Relativní (závazková) majetková práva se uplatňují v závazkových vztazích, v nichž určitá osoba je oprávněna žádat splnění povinnosti od jiné osoby.

Transkript

1 2 2. O b č a n s k é p r á v o I I I M a j e t k o v á p r á v a Z á k l a d n í p o j m y a r o z l i š e n í Podle občanského zákoníku jsou majetková práva rozdělena na absolutní a relativní podle jejich působení na účastníky právních vztahů. Předmětem majetkových vztahů jsou věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty (např. pohledávky, cenné papíry). Absolutní (věcná) majetková práva působí všeobecně vůči každé osobě. Všem ostatním je jen všeobecně uložena povinnost nezasahovat do cizího absolutního práva. Relativní (závazková) majetková práva se uplatňují v závazkových vztazích, v nichž určitá osoba je oprávněna žádat splnění povinnosti od jiné osoby. Právní pojetí věcí, základní rozdělení: Za věc se všeobecně považuje každý předmět lidského chápání (ohraničené samostatné předměty, které mají majetkovou hodnotu). Základní rozdělení věcí vychází z odlišné podstaty věcí hmotných a nehmotných. Věci nehmotné nemají zřetelné prostorové vymezení, jde především o produkty myšlení (např. vynálezy, průmyslové vzory, zlepšovací návrhy, know-how), ale také o díla literární, vědecká a umělecká. Mají také majetkovou hodnotu, oceňují se. A b s o l u t n í m a j e t k o v é p r á v o Vztahuje se k věcem vlastním, k věcem cizím a k dědění majetku. V ě c n é p r á v o k v ě c e m v l a s t n í m Toto právo upravuje držbu, vlastnictví, spoluvlastnictví a duševní vlastnictví. Držba Poctivý držitel nabývá k věci vlastnické právo vydržením, tj. dlouhodobou nepřetržitou poctivou držbou (u movitých věcí je vydržecí doba tři roky, u nemovitostí deset let). Nálezce je povinen vydat věc vlastníkovi proti úhradě nutných nákladů a nálezného - 10 % z ceny nálezu nebo ji odevzdat na obecním úřadě. Vlastnictví Vlastník je oprávněn se všemi svými věcmi v mezích právního řádu libovolně nakládat. Vlastnictví se nabývá smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu (např. vypořádání společného jmění manželů) nebo jinou skutečností (vydržením). 1

2 V ě c n é p r á v o k v ě c e m c i z í m Toto právo upravuje zejména věcná břemena (služebnosti), zástavní právo a zadržovací právo. Věcná břemena (služebnosti) věc může být zatížená věcným břemenem neboli služebností, která zakládá povinnost vlastníka věci něco trpět nebo něčeho se zdržet ve prospěch oprávněné osoby. Služebnosti se rozlišují na pozemkové (břemeno je spojeno s vlastnictvím nemovitosti), např. právo užívat cestu nebo právo užívat inženýrské sítě a na služebnosti osobní (právo z ní vyplývající patří určité osobě), např. užívací nebo požívací právo. Služebnost se nabývá nejčastěji smlouvou (popřípadě pořízením pro případ smrti nebo vydržením) a vzniká zápisem do Katastru nemovitostí. Zástavní právo Zástava je věc určená k zajištění pohledávky. Zastavena může být věc movitá i nemovitá, ale také cenný papír či jiná pohledávka. Zadržovací právo umožňuje věřiteli zadržet za účelem zajištění své splatné peněžní pohledávky movitou věc, jejímž vlastníkem je dlužník. D ě d ě n í m a j e t k u Dědické právo upravují přechod majetku zemřelého (pozůstalost - součástí jsou i dluhy) na jeho právní nástupce (dědice). Vlastnické právo k majetku přechází na dědice (není-li žádný dědic, pozůstalost - odúmrť připadá státu) dnem úmrtí zůstavitele. Nabytí majetku potvrzuje soud. Dědí se na základě závěti, dědické smlouvy nebo dědění ze zákona. Dědění na základě závěti Závěť vyjadřuje přání zůstavitele. Má přednost před děděním ze zákona. Zůstavitel ji může pořídit notářským zápisem nebo napsat sám a vlastnoručně podepsat a datovat. Dědění dědickou smlouvou Smlouvou (veřejnou listinou) určuje zůstavitel druhou smluvní stranu za odkazovníka. Odkazem se zřizuje pohledávka na vydání určité věci z pozůstalosti. Dědění ze zákona Ze zákona dědí příbuzní a blízké osoby podle stanoveného pořadí dědických tříd (celkem šest, každá z nich nastoupí až tehdy, pokud nedědí dědici z předchozí). 2

3 První třída - stejným dílem zůstavitelovy děti (manželské i nemanželské), manžel či registrovaný partner, Potomci jsou neopomenutelní dědicové. Zůstavitel však může dědice vydědit z některého z důvodů uvedených v zákoně (např. proto, že trvale vede nezřízený život). Dědic naopak může dědictví odmítnout jako celek (např. proto, že zůstavitel byl zadlužen). R e l a t i v n í m a j e t k o v é p r á v o Tento druh práva upravuje závazky z právních a protiprávních jednání (závazkové právo). O b e c n á u s t a n o v e n í o z á v a z c í c h Obecná ustanovení se zabývají problematikou vzniku, změn, zajištění a zániku závazkových vztahů. Konkrétní typy smluv a závazků uvedených v občanském zákoníku nazýváme pojmenované smlouvy. Lze však uzavřít smlouvu atypickou (neobsahující prvky uzákoněných typů smluv) nebo smíšenou (obsahující prvky různých uzákoněných typů smluv). Obsah závazků V závazkovém vztahu lze dlužníkovi stanovit povinnost věřiteli něco dát, něco vykonat, něco strpět nebo něco nekonat (zdržet se nějakého počínání). Vznik závazků Závazky vznikají nejčastěji ze smluv, což je souhlasný projev vůle účastníků (obou smluvních stran, může být i více než dva) právního vztahu. Smlouva je platně uzavřena, pokud se strany dohodnou na jejím obsahu, zejména pak na předmětu smlouvy a jeho ceně. Změny závazků Změny závazků se týkají obsahu nebo účastníků. Zásadně se uskutečňují dohodou. Zánik závazků Závazky zanikají splněním, ale i jinými způsoby - např. dohodou, nemožností plnění, uplynutím doby, nebo např. smrtí dlužníka či věřitele. Z á v a z k y z p r á v n í h o j e d n á n í Mezi nejčastější formy závazku patří: darování, koupě, směna, nájem, pacht (dříve pronájem), dílo, licence, výprosa, výpůjčka, zápůjčka, úvěr, příkazní smlouvy a odvážné smlouvy. 3

4 Darování Při darování nemovitosti smlouva musí být vždy písemná. Lze uplatnit odvolání daru pro nouzi dárce nebo pro nevděk. Koupě Kupní smlouvou prodávající za kupní cenu převádí vlastnictví věci na kupujícího. Při koupě nemovitosti musí být písemná. Nabytí movité věci je okamžikem jejího převzetí, u nemovité věci okamžikem vkladu do katastru nemovitostí. Vytknutí vady plnění nazýváme reklamace. Odpovědnost prodávajícího za vady je na základě práva EU jednotně ve všech členských státech. Záruční doba nebo doba použitelnosti se uvádí zpravidla na obalu. Právo z vady lze obecně uplatnit v době 24 měsíců od převzetí. Nájem Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání dohodnutým způsobem a nájemce se zavazuje platit nájemné. Pronajmout lze věc movitou i nemovitou. Nájemce může najatou věc přenechat někomu do podnájmu, pokud s tím pronajímatel souhlasí. Smlouva o nájmu bytu musí být vždy písemná. Při sjednání na dobu neurčito pronajímatel může nájem vypovědět jen ze zákonných důvodů, např. když nájemce poruší hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu. Změní-li se vlastník pronajaté věci, práva a povinnosti pronajímatele přejdou na nového vlastníka. Pacht (pronájem) Pachtovní smlouvou propachtovatel přenechává pachtýři věc k dočasnému požívání a pachtýř se zavazuje platit za to pachtovné nebo poskytnout propachtovateli část výnosu z věci. Může se jednat o pacht zemědělské půdy nebo o pacht závodu (podniku). Na rozdíl od nájmu neslouží propachtovaná věc pouze k užívání, ale poskytuje výnosy - požitek. Dílo Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit za ně dohodnutou cenu. Dílem může být zhotovení určité věci nebo údržba, oprava či úprava věci. Stavba je vždy dílem. Obvyklými náležitostmi smlouvy o dílo jsou např.: doba a způsob zhotovení díla, odpovědnost za vady díla, způsob zaplacení, smluvní pokuty, záruky, nebo podmínky odstoupení. Úvěr Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje úvěrovanému poskytnout peněžní prostředky 4

5 a úvěrovaný je povinen vrátit tyto prostředky do ujednané doby a zaplatit za ně úrok. Rozlišují se úvěry bankovní a nebankovní. Je potřeba si dát pozor na smlouvy, u nichž výše úroku může být posuzována jako trestný čin lichvy. Příkazní smlouvy těmito smlouvami (dříve mandátní smlouvy) se příkazník zavazuje za odměnu (jinak provizi) obstarat záležitost příkazce. Jde o zprostředkovatelskou smlouvu (účelem je uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou), komisionářskou smlouvu (účelem je obstarat určitou záležitost) a smlouvu o zájezdu (účelem je obstarat zájezd - soubor služeb cestovního ruchu na dobu delší než 24 hodin). Odvážné smlouvy jsou takové, v nichž prospěch nebo neprospěch alespoň jedné ze smluvních stran závisí na nejisté události. Jde především o pojistné smlouvy, u kterých se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi k dohodnutému plnění, nastane-li pojistná událost. Podle předmětu pojištění se rozlišuje pojištění majetku (pro případ jeho poškození, zničení, ztráty, odcizení), pojištění osoby (pro případ úrazu, úmrtí, dožití určitého věku) a pojištění odpovědnosti za škodu. Z á v a z k y z p r o t i p r á v n í h o j e d n á n í Mezi nejčastější formy těchto závazku patří: odpovědnost za škodu, odpovědnost za nemajetkovou újmu, bezdůvodné obohacení a nekalá soutěž. Odpovědnost za škodu a za nemajetkovou újmu Obecnou odpovědnost za škodu má fyzická i právnická osoba. Každý je odpovědný také za škody způsobené jeho zvířaty nebo věcmi (např. problematika neudržovaných staveb). Rozlišují se škody na majetku a na zdraví. Škoda se nahrazuje především uvedením věci do původního stavu. Jen když to není možné nebo žádá-li to poškozený, hradí se v penězích. Nemajetková újma je protiprávní zásah do osobních práv člověka, vymezených v Listině základních práv a osob (např. ztráta cti či dobré pověsti) Bezdůvodné obohacení a nekalá soutěž Bezdůvodným obohacením je prospěch získaný bez právního důvodu. Kdo se na úkor jiného obohatí, musí ochuzenému vydat to, oč se obohatil (např. omylem zaslané peníze na účet). Porušování pravidel poctivého podnikání se nazývá nekalá soutěž, jde např. o srovnávací reklamu nebo napodobování cizích věcí. 5