádají společně se Správami CHKO Jizerské a Lužické hory. K dobré spolupráci s těmito institucemi přispívá i to, že jak Ing. Jiří Hušek, tak Ing. Tomáš Besta, vedoucí správ obou CHKO, jsou lesníci se zkušenostmi v provozu. Tento fakt přispívá i ke snadnějšímu jednání a tříbení názorů v lesnických záležitostech. A to, že dětem se Několik zajímavostí z lesů LS Jablonec nad Nisou POROSTNÍ MAPA okolí Suchého Dolu tis m 3 (včetně těžby přibylých revírů). Lesníci z jablonecké lesní správy pečují také o zvěř. Zejména v zimním období je tato péče důležitá. Škodám zvěří na lesních porostech z velké části zamezuje její stažení do přezimovacích obůrek. Lesní správa obhospodařuje čtyři tyto obůrky v režijních honitbách a opravuje je. Pečuje také o tokaniště tetřívků. Na původních tokaništích na Milíři a na Brdu se vyřezaly tři plochy na tokaniště a postavily se pozorovatelny. Za to, že jsem si v Jizerských horách oblíbil Jedlový důl a Peklo, může kamarád Ing. Libor Dostál, který tam sloužil jako revírník. Nejen že sbírám místa, která mají název Peklo (mimochodem téměř vždy bývají tajemná a nadobyčejně krásná), ale v tom Pekle nad Suchým Dolem jsme sledovali, jak přirůstají jedličky a vytvářejí spolu s bukem a javorem hezký smíšený les. Jednou se kamarád zmínil také o Jedlovém dole, který je nedaleko zmíněného Pekla, a já paličák jsem odmítl jízdu autem, a musel jsem Jedlovým dolem projít pěšky. Využil jsem k tomu naučné stezky, která na šesti zastaveních seznamuje návštěvníky s přírodními hodnotami a důvody ochrany tohoto území. Na příkrých stráních Jedlového dolu se vyskytují porosty s částečně přirozenou druhovou skladbou: převažuje smrk ztepilý, buk lesní a jedle bělokorá, která se zde přirozeně zmlazuje. Balvanité koryto říčky PANORÁMA SMRKU od Nového Města pod Smrkem SÍDLO KI, LS, OST Liberec spolu s lesníky současně věnují i ochránci přírody, naznačuje, že obě tyto složky, jejichž posláním je mimo jiné ochrana lesů, nestojí proti sobě, ale komunikují spolu a spolupracují. A co se týká dospělých návštěvníků lesů? Dříve chodili do lesů Jizerských a Lužických hor převážně skalní turisté. Nyní je dostupnost hor a lesů velice dobrá, kromě našich turistů se zvyšuje počet návštěvníků z Polska. Při různých těžebních a pěstebních zásazích se lidé ptají, co se v lese děje. Lesníci musí být připraveni s nimi komunikovat, umět reagovat i na opačné názory. Mít trpělivost vysvětlovat. Například studentovi, který na besedě s lesníky při příležitosti lyžařského výcviku na otázku, co mu na lesích vadí, odpověděl: V lesích je málo asfaltek, špatně se v nich jezdí na kole. Kdyby bylo možné, aby se na některém lesnickém pracovišti ke komunikaci odborně vyškolený lesník mohl veřejnosti a hlavně mládeži intenzivně věnovat, určitě by to prospělo i v pohledu veřejnosti na lesnictví a lesníky. Před dokončením je projekt o hospodaření v lesích Jizerských hor, který připravuje odvětví lesního hospodářství s resortem životního prostředí a který bude platný pro lesníky, ochranu přírody a státní správu. Zaznamenal -jnk- ZMLAZUJÍCÍ se porosty v Pekle Jedlové s několika vodopády, strmě zaříznuté do žulového masivu, je turisticky velice atraktivní. -jnk- HORSKÁ BYSTŘINA v Pekle 7 SBB LIBERECKO - LČR

8 Lesy od Jizerských hor po Frýdlantský výběžek LIBERECKO - LČR 8 Horní hranice bukových porostů, pohled od KRÁSNÉ MÁŘÍ přes Ořešník na masiv Smrku foto Ing. Otto Kučera JEDLE byla vysázena uměle, buky jsou z přirozeného zmlazení Lesy na severoseverozápad a severovýchod za hřebeny Jizerských hor a Ještědu obhospodařuje Lesní správa Frýdlant v Čechách. Krátce jsem se zastavil i za lesním správcem Petrem Žabou a jeho zástupcem Ottou Kučerou. LS Frýdlant hospodaří v lesích o výměře ha na katastrálním území 36 tis. ha. Organizačně je rozčleněna na 10 revírů. Roční těžební etát se pohybuje kolem 50 tis. m 3. Obnova činí 80 ha, z toho asi JEŠTĚD, v pozadí Liberec a Jizerské Hory zdroj Ve spolupráci s organizací Ekostrix lesníci vyvěšují budky pro sovy, na foto SÝCI rousní 10 % přirozené obnovy. V loňském silném semenném roce zajistili lesníci sběr bukového semene, bylo sebráno asi 12 tun. Zásobili jím i další vhodné oblasti v ČR. Do Jizerských hor se postupně vrací i jedle. Veškeré imisní holiny jsou zalesněny, asanovány jsou erozní svahy. Lesníkům se podařilo snížit tlak zvěře, buk se přirozeně zmlazuje, problémem jsou však hlodavci. Ve spolupráci s organizací Ekostrix lesníci vyvěšují budky pro sovy a drobné pěvce apod. Pan správce mi o tom podal bohaté informace, pan zástupce poskytl řadu zajímavých fotografií. Návštěvě Jizerských hor a jejich okolí totiž bohužel nepřálo počasí. Severní svahy Jizerských hor jsou značně členité, od Hejnic prudce stoupají od nadmořské výšky 320 m n. m. až po nejvyšší vrcholy nad 1000 m. Lesnatost této oblasti přesahuje 90 %. V okolí obce Bílý Potok - U studánky, je nejvyšší průměrný roční úhrn srážek v České republice, pohybuje se kolem mm. Od severozápadu přes Oldřichovské sedlo, úbočími Poledníku, Ptačích kup a Ořešníku se po strmých kamenitých stráních rozprostírají rozsáhlé komplexy bukových a částečně smíšených lesů, známé jako Jizerskohorské bučiny, které byly v roce 1999 vyhlášeny Národní přírodní rezervací. Spolu s ochranným pásmem patří svými 27 km 2 k největším v ČR. Toto území má nedocenitelnou hodnotu nejen pro ochranu životního prostředí, ale i pro rozvoj přírodě blízkých forem lesního hospodaření a pro obnovu imisemi poškozených lesních ekosystémů Jizerských hor. NPR je rovněž nad-regionálním biocentrem Lesní správa Ještěd před nedávnem změnila své sídlo z objektu na předměstí Liberce na úpatí Ještědu do v loňském roce dokončené moderní a komfortně vybavené budovy nedaleko centra Liberce. Spolu s ní tam sídlí Krajský inspektorát a Oblastní správa toků Liberec. Lesy této správy a děním v nich se budeme podrobněji zabývat při příležitosti semináře ČLS, který se bude v oblasti Ještědu a Jizerských hor konat v červnu tohoto roku. Lesní správce Josef Rákosník a Ing. Jiří Hokr mně prozatím poskytli o této správě několik následujících informací. Lesní správa Ještěd působí v lesích na katastrální výměře ha a porostní výměře lesa ha. Na ha lesů vykonává funkci OLH. Organizačně je rozdělena do deseti revírů. Ty hospodaří ve dvou lesního hospodářských celcích. Zatím co většina - šest revírů - působí na LHC Ještěd, kde ze dřevin jsou nejvíce zastoupeny smrk (54 %), borovice (15 %) a buk (9 %), lesy LHC Klokočka mají jiný charakter. V nich je nejvíce zastoupena borovice (60 %), Vchod do nového SÍDLA LČR v Libereci systému ekologické stability krajiny a genovou základnou buku a javoru klenu. Byla začleněna i do celoevropské soustavy chráněných území NATURA Část lesních porostů LS Frýdlant v Čechách se nachází ve Frýdlantské pahorkatině, která je součástí lesní oblasti č Lužická pahorkatina. Lesy zde zaujímají plochu ha. Pahorkatina má mírně zvlněný reliéf, svažující se z nadmořských výšek kolem 430 m n. m. do Žitavské pánve k nadmořské výšce 208 m u státní hranice s Polskem u říčky Smědé. Klimaticky patří do mírně teplé a velmi vlhké pahorkatinné oblasti. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 7 o C, průměrný roční úhrn srážek činí 800 mm. Na území lesní správy je rozvodí Severního a Baltického moře, asi na polovinu LS zasahuje CHKO Jizerské hory. Příjemná je procházka podél Bulovského potoka smíšenými lesy bývalé Clam-Gallasovy Poustecké obory. Meandry potoka s lesními porosty podél jeho břehů ve hrách světla vytvářejí zajímavá přírodní zákoutí. V lokalitě Polní Domky se nachází genová základna borovice. Zdejší kvalitní porosty se však bohužel příliš nezmlazují. I zde ovládá spodní patro smrk. Nedaleko od obce Černousy se rozkládá Dubový rybník s dubovou alejí s několika čtyřistaletými duby na hrázi. Stejně kvalitní borovice je bohatě zastoupena i v lesních komplexech nad obcí Bulovka. S lesním správce Petrem Žabou jsme hovořili i o mimoprodukčních funkcích lesa. Z různých fondů a dotací MZe lesníci obnovují vodní smrk (21 %) a dub (8 %). V loňském roce činila těžba dříví m 3, prořezávky 191 ha, umělá obnova 85 ha a přirozená obnova 14 ha. Na LHC Ještěd zasahuje CHKO Lužické hory. Byla zde zřízena NPR Karlovské bučiny (vápnomilné bučiny) a NPR Čertova ze se sloupcovou odlučností čediče, dále tři přírodní rezervace a čtyři přírodní památky. Na LHC Klokočka jsou NPP Klokočka a Rečkov, ve kterých žijí populace popelivky sibiřské a vzácná společenstva v potočních nivách. Lesníci spolupracují s organizacemi Formica v péči o lesní mraveniště, Ekostrix ve vyvěšování budek, s Jizerskoještědským horským spolkem v budování lesních naučných stezek Terasy Ještědu, Lužické a Žitavské hory, a s Klubem českých turistů. Komunikaci s veřejností napomáhá i naplňování programu 2000, kdy kromě obvyklých lesních zařízení pro veřejnost opravili kapli, křížek, podílejí se na sečení luk s vzácnými rostlinami a jejich ochraně proti invazi křídlatky. V rámci ptačí oblasti Natury 2000 se podílejí na ochraně BUDOVA LS Frýdlant v Čechách STARÝ BUKOVÝ POROST postupně ustupuje novému plochy a lesní rybníky. Do toků se vracejí ryby, například řeka Smědá je významným rybářským revírem. Významná je spolupráce s organizací FORMICA v ochraně mravenců. V rámci Programu 2000 lesníci opravili Štolpišskou cestu a Rigrveg, studánky Na Hartě, V oboře a Pod Oldřichovským sedlem, vybudovali altány na Zátiší a na Smědavě. Lesní správa Frýdlant spolupracovala i při stavbě cesty na nově vybudovanou rozhlednu na nejvyšší horu Jizerských hor - na Smrk. -jnk- V lesích hor a podhůří v okolí Liberce JEŠTĚD, pohled z Jizerských Hor při inverzi zdroj čápa černého, kulíška nejmenšího, chřástala polního, výra velkého a dalších ptáků. Stejně jako na jiných lesních správách v blízkosti velkých měst a atraktivních terénů řeší problémy s motorkáři na lesních cestách, cykloturisty mimo cyklotras a s lyžaři, kteří jezdí v porostech mimo sjezdovky. A právě na toto téma se bude konat zmíněný seminář. A ještě na závěr si dovolím malou osobní poznámku. O tomto kraji napsal před časem útlou knížku mysliveckých povídek Čas tichých očí lesník Ing. Miloš Portyš. Zkusil jsem si napřed knížku přečíst a potom se toulat ve stopách příběhů. Doporučuji. -jnk- Silva Bohemica - 1/2005

9 VRCH VLHOŠŤ, v popředí lesní správce ing. Jaroslav Junek Malé putování lesy LS Česká Lípa Ve východní části Lužických hor a dále v částech Českého středohoří a Kokořínska působí Lesní správa LČR, s. p., Česká Lípa. Území Lužické pískovcové vrchoviny - lesní oblasti 19b - je tvořeno velkými lesními komplexy. Klimaticky jsou Lužické hory v pruhu podél státní hranice charakterizovány jako okrsek mírně teplý, velmi vlhký, vrchovinový. Převažují severozápadní a západní větry. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti činí 965 mm. Rozsáhlé lesy i název jednoho z největších vrcholů Lužických hor - Hvozdu - upomínají na dávnou minulost zdejší krajiny, vstupující do historie jako součást pomezního hvozdu, Nepropustný prales, pokrývající pohraniční hory, tvořil dlouho přirozenou hradbu českého knížetsví a později království, a přecházel hranici Lužických hor daleko do vnitrozemí. Lidská sídliště jen zvolna pronikala do nitra hvozdu podél toků a řídkých komunikací. Na počátku našich dějin pouze několik zemských stezek, procházejících napříč hvozdem, umožňovalo v mírových dobách obchodní a kulturní styky se sousedními zeměmi. Dostatek dříví se stal důležitým faktorem pro další historický vývoj horských a podhorských oblastí, nebo do těchto končin přivedl zakladatele sklářských hutí. Dříví bylo potřeba jak k výrobě dřevěného uhlí, používaného k tavení sklářské suroviny, tak k výrobě potaše. Ta byla nezbytnou součástí sklářského kmene tehdejšího draselného skla a získávala se z popele bukového dřeva. První sklářské hutě jsou zde - v Krompachu - doloženy už v polovině 15. století. Sklo z nich si brzy získalo oblibu v šlechtických a dvorských kruzích a dostalo se i do uměleckých kabinetů císaře Rudolfa II. Po troše historie je potřeba vrátit se do současnosti a napsat několik základních dat o lesní správě. Výměra lesů činí ha. Organizačně je správa rozdělena do 12 revírů. V zastoupení dřevin představuje smrk asi 40 %, borovice 33 %, buk 8 % a dub 7 %. Smrkové prosty se vyskytují převážně v Lužických horách, borovice převládá na pískovcových plošinách. Území LHC Česká Lípa zasahuje do tří přírodních lesních oblastí. Severní část území náleží do PLO 19 - Lužická pískovcová vrchovina - a v severozápadní části zasahuje do LHC také PLO 5 - České středohoří. Převážná část plochy LHC náleží do PLO 18 - Severočeská pískovcová plošina a Český ráj. S lesním správcem Ing. Jaroslavem Junkem (pouhá shoda jmen s autorem článku, i když si říkají bráškové) jsme se tedy vydali právě do této oblasti lesní správy. Nejvíce jsme pobývali v lesích revírů Vlhoš a Ortel. V podhůří Lužických hor na revíru Ortel jsme navštívili smrkový porost s bohatým přirozeným zmlazením a jeho vyznačeným uvolněním, které představuje m 3. V revíru Vlhoš jsme se pohybovali v oblasti pískovcových skal a roklí, kde vládne borovice. Nad labyrintem pískovcových roklí se vine vrcholová cesta zvaná Husí - PÍSKOVCOVÉ SKALNÍ ÚTVARY CHKO Kokořínsko podle tomuto opeřenci podobné skály a stejnojmenné rezervace. Tato místa jsou součástí CHKO Kokořínsko. Z cesty se nabízí výhled na vrch Vlhoš (614 m n. m.), který byl vyhlášen přírodní rezervací. Její severní a východní část je tvořena vyvřelými horninami - znělcem - se zachovanými partiemi květnatých bučin. Jižní a západní část rezervace je tvořena pískovci, a je proto porostlá bory, které mají na mnoha místech charakter přirozených reliktních borů s porosty vřesu. Na Vlhošti již několik let hnízdí sokol stěhovavý. Při další cestě jsem se od lesního správce dozvěděl i značně neradostnou informaci. Pískovcové rokliny, porostlé převážně borovicí, si oblíbil pyroman. Několikrát za rok tato místa navštěvuje a zůstávají za ním smutná spáleniště v místech, kam se hasiči jen stěží dostanou. Dílo zkázy je rychlé. Naštěstí do lesů chodí převážně slušní lidé a stojí za to vytvořit příjemné prostředí pro jejich pobyt. Lesníkům LS Česká Lípa se to podařilo například spoluprácí při úpravě lesního divadla ve Sloupu v Čechách a skalní poutní kaple v Modlivém dole u Svojkova. S Ing. Jaroslavem Junkem jsme navštívili také oboru Vřísek, ale o ní vám nabízíme samostatný článek. Jiří Junek SKALNÍ KAPLE Modlivý dům u Svojkova Přírodní rezervace HUSA Vyznačené uvolnění přirozeného ZMLAZENÍ SMRKU Lesní DIVADLO Sloup v Čechách ZÁMEČEK ve Vřísku LIBERECKO - LČR Na Žižkově vrchu, dnes více známém jako Vřísek, stojí v překrásné přírodní scenérii lesa a skal východně od starobylé obce, kdysi městečka Holan, poněkud zchátralý zámeček. Na tomto místě bylo údajně slovanské hradiště kmene Pšovanů. Kolem roku 1570 zde vybudoval český šlechtic Jan z Vartemberka renesanční lovecký zámeček. Z této doby pochází zápis, podle něhož byla kolem Žižkova vrchu obora, v níž se chovalo na 100 jelenů, daňků i jiné zvěře, nedaleko byla bažantnice. Posledním majitelem zámku byl Emanuel Lichtenštejn, který po roce 1945 přesídlil do Lichtenštejnska. Zámek a Holany navštívil 8. října 1985 ve svých 77 letech. Od roku 1948 patří Žižkův vrch Státním lesům. Proč se toto místo jmenuje Žižkův vrch? Podle pověsti měl tento Kam se poděly kozy bezoárové z Pálavy? husitský vojevůdce v Holanech bratra, katolického faráře. Zajal jej a nechal na Vřísku umořit hladem v hladomorně. Dnes v se oboře zvané Vřísek, kterou obhospodařují Lesy České republiky, s. p., Lesní správa Česká Lípa, nechovají jeleni, ale mufloni, a to v celkovém počtu 138 ks. Po zrušení chovu kozy bezoárové na Pálavě bylo státním podnikem Lesy České republiky do této obory v letech postupně vypuštěno 14 kusů této zvěře za účelem zachování populace kozy bezoárové v Čechách. V současné době má stádo kozy bezoárové na Vřísku početní stav 28 ks. Z toho je 13 kozlů, 12 koz a 3 kůzlata. Dá se říci, že přemístění kozy bezoárové z Pálavy na Českolipsko bylo úspěšné, a populace tohoto druhu v Čechách zůstane díky přístupu LČR zachována. Při zmínce o Žižkově vrchu nelze zapomenout na myslivecký rod Ložků, který je s ním spojen nejméně 150 let. Byl to český rod, který pocházel z panství Benátky nad Jizerou a který má třistaletou mysliveckou tradici. Všichni muži tohoto rodu byli myslivci. S jejich jménem je spojeno mnoho mysliven nejen na Českolipsku, ale i na Moravě, v Uhrách a v dnešním Chorvatsku. Poslední myslivec Žižkova vrchu z rodu Ložků - Julius - sem přišel s rodiči jako malý chlapec z Moravy, kde byl jeho otec postřelen pytláky. Zdejší kraj byl v oněch dobách osídlen převážně Němci. Malý Julius proto musel v německém prostředí navštěvovat německou školu. Zpočátku neuměl v tomto jazyce ani slovo. Postupem doby se ovšem jeho rodina poněmčila. Jeho potomci žijí v Německu a v Kanadě, ale Žižkův vrch rádi navštěvují. Jedním z obdivovatelů těchto míst byl i Karel Hynek Mácha, který zde pobýval v letech V roce 1958 zde byla Máchovi na skalnaté vyhlídce odhalena pamětní deska. -jnk- 9 SBB

10 LIBERECKO 10 AREÁL FIRMY na severním úpatí Smrku, nejvyšší hory Jizerských hor (1124 m n. m.) NAKLÁDKA vánočních stromků odběrateli VYZVEDÁVÁNÍ jednoletých semenáčků buku vypěstovaných pod foliovým krytem BUDOVA UČILIŠTĚ V TÉTO VILE JE INTERNÁT Na Liberecku sídlí školky Dendria Na jedné z akcí Sdružení lesních školkařů jsme se setkali s předsedou tohoto sdružení - Ing. Ivo Machovičem, jednatelem společnosti Dendria, s.r.o., Frýdlant v Čechách. Titulek článku by nezasvěceného čtenáře mohl poněkud zmást. Na Liberecku, přesně řečeno v Novém Městě pod Smrkem, sice sídlí a pěstují sadební materiál lesních dřevin, ale dodávají jej na daleko širší území. To by se dalo charakterizovat pohraničním pásmem hor a podhůří od Orlických hor, kde například dodávají sazenice na lesní majetek Kristiny Colloredo- Mansfeldové, přes Krkonošský národní park, samozřejmě lesy Jizerských a Lužických hor až po Krušné hory. K největším odběratelům patří LČR, s. p., prostřednictvím svých dodavatelů zalesňovacích prací. Společnost Dendria se věnuje kromě pěstování sadebního materiálu lesních a okrasných dřevin výrobě vánočních stromků, které pěstuje na ploše asi 10 ha. Na loňský vánoční trh dodala na Liberecko a také do Prahy smrk ztepilý, pichlavý a borovici černou, v dalších letech rozšíří sortiment o jedli bělokorou, kavkazskou a balzámovou a borovici pokroucenou. V další nabídce společnosti jsou komplexní práce v lese, služby majitelům lesa a hlavně pěstování sadebního materiálu. Produkční plocha školek firmy je cca 25 ha, na kterých pěstuje celý základní sortiment lesních dřevin, zejména smrk a buk. Firma patří mezi největší producenty krytokořenných sazenic Jednou z velmi úspěšných škol v Libereckém kraji je Střední odborné učiliště lesnické a Učiliště v Hejnicích. Sídlí v krásném parku, ve kterém se vyjímá moderní budova školy i upravený bývalý zámek, ve kterém je domov mládeže. O práci učiliště jsme informace již několikrát zveřejnili, ale stále jsme mu dlužili návštěvu. Využili jsme tedy příležitosti při reportážích v Libereckém kraji. Učiliště má dvě pracoviště: v Hejnicích a odloučené pracoviště Harrachov. Po předchozích organizačních změnách bylo toto pracoviště po několika letech samostatnosti znovu přičleněno k Hejnicím. Celkově má SOUL Hejnice 350 žáků, z toho v Harrachově 120. V Harrachově se učí chlapci tříletému učebnímu oboru mechanik - opravář lesnických strojů. SOUL Hejnice vzniklo v roce 1949 jako malá pohraniční škola. V roce 1983 měla 60 žáků. Záměr vedení učiliště je zřízení středních škol na obou pracovištích. Žáci hejnického učiliště pocházejí z Libereckého, Královéhradeckého, Středočeského a Ústeckého kraje. Žákům učiliště nabízí moderní vybavení a rodinné prostředí. Je zde patrná ženská ruka ve vedení školy. Ředitelkou je zde Ing. Alena Dvořáková, jejím zástupcem je Ing. Jan Vachel. SOUL a U Hejnice nabízí tříleté učební obory Mechanizátor lesní POHLED do jedné z učeben v ČR. Od roku 2001 používají v Dendrii dosud u nás jedinou plnicí a osévací linku švédské firmy BCC. Na lince se do biologicky vhodného typu plastového sadbovače vyseje přímo semeno, takže při vývoji semenáčků nedochází k deformaci kořenového systému. Jedná se o ucelenou technologii pěstování a podřezávání sazenic metodou tzv. vzduchového polštáře. Na rámečky s obaly bez dna proudí vzduch. Kořínky, které prorůstají obalem ven, usychají, a uvnitř obalu se kořínky zmnožují. Tato metoda představuje i úsporu pracovních sil. Ročně Dendria, s.r.o, dodává odběratelům kolem 3 milionů kusů semenáčků a sazenic. -jnk- Jednoleté semenáčky BOROVICE Co je nového v SOUL a U Hejnice? výroby, Zpracovatel dřeva, Zahradník-zahradnice a Krajinář-krajinářka. Úspěšní žáci mohou pokračovat ve studiu dvouleté maturitní nástavby Podnikání v oborech zemědělství a lesního hospodářství. Obor Mechanizátor lesní výroby se vyučuje ve třech ročnících s celkovým počtem 60 žáků, avšak neobsazuje se snadno. Atraktivní pro žáky i jejich rodiče je každoroční pravidelná měsíční zahraniční praxe žáků 2. a 3. ročníků lesnických i krajinářských oborů v Německu. Učiliště spolupracuje s firmou Merimex, která zajiš uje zastoupení firmy Timberjack v ČR. Firma poskytla škole řídící software na harvestory. Žáci jsou tedy před praxí v Německu teoreticky připraveni. Praxi vykonávají v Saském lesnickém vzdělávacím středisku Morgenröthe Morgenröthe v lesích lesního úřadu Löbau. Na závěr praktického výcviku získávají certifikáty, které jsou platné i v zahraničí. Někteří absolventi učiliště na základě jejich vlastnictví pracují v Německu či Švédsku. Učební obor Zpracovatel dřeva vykonává praxi v dosud jediné školní pilnici, kterou u nás provozuje lesnické učiliště, a také v německém Erfurtu. Při porovnávání kvality našich a německých škol vychází velmi dobrá úroveň našeho odborného školství. Nemáme se tedy za co stydět. Během již několikaleté tradice Silva Bohemica - 1/2005 Tříleté školkované SAZENICE SMRKU na záhonech Jednoleté SEMENÁČKY BUKU pěstované v rašelinových Jiffy tabletách připravené k expedici Jednoletý SEMENÁČEK BORO- VICE vypěstovaný technologií vzduchového polštáře JIŘÍ ČERNÝ, jeden ze soutěžících na mistrovství Dřevorubec POHLEDY do učeben

11 Část trasy lesní PEDAGOGIKY zahraničních praxí vznikly již i přátelské kontakty mezi našimi a německými pedagogy a lesníky. Podobnou praxi vykonávají žáci harrachovského odloučeného pracoviště ve Walbrzychu. Žáci z Hejnic vykonávají domácí praxi ve Vojenských lesích a statcích, s. p., divize Mimoň na lesnickém úseku Chlum. V bezprostřední blízkosti učiliště slouží od roku 2004 Lesní prožitková stezka lesní pedagogice. Stezka je přímo v areálu školy v parku a na břehu rybníka. Předškolní děti a děti z prvního stupně ZŠ po ní provádějí Michael BENEŠ před ředitelnou Když se už jednou vydám za reportáží do světa, chci získat informace co nejpestřejší. Proto když jsem UČEBNA MYSLIVOSTI a obsluhy motorových vozidel DÍLNA výuky oprav motorových vozidel SBB Pohled do PILNICE se dostal do Harrachova, chtěl jsem konečně využít i pozvání svého kamaráda k návštěvě jedné zajímavé školy. Tak tedy: Lesnické odborné učiliště v Harrachově vzniklo v roce 1952, nejprve bylo umístěno v letohrádku hraběte Harracha. Nyní působí v moderním areálu učeben i dílen pro praktickou výuku. Dlouhá léta bylo dvouletou mechanizační školou. První ročník učiliště žáci absolvovali v mateřských učilištích z celé republiky, druhý a třetí v Harrachově. Mnoho let se zde tedy učili opraváři lesnických mechanizačních prostředků. Dříve bylo velmi vyhledávaným oborem i soustře ování dříví pomocí lanovkových systémů. V roce 1972 zde vznikla tříletá učňovská škola, stále pro obor mechaniků-opravářů. V rámci optimalizace byla SOUL Harrachov přičleněna v roce 2003 k SOUL a U Hejnice. Vztahy mezi oběma školami jsou oboustranně velice korektní. V harrachovském učilišti každým rokem absolvuje okolo pětadvaceti žáků. Vedení školy si dělalo průzkum úspěšnosti svých absolventů v získávání zaměstnání, nikdo z nich není nezaměstnaný. Škola jim totiž dává velké možnosti pro jejich další realizaci. Během studia zdarma získají řidičský průkaz skupiny A-C, svářečský průkaz a osvědčení k práci s motorovou pilou. Již osm let mají žáci učiliště možnost pokračovat ve studiu dvouletého maturitního nástavbového oboru Podnikání v technických povoláních. Absolventi si bu založili vlastní firmu, nebo pracují v servisech, někteří pracují v lesním hospodářství nebo jsou vedoucími dopravy různých firem. Vysokou odbornou úroveň žáků dokumentuje i 2. místo mezi učni - automechaniky v kraji, i když se vlastně specializaci automechanik neučí. Protože učiliště sídlí v Krkonoších, mají žáci možnost se seznámit a naučit se opravovat i tak speciální stroje, jako jsou sněžná pásová vozidla. Učiliště spolupracuje s firmou Stihl, která je vybavila pomůckami k výuce oprav motorových pil, a dále Zástupce ředitelky Ing. Jan VACHEL se žákem Tomášem GREŽDĚM, známým z dřevorubeckých soutěží s firmami Kartec MB, s.r.o., Mladá Boleslav a s Ducati Motors Liberec - výrobcem sněžných skútrů a tříkolek. Atraktivním zpestřením společenského života na učilišti je každoroční pasování žáků 1. ročníku do cechu opravářů. Dne 15. prosince 2004 přibylo do tohoto cechu dalších 30 mladíků. Žáci učiliště nejen že jsou nápomocni při organizaci vrcholných sportovních akcí v Harrachově, ale sami se sportu aktivně věnují. Jsou mezi nimi dokonce i vrcholoví sportovci. Například juniorští reprezentanti ve skoku na lyžích Lukáš Hlava a František Vaculík a sdruženář Jan Vodse álek. Antonín Brož je několikanásobným juniorským mistrem ČR v sáňkování a Vladimír Zelenka je juniorským mistrem republiky a Evropy v karate. Žáci harrachovského učiliště se věnují i myslivosti, mají možnost složení mysliveckých zkoušek. K dispozici mají kromě speciální učebny i střelnici na asfaltové holuby, kterou využívají i pracovníci KRNAPu. Tyto všechny informace jsme získali od osoby nejpovolanější, samotného Krakonoše. Tak te už mne asi máte plné zuby, ale nedělám si legraci. Jeho dlouholetým představitelem je ředitel učiliště - pravý harrachovský horal Michael Beneš. Na učilišti působí od roku Pochvaluje si, že s ostatními kolegy - pedagogy a mistry - vytvořili dobrý kolektiv. Uvedl mne do svého království - tedy ředitelny v pravé krkonošské roubence. Viděli jste někdy pospolu pětašedesát Krakonošů, nejrůznější typy starých běžek, sjezdovek i skoček, Krakonošovy klobouky, jeho všetečnou sojku, sbírku dýmek, úplně první skibob či housličky Špidlenky, které kdysi vyrobil houslař Špidlen v Pasekách nad Jizerou? Tak krásné v dobrém slova smyslu vetešnictví všech možných krkonošských artefaktů jsem v životě neviděl. Tady tedy sídlí vládce hor (a učiliště). Michaelovi bylo loni šedesát, ale jeho patronovi bylo prý kulatých čtyři sta čtyřicet čtyři. Jiří Junek Městečko HEJNICE žáci maturitního oboru Podnikání v oboru lesní hospodářství. Není divu, že po kvalitní přípravě a praxi se dostavují úspěchy některých žáků na českých i mezinárodních soutěžích dřevorubců. Jména Tomáš Grež o, Jiří Černý, Martin Moravec a Jan Kušnier se dostala do povědomí lesnické veřejnosti i čtenářů našeho časopisu. Jen připomínáme, že největším úspěchem byla účast žáka maturitního oboru Tomáše Grež a v kategorii juniorů na loňském Mistrovství světa dřevorubců v Itálii. Po několika letech připravují lesnická učiliště obnovení tradice dřevorubeckých soutěží žáků u nás. V roce 2005 se bude konat na Křivoklátě, v dalším roce v Bzenci. Úspěšně prezentují svoje práce i žákyně zahradnického učebního oboru. V Liberecké oblastní galerii, na výstavách v Lysé nad Labem i Polabský motýl vystavují svoje vazačské práce.velice pozitivní je i oživení mysliveckých tradic a pořádání Svatohubertských slavností. Střední odborné učiliště a Učiliště v Hejnicích realizuje také vzdělávací projekty celoživotního vzdělávání dospělých. K tomuto vzdělávání vlastní akreditaci. Podle poptávky již probíhají doškolovací kurzy i pro pracovníky podniků a organizací ČEZ, armády, plynáren, hasičů a KRNAPu. Další projekt - formálního a neformálního vzdělávání - má význam pro dělníky z lesnické praxe, kteří povolání dřevorubce úspěšně vykonávají již řadu let, ale nejsou v oboru vzděláni. Po absolvování kurzů vzdělávání dospělých by jejich praxe byla dána na úroveň vyučených pracovníků. -jnk- V lesnickém učilišti v Harrachově je ředitelem Krakonoš! BUDOVA UČILIŠTĚ TRŮN vyučujícího myslivosti a KRAKONOŠŮV BAROMETR KRAKONOŠOVO království vpravo dole HOUSLE Špidlenky LIBERECKO - UČILIŠTĚ 11

12 LIBERECKO LESNICKÁ a myslivecká expozice stojí při cestě na Mumlavu Šindelka je perlou Harrachova a uvítá i vás Ukázky z expozice MYSLIVOSTI a SÁŇKOVÁNÍ dříví Loňský prosinec byl zejména v podhorských oblastech nehostinný, truchlivý. Mlhy, zataženo, pořádnou fotku na titulní stranu nebylo možné nikde spáchat. Tak jsem se vypravil do hor, konkrétně do Krkonoš a ještě konkrétněji do Harrachova. To by byl čert vápeníkem, abych tam něco nenafotil. Je to ještě v Libereckém kraji, krásně je tam jako snad u nás všude, tak při troše štěstí Štěstí se nade mnou smilovalo. Pod harrachovským autobusovým nádražím se ještě válely mlhy, ale nahoře svítilo slunce a dokonce i ležel sníh! Mnoho fotografů určitě v podobné nouzi zachránily úžasné Mumlavské vodopády kousek nad městem při cestě na Voseckou boudu. Inspirovaly i mne. Pracovníci Krkonošského národního parku při cestě instalovali několik vkusných informačních tabulí. Ale fo te tabuli jen tak - bez lidí. Po cestě se blížil mladý pár. Tak jsem je s úsměvem č. 4 lákal k tabuli, že si je jako vyfotím. Ale ouha, byli to Němci. Něco jsem si ze školy z němčiny pamatoval - něco se dovtípili a s ochotou a humorem vyhověli a postáli u tabule. Spokojen s fotkami z Mumlavy jsem se chtěl trochu ohřát. V Harrachově hned první domeček pod lesem je ŠINDELKA. Vkusná dřevěná tabule zve k návštěvě LESNICKÉ A MYSLIVECKÉ EXPOZICE, otevřeno denně 9-12 a hod. Vstoupil jsem jako slušný člověk po zaklepání a ovanulo mne nejen teplo, ale i krása. Krása dřeva, kamene, starých fotografií, obrázků, kterým vévodí půvabná Diana na jelenu, a filmů o krkonošské lesnické a myslivecké historii i současnosti. V Šindelce jsem se znovu setkal s mladou dvojicí od Mumlavských vodopádů. Vedoucí expozice Ing. Karel Rait mne jim představoval, ale ti se ke mně již hlásili jako ke starému známému. A když se to tak vezme, byli to vlastně první návštěvníci Šindelky po jejím oficiálním otevření toho dne prosince 2004 dopoledne. Otevření Lesnické a myslivecké expozice KRNAPu v Harrachově bylo svojí úrovní hodno Krakonošova království. Věrná sojka tentokrát Krakonošovi nezvěstovala, že má v revíru škodnou, ale vzácné hosty. Vládce hor, v podání ředitele lesnického učiliště v Harrachově Michaela Beneše, se oděl do hromového a větrového pláště, nasadil klobouk se snad všemi horskými bylinkami za stuhou, do jedné ruky vzal mlhovou dýmku, do druhé hůl, která tentokrát netrestala, a vykročil uvítat hosty. To již zazněla fanfára trubačů ze SLTŠ Trutnov, a hosty, mezi nimiž byli zástupci Ministerstva životního prostředí Ing. Jan Řezníček a Hana Minaříková z odboru rozpočtu - úseku investic, ředitel národního parku Šumava RNDr. Pavličko a pracovníci ekologické výchovy, kteří přijeli z druhé strany Krkonoš, přivítal ředitel Krkonošského národního parku Ing. Jiří Novák. Slavnostního otevření expozice se zúčastnil i starosta Harrachova Václav Cajthaml. Přítomni byli také mnozí z těch, kteří expozici pomáhali vytvářet. Ředitel národního parku zapálil před Šindelkou oheň a spolu s Krakonošem přestřihli pásku. Slavnostní akt byl stvrzen kalíšky krkonošské medoviny. Co to vlastně byla ta Šindelka? Na staré fotografii, která je také součástí expozice, je vyfocena kamenná budova, obklopená stohy řeziva, připraveného k výrobě šindele. Ten se zde vyráběl od počátku 19. století až do roku 1934, poslední zde vyrobené šindele byly určeny na opravu střechy Labské boudy. Potom zde bylo skladiště, a to až do roku 2000, kdy objekt koupil KRNAP a pracovník jeho Správy Ing. Petr Kadleček dostal nápad, že by v něm mohla vzniknout lesnická a myslivecká expozice. Ta na Harrachovsku dosud chyběla. A přitom bylo co ukázat. Lesník Ing. Kadleček spolu s ostatními kolegy tomuto záměru věnoval tři roky života. Projekt expozice vypracoval Ateliér David z Liberce. Ministerstvo životního prostředí na realizaci poskytlo finanční prostředky, zčásti ale náklady hradil KRNAP z vlastních prostředků. Výhodou je i to, že v něm pracují šikovní lidé od řemeslníků, kteří dokáží pravá kouzla se dřevem, po zkušené výtvarníky z odboru propagace akademickou malířku Renatu Opltovou a Ing. AUTOŘI výtvarného návrhu Renata Opltová a Ing. Michal Šír Michala Šíra. Ti byli autory výtvarného zpracování expozice. Na co se v ní můžete těšit? Detaily vám neprozradím, bylo by po těšení a tajemství. Stačí říci, že v přízemí kromě recepce s možností zakoupení knih o Krkonoších a mnoha vkusných upomínkových předmětů je expozice lesnictví. Představuje veškeré lesnické činnosti, v současnosti některé již zaniklé. Děti si určitě vyhrají u názorné ukázky plavení dříví na modelu. (Při otevření expozice si vyhráli i staří fořti.) Expozici myslivosti pod schody do prvního poschodí uvádí obraz půvabné bohyně lovu sedící na jelenu. Něco však přece jen prozradit musím. Na kmeni, který stojí z přízemí do patra, uvidíte trhače šišek v životní velikosti, a děti si na trenažéru mohou vyzkoušet svoje znalosti stop lesní zvěře. Plošné i trojrozměrné exponáty doplňuje několik videofilmů na vhodně rozmístěných monitorech. Návštěvníkům bude sloužit i komorní projekční místnost. Vedoucím expozice a současně průvodcem s nejvyšší odborností, je lesník s praxí na někdejším Lesním závodě Harrachov a potom na Oblastní správě toků LČR, s. p., Ing. Karel Rait, který v Harrachově žije již 27 let. Ve službě se zde střídá s kolegyní paní Svobodovou. Nemusíte se bát, že do Šindelky netrefíte. Stojí naproti budově LS Harrachov Správy KRNAPu v Harrachově nedaleko autobusového nádraží. Protože je organizačně přičleněna k harrachovskému informačnímu centru KRNAPu, stejně jako ono je otevřena každý den. Tak než vykročíte podél Mumlavy na hora, na cestu vás určitě příjemně naladí Šindelka. Jiří Junek 12 DIANA, bohyně lovu Horské městečko Harrachov je domovem lesníka a myslivce, který svůj život spojil s Krkonošemi. Za vším, co se ve zmíněných činnostech na Harrachovsku děje, je patrný jeho rukopis. Jeho zážitky i povídání o lesích i na odbornější úrovni se dobře poslouchají, člověk se od něj mnohému naučí. Přitom má daleko od poučování. A mnoho své životní moudrosti i odborných znalostí čerpá z historie a tradic. Tímto lesníkem je Ing. Petr Kadleček. Prošel mnoha provozními lesnickými funkcemi - od technika polesí přes těžebního inspektora, hlavního inženýra a ředitele lesního závodu Harrachov - až po současné působiště na Správě Krkonošského národního parku ve Vrchlabí. Před třemi lety dostal nápad přeměnit chátrající objekt v Harrachově, VPRAVO Ing. Petr Kadleček VELKÝ DEN Ing. Petra Kadlečka ve kterém se dlouhá léta vyráběly šindele a který potom sloužil jako skladiště všeho možného, v lesnickou a mysliveckou expozici. Pomáhalo mu přitom hodně kolegů. Lesníci nejen z Harrachova věnovali staré lesnické pomůcky a ve spolupráci s pracovníky terénního střediska v Harrachově pomohli při stavbě dřevěných exponátů, jako například posedu a krmelce, pomáhal ředitel harrachovského lesnického učiliště Michael Beneš a další kolegové z celých Krkonoš. Vyprávěl mi například, jakou téměř detektivní zápletku mělo shánění preparátora jelena, který je součástí expozice, a potom i převoz hotového díla až z Ostravy do Harrachova. Námaha Ing. Kadlečka nebyla marná, za podpory vedení KRNAPu a mnoha spolupracovníků byla 14. prosince 2004 Lesnická a myslivecká expozice v Harrachově - Šindelka - slavnostně otevřena. Ředitel národního parku Ing. Jiří Novák mu poděkoval nejen za nápad, ale hlavně za jeho spolurealizaci a organizační zajištění. Předal mu pamětní list, na kterém je napsáno: Tímto glejtem nech je poctěn zakladatel a tvůrce Ing. Petr Kadleček (obecný, řečený zdejší), který dojdivše po strastiplné cestě docílil otevření lesnicko-myslivecké expozice zvané Šindelka dne L.P za což mu náleží náš dík. Jiří Junek Silva Bohemica - 1/2005

13 Po stopách pomníčků v lesích Jizerských hor Jsem kluk zvídavý, a při svých reportážích vždy nahamouním všelijaké možné tiskoviny a informační materiály, které by mohly být užitečné. Občas se v nich objeví i něco o lesích. Kdo ale má pak nosit batoh s tolika papíry? V kraji pod Ještědem jsem v nějakém informačním středisku získal noviny Týden v Liberci. Na straně 4 mne uhodil do očí titulek Těžba dřeva omezuje lyžování. Copak to ti nezdární lesníci zase ubližují chudákům lyžařům? Dovolím si citovat (autor nebyl uveden): Těžba dřeva letos ( pozn. red.) komplikuje začátek lyžařské sezóny v Jizerských horách. Lesníci kvůli odvozu stromů vypluhovali několik hlavních cest, po nichž vede Jizerská magistrála pro běžkaře. S dlouhým přerušením jízdy a s chůzí s lyžemi v rukou se turisté musejí smířit zhruba do půli prosince. ČTK to řekl vedoucí lesní správy v Jablonci nad Nisou Miroslav Kortan. S odtěžením stromů v mýtním věku jsme čekali na začátek zimy, kdy zem zmrzne a pokryje se sněhem. Jinak bychom při dopravě poškodili půdu v lese, vysvětlil Kortan. Podle něj během několika minulých let lesníci kolem Jizerské magistrály Významný regionální historik RNDr. Miloslav Nevrlý ve své Knize o Jizerských horách se v jedné z kapitol věnuje lesnickým a dřevorubeckým pomníčkům a památníkům. Je to sice smutné, ale zajímavé svědectví o životě v Jizerkách. Zaujaly nás některé z pomníčků a hlavně příběhy, které se v těch místech před mnoha lety staly. Nejvíce tragédií ve zdejších lesích se přihodilo při svážení dříví na saních. Poslední svážeč dříví, kterému v Jizerských horách postavili pomníček, byl Karel Jäger. Štíhlý kamenný sloup stojí těsně pod modře značenou cestou z Kristiánova na Rozmezí. Nikdo neví, jak se neštěstí přihodilo. Jäger byl večer v lese sám, ostatní dřevaři již odešli. Chtěl prý svézt ještě dvě fůry dříví z Černé hory na cestu. Až druhý den ráno, 28. ledna 1927, jej našel u převrácených saní ferdinandovský dřevorubec Hausmann. Jäger byl v bezvědomí, přimrzlý k cestě. Viditelné zranění neměl. Zdálo se, že umírá na zmrznutí. Dřevař jej ihned odvezl do kristiánovské hájovny, ale Jäger se již z bezvědomí neprobral. Šestnáctiletý svážeč Emil Stefan měl ještě před dvěma desetiletími kříž na smrku na svahu nad Promenádní cestou na severovýchodním svahu Vlašského hřebene, nedaleko horní části osady Jizerka. Na Silvestra roku 1917 se při svážení dříví nabodl na odseknutou větev a zemřel. Také jeho starší bratr Bruno zemřel dřevorubeckou smrtí: 10. listopadu 1948 ho rozmáčkl vůz se dřívím, který sklouzl po náledí na cestě podél Jizerky k jejímu soutoku s Jizerou. Oba bratři jsou společně pohřbeni na polubenském hřbitově. Další pomníček je přímo v Šindelovém dolu. Na mohutném klenu visíval obrázek, na kterém dva dřevorubci káceli buk a strom padal na mladé děvče. Tak v těchto místech zemřela roku 1929 třináctiletá Veronika Lahrová. Sbírala v Šindelovém dolu klestí a strom ji rozdrtil. Zmizel obrázek i starý klen, ale nová tabulka na sousední jedli připomíná dodnes smrt neš astné dívky. Existuje také pomníček, o kterém nikdo nic neví. Vypadá velmi staře a tvarem kříže i umístěním na skále připomíná jistého Preisslera. Tajemný kříž se nachází při málo používané stezce ze Zvonice na Lesní boudu nad Kořenovem. Ale raději už skončeme š astnějším příběhem. Dvaačtyřicetiletý svážeč Antonín Endler z Nového Města pod Smrkem dovedl ocenit štěstí, které potkalo jen málokoho z těch, na které se převrátily saně se dřevem: na místě, kde ho 10. února 1869 vyprostili zpod saní s oběma nohama na pětkrát zlomenýma, postavili za rok - v úvodu zimy netěžili a běžkařům vyšli vstříc. Letos se už ale kácení odložit nedalo. Lesníci vypluhovali cesty kolem Kristiánova a z Nové louky k přehradě na Černé Nise. Jde o úseky dlouhé asi dva kilometry a jeden a půl kilometru. Na lyžích se dají objet jinudy, uvedl Kortan. Ředitel Jizerské o.p.s. Michal Sehnoutka ale upozornil, že objíž ky nelze upravit stroji, a lyžařům většinou nezbude nic jiného, než jít po vypluhovaných cestách pěšky. Víme ještě o vypluhované cestě z Bílé Kuchyně přes Hřebínek směrem na Ptačí kupy, podotkl Sehnoutka. Aby Jizerská o.p.s. alespoň částečně běžkařům lyžování zpříjemnila, upraví pro ně kolečko u Hrabětic v délce přibližně tři kilometry. Omezení na magistrále kvůli těžbě jsou nepříjemná, ale cesty patří lesníkům a pokud v lese ještě pracují, nedá se nic dělat, dodal Sehnoutka. - konec citátu. Promiňte mně impertinentní otázku, kdo je tedy v lese vlastně sehnoutka"? Lyžař nebo lesník? A k tomu se ještě stát musí obracet v hrobě, když jeho lesní cesty neznámý autor článku přiřkl lesníkům! Ale příští rok dostanou zabrat zase oni. Lyžaři si to pošupajdí na běžkách a lesníci vezmou klády na ramena a ponesou je dva kilometry po cestách stroji neupravených. Tyhle perly se mně honily v hlavě, když jsem šel na setkání, které zrovna na téma sportovního využití lesů uspořádala v Liberci tak dlouho to trvalo, než se aspoň částečně uzdravil - z vděčnosti a na památku dva a půl metru vysoký dřevěný sloup s křížem. Endlerův obrázek dodnes stojí na západním úbočí Ropické hory, při zkratce lesní cesty ze Smrku do údolí Lomnice u tak zvaného Purkmistrova mostu. Nad úzkým strmým hřebenem vysoko nad roklí Černého potoka, blízko skály Hlídače Koutu, visí dobrozvěstný svatý obrázek, zvaný dávnými dřevorubci U Pánaboha. Tady a jeho okolí Česká lesnická společnost, zastoupená paní Mgr. Kubátovou a předsedkyní liberecké pobočky ČLS Ing. Janou Čackou. Cílem tohoto setkání zástupců řady do této problematiky zainteresovaných organizací - i nelesnických - bylo učinit první kroky k přípravě celostátního semináře na zmíněné téma, který se bude konat 1. a 2. června 2005 v Jizerských horách na Královce. Navštívili jsme lyžařský běžecký areál Břízky, který sice již má svoje ustálené trasy, ale lyžaři mají snahu o otevření dalších okruhů. Další zastávkou byl Tanvaldský Špičák se sjezdovkou a sedačkovou lanovkou. Zdálo by se, že i tento areál je dokončen, ale i zde by se ještě nějaká ta sjezdovka mohla do lesa zaříznout. Vždy co stromů tu ještě zůstane! Ozdobit sjezdovkami by se měl i Smrk a Černá Studnice. Na připravovaném semináři by měly vzniknout návrhy na řešení těchto otázek: Kdo vydá společenskou objednávku na požadavky kladené na lesy? Jak až mohou být člověkem dotčeny nehmatatelné hodnoty lesa? Bude definováno, která veřejně prospěšná činnost a do jaké míry negativně ovlivňuje základní funkce lesa? Dojde k součinnosti resortů MZe, MŽP a MMR v řešení této problematiky? Máte tedy stále proč číst Silvu Bohemicu, protože se v jejích příštích vydáních dozvíte i podrobný program semináře na téma sportovní využívání lesů. Jiří Junek se kdysi svážeči dříví prý poprvé pokřižovali, aby jejich smrti blízká cesta do údolí dobře dopadla. Přípravil -jnk- Seminář v Jizerských horách se zaměří na sportovní aktivity v lesích SBB SETKÁNÍ ORGANIZÁTORŮ semináře na Královce MÍSTO TRAGICKÉ SMRTI Gustava Maiwalda z Ferdinandova - zahynul při svážení dřeva POMNÍČKY DŘEVORUBCŮM u Viničné cesty - oba našli smrt pod padlým bukem BUK ANDĚLA strážného - tady měl svážeč Neumann štěstí, srážku saní jako zázrakem přežil LYŽAŘSKÝ AREÁL nad Jabloncem Vlevo Ing. Jana ČACKÁ, iniciátorka připravovaného semináře LIBERECKO 13

14 LIBERECKO - MIMOŇ Vlevo Ing. Petr DOUBRAVA v rozhovoru s Ing. Jiřím JANOTOU u rybníka Břehyně ŘEDITELSTVÍ divize VLS, Mimoň PŘÍPRAVA PŮDY NAORÁNÍM SKELNÁ HUŤ - hájenka, ubytovací zařízení a malorážková střelnice a socha Diany BÝVALÉ LETIŠTĚ, v pozadí Velká a Malá Buková BOROVICE u rybníka Břehyně Divize Mimoň hospodaří ve dvou zrušených Vojenských výcvikových prostorech - Ralsko a Mladá. Vojenské výcvikové prostory Ralsko vznikaly od roku 1946 jako vojenský tábor Bezděz. Od roku 1949 byl postupně vytvářen velký výcvikový prostor o výměře na 25 tis. ha. Žili v něm převážně obyvatelé německé národnosti. Při zřizování VVP bylo likvidováno 15 obcí a osad, z nichž největší byly Olšina, Židlov, Okna a Svébořice. Část výměry vojenského prostoru původně náležela Waldštejnům, jednalo se o 9 tis. ha. Tento majetek byl zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Vojenské výcvikové prostory byly zrušeny v roce 1991 s tím, že po pyrotechnické asanaci budou postupně předávány civilnímu využití. Místo někdejšího Vojenského újezdního úřadu a Újezdu byla zřízena obec Ralsko o katastrálním území 170 km 2, sdružující bývalé obce a osady. Vznikla příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj Privum, která identifikovala a převzala majetek, který neobhospodařují VLS. V současnosti zhruba 80 % lesních pozemků na území bývalého VVP obhospodařuje Divize Mimoň. VVP Mladá o rozloze ha vznikl již r Spadá do Středočeského kraje. Lesy tam obhospodařuje LS Lipník včetně odloučeného lesnického úseku Stará Boleslav a velkoškolky Lhota u Dříz. Ta na 20 ha produkční plochy produkuje sazenice borovice, buku, dubu, smrku i jiných dřevin i pro ostatní divize. Převážná část lesů obhospodařovaných VLS divize Mimoň v oblasti Ralska náleží do lesní oblasti 18 - Severočeská pískovcová plošina. Z hospodářských souborů převažují přirozená borová stanoviště (66 %) a kyselá stanoviště středních poloh (28 %). Tyto lesy náležejí do hospodářského souboru přirozených borových stanoviš a nejsou vážněji ohroženy abiotickými ani biotickými škodlivými činiteli. Po ukončení vojenského provozu ve VVP Mimoň byl proveden odhad dřevní hmoty poškozené střelbou. Postřílená hmota se nachází na ploše ha, tj. na 17 % výměry lesní půdy bývalého VVP Mimoň, se zásobou dřevní hmoty 590 tis. m 3, z toho v mýtních Pohledy do našich lesů z turistických stezek Vojenské lesy Mimoň změnily svoje poslání porostech 176 tis. m 3. Školka Čistá o výměře 7 ha v oblasti Ralska jde postupně do útlumu. Zastoupení dřevin představuje ze 70 % borovice, 15 % smrk, na čedičových vyvřelinách 5-6 % buk. Dále je zde zastoupen dub, modřín, bříza a další dřeviny. Ve vojenském prostoru asi 3 tis. ha tvořily plochy střelnic a cvičiš, které patřily přímo armádě. Po zrušení VVP byly tyto plochy předány do hospodaření VLS. Tehdy byl vyvíjen velký tlak na jejich využití na golfová hřiště, pastevní plochy, autodromy a třeba zimoviště cirkusů. Lesníkům se podařilo většinu těchto ploch převést do pozemků plnících funkci lesa. Tyto pozemky nebyly dosud pyrotechnicky asanovány. Největší tanková střelnice se stala základem obory Židlov. Organizační uspořádání divize Mimoň je stejné jako u ostatních divizí. Po 1. lednu 2004 ji tvoří čtyři lesní správy: Hradčany-Břehyně, Dolní Krupá a Hamr, čtvrtá lesní správa Lipník v oblasti bývalého VVP Mladá náleží do Středočeského kraje. Správa služeb v Mimoni zahrnuje manipulační sklad, dopravu a pilařskou výrobu. Mimořádnou situací s těžkými následky pro les byl vstup armád pěti států Varšavské smlouvy. Sovětská armáda obsadila 21. srpna 1968 letiště Hradčany a postupně celý VVP Mimoň. Československá armáda potom prostor využívala v omezené míře k občasným cvičením. Soustředění vojsk a jejich výcvikové nároky byly mimořádné a pro činnost VLS více než tíživé. Pobyt Sovětské armády ve VVP Mimoň měl pouze negativní důsledky, spočívající zejména v odnímání lesní půdy ve velkém rozsahu, mnohdy i svévolně. Soustavně docházelo ke škodám na lesních porostech a zemědělských kulturách, na cestách a na hrázích rybníků, docházelo k častým požárům a zřizování černých skládek. Časté byly případy pytláctví a krádeží dříví nastojato. VVP Mimoň byl intenzivně využíván, nejvíce využívané střelnice Kuřivody a Vrchbělá nestřílely pouze v neděli. Od 1. dubna 2004 má divize vlastní pyrotechnickou skupinu. Ve své činnosti navázala na pyrotechnický odřad armády. Pyrotechnická asanace je prováděna na zemědělských plochách do hloubky 50 cm, v lese do 30 cm. Pyrotechnická skupina znovu prověřuje plochy, které jsou určeny k novému zalesnění umělou výsadbou. V zimě kontrolují postřílené dříví. Po této BEZDĚZ od Strážova prověrce budou hodnotnější sortimenty obchodovány. Veškeré náklady na tuto činnost hradí VLS z vlastních prostředků. Mimoň V lesnických činnostech provádějí práce převážně vlastními kapacitami. Ročně zakládají kolem 200 ha lesa. Přirozená Doksy obnova borovice je problematická. Dobře se ujímá jednoletka borovice, kterou vysazují PLASTICKÁ MAPA mimoňský lesů do brázd po přípravě půdy pluhem. Kde jsou vhodné podmínky, počítá se s podílem přirozené obnovy z bočního náletu. Pro rok 2005 se počítá s 88 tis. m 3 těžby. Obchod se dřevem s velkými odběrateli zajiš uje centrálně pražské ředitelství VLS, zbytek kulatiny se prostřednictvím divize dodává menším odběratelům. Přesílená borovice a listnatá vláknina se prodává do Rakouska, protože v republice pro ni není odbyt. Předpokládá se, že po zakoupení harvestoru se bude asi polovina těžby provádět touto technikou. Vlastní pila v Mimoni zpracovává sortimenty o délce 3 m na hranolky a deskové řezivo vhodné na palubovky. O myslivosti a oborách přinášíme informace v samostatném článku. Mezi nejcennější chráněná území patří Břehyňský rybník, vrch Pecopala, PR Ralsko, soustava Hradčanských rybníků a osm přírodních památek. U někdejšího Krupského dvora roste památná lípa. V programu Natura 2000 je nejvýznamnější výskyt vzácných ptačích druhů v ptačí oblasti Dokeské pískovce a mokřady. Hnízdí zde například jeřáb, orel mořský, čáp černý. Zajímavá entomologická lokalita je Velký a Malý Bezděz s výskytem tesaříka alpského. V říčce Horní Ploučnice žije losos atlantský. Asi 15 % území bylo velmi zatíženo vojenskou činností, převážná část území VVP však byla zašetřena a z přírodního hlediska je velmi cenná. Celých dvacet devět let pracoval do 31. prosince 2004 v divizi Mimoň Vojenských lesů a statků, s. p., Ing. Petr Doubrava. Tímto datem odešel do důchodu. Rodák z okolí Českého Brodu a absolvent zdejší střední školy pokračoval ve studiu na další střední škole - to už lesnické - SLŠ v Písku. Po jejím absolvování dálkově studoval nejprve na pražské a potom brněnské lesnické fakultě. Na umístěnku se dostal na LS Lány, kde pracoval nejprve jako technik polesí a potom výrobní inspektor. Na Mimoň šel k vojenským lesům pracovat v roce 1976 postupně do funkcí plánovače, vedoucího informační soustavy, vedoucího kontrolního útvaru a ekonomického náměstka. Od roku 1993 byl ředitelem divize Mimoň. Jeho nástupcem v této funkci se stal Ing. Jiří Janota, který nejprve působil na Mimoni, potom byl ředitelem Projektového ústavu VLS v Olomouci a poslední dva roky zástupcem ředitele divize Velichov. Panu řediteli Ing. Petru Doubravovi přejeme hodně zdraví na Křivoklátsku, kam se chce po letech vrátit. Připravil Jiří Junek Z tankové střelnice Židlov se stala obora Myslivost a turistika se zde nevylučují za předpokladu vzájemné tolerance Chov zvěře má u státního podniku VLS ČR dlouholetou tradici. V současnosti vlastní VLS ČR, s. p. Praha, dvě obory: oboru Velký Dub a oboru Židlov. Obě se nacházejí v Libereckém kraji, kterému je věnováno toto číslo. Obora Velký Dub byla zřízena v roce 1979 pro chov daňčí a mufloní zvěře. Má výměru 526 ha. Obora Židlov je relativně nová. Byla postavena v roce Je to v současnosti druhá největší obora v ČR. Její výměra činí ha. Po celou dobu existence podniku VLS hospodařili pracovníci divize Mimoň myslivecky ve svých honitbách sami. V dřívějších dobách přitom šlo hlavně o prestiž organizace vzhledem k dosahovaným trofejovým hodnotám a odstřel zvěře (poplatkový i bez poplatku) se řadil mezi prezenty organizace. Po transformaci státního hospodářství v devadesátých letech se však dostala do popředí ekonomika. Zaměstnanci VLS musili začít počítat, zda je výhodnější ponechat vysoké stavy zvěře, přinášející zlepšení výnosů prodejem poplatkových lovů, ale také nutnost platit vysoké náhrady za škody, které zvěř způsobuje, nebo stavy zvěře výrazně snížit. Pokud v oblasti Ralska existoval vojenský výcvikový prostor, byly zde pro myslivecké hospodářství neobyčejně příznivé podmínky. Nespornou výhodou byla velká rozloha honitby. Díky tomu, že do prostoru měla omezený přístup veřejnost, měla tu zvěř poměrný klid. Cvičící vojska působila jako rušivý faktor pouze v části honitby, a to jen občasně. Zvěř se mohla v průběhu dne pastvit i na nelesních půdách. Další výhodou bylo, že se na většině produkčních ploch uvnitř i vně VVP zemědělsky hospodařilo. Veškerá zemědělská půda byla oseta produkčními plodinami, louky a pastviny byly udržovány s kvalitním travním porostem. Po zrušení VVP v roce 1992 se situace změnila. V Ralské pahorkatině se začala rozvíjet turistika a cykloturistika. Mimoňsko stalo vyhledávaným krajem houbařů. Lidé s automobily se začali dostávat i do odlehlejších oblastí, jež byly předtím málo navštěvovány. Zvěř začala být zaháněna do nejméně přístupných lokalit. Začala se koncentrovat na malých plochách, odkud zvečera vytahovala do přilehlých polí za potravou. Zatlačování zvěře do komplexů mlazin vedlo k nárůstu škod na lesních porostech. Byly privatizovány zemědělské správy a nastal útlum v obdělávání zemědělských ploch. Na druhé straně začali noví majitelé osévat některé zemědělské plochy pro zvěř vysoce atraktivními plodinami. Zvěř se začala do takových míst stahovat z větších oblastí, a v některých ročních obdobích zde docházelo k její neúnosné koncentraci. Před zaměstnanci VLS vyvstala nutnost rozhodnout se, zda v oblasti zachovat místní, poměrně kvalitní populaci jelení zvěře, nebo stavy zvěře radikálně snížit, třeba i na úkor chovatelských zásad. Po zvážení všech okolností bylo rozhodnuto zřídit pro uchování jelení zvěře v oblasti Ralské pahorkatiny velkou oboru, a v oblasti mimo oborní chovy stavy zvěře snížit tak, aby se škody na zemědělských a lesních kulturách staly únosnými. Na základě tohoto rozhodnutí se přistoupilo k vybudování obory, jejímž základem se stala plocha bývalé tankové střelnice Židlov, po níž byly obora také pojmenována. Realizaci výstavby předcházelo vydání Územního rozhodnutí Městského úřadu v Mimoni. Rozhodnutí bylo vydáno Z celkové výměry obory Židlov (3 786 ha) připadá ha na pozemky lesní a 208 ha na pozemky zemědělské. Vodních ploch je přibližně 1 ha, ostatních ploch ha. Největší část ostatních ploch představují pozemky, na nichž se dříve nacházely střelnice.v době budování obory byly již z velké části zarostlé břízou, janovcem, lupinou, různými druhy travin a okusových dřevin. Spolu se zemědělskými pozemky mají být tyto plochy základem přirozené úživnosti obory. Nadmořská výška terénu se v oboře pohybuje od 294 do 426 m n. m. S přihlédnutím k tomu, že Židlov je komerční zařízení zaměřené na produkci trofejové zvěře, byly pro ROŠT na vjezdu do obory Židlov INFORMACE PRO TURISTY vcházejících do obory MAPA obory Židlov KRMELEC u Zbynské hájovny LIBERECKO - OBORY Sídlo Lesní správy BŘEHYNĚ BEZDĚZ se zrcadlí na hladině rybníka HÁJENKA u Břehyně Opravená hájenka SENNÁ BRÁNA v oboře Velký dub ŽIDLOV - letecký pohled PLOT v bažinách 14 Silva Bohemica - 1/2005 SBB 15

15 LIBERECKO - OBORY - STROMY 16 JELENI na ploše obory ODCHYT jelenů v lapáku KAPITÁLNÍ TROFEJ z mimoňských lesů V Libereckém kraji je několik set památných stromů a další větší počet stromů významných. A krásné? Ty si volíme podle vlastního vztahu k nim, podle nálady, podle místa. Některé stromy na Liberecku jsou mimořádné i v rámci České republiky nebo celé Střední Evropy: patří mezi ně tis v Krompachu, Ještědský klen, Tisíciletá lípa v Kotli a Rohanův buk v parku zámku Sychrov. Ale všechny stromy dále uvedené jsou pozoruhodné a vynikající. Přitom představují jen viditelnou desetinu pomyslného oboru stanoveny následující stavy: Zvěř jelení ks a zvěř mufloní ks. U obou druhů byl stanoven poměr pohlaví 1:1. Daňčí zvěř má být z obory postupně vystřílena, zvěř srnčí tolerována a zvěř černá trvale vystřelována. Obora byla uzavřena před říjí v roce Oborní plot má výšku 2,30 m. Je zhotoven z pletiva Ursus Benzinal 200/15/15, které je umístěno na betonových sloupcích 14x14 cm. Pletivo je nad zemí osazeno dřevěnou tyčí. V horní části nad pletivem je ve vzdálenosti 30 cm umístěna optická zábrana v podobě dřevěné tyčoviny. Volbu drátěného oplocení spojeného s vizuální tyčí do výše 2,30 m lze dnes již s jistotou prohlásit za přijatelné řešení. Není znám žádný případ úniku zvěře přeskakováním přes pletivo. Na základě prvotních odhadů a sčítání uzavřené zvěře bylo stanoveno, že její věková struktura a poměr pohlaví budou upraveny do roku Počáteční obava, že se nepodařilo do obory uzavřít dostatečné množství zvěře, se časem ukázala být neopodstatněnou. Skutečné stavy byly daleko vyšší, než se původně předpokládalo. Proto byl již v lovecké sezóně 2002/2003 odstřel zvěře oproti původně plánovanému výrazně zvýšen. V sezóně 2003/2004 bylo v oboře Židlov uloveno 83 jelenů, 109 laní a 115 kolouchů, tzn. celkem 307 kusů jelení zvěře. Muflonů bylo uloveno 34, muflonek 20 a muflončat 10. Daňčí zvěře bylo uloveno celkem 93 kusů, srnčí 39 a černé 113 kusů. Ukázalo se, že původní záměr vystřílet v několika sezónách po uzavření obory veškerou daňčí zvěř se sotva podaří realizovat. Ukázalo se také, že myšlenka, která se jevila ledovce. Stojí za to za nimi jít a setrvat u nich. Na Českolipsku můžeme obdivovat největší jedince některých druhů v rámci naší republiky. Jsou to: Tis v Krompachu (tis červený Taxus baccata) s obvodem 465 cm, výškou 12,5 m a stářím 475 let. Roste v obci Krompach u Cvikova při silnici Liberec Nový Bor, ve východní části obce při červené turistické značce na Hvozd. Najdete ho za potůčkem u staršího domku v oplocení. Poblíž najdete další tis s obvodem 175 cm a stářím 250 let a dále při červené značce roste ještě jeden s obvodem 280 cm a stářím 300 let. Okolo těchto stromů kdysi vedla zemská stezka do Lužice a Saska, kam odcházeli exulanti - čeští bratři - do ciziny za náboženskou svobodou. Tajemná lípa s obvodem 856 cm, výškou 22 m a stářím asi 350 let uprostřed bývalého vojenského prostoru Mimoň. K nejbližší obci Kuřivody má vzdušnou čarou asi 2,5 km, nachází se u kóty 368,3 se zn. rozv., což byl kdysi dávno statek Krupský dvůr. Proč tajemná? Strom Stromy památné, významné a krásné Libereckého kraje LÍPA ve Sloupu je živoucí torzo s mohutným dutým kmenem, bohatě obrostlým mechem. I za slunečného počasí je v něm tajemné příšeří. Kdo ví, zda tu nestraší! Sloupská lípa ve známé obci Sloup v Čechách s obvodem 734 cm, výškou 20 m a stářím asi 500 let. Najdete ji na křižovatce ulic Spojovací a Ke hradu v jihozápadní části obce při modré a žluté turistické cestě. Strom je krásně rostlý s pravidelnou korunou. Dojem je umocněn sousedstvím pěkného roubeného stavení. Městečko Sloup má také známý rozlehlý pískovcový hrad a pěkné stromořadí, vedoucí k barokní kapli sv. Jana Nepomuckého. Za zhlédnutí a chvíli rozjímaní stojí dále na Českolipsku 30 dubů letních v uzavřené oboře Vřísek, s obvody kmenů od 510 do 810 cm a stářím až 500 let, a douglaska tisolistá v Provodíně u bývalé hájovny čp. 7. Byla vysazena 31. července Při svatbě následníka trůnu Františka Ferdinanda d Este v Zálupech dostali všichni přítomní hajní z jeho panství jako upomínku sazenici douglasky. Do DAŇCI na pastvě v počáteční etapě jako správná - totiž vystřelovat u daňků veškerou holou zvěř a ponechávat daňky do odstřelového věku - má jeden háček. Úbytkem holé zvěře dochází v období říje k silné konkurenci a nevraživosti daňků. V roce 2003 se to projevilo množstvím ubitých silných daňků, kteří byli v období říje a po ní nalezeni uhynulí po souboji nebo museli být utraceni v dosti zuboženém stavu. V zimním období se do obory dostává černá zvěř, kterou láká potrava předkládaná zvěři v oboře. Černá zvěř z okolí se dostává do obory průchody, které si vytváří pod pletivem oborního plotu. Nemělo by smysl snažit se tyto průnikové cesty uzavírat, nebo černá zvěř by si průchod vytvořila někde opodál a došlo by jen k většímu poškození plotu. V některých případech se využívají tyto průchody jako místo k ulovení černé zvěře. Při stavbě obory bylo oploceno zimní stávaniště jelenů, stahujících se do východní části obory, a byl zde připraven dostatečný počet polí a luk pro pastvu zvěře. Díky tomu není znám žádný případ úhynu zvěře, která by podlehla stresu z uzavření či nedostatku prostoru při migračním způsobu života. O vhodnosti spojení chovu jelení a mufloní zvěře v oboře Židlov se do dnešní doby vede diskuse. Problémem oborního chovu se může stát v budoucnosti velký civilizační tlak na oboru. Zřízení původně zamýšlené klidové zóny pro zvěř na rozloze odpovídající asi jedné čtvrtině plochy obory a představa omezení vstupu do obory v určitých ročních obdobích nebo v lovecké sezóně nesplnily očekávání. Zákaz vstupu, který byl instalován po hranici klidové zóny, nebyl respektován a označení se postupem času ztratila. Klidu zvěře nepřidávají cyklotrasy, které křižují oboru. Nejenže cyklisté nerespektují dodržování klidu při projíždění oborou, ale snaží se zajíždět i do těch nejméně přístupných míst. Možná by bylo dobré usměrnit v budoucích letech projíždění cyklistů pouze jednou cyklostezkou, popřípadě posoudit vhodnost umístění cyklotras mimo oborní zařízení. Velmi významným rušivým faktorem je nepovolený sběr shozů v jarním období. V této době, kdy je snaha přilákat maximální množství jelenů ke krmelištím, cestují oborou desítky sběračů shozů z širokého okolí a zvěř dokonale rozhánějí. V určitém období se stalo problémem obory Židlov také pytláctví v nočních hodinách. Vzhledem k tomu, že obora je volně přístupná na pěti místech, není snadné se s tímto problémem vyrovnat. Zřízením obory Židlov uskutečnily VLS ČR, s. p., významný krok k udržení jelení populace v oblasti mezi Ralskem a Bezdězem, kde tato zvěř má své historické místo. Mimo oborní chovy se snaží zaměstnanci VLS soustavným loveckým tlakem uvést stavy zvěře do souladu se stavy normovanými. redakce (na základě referátů ing. J. Janoty, VLS ČR, s. p., na seminářích v roce 2004 dnešních dnů se dochovala jen tato jediná. Od stromu je široký rozhled na Dokskou nivu. Na Liberecku nás zaujmou následující krásné stromy: Jedle Veroniky Lahrové v Šindelovém dole v Jizerských horách s obvodem 363 cm, výškou 45 m a stářím 200 let. Když při putování po Jizerských horách ze severní strany při silnici Hejnice Smědava odbočíte u Sedmitrámového mostu a budete stoupat podél Šindelového potoka po zelené turistické značce, budete si moci pod tímto stromem odpočinout a přečíst si pamětní tabulku s kratičkou pověstí na základě skutečné události. (Jizerské hory jsou známy množstvím památníčků obětem v horách z různých důvodů, od loupežných přepadení po neš astné události. Dočíst se o nich můžete v knihách Miroslava Nevrlého.) Lípa v Kotli je mimořádný strom nejen svým obvodem 939 cm, výškou 33,5 m a stářím 870 let, ale také velikostí dutiny (12 m 3, prostor pro 20 osob) a pověstí. V jejím blízkém sousedství již roste další významná lípa s obvodem 520 cm, výškou 23 m a stářím asi 300 let. Od stromů je krásný výhled na jižní stráně Ještědského masivu. Hladový buk v Dětřichovci u Nového Města pod Smrkem s obvodem Silva Bohemica - 1/2005

16 TISÍCILETÁ LÍPA v Kotli 555 cm, výškou 27 m, stářím 250 let. Roste v rohu lesíka poblíž zříceného bývalého kostela sv. Jakuba. Má mohutný svalcovitý kmen se silnými kořenovými náběhy; větví se dynamicky do bohatě členěné rozsochaté koruny. Je v dobrém zdravotním stavu, v úrodných rocích obdaří své okolí množstvím chutných bukvic, které dříve v chudých rodinách nahrazovaly oříšky. Linda v Raspenavě (topol bílý) s obvodem 515 cm, výškou 27 m a stářím 160 let. Roste v obci Raspenava, táhnoucí se podél říčky Smědé, ve farní zahradě při secesním kostele Nanebevzetí Panny Marie. Raspenava je stará obec, Do některých úseků dějin se soustře uje řada nepříznivých událostí. Rakousko, finančně zcela vyčerpané protinapoleonskými válkami, vyhlásilo v březnu 1811 státní bankrot, všechny úspory byly znehodnoceny, a v témže roce byla u nás velká neúroda. Od ledna 1812 byl po celé zemi hlad. Staré přísloví říká: Na Hromnice o hodinu více - půl krajíce, půl píce. Tentokrát to však nebylo od února, ale již od prosince, a nasycení pro rodiny nebylo ani poloviční. Píce také nebyla, a dobytku, aby nebučel hlady, se dávaly staré slaměné došky ze střech. Nebylo ani za co nakoupit. A další rok zase hlad. V létě 1813 Napoleonova vojska jako předzvěst bitvy u Lipska obsadila Liberec a spížovací oddíly pročesávaly vesničky i samoty a násilím braly vše k nasycení vojska. I poslední krávu z chléva, i poslední slepici z kurníku, kterou chránil hospodář se sebezapřením i za cenu hladu celé rodiny jako základ dalšího hospodaření. Rašovka je víska na hřebenu Ještědu, směřujícím jihovýchodně na Hodkovice nad Mohelkou. Jméno Rašovka je od německého rasch - rychlý, obratný. Tací zřejmě museli být místní dřevorubci na svazích Ještědu. Na jednu stranu od Rašovky je Ještědská kotlina, zemědělsky chudá, na druhou nebohaté Podještědí. Rašovka, ležící 300 metrů nad nimi, prožívala každou neúrodu o to silněji. V chaloupce nad cestou pečovala babička o své tři vnučky - sirotky: Alžbětu, která byla nejchytřejší, Johanku, dítě ze všeho š astné, a nejmladší Markétu, která byla líbezná jako obrázek. Když přišla doba nouze a hladu, snažila se babička ze všech sil, aby přežily. Slýchávala, že v dobách hladomoru lidé jedli kořínky, mechy, kůru i listí. SBB TOPOL BÍLÝ v Raspenavě patřila do Valdštejnova panství. Byla v těch dobách známa hamry na výrobu železa a zbraní pro jeho vojska. Šimonova borovice (borovice lesní) v úpadu severozápadně od obce Soběslavice, s obvodem 330 cm, výškou 18 m a stářím 200 let, Buk u Šolcáku (buk lesní) u hájovny za hrází rybníka zvaného Šolcův při silnici Raspenava Oldřichov v Hájích, s obvodem 687 cm, výškou 30 m a odhadovaným stářím 250 let. Buk je skutečně mimořádný svým vysokým rovným kmenem. Ještědský klen jeden z nejvýše položených stromů tohoto druhu výjimečných rozměrů. Roste na Javory mají v sobě cosi sladkého, jejich květy opylují včely, listí chutná zvěři i kozám a dokonce červotoči dávají přednost javorovému dřevu. Tak chodívala babička na jaře, když vypučely první lístky, na větvičky klenu. Listí otrhala, zbavila řapíků a spařila vodou. Listy rozsekala nožem, malinko osolila, a to bylo jediné jídlo, které mohla dát holčičkám k najedení dosyta. Javory je zachránily. Příští rok na jaře jako poděkování i jako pojistku před hladovým rokem někdy v budoucnosti vysadila babička s vnučkami na louce vedle chaloupky čtyři kleny. Stromečky však daly příliš blízko sebe, takže srostly. Chaloupka v roce 1845 vyhořela a na jejím místě bylo postaveno úhledné stavení čp. 20, které s javorem dosud vytváří pozoruhodnou harmonii. Ještědský klen je čtyřkmenný, obvod kmene, který je pravděpodobně srostlicí čtyř kmenů, je 639 cm. Výška stromu je 24 m, šířka koruny 20 m. Je to druhý největší klen v našem státě (největší je Velký javor u Věstoňovic v okrese Třebíč, s obvodem 830 cm a stářím 600 let, který je však již desítky let živoucím torzem bez původní koruny). Ještědský klen je krásně a bohatě větvený. Je zdravý. Roste v nadmořské výšce 615 m. Jeho stáří se blíží ke dvěma stům let. Nedaleko rostou dva mohutné jasany s obvody 387 a 398 cm. Jak Ještědský klen najdete? Na turistické mapě KČT 1 : č Jizerské hory a Frýdlantsko v mapovém sektoru F1 sledujte modrou turistickou značku přes Hlubocký hřbet a Rašovský hřbet až do místa, kde přetíná silnici Liberec - Český Dub. Od křížení se silnicí je klen asi BUK ŠOLCÁK Ještědském hřebeni u horské silničky, vedoucí z Českého Dubu do Liberce, při turistické cestě z Ještědu do Hodkovic. Jablonecko, oblast známá sklářským průmyslem, který zde vznikl díky bohatým zásobám dřeva, má tyto mimořádné stromy: Jizerský javor (javor klen) v horské dnes rekreační obci Horní Polubný u hotelu Sport má obvod 537 cm, výšku 22 m, stáří 360 let, roste v nadmořské výšce 780 m a je uváděn jako největší javor severních Čech. Je vystaven tvrdým zimním podmínkám, a proto je jeho koruna zpevněna táhly před rozlomením. Protože roste na křižovatce při dosti JEŠTĚDSKÝ KLEN 50 m zpět, tzn. k severozápadu. Zůstaňte chvíli u mohutného čtyřkmenného javoru, načerpejte z něho sílu, potěšte se upraveným STAROSTŮV DUB, Jablonec - Mšeno foto: Ing. Pavel Kyzlík rušné horské silnici ošetřované i chemicky, není již jeho zdravotní stav nejlepší. Starostův dub s obvodem 524 cm, výškou 22 m a stářím 300 let roste při hlavní dopravní spojnici v Jablonci nad Nisou Mšeně. Býval ve středu tehdy samostatné obce. Pamatuje začátky jejího prudkého rozvoje, byl i jejím symbolem na starostově razítku. Pamatuje stavbu sklárny ve Mšeně, dnes již zcela zaniklé, a stavbu Jablonecké přehrady po katastrofálních povodních v 90. letech devatenáctého století, i přestavbu obce v novodobé sídliště se všemi klady i zápory. Zlatá lípa ve Zlaté Olešnici s obvodem 686 cm, výškou 23 m, stářím 300 let, rostoucí nad potokem Zlatník, v místech, kde se do 17. století rýžovalo zlato. Vybráno z příspěvku Ing. Pavla Kyzlíka a Mgr. Ivy Kubátové okolím (jen informační tabulka chybí) a projděte se směrem k sedlu. Krásné rozhledy na Jizerské hory, Krkonoše, Český ráj, Podještědí až k Bezdězu a Ralsku jsou uklidňující. Ing. Pavel Kyzlík JEŠTĚDSKÝ KLEN s autorem článku LIBERECKO - STROMY 17

17 AKCE Sdružení obecních a soukromých lesů Svitavy získalo CERTIFIKÁT FSC Sdružení obecních a soukromých lesů Svitavy získalo jako historicky první skupina vlastníků lesů v ČR prestižní certifikát FSC. Ten garantuje vysokou úroveň lesního hospodaření v souladu s ekologickými, ekonomickými a sociálními kritérii mezinárodního systému lesní certifikace FSC. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů Svitavy má nyní 11 členů s celkovou výměrou lesa 1324 ha. Největšími vlastníky ve skupině jsou Městské lesy Březová nad Svitavou (200 ha) a obec Karle (201 ha). U příležitosti získání certifikátu FSC Sdružením obecních a soukromých lesů Svitavy proběhla v pátek exkurze na certifikované majetky na Svitavsku. Akce se zúčastnila zájmově pestrá skupina 26 osob. Mezi nimi byli majitelé certifikovaných majetků, zástupci veřejné správy, správci lesních majetků, nevládních organizací i nezávislí odborníci. Přítomné uvítal v Brněnci starosta obce, který stručně zhodnotil dosavadní význam certifikace lesů. Uvedl, že certifikace je významná z hlediska prestiže obcí, podílí se na rozvíjení trvale udržitelného života. Hlavní slovo patřilo správci certifikovaných lesních majetků, Ing. Milanu Hronovi, který poděkoval především starostům - většinovým vlastníkům certifikovaných lesů, bez nichž by nebylo možné nastartovat proces certifikace FSC. Zmínil se rovněž o otevřenosti celého systému a možnosti vstupu dalších subjektů do skupinové certifikace. V úvodním bloku se představili také partneři projektu - Heinrich Böll Stiftung a Nadace Partnerství. Přivítání v kulturním domě uzavřel Ing. Jiří Schneider z FSC ČR stručným seznámením s procesem certifikace a s jednotlivými principy standardů FSC a ředitel FSC ČR Mgr. Michal Rezek, který zdůraznil význam skupinové certifikace malých lesů na Svitavsku jako modelu pro obdobné projekty. Stěžejní část programu exkurze byla věnována prohlídce vybraných lesních ploch pod vedením Ing. Milana Hrona, odborného lesního hospodáře. Na plochách se živě diskutovalo o způsobu hospodaření v návaznosti na standardy FSC a ekonomické a sociální dopady hospodaření. Skupinová certifikace umožňuje zapojení libovolného počtu menších lesních podniků do certifikace FSC. Je vhodná především pro menší soukromé a obecní lesy. Skupinová certifikace snižuje vlastníkům náklady na pořízení certifikátu a je otevřená pro přistoupení dalších vlastníků lesů, kteří se zaváží hospodařit podle požadavků certifikačního systému FSC. O certifikované dřevo ze Svitav již projevilo zájem několik zpracovatelů, kteří vyrábějí dřevěné výrobky na vývoz do zemí západní Evropy. Z iniciativy dřevozpracujících podniků Carman, a. s., Uničov a Morava Wood Products s.r.o a nevládní organizace FSC ČR proběhla dne 20. října 2004 v hotelu Zámek ve Velké Bystřici u Olomouce konference o certifikaci FSC v lesním hospodářství a dřevozpracujícím odvětví. Konference se mimo jiné zúčastnili představitelé českých a slovenských státních lesů, akciových společností HLDS, a. s., a Slovwood, a. s., Ministerstva zemědělství ČR, ÚHUL, odborů, lesních a dřevozpracujících podniků, nevládních ekologických organizací a certifikačních firem. Michael Spencer, ředitel oddělení marketingu a komunikace mezinárodních centra FSC v Bonnu, spolu s Michalem Rezkem, ředitelem české pobočky FSC ČR, představili systém FSC, jeho rozšíření ve světě a v ČR. Následně proběhlo představení společnosti Carman, a.s., Uničov, která zažádalo o certifikát FSC pro své 3 provozy. Společnost se zabývá pilařskou výrobou, stavebně truhlářskou výrobou a výrobou dřevěných montovaných staveb. Odpoledne byl představen projekt certifikace dvou lesních podniků, Dr. Pio Kinský dal Borgo - Správa hospodaření a Městské lesy Volary, v souvislosti s terénním testováním českých národních standardů FSC a potřebou uspokojení poptávky po certifikovaném dřevě z ČR. Poté proběhlo veřejné slyšení k projektu a velmi zajímavá debata nejen o budoucnosti certifikace FSC v ČR, ale i celkovém směřování lesnickodřevařského sektoru a roli certifikace při propagaci dřeva jako přírodní obnovitelné suroviny. Michal Rezek KONFERENCE o FSC ve Velké Bystřici Michael Spencer, ředitel oddělení marketingu a komunikace mezinárodních centra FSC v Bonnu, prezentoval stav certifikace FSC a aktivity organizace Forest Stewardship Council Ohlédnutí za IV. ročníkem Memoriálu Miloše Doubka Stalo se již tradicí, že se na sklonku roku pořádá vrcholná kynologická soutěž. Memoriál Miloše Doubka jsou dvoudenní zkoušky honičů, během kterých musí psi prokázat dobrou připravenost k práci v terénu i k práci se zvěří. V letošním roce byl memoriál uspořádán v krásném prostředí křtinských lesů. Zorganizoval jej OMS Blansko, Basset klub ČR za podpory Školního lesního podniku MZLU v Brně. Za nepříznivého počasí se ve dnech 16. a 17. října 2004 sešlo jedenáct myslivců-kynologů se svými svěřenci, aby prokázali, že jsou hodni ocenění při těchto významných zkouškách. Memoriál provází od samého počátku i důsledné dodržování mysliveckých tradic. Tak i letos se na zahájení rozezněly Dykovy signály před nastoupeným sborem zkušených rozhodčích i početnou koronou, která přišla podpořit své přátele, vůdce s jejich čtyřnohými pomocníky. Povzbuzením pod tmavou deštivou oblohou bylo také úvodní slovo ředitele ŠLP Ing. Jaroslava Martínka, CSc. Prvním zkušebním dnem byla naháňka na černou zvěř, kdy se psům podařilo roztrhat tlupu černé zvěře, kterou pronásledovali vstříc střelcům. Navzdory špatné viditelnosti mezi provazy deště a nízkou mlhou byly na výřadu dva kusy černé. Práce psů mohla být objektivně posouzena, jejich připravenost zhodnocena i v náročných podmínkách. Druhý den se počasí umoudřilo, vysvitlo dokonce sluníčko a odpočatí psi pokračovali v plnění disciplín. Zvláště dobrou práci předvedli při dohledávaní zvěře na pobarvené stopě, která musí být pod dohledem rozhodčích připravena mnoho hodin předem. Všichni psi prokázali své vrozené nosové schopnosti i ochotu k práci pod vedením svých pánů. Nadešla chvíle s napětím očekávaná a na tvářích všech přítomných se zračila přes únavu hlavně spokojenost z dobře dokončených zkoušek. Vítězem se stal pes jagdterier FARGO Vakuc, vedený panem Václavem Kučerou, s počtem 196 bodů. Se stejným počtem bodů se umístila fena AFRA z Krhova, border terier, vedená JUDr. Jaroslavem Řezníčkem. Třetí se zadáním titulu diviačiar byla fena jezevčíka drsnosrstého ASTA z Nárožnova dvora, vedená p. Milanem Nárožným. Všichni tito psi obdrželi titul CATS. Tento titul byl rovněž udělen feně basset hounda Fidji od Desinky, s vedoucím p. Stanislavem Neumanem. Je dobré si uvědomit a připomenout, že tak náročné dvoudenní zkoušky přináší nesmírnou organizační zátěž, při které obstojí jen zodpovědní lidé, jakými po celá léta jsou pan Karel Žák a Josef Zavadil z OMS Blansko. Obětavou pomocí pracovníků ŠLP Křtiny se podařilo překonat nepřízeň počasí a s dobrým pocitem i náladou ukončit IV. ročník memoriálu velkého přítele přírody, myslivosti a kynologie pana Miloše Doubka. Čest jeho památce! Ivo Klouda 18 VÍTĚZ memoriálu Miloše Doubka pes FARGO VAKUC, vedoucí pan Václav Kučera Silva Bohemica - 1/2005

18 Výstava EUROFOREST 2005 v novém stylu Proti předcházejícím deseti ročníkům dochází k zásadní změně v umístění a koncepci výstavy Euroforest Podobně jako v Německu, Rakousku a skandinávských zemích, rozhodli jsme se od příštího roku umístit výstavu tam kam patří, tj. do lesa. Vybrali jsme lokalitu na okraji Prachatic, vzdálenou od centra cca 3 km směrem na Český Krumlov, poblíž lázní Svaté Markéty. Na tříkilometrovém okruhu v lesních porostech bude možno prezentovat technologie určené do lesních kultur, tyčovin, mladých porostů až po mýtní porosty. Vznikne tím možnost předvést přímo v lese technologie od zakládání kultur a přípravy ploch pro výsadbu přes výchovné zásahy až po moderní metody těžby, manipulace a zpracování dřeva. Skladba porostu a výběr ploch by měly odpovídat požadavku na širokou rozmanitost a kapacitu. Přilehlá nezalesněná plocha je určena pro exponáty, které nebudou předváděny v provozu, například pro výrobce malé mechanizace a techniky, lesnické instituce, zástupce vlastníku a obhospodařovatelů lesa atd. Věříme, že tato zásadní změna v koncepci výstavy, kterou již několik let lesnická veřejnost a vystavovatelé požadovali, přinese obecně zvýšený zájem. Příprava 11. ročníku Euroforestu je v plném proudu nejenom ze strany pořadatelů, ale i za výrazné podpory města Prachatice a celého šumavského regionu. Po dořešení některých technických náležitostí získáte podrobné informace na v průběhu ledna 2005, případně vám je zašleme poštou. Edvard Janauer Další informace: EUROFOREST CZ, s.r.o. V nových domcích 401/2, Praha 10, Tel: , Fax: janauer@euroforest.cz XI. ROČNÍK MEZINÁRODNÍ LESNICKÉ VÝSTAVY EUROFOREST 2005 NEJVĚTŠÍ VÝSTAVA S VŮNÍ LESA Prachatice Poprvé v lesních porostech a na přilehlých nezalesněných plochách EUROFOREST CZ spol. s r. o., V nových domcích 2/401, Praha 10 tel./fax , mobil , janauer@euroforest.cz, web: SKUPINA PŘEDNÁŠEJÍCÍCH Tak zněl název odborného semináře, který uspořádalo 9. prosince 2004 v Havlíčkově Brodě pod záštitou úseku lesního hospodářství MZe ČR Sdružení lesních školkařů ČR. Seminář, kterému bylo přítomno na 130 účastníků, byl určen lesnické veřejnosti, zabývající se nakládáním se sadebním materiálem lesních dřevin a oborovým specialistům lesnického výzkumu a školství. Potřeba odstranit rozpory bránící dosažení shody našich právních norem s normami EU byla hlavním podnětem k vydání zákona č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, a následně pak jeho prováděcí vyhlášky č. 29/2004 Sb. Dílčí aplikační neujasněnosti některých ustanovení těchto právních předpisů a především nedostatečná konkretizace přechodového období však vyvolává řadu problémů a spekulací. Zástupci lesních školkařských subjektů je upozorňováno na některá SBB Aktuální problémy lesního školkařství České republiky zákonná ustanovení, která jsou v reálném školkařském provozu nesplnitelná či mají vážný negativní dopad na jejich ekonomiku hospodaření. K předmětné problematice na semináři vystoupili mimo jiné i pracovníci úseku lesního hospodářství MZe ČR Ing. Jiří John, Dr. Ing. Miroslav Kubů a Ing. Miroslav Řešátko, CSc., kteří i odpovídali na dotazy. Záměrem semináře bylo i přijetí stanoviska k základním problémům v lesním školkařtví. Z jeho textu redakce vybrala tyto nejdůležitější pasáže: Trh s produkty lesních školek je značně specifický a svým tržním prostorem limitovaný. Školkařské podnikatelské subjekty jsou kromě toho vystaveny značným rizikům vyplývajícím z působení vlivů počasí, cykliky semenných roků jednotlivých lesních dřevin a také výskytu celé řady nově se objevujících chorob a škůdců na sadebním materiálu či osivu. Pro lesní školkařtví však prakticky neexistuje možnost čerpání ekonomických podpůrných stimulů v podobě dotačních titulů, podpůrných ekonomických programů, či možností využití finančních náhrad za vzniklé nezaviněné škody. Ve srovnání s okolními zeměmi se proto naše lesní školkařtví dostává technicky a technologicky na obecně klesající úroveň. Jako žádoucí se jeví zařazení lesních školkařských subjektů do kategorie vlastníků lesa s možností přístupu k některým dotačním titulům. Lesní školkařtví je považováno za činnost, která má pro vlastníky lesů především službový charakter. Uznané zdroje osiva jsou však v rukou vlastníků lesů a osivo lesních dřevin z těchto zdrojů se tak stává nejen strategickým materiálem, ale i nástrojem k možnosti ovlivňování rozvoje či útlumu školkařských podnikatelských subjektů. Je proto potřebné zjednodušit evidenční a povolovací systém k možnosti nákupu lesního osiva od vlastníků a v těch případech, kdy vlastníkem zdroje osiva je stát, postupovat formou nabídky osiva lesních dřevin k prodeji lesním školkařským subjektům. Po podrobné analýze jednotlivých ustanovení zákona č. 149/2003 Sb. a projednání problematiky na řadě odborných jednání je evidentní, že je plně žádoucí znění předmětného zákona, ve smyslu možnosti jeho reálného naplnění, novelizovat. Připravila -red- Manažér Sdružení lesních školkařů Ing. Vladimír FOLTÁNEK zahajuje seminář Ing. Jiří MATĚJÍČEK, CSc., při svém vystoupení 19

19 PROJEKTY 20 Nejkrásněji se za uplynulým rokem otáčí Liborův DANĚK a dělá za ním definitivní tečku Více než 1,5 miliónu korun rozdělila Nadace Partnerství na 14 projektů ekologických nevládních organizací v podzimním grantovém kole svého Základního grantového programu. Spolu s jarními granty se jedná dohromady o téměř 3,5 miliónu korun. V Základním grantovém programu podporuje Nadace Partnerství inovativní projekty, které přinášejí nová řešení problémů, a mohou sloužit jako modelové příklady. Podpora je otevřená všem aktivitám směřujícím k řešení lokálních i celostátních Bavorské státní lesy v posledních letech procházejí rozsáhlým systémem změn a opatření. Co bylo jejich příčinou? Na rozdíl od jiných organizací pověřených obhospodařováním státních lesů v zemích EU, které zajiš ují zejména ekonomickou a mimoprodukční (tj. ekologickou a společenskou) funkci lesa, mají Bavorské státní lesy za úkol zabezpečovat i funkci poradenskou vůči malým vlastníkům lesa a tzv. funkce výsostné, spočívající především v organizaci a schvalování projektových řízení, stejně jako v odborném dozoru nad lesy, respektive jejich kontrole. Toto neprofitující a administrativou vysoce zatížené nadstandardní poslání bavorských státních lesů bylo spolu s rozvětvenými strukturami jejich správního aparátu předmětem dlouhotrvajících odborných diskusí, které vyústily v reformu systému správy státního lesa. Není bez zajímavosti, že Bavorské státní lesy měly zhruba dvojnásobný počet zaměstnanců na Těšíme se na vaše fotky v naší fotogalerii Rok sešel s rokem, a naše miminko webík pomalu oslaví svoje 1. narozeniny a máme radost, že se neustále těší vašemu neutuchajícímu zájmu. O tom přesvědčivě vypovídá počítadlo návštěv, které se přehouplo přes neuvěřitelných a neočekávaných (!) přístupů téměř ze 35 zemí světa Nejkrásněji se myslím za uplynulým rokem opravdu otáčí daněk kolegy Libora a dělá za ním definitivní tečku. Už dnes víme, že se zcela určitě máte na co těšit i v roce příštím a snad budou všichni patroni environmentálních problémů. Jedním z projektů, podpořených na podzim 2004, byl například projekt Společnosti přátel přírody z Liberce, občanského sdružení, které se snaží na Ještědském hřebenu iniciovat vznik budoucího pralesa na místě dnešní smrkové monokultury. Projekt sdružení Oživení se zase zaměřuje na šetrná řešení naléhavého problému pražské dopravy. Mezi další témata, kterým se budou projekty věnovat, patří kampaně podporující vyhlášení oblastí soustavy chráněných území Natura 2000, Bavorské státní lesy procházejí rozsáhlou reformou každých 1000 ha lesa, a to při personálních nákladech, které jsou na osobu až o 450 % vyšší než u LČR. Příčina pro nutné změny spočívala především v nastavení udržitelného státního rozpočtu bez dluhů, jehož důležitou součástí je i efektivně fungující státní správa. To platí také pro lesní hospodářství, které musí kromě zabezpečování základního poslání lesa garantovat i takové hospodářské výsledky, které odpovídají možnostem ekonomického využití lesa v majetku státu. Bavorské státní lesy přitom dosahují již šestým rokem pozitivního hospodářského výsledku. Jejich průměrný zisk dosahoval v roce cca 1 EURO / m 3 těžby dříví, což jsou téměř identické hodnoty, vykazované státním podnikem Lesy ČR. Z výše uvedených důvodů se Bavorská ministerská rada v březnu 2004 usnesla na zavedení konkrétních realizačních kroků, kterými jsou zejména: fotografie i přírody stát na naší straně, ale zároveň očekáváme, že se v mnohem větší míře zapojíte do jeho nové podoby, kdy bychom rádi dali mnohem větší prostor všem fotografům přírody v nové rubrice u nás na návštěvě. Dovolte nám, abychom vám všem popřáli krásné, ničím a nikým nerušené vánoční svátky, pod stromečkem splněná vaše tajná přání a po celý příští rok jen to nejlepší světlo na vašich toulkách při zachycování krás přírody po celém světě! Chceme Vás také upozornit na novelizaci lesního zákona, průzkum povodňových zábran v povodí Berounky či obnovení pastvy jakožto tradičního hospodaření v malé šumavské obci Těchonice. V dalších svých speciálních programech Nadace Partnerství podporuje různá témata ochrany přírody a trvale udržitelného rozvoje - od energetických alternativ přes obnovu veřejných prostranství a výsadbu stromů až po zklidňování dopravy. V posledních letech rozdělila Nadace Partnerství granty v celkové hodnotě 1. Státní lesy budou do budoucna obhospodařovány samostatným, na hospodářství zaměřeným podnikem v právní formě ústavu veřejného práva. Tento podnik dostane jasnou podnikově-hospodářskou strukturu a odpovídající podnikatelský prostor. 2. Základní zákonné principy (např. příkladné obhospodařování státního lesa) zůstanou nezměněny. 3. Stát je nadále jediným vlastníkem podniku. 4. Funkci poradenskou, projektovou a kontrolní převezmou Úřady pro zemědělství a lesnictví. Nejedná se tedy o privatizaci, ale o reformu správního aparátu, který má hospodařit podle zásad volného konkurenčního trhu. Zákon pro ustanovení podnikatelského subjektu Bayerische Staatsforsten, pověřeného obhospodařováním státních lesů, byl schválen v září Jeho založení je plánováno k Podniková centrála bude zřízena Mezinárodní projekt lesní pedagogiky stále trvající možnost stát se oficiálním partnerem webíku, a tím umístit Vaše logo či logo Vaší firmy na titulní stránku. Případné návrhy zasílejte na kteroukoliv naší kontaktní adresu. Za webík Vaši Jan Veber a Libor Votoček - veber.jan@seznam.cz a livot@atlas.cz Nadace Partnerství rozdělila přes 1,5 miliónu na ekologické projekty mezi milióny ročně. Hlavním mottem Základního grantového programu Nadace Partnerství je zájem lidí o životní prostředí. Podporujeme projekty, které obsahují silný prvek občanské aktivity a angažovanosti. Kromě inovativních nápadů a jejich uvádění do praxe České republiky se dále zaměřujeme na projekty, věnující se systémovým, například legislativním řešením environmentálních problémů. Jana Tesařová, Nadace Partnerství v Regensburgu. Bavorsko je ve středoevropském rámci EU významným vlastníkem státního lesa. Plocha lesních porostů v hospodářském výnosu je odhadována na ha, což představuje zhruba polovinu rozlohy lesů spadajících do působnosti ministerstva zemědělství ČR. Roční etátová těžba dříví činí 4,6 mil. m 3 (LČR 7,4 mil. m 3 ). Bavorská státní lesní správa Bayerische Staatsforstverwaltung oslavila v minulém roce 250 let svého trvání. Jako nejstarší správní instituce Bavorska se opírá o způsob řízení lesního hospodářství založeného na tradicích, které jsou propojeny s moderními prvky lesnické materie. PhDr. Václav Friedmann, Ph.D. Pramen: Bayerns Wälder, 250 Jahre Bayerische Staatsforstverwaltung Bayerische Staatsforstverwaltung, Jahresbericht 2002, Od 7. do probíhalo ve Fürstenwalde u Berlína první setkání účastníků projektu Pedagogické aktivity v lese - koncepce semináře pro lesníky (Pädagogische Arbeit im Wald - ein Seminarkonzept für Förster PAWS). Tento projekt je v rámci programu Leonardo da Vinci a účastní se ho 6 států - Německo, Rakousko, Slovensko, Velká Británie, Finsko a Česká republika. Za Českou republiku je členem Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem a Střední lesnická škola Hranice. Tento projekt začal v říjnu tohoto roku a potrvá do března 2007 (30 měsíců). Cílem projektu je vytvoření konceptu seminářů včetně podpůrných materiálů - CD, učebnice a webových stránek k lesní pedagogice. Tyto materiály budou přeloženy do jazyků všech zúčastněných států. V rámci projektu proběhnou v každé zemi pilotní semináře pro lesníky se zájmem o lesní pedagogiku. Projekt by měl přispět k evropskému standardu lesní pedagogiky a napomoci jejímu šíření v rámci střední Evropy. Druhé setkání proběhne v lednu 2005 v ÚHÚL Brandýs nad Labem. Více o projektu je na: Ing. Lada Prylová, ÚHÚL, Prylova.Lada@uhul.cz Silva Bohemica - 1/2005

20 Pan Miroslav Krajčík, podnikatel z Tábora, je jedním z našich prvních zákazníků. Již dlouho se zabývá výrobou dubových pražců. Má s touto výrobou dobré zkušenosti, neustále výrobu zvyšuje. Vzhledem k tomu si pořídil již druhou pásovou pilu Wood-Mizer model LT40. To mu umožňuje zvýšit roční produkci na 7000 m 3. V Českých Budějovicích pan Smudek z firmy WOOD-SER- VICE, s. r. o., provozuje modely LT15 a LT20. Dosahuje na nich výkonu až 12 m 3 za směnu. V Chomutově na pile Málkov provádí od roku 2002 pan Kučera ve svojí firmě pořez na dvou pásových pilách Wood-Mizer model LT40 s prodloužením do 13 m délky. Zaměřuje se hlavně na výrobu stavebního řeziva. V některých provozovnách na Moravě pracují i tři stroje firmy Wood- Mizer, a to i na vícesměnné provozy. Zmínění podnikatelé dosáhli mimořádného úspěchu. Samozřejmě především díky svým schopnostem a silné motivaci tvrdě pracovat, ale také díky pilám Wood-Mizer. Podobně jako stovky jiných majitelů těchto pil. Jejich konstrukce poskytuje jejich uživatelům od samého počátku nesporné výhody na trhu, plynoucí z úspor při výrobě. Především jde o úspory dřeva. Technologie Wood-Mizer využívá Wood-Mizer - Velká příležitost ušetřit V prvních šesti měsících roku 2005 můžete při nákupu pásových pil Wood-Mizer ušetřit až 26 %. Evropská pobočka výrobce a prodejce Wood-Mizer oslavuje 15. výročí svého vzniku nabídkou vybraných kompletů pásových pil svým zákazníkům s podstatnou slevou. úzké pilové pásy: jejich řez má tlouš ku 2,0 až 2,5 mm. Srovnejte to s tradiční pilou, u které je tlouš ka řezu 4 až 6 mm! Wood-Mizer vyprodukuje z každého kmene více prken než jiné technologie. Další výhodou je úspora energie. Pily Wood-Mizer nepotřebují motory o vysokém výkonu. Šetří náklady na palivo nebo elektrickou energii. Dále jsou tu úspory na pilových listech. Úzké pilové pásy, jaké používá technologie Wood Mizer, stojí méně než široké listy nebo pilové kotouče, a to při nákupu i při údržbě. Úspora dopravních nákladů: Mobilní pily Wood-Mizer mohou pracovat přímo v lese. Není pak třeba dopravovat těžké kmeny pouze lehčí řezivo. To přináší velice podstatné úspory dopravních nákladů. Stále více pilařů v Evropě dochází také k závěru, že technologie úzkého pilového pásu je nejen ekonomicky efektivní, ale také citlivá k životnímu prostředí. Vše, co jsme zde uvedli, vysvětluje, proč Evropská pobočka Wood- Mizer, která oslaví v roce výročí svého založení, vykazuje každým rokem rostoucí výsledky prodeje a výroby. Díky rekordnímu počtu objednávek v roce 2004 firma vybudovala dalších m 2 výrobních dílen, čímž vzrostla jejich podlahová plocha o více než 50 %. V roce 2003 investovala do instalace japonského obráběcího zařízení Mazak VTC200 výrobce Zamazali Company a CNC zařízení Mori Seiki. Wood- Mizer je nyní jedinou firmou, která tento špičkový důmyslný stroj provozuje. Umožňuje jí vyrábět vysoce kvalitní, velice náročné komponenty při podstatně snížených nákladech. Tato firma, která před 15 lety dovážela pily Wood-Mizer z USA jako dceřiná společnost, je nyní vyrábí ve svém vlastním výrobním zařízení, a to z osmdesáti procent ze součástí, které mají původ v Evropě. Toto je důvod, proč jsme se rozhodli oslavit naše 15. výročí nabídkou Speciální jubilejní série 2005, která dává všem pilařům příležitost nakoupit pásové pily Wood- Mizer s úsporou až 26 %. Je to naše vyjádření vděku zákazníkům, kteří nám pomohli dosáhnout tak báječných výsledků. Speciální jubilejní série k 15. výročí Wood-Mizer se vztahuje na 5 nejpopulárnějších modelů pásových pil. Řada LT15: Ekonomická verze. Tato jednoduchá a spolehlivá pásová pila vybavená elektromotorem 7,5 kw stojí nyní ,- Kč (bez 19 % DPH) a úspora činí ,- Kč. Navíc je ke stroji dodáván karton s 10 kusy pilových pásů. Řada LT20: Pásové pily pro soukromé nekomerční použití. Dva modely LT 20, z nichž jeden je vybaven hydraulickým manipulačním systémem, elektromotorem 11 kw, kompletem pro údržbu pilových pásů (ostřička s diamantovým kotoučem a zařízení na rozvod zubů pil. pásů) a kartonem 10 kusů pilových pásů. V prvním poololetí 2005 se prodává za ,- Kč (bez 19 % DPH), úspora činí ,- Kč. Druhý model LT20 má ruční manipulaci s kmenem. Výbavu tvoří komplet pro údržbu pilového pásu, 10 kusů pilových pásů a 2 kusy ručních obracáků kmene. Nyní se prodává za ,- Kč (bez 19 % DPH). Řada LT40: Tato pila je pro profesionální použití. Naše nejoblíbenější pásová pila LT40 s elektromotorem 11 kw a plným hydraulickým manipulačním systémem pro manipulaci s kmenem, vybavená zařízením na automatické nastavování požadovaného řeziva (Setworks) se čtyřmi pamětmi a předřezem. Se strojem je dodáván karton 10 ks pilových pásů. Cena tohoto stroje je ,- Kč (bez 19 % DPH) a úspora činí ,- Kč. Řada LT70: Nová vysoce produktivní pásová pila pro průmyslový provoz. Stroj má elektromotor 15 kw, plně hydraulický manipulační systém pro manipulaci s kmenem, vybavený zařízením na automatické nastavování požadovaného řeziva (Setworks), čtyřmi pamětmi a předřezem. Se strojem jsou dodávány 2 kartony pilových pásů po 8 kusech. Cena celého kompletu je ,- Kč (bez 19 % DPH) a úspora činí ,- Kč Tato nabídka platí do Pro bližší informace můžete volat na tel: , případně na ZPRACOVÁNÍ DŘEVA SBB Kontakt: Wood-Mizer-Servis s.r.o Klatovy-Luby 91 tel , fax greill@woodmizer.cz 21