SPRÁVA MAJETKU M STA

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Ve ejná ekonomika SPRÁVA MAJETKU M STA Administration of property of city Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Jan ŠELEŠOVSKÝ, CSc. Autor: Veronika PA ÍZKOVÁ Brno, duben 2006 Digitally signed by SVI(Jiri Polacek) Date: :29:23 +01'00'

2

3

4 Jméno a p íjmení autora: Název diplomové práce: Správa majetku m sta Název práce v angli tin : Administration of property of city Katedra: Ve ejná ekonomie Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Jan Šelešovský, CSc. Rok obhajoby: 2006 Anotace P edm tem diplomové práce Správa majetku m sta je výzkum funkcí a významu majetku obce, identifikace specifik hospoda ení a správy s tímto majetkem. Teoretická ást, tj. první, druhá a t etí kapitola, je zam ena na deskripci a rozbor teoretických východisek, na vymezení postavení obce jako vlastníka majetku, na sledování realizace funkcí majetku obce, na právní principy hospoda ení a správy v etn možnosti využití metod managementu v této oblasti. V praktické ásti, tj. ve tvrté kapitole, je potom analyzována majetková základna, hospoda ení s majetkem a jeho správa ve statutárním m st Brn. Annotation The main subject of the diploma Administration of property of city is represented by research of functions and relevancy of the municipal property, identification of specific management concerning municipal property. The theoretical part (i. e the first, the second and the third chapter) is focused on description and analyze of theoretical assumptions, status of the municipality as a possessor of municipal property, monitoring the realization of the functions of the municipal property, legal principles of management and administration as well as utilization manager methods in this sphere. In the practical part (i. e the forth chapter) are analyzed property base, property management and its administration of the corporate town Brno. Klí ová slova Správa majetku, struktura majetku, rozpo et, metody managementu, investice, majetková politika. Keywords Administration of property, structure of property, budget, methods of management, investment, property policy.

5 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Správa majetku m sta vypracovala samostatn pod vedením Doc. PhDr. Jana Šelešovského, CSc. a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brn dne vlastnoru ní podpis autora

6 Na tomto míst bych ráda pod kovala Doc. PhDr. Janovi Šelešovskému, CSc. za cenné p ipomínky a odborné rady, kterými p isp l k vypracování této diplomové práce. Dále d kuji pracovník m Magistrátu m sta Brna za poskytnuté informace a ochotnou spolupráci.

7 OBSAH ÚVOD OBEC A MAJETEK Obec jako vlastník a spoluvlastník Vykonavatelé vlastnického práva obcí Organiza ní složky obce P ísp vkové organizace Svazky obcí Majetek obce v historickém kontextu Význam majetku pro innost obce Druhy majetku ve vlastnictví obce Vhodná struktura majetku Shrnutí kapitoly HOSPODA ENÍ S MAJETKEM OBCE Základní povinnosti hospoda ení Nakládání s majetkem Nabývání majetku Smluvní nabývání Jiné zp soby nabývání majetku Evidence majetku Ú etní evidence Evidence v katastru nemovitostí Rozpo et obce Majetek statutárních m st Shrnutí kapitoly SPRÁVA MAJETKU OBCE Metody managementu v majetkové oblasti Facility management Projektové ízení Majetková politika Zastupitelstvo obce a majetkoprávní úkony Organizace majetkového odboru Rozhodování o investicích...51

8 3.3 Shrnutí kapitoly SPRÁVA MAJETKU STATUTÁRNÍHO M STA BRNA Profil Brna P sobnost m sta a m stských ástí v majetkové oblasti Majetek statutárního m sta Brna Struktura majetku Správa a hospoda ení s majetkem m sta Brna Rozd lení správy majetku Nemovitý majetek Movitý majetek Investi ní proces Shrnutí kapitoly...84 ZÁV R...85 POUŽITÉ ZROJE...89 SEZNAM OBRÁZK, GRAF A TABULEK...92 SEZNAM P ÍLOH...93

9 ÚVOD Po roce 1989 došlo k významným spole enským a ekonomickým zm nám. Obce znovu získaly na základ ústavního zákona. 294/1990 Sb. svou právní subjektivitu, z ehož plyne i znovunabytí práva vlastnit majetek, hospoda it a nakládat s ním. V demokratické spole nosti je majetek pro obec nutným p edpokladem pro pln ní jejího poslání. Avšak díky ty icetileté pauze, kdy obce majetek jen spravovaly, bylo t eba vytvo it novou koncepci hospoda ení s obecním majetkem. Obce se ocitly v nezávid níhodné pozici, kdy byly nuceny ešit pro n dosud nové situace plynoucí z p evád ní státního majetku na obce, z restitu ních a privatiza ních proces apod. Musely si vytvo it vlastní koncepci majetkové politiky a podrobn ji rozpracovat pravidla pro hospoda ení s majetkem, která by odpovídala daným podmínkám obce. Právní úprava je v tomto ohledu, dle mého názoru nedostate ná, protože jsou jí stanoveny pouze základní všeobecné principy hospoda ení. Obce by m ly p edevším usilovat o vytvo ení efektivního systému hospoda ení, který by p ispíval k jejímu lepšímu fungování a rozvoji, šet ení ve ejných finan ních prost edk a vyšší spokojenosti ob an. D vodem volby tohoto tématu byl zájem proniknout do tohoto složitého systému, nebo majetková problematika se dotýká všech oblastí innosti obce a je jedním z d ležitých kritérií jejího hodnocení. Domnívám se, že v sou asné dob je tomuto tématu v nována malá pozornost, a to nejen v praxi, ale i na úrovni akademické, což odráží i stav literatury vztahující se k této oblasti. Odborná literatura se dotýká spíše právních otázek a nep ináší komplexn jší pohled na tuto problematiku. Proto bych svou prací cht la p isp t k rozší ení poznatk týkajících se majetku obcí jak z teoretického, tak praktického hlediska. Cílem diplomové práce je poskytnout kompaktn jší p ehled poznatk o jednotlivých aspektech, které souvisejí s majetkem ve vlastnictví obce, na základ analýzy dostupné literatury a p íslušné právní legislativy. Takto získané poznatky potom konfrontovat se skute nou majetkovou situací ve vybraném m st, tj. ve statutárním m st Brn. P i zpracování diplomové práce jsem využila metodu deskripce a obsahové analýzy odborných publikací a legislativních zdroj. P i sb ru informací jsem p evážn aplikovala metodu ízeného rozhovoru se zam stnanci jednotlivých odbor Magistrátu m sta Brna a metodu analýzy poskytnutých interních p edpis a zpráv. Mezi další metody pat ila komparace teoretických a praktických poznatk a jejich následná syntéza

10 Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních ástí. První ást je teoretická a druhá praktická. Dále je práce len na do ty základních kapitol. V teoretické ásti je práce nejd íve zam ena na postavení obce v roli vlastníka, jsou zde zmín ni i možní vykonavatelé vlastnického práva obcí. Je zde vymezen význam majetku obce a p ehled jednotlivých druh majetku dle r zných hledisek klasifikace. Druhá kapitola je v nována problematice hospoda ení s majetkem, jeho základním princip m a souvisejícím aspekt m. T etí kapitola se zabývá správou majetku, možnostmi využití metod managementu v této oblasti a majetkové politice obce. Praktická ást se pak soust edí na konkrétní situaci ve statutárním m st Brn. Je zde provedena analýza majetkové základny m sta, jsou zde vysv tleny vztahy mezi subjekty, které se podílejí na správ majetku m sta. Dále jsou popsána p ijatá pravidla a samotný proces hospoda ení a správy majetku m sta. Toto m sto jsem si vybrala proto, že p edpokládám, že zde budu i nadále žít a pracovat, a v ím, že díky této diplomové práci proniknu hloub ji do jeho d ní a budu tak schopna se do n j více zapojit. P i zpracování této práce jsem vycházela z dostupné literatury a relevantní legislativy. Použila jsem informací z dostupných internetových zdroj a z interních dokument poskytnutých pracovníky Magistrátu m sta Brna

11 1 OBEC A MAJETEK Podle Ústavy eské republiky se území eské republiky lení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky 1. Vyššími územními samosprávnými celky jsou kraje. Takže v eské republice je realizována dvoustup ová územní samospráva. Pro každý stupe je typické, že p edstavuje ur itý územní celek, geograficky omezený, dále spole enství ob an a nakonec samosprávu ve ejných záležitostí, které se týkají daného spole enství ob an. Obec uplat uje dva druhy p sobnosti. Do samostatné p sobnosti pat í záležitosti, které jsou v zájmu obce a ob an obce, pokud nejsou zákonem sv eny kraj m nebo správním ú ad m jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné p sobnosti obce sv í zákon, a to hlavn zákon o obcích 2. Rozsah samostatné p sobnosti je pro všechny obce stejný bez ohledu na to, jde-li o obec s n kolika desítkami obyvatel nebo milionovou metropoli. D vodem je skute nost, že právo obcí na samosprávu je ústavním právem zaru ené všem obcím stejn, a mezi obcemi tedy musí existovat naprostá rovnost. Do této p sobností pat í nap íklad tyto innosti: schvalování programu rozvoje územního obvodu obce, hospoda ení s majetkem obce, sestavování rozpo tu obce, zakládání a z izování právnických osob, zabezpe ování místních záležitostí ve ejného po ádku apod. Dále obec zastává ur itý rozsah státní správy, který plní v zastoupení státu, vykonává tzv. p enesenou p sobnost. P i výkonu této p sobnosti se obec ídí zákony a jinými právními p edpisy, které upravují p íslušný úsek státní správy. Rozsah p enesené p sobnosti se m že v jednotlivých obcích lišit a závisí to na tom, o jaký typ obce jde. Zákon o obcích rozlišuje t i kategorie obcí, a to obce (minimální výkon státní správy), obce s pov enými obecními ú ady a obce s rozší enou p sobností 3. Obce je možno dále lenit na obce, m sta, což jsou obce, které mají alespo obyvatel a které stanovil m stem p edseda Poslanecké sn movny, a statutární m sta, jedná se o velká m sta, která jsou oprávn na vydávat statut 4. Do p enesené p sobnosti pat í nap íklad tyto innosti: evidence obyvatel, územní a stavební ízení, projednávání p estupk, požární ochrana apod. 1 l. 99 a 100 ústavního zákona. 1/1993 Sb. Ústava eské republiky. 2 Hlava II. zákona. 128/2000 Sb., o obcích a 66 zákona. 128/2000 Sb., o obcích. 4 Statut zvláštní typ obecn závazné vyhlášky, ve které se stanovuje rozd lení m sta na m stské ásti nebo obvody, jejich pravomoci, sou innost s m stskými orgány apod

12 Na svém území plní územní samospráva r zné typy funkcí, které však spolu úzce souvisejí. V p ípad funkcí sociáln -kulturního typu se územní samospráva angažuje v zabezpe ování sociální pé e a sociálních služeb pro chudší vrstvy obyvatel. Stará se o bezpe nost ob an, podílí se na ochran jejich majetku apod. Typ ekonomicko-hospodá ských funkcí souvisí s pot ebou zmír ovat lokální projevy tržního selhání. Územní samospráva má za úkol zabezpe ovat ve ejné statky pro své ob any. Za ur itých okolností m že vystupovat jako soukromoprávní subjekt, tzn. že m že pronajímat i prodávat sv j majetek, v omezené mí e m že podnikat v rámci vedlejší hospodá ské innosti apod. Územní samospráva ovliv uje v rámci možností daných jí zákonem sociáln ekonomický rozvoj svého území. Usiluje o zvýšení ekonomického potenciálu daného území vytvá ením p íznivého podnikatelského prost edí, zejména v oblasti technické infrastruktury. Mezi další funkce, které souvisejí s inností územních samospráv, pat í typ technickosprávních funkcí. Tímto typem se rozumí optimální využití daného území obce, jejího majetku a potenciálu v rámci programu rozvoje obce a v souladu s územním plánem k r zným aktivitám, které obec všeobecn preferuje. 1.1 Obec jako vlastník a spoluvlastník Obec je právnickou osobou 5 a Ústava eské republiky i zákon o obcích ji ozna ují jako tzv. ve ejnoprávní korporaci, která m že mít vlastní majetek a hospoda í podle vlastního rozpo tu 6. Postavení obce jako vlastníka upravují obecná ustanovení ob anského zákoníku o vlastnictví 7. Z nich vyplývá, že: obec je v mezích zákona oprávn na p edm t svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním; jako vlastník je obec ve vztahu k jiným vlastník m v rovném postavení a její vlastnické právo požívá stejnou ochranu jako vlastnické právo ostatních vlastník ; je oprávn na domáhat se ochrany proti tomu, kdo do jejího vlastnického práva neoprávn n zasahuje; 5 18 odst. 2 c) zákona. 40/1964 Sb., ob anský zákoník. 6 2 zákona. 128/2000 Sb., o obcích. l. 101 odst. 3 ústavního zákona. 1/1993 Sb. Ústava eské republiky. 7 Hlava první Vlastnické právo 123 až 135 b) zákona. 40/1964 Sb., ob anský zákoník

13 je povinna zdržet se všeho, ím by nad míru p im enou pom r m obt žovala jiného vlastníka nebo ím by vážn ohrožovala výkon jeho práv; vlastníci (tedy i obec) sousedících pozemk jsou povinni umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné mí e vstup na své pozemky, pop ípad na stavby na nich stojící, pokud to nezbytn vyžaduje údržba a obhospoda ování sousedících pozemk a staveb; je povinna strp t, aby ve stavu nouze nebo v naléhavém ve ejném zájmu byla na nezbytnou dobu, v nezbytné mí e a za náhradu použita jeho v c, nelze-li ú elu dosáhnout jinak; v c ve vlastnictví obce lze ve ve ejném zájmu vyvlastnit nebo vlastnické právo omezit, nelze-li dosáhnout ú elu jinak, a to jen na základ zákona, jen pro tento ú el a za náhradu; obci jako vlastníkovi náleží i p ír stky v ci, i když byly odd leny od v ci hlavní; zvláštním p edpisem m že být stanoveno, že ur ité v ci mohou být p edm tem vlastnictví pouze obcí 8. Obce jsou p i výkonu svého vlastnického práva také speciáln ve ejnoprávn omezovány. Vlastnictví je u obcí pojímáno z hlediska zájm ob an a m lo by tedy plnit i funkci sociální. Vzhledem k tomu, že jsou obce nezastupitelné v této funkci i ve funkci napl ování ve ejného zájmu, je možné je ozna it za vlastníky se zvláštním posláním 9. Vlastnictví majetku je d ležitým ekonomickým p edpokladem existence samosprávy obcí. Z hospoda ení s majetkem obcí plynou vlastní p íjmy do jejich rozpo tu. Jakým zp sobem bude obec nakládat se svým majetkem, je jen její záležitostí, a má v tom naprostou suverenitu. O zp sobu využívání majetku rozhodují volené orgány obcí, tedy zastupitelstva. Za hospoda ení s majetkem obce odpovídají ob an m 10. Obec m že vystupovat i v roli spoluvlastníka, tzn. že se m že podílet na výkonu vlastnických oprávn ní k ur ité v ci spole n s jiným subjektem, pop ípad n kolika subjekty, a to jak osobou fyzickou, tak i osobou právnickou. Tato role je pro obec v tšinou rolí nežádoucí, protože obec je p i výkonu vlastnických opat ení ke spole né v ci omezována vlastnickými oprávn ními jiného vlastníka. Obec by proto m la zvažovat 8 Nap. 9 odst. 1 zákona. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Místní komunikace jsou ve vlastnictví obcí. 9 HAVLAN, P. Majetek obcí a kraj v platné právní úprav. Praha: Linde Praha, a. s., PEKOVÁ, J. Hospoda ení obcí a rozpo et. Praha: Codex Bohemia, s. r. o.,

14 (pokud je to alespo trochu ú elné a hospodárné) opušt ní spoluvlastnického vztahu, a to nejlépe p evodem spoluvlastnického podílu na jiného spoluvlastníka nebo t etí osobu 11. Spoluvlastnictví obce má povahu spoluvlastnictví podílového. Rozhodování o hospoda ení se spole nou v cí je založeno na tzv. majoritním principu, tzn. rozhoduje se v tšinou po ítanou podle velikosti podíl. Pouze jde-li o d ležitou zm nu spole né v ci (nap. p em na pozemkové parcely na parcelu stavební), mohou p ehlasovaní spoluvlastníci žádat, aby o takové zm n rozhodl soud. Spoluvlastníci mají v i sob navzájem p edkupní právo. Proto v p ípad, že chce n který ze spoluvlastník p evést sv j podíl, je povinen ho nabídnout všem ostatním spoluvlastník m. Zvláštní úpravu spoluvlastnictví obsahuje zákon. 72/1994 Sb., o vlastnictví byt, kterým se upravují spoluvlastnické vztahy k budovám, byt m a nebytovým prostor m. Spoluvlastníky tohoto typu jsou výlu n vlastníci tzv. jednotek 12. Velikost podílu závisí na velikosti podlahové plochy jednotky vzhledem k celkové ploše všech jednotek v dom. Specifické je rozhodování o hospoda ení se spole nými ástmi domu (nap. k rozhodnutí o podstatných zm nách týkajících se spole ných ástí domu je zapot ebí souhlasu všech vlastník jednotek). 1.2 Vykonavatelé vlastnického práva obcí Na výkonu vlastnických a jiných majetkových práv se mohou krom obcí podílet také jejich organiza ní složky a p ísp vkové organizace. Výkon vlastnického práva m žeme rozlišit na p ímý výkon, kdy jsou práva vykonávána jménem p íslušného územního celku a na jeho ú et jeho orgány, dále organiza n zprost edkovaný výkon, p i n mž práva vykonává jménem p íslušného územního celku jeho organiza ní složka jako za ízení bez právní subjektivity, a právn zprost edkovaný výkon, kdy jsou práva vykonávána prost ednictvím právnických subjekt p ísp vkových organizací územního celku HAVLAN, P. Majetek obcí a kraj v platné právní úprav. Praha: Linde Praha, a. s., Tj. byt nebo nebytových prostor anebo rozestav ných byt nebo rozestav ných nebytových prostor jako vymezených ástí domu podle zákona o vlastnictví byt. 13 HAVLAN, P. Majetek obcí a kraj v platné právní úprav. Praha: Linde Praha, a. s.,

15 1.2.1 Organiza ní složky obce Obec má ze zákona 14 právo z izovat vlastní organiza ní složky. Vznikají rozhodnutím zastupitelstva, které vydá z izovatelskou listinu. Organiza ní složka není právnickou osobou, a proto nem že v právních vztazích vystupovat svým jménem, jedná tedy jménem svého z izovatele. Obce v tšinou tato za ízení z izují za ú elem pln ní svých úkol, zejména k hospodá skému využití svého majetku a k zabezpe ení ve ejn prosp šných inností. Zákon doporu uje tuto formu hospoda ení pro takové innosti, které nevyžadují velký po et zam stnanc, nepot ebují složité a rozsáhlé strojní vybavení, nejsou vnit n organiza n len né a nevstupují do složitých ekonomických nebo právnických vztah. Organiza ní složka nemá vlastní majetek, jen spravuje majetek, který jí byl p edán p i z ízení do správy. Tento majetek m že využívat pro ú ely svého z ízení, a to v rámci vymezených pravomocí z izovatelem. M že vstupovat do majetkoprávních vztah, které se týkají nabývání majetku danou obcí a nakládání s majetkem dané obce. Takto se ovšem d je v rámci rozhodovací pravomoci zastupitelstva a rady obce. Vedoucí organiza ní složky, kterého jmenuje zastupitelstvo, má nejširší jednatelské oprávn ní. Ten m že init jménem obce všechny právní úkony týkající se dané organiza ní složky. Další osoby oprávn né p sobit v organiza ní složce jsou zam stnanci obce. Dále je nutné uvést, že organiza ní složka obce není samostatnou ú etní jednotkou, její rozpo et je sou ástí rozpo tu jejího z izovatele P ísp vkové organizace Obec z izuje p ísp vkové organizace pro takové innosti své p sobnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. P ísp vková organizace vzniká na základ z izovatelské listiny, jejíž obsah je dán zákonem 15. Jedná se o organizaci se samostatnou právní subjektivitou, tzn. že v právních vztazích vystupuje svým jménem zákona. 218/2000 Sb., o obcích, nebo 23 zákona. 250/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech územních rozpo t odst. 2) zákona. 250/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech územních rozpo t

16 Charakteristickým znakem p ísp vkové organizace je, že nemá majetek ve vlastnictví, ale jen ve správ. Proto ve z izovatelské listin musí být vymezen majetek ve vlastnictví z izovatele, který se p ísp vkové organizaci p edává do správy k jejímu vlastnímu hospodá skému využití. To se provádí na základ tzv. soupisu, který obsahuje veškeré údaje o p evád ném majetku. Vedle vymezení majetku je také d ležité definovat majetková práva, která p ísp vkové organizaci umožní, aby sv ený majetek v etn majetku získaného vlastní inností, spravovala pro hlavní ú el, k n muž byla z ízena. P ísp vková organizace hospoda í s pen žními prost edky získanými vlastní inností a s pen žními prost edky p ijatými z rozpo tu z izovatele. Dále hospoda í s prost edky svých fond a s pen žními dary od fyzických a právnických osob. Územní samosprávný celek jako z izovatel poskytuje p ísp vek na provoz své p ísp vkové organizaci v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích pot eb. Pokud p ísp vková organizace vytvá í ve své dopl kové innosti zisk, m že jej použít jen ve prosp ch své hlavní innosti; z izovatel m že organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje. Z izovatel má právo provád t kontrolu hospoda ení p ísp vkové organizace Svazky obcí K pln ní n kterých spole ných aktivit mohou obce vytvá et dobrovolné svazky obcí 16. Jedná se o úkoly v oblasti školství, sociální pé e, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, ve ejného po ádku, ochrany životního prost edí, shromaž ování a odvozu komunálních odpad, zásobování vodou, išt ní odpadních vod, systému ve ejné osobní dopravy. P edm tem innosti svazku obcí m že být také správa majetku obcí, zejména místních komunikací, les, domovního a bytového fondu, sportovních a kulturních za ízení. Svazek obcí je právnickou osobou a hospoda í s majetkem, který ze svého vlastního majetku vložily do svazku obcí jeho lenské obce podle stanov svazku obcí, a dále s majetkem, který získal svou vlastní inností. Majetek vložený obcí do hospoda ení svazku obcí z stává ve vlastnictví obce. Orgány svazku obcí s ním mohou nakládat jen v souladu s majetkovými právy, které na n lenská obec p enesla podle stanov svazku obcí. Svazek obcí hospoda í podle svého rozpo tu, který si sestavuje a jehož návrh musí vhodným zp sobem zve ejnit nejmén do dobu 15 dn p ed jeho projednáním. 16 ást pátá zákona. 250/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech územních rozpo t

17 1.3 Majetek obce v historickém kontextu Prvním právním p edpisem, který vymezil t i hlavní atributy obcí, mezi než pat ila i existence vlastního majetku, byl íšský obecní zákon, vydaný v roce Jednotlivé stupn územní samosprávy na našem území vlastnily tradi n r zný majetek, jak movitý, tak nemovitý, a to až do konce roku došlo ke znárodn ní veškerého majetku obcí, stalo se tak po reorganizaci ve ejné správy, kdy zanikly zem a byly z ízeny národní výbory. Od té doby až do roku 1990 národní výbory majetek pouze spravovaly. Po sametové revoluci v roce 1989 nastal v zemi demokratiza ní proces. Obcím bylo nutné vrátit alespo ást majetku, stalo se tak na základ zákona. 172/1991 Sb., o p echodu n kterých v cí z majetku eské republiky do vlastnictví obcí, ve zn ní pozd jších p edpis. Jednalo se o historický majetek 17 a majetek, se kterým hospoda ily bývalé národní výbory. Pokud po roce 1989 došlo k rozd lení obcí, vrácený historický majetek se d lil mezi nov vzniklé samosprávní obce rovným dílem, jestliže došlo po roce 1950 ke slou ení obcí, historický majetek bývalých samostatných obcí se vrátil nové slou ené obci. Není nic zvláštního na tom, že obcím nebyl vrácen veškerý majetek. D vodem byl p esun vlastnictví na jiné subjekty v období p edcházejících ty iceti let. Na základ rozhodnutí ministerstva kultury mohly obce získat zp t n které kulturní památky, muzea, galerie apod. Obcím se vrátil bytový fond s pozemky tvo ícími jeden funk ní celek (jednak jako historický obecní majetek), a domy, které vlastnily obce v tzv. p ímé správ (spravované podniky bytového hospodá ství) nebo byly postavené po roce 1949 státem v rámci státní bytové výstavby, v etn p íslušenství dom (nap. za ízení prádelen apod.). Do vlastnictví obcí zpravidla nep ešly objekty nebytových dom, nap. kotelny apod. Obce nezískaly ani majetek podléhající restitucím, tzn. na který uplatnily nároky oprávn né osoby. U nemovitého majetku, který dostaly v uplynulých letech obce do vlastnictví, a to jak 17 Historickým majetkem rozumíme majetek, který obce vlastnily k , zahrnoval zejména lesy, zem d lskou p du, stavební pozemky, stavby a pozemky tvo ící jeden funk ní celek, pat il tam také majetek, který obce vlastnily mimo své katastrální území

18 ze zákona, tak rozhodnutím, musela být provedena zm na vlastnického práva zápisem do katastru nemovitostí u p íslušného katastrálního ú adu. V letech obce, zejména malé, prodávaly nemovitý majetek. Daly tak p ednost okamžitému p íjmu z prodeje p ed menším, ale dlouhodobým p íjmem z pronájmu nemovitostí. D vodem pro prodej nemovitostí byl i jejich zchátralý stav (p edevším v p ípad navráceného bytového fondu). Tento majetek se tak v mnoha p ípadech stal pro obce b emenem, nebo se jim nedostávaly v rozpo tech finan ní prost edky na opravu a údržbu. V 90. letech 20. století obce majetek prodávaly, zárove však mnoho obcí zv tšilo sv j majetek. Získané kapitálové p íjmy z prodeje navráceného majetku v tšina obcí totiž použila na financování investic, nákup a rozší ení zejména dlouhodobého hmotného majetku v rámci budování technické infrastruktury. To znamená, že obce postavily vodovody, isti ky odpadních vod, budovaly ob anskou infrastrukturu, nakupovaly nemovitý a movitý majetek apod. Zvláštní ást majetku obcí získaného od státu p edstavovaly cenné papíry. Obce je obdržely bezúplatným p evodem v rámci procesu privatizace od Fondu národního majetku. Cenné papíry byly vydány v zaknihované podob a jednalo se p edevším o akcie infrastrukturních podnik a distribu ních spole ností v oblasti energetiky, teplárenství, vodárenství a kanalizace. Obce tak nap. získaly 34 % akcií plynárenských a energetických spole ností a % akcií podnik p sobících v oblasti vodního hospodá ství. Dále dostaly akcie n kterých velkých spole ností celostátního významu, jako je nap. eská spo itelna, p ípadn klí ových, ale i menších podnik daného regionu i lokality. 1.4 Význam majetku pro innost obce M sta a obce za azuje mezi subjekty, které mohou mít vlastní majetek, již ústava. Užívání majetku a nakládání s ním je pln v kompetenci p íslušného lánku územní samosprávy, na úrovni m st a obcí rozhoduje jejich zastupitelstvo. O využití majetku sice rozhoduje v mezích strategických dokument (nap. dle územního i investi ního plánu) a právních p edpis, ale jinak rozhodnutí spo ívá ist na jeho úsudku a preferencích, tudíž zde hrozí ur ité riziko. Toto riziko spo ívá v tom, že majetkového potenciálu obce nebude využito

19 optimáln jším i efektivn jším zp sobem, než by tomu bylo v p ípad, kdyby o majetku rozhodoval odborný tým. Vlastnictví majetku má hned n kolik d ležitých význam. Dnes, v demokratickém stát si lze jen t žko p edstavit, že by obec žádný majetek nevlastnila a že by veškeré rozhodování záviselo jen na centrální moci. Obec pot ebuje ur itou míru nezávislosti a flexibility, aby mohla operativn reagovat na m nící se podmínky, které jsou specifické pro každé konkrétní území obce. Vlastní majetek je pro obec nutný už z prostého d vodu: pro výkon vlastní innosti, tzn. innosti související s provozem ú adu jako takového. Dále obec jako ve ejnoprávní korporace v rámci své samostatné p sobnosti zajiš uje pro své ob any ur ité druhy ve ejných služeb, které mají p edevším lokální charakter a slouží k uspokojování pot eb ob an žijících na území obce. Základní závaznou povinností je vytvá et podmínky pro školní docházku a vytvá et podmínky pro nakládání s komunálním odpadem, ostatní ve ejné služby pak závisejí na rozhodnutí zastupitelstva a možnostech obce. Pokud se však zastupitelstvo rozhodne z ídit ur itou ve ejnou službu, musí zaru it její chod, kontrolu, financování, a to vyžaduje, aby také m la zna ný materiální potenciál. Každá ve ejná služba pot ebuje ke svému výkonu ur itý majetek. Nap íklad k zajišt ní bezpe nosti a ve ejného po ádku, což je st žejní sou ástí pé e o všestranný rozvoj území a o pot eby ob an, m že být z ízena obecní policie. Její technické vybavení si podle bezpe nostní situace a ekonomických možností ur uje obec. Nezbytností jsou uniformy, policejní vozidla, policejní budovy. Mnohé obecní policie mají svá opera ní st ediska, linky tís ového volání, kynologický oddíl, starají se o kamerový systém apod. Do samostatné p sobnosti také pat í z izování jednotky sboru dobrovolných hasi. Zde musí obec nap íklad zajistit hasi ská auta, výstroj hasi, komunika ní prost edky, musí pe ovat o zdroje vody pro hašení požár a další skute nosti, které s výkonem této služby souvisejí. A takto by se dalo pokra ovat u každé jednotlivé služby, kterou má obec možnost poskytovat. A už se tedy jedná o služby v oblasti sociální pé e, zdravotní pé e, kultury, školství, dopravy, bydlení i v oblasti ochrany životního prost edí, vždy obec musí zvážit, nakolik je služba pot ebná a zdali k jejímu zabezpe ení má dostatek finan ních a majetkových prost edk. V praxi v tšina obcí využívá možnosti p evodu výkonu ve ejných služeb

20 na své organiza ní složky i p ísp vkové organizace. Sv uje jim tedy i pot ebný majetek, u kterého však musí být p esn vymezená vlastnická práva. Majetek také pro obec p edstavuje možnost existence a rozvoje vlastní podnikatelské innosti, získání úv ru, nebo m že za úv r ru it svým nemovitým majetkem. Zde je však otázkou, zda je vlastní podnikání pro obec p íhodné a zda neohrozí základní poslání obce. Jist p edstavuje další pen žní zdroj obecního rozpo tu, n kdy je to zdroj velmi podstatný. Na druhou stranu však existuje riziko, že honba za podnikatelským ziskem m že potla it správný a ádný výkon základních funkcí obce. Existují proto r zné názory a d vody, pro obcím podnikání umožnit i nikoliv. Zvlášt pro malé obce je vlastní podnikání možností, jak zabezpe it pro své ob any ty oblasti, které jinak ve v tších obcích zast ešuje soukromý sektor. V obcích s malým po tem obyvatel nemusí být pro soukromé podnikatele dostate n výhodné si zde otev ít svou živnost, nap. obchod s potravinami. V obci však žijí ob ané (zvlášt starší a nemocní), kte í nemají možnost dopravit se do v tší obce a tam si nakoupit. Obec je proto nucena zajistit prodej alespo základních potravin. Podnikání obcí m že být i nástrojem, jak zvýšit turistický ruch na svém území. Provozování koupališ, kin a lyža ských vlek jist do obce p iláká více návšt vník a navíc uspokojí pot eby samotných ob an obce. Otázkou zde však z stává, aby takto vynaložené investice byly opravdu ú elné a obec se nedostala díky nim do finan ních potíží. Dalším argumentem proti výkonu hospodá ské innosti obcemi je fakt, že by mohl ovlivnit výkon t ch inností, které obci ukládá zákon. Panují také názory, že zajišt ní n kterých ve ejných služeb soukromým sektorem je mnohdy efektivn jší a ú eln jší. 1.5 Druhy majetku ve vlastnictví obce V odborné literatu e jsou uvád ny r zné klasifikace majetku obcí dle r zných kritérií a aspekt. Hovo í-li se o základním len ní majetku, jedná se o v ci movité, které p edstavují vybavení ú adu a obecních organizací, které jsou z ízeny pro zabezpe ení ve ejných statk,