Úvodem OBSAH MODERNÍ VČELA. Foto na titulní straně: Petr Texl

Transkript

1

2 OBSAH 2 Co jste o zázraku jménem med ještě nevěděli Pohled včelaře a lékaře v jedné osobě 3 Jak jsem potkal africké včely Další výprava za exotikou. Tentokrát s Ing. Haragsimem 5 Pokus s uteplenými úly Dohadů o tom, jaký úl je lepší, jsme jistě slyšeli dost. Jak ale dopadly v testech výzkumného ústavu? 6 Kolik spotřebuje včelstvo zimní potravy? Přední odborníci a jejich dlouholeté zkušenosti z různých klimatických oblastí 9 Cementový med Před dvěma lety mu za oběť padla téměř třetina včelstev. Jak na něj vyzrát? MODERNÍ VČELA přináší konkrétní návod 9 Zimovat studeně nebo teple? J. G. Mendel díky své nepozornosti učinil obrovský pokrok v zimování včelstev. Ve Švédsku zakrývali úl mraveništěm! 10 Čínský med srazil ceny medu v Evropě na historické minimum Přežijí to evropští včelaři? 11 Jaká je kvalita medu v hypermarketech? Státní zemědělská a potravinářská inspekce prokázala falšování! 12 Kalendárium na podletí a podzim (neskoré leto a jeseň) O síle je rozhodnuto, oddělky dohánějí, co se dá zajistit dobré větrání šest týdnů bez potravy včely v úlu netopí 17 Medomety nové generace se zrodily v ČR. V Evropě je o ně velký zájem Jak ale dopadly v praxi při medobraní? (1.část) let Adamcovy míry Závěrečný díl seriálu je věnován osobnosti P. Františka Adamce. Víte, že navrhoval převzít americký Langstroth se všemi detaily? 19 Není úl jako úl Chcete si úl vyrobit sami? Chybějí vám plánky? Podívejte se na internet 22 Výsledky ankety Jací jsou a jak včelaří čtenáři MV? Jaké rámkové míry mají nejraději? Jak se jim líbí MODERNÍ VČELA? 24 Na Slovensku jsou stovky tun medu, který nikdo nechce Bude-li se vozit do ČR, stáhne ke dnu i český med 29 Včelstvo je společenský hmyz Jen harmonická spolupráce všech včelích jedinců zabezpečí existenci včelstva Foto na titulní straně: Petr Texl Nestává se často, že by se bohatý člověk z ničeho nic ocitnul takříkajíc na ulici. Má-li někdo velké bohatství, zpravidla jej umí využít k tomu, aby sebe i svoji rodinu dobře zabezpečil. Podobně je tomu i u schopných lidí, kteří své znalosti a dovednosti, svůj um a talent dokáží zúročit a vytěžit z nich maximum. Potkat někoho takového na ulici, jak od nás žebrá drobné mince, to se nám asi hned tak nepodaří. Jsou však i lidé, kteří to neumí. Kdysi byli velmi bohatí, ale neuměli se svým majetkem dobře hospodařit a přišli o všechno. Byli nadaní a talentovaní, ale málo si věřili, nebo neuměli být ve správný čas na správném místě. Takoví se mohou na dně ocitnout raz dva. Dá se říct, že i včelaři jsou lidé, disponující obrovským bohatstvím. Nejsou to přitom jen včelí produkty, blahodárně nám vracející zdraví. Je to zejména rozpustilé dovádění jejich zamilovaných drobných tvorečků, které opylují mnoho rostlin a ty nám díky tomu dávají potřebné ovoce a polní plodiny. adu rostlin pak chrání před zápisem do červené knihy ohrožených druhů bez včelího oplylení by totiž vyhynuly. Včelaři tedy udržují tuto krajinu a podstatnou část zemědělství jaksi pohromadě. A přesto si to mnozí málo uvědomují, málo věří v důležitost svého koníčku, zkrátka neumí s tímto bohatstvím hospodařit. Mohou o ně tedy přijít? Mohou. Za současného prudkého poklesu cen medu na evropském trhu a rychlého růstu cen cukru a včelařských potřeb k tomu nemají daleko. Bylo by tedy dobré začít něco dělat. Například propagovat včelí produkty, zejména med. Kdyby se jen v České a Slovenské republice zvýšila roční spotřeba medu o jedinou půlkilovou sklenici, znamenalo by to poptávku vyšší o deset kilogramů medu na každé včelstvo. To by včelařům k přežití jistě pomohlo. MODERNÍ VČELA už počtvrté přináší celou řadu praktických námětů pro včelaře a užitečné informace pro spotřebitele. Tak se nebojte je využít, než bude pozdě. Jsme tu přece pro vás. A pozor od příštího čísla dokonce šestkrát v roce! Vlastimil Protivínský Úvodem MODERNÍ VČELA Odborný čtvrtletník propagující včelaření, zejména moderní a jednoduché způsoby chovu včel. Vydává Mgr. Vlastimil Protivínský ve spolupráci s Pracovní společností nástavkových včelařů CZ čtyřikrát v roce. Číslo 4/2004 (podzim) vychází v Brně Uzávěrka příštího čísla: Evidenční číslo: MK ČR E ISSN: Adresa redakce v ČR: MODERNÍ VČELAŘ Adresa redakcie v SR: P. O. Box 11, CZ Rakvice MODERNÝ VČELÁR Tel.: P. O. Box 4, SK Kúty n-vcelari.cz Typo: Temperament 430 Pre-press: Magic seven, a. s. Tisk: Tiskárna Gloria, Rosice u Brna Redakce neodpovídá za obsah inzerátů. Příspěvky zasílejte pouze v digitální podobě, nejlépe jako prostý text. Děkujeme za pochopení. MODERNÍ VČELAŘ PODZIM

3 Co jste o zázraku jménem MED ještě nevěděli MUDr. Radek Hubač V minulém čísle jsme se pokusili přiblížit včelí med nejširší veřejnosti, tedy všem, kdo med kupují a užívají. Dnes přinášíme několik užitečných informací pro ty, kdo chtějí kvalitní med produkovat a úspěšně nabízet svým odběratelům. MED ZAHUŠTĚNÉ ROSTLINNÉ ŠŤÁVY Med je v podstatě extraktem rostlinné šťávy obohaceným a upraveným včelami. Podle původu můžeme med rozdělit na květový a medovicový a podle svého původu se liší i jeho složení, a tím pádem i účinky. Velmi jednoduše řečeno na rozdíl od květového medu je medovicový ochuzen o bílkoviny a naopak obsahuje více minerálů a rostlinných silic. Samičky savého hmyzu potřebují pro tvorbu vajíček bílkoviny, kterých je v rostlinné šťávě málo, a proto mají ve svém zažívacím ústrojí filtrační zařízení, které bílkoviny coby vysoko molekulární látky zadržuje a pouští do dalších oddílů trávicího ústrojí, kdežto cukry a minerály vylučuje v podobě medovice. KAŽDÝ NEPORUŠENÝ MED JE ZDRAVÝ Pokud bychom měli zhodnotit, který med je nejzdravější, pak musíme říci, že každý neporušený med je zdravý. Vyšší obsah bílkovin v květových medech je výhodný pro děti, pacienty po těžkých operacích, úrazech a nemocech, kde je potřeba rychlé obnovy či výstavby tkání. Květové medy jsou i lépe stravitelné. Medovicové medy jsou pro svůj obsah silic výhodné při onemocněních dýchacích cest a díky nízkému obsahu bílkovin jsou vhodné pro lidi s onemocněním ledvin. Rostlinné šťávy, které včela sbírá v přírodě, obohacuje o výměšky svých žlaz, především o enzymy. Mimoto dokáže aktivně odfiltrovat z nasbíraného nektaru toxické látky, jako těžké kovy, zbytky pesticidů apod. Samozřejmě, že to nedělá kvůli včelaři, ale brání se tak zanesení závadné potravy pro výchovu plodu do úlu. Odfiltrované jedy potom ukládá do jedového váčku. Dokonce ani med z areálu Poldi Kladno neobsahoval významně rozdílné množství škodlivých látek oproti medu ze Šumavy. V úlu včely přetvářejí donesenou šťávu v med a přebytečnou vodu odpaří. Té v medu zůstane asi %. Med s vyšším obsahem vody podléhá rychlé zkáze kvašením, a proto by neměl být z plástů vytáčen. Nejdůležitější složkou medu jsou cukry. Jsou pro včelu jediným zdrojem energie. Cukrů je v medu celé spektrum, od jednoduchých, jako je glukóza a fruktóza, přes disacharidy maltózu a sacharózu, až po vyšší cukry např. dextriny. Na poměru glukózy a fruktózy záleží rychlost krystalizace. Čím více glukózy, Ani cementový, ani tekutý. Správná konzistence pastovaného medu umožňuje pohodlné nabírání i mazání Foto: Petr Texl tím rychleji med krystalizuje. Proti řepnému cukru (sacharóze) se med vstřebává postupně, hladina cukru stoupá pozvolna, což zatěžuje mnohem méně slinivku, protože inzulín se vyplavuje plynule v menším množství. BOHATÝ ZDROJ MINERÁLŮ Minerálů se nachází v medu do 1 %, ale kromě selenu, na který jsou naše půdy chudé, je obsahuje prakticky všechny, tedy v lékárnách kupované tabletové stopové prvky máme v dostatečném množství v medu. Nejvíce je v medu draslíku, který tělo potřebuje ke správnému hospodaření s vodou a při ztrátách vody jako je pocení, zvracení, užívání většiny diuretik apod. Při nedostatku draslíku dochází ke svalové únavě a zvláště u dětí brzy i ke křečím. Takže banální nachlazení provázené vysokou teplotou může dítě poznamenat na celý život, protože ataka křečí v anamnéze nedovolí člověku stát se např. pilotem. Nejen každé dítě při onemocněních spojených se ztrátou tekutin by mělo dostat čaj oslazený medem jako prevenci křečí. MED ZUBY NEKAZÍ Alespoň krátce se ještě zmíním o vápníku a fosforu. Všichni víme, že jsou potřeba ke správnému růstu a pevnosti kostí, ale i svalových úponů. Lékaři-nevčelaři jsou skálopevně přesvědčeni, že kvůli medovým zoubkům (mléčným zubům zbaveným skloviny) děti med nesmí. To je velký omyl, neboť v dobách před masovou výrobou cukru nebylo tolik zubního kazu. Pro metabolizmus cukru sacharózy je potřebný právě fosfor a vápník, které se snadno uvolňují ze zubů, med však má pro metabolismus sacharózy dostatek těchto prvků. Dalším argumentem je to, že glukózooxidáza štěpí glukózu medu na kys. glukonovou a peroxid vodíku, který má 2 MODERNÍ VČELAŘ PODZIM 2004

4 dezinfekční účinky, a tak působí proti vzniku zubního kazu. Vinou mylných předsudků je med podáván jen malému množství dětí, zatímco cukr v různých podobách dostávají všechny a často ve velkém množství. Nepodložené jsou i obavy, že by dítě, které pozná sladkou chuť medu, mohlo odmítat mateřské mléko. Neznám důvod, proč by kojenec zhruba od 3 měsíců věku nemohl dostávat k zahnání akutního hladu malé množství medu. Jak jsme již naznačili, bílkoviny v medu mohou mít původ rostlinný nebo živočišný (jako součást výměšků žláz včel). Bylo prokázáno, že zvláště invertáza a diastáza medu pochází téměř výhradně z hltanových žláz včel. Invertáza štěpí řepný cukr sacharózu na invert a vytváří z jednoduchých cukrů oligosacharidy, čímž se významně podílí na stabilizaci medu, protože při tom spotřebovává nejméně rozpustný cukr glukózu. Mezi bílkoviny řadíme i další látky, jako hormony, rostlinná barviva, silice, vitaminy, flavonoidy a další. MEDU PROSPÍVAJÍ SVĚTLÉ SOUŠE V medu však ojediněle můžeme najít i rezidua a cizí příměsi. Rezidua akaricidů jsou nejsledovanější, protože se hromadí ve vosku a postupně přecházejí do medu. Proto doporučuji dávat do medníků co nejsvětlejší souše. Med z nich má i mnohem lepší chuť. Naopak med z tmavých souší má až svíravou pachuť, mnozí však přesto oceňují tmavší barvu (danou výkaly z košilek). Mezi příměsi řadíme zrnka prachu, zárodky plísní, kvasinek a baktérií. V medu bylo zjištěno několik desítek druhů mikroorganismů, nikdy však nebyla popsána infekce vyvolaná neporušeným kvalitním medem. JEDNA LŽÍCE MEDU DENNĚ! Pro zachování zdraví se doporučuje jako preventivní dávka asi jedna polévková lžíce denně. Med můžeme užívat zevně i vnitřně. Zevně užíváme především tmavé medovicové medy, které obsahují až 12 % dextrinů. Stačí, když si povrchní popáleninu bez puchýřů do několika centimetrů v průměru potřeme medem. Již po chvíli pocítíme úlevu a příjemný chladivý účinek. Dokonce i ostatní zevní poranění se lépe a rychleji hojí pokud ránu potřeme medem a na 1 2 dny sterilně zakryjeme. Vnitřně med pomáhá na celé spektrum nemocí. Samotný med může ale vyvolat pálení žáhy, jindy je negativně vnímána příliš sladká chuť. Jednou z možných forem, která tyto nedostatky odstraní, je medová voda (viz níže). Přednost květovým medům dáme u dětí a také při pooperačních a poúrazo vých stavech, kdy je potřeba rychlé obnovy tkání. Květové medy jsou lépe stravitelné a nemocným dodají i cenné bílkoviny. Pyl v květovém medu mírní projevy pylových alergií. Pro tyto účely preferujeme med z oblasti, v níž žijeme. Pyl je obsažen ve všech květových medech, v kvalitně vyčeřených medech nebo dokonce filtrovaných ve výrazně nižším množství. Právě proto propaguji pastovaný med, o němž mnozí včelaři tvrdí, že nejde na odbyt. O PASTOVANÝ MED JE ZÁJEM, MUSÍ VŠAK BÝT KVALITNÍ Moje zkušenost je zcela opačná nikdy nemám pastovaného medu dostatek. Problém jeho odbytu vidím jednak v kvalitě pastovaného medu a jednak ve znalostech včelařů a s nimi spojeným marketingem. Způsobů pastování je několik, já osobně med po vytočení, cezený pouze přes hrubé síto vyrobené z pytle do vařáku na vosk, míchám od okamžiku, kdy začne měnit vzhled (zakalí se, zhoustne, povrch má odlesk do perleťova), a to nerezovou vrtulí jedenkrát denně. Konev míchám asi 2 3 minuty. Stejně vyrábím pastovaný med z medovicového medu, je však potřeba více trpělivosti. S mícháním začínám někdy až po 2 3 měsících a míchám cca 1 2krát týdně. Na onemocnění dýchacích cest a pro pacienty s nemocnými ledvinami preferujeme spíše tmavé medy. Ty obsahují více silic s mukolytickým účinkem, opomenout bychom neměli ani potný účinek medu. Na onemocnění trávicího traktu, jako jsou vředy, onemocnění jater, vleklé průjmy nebo zácpy, mohu vřele doporučit užívání doporučené denní dávky medu jedna lžíce v podobě medové vody. Rozpustíme lžíci medu ve sklenici vlažné vody a užíváme po ránu nalačno. Pokud nás trápí nespavost, předrážděnost nebo neklidný spánek, přesuneme svoji denní dávku na večer. Med můžeme rozpustit ve sklenici teplého mléka nebo čaje. Pro dospělé vřele doporučuji navečer sklenku medoviny. Kontakt: seznam.cz Jak jsem potkal africké včely Jeli jsme dlouho travnatou massajskou stepí až jsme konečně dojeli k cíli. Pod stromy s širokou korunou jsme zaparkovali terénní vozidlo a zatímco kuchař připravoval oběd, stavěli jsme pod hradbou trnitých keřů stany. Začal nás obletovat bzučivý hmyz. Pozor, jsme v oblasti spavé nemoci, mohou to být mouchy tse-tse, prohodil kolega a začal se ohánět propoceným tričkem. Mouchy tse-tse glosiny jsem dosud živé neviděl, a tak mi to nedalo, abych si jich několik nechytil. Pustil jsem je pod sklenici, abych si je mohl prohlédnout. Nebyly to mouchy tse-tse, byly to včely. Začal jsem si je zvědavě prohlížet. Ing. Oldřich Haragsim V hlavě se vybavovalo vše, co o afrických včelách vím. Nebylo toho mnoho. VČELY BYLY HLADOVÉ Bylo období sucha. Včely přiletovaly z trnitého buše, suchého jak troud, a hladově se vrhaly na každou potravinu, vyloženou na stole. Vykusovaly ovoce, vylizovaly zbytky polévky z talířů, kapky oleje, a když jsem jim nasypal na stůl trochu cukru, vypadalo to tam za chvíli stejně, jako kdybych doma v posnůškovém období zapomněl u úlu kus medného plástu. Díval jsem se na stráně blízkého Kilimanžára, na jehož vrcholu svítila bílá ledovcová čepička, vybavoval si ho- MODERNÍ VČELAŘ PODZIM

5 vor s tanzánským kolegou výzkumníkem Ntengou Gratiasem. Vyprávěl zajímavě o včelách tohoto kraje. Dříve se myslelo, že všechny včely medonosné, žijící pod Saharou, patří k rase včel Adansonových (Apis mellifera adansonii, Latreille 1804). Tato včela, která je známá tím, že po zkřížení s jihoamerickými včelami dala vznik útočnějším a přelétavějším afrikanizovaným včelám, je ve skutečnosti rozšířena pouze v západní Africe, zatímco ve východní Africe žijí jiné rasy včel. Africký úl zavěšený v koruně stromu Foto: Oldřich Haragsim NENÁROČNÁ SCUTELLATA Včely, které jsem pozoroval, patřily nepochybně včele štítovité (Apis mellifera scutellata, Lepeletier 1836). Jsou to včely afrických trnitých křovin a travnatých savan. Žijí v nadmořské výšce od 500 po 2400 m n. m. v oblasti, která má dvě charakteristická období sucha a chladnější dobu dešťů. Roční teplota kolísá v rozmezí C. Byly to poměrně velké včely s nápadně dlouhými končetinami i předními křídly. Podle pozorování mnoha autorů jsou to včely žijící v menších společenstvech, značně rojivé, přelétavé a při vyhledávání místa hnízdění nevybíravé. Usadí se pod skalními převisy skalnatých ostrůvků zvaných kopjes, pod primitivní stříškou domorodých chýší nebo v opuštěném termitišti. Včely, které jsem pozoroval, odlétávaly někam do trnitého buše, kam jsem se je neodvážil sledovat. Domov afrických včel MONTICOLA, VČELA HORSKÝCH DEŠTNÝCH PRALESŮ, JE JEDNA Z NEJMÍRNĚJŠÍCH VČEL NA SVĚTĚ Z tohoto kraje popsal další rasu včel Smith v roce Nazval ji včelou horskou (A. m. monticola). Tato rasa je vymezena ekologickými činiteli a má přesnou hranici rozšíření. Je to včela horských deštných pralesů a vegetačních pásem, které jsem před sebou viděl na úbočí Kilimanžára jako na dlani. V oblasti vládne po mnoho týdnů hustá mlha, hory obklopují černé deštivé mraky a průměrná roční teplota je kolem 11 C. V určité době prorazí husté mraky ostré sluneční paprsky, a to vyvolá hromadný rozkvět bujného rostlinstva. Rozkvetou rododendrony a neznámé rostliny horských pralesů. Včelám nastane období hojnosti. Nacházejí mnoho zdrojů snůšky. Za pastvou vyletují i v chladnějším počasí. Horské včely se liší od včel mírného pásma především tím, že neznají klidové období. Stěhují se za lepšími podmínkami buď dolů, nebo nahoru po úbočích Kilimanžára nebo sopky Meru. Jsou to středně velké včely, tmavé, s dlouhými chloupky. Tergity nápadně štíhlého zadečku zdobí žlutavé proužky. Jsou jednou z nejmírnějších ras včel na světě. Jen výjimečně bodnou, a proto se s nimi dá pracovat bez rukavic a ochranné síťky. Foto: Oldřich Haragsim PŘELÉTAVÁ POBŘEŽNÍ VČELA LITOREA Třetí včelí rasou východní Afriky, rozšířenou v pobřežním pásmu východní Afriky, je včela pobřežní (A. m. litorea, Smith 1961). Je to drobná včela s nevýrazným zbarvením. Ploduje po celý rok a v době nedostatku přeletuje do lepších podmínek. Proti nepřátelům, především vosám a květolibům rodu Palarus, se brání přelety nebo nevyletováním v době, kdy jsou květolibové nejvíce aktivní. Přemýšlel jsem nad vlastnostmi všech tří ras této oblasti a dospěl k závěru, že jejich rozložení stupňovité přizpůsobivosti kopíruje stupňovitost ekologických podmínek oblasti. AFRIKA MÁ CO DOHÁNĚT Třebaže Tanzanie a Keňa patří mezi africké země s nejvyspělejším včelařstvím, mají stále co dohánět. Včelaří se většinou v klátech z kůry, zavěšených na stromech. Moderní nástavkové úly jsem na cestách dlouhých přes tisíc kilometrů nikde neviděl, dokonce ani na ostrově Zanzibar ne. Většina medu se zkonzumuje doma, nebo použije na výrobu medného piva. Menší množství medu hlavně z oblasti Kilimanžára a Meru se zpracovává v Aruši. Vyváží se hodně vosku. S místními včelaři jsem neměl možnost se blíže seznámit, cíl mého putování byl jiný. 4 MODERNÍ VČELAŘ PODZIM 2004

6 Pokus s uteplenými úly Uteplení pomáhá v jarním rozvoji jen slabším včelstvům, silnější ho nepotřebují! Jak jsme vás již na stránkách našeho časopisu informovali, od roku 1999 probíhal ve Výzkumného ústavu včelařském Dol pokus, který měl porovnat medný výnos v úlech jednostěnných neuteplených a v silně uteplených. Pokus byl proveden na třech různých stanovištích výzkumného ústavu: v Dole, v Pekařově a v Zubří. Jednostěnné úly byly z dřevěných fošen silných 2,5 cm. Silně uteplené úly měly taktéž dřevěnou stěnu silnou 2,5 cm, ale navíc uteplenou polystyrenem silným 6 cm. U obou skupin včelstev se hodnotil průběh jarního rozvoje a hlavní ukazatel produkce medu. Do ní se totiž promítnou veškeré podmínky pro jarní rozvoj. Na zveřejnění celkových výsledků stále ještě čekáme. Podle slov ředitele ústavu Dr. Kamlera by měly být k dispozici na podzim. Pokusný včelín v Zubří však již na svých internetových stránkách zveřejnil výsledky, jichž bylo dosaženo na tomto stanovišti. My vám je přinášíme v tabulce. Včelstva v obou porovnávaných skupinách byla umístěna v nízkonástavkových úlech Optimal na rámkové míře cm. Kromě úlové stěny je rozdíl i v uteplení stropu. Zatímco dřevěným úlům slouží jako uteplivka polystyren silný 3 cm, u polystyrenových úlů bylo toto uteplení dvojnásobné 6 cm polystyrenu. Vše ostatní, včetně způsobu ošetřování, pak bylo zcela shodné. Skupina rok 1999 rok 2000 rok 2001 rok 2002 rok 2003 Uteplené úly (2,5 cm dřevo + 6 cm polystyren) Jednostěnné úly (2,5 cm dřevo) Rozdíl (ve prospěch uteplených) 13,2 21,1 14,1 8,8 24,8 12,3 18,6 12,9 6,1 27,7 + 0,9 + 2,5 + 1,2 + 2,7 2,9 Srovnávací pokus s uteplením úlů. Údaje jsou v kg sklizeného medu. Každá skupina měla 14 včelstvech. Z výsledků je zřejmé, že výnosy medu byly v uteplených úlech většinou vyšší. Rozdíl však není velký. V roce 2003 bylo dokonce více medu v úlech jednostěnných. To ale není všechno. Největším překvapením bylo, že rozdíly ve výnosu se projevily pouze u slabších včelstev. Při vyhodnocování pokusu byl totiž porovnán nejen celkový medný výnos včelstev uteplených a neuteplených, ale také medný výnos včelstev silných uteplených proti silným neutepleným a také rozdíl ve výnosu včelstev slabých uteplených a slabých neuteplených. A tady se zjistilo, že rozdíly ve výnosech vytvořila vlastně jen ta slabší včelstva. U silnějších byly výnosy naprosto stejné! Již nyní je tedy možné s jistotou říci, že uteplení napomáhá v jarním rozvoji pouze slabším včelstvům. Ta silnější ho vůbec nepotřebují. Každý včelař by pak měl zvážit, jestli je pro něj výhodnější pořizovat nákladnější uteplené úly, nebo dovolit včelstvům dorůst do své přirozené síly. (red.) MODERNÍ VČELAŘ PODZIM

7 Kolik spotřebuje včelstvo zimní potravy? Každého včelaře jistě zajímá, jaké jsou poslední poznatky o zimní spotřebě zásob. Neméně důležitá je i otázka, jak zabránit smísení zbytků zimních zásob s prvním jarním medem? V tomto článku vám přinášíme názory několika odborníků, kteří odpovídali na tyto otázky: 1. Kolik zimní potravy potřebuje včelstvo? 2. Jak zamezit smísení zimních zásob s novým medem? Johann Fischer, odborný poradce pro chov včel ve Schwaben: 15 kg v jednom, 8 20 kg ve dvou a více nástavcích 1. Otázkou není, kolik musí včelař nakrmit, nýbrž kolik mají včelstva zimní potravy v plástech na konci podletního doplňování cukru. V oblasti, kde včelařím já, by mělo být krmení ukončeno nejpozději v polovině srpna. V tomto čase by měla mít jednoprostorově zazimovaná kraňská včelstva (10 plástů Zanderovy míry cm) asi 15 kg zimní potravy, dvouprostorové včelstvo asi 18 až 20 kg zimní potravy. Je-li k dispozici méně potravy, riskujeme, že právě silná včelstva v časném jaru vyhladoví, nebo bude nutné provést odpovídající nouzové krmení v březnu a dubnu (marec a apríl). 2. Zde je často žádoucí pečlivá starost včelaře. Když se při začínající časné snůšce nasazují další nástavky pro med, měly by být eventuelně nadbytečné plásty s krmivem odebrány a později použity pro krmení oddělků. Zkušenost přesto ukazuje, že především silná včelstva, která jsou schopna časnou snůšku dostatečně využít, většinou již žádné přebytečné plásty se zásobami nemají. Tato včelstva spotřebovala své zásoby k výchově nových generací včel. Způsob vystavení úlů v bloku nebo ve včelíně Klimatické poměry Začátek první hlavní snůšky Množství ponechaných zásob medu Začátek a doba nakrmení Koncentrace potravy, množství cukru Objem jednotlivých dávek potravy Všeobecně platný požadavek potřebného množství potravy proto není možný. Dosud jsem včelařil v Mecklenburgu-Vorpommern a v severním Brandenburgu. Zde je studenější klima, zimy jsou delší než např. v prostoru Marburg. Jasnou zásadou, ke které jsem došel na počátku mého učení před asi 16 léty, je: Včelstva nesmějí hladovět! Nejméně 5 kg zásob musí mít v každém čase k dispozici. Toto platí jak pro vytáčení, tak i pro kočování k první snůšce, kdy můžeme čekat celou řadu chladných a deštivých, a tedy bezsnůškových dní. Jednoprostorově přezimovaným včelstvům na DNM (Deutsche Normalmass německá normální míra 37 22,3 cm pozn. red.) v úlech zadem přístupných se krmí obvykle 10 kg zimní potravy (tj. 9 kg cukru v roztoku 3:2) od srpna až do poloviny září, u včelstev v dvojnásobném prostoru asi o 50 % více. Když se mi několikrát stalo, že některá včelstva již v zimě vyhladověla (samozřejmě ta nejlepší), musel jsem zvýšit dávku cukru na 12,5 kg (tj. 10,5 kg cukru). Od roku 1992 pracuji v nástavkových úlech, zvláště v Segebergském nástavkovém úle z plastické hmoty se zasíťovaným dnem. Při nejmenší zásobě potravy obdrží jednonástavková přezimovaná včelstva 14 kg hotové potravy Apiinvert (10 kg cukru), dvounástavkově přezimovaná 21 kg (tj. 15 kg cukru). Jens Radtke, Zemský včelařský ústav Hohen Neuendorf e. V.: kg Nejméně 5 kg musí být k dispozici po celý rok! 1. Jaké je potřebné množství zimní potravy? Nejdříve si musíme položit otázku, na čem spotřeba potravy závisí? Zde hraje důležitou roli celá řada faktorů: Síla včelstva Tepelná vodivost dílů úlu V poslední době se velmi rozšířilo krmení pomocí plastových kbelíků postavených přímo na rámky horního nástavku Foto: Petr Novák 6 MODERNÍ VČELAŘ PODZIM 2004

8 2. Když jsem v posledních létech docílil roční průměrný výnos asi 60 kg na včelstvo, je to nutno převést jednoznačně na odpovídající přírůstky ze snůšky. U mých zkušebních včelstev (čistá kraňka nebo F1 stanovištní oplození) využívám možnost včelařské zapisovací váhy pro kontinuální vážení úlů u včelstev od časného jara až do pozdního léta. Bezprostředně před časnou snůškou jsou včelstva prohlédnuta a eventuelní přebytečné plásty s krmivem odebrány. To ale většinou není potřebné. Do spodního nástavku s plodem vložím k okrajům po jednom plném plástu se zimními zásobami. Plodové plásty s eventuelními věnci potravy přijdou zásadně také do spodního nástavku. Okrajové plásty si podrží svoji pozici po celý rok, ale může se stát, že po delší přestávce ve snůšce jsou najednou prázdné. V takovém případě budou vyměněny za plásty s medem z horního prostoru plodiště. Do prostoru pro med nepřijde žádný plást se zbytky potravy nebo medu. Werner Gekeler, odborný poradce pro včelařství, úřad pro zemědělství, krajinu a půdní kulturu: 15 18,5 kg + rezerva jistoty 4 kg 1. Po dlouhodobých pozorováních úlové váhy leží spotřeba včelstva mimo čas vegetace někde mezi 10 a 20 kg. V bezplodém čase potřebuje zimující chomáč pouze 1 kg za měsíc. Když začne plodování, spotřebuje 3 až 4 kg měsíčně. Čistě matematicky činí spotřeba od září do dubna asi 15 až 18,5 kg cukru. Závisí to samozřejmě i na vlivu počasí, zejména na začátku první jarní snůšky. Protože je jednodušší odebrat na jaře přebytečné plásty s krmivem než přikrmovat, doporučuji dodat zásob raději více asi o 4 kg. íkám tomu rezerva jistoty. Celkem nakrmím na 19 až 23,5 kg a vím, že jsem tím předešel riziku smrti hladem kvůli nepříznivým vnějším vlivům. 2. Již po vyzimování (při první kontrole ve druhé polovině března) následuje dle potřeby regulace zásob potravy. Oblíbené zůstávají i okurkové láhve s prosakovacími víčky. Při druhé kontrole nebo později při nasazení nástavků pro med, budou přebytečné plásty s krmivem nahrazeny soušemi a nebo mezistěnami. Odebrané plásty s krmivem použiji při tvorbě oddělků. Do prostoru pro med nepřijdou žádné plásty z plodiště. Armin Spürgin, odborný poradce pro včelařství, úřad pro zemědělstvífreiburg: Každá včela 4 mg za den, celkem kg na zimu. 1. Spotřeba potravy jedné včely je závislá na síle včelstva a jeho aktivitě. Odborná literatura uvádí asi 4 mg za den. Bezsnůšková včelí zima trvá od 1. září až do 1. dubna, tedy asi 210 dní. Včelstvo s průměrně včelami podle toho stráví 16,8 kg. Síla včelstva přes zimu sice stále klesá, jenže roste jeho aktivita ke konci zimy. To se děje rovněž v závislosti na přítomných zásobách. Proto zaokrouhluji a dávám všem včelstvům standardně pro dva prostory (tj. 20 Zanderových plástů cm) 18 až 20 kg cukru v suché substanci. 2. Od března včely stimuluji ke spotřebě zimních zásob narušením jejich víček. První plásty se zásobami zaměním za mezistěny a trubčí rámky. Později, před rozšířením, budou eventuelně odebrány plásty se zbytky potravy. Ty pak poslouží mladým včelstvům jako ideální zabez pečení startu. Bruno Binder- Kölhofer, odborný poradce pro chov včel, HLTodd. pro chov včel Kirchhain: Foto: Tomáš Jaša V říjnu by to mělo být kg 1. V provozu v Kirchhainu máme dřevěné nástavkové úly na deset MODERNÍ VČELAŘ PODZIM

9 Zanderových plástů. Vždy od začátku října do začátku března až poloviny dubna tu provádíme pravidelná vážení úlů. Z nich pak vyplývají jednoznačná čísla: Včelstvo potřebuje asi 12 až 16 kg čisté zimní potravy. Jako nouzová rezerva pro jarní změny počasí by včelstvu mělo po vyzimování zůstat ještě asi 4 až 5 kg cukru. Na počátku října by tedy měla mít včelstva zazimovaná ve dvou až třech Zanderových nástavcích asi kg zásob. První dávka cukru se zkrmí hned po vytočení medu. Krmení v pozdním létě se nesmí připočítávat k nutnému zimnímu množství potravy, protože včelstva spotřebují značné množství potravy ještě během srpna a září. Při počátečním vážení v prvém březnovém týdnu včelstva spotřebovala 6 až 8 kg, stejné množství bude potom potřeba od března do poloviny dubna. Po vyzimování pak mívají včelstva asi 4 až 5 kg rezervy ve věncích zbylých zásob. 2. Kirchhain již léta neprovádí žádné převěšování plástů do prostoru pro med. Místo toho zavěsíme tři nezaplodované plásty do středu nového nástavku (tzv. plástové jádro) a spolu se 7 mezistěnami nasadíme takový nástavek nad mřížku. Předpokladem ovšem je nejméně dvounástavkové přezimování a čas ná snůška z řepky. Plodové hnízdo tím není překládáno nahoru a nebude k němu tedy přenášen ani cukr ze zimních zásob. Je-li zbylých zimních zásob více, než 4 5 kg (tj. 2 plné plásty), doporučuji jich část odebrat ještě před nasazením dalšího nástavku. Nahradit bychom je měli mezistěnami. Odebrané plásty použijeme jako krmivo pro oddělky, nebo pro příští zazimování. Wulf-Ingo Lau, poradce pro chov včel, Dolnosaský zemský včelařský ústav Celle: 1,2 až 1,3 kg cukru pro plně obsazený Zanderův plást 1. Rozhodující pro množství potravy je síla včelstva. Kvůli chybnému odhadu jeho síly se často stává, že včelař některá včelstva překrmí velkými dávkami krmiva a naneštěstí zrovna v čase výchovy zimní generace včel. Mladá včelstva budou intenzivněji a dlouho plodovat a potřebují pro jeho výchovu více místa. Zimní chomáč nemůže sedět přímo na zimních zásobách. Také proto musí na plástech zůstat dostatek prázdných buněk. Mnohá včelstva naopak zcela vyhladoví, protože včelař v létě zbytečně šetřil a na jaře včas nezkontroluje množství cukerných zásob. Moje doporučení k množství krmiva je: 1,2 až 1,3 kg cukru (v suchém stavu) pro plně obsazený Zanderův plást. Těsně před zimou, asi koncem října, je však třeba ještě jednou zkontrolovat množství zásob, sílu včelstva a místo sezení chomáče. Největší potřeba potravy a krmení včelstev je u nás v sedmém až devátém měsíci v roce. V těchto měsících bude spotřebováno mnohem více zásob, než v prvních dvou. V tomto zimním čase včelstva obyčejně vystačí s asi 5 kg. Geert Staemmler, včelmistr, poradce chovu včel LK Schleswig-Holstein: Celkem 22 kg, celý úl má vážit 45 kg 1. Při zimování ve starých úlech na uzavřených dnech v 60. a 70. létech byla včelstva ve Schleswig- -Holsteinu spokojena se 14 kg cukru. Jednalo se však o velmi slabá včelstva ve srovnání s těmi dnešními. Současná kraňka je díky šlechtění vitálnější a více ploduje, proto spotřebuje více potravy. Čas nakrmení byl přeložen ze září na srpen. Včelstva obdrží na konci července a na konci srpna dvě dávky krmiva, dohromady asi 22 kg cukru v koncentraci 73 %. Včelstva v Segebergských styroporových úlech mají tedy na konci srpna nástavek ke krmení a dva obsazené nástavky sedící na zasíťovaném dně. Takové včelstvo váží asi 45 kg. Zasíťované (drátěné) dno způsobuje zvětšení spotřeby potravy asi o 15 %. Včely však zimují suše a bez plísní. Také dříve ukončí a později zahájí plodování, což výrazně snižuje počet roztočů Varroa. 2. Naše zimy zde na severu jsou většinou mírné, mají méně skutečně mrazových period. Časná jara jsou však o to delší, až do poloviny května. Když pak ve včelstvu není žádná potrava, včely hladoví a přestanou plodovat. Zdá se mi zbytečné připomínat, že k dobré tradici včelařství patří odebrat přebytečné plásty se zimním cukrem před snůškou ze včelstva. Přebytečné plásty se zimními zásobami jsou přece nejlepší potravou pro nové oddělky! Flemming Vejsnoes, poradce včelařství dánského Svazu včelařů : Tolik, kolik vezmou, max. 25 kg 1. Již asi 20 roků je v Dánsku síla zazimovaných včelstev značně větší, než tomu bylo dříve. Dánští včelaři používají velmi rozdílná množství zimní potravy. Přestože je Dánsko malá země, máme velmi rozdílné klimatické podmínky. Čím dříve v průběhu roku končí snůška a může být započato se zazimováním z části již koncem července tím více zimní potravy je třeba dodat. Obecně lze říci, že mnoho včelstev je nakrmeno příliš málo a v předjaří pak trpí hladem. Odborné rady proto doporučují dodat včelstvům tolik potravy, kolik odeberou, maximálně však 25 kg. Dánští včelaři krmí v průměru asi kg. 2. Při kontrole včelstev na jaře jen zřídka zjistíme přebytek zimní potravy. Pokud se to přece jen stane, mělo by být samozřejmou povinností včelaře tyto plásty před počátkem snůšky odebrat, aby se cukr nedostal do medu. Z uvedených odpovědí je zřejmé, že potřeba zimní potravy (krmení pro bezletový čas), je ovlivněna větší sílou včelstev a pohybuje se okolo 20 kg zásob celkem, tedy ponechaný med + dodaný cukr. Je samozřejmé, že nadbytečné zásoby musí být na jaře odebrány. Z článků na serveru vybral Vlastimil Protivínský 8 MODERNÍ VČELAŘ PODZIM 2004

10 Cementový med V některých letech dokáže včelaře pořádně potrápit melecitózní med. Jeho vydatnější snůška může vést až k hromadnému úhynu včelstev. Donesená medo vice krystalizuje v buňkách do tří dnů a pak ji už nelze vytočit. Včely ji při zimování nemohou odebírat, hynou hladem nebo se silnou úplavici. Vyskytne-li se ve vašem okolí taková problematická snůška, mají vaše včelstva šanci na přežití, jen pokud se jeho zimní chomáč před pravidelným proletem včel na jaře s tímto cementovým medem nesetká. Uvádí to Výzkumný ústav včelařský Dol na svých internetových stránkách a připojuje praktický návod, jak zdárně včelstva přezimovat i po melecitózní snůšce. Vychází přitom z faktu, že zimní spotřeba včelstva se v závislosti na jeho síle pohybuje mezi 3 až 5 kg. CO KONKRÉTNĚ UDĚLAT HNED PO SNŮŠCE? V plodišti ponecháme krycí plásty mohou být s melecitózou, plásty bez cementového medu, plásty s plodem a plásty s věnci cementového medu ma- ximálně do jedné třetiny plástu. Ostatní plásty s cementovým medem odstraníme a nahradíme prázdnými soušemi. Melecitózní, nebo také cementový med má původ v medovici produkované mšicemi nejen na modřínu, ale i na ostatních dřevinách. Tato medovice má vysoký obsah rychle krystalizujícího složitého cukru trisacharidu melecitózy. Včelstvo zakrmíme minimální dávkou 5 7 kg cukru. Můžeme to klidně provést i koncem září. Pro včelstvo to vždy bude výrazně menší zlo než zimování na melecitózním medu. V případě, že nemáme rezervní souše nebo jich máme nedostatek, postupujeme následovně: 1. plásty s cementovým medem odvíčkujeme 2. do plástu nastříkáme pomocí kropicí konve, sprchy nebo postřikovače vodu tak, aby se voda dostala do kontaktu s cementovým medem v neplných buňkách 3. plásty na 2 3 dny ponoříme do vody a zatížíme tak, aby byly pod hladinou 4. plásty vytočíme 5. pokud v plástech zbylo ještě mnoho cementového medu, postup s namočením a vytočením opakujeme znovu 6. sladkou vodu z vytáčení nelze prakticky využít, obsahuje výluh z košilek, spory nosemy, proto ji vylijeme Na jaře (koncem března až počátkem dubna) můžeme určité množství plástů s cementovým medem nechat vyčistit přímo ve včelstvech následujícím postupem: 1. dle výše uvedeného postupu plásty namočíme plástů umístíme do včelstva k česnu. Při zimování na jednom patře dáme plásty k česnu jako první, při zimování ve více nástavcích podstavíme hned na dno nástavek, do něhož vložíme až osm plástů 3. včely tekutou část melecitózního medu přenesou od česna nad plodové těleso a krystalky vynesou z úlu ven. (red) Zimovat studeně nebo teple? Hlavně přirozeně, tedy vzdušně! Milióny let včelstva na zimu pochopitelně nikdo neuteploval. Pokud si některé s mrazem neporadilo, uhynulo a své geny už dále nešířilo. Ta, která se přizpůsobit dovedla, naopak pokračovala v rodu. Přesto že o jistou část včelstev se člověk v novodobých dějinách intenzivně staral, tento dávný proces přirozeného výběru trval tak dlouho a tolik generací, že se na něm za několik posledních asi 200 let nepodařilo lidem změnit ještě vůbec nic. Člověk přesto podmínky života různých živočichů přirovnává k podmínkám svého života. Právě odtud pramení snaha maximálně chránit zimující včelstvo před zimním chladem a jen málokdo si uvědomuje, že pro včelu, která narozdíl od člověka nemá stálou tělesnou teplotu, je naprosto přirozené strávit několik měsíců v teplotě těsně nad nulou, a to bez nejmenších následků. O tom, že uteplování včelstvům nijak neprospívá, nebo dokonce může být na škodu, se lidé často přesvědčili zcela náhodou. O jednom takovém případu, který se stal před 130 lety v augustiniánském klášteře na Starém Brně, píše Ing. Květoslav Čermák, CSc. Objevitel principů dědičnosti, Johann Gregor Mendel, se ve svém klášterním včelíně v Brně zabýval řadou praktických otázek včelaření. Ze zachovalých zpráv se můžeme dozvědět, že Mendel vyzkoušel nejrůznější způsoby zimování jak ve včelínu, tak v suchém sklepu s větráním na způsob stébníku. Zvláštního ocenění si zasluhuje Mendelova několikaletá práce na problémech takzvaného studeného zimování. Po řadu let se Mendel totiž potýkal s vlhkostí a plísní v úlech po vyzimování, zejména ve stébníku. Jednu zimu nedopatřením ponechal ve stébníku po celou zimu úl v šikmé poloze pod úhlem 30 (česnem k zemi). K jeho překvapení toto včelstvo vyzimovalo na rozdíl od ostatních suše a později se velmi dobře rozvíjelo. Mendel si tento úkaz správně vyložil zlepšenou ventilací v nakloněném úlu a začal zkoušet zimování se zvýšenou výměnou vzduchu a s men- MODERNÍ VČELAŘ PODZIM

11 ším uteplením. Zjistil, že silná včelstva takto upravená zimovala klidněji, suše a na jaře se dobře rozvíjela. Po několikaletých zkušenostech došel k závěru, že silná včelstva zimují nejlépe ve včelínu bez uteplení a s malou štěrbinou v horním česně. Ve Včele brněnské na str z roku 1876 čteme o Mendelových zkušenostech: Po těchto již po 3 léta vždy s dobrým výsledkem opakovaných zkouškách, důst. p. prelát nikdy jinak než chladně včely zimovati nechce, vždy ale o to se postará, aby proti větrům a chladnému vzduchu chráněny byly Zdroj: Rozman, Veselý, Kühr: Johann Gregor Mendel a včelařství, Praha Jindy poznáváme zákonitosti správného zimování zcela vědecky. Například ve Švédsku se tímto problémem zabývala dokonce fakulta architektury na univerzitě v Lundu, jak o tom píše český rodák, pan Olda Vančata: Včely konzumují cukr a spalují jej na vodu a CO 2. Otázkou je, jak ji dostat z úlu pryč. Někdo je zastáncem větrání pomocí oček a nebo polopropustným stopem. Fakulta architektury na univerzitě v Lundu došla k závěru, že nejlepší je považovat úl za balón naplněný teplým vlhkým vzduchem. Pochopitelně, že ta vlhkost musí někde kondenzovat. A tak udělali polystyrénový kryt, který postavili přes úl. Vzduchová mezera mezi úlem a krytem je na čelní a zadní straně. Tím je také zajištěn kontakt s okolím. Nasazením tohoto krytu se kondenzační zóna (rosný bod pozn. red.) dostane pod úroveň česna, a tedy mimo úl. Já jsem to zkoušel dva roky a musím říct, že jsem nikdy tak suché úly neviděl. Protože ten kryt byl lehký, zabudoval jsem polystyren do bedny z překližky. Po dvou letech jsem toho však musel nechat, protože mezi překližkou a polystyrenem se zalíbilo mravencům, takže jsem měl úly přikryté mraveništěm. Největší škody včelám působí nedostatečný odvod vydýchané vodní páry, která pak v úlu kondenzuje. Nechcete-li ji odvádět ven nakláněním úlů česny k zemi, jako opat Mendel, nebo nasazováním polystyrénového mraveniště, zkuste dostatečným větráním zajistit, aby se teplý vlhký vzduch dostal z úlového balónu ven třeba právě pomocí nástavkových oček. Jarní pohled na zdravé včelstvo v suchém a čistém úlu bude stát za to! (red.) Čínský med srazil ceny medu v Evropě na historické minimum Český med nikdo nechce a přestává se vykupovat. Přežijí to evropští včelaři? Včelaři v Evropě neměli v posledních létech na růžích ustláno. Náklady na nákup včelařského vybavení stále rostly, zatímco ceny medu spíše stagnovaly. Už tak nepříznivá situace se však letos rychle mění k ještě horšímu, neboť cena medu nadále klesá. Nejdříve ji způsobil dovoz asi 40 tis. tun argentinského medu za cenu kolem 1,17 USD. V těchto dnech se však situace vyhrocuje. Od se totiž na Evropský trh může dovážet med z Číny, která jej nabízí přibližně za 0,90 USD. To je v přepočtu asi 25 českých nebo 29 slovenských korun. Obchodníci s medem na to okamžitě zareagovali a snížili ceny medu dováženého ze střední a východní Evropy na západ. To pochopitelně způsobilo rychlý pokles cen medu vykupovaného v ČR i na Slovensku. Podle našich ověřených informací se cena květového medu dostala v ČR pod 40 a na Slovensku pod 50 korun za kilogram. Včelaři jsou rozhořčeni a ze vzniklé situace obviňují výkupce. Věří, že později zájem o med vzroste a přestávají jej do výkupu dodávat. Někteří výkupci proto už výkup letošního medu ukončili. Podle dlouholetého ředitele a nynějšího jednatele VÚVč Dol Ing. Vladimíra Veselého, CSc., však k dovozům z Číny vůbec nemusí dojít. Ty se totiž mohou uskutečnit jen za splnění náročných hygienických kritérií. Je těžko představitelné, že by v čínském medu nebyl např. chloramfenikol a další zakázané látky, vysvětluje inženýr Veselý. Čínou nabídnutá cena je pro obchodníky a zpracovatele velmi zajímavá a pokud by med vyhověl hygienickým požadavkům, mohou být do Evropy v krátké době dovezeny desítky tisíc tun medu. Zájem o náš český, sice nesrovnatelně kvalitnější, ale zároveň i dražší med, by pak zřejmě nebyl tak velký. To potvrzuje i jeden z jeho výkupců, Miroslav Sedláček, který se domnívá, že zpracovatelé jsou sice ochotni nabídnout za český med vyšší cenu, ovšem ne takovou, jaká by včelaře uspokojila. ešením je propagovat náš kvalitní český med na domácím trhu a zvýšit po něm poptávku, myslí si včelař a obchodník Sedláček. V podobném duchu hovoří také Ing. Veselý, který věří, že spotřebitelé budou při nákupu medu stále více dávat přednost spíše vyšší kvalitě než nízké ceně. To se však těžko obejde bez účinné propagace kvalitního tuzemského medu, kterou se dosud skoro nikdo nezabývá. Světlou výjimkou je náš časopis MODERNÍ VČELA, který pravidelně přináší články o včelích produktech psané srozumitelnou formou tak, aby jim rozuměl opravdu každý spotřebitel. Pak už je jen na každém včelaři, aby tyto informace využil a předal je svým příbuzným či známým. (red) 10 MODERNÍ VČELAŘ PODZIM 2004

12 Jaká je kvalita medu v hypermarketech? Státní zemědělská a potravinářská inspekce prokázala falšování! Výsledky laboratorních rozborů medů Na základě opakovaných podnětů spotřebitelů a informací včelařské obce provedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) cílenou kontrolu, aby ověřila, zda medy skutečně odpovídají platným předpisům. Inspektoři SZPI odebrali v provozovnách velkých prodejních řetězců celkem 7 různých vzorků medů, dodávaných společností JSG FOOD s.r.o., Radobyčice u Plzně. Tyto vzorky byly podrobeny analýzám na prokázání jakosti medů podle platných předpisů a zejména na průkaz falšování medů přídavkem cukrů na bázi kukuřice a cukrové třtiny metodou izotopové analýzy. Laboratorní rozbory byly provedeny v akreditovaných laboratořích, které provozuje Institut für Honig- Analytik Quality Services International GmbH Flughafendamm v Brémách a částečně také ve Výzkumném ústavu včelařském v Libčicích nad Vltavou. Ani jeden ze sedmi odebraných vzorků nevyhověl platným předpisům a šest z těchto vzorků obsahovalo nepovolený přídavek cukru. I když tyto medy nebyly zdravotně závadné, byly falšované. Spotřebitel tak byl klamán a výrobce se na jeho úkor neoprávněně obohatil. Navíc tak došlo k ekonomickému poškození poctivých včelařů, kteří se k falšování neuchylují. Jak už při jiných podobných zjištěních v minulém období řekl ústřední ředitel SZPI Jakub Šebesta, jsou podobné praktiky nepřijatelné a inspekce je tvrdě trestá. Kontrole medu v obchodní síti budou inspektoři věnovat i nadále zvýšenou pozornost. Inspekce zakázala dále uvádět do oběhu šarže falšovaného medu, které nebyly dosud vyprodány a ve správním řízení uloží kontrolovaným osobám pokuty. O výsledku kontroly již informovala Státní veterinární správu, do jejíž kompetence výroba medu patří. Přehled zjištěných nedostatků je uveden v tabulce. Název medu a označení šarže Dodavatel /dovozce Výsledky z laboratoře VUVč Výsledky z Institut für Honig- Analytik Quality Services International GmbH, BREMEN Včelí med horský = med smíšený DV DP Včelí med luční = med květový nektarový DV 4H DP Včelí med luční = med květový nektarový Ozn. šarže 6H DP Včelí med luční = med květový nektarový DV 1H DP Včelí med lesní = med smíšený (původ květový + medovicový) Ozn. šarže 1H DP Včelí med lipový Ozn. šarže 2H DP Včelí med akátový Ozn. šarže 9C DP10.06 JSG FOOD s. r. o., Radobyčice, č. p. 2, Plzeň JSG FOOD s. r. o., Radobyčice, č. p. 2, Plzeň JSG FOOD s. r. o., Radobyčice, č. p. 2, Plzeň JSG FOOD s. r. o., Radobyčice, č. p. 2, Plzeň JSG FOOD s. r. o., Radobyčice, č. p. 2, Plzeň JSG FOOD s. r. o., Radobyčice, č. p. 2, Plzeň JSG FOOD s. r. o., Radobyčice, č. p. 2, Plzeň elektrolytická konduktivita neodpovídá skupině medu uvedené na etiketě nevyhovuje obsahem zdánlivé sacharózy nevyhovuje obsahem zdánlivé sacharózy elektrolytická konduktivita neodpovídá skupině medu uvedené na etiketě nevyhovuje obsahem zdánlivé sacharózy Pozn.: C4 cukry jsou cukerné roztoky vyráběné na bázi kukuřice nebo cukrové třtiny. Převzato ze serveru Nevyhověl vyššímu obsahu HMF Prokázán přídavek C4 cukrů Prokázán přídavek C4 cukrů Prokázán přídavek C4 cukrů Prokázán přídavek C4 cukru a nevyhověl vyššímu obsahu HMF Prokázán přídavek C4 cukrů Prokázán přídavek C4 cukrů a nevyhověl vyššímu obsahu HMF MODERNÍ VČELAŘ PODZIM

13 Včelnice v podletí Srpnové zrození dlouhověkých V srpnu (august), zpravidla koncem druhé dekády, končí první sestupná fáze plodování včelstva. Do té doby včelstva ještě dostatečně plodují z donesených nebo zakrmených zásob, ale přece již méně než v červnovém (júnovom) maximu. Včelstva mívají ještě asi 20 tisíc plodových buněk. V ojedinělých případech to může být značně více nebo také značně méně. Počátkem druhé sestupné fáze křivka plodování začíná strmě klesat. Včelstva chovaná ve více nástavcích by již měla být pro zimu nakrmena zcela, nebo alespoň ze dvou třetin. Dr. Weiss (Erlangen) prokázal, že toto rychlé nakrmení velkými dávkami po vytočení na zimu je pro včelstvo velmi příznivé. Přibližuje se také přírodnímu životu včelstev. TAJEMSTVÍ DLOUHOVĚKOSTI? NADBYTEK KVALITNÍ POTRAVY V měsíci srpnu je založen plod, z něhož se vylíhne většina zimních včel. Ty nejcennější včely se však budou líhnout z vajíček nakladených ještě později. Květnové snůšky se dožívají, dle Fluriho-Liebefelda, většinou včely nakladené až po Tyto včely jsou v larválním stádiu velmi dobře živené. Zatímco na jaře živí jedna včela dvě buňky plodu, tak u zimních včel je to obráceně dvě včely na jednu larvičku. Málo plodu a tedy lepší péče znamená dlouhověké včely. Dříve propagované podletní podněcování při výzkumu úplně selhalo. Poprvé již v létech ve švýcarském Liebefeldu a stejně tak i v Erlangenu a později ( ) v Hohenheimu. Ve střední Evropě se udrželo pouze nepodloženými domněn kami včelařů, ale dnes už víme, že podněcování je naprosto zbytečné. Zimní včely lze totiž vychovat v dostatečném počtu i na doneseném medu, který se v bohatších létech vytočí až ke konci srpna a teprve pak se včelstva nakrmí. Německý včelař z povolání Golz, mající za sebou čtyřicetiletou praxi, říká: Vyzkoušel jsem to poprvé v roce Zatímco včelaři v roce 1996 naříkali na špatné přezimování na medovicovém medu, já vyzimoval vskutku krásná včelstva. To jen dokazuje (spolu s výzkumem), že včelstva v tuto dobu, tak jako odedávna, potřebují pouze dobrou matku, prostor ke kladení a uložení zásob a zásoby v plástech. Mimo to také dosta tečné větrání pro přívod vzduchu, resp. kyslíku. Tomu všemu včelstvo Nově utvořené oddělky budou plodovat déle a intenzivněji. Včelař s tím musí počítat také při doplňování zásob Foto: Jiří Přeslička přizpůsobí velikost svého zimního hroznu. a na podzim O SÍLE JE ROZHODNUTO, I KDYŽ ODDĚLKY DOHÁNĚJÍ, CO SE DÁ Zatímco oddělky teprve dorůstají do svého maxima, kmenová včelstva již slábnou. V podletí již nemohou ani podněcováním zesílit, čemuž mnozí včelaři mylně věřili. Na zesílení včelstev jsme měli myslet při výchově velkého maxima na jaře. Nyní je již rozhodnuto, a proto můžeme včelstva posílit jedině připojováním oddělků přes noviny (pokud nechceme oddělky přezimovat ). Při dokrmování na počátku srpna dochází k simulaci snůšky a to vytváří dobrý předpoklad, že si včely při spojování ponechají mladou matku. V bezsnůškovém období tomu bývá naopak (výzkum Dr. Skirkiavičuse). KLID JE NYNÍ TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ Včelstva v tuto dobu již nerozebíráme. Příprava na zimu je vidět i na sběru propolisu, kterým včelstvo tmelí ještě všechny nechtěné spáry a nástavky mezi sebou. Včelstva už také vyhánějí trubce. Tam, kde tomu tak není, pravděpodobně probíhá pozdní výměna matky nebo se matka ztratila. Včely ještě donášejí pyl, který potřebují budoucí zimní včely. Jako poslední dokrmíme oddělky určené k přezimování na 7 10 kg zásob. V srpnu, nebo od srpna líhnoucí se včely, se vyvíjejí v zimní včely. Pokud včelař včas ukončil zimní nakrmení, nic nedělají. Vytvářejí si tukobílkovinné tělísko v zadní části těla, tak jak to činí též včely při přípravě k rojení. Přitom jsou uskladňovány důležité proteiny, tak aby ke konci zimy byly k dispozici při krmení plodu, když v jeho blízkosti nebude uloženo dostatek pylu. 12 MODERNÍ VČELAŘ PODZIM 2004

14 Včelnice v podletí a na podzim DŮLEŽITÉ PŘIPOMÍNKY K PROVOZNÍ METODĚ Včelstvo není závislé na zásazích včelaře. Všechny pochody probíhající ve včelstvu jsou určeny ke splnění jeho genetických a životním prostředím daných požadavků, účelně sladěných mezi sebou a stavem počasí a snůšky. Všechny včelařovy zásahy jsou zpravidla rušením, na které včelstvo reaguje vždy stejným způsobem opětovným zavedením původního harmonického stavu. To se mu vždy lépe daří ve snůšce nebo po podání krmiva včelařem. Vliv včelaře se proto omezuje hlavně na to, že: 1. připraví včelstvu vhodné obydlí 2. stará se o dostatek snůšky (např. kočováním) 3. zamezuje rojení (prospěch včelaře) 4. odebrané zásoby medu nahrazuje krmením cukrovou potravou 5. chrání včelstvo před škůdci a nemocemi 6. provádí plemenný výběr. Text: Jindřich Boháč Ve středu pozornosti dnes stojí sklon k rojení, medný výkon a mírnost včel, která nám dovoluje včelařit mezi sousedy. V poslední době je to též odolnost proti varroáze, případně zvápenatění plodu. Chov se orientuje také na silnější včelstva, protože přinášejí více medu než slabší. Je otázkou, zda se nám to skutečně daří, nebo v letošním roce zdařilo. Prostorné nástavkové úly mohou zaplnit zase jen včely, které jsou selektovány pro velkoprostorové úly. Tak se to úspěšně daří například u rakouského chovatele Singra. Září (september) definitivní konec léta Koncem září končí kalendářní léto. Produkční včelstva jsou již asi od ve druhé sestupné fázi a pomalu ukončují plodování. Pouze slabší oddělky, mají-li dostatek zásob, se snaží ještě dohnat svoji početnost pro zdárné zimování. Včely líhnoucí se v září budou vychovány jako dlouhověké zimní včely. V teplých dnech ještě můžeme na proletu mladušek pozorovat, jak skončily pozdní výměny matek. Včely sbírají vodu, pyl a propolis na úpravu hnízda pro zimu. Kdo zimuje jen v jednom vyšším nástavku, dokrmí včelstva druhou dávkou cukru. Je také ještě možné připojit nástavek s oddělkem a mladou matkou přes noviny. Nejpozději do konce září vložíme pod včelstva podložky k diagnostice měli při léčení varroázy. ZAJISTIT DOBRÉ VĚTRÁNÍ Včelstva mají pro zimu buď otevřené horní očko, neb odvětrané pokrytí horních rámků, k odchodu zimních vodních par. Tyto vznikají při konzumaci a výrobě tepla včelami z cukrů. Z 10 kg zásob vznikne 6 litrů vody, která v době bez plodování musí být odvedena z úlu ven. Jinak kondenzuje ve formě kapek na studenějších částech úlu. Úly mají být proto stavěny tak, aby voda uvolněná jako pára, mohla být předávána do okolí. Ze stavebních materiálů se k tomu nejlépe hodí dřevo. Není-li natřeno barvou, předává tuto vlhkost do okolí. Každá izolace tuto možnost znesnadňuje. Pro neplodující včelstvo v zimě není nic horšího než mokrý, tedy neodvětraný úl. Při zimování s větším množstvím nástavků včely nejsou schopny odvětrat vodní páry jen spodním česnem a větší mrazy jim to mnohdy ani neumožní. Část včelařů proto už zimuje na celoročně nezakrytém zasíťovaném dnu. Přednosti takového zimování ověřil výzkum pod vedením Dr. Horna v německém Hohenheimu. Tzv. studené zimování přispívá k rychlému ukončení plodování a tím k účinnějšímu ošetření proti varroáze. Na výnos medu to nemá žádný vliv. Pro ten je důležité co v úlu zimujeme a ne jak a kde. Vše ostatní si včelstvo řídí samo, bez vlivů člověka. Typický jev konce léta vyléhávání včel na úlech Foto: Petr Texl DÉLKA VČELÍHO ŽIVOTA JE VELMI ROZDÍLNÁ Zatímco matka žije zpravidla 3 5 roků, včela dělnice naproti tomu v létě většinou jen 3 5 týdnů. To má veliký význam pro ozdravění včelstva. Bez stálé produkce plodu by však včelstvo v létě brzo zahynulo. Zimní včely žijí až 6 měsíců a mnohdy byly pozorovány až 9 měsíců staré včely. Z ekonomických důvodů je zimní společenství včel pouze asi poloviční než dosahuje populace v maximu MODERNÍ VČELAŘ PODZIM

15 Včelnice v podletí po letním slunovratu. Větší zimní včelstvo spotřebuje více zimní potravy, zejména v předjarních a jarních měsících, kdy ještě nemá možnost si novou donést. Proto již po letním slunovratu, při přípravě na zimu, se chová dle přirozeného instinktu a hodnotí svoji celkovou situaci. To znamená: kolik je zásob, jak je velká plástová plocha, kterou je možné obsednout a také kudy bude do úlu přicházet kyslík. Podle kvality těchto podmínek pro přežití začne vychovávat odpovídající množství zimních včel. Včely ještě nemohou mít geneticky zafixováno, že budou později v létě dokrmeny, protože se tak děje teprve krátkou dobu. Proto je tak důležité po vytočení medu včelstvo opět co nejdříve maximálně nakrmit. ČÍM SE LIŠÍ ZIMNÍ VČELY? Zimní dlouhověká včela se od té letní na první pohled nijak neliší. Několikaletá pozorování vylíhnutých označených včel ve švýcarském Liebefeldu (Merz ) jednoznačně zjistila, že zimní včely jsou vychovávány v průběhu dlouhé letní, podletní a podzimní periody. Včely líhnoucí se ve stejném čase a na stejném plástu mohou být jak letní tak i zimní. V některém včelstvu se líhnou zimní včely již v červenci v jiných teprve v září. Přeměna včelstva nastává velmi pozvolně. Nejvíce uhynulých označených včel bylo vždy kolem poloviny října. Čím později v podletí a na podzim se dělnice vylíhnou, tím menší mají příležitost pečovat o plod a o to mají delší životnost. Jeví se zde tedy souvislost mezi krátkou životností a intenzivní péčí o plod. Pokusy vyrábět zimní včely podzimním podněcováním skončily nezdarem. Podněcovací krmení mělo spíše škodlivé důsledky. S velkými náklady byl totiž zvýšen počet krátkověkých včel, které pro přezimování byly nadbytečné a přitom spotřebovaly část zásob a úspory podletních přínosů pylu. Před začátkem podzimu bychom ještě měli zběžně zkontrolovat množství zásob dodaných na zimu Foto: Petr Novák a na podzim V zimním hroznu máme, dle Fluriho, tři skupiny včel. Krátkověké podzimní včely, které žijí asi do poloviny listopadu, krátkověké či středněvěké podzimní včely do začátku dubna a dlouhověké zimní včely, které ojediněle mohou žít až do konce června. Prvé dvě skupiny jsou vlastně přechodové formy. Americké pokusy k vychování plnohodnotných zimních včel přerušením plodování byly neúspěšné. Z praktického hlediska včelaře musíme vidět možnost výběru v genetických vlohách těch včelstev, která přezimují silná, tedy s množstvím dlouhověkých včel. Vedle toho jsou včelstva, která přes veškeré naše snažení vyzimují vždy slabá. Dalším předpokladem je příznivé počasí a tím velký stav plodu v červenci, což souvisí také s velkým maximem populace a stavem donesených nebo nakrmených zásob. Včelstva by neměla být v pozdním létě a také na podzim vystavena žádnému nepříznivému tlaku, tj. péči o plod a tlaku potravy. Malý prostor, málo potravy a špatné větrání nemohou v této sestupné fázi stimulovat vytvoření silného zimního včelstva. Variabilnost velikosti včelstev, jako druhu hmyzu, zajišťovala vzhledem k rozdílnosti snůškových podmínek v jednotlivých létech jejich přežití a to již miliony let před člověkem. Jak se s tím včelař vyrovná? Poměrně jednoduše včelami tzv. zakonzervovanými z jarních a letních přebytků v oddělcích a smetencích a následným zpětným spojováním s kmenovými včelstvy. Na včelnici je tedy vše skoro hotovo a na vlastních včelstvech se nedá již nic změnit. Zpytujme tedy své svědomí, co jsme udělali a neudělali dobře a co zbytečně. Jak jsme připraveni na další rok a co budeme muset zlepšit, či lépe, zjednodušit. 14 MODERNÍ VČELAŘ PODZIM 2004

16 Včelnice v podletí a na podzim Říjen (október) první mrazíky a poslední zásahy do včel V prvním podzimním měsíci se již vyskytují noční mrazíky, zejména ke konci měsíce. Klesne-li teplota pod 10 C, včelstva se stahují do zimního hroznu, který v teplejších dnech opět rozpouštějí. Líhne se poslední plod a v teplých dnech se ještě včelstva proletují. Neztrácejí příležitost vyprázdnit svůj výkalový vak před zimní hygienickou přestávkou. Poslední trubci jsou nemilosrdně vyhnáni. Včelstva v těchto dnech ještě donášejí pyl a propolis. Koncem první říjnové dekády už můžeme začít s léčením včelstev proti varroáze fumigací. U nástavkových úlů se osvědčila také fumigace spodem, pokud mají úly vysoký podmet. Fumigační pásek se upevní na stojánek z drátu, takže volně visí. V horním otevřeném očku pozorujeme po zapálení, kdy dosáhne kouř horního nástavku. Pak očko uzavřeme. Léčení aerosolem, při teplotách pod 10 C, je možno provádět přizpůsobenou hubicí přístroje a očky v nástavcích. Také tady nám očko v nejvzdálenějším nástavku prozradí, zda je již celý úl naplněn aerosolem. Vždy druhý den po léčení kontrolujeme spad roztočů na podložce a tím stupeň napadení. Při léčení je důležité odstranění posledních roztočů uvolněných z posledního zavíčkovaného plodu. Čím méně roztočů přežije, tím pomaleji se budou množit v příštím roce. Přeživší roztoči mohou také způsobit rezistenci na používané léčivo. Proto léčení provádíme důsledně dle přiloženého návodu a pokynů veterinářů. Jakmile nastanou chladné dny, zabezpečíme dolní česno proti vnikání hlodavců snížením jeho výšky nebo vložením pásku mateří mřížky. Horní otevřené očko zabezpečíme před zimními návštěvami sýkorek. Stačí zavěšený kousek plechu nebo destičky z plastické hmoty z víka. Provedeme to tak, aby včely mohly vyletovat a sýkorky nemohly k otvoru, resp. jej neviděly. Dušičkový chomáč: naše včelí obydlí nepřirovnávejte ke svému lidskému! V měsíci listopadu již nastává skutečně dlouhá doba relativního klidu ve včelstvu. Je to však jen zdánlivý klid. Včelstvo ani v této době není nečinné, jak si mnohdy myslí laik. Na včelnici probíhá poslední doléčení varroázy. Po jeho skončení je do podmetu opět vložena očištěná podložka, pro zimní odběr měli k diagnostice účinnosti provedeného léčení. V podzimních a předjarních bezletových dnech máme možnost obnovit konzervaci tenkostěnných úlů lazurovacími laky. Učiníme tak vždy jednou za 2 3 roky. Ekologické včelaření si přitom žádá výhradně ekologické nátěrové hmoty! Včelám se nic nestane a lak do druhého dne zaschne. Včelstva nyní potřebují až do jarního rozkvětu třešní klid. Obzvláště v zimních měsících dochází včelař pravidelně ke včelám (stačí jednou za 14 dní) a přesvědčuje se o tomto klidu. Již nyní odstraní případné větvičky stromů a keřů, které by za větru mohly tento klid trvale rušit. Dohlédne na sýkorky, hlodavce a jinou zvěř, či ptáky a učiní nápravu. Spokojené bzučení v úlu mu signalizuje, že je vše v pořádku. JEDINEC NEPŘEŽIJE Jestliže včelstvo během roku využívá také teplo z vnějšku teplý vzduch a sluneční záření, tak s poklesem vnějších teplot tato pomoc zmizí. Na rozdíl od teplokrevných živočichů, samotná včela při poklesu teploty pod 7 C ztuhne a umírá. V zimním společenství využívají včely tzv. sociální teplokrevnosti a dokáží teplotu regulovat jak směrem nahoru, tak i dolů a přizpůsobit ji svým požadavkům. Jen tak mohou včely ve větším počtu přežít chladna, zatímco jednotlivé včely rychle umírají. Včely vlastní vysoce vyvinutou schopnost vjemu teploty v rozsahu desetiny stupně. Smyslové orgány vnímání teploty jsou v tykadlech. Včelstvo v nástavkovém úlu se proti smrtícímu chladu uzavírá do zimního hroznu, kde Poté, co příroda přestane včely lákat na sladké šťávy a venkovní teploty poklesnou, ustává postupně i vyletování včel z úlu. Ty se naopak stávají středem pozornosti různých vetřelců Foto: Petr Texl MODERNÍ VČELAŘ PODZIM

17 Včelnice v podletí uchovává minimální teplotu pro přežití matky a v předjaří pak teplotu pro výchovu prvního plodu. ZIMNÍ CHOMÁČ DOKONALÁ IZOLACE Změny tvaru a hustoty zimního hroznu mění také jeho izolační vlastnosti a zmenšují tak tepelné ztráty. Natěsnání včel a naježení jejich tělesných ochlupení v plášti hroznu způsobuje uzavření vzduchových mezer a vzniká velmi účinná izolační vrstva asi 2 7 cm silná (dle síly včelstva). Také rozdělení zimního hroznu mezi plásty redukuje tepelné ztráty. Včely jsou takto uspořádány mezi plásty ve vrstvách, přičemž pouze málo včel na okraji je vystaveno chladnému vzduchu okolí. Ostatní včely zalézají do prázdných buněk plástů, resp. jsou v plástových uličkách chráněny včelami, které vytvářejí plášť. Takto vzniká pouze velmi malá povrchová plocha hroznu a tepelné ztráty konvekcí a zářením jsou minimální. Velký zimní hrozen má těsnější a silnější izolační vrstvu a menší hodnotu vedení tepla než malý. Nejdůležitějším zdrojem tepla jsou dospělé včely, které činností svých letových svalů vyrábějí teplo a toto odevzdávají svému okolí. Energii k výrobě tepla získávají konzumací glycidových zásob. K uchování tepla zimního společenství přispívají i vzduchem naplněné buňky na okrajích plástů, tzv. izolační zóna. Tato, dle Otevřená očka v nástavcích jsou pro zdárné přezimování velmi důležitá. Zajišťují dostatečný přívod vzduchu a usnadňují zimní prolety při krátkodobém oteplení nad 8 C. Při nich včely vyprázdní své výkalové vaky a nehrozí nebezpečí kálení v úlu Foto: Petr Texl Southwicka (1988) redukuje náklady na topení až o 20 %. ŠEST TÝDNŮ BEZ PŘÍJMU POTRAVY! S tvorbou zimního hroznu a výrobou tepla začínají včelstva již při teplotách pod 15 C. S dále klesající teplotou stává se zimní hrozen stále těsnější a jeho plocha povrchu, přes kterou je pasivně vyzařováno teplo, se zmenšuje. Pasivní ztráty jsou velice ovlivněny velikostí hroznu a tím počtem zazimovaných včel. V praxi to znamená, že velká včelstva mají menší potřebu topení než malá včelstva, což se projeví také v relativně menší spotřebě potravy na jednu včelu. Včela ve vnitřním hroznu, s plným medným váčkem, může vydržet až 16 dní bez příjmu potravy. V chladné okrajové zóně, vzhledem k její nepatrné životní aktivitě až třikrát tak dlouho. To je přibližně jeden a půl měsíce zimního klidu, než ji hlad, nikoliv zima, donutí vtlačit se do teplého hroznu a přenechat studenou okrajovou zónu jiným včelám (Farrar 1952). VČELY V ÚLU NETOPÍ Čím větší je průměr zimního hroznu, o to více může být udržován chladnější povrch. Včelstvo nevytápí svůj úl (výzkum Ministerstva zemědělství USA, 1932). Malé oplozovací včelstvíčko nemá proto žádné šance k přežití zimy ani v dobře izolovaných úlcích, protože jednoduše nemůže vytvořit žádný dostačující izolační obal a průběžně vyzařuje příliš tepla. Pro dobré přezimování je tedy v prvé řadě důležitá velikost zimního hroznu alespoň pět tisíc včel (Liebig 1997) a kvalita zimních, dlouhověkých včel, jejichž předpoklad se tvoří již od konce července. Teploty uvnitř hroznu se v zimě pohybují kolem 20 C. Podle Bretschka (1985) dochází v průběhu zimování k tzv. tepelným skokům. V intervalu asi 22 hodin dochází během krátkého času k značnému vzestupu teploty, po určitou dobu. Během tohoto teplotního zvýšení mohou včely přenést svoje zásoby a dokonce změnit plástové uličky. Čím níže klesá venkovní teplota, tím častěji se vyskytují teplotní skoky. Rovněž během pročišťovacího proletu byl zaznamenán dlouho trvající vzestup teploty. K tomu dochází i při každém mechanickém rušení. Z častého rušení a proletů v zimě mohou vzniknout včelstvu těžké zdravotní následky. Také jižní svahy, s teplým mikroklimatem, jsou špatné k přezimování včel. Velmi chladná místa přinášejí stejné problémy. a na podzim PŘEDČASNÉ ZIMNÍ PLODOVÁNÍ JEN MRHÁ ZÁSOBAMI Vznikne-li v průběhu zimování nadprůměrně vysoká teplota v jádře hroznu, může dojít k předčasnému plodování také uprostřed zimy. Jestliže pak včelstvo nemůže zakladené plochy dostatečně vyhřívat, bude plod včelami opět odstraněn. Zbytečně promarněná krmná kašička bude pak chybět v předjarním rozvoji. Silná a stanovišti přizpůsobená včelstva mohou lépe kontrolovat teplotu než slabá a nepřizpůsobená včelstva, což má také vliv na jejich zdravotní stav. Zde se nabízí otázka, zda člověk svým přirovnáváním včelího úlu k lidskému obydlí v dobrém úmyslu spíše včelám neškodil. Každá izolace včel od přírodního prostředí a také malá česna snižují přirozenou orientační schopnost včel na stav počasí, kterému musí přizpůsobit svoji aktivitu. Uteplování včelstev a s tím související přesunutí úlů do teplodržných včelínů je již překonané. Ke slovu se opět hlásí jednoduché dřevěné úly volně vystavené. Foto: Patrik Novotný 16 MODERNÍ VČELAŘ PODZIM 2004

18 DOTACE VČELAŘŮM V ČR Ministerstvo zemědělství České republiky, na základě zákona č. 252/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, poskytuje všem včelařům, bez ohledu na jejich členství v ČSV, dotaci 1. D. Podpora včelařství. Jejím účelem je zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin. Dotace může být vyplacena na včelstvo, které je v příslušném roce zazimováno na území ČR. Dotace je neinvestiční a její výše je do 150 Kč na jedno včelstvo, zazimované v odpovídající síle podle následující tabulky: Rámková míra Minimální počet obsednutých plástů Rámková míra Minimální počet obsednutých plástů 44,8 x 15, x ,8 x 18, x ,8 x 23, x x x x 27,5 6 Dotace se poskytne prostřednictvím Českého svazu včelařů a jeho organizačních složek (dle jmenného seznamu včelařů a počtu chovaných včelstev v příslušném roce). Včelař člen ČSV, podává žádost u základní organizace Českého svazu včelařů jejímž je členem. Včelař, který není členem ČSV, ji podá u té základní organizace ČSV, na jejímž území má umístěna včelstva, a to nejpozději do včetně. Až ZO ČSV obdrží peníze na svůj účet, vyzve žadatele k jejich převzetí. Pokud si včelař nemůže dotaci převzít osobně, může pověřit jinou osobu plnou mocí k převzetí částky. ZO ČSV může také požadovanou částku zaslat poštovní poukázkou, nebo převodem na účet včelaře. Upozorňujeme, že dotace se daní tím, že se připočte k ostatním příjmům! Medomety nové generace se zrodily v ČR. V Evropě je o ně velký zájem (1. část) První číslo časopisu MODERNÍ VČELAŘ zima 2004 přineslo informaci o našem posledním poznatku technické možnosti nového pohonu medometu. Ten dokáže podstatně zrychlit vytáčecí čas, takže zvratné šesti a vícerámkové se svou rychlostí a kvalitou vytáčení mohou dostat i před radiální mnoharámkové medomety. O tom dnes již není pochyb a pro mne je to samozřejmost. Tuto možnost ale nevyužíváme z plných 100 %. Umíme to s první počítačovou verzí, kde jsme se s vytáčecími časy dostali bez problémů i pod 2 min., dokonce i na 1 1,5 minuty celkového vytáčení, ale pro její složitost ovládání je už dále nevyrábíme. Je však pochopitelné, že někteří extrémnímu času nevěří. V současnosti vyrábíme pomalejší pohony ale s jednodušším ovládáním. Garantovaný čas je 3 5 minut pro běžné medy i vychladlé plásty. Jsem zvyklý fakta osobně ověřit a teprve potom publikovat. Ohledně technických zkoušek v naší výrobě máme vynikající možnosti medomety prověřit. Nicméně konečné závěry lze dělat až z použití medometu v praxi. Proto se obracím na známé včelařské provozy s prosbou o vyzkoušení medometů. Po úspěšných testech na včelnici mého otce jsme rychlost a kvalitu vytáčení přijeli otestovat na některé známé včelnice Včelnice Vlastimila Protivínského, 50 včelstev Rámková míra cm, světlý a smíšený med, vychladlý po vložení výkluzů a po převozu. Přítomni byli další tři včelaři. V. Protivínský k tomu dodává: Zkoušeli jsme, zda je možné kvalitně vytočit plásty květového medu šestikazetovým medometem za 2 minuty. Do každé kazety jsme vložili dva plásty rámkové míry cm, celkem tedy 12 plástů zavíčkovaných asi ze dvou třetin. Medné nástavky byly den předem odděleny výkluzy a na místo vytáčení převezeny ze vzdálenosti asi 10 km. Byly tedy již vychladlé, polovina z nich dosud nezakladených - tzv. panenských. Celkem jsme vytočili 20 nástavků, tedy 220 rámků. Všechny byly vytočeny absolutně do sucha a ani jeden plást nebyl poškozen. Včelařská farma Jana Kolomého, 600 včelstev Rámková míra vytáčených plástů byla cm. Použili jsme šestirámkový medomet typ A ,5. Jednodušší ovládání regulace, poslední verze. Jan Kolomý se dnes na testy dívá takto: Medomet od pana Vodičky používáme již druhým rokem a můžu konstatovat, že nemá chybu. Pokud má někdo více včelstev, tak se bez takového neobejde, hlavně komerční včelaři ne. Dosud jsme používali radiální 24rámkový medomet ve vytáčecím voze a o něm můžu říci, že se dá dobře použít pro běžné světlé medy, tedy řepku aj. Radiální medomet je v tomto případě o 50 až 100 % rychlejší než zvratný šestirámkový. Ale u medovice je situace zcela opačná. Tady je radiální pomalý nebo dokonce úplně nepoužitelný. Proto používáme radiální medomet pro světlé medy a pokud přijde koncem léta medovicová snůška, přijde ke slovu právě zvratný medomet. V naší oblasti často medují modříny a donesený med rychle krystalizuje. V roce 2002 byla i naše farma postižena touto melecitózní snůškou. Tehdy mi zvratný medomet hodně pomohl, protože tento med nejde ven z plástů jinak než v tangenciálním směru. Jaroslav Vodička (pokračování v příštím čísle) MODERNÍ VČELAŘ PODZIM

19 100 LET ADAMCOVY MÍRY LET ADAMCOVY MÍRY Ing. Petr Texl František Adamec ( ) (3. díl) V třetím a závěrečném díle našeho seriálu věnovaného stoletému výročí Adamcovy míry cm si přiblížíme velikost osobnosti Františka Adamce. Do včelařské vědy a praxe zasahuje přímo dějinně a osudově v roce 1904 zavedením tzv. Adamcovy míry a zavádí tím zdravý amerikanismus do našeho včelařství. Ve své době znala Adamce každá vědecká včelařská instituce světa. Ve světové organizaci Apis-Clubu v Londýně byl zapsán na druhém místě. František Adamec se narodil v Nemojanech u Vyškova roku Gymnasium i bohosloví studoval v Brně. Ještě jako bohoslovec si zamiloval včelu. Když skončil studium teologie a stal se kaplanem v Bystrci u Brna, věnoval se praktickému včelaření a hlavně se seznamoval s veškerou včelařskou literaturou. Po víceleté praxi začal přispívat i do časopisu Brněnská včela, později se stal jejím hlavním redaktorem. Napsal mnoho cenných článků a sloupků i do časopisu Český včelař. V období činorodé včelařské činnosti František Adamec onemocněl těžkou tuberkulózou plic a hrtanu a čtyři roky se léčil v jižních krajích Evropy. Léta trávil ve Štýrsku, Solnohradsku, Tyrolsku a Bavorsku, zimy pak prožil v Meranu, Gorici, Istrii a severní Itálii. Ve všech těchto krajích se seznámil se způsoby včelaření a s pokrokovými včelaři. Ze všech uvedených míst psal o nabytých zkušenostech do různých německých, polských a českých včelařských časopisů. V roce 1897 se vrací domů na Moravu. Je ustanoven kaplanem v Dalešicích, kde zakládá včelařský spolek. Po půl roce opět mění místo, neboť se stává farářem v Havraníkách u Znojma. Přestože to tehdy byla farnost zcela německá, získal si důvěru místních lidí a setrval tu deset let. V tomto tichém zátiší tzv. Moravské Itálie se aktivně věnoval včelaření a čilé publikační činnosti. Napsal mnoho článku o včelaření zvláště do časopisů Moravská včela, Český Včelař a dále do německých Dobová fotografie Fr. Adamce otištěná v časopise Moravská včela a dalších slovanských časopisů. Napsal také dílo Právo včelařské. Právě tady v Havraníkách se zrodila tzv. Adamcova rámková míra cm v té době nazývaná Zlatým středocestím. Jeho matka, která mu po ovdovění vedla domácnost, si nemohla v německém prostředí zvyknout. Na její přání tedy roku 1907 přešel na faru do Nikolčic u Hustopečí. První návštěva v novém působišti vedla za včelami do nedalekých Divák k bratrům Mrštíkovým. Na novém působišti našel František Adamec, stejně jako v Havraníkách, výborné přírodní podmínky. Stal se propagátorem pěstování vičence jako zdroje včelí pastvy a zároveň jako výhodné pícniny. A když na začátku minulého století podlehly révokazné kalamitě pravokořenné vinohrady, prosazoval mezi rolníky pěstování štěpované vinné révy. Roku 1916 jej biskup přeložil na horkou půdu poněmčené Břeclavi, aby zde pomáhal české věci. Dočkal se tu státní samostatnosti a počeštění města. Včelařství zde ovšem bylo ztíženo. Jednak nedostatkem pastvy, jednak hromadným hynutím včel v místním cukrovaru. V roce 1923 se František Adamec vrátil do farnosti, kde začínal do Bystrce u Brna. Tady o třiadva cet let později svůj plodný život ukončil. Pobyt v cizině a získané včelařské poznatky z cizích krajů zásadním způsobem ovlivnily myšlení Františka Adamce v úlové otázce a v moderním pojetí včelařství. Sám Adamec kdysi napsal: Pobyt za hranicemi mi dal podnět k práci pro nové směry v našem včelařství. Podnět zde byl, ale práce sama byla ryzí, původní, zcela naše, česká, nezměrná do hloubky a šíře. Jeho znalosti jazykové a nevídaná píle jej přivádějí do styku s ostatním včelařským světem. Přispívá do cizích odborných časopisů, je v čilém dopisování se včelaři celého světa, jen proto, aby zkoumal vše, co se ve včelařském světě děje, a aby po rozdělení zrna od plev použil kladů pro zvelebení domácí vědy a praxe a zároveň aby v cizině šířil znalosti o svém drahém národě, který tolik 18 MODERNÍ VČELAŘ PODZIM 2004

20 miloval. V plemenném chovu je tvůrcem seskupení Družina, kterému dává pracovní náplň pro zušlechtění a hospodářskou zdatnost tmavé domácí včely. Tyto poznatky František Adamec nejvíce uplatnil v době, kdy celé středoevropské včelařství přecházelo z úzkovysoké míry na nízkoširokou. Vědělo se, že v Americe už 50 let funguje nástavkový, horem přístupný Langstrothův úl s velkým nízkoširokým rámkem. František Adamec byl mezi těmi osvícenými včelaři, kteří doporučovali americký Langstroth převzít celý do detailů (viz MODERNÍ VČELAŘ 3/2004). To se však nepodařilo prosadit. Byla tu velká obava včelařů o využití starého vystavěného díla. A tak vznikl kompromis na sjezdu včelařů v Brně v roce 1904 byla schválena nová míra úlových rámků cm. Staré rámky s dílem o velikosti cm se daly využít (3 13 cm = 39 cm). Nový rámek cm byl určen do horem přístupných nástavkových úlů, tzv. amerikánů, což jak všichni víme, se neprosadilo. Sám velký propagátor a výrobce včelařských potřeb Švarc se svým nástavkovým úlem Hospodář neuspěl a začal vyrábět tehdy žádané, zadem přístupné Budečáky na míru cm. Je zajímavé (až možná symbolické), že několik stovek metrů od fary v Havraníkách, kde před 100 lety František Adamec včelařil a sepisoval pokrokové včelařské články, dnes stojí včelnice s originálními americkými Langstrothy. Chovatel v nich dosahuje výnosy, za které by se nemuseli stydět ani současní včelaři na Praze 6. Kdyby nyní František Adamec žil, určitě by V současnosti opuštěná fara v Havraníkách, kde před sto lety František Adamec působil z toho měl radost a na včelnici by za včelařem zašel na kus řeči. Děkuji Mgr. Lucii Doubkové za materiály o Fr. Adamcovi objevené v brněnských knihovnách a archivech. Není úl jako úl podruhé Jiří Bořík MODERNÍ VČELAŘ PODZIM