Metodika pro učitele Chemická vazba pro ZŠ (teoretické cvičení s tablety)

Transkript

1 Metodika pro učitele Chemická vazba pro ZŠ (teoretické cvičení s tablety) Základní charakteristika výukového programu: Délka: 3 vyučovací hodiny; možnost vybrat pouze určité kapitoly Věková kategorie: základní škola Počet žáků: max. 30 Místo: ve třídě Pomůcky: - tablet se staženou aplikací Tárium: Chemická vazba pro ZŠ (pro každého žáka) - periodická soustava prvků (PSP; pro každého žáka) - je též vhodné mít ve třídě jednu velkou nástěnnou PSP pro vyučujícího - případně demonstrační modely krystalů (NaCl, diamant, grafit) Návaznost na RVP: chemie Cíle programu: - Žáci popíší stavbu atomu. - Žáci používají pojmy atom, molekula, ion ve správných souvislostech. - Žáci charakterizují vazbu kovalentní nepolární, kovalentní polární a iontovou. - Žáci určí společné a rozdílné vlastnosti látek využijí při tom svoje znalosti o částicové struktuře látek a chemických vazbách. Charakteristika aplikace: Aplikace je rozdělena do tří kapitol: Stavba atomu. Ionty Chemická vazba: Soudržné síly mezi atomy či ionty Vlastnosti látek Každá kapitola má časovou náročnost jedné vyučovací hodiny (1VH). Látku je možné probrat v uceleném bloku (3 VH) nebo rozdělit do jednotlivých vyučovacích hodin. Součástí aplikace je řada názorných animací a úkolů, které ulehčují pochopení probírané látky. Animace nesou jistou míru zjednodušení, přesto jsou vědecky (fakticky) správné. Úkoly pro žáky jsou koncipovány tak, že žáci u nich odesílají návrh vlastního řešení, na základě čehož dostanou zpětnou vazbu informující o tom, zda úkol vyřešili správně či chybně. Testy ověřují, jak žáci porozuměli látce probírané v dané kapitole a poskytují zpětnou vazbu, jak samotným žákům, tak učiteli. Při využívání aplikace je ve výuce důležitý výklad učitele. Učitel vystupuje jako průvodce aplikací poskytuje žákům doprovodný komentář k jednotlivým snímkům (jeho možné znění je naznačeno níže). K dispozici je též dokument, který shrnuje nejdůležitější poznatky z daného učiva a může sloužit jako zápis pro žáky. Dokument je tvořen třemi stránkami co stránka, to kapitola aplikace. Je dostupný v editovatelném formátu DOCX a v tiskové verzi ve formátu PDF. Doporučujeme dokument vytisknout ve formě 2 stránky na jeden list a po projití jednotlivých kapitol aplikace rozdat žákům k nalepení do sešitu. Průběh výuky:

2 Žáci mohou s tabletem pracovat každý sám, příp. ve dvojicích. Učitel žáky instruuje, jak pracovat s tabletem. - Každý žák/dvojice žáků si zapne aplikaci. - Pokud je to nutné (např. u méně zkušených žáků) učitel předvede, jak zapnout aplikaci, otevřít příslušnou kapitolu, jakým pohybem lze přecházet mezi snímky apod. Když aplikace spadne, je třeba ji vypnout, event. vypnout tablet a pustit znovu. - Žáci postupují aplikací společně s učitelem. Postup aplikací řídí učitel. - Při řešení úkolů nejde o rychlost, ale o správnost odpovědí. - Po označení zvolené možnosti je nutné odeslat výsledek ke kontrole (použít tlačítko Vyhodnotit ) - Žáci mají u většiny úkolů dva pokusy na svoje odpovědi (netýká se kontrolních otázek ANO NE). Pokud neuspějí, zobrazí se jim následně správné řešení. - V aplikaci jsou použity následující typy úkolů: o Výběr právě jedné možnosti u položek označených abc a u překlikávacích položek o Výběr více správných možností u položek označených čtverečkem o Doplnění číslice/textu o Přesouvání objektů; výběr objektů poklepáním - U kontrolních otázek žáci vybírají z možností ANO NE, zda uvedené tvrzení je či není pravdivé. Zkrácený scénář výuky (členěný podle kapitol): 1. Stavba atomu. Ionty Úvodní kapitola aplikace Chemická vazba se věnuje stavbě atomu a tvorbě iontů. Žáci postupně plní úkoly a seznamují se při tom s pojmy: atom, jádro, obal, proton, neutron, elektron, nukleon, valenční elektrony, ionty, kation, anion. Názorné ilustrace doplňuje animace, která naznačuje vznik iontů v chloridu sodném předáním elektronu z atomu sodíku (stává se z něj sodný kation) na atom chloru (stává se z něj chloridový anion). 2. Chemická vazba: Soudržné síly mezi atomy či ionty V této části aplikace je žákům objasněno, že většina atomů se navzájem spojuje a vytváří molekuly a krystaly. Za pomoci úkolů a názorných animací jsou žáci seznámeni s pojmy: kovalentní vazba, elektronegativita, nepolární vazba, polární vazba, iontová vazba. Na animacích je znázorněn vznik jednoduché kovalentní vazby v molekule H2 sdílením dvou elektronů. Interaktivní animace, kterou mohou žáci sami ovládat, jim zase osvětlí rozdíly v rozložení hustoty elektronů mezi dvěma atomy v závislosti na rozdílu elektronegativit vázaných prvků. 3. Vlastnosti látek V poslední kapitole aplikace žáci využijí znalosti týkající se chemické vazby získané v předcházejících kapitolách k určení vlastností různých látek. V této části aplikace se žáci dozvědí např.: Proč jód sublimuje? (viz video) Jaké vlastnosti má diamant? Proč jsou krystaly soli křehké? (viz animaci) Proč kovy dobře vedou elektrický proud? (viz animaci)

3 I tato část aplikace obsahuje řadu úkolů pro žáky a názorné animace. Mezi odborné pojmy, s nimiž se žáci seznámí v této kapitole, patří: molekuly, krystaly, molekulové krystaly, atomové krystaly, iontové krystaly, kovové krystaly, sublimace, elektrická vodivost, tažnost, kujnost.

4 Podrobné doporučené komentáře k jednotlivým snímkům aplikace: Poznámka: V textu jsou úkoly pro žáky označeny červeně a animace modře, kontrolní a testové otázky zeleně. 1. Stavba atomu. Ionty Úvodní kapitola aplikace Chemická vazba se věnuje stavbě atomu a tvorbě iontů. Žáci postupně plní úkoly a seznamují se při tom s pojmy: atom, jádro, obal, proton, neutron, elektron, nukleon, valenční elektrony, ionty, kation, anion. Snímek 1: Učitel: Látky, které nás obklopují a z nichž jsme dokonce sami utvořeni, se skládají z různých atomů. Každý atom se skládá z kladně nabitého jádra a záporně nabitého obalu. Jádro atomu je mnohem menší než celý atom. Přitom je však v jádře soustředěna většina hmotnosti atomu. Obrázek: Znázornění struktury atomu na řezu. Roztažením dvou prstů po obrázku atomu se vykreslí detail jádra s protony (+) a neutrony (bez náboje). Snímek 2: Úkol pro žáky: Přesouvání objektů. Učitel (řešení): Jádro atomu je složeno z kladně nabitých protonů a elektricky neutrálních neutronů. Protony a neutrony tvoří jádra všech atomů (pouze jádro nejjednoduššího atomu atomu vodíku tvoří pouze jeden proton). Částice v jádře atomu (tj. protony a neutrony) označujeme jako nukleony. Nukleony jsou k sobě pevně poutány jadernými silami. Ačkoli je jádro v porovnání s velikostí celého atomu velmi malé, je zde soustředěna většina hmotnosti atomu. Atomový obal má záporný elektrický náboj, protože je tvořen záporně nabitými elektrony. Mezi jádrem a obalem působí přitažlivé elektrické síly. Hmotnost elektronů je mnohonásobně menší, než hmotnost protonů a neutronů. Počet elektronů v obalu je stejný jako počet protonů v jádře. Proto je atom jako celek elektricky neutrální. Počet protonů v jádře udává protonové číslo. Celkový počet částic v jádře (tj. počet protonů + počet neutronů) udává nukleonové číslo. Snímek 3: Úkol pro žáky: Doplň číslice udávající počet jednotlivých částic v atomu dusíku má 7 protonů, 7 neutronů, 7 elektronů.. Řešení: Dusík Snímek 4: Kontrolní otázka: Jádro atomu má kladný náboj, protože obsahuje protony, zatímco obal atomu má záporný náboj, protože je tvořen elektrony a neutrony. Správná odpověď: NE. (Neutrony nejsou v obalu, ale v jádře.) Snímek 5: Učitel: Elektrony se pohybují v různých vzdálenostech od jádra tvoří elektronové vrstvy, které mají různou energii. Největší energii mají elektrony v nejvzdálenější vrstvě od jádra. Tyto elektrony se nazývají valenční elektrony a mají velký význam pro vlastnosti prvků. Počet valenčních elektronů odpovídá u nepřechodných prvků číslu skupiny, ve které se daný prvek nachází. Úkol pro žáky: Poklepáním označ všechny valenční elektrony. Řešení: Dusík je v V. A skupině. Má proto 5 valenčních elektronů. Snímek 6: Kontrolní otázka: Nejmenší energii mají elektrony v nejvzdálenější vrstvě od jádra. Nazývají se valenční elektrony. Správná odpověď: NE. (Valenční elektrony mají největší energii.) Snímek 7: Animace: Vznik iontů v chloridu sodném. Pokud elektricky neutrální atom sodíku (Na) předá (ztratí) jeden valenční elektron, vytvoří kladně nabitou částici sodný kation (Na+). Naopak pokud elektricky neutrální atom chloru (Cl) přijme (získá) do své valenční elektronové vrstvy jeden elektron, vytvoří záporně nabitou částici chloridový anion (Cl-).

5 Snímek 8: Úkol pro žáky: Doplň tvrzení tak, aby byla pravdivá. Řešení: Vzhledem k tomu, že částice na obrázku má méně elektronů (10-) než protonů (11+), má kladný náboj. Jedná se tedy o kation. Nakreslenou částicí je Na + (sodný kation). Učitel shrne: Kation je částice, která má méně elektronů než protonů. Její náboj je tedy kladný. Kationty nejčastěji vznikají z kovů např. K +, Ca 2+, Fe 3+. Snímek 9: Úkol pro žáky: Doplň tvrzení tak, aby byla pravdivá. Řešení: Vzhledem k tomu, že částice na obrázku má více elektronů (10-) než protonů (9+), má záporný náboj. Jedná se tedy o anion. Nakreslenou částicí je F - (fluoridový anion). Učitel shrne: Anion je částice, která má více elektronů než protonů. Její náboj je tedy záporný. Anionty nejčastěji vznikají z atomů nekovů např. Cl -, S 2-, O 2-. Snímek 10: Kontrolní otázka: Anion je částice, která má více elektronů než protonů. Její náboj je tedy záporný. Správná odpověď: ANO. Snímky 11 14: Editovatelný test na konci kapitoly Co už umím o stavbě atomu a iontech?. Řešení: 1. Protonové číslo udává počet protonů v jádru. 2. Nesprávné tvrzení: Protony, neutrony a elektrony mají přibližně stejnou hmotnost. 3. Atom uhlíku má 6 protonů. 4. Atom kyslíku má 8 elektronů. (Atom je elektricky neutrální má stejný počet protonů a elektronů.) 5. Atom síry má 6 valenčních elektronů. (Atom síry má celkem 16 elektronů, valenčních je však pouze 6 síra se nachází v VI.A skupině.) protonů a 18 elektronů obsahuje K + (draselný kation). 7. Částice H + je kation. 8. Částice O 2- je anion. 9. Částice H + má 1 proton, žádný elektron. 10. Částice O 2- má 10 elektronů. 11. Ca 2e - Ca Br + e - Br Nepravdivé tvrzení: Fluoridový anion (F - ) obsahuje stejný počet protonů jako atom neonu (Ne).

6 2. Chemická vazba: Soudržné síly mezi atomy či ionty V této části aplikace je žákům objasněno, že většina atomů se navzájem spojuje a vytváří molekuly a krystaly. Za pomoci úkolů a názorných animací jsou žáci seznámeni s termíny: kovalentní vazba, elektronegativita, nepolární vazba, polární vazba, iontová vazba. Snímek 1: Učitel: Atomy většiny prvků (vyjma vzácných plynů) se spojují do větších částic molekul a krystalů. Zatímco molekuly jsou tvořeny omezeným počtem sloučených atomů (např. H2, P4, S8, CO2, H2O), krystaly jsou tvořeny neomezeným počtem atomů (např. krystaly diamantu a grafitu jsou tvořeny atomy uhlíku) či iontů (např. krystal chloridu sodného NaCl je tvořen sodnými kationty (Na+) a chloridovými anionty (Cl-); krystaly kovů tvoří pravidelně uspořádané kationty kovů, kolem kterých se volně pohybují valenční elektrony). Snímek 2: Učitel: Za běžných podmínek (teplota, tlak) se jako volné atomy vyskytují pouze vzácné plyny, které se ani běžně neslučují s atomy ostatních prvků. Úkol pro žáky: Zapiš značky vzácných plynů. Pozor je třeba rozlišovat velká a malá písmena. Řešení: Chemické vazby za normálních podmínek netvoří vzácné plyny, tj. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn. Ostatní prvky PSP se naopak ochotně slučují a vytvářejí molekuly či krystaly. Snímek 3: Kontrolní otázka: Argon tvoří dvouatomové molekuly Ar2, v nichž jsou dva atomy argonu poutány chemickou vazbou. Správná odpověď: NE. (Argon patří mezi vzácné plyny.) Snímek 4: Učitel: Soudržné síly mezi atomy (či ionty) v molekulách a krystalech nazýváme chemická vazba. Při slučování atomů prvků se na vzniku chemické vazby podílejí valenční elektrony. Chemická vazba může být kovalentní jedná se o sdílení elektronů dvěma atomy nebo iontová přitahování kationtu a aniontu. Snímek 5: Animace: Chemická vazba jako sdílení elektronového páru. Chemická vazba vzniká tak, že valenční elektron jednoho atomu vytvoří s valenčním elektronem dalšího atomu společný elektronový pár. Např. dva atomy vodíků se k sobě přiblíží tak, aby se vhodně překryly jejich valenční elektronové vrstvy dochází ke sdílení elektronového páru, vzniká chemická vazba v molekule H2. Valenční elektron označujeme u značky prvku tečkou, vazbu označujeme čárkou mezi značkami prvků (jde o spojnici dvou valenčních elektronů), tedy H + H H H. Snímek 6: Učitel: Podobně jako v případě vzniku molekuly vodíku (H2) i v případě molekuly chlorovodíku (HCl) se sdílením valenčního elektronu vodíku a jedním valenčním elektronem chloru vytváří kovalentní vazba. Sdílené elektrony vytváří elektronový pár, který naznačujeme čárkou mezi značkami vázaných prvků. Atom chloru má sedm valenčních elektronů jeden se využil pro tvorbu chemické vazby, zbývajících šest elektronů vytváří tři volné elektronové páry, které ve vzorci naznačíme čárkami kolem atomu chloru. (Pozn.: Atomy některých prvků mohou vytvářet i více než jednu vazbu.) Snímek 7: Kontrolní otázka: V molekule chlorovodíku HCl atom vodíku sdílí s atomem chloru jeden pár valenčních elektronů. Správná odpověď: ANO. Snímek 8: Animace: Vznik iontů v chloridu sodném. Učitel: Dalším typem chemické vazby je vazba iontová. Na iontovou vazbu lze pohlížet jako na elektrostatické přitahování opačně nabitých částic (kationtů a aniontů). Snímek 9: Kontrolní otázka: Podstatou iontové vazby v chloridu sodném (NaCl) jsou přitažlivé síly působící mezi sodnými kationty (Na+) a chloridovými anionty (Cl-). Správná odpověď: ANO.

7 Snímek 10: Interaktivní animace: Žáci posouvají prstem po ose (zaznamenává rozdíl elektronegativit mezi vázanými atomy) a sledují, že při tom dochází k posunu elektronové hustoty mezi dvěma vázanými atomy. (Pozn.: Animace je schématická a nese jistou míru zjednodušení ve skutečnosti vzniklé ionty zůstávají vázány těsně blízko sebe.) Učitel: Atomy různých prvků mají rozdílnou schopnost poutat k sobě elektrony tvořící chemickou vazbu. Tuto schopnost atomu přitahovat elektrony chemické vazby vyjadřuje číselně tzv. elektronegativita (značí se χ [chí]). Atomy nekovů mají elektronegativitu velkou, kdežto atomy kovů malou. Hodnoty elektronegativity najdeme v chemických tabulkách. V závislosti na rozdílu hodnot elektronegativity vázaných prvků můžeme odhadovat posun v rozložení elektronů ve vazbě. Snímek 11: Učitel: Na základě rozdílu v hodnotách elektronegativity prvků vázaných chemickou vazbou rozlišujeme tři typy vazeb (hranice mezi nimi je plynulá, neexistuje ostrý přechod!): (Kovalentní) vazba nepolární elektrony ve vazbě jsou rovnoměrně rozloženy mezi oběma vázanými atomy; atomy mají srovnatelnou hodnotu elektronegativity ( χ <0,4); jedná se např. o vazbu mezi atomy téhož prvku H H. (Kovalentní) vazba polární elektronová hustota není rozložena rovnoměrně dochází k polarizaci vazby. Elektrony jsou více přitahovány na stranu atomu s větší hodnotou elektronegativity, na kterém se vytváří částečný záporný náboj; naopak na atomu s nižší hodnotou elektronegativity se vytváří částečný kladný náboj (0,4< χ<1,7); např. Hδ+ Clδ-. Snímek 12: Učitel: Třetím typem vazby (dle polarity) je vazba iontová vazba. Iontovou vazbu si lze představit tak, že rozdíl hodnot elektronegativity mezi dvěma vázanými atomy je již tak velký ( χ >1,7) že elektrony vazby patří elektronegativnějšímu atomu, který tudíž získává záporný náboj (stává se aniontem), zatímco elektropozitivní atom získává kladný náboj (stává se kationtem). Snímek 13: Úkol pro žáky: Rozhodni, jakým typem vazby jsou poutány atomy v následujících molekulách. (K řešení úkolu žáci použijí periodickou soustavu prvků.) Řešení: Cl2 kovalentní nepolární, CsCl iontová, HBr kovalentní polární. Snímky 14 16: Editovatelný test na konci kapitoly Co už umím o chemické vazbě?. Řešení: 1. Za běžných podmínek (teplota, tlak) je pouze 6 látek tvořeno stejnými nesloučenými atomy. Jedná se o vzácné plyny. 2. Kovalentní vazba mezi dvěma atomy vzniká na základě sdílení jejich elektronů. 3. V molekule chloru Cl2 dva atomy chloru sdílí jeden elektronový pár. 4. Ze všech prvků PSP má nejvyšší elektronegativitu atomu fluoru. Přesto je v molekule F2 přítomná vazba nepolární. 5. Typ vazby v daných látkách: H2O polární, CS2 nepolární, CaF2 iontová, NH3 polární, CH4 nepolární, MgO iontová. (K řešení úkolu žáci použijí periodickou soustavu prvků.)

8 3. Vlastnosti látek V poslední kapitole aplikace žáci využijí znalosti týkající se chemické vazby získané v předcházejících kapitolách k určení vlastností různých látek. I tato část aplikace obsahuje řadu úkolů pro žáky a názorné animace. Mezi odborné pojmy používané v této kapitole patří: molekuly, krystaly, molekulové krystaly, atomové krystaly, iontové krystaly, kovové krystaly, sublimace, elektrická vodivost, tažnost, kujnost. Snímek 1: Úkol pro žáky: Výběr správné možnosti. Učitel (řešení): Většina látek je tvořena atomy spojenými do větších částic. Částice tvořená omezeným počtem sloučených atomů se nazývá molekula. Molekuly jsou tvořeny dvěma nebo více sloučenými atomy (stejnými či různými). Příklady molekul tvořených stejnými atomy jsou S8 (osmiatomová molekula síry), P4 (čtyřatomová molekula fosforu), I2 (dvouatomová molekula jódu) apod. Většina molekul vzniká sloučením atomů dvou a více různých prvků např. HCl, H2O, H2SO4. Snímek 2: Učitel: Molekuly se navzájem mohou spojovat a vytvářet tzv. molekulové krystaly. Mezi látky, které jsou tvořeny molekulovými krystaly, patří např. jód, fosfor nebo síra. Snímek 3: Video: Sublimace jódu. Jód je pevná, krystalická látka, která je tvořená molekulami I2, jež jsou vzájemně poutány slabými silami. Jód (již za normální teploty) sublimuje z pevné látky se uvolňují jednotlivé molekuly plynného I2. Snímek 4: Úkol pro žáky: Výběr správných možností. Řešení: Jednotlivé molekuly jsou v molekulovém krystalu poutány pouze slabými silami. Proto mají látky, které jsou tvořené molekulovými krystaly nízké teploty tání a varu, jsou křehké a elektricky nevodivé. Snímek 5: Kontrolní otázka: Molekuly jódu jsou mezi sebou pouze slabě vázány. Proto snadno dochází k sublimaci jódu. Správná odpověď: ANO. Snímek 6: Učitel: Atomové krystaly jsou tvořeny atomy pevně vázanými kovalentními vazbami. Příkladem je krystal diamantu, který je tvořen velkým počtem atomů uhlíku poutaných pevnými kovalentními vazbami. Celý krystal je jedinou obrovskou molekulou. Úkol pro žáky: Výběr správných možností. Řešení: K vlastnostem atomových krystalů patří vysoké teploty tání a varu. Jedná se o velmi tvrdé látky, které jsou elektricky nevodivé. Snímek 7: Kontrolní otázka: Atomové krystaly tvoří nejtvrdší známé krystaly. Správná odpověď: ANO. Snímek 8: Učitel: Stavební částice v iontových krystalech tvoří ionty (kationty a anionty), které jsou poutány iontovými vazbami, tj. silnými elektrostatickými silami. Iontové krystaly jsou typicky tvořeny halogenem (tvoří anion) a prvkem z I.A či II.A skupiny (tvoří kation). Příkladem iontového krystalu je kuchyňská sůl (NaCl), kde se pravidelně střídají sodné kationty (Na+) s chloridovými anionty (Cl-). Snímek 9: Animace zdůvodnění křehkosti iontových krystalů. Učitel doprovodí popisem: Iontové krystaly jsou křehké při namáhání dojde k posunu iontových vrstev krystalu a přiblížení stejně nabitých iontů. Stejně nabité ionty se začnou odpuzovat a tato odpudivá síla znásobuje účinek původní síly, která posun vyvolala, a krystal se rozpadne. Snímek 10: Úkol pro žáky: Výběr správných možností. Řešení: Iontové krystaly mají vysoké teploty tání a varu, jsou křehké, dobře rozpustné ve vodě. V pevném stavu jsou nevodivé, ale v roztoku a v tavenině vedou dobře elektrický proud.

9 Snímek 11: Kontrolní otázka: Rozpuštěním kuchyňské soli ve vodě vzniká bezbarvý roztok, který dobře vede elektrický proud. Správná odpověď: ANO. Snímek 12: Učitel: Kovy tvoří kovové krystaly, ve kterých jsou pravidelně rozmístěné kationty kovů silně poutány ve svých polohách. Kolem nich se volně pohybují valenční elektrony. Kovy tvoří dvě třetiny prvků PSP, jmenovat můžeme např. zlato, stříbro, hliník, železo. Snímek 13: Interaktivní animace: Na základě volné pohyblivosti elektronů v krystalech kovů lze vysvětlit dobrou elektrickou vodivost kovů. Elektrický proud je usměrněný pohyb těchto volných elektronů. (Pozn.: Animace je schématická a nese jistou míru zjednodušení. Ve skutečnosti se elektrony nepohybují rovnoměrně přímočaře. Taktéž se nepohybují tak rychle a pouze jedním směrem.) Snímek 14: Úkol pro žáky: Nejprve vyber právě jednu správnou odpověď z nabízených možností. Dále doplň do textu vhodná slova. Řešení: Kovové krystaly jsou velmi dobře tepelně i elektricky vodivé. Jsou lesklé a dají se (obvykle za tepla) zpracovávat jejich schopnost snadno měnit tvar se nazývá kujnost. To, že se dají táhnout, a to i do velmi tenké vrstvy (viz např. alobal) se označuje jako tažnost. Snímek 15: Kontrolní otázka: Kovy obsahují volně pohyblivé ionty, díky nimž velmi dobře vedou elektrický proud. Správná odpověď: NE. (Volně pohyblivými částicemi s nábojem jsou v kovech elektrony.) Snímek 16: Úkol pro žáky: Výběr správných možností. Řešení: Krystalické látky jsou tvořeny neomezeným počtem pravidelně uspořádaných stavebních částic (tj. atomů, iontů či molekul). Snímky 17 18: Editovatelný test na konci kapitoly Co už umím o vlastnostech látek?. Řešení: 1. Molekula síry S 8 je tvořena osmi atomy síry. 2. O diamantu neplatí: Je tvořen pevně vázanými atomy dusíku. (Jedná se totiž o atomy uhlíku.) 3. Krystal kuchyňské soli NaCl je tvořený pevně vázanými kationty Na + a anionty Cl Kovové krystaly tvoří např. vápník, vanad, wolfram.