Právnická fakulta Masarykovy univerzity POSTAVENÍ KRAJSKÝCH HYGIENICKÝCH STANIC A JEJICH ČINNOST

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva Bakalářská práce POSTAVENÍ KRAJSKÝCH HYGIENICKÝCH STANIC A JEJICH ČINNOST Martina Ježová, DiS 2007 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Postavení krajských hygienických stanic a jejich činnost zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.

2 Děkuji touto cestou JUDr. Janě Jurníkové, Ph.D. za konzultace a připomínky, které mi při přípravě bakalářské práce poskytla. 2

3 Obsah I. Úvod 5 II. Obecné vymezení státní správy na úseku zdravotnictví 8 II.1. Pojem zdravotnictví 8 II.2. Organizace státní správy na úseku zdravotnictví 8 II.3. Ochrana veřejného zdraví 9 II.3.1. Pojem ochrana veřejného zdraví 9 II.3.2. Orgány ochrany veřejného zdraví 10 III. Krajské hygienické stanice 12 III.1. Charakteristika krajských hygienických stanic 12 III.2. Působnost a pravomoc krajských hygienických stanic 12 III.2.1. Činnost krajských hygienických stanic 12 III.2.2. Postavení krajských hygienických stanic jako dotčeného správního úřadu 13 III.2.3. Oprávnění a povinnosti zaměstnanců krajských hygienických stanic jako orgánu ochrany veřejného zdraví 14 III.3. Odbory krajských hygienických stanic 16 IV. Právní předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví a jejich uplatnění v praxi hygienických stanic 20 V. Správní řízení 22 V.1. Charakteristika správního řízení 22 V.2. Zahájení správního řízení 23 V.3. Oznámení o zahájení správního řízení 23 V.4. Účastníci správního řízení 24 V.5. Podklady pro vydání rozhodnutí 25 V.6. Vydání rozhodnutí 25 V.7. Usnesení 27 V.8. Závazná stanoviska 27 VI. Opravné prostředky 30 3

4 VII. Sankce 32 VII.1. Ukládání sankcí 32 VII.2. Vymáhání sankcí 33 VIII.Závěr 34 Cizojazyčné resumé 37 Seznam použitých pramenů 38 4

5 I. Úvod Oblast hygienické služby neprodělala do roku 2000 mnoho výrazných změn. Její činnost byla po několik desítek let prováděna v souladu se zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o péči o zdraví lidu ) a příslušných hygienických norem. Ve zmiňovaném roce 2000 došlo k prvnímu zásadnímu průlomu v oblasti výkonu hygienické služby. Dne 14.července téhož roku byl přijat zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně veřejného zdraví ), který nahradil výše zmiňovaný zákon o péči o zdraví lidu. Tímto však zákon o péči o zdraví lidu nepozbyl platnosti, ale s účinností 1 nového zákona byla zrušena ta ustanovení, která upravovala povinnosti osob v ochraně zdravých životních podmínek a soustavu orgánů hygienické služby, jejich pravomoc a působnost. Rovněž byl zrušen 4 a 75 citovaného zákona, upravující postavení orgánu hygienické služby jako dotčeného orgánu státní správy ve věcech upravených stavebním zákonem, tj. bylo zrušeno oprávnění k vydávání závazných posudků k vymezenému okruhu opatření. Od tohoto dne rovněž přestaly platit všechny dosavadní hygienické předpisy a normy a byly nahrazeny vyhláškami a vládními nařízeními, které blíže specifikují práva a povinnosti fyzických a právnických osob uvedených v zákoně o ochraně veřejného zdraví. Zákon o ochraně veřejného zdraví přinesl řadu významných změn. V prvé řadě zvýšenou odpovědnost vlastníků a provozovatelů, do jejichž povinností nyní patří mimo jiné prokazovat, že výrobky a činnosti uvedené v zákoně odpovídají požadavkům ochrany veřejného zdraví a za druhé podstatné zvýšení pravomoci orgánů ochrany veřejného zdraví. Zcela nové a podstatné jsou rovněž sankční pravomoci, kterými krajské hygienické stanice disponují. Novým zákonem je orgán ochrany veřejného zdraví rovněž oprávněn vykonávat státní zdravotní dozor vůči fyzické osobě při její podnikatelské činnosti nebo právnické osobě a za nesplnění nebo porušení povinností stanovených zákonem o ochraně veřejného zdraví uložit pokutu. 2 1 Tj Kasal, J. Co nového přináší zákon o ochraně veřejného zdraví [citováno 8.března 2007]. Dostupný z: 5

6 V preventivním hygienickém dozoru i nadále orgány ochrany veřejného zdraví uplatňují připomínky, stanoviska a požadavky ve stavebním řízení jako dotčený správní úřad a jsou nadále oprávněni provádět další úkoly, které jim přiznává zákon o ochraně veřejného zdraví a o kterých bude dále pojednáno. Další významnou změnou v oblasti ochrany veřejného zdraví je zřízení krajských hygienických stanic v souladu s ustanovením 82 zákona o ochraně veřejného zdraví, které proběhlo k v rámci reformy veřejné správy. Tímto krokem došlo ke zrušení funkcí okresních a krajských hygieniků a v souvislosti s tím i okresních hygienických stanic a přechodu pracovně právních vztahů na nově vzniklé krajské hygienické stanice. Rovněž došlo k rozdělení činnosti ochrany veřejného zdraví do dvou oblastí, a to na výkon státní správy a státního zdravotního dozoru, který zajišťují zmíněné krajské hygienické stanice a poskytování služeb, které zajišťují zdravotní ústavy. 3 V každém kraji byly takto vytvořeny dvě instituce s vlastním managementem, správou majetku a i vlastním financováním. 4 Krajské hygienické stanice jsou správními úřady 5, v jejichž čele stojí ředitel a v místech bývalých okresních hygienických stanic byla zřízena územní pracoviště v čele s vedoucím územního pracoviště. Náplň činnosti, kterou do té doby vykonávali okresní a krajští hygienici se se změnou struktury zásadně nezměnila. Zdravotní ústavy jsou zdravotnickými zařízeními 6, jejichž statutárním orgánem je ředitel jmenovaný a odvolávaný na návrh hlavního hygienika ministrem zdravotnictví. Zdravotní ústavy jsou příspěvkovými organizacemi. 7 Cílem mé bakalářské práce bylo vymezení současného postavení krajských hygienických stanic v organizačním systému veřejné správy, jejich pravomoci a působnosti v souladu s platnou právní úpravou se zaměřením na správní řízení, která jsou v jejich kompetenci vedena. Na závěr jsem se pokusila poukázat na nedostatky, které shledávám v právní úpravě uspořádání orgánů ochrany veřejného zdraví a také v činnosti krajských hygienických stanic. 3 Náplň činnosti Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě [citováno 5.března 2007]. Dostupný z: 4 Mikulová, O. Nové uspořádání orgánu ochrany veřejného zdraví dané zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů [citováno 12.ledna 2007]. Dostupný z: odst.1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 6 86 odst.3 zákona č. 258/2000 Sb odst.1 zákona č. 258/2000 Sb. 6

7 Bakalářskou práci jsem začala zpracovávat na počátku roku 2007 a při jejím psaní jsem vycházela především z platných právních předpisů v oblasti ochrany veřejného zdraví, vlastních zkušeností z praxe a dostupné literatury. V textu jsem použila i informace získané z elektronických pramenů. 7

8 II. Obecné vymezení státní správy na úseku zdravotnictví II.1. Pojem zdravotnictví Pojem zdravotnictví je pojmem zahrnujícím systém zdravotnických služeb, resp. péče o zdraví, společně se systémem zdravotnických zařízení a dalších zdravotnických organizací, uspořádaných do soustavy zdravotnických zařízení, které tuto péči poskytují. 8 Správa na úseku zdravotnictví je součástí veřejné správy České republiky. Jedná se takové odvětví veřejné správy, které díky svému zaměření vyžaduje a předpokládá součinnost s dalšími odvětvími veřejné správy. 9 Výkon veřejné správy na úseku zdravotnictví je zaměřen na realizaci opatření směřujících k péči o zdraví, včetně ochrany a podpory tzv. veřejného zdraví. II.2. Organizace státní správy na úseku zdravotnictví V organizaci správy na úseku zdravotnictví se projevuje jednak to, že správa zdravotnictví je diferencována vertikálně, resp. úrovňově a dále i to, že se na ní podílí jak orgány státní správy, tak subjekty samosprávy. Ústředním orgánem státní správy na úseku zdravotnictví je Ministerstvo zdravotnictví, do jehož působnosti patří centrální výkon státní správy pro zdravotní péči, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědecko-výzkumnou činnost, zdravotnická zařízení v přímé řídící působnosti, vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod, léčiva a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí, zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém. Součástí Ministerstva zdravotnictví je rovněž Český inspektorát lázní a zřídel. 10 Ministerstvo zdravotnictví přitom postupuje v součinnosti s ostatními ústředními orgány, přičemž zvláštní postavení a úkoly na tomto úseku přísluší Ministerstvu obrany a Ministerstvu vnitra. 8 Průcha, P., Pomahač, R. Lexikon správní právo. Ostrava: Nakladatelství Jiří Motloch Sagit, 2002, s Kliková, A. In Jurníková, J., Skulová, S. a kol. Správní právo - zvláštní část. 5.vydání. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2006, s zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, ve znění pozdějších předpisů 8

9 Na územní úrovni potom veřejnou správu přísluší vykonávat obcím a krajům. V těchto případech platná právní úprava diferencuje mezi výkonem státní správy a samosprávy. Státní správu vykonávají obce s rozšířenou působností a v některých otázkách kraje, samosprávu pak v příslušném rozsahu na svých úrovních kraje a obce. V otázkách ochrany veřejného zdraví pak na územní úrovni přísluší vykonávat státní správu krajským hygienickým stanicím. Na správě zdravotnictví se dále podílejí subjekty tzv. profesní samosprávy, jimiž jsou Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora a Česká lékárnická komora. II.3. Ochrana veřejného zdraví II.3.1. Pojem ochrana veřejného zdraví Ochrana veřejného zdraví je zvláštní formou zdravotní péče. Veřejným zdravím se rozumí zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Ochrana a podpora veřejného zdraví je pak souhrn činností a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací, vzniku nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch zdraví a dozoru nad jeho zachováním. Ohrožením veřejného zdraví je stav, při kterém jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních, životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné riziko poškození zdraví. 11 Ochrana a podpora veřejného zdraví zahrnuje : - péči o životní a pracovní podmínky (nakládání s vodou a výrobky přicházejícími do přímého styku s vodou, koupališti a saunami, podmínky pro výchovu, vzdělávání a zotavení dětí a mladistvých, podmínky vnitřního prostředí stavby a hygienické požadavky na venkovní hrací plochy pro hry dětí, hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, hygienické požadavky na provoz zařízení epidemiologicky závažných a ubytovací služby, 11 2 zákona č. 258/2000 Sb. 9

10 hygienické požadavky na předměty běžného užívání, ochrana před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením, ochrana zdraví při práci a nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky) - předcházení vzniku a šíření infekčních chorob (očkování, ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace, postup při výskytu infekčního onemocnění včetně virových nákaz) 12 II.3.2. Orgány ochrany veřejného zdraví Státní správu na úseku ochrany veřejného zdraví vykonávají : - Ministerstvo zdravotnictví - krajské hygienické stanice - Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra - Ministerstvo dopravy - Ministerstvo pro místní rozvoj - Ministerstvo životního prostředí - krajské úřady Soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví tvoří výše citované Ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. 13 Zbývajícím orgánům veřejné správy zákon stanovuje úkoly v oblasti hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí. Ministerstvo zdravotnictví Jedná se o ústřední orgán státní správy při výkonu činností na úseku zdravotnictví a tedy i na úseku ochrany veřejného zdraví, kde řídí a kontroluje výkon státní správy a odpovídá za tvorbu a uskutečňování národní politiky na úseku ochrany veřejného zdraví, dále řídí a kontroluje krajské hygienické stanice a rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských hygienických stanic, zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti a plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv v ochraně veřejného zdraví, řídí očkování, nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího 12 Zákon č. 258/2000 Sb zákona č. 258/2000 Sb. 10

11 vzniku a mimořádná opatření k ochraně zdraví fyzických osob při výskytu nebezpečných a z nebezpečnosti podezřelých výrobků a nejakostních či z porušení jakosti podezřelých vod, při živelných pohromách a jiných mimořádných událostech, nařizuje ochranná opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze zahraničí, na žádost krajské hygienické stanice dává povolení k mimořádnému očkování, sestavuje celorepublikové programy ochrany a podpory veřejného zdraví, uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizace, přezkoumává kontrolní plány sestavené krajskými hygienickými stanicemi, koordinuje činnost a spolupráci s jinými státními a nestátními orgány a organizacemi. Pro výkon státního zdravotního dozoru je Ministerstvo zdravotnictví oprávněno stanovit orgánům ochrany veřejného zdraví rozsah a četnost kontrol a konkretizaci pracovních postupů. V Ministerstvu zdravotnictví se zřizuje funkce hlavního hygienika České republiky, který ve věcech ochrany veřejného zdraví vystupuje jako orgán Ministerstva zdravotnictví. Hlavního hygienika České republiky jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. 14 Krajské hygienické stanice Krajské hygienické stanice se řadí mezi základní orgány správy na úseku zdravotnictví. Jejich činnost je zaměřena k výkonu specializovaných úkonů v ochraně veřejného zdraví a jsou tudíž označovány jako tzv. zařízení ochrany veřejného zdraví. Současně také poskytují zdravotní péči. Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra Úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru v ozbrojených silách a ozbrojených bezpečnostních sborech, s vyjímkou Vězeňské služby České republiky, a nad jimi užívanými objekty vykonávají podle zákona o ochraně veřejného zdraví Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vnitra plní úkoly státní správy v ochraně podle zákona o ochraně veřejného zdraví i pro Bezpečnostní informační službu a Hasičský záchranný sbor zákona č. 258/2000 Sb zákona č. 258/2000 Sb. 11

12 III. Krajské hygienické stanice III.1. Charakteristika krajských hygienických stanic Krajské hygienické stanice jsou správními úřady na úseku státní správy ochrany veřejného zdraví, jejichž působnost stanoví zákon o ochraně veřejného zdraví. Krajské hygienické stanice jsou tedy orgány ochrany veřejného zdraví, které byly zřízeny na základě 82 zákona o ochraně veřejného zdraví ve všech 14 krajích v souladu s ústavně zakotveným územněsprávním rozdělením území České republiky. Jejich správní obvody a sídla jsou stanoveny přílohou č.2 k citovanému zákonu. Hygienické stanice jsou organizačními složkami státu, tedy organizacemi rozpočtovými. Zřizovatelem krajských hygienických stanic je Ministerstvo zdravotnictví. Ve svých územních obvodech vykonávají činnost prostřednictvím územních pracovišť, jejichž seznam je uveden v příloze č.3 zákona. V čele krajské hygienické stanice je ředitel jmenovaný ministrem zdravotnictví, činnost v rámci územního pracoviště řídí vedoucí územního pracoviště, který disponuje jen nepatrnými pravomocemi. Jeho úkolem je především zajistit chod územního pracoviště. Vedoucího územního pracoviště jmenuje ředitel příslušné krajské hygienické stanice. III.2. Působnost a pravomoc krajských hygienických stanic III.2.1 Činnost krajských hygienických stanic Krajským hygienickým stanicím v souladu s platnou legislativou náleží : - vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví - vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a plněním dalších povinností stanovených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy a rozhodnutím nebo opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů - rozhodovat na návrh zaměstnavatele nebo osoby podnikající podle zvláštního právního předpisu nebo z vlastního podnětu ve věcech kategorizace prací - stanovit rizikové práce 12

13 - stanovit zaměstnavateli nebo osobě podnikající dle zvláštního právního předpisu pro výkon rizikových prací minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních podmínek, minimální náplň a termíny periodických, vstupních a výstupních lékařských preventivních prohlídek, lékařské preventivní prohlídky po skončení rizikové práce - stanovit zaměstnavateli způsob a minimální četnost sledování zátěže organismu zaměstnanců vykonávajících rizikové práce faktory pracovních podmínek - plnit úkoly dotčeného správního úřadu - projednávat přestupky na úseku ochrany veřejného zdraví - nařizovat mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku - stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek a metodu jeho stanovení v pracovních podmínkách - vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zajistit závodní preventivní péči - spolupracovat se správními úřady a s orgány samosprávy při tvorbě zdravotní politiky - podílet se na úkolech integrovaného záchranného systému 16 Krajské hygienické stanice jako orgány ochrany veřejného zdraví jsou v rozsahu své působnosti vybaveny pravomocí k výkonu tzv. státního zdravotního dozoru. Státní zdravotní dozor vykonávají jednotlivé orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu stanoveném zákonem. 17 Při výkonu tohoto dozoru mají tyto orgány postavení správního úřadu a postupují dle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o státní kontrole ). III.2.2. Postavení krajských hygienických stanic jako dotčeného správního úřadu Krajské hygienické stanice vystupují rovněž jako dotčené správní úřady především ve spolupráci se stavebními úřady. Jedná se o velmi významnou činnost krajských hygienických stanic. Postavení krajských hygienických stanic jako dotčených správních úřadů je upraveno 77 a 82 odst.1 písm.i) zákona o ochraně veřejného zdraví. 16 více 82 odst.2 zákona č. 258/2000 Sb zákona č. 258/2000 Sb. 13

14 Činnost krajských hygienických stanic jako dotčených správních úřadů spočívá ve vydávání stanovisek orgánu ochrany veřejného zdraví k projektovým dokumentacím staveb či jejich změn a dále v účasti jejich zaměstnanců na územních, stavebních a kolaudačních řízeních a dalších řízeních vedených příslušnými stavebními úřady. V řízeních, ke kterým je svoláno ústní jednání, vydávají krajské hygienické stanice prostřednictvím těchto zaměstnanců stanoviska na místě samém. Zde je nutné zdůraznit, že zaměstnanec nikdy neuplatňuje v těchto řízeních stanovisko vlastní, ale uplatňuje stanovisko, připomínku či námitku příslušné krajské hygienické stanice jako orgánu ochrany veřejného zdraví. Souhlas může orgán ochrany veřejného zdraví vázat na splnění podmínek. Stanovisko není rozhodnutím vydaným ve správním řízení. 18 O tom zda se jedná o závazné stanovisko dle správního řádu 19, bude pojednáno kapitole V. V případě souhlasného stanoviska s podmínkami ze strany krajské hygienické stanice jsou tyto podmínky s termínem splnění nedostatků zahrnuty do rozhodnutí stavebního úřadu. Pokud by zjištěné nedostatky bránily vydání souhlasného stanoviska, vydá krajská hygienická stanice nesouhlasné stanovisko a stavební úřad do doby odstranění zjištěných nedostatků řízení přeruší či zastaví. Vzhledem k rozsahu řízení prováděných stavebními úřady, vedených často paralelně, není vždy možné, aby se jich pracovníci krajských hygienických stanic osobně zúčastnili. V takových případech jsou vydávána dodatečná stanoviska po prohlídce na místě samém. Z jednání je třeba se předem omluvit, jinak na neúčast pohlíží stavební úřad jako na souhlas s předmětnou akcí. III.2.3. Oprávnění a povinnosti zaměstnanců krajských hygienických stanic jako orgánu ochrany veřejného zdraví Zaměstnanci krajských hygienických stanic jako orgánu ochrany veřejného zdraví (dále jen zaměstnanci OOVZ ) se při plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví prokazují služebním průkazem, který je u zaměstnanců pověřených výkonem státního zdravotního dozoru dokladem o pověření k této kontrolní činnosti. V praxi však tato povinnost není důsledně dodržována zákona č. 258/2000 Sb zákona č. 500/2004 Sb., správní řád 14

15 Je to především z toho důvodu, že kontroly v rámci státního zdravotního dozoru jsou převážně tvořeny kontrolami opakovanými, kdy provozovatelé již kontrolní pracovníky znají a tudíž předložení služebního průkazu nevyžadují. Je však nutné zdůraznit, že služební průkaz by neměl být předkládán na základě vyzvání. Povinností kontrolního pracovníka je, že by jej vždy měl předložit před vykonáním státního zdravotního dozoru. Dalším důvodem je samozřejmě i neznalost zákona, kdy provozovatelé s touto povinností zaměstnanců OOVZ nejsou obeznámeni a tudíž předložení průkazu nepožadují. V zákonem stanovených případech 20 mohou zaměstnanci OOVZ vstupovat do obydlí fyzických osob. Fyzické osoby jsou povinny jim tento vstup umožnit a strpět, či provést opatření k zamezení vzniku a šíření infekčních onemocnění. Zaměstnanci OOVZ mohou po předložení služebního průkazu vykonat státní zdravotní dozor v provozovně, v jiné stavbě nebo zařízení, je-li při zahájení jeho výkonu přítomna kontrolovaná osoba, zaměstnanec kontrolované osoby, člen jejího statutárního orgánu, spolupracující rodinný příslušník nebo jiná fyzická osoba, která vykonává nebo zabezpečuje činnost, která je předmětem činnosti kontrolované osoby. Fyzickou osobu přítomnou kontrole zaměstnanec OOVZ seznámí s obsahem protokolu o kontrolním zjištění a předá jí jeho stejnopis. Seznámení se s protokolem a jeho převzetí stvrzuje fyzická osoba podpisem. Odmítnutí seznámení se s obsahem protokolu či jeho převzetí se rovněž vyznačuje do protokolu. Při výkonu státního zdravotního dozoru jsou zaměstnanci OOVZ oprávněni ověřovat podle osobních dokladů 21 totožnost osob přítomných kontrole. Tyto osoby jsou povinny pro tyto účely osobní doklad předložit. K ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání jsou zaměstnanci OOVZ oprávněni vstupovat do provozoven. Zaměstnanci OOVZ jsou dále oprávněni provádět měření a odebírat materiál a vzorky potřebné pro plnění úkolů orgánu ochrany veřejného zdraví, o provedeném odběru vzorků a měření se pořizuje protokol, pořizovat obrazovou dokumentaci o zjištěných skutečnostech, nahlížet do dokladů, dalších písemností a záznamů dat, činit si z nich výpisy a požadovat písemná nebo ústní vysvětlení, nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené odst.1 zákona č. 258/2000 Sb. 21 občanský průkaz nebo cestovní pas 15

16 zdravotnickými zařízeními včetně zdravotnické dokumentace zaměstnanců vedené zařízením vykonávajícím závodní preventivní péči. Co se týká pořizování obrazové dokumentace, v praxi je toto oprávnění omezeno především nedostatkem techniky. Tato skutečnost souvisí především s financováním krajských hygienických stanic. Přitom pořízení takové dokumentace by bylo přínosné pro další postupy v rámci řízení prováděných krajskými hygienickými stanicemi. Přineslo by skutečný pohled na to, jak to v dané provozovně či jiném zařízení vypadá, jaké byly zjištěny nedostatky a omezilo by se tím riziko vzniku případných konfliktů mezi kontrolními pracovníky a provozovateli. Proti protokolu o kontrolním zjištění může kontrolovaná osoby podat námitky, o námitkách rozhoduje ředitel příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Kontrolované osoby jsou povinny vytvořit podmínky k provedení státního zdravotního dozoru. Zaměstnanci OOVZ jsou oprávněni přizvat k účasti na plnění úkolů podle zákona o ochraně veřejného zdraví zaměstnance zdravotního ústavu, popřípadě jiné odborně způsobilé osoby. Tyto osoby mají práva a povinnosti kontrolních zaměstnanců, a to v rozsahu pověření daného jim příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. 22 Zaměstnanci OOVZ jsou povinni zachovávat mlčenlivost o individuálních údajích, vztahujících se k fyzickým osobám, a o obchodním tajemství, o kterých se v rámci své činnosti dozvěděli. 23 III.3. Odbory krajských hygienických stanic a jejich činnost Krajské hygienické stanice jako orgány ochrany veřejného zdraví se zabývají dozorem v mnoha oblastech. Dle těchto oblastí rozlišujeme jednotlivé odbory, a to hygienu obecnou a komunální, hygienu výživy a předmětů běžného užívání, hygienu dětí a dorostu, hygienu práce a pracovního lékařství, epidemiologii, hygienu zdravotnických zařízení a DDD a oddělení sledování zdravotních stavů. V čele jednotlivých oborů stojí jednak vedoucí odboru na krajské úrovni, který usměrňuje jejich činnost v rámci všech územních pracovišť, a dále vedoucí jednotlivých odborů přímo na příslušných územních pracovištích. 22 více 88 zákona č. 258/2000 Sb. 23 více 89 zákona č. 258/2000 Sb. 16

17 Hygiena obecná a komunální zabezpečuje výkon státní správy a státního zdravotního dozoru v problematice územního plánování sídelních celků, hygienických požadavků na pitnou vodu, povinnosti osob při kontrole pitné vody, vodárenské úpravy surové vody a zásobování pitnou vodou, výrobků přicházejících do přímého styku s pitnou a surovou vodou, chemických látek, chemických přípravků a vodárenské technologie, v problematice koupališť a saun, vnitřního prostředí staveb, hygienických požadavků na provoz ústavů sociální péče, hygienických požadavků na výkon činností epidemiologicky závažných 24, řešena je rovněž problematika ochrany před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením v komunálním prostředí, hodnocení zdravotních rizik a monitorování faktorů životního prostředí. Hygiena výživy a předmětů běžného užívání 25 se zabývá preventivním a běžným hygienickým dozorem v provozovnách veřejného stravování, hromadných stravovacích provozů, atd. v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví a jeho prováděcích vyhlášek. 26 Cílem oboru hygieny dětí a dorostu je péče o ochranu a upevňování zdraví dětské populace v jejích životních podmínkách. Zkoumá vlivy životního prostředí ve vzájemné souvislosti s reakcemi dětí a dorostu, jejich schopnost přizpůsobovat se jim a vyrovnávat se s nimi. V našich podmínkách se hygiena dětí a dorostu zatím zaměřuje na péči o děti a mladistvé především v kolektivních zařízeních. 27 V rámci tohoto oboru je prováděn preventivní a běžný hygienický dozor v předškolních, školských a dalších zařízeních, v provozovnách školního stravování, dozor nad provozem zotavovacích akcí, dále nad plněním podmínek v ubytovacích a sportovních zařízeních, včetně plaveckých učeben a venkovních hracích ploch, pro děti a dorost. 24 holičství, kadeřnictví, pedikúra, manikúra, solária, kosmetika, rekondiční a regenerační služby, atd. 25 Předměty běžného užívání se rozumí výrobky, které jsou ve svém konečném stavu určeny pro styk s potravinami nebo pokrmy, nebo jsou ve styku s potravinami nebo pokrmy a jsou pro tento účel určeny a materiály k jejich výrobě, dále hračky, kosmetické prostředky a výrobky pro děti ve věku do 3 let s vyjímkou výrobků již citovaných a potravin 26 vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní hygieny a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění pozdějších předpisů 27 Lipková,V. a kol. Hygiena dětí a dorostu. 2.vydání. Praha: Avicenum, zdravotnické nakladatelství, n.p., 1977, s.10 17

18 Státní zdravotní dozor na tomto úseku rovněž vyplývá ze zákona o ochraně veřejného zdraví a dále prováděcích vyhlášek z něho vycházejících. 28 Hygiena práce a pracovní lékařství se zabývá sledováním vlivu pracovních podmínek na zdraví pracujících, stanovuje a prosazuje požadavky na vytváření a ochranu zdravých podmínek a způsobu práce a podílí se na vhodném zařazování do práce s cílem, aby bylo upevňováno a chráněno zdraví pracujících, aby pracovní podmínky příznivě ovlivňovaly fyzické a duševní síly pracujících k plnému využití jejich pracovních schopností, k uspokojení z práce a k rozvoji osobnosti a tím přispívaly ke zvyšování produktivity a kvality práce. Oddělení hygieny práce vykonává státní dozor nad dodržováním zákazů a plnění dalších povinnosti stanovených tímto zákonem a zvláštními předpisy 29 k ochraně zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek, z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže, včetně vybavení pracovišť. Na návrh zaměstnavatele zařazuje práce do kategorií, u rizikových prací stanovuje minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních podmínek a lhůty a minimální náplň lékařských prohlídek. Kontroluje plnění povinnosti zajistit závodní preventivní péči a plní další úkoly stanovené zákonem o ochraně veřejného zdraví. Oddělení pracovního lékařství eviduje žádosti o šetření nemocí z povolání, provádí šetření příčin těchto nemocí a zpracování posudků. Hodnotí vývoj, trendy a příčiny nemocí z povolání. Metodicky se podílí na hodnocení faktorů fyzická zátěž, psychická zátěž a biologické činitele při zařazování prací do kategorií. Konzultačně se podílí na jednotném postupu při stanovování minimální náplně preventivních lékařských prohlídek u prací v riziku. Kontroluje, koordinuje a hodnotí činnost závodní preventivní péče. Rovněž usměrňuje činnost oddělení hygieny práce v hodnocení rizika ohrožení zdraví z práce a v oblasti nemocí spojených s prací. 28 vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů 29 Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů 18

19 Epidemiologie zahrnuje studium podmínek vzniku a šíření nákaz v populaci, eviduje onemocnění podléhající povinnému hlášení, nařizuje, organizuje, řídí a popřípadě i provádí protiepidemická opatření v ohnisku nákaz k předcházení vzniku a zamezení jejich šíření, určuje zdravotnická zařízení, která provedou protiepidemická opatření, nařizuje mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku, spolupracuje s dalšími správními úřady k zamezení šíření nákaz, organizuje, plánuje, řídí a kontroluje očkování, provádí šetření při výskytu profesionálních nákaz infekčního typu a sleduje trendy výskytu nákaz. Hygiena zdravotnických zařízení a DDD 30 zajišťuje preventivní dozor nad výstavbou a rekonstrukcí zdravotnických objektů ambulantního i lůžkového typu, metodicky vede, organizuje a kontroluje prevenci vzniku nemocničních nákaz, kontroluje dodržování zásad epidemiologicky bezpečného provozu zdravotnických zařízení, provádí analýzu výskytu nemocničních nákaz a řídí mimořádná protiepidemická opatření při epidemii, sleduje výskyt profesionálních onemocnění infekčního typu u pracovníků ve zdravotnictví, sleduje výskyt epidemiologicky významného a hygienicky závažného hmyzu a hlodavců, metodicky vede a kontroluje kvalitu dezinfekčních a deratizačních forem a zásahů, prováděných specializovanými firmami. Oddělení sledování zdravotních stavů provádí hodnocení vybraných ukazatelů zdravotního stavu z podkladů Ústavu zdravotnických informací a statistiky v Praze a Českého statistického úřadu, spolupracuje s dalšími odbornými pracovišti sledujícími vývoj nemocnosti v určité oblasti chorob, území, věkových, profesních a jiných skupin obyvatel, provádí základní analýzy materiálů a vytypování skupin obyvatel více ohrožených konkrétními poruchami zdraví, provádí statistická hodnocení a analýzy vztahů, zpracovává orientační materiál hodnotící zdravotní stav obyvatel v regionu, spolupracuje se správními úřady a orgány samosprávy při tvorbě zdravotní politiky regionu, podílí se na plnění úkolů celostátního monitoringu zdraví a životního prostředí, spolupracuje na programech podpory zdraví, zajišťují sběr a analýzu dat drogové epidemiologie, spolupráci s kontaktními centry a zpracování dat pro centrální pracoviště v Praze a vytypovává základní směry zdravotně výchovné činnosti zdravotních ústavů desinfekce, desinsekce, deratizace 31 Náplň činnosti Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně [citováno 6.března 2007]. Dostupný z: 19

20 IV. Právní předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví a jejich využití v praxi krajských hygienických stanic Stěžejním právním předpisem, který stanovuje práva a povinnosti v ochraně veřejného zdraví, je zákon o ochraně veřejného zdraví, který v roce 2000 nahradil již v mnoha směrech překonaný zákon o péči o zdraví lidu. Zákon nově vymezil práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví, působnost a pravomoc soustavy orgánů ochrany veřejného zdraví a úkoly dalších orgánů veřejné správy v oblasti hodnocení a snižování hluku z hledisky dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí. Pracovníci krajských hygienických stanic při výkonu státního dozoru v rozsahu své působnosti dozírají, zda osoby plní povinnosti stanovené k ochraně veřejného zdraví tímto zákonem, zvláštními právními předpisy a rozhodnutími či opatřeními orgánu ochrany veřejného zdraví vydaným na základě těchto právních předpisů a provádějí další úkony, které jim zákon v oblasti státního zdravotního dozoru přiznává. 32 Dalším zákonem je zmiňovaný zákon o péči zdraví lidu. Z tohoto zákona je však v praxi hygienických stanic již uplatňován pouze 40, který ukládá povinnost zaměstnavatelů zajistit pro své zaměstnance závodní preventivní péči. Kontrola zajištění této péče je v pravomoci krajských hygienických stanic. 33 Významným právním předpisem, který se svou náplní prolíná do problematik všech odborů krajských hygienických stanic je nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů. Jmenované nařízení vlády stanovuje požadavky na poskytování ochranných nápojů, dále rizikové faktory pracovních podmínek a jejich hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení, hygienické požadavky na vybavení pracovišť zahrnující zásobování vodou a sanitární 34 a pomocná zařízení 35 a rovněž opatření na ochranu zdraví zaměstnanců odst.1 zákona č. 258/2000 Sb odst. 2 písm.o) zákona č. 258/2000 Sb. 34 šatny, umývárny, sprchy a záchody 35 zařízení k umývání pracovní obuvi, zařízení na sušení pracovních oděvů, ohřívárny, místnosti pro odpočinek od nepříznivých vlivů od práce, prostor pro poskytování první pomoci, prostory pro uskladnění úklidových prostředků 20

21 Jak už bylo řečeno, státní zdravotní dozor je vykonáván v režimu zákona o státní kontrole. Tento zákon stanovuje základní pravidla pro provádění kontrol orgány veřejné správy, tedy i orgány ochrany veřejného zdraví. Postup kontrolních orgánů je zde upraven obecně, není zde tedy upraven rozsah toho, co může konkrétní orgán kontrolovat. Tento rozsah musí vždy vycházet z ustanovení zvláštních právních předpisů. Ustanovení zákona o státní kontrole se tedy na výkon správního dozoru vztahují v případě, kdy jiný postup nestanoví zvláštní zákon. 36 To platí i v praxi krajských hygienických stanic. Posledním právním předpisem, o kterém je nutné se zmínit, je zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Dle tohoto zákona krajské hygienické stanice postupují v případě, kdy je zahájeno správní řízení. O této formě činnosti bude pojednáno v následujících kapitolách. Problematika dozoru vykonávaného pracovníky krajských hygienických stanic je v rámci jednotlivých odborů dále upravena řadou prováděcích vyhlášek a vládních nařízení, která blíže specifikují hygienické požadavky na stavby, zařízení a provozy, jejichž výstavba a provoz podléhají schválení a následné kontrole příslušnou krajskou hygienickou stanicí a na povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany veřejného zdraví. Veškeré právní předpisy jsou uplatňovány jednak v preventivním hygienickém dozoru, tedy při posuzování projektových dokumentací v rámci územních, stavebních, kolaudačních a dalších řízení souvisejících s činností stavebních úřadů. V těchto záležitostech jsou vydávána výše zmiňovaná stanoviska orgánu ochrany veřejného zdraví, a to buď na základě předložené projektové dokumentace či na základě šetření na místě samém v rámci ústního jednání svolaného stavebním úřadem. Dodržování právních předpisů je dále kontrolováno v rámci běžného hygienického dozoru, kdy jsou kontrolními pracovníky navštěvovány již stávající provozy, o kontrolách jsou sepisovány protokoly 37 a případné nedostatky jsou následně řešeny v rámci správního řízení. 36 Doležal, T., Uher, J., Uhrová, J., Doležal, A. Právo a ekonomika v praxi soukromého lékaře 5/05: Rozsah a meze oprávnění orgánů státní správy ve zdravotnictví [citováno 20.února 2007]. Dostupný z: 37 Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů 21

22 V. Správní řízení V.1. Charakteristika správního řízení Správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá. 38 Problematika správního řízení je nově upravena zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen správní řád ), který s nabytím své účinnosti 39 zrušil předchozí úpravu správního řízení. 40 Správní řád je v současné době základem úpravy nejen tzv. správního řízení, ale dále je i základem procedurální úpravy dalších četných postupů ve veřejné správě. 41 Tzn. že se vztahuje v podstatě na veškerou činnost úřadů, pokud vystupují v tzv. vrchnostenském postavení vůči občanovi. Správní řízení se obvykle člení na tzv. správní řízení obecné a správní řízení zvláštní. Obecné správní řízení je upraveno ve zmiňovaném správním řádu a použije se právě tehdy, pokud jiné zákony nestanoví postup zvláštní. Tím je vyjádřeno tzv.subsidiární ( podpůrné ) postavení správního řádu. Obecná úprava správního řízení tedy není vždy aplikovatelná sama o sobě, nýbrž v některých případech je aplikovatelná jen s vyjímkami, stanovenými ve zvláštních právních předpisech. Tyto vyjímky odráží rozmanitost úkolů a specifičnost příslušných úseků veřejné správy. Jsou obvykle, ve formě speciálních procesních ustanovení, zakotveny v jednotlivých předpisech správního práva, které upravují příslušná tzv. zvláštní správní řízení. Proto je nutné vždy rozlišit, zda se jedná o tzv. obecné správní řízení či o řízení zvláštní. Odpověď na tuto otázku musíme hledat v tom právním předpisu, který by mohl obsahovat případné odchylky. Pro poznání, co není ve zvláštních předpisech odchylně procesně upraveno, je tak především nutná velmi dobrá znalost právě správního řádu zákona č. 500/2004 Sb., správní řád 39 Tj Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů 41 Průcha, P. In Skulová, S., Havlan, P., Kadečka, S. Správní právo procesní. Praha: EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., 2005, s Průcha, P. In Skulová, S., Havlan, P., Kadečka, S. Správní právo procesní. Praha: EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., 2005, s

23 Co se týká činnosti krajských hygienických stanic, jak už bylo řečeno výše, stěžejním právním předpisem, který vymezuje působnost a pravomoc soustavy orgánů ochrany veřejného zdraví a úkoly dalších orgánů veřejné správy v oblasti hodnocení a snižování hluku z hledisky dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního prostředí, je zákon o ochraně veřejného zdraví. Ten v 94 odst.1 říká: Na rozhodování podle tohoto zákona se vztahuje správní řád, nestanoví-li tento zákon jinak. Já se v dalších částech své práce zaměřím především na řízení vedená v rámci činnosti odboru hygieny práce a pracovního lékařství, a to z důvodu obsáhlé problematiky, kterou zaujímá činnost krajských hygienických stanic a také vzhledem ke svojí několikaleté zkušenosti v tomto oboru. Je třeba však podotknout, že průběh některých správních řízení, a to řízení o uložení splnění povinnosti či řízení o uložení sankce, je v rámci všech odborů totožný. V.2. Zahájení správního řízení Správní řízení může být zahájeno jako řízení o žádosti 43 nebo jako řízení z moci úřední. 44 Správní řízení prováděné v rámci činnosti krajských hygienických stanic bývají ve většině případů zahajována jako řízení z moci úřední. Správní řízení jsou totiž ze strany krajských hygienických stanic vedena převážně na základě nedostatků zjištěných při státním zdravotním dozoru, kdy po provedené státní kontrole 45 následuje vydání rozhodnutí, kterým se ukládá náprava příslušných nedostatků nebo jsou vedena správní řízení o uložení sankce, která jsou rovněž zahajována z moci úřední. Příkladem řízení o žádosti je například řízení, jehož cílem je vydání rozhodnutí, kterým se zařazují práce do kategorií. Takové řízení je zahájeno na základě návrhu na zařazení prací do kategorií, který podává zaměstnavatel. 46 Řízení je tedy zahájeno na základě jeho návrhu jako řízení o žádosti. V.3. Oznámení o zahájení řízení V souladu s 47 správního řádu je správní orgán, v tomto případě krajská hygienická stanice, povinna uvědomit bez zbytečného odkladu všechny jemu zákona č. 500/2004 Sb zákona č. 500/2004 Sb. 45 Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů odst.2 zákona č. 258/2000 Sb. 23

24 známé účastníky. V praxi se tak děje především písemnou formou, která se doručuje účastníkům řízení, popř. se správní řízení zahajuje i v rámci státního zdravotního dozoru, kdy se do protokolu o státní kontrole uvede na závěr dovětek, že orgán ochrany veřejného zdraví zahajuje tímto správní řízení v předmětné záležitosti. 47 Zahájení řízení v rámci protokolu o státní kontrole ale může být ze strany krajské hygienické stanice provedeno pouze v případě, že kontrolu provedla oprávněná úřední osoba 48, která je stanovena vnitřním předpisem 49 příslušné krajské hygienické stanice. Je to z toho důvodu, že oznámení musí obsahovat podpis oprávněné úřední osoby 50, což v případě, že kontrolu provádí osoba jiná, nemůže být dodrženo. V.4. Účastníci správního řízení Účastníkem řízení má být každý, o jehož právech se rozhoduje anebo jehož práva mohou být vydaným rozhodnutím i nepřímo dotčena. 51 Účastníky správního řízení jsou v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu, v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají. Účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech a také osoby, o nichž to stanoví zvláštní zákon. 52 Zákon o ochraně veřejného zdraví v 94 odst.2 a 3 vymezuje účastníky pro jednotlivé typy řízení prováděných krajskou hygienickou stanicí jako orgánem ochrany veřejného zdraví, tudíž v těchto typech řízení se na vymezení účastníků řízení nepoužije správní řád. Účastníkem řízení v případě kategorizace prací je pouze zaměstnavatel nebo osoba, která podniká podle zvláštního právního předpisu a není zaměstnavatelem ve smyslu zvláštního právního předpisu. V případě uložení nápravného opatření nebo sankce za porušení právní povinnosti uložené nebo stanovené k ochraně veřejného zdraví nebo rozhodnutím, popřípadě opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví, je účastníkem řízení pouze odst.3 zákona č. 500/2004 Sb.: Oznámení o zahájení řízení může být spojeno s jiným úkonem v řízení odst.2 zákona č. 500/2004 Sb. 49 obvykle tzv. probačním řádem odst.1 zákona č. 500/2004 Sb. 51 Účast ve správním řízení [citováno 20.března 2007]. Dostupný z: zákona č. 500/2004 Sb. 24

25 osoba, které tuto povinnost stanoví zákon nebo je jí uložena na základě zákona. V.5. Podklady pro vydání rozhodnutí Podklady pro vydání rozhodnutí mohou být zejména návrhy účastníků, důkazy, skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti, podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci, jakož i skutečnosti obecně známé. 53 V případě rozhodnutí, kterým se ukládá splnění povinnosti, je podkladem tohoto rozhodnutí protokol o státní kontrole a v něm uvedené nedostatky. Protokol o státní kontrole je podkladem i pro rozhodnutí, kterým se ukládá sankce za nesplnění povinnosti vyplývající z platných právních předpisů. V případě rozhodnutí o uložení sankce však může být jeho podkladem také rozhodnutí předchozí, kterým bylo v minulosti uloženo splnění povinnosti ve stanovené lhůtě, avšak toto nebylo splněno. Co se týká kategorizace prací, je podkladem pro rozhodnutí návrh na zařazení prací do kategorií, jehož součástí jsou mj. výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně. 54 Tím jsou v praktické rovině myšleny hodnoty faktorů pracovního prostředí vyskytujících se na daném pracovišti, které jsou získány měřením, které může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace k příslušným měřením. 55 Aby tedy bylo možno posoudit úroveň jednotlivých faktorů a jejich zařazení do příslušných kategorií práce, je třeba k návrhu připojit protokol o měření faktorů pracovního prostředí. Pokud návrh na zařazení prací do kategorií tyto výsledky měření neobsahuje, je to důvod pro přerušení řízení ze strany krajské hygienické stanice. V.6. Vydání rozhodnutí Vydávání správních rozhodnutí je jedním z typických projevů veřejné správy, jejího veřejně mocenského (vrchnostenského) charakteru, jakož i její podzákonné, výkonné a nařizovací povahy. Správní rozhodnutí jsou tedy odst.1 zákona č. 500/2004 Sb odst.3 zákona č. 258/2000 Sb zákona č. 258/2000 Sb. 25

26 správní akty, které jsou výrazem rozhodovací činnosti orgánů veřejné správy o právech a povinnostech určitého konkrétního subjektu v postavení účastníka správního řízení, nebo které taková sporná práva nebo povinnosti autoritativně osvědčují. 56 Jak už bylo řečeno výše, v rámci činnosti krajských hygienických stanic jsou vydávána především tato rozhodnutí: rozhodnutí, kterými se ukládá splnění nějaké povinnosti v souladu s platnými právními předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví rozhodnutí, kterými se ukládá sankce za porušení právních povinnosti stanovené příslušným právním předpisem nebo uložené rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví. Specifickým typem rozhodnutí, vyskytujícím se právě v oblasti hygieny práce a pracovního lékařství, je pak rozhodnutí, kterým se zařazují práce do kategorií 57 a s tím související stanovení minimálního rozsahu a termínů sledování faktorů pracovního prostředí, minimální náplně a termínů periodických lékařských preventivních prohlídek a minimální náplně vstupních a výstupních lékařských preventivních prohlídek či lékařských preventivních prohlídek po skončení rizikové práce. 58 Rozhodnutí vydaná krajskou hygienickou stanicí obsahují v souladu s 68 správního řádu obligatorní obsahové náležitosti, tj. výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. Výroková část obsahuje označení hlavních účastníků správního řízení, dále rozhodnutí ve věci, tzn. označení povinnosti, jejíž splnění je od účastníka řízení požadováno včetně uvedení lhůty, ve které má být povinnost splněna. V případě uložení sankce je ve výroku uvedena částka, která se jako sankce ukládá a v případě rozhodnutí o zařazení prací do kategorií jsou ve výroku uvedeny názvy profesí a jejich zařazení do příslušných kategorií. Pokud se v rámci rozhodnutí o zařazení prací do kategorií stanovuje rovněž rozsah a termín sledování faktorů pracovního prostředí a příslušných lékařských prohlídek, je ve výroku rovněž uveden faktor pracovního prostředí a s ním související typ lékařských prohlídek, termín jejich provádění a termín měření daného faktoru. 56 Kadečka, S. In Skulová, S., Průcha, P., Havlan, P. Správní právo procesní. Praha: EUROLEX BOHEMIA, s.r.o., 2005, s Zařazení prací do kategorií se provádí v souladu s vyhláškou č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem, ve znění pozdějších předpisů odst.2 písm.c) a e) zákona č. 258/2000 Sb. 26

27 V odůvodnění jsou pak uvedeny důvody, které vedly krajskou hygienickou stanici k vydání daného rozhodnutí včetně všech podkladů a přesné specifikace právních předpisů, na jejichž základě rozhodla. Poučení obsahuje, zda se lze proti rozhodnutí odvolat, v jaké lhůtě je odvolání možné učinit, u kterého správního orgánu jej lze podat a který správní orgán o odvolání rozhoduje. Rozhodnutí se vždy vyhotovuje v písemné formě a doručuje se do vlastních rukou účastníku řízení, který je specifikován v zákoně o ochraně veřejného zdraví. V.7. Usnesení V rámci činnosti krajských hygienických stanic jsou rovněž v zákonem stanovených případech vydávána v souladu se správním řádem usnesení 59, a to především usnesení, kterým se správní řízení přerušuje či zastavuje. Řízení se přerušuje především v případě, kdy žádost neobsahuje předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami 60. Zastavení řízení se provede v zákonem stanovených případech 61. Usnesení se většinou vyhotovují písemně. V současné době lze konstatovat, že řízení jsou přerušována či zastavována v minimální míře, krajská hygienická stanice jako správní orgán v drtivé většině případů pomůže podateli nedostatky odstranit nebo jej vyzve k jejich odstranění ve stanovené lhůtě. 62 V.8. Závazná stanoviska Vydávání závazných stanovisek dle 149 správního řádu se ukázalo být velmi ožehavým problémem, který vyvolal na poli krajských hygienických stanic řadu diskuzí. Citovaný 149 správního řádu říká: Závazné stanovisko je úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu zákona č. 500/2004 Sb odst.2 zákona č. 500/2004 Sb zákona č. 500/2004 Sb odst.3 zákona č. 500/2004 Sb. 27