Metodika pro učitele Chemická vazba pro SŠ (teoretické cvičení s tablety)

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Metodika pro učitele Chemická vazba pro SŠ (teoretické cvičení s tablety)"

Transkript

1 Metodika pro učitele Chemická vazba pro SŠ (teoretické cvičení s tablety) Základní charakteristika výukového programu: Délka: 4 5 vyučovacích hodin; možnost vybrat pouze určité kapitoly Věková kategorie: střední škola (SŠ) Počet žáků: max. 30 Místo: ve třídě Pomůcky (pro každého žáka): - tablet se staženou aplikací Tárium: Chemická vazba pro SŠ - periodická soustava prvků (PSP) + je vhodné mít ve třídě jednu velkou nástěnnou PSP pro vyučujícího - učitel může cvičení doplnit použitím modelů diamantu, grafitu, kuchyňské soli apod. Návaznost na RVP: chemie Cíle programu: - Žáci prohloubí svoje znalosti o chemické vazbě, konkrétně zejména o podstatě vzniku chemické vazby a o jejím praktickém významu (i v každodenním životě). - Žáci charakterizují kovalentní nepolární, kovalentní polární, koordinačně kovalentní, iontovou a kovovou vazbu. - Žáci popíší podmínky vzniku vodíkových můstků a van der Waalsových sil a uvedou, jaký mají slabé vazebné interakce význam pro život na Zemi. - Žáci využijí svoje znalosti o částicové struktuře látek a chemických vazbách k předvídání některých fyzikálně-chemických vlastností látek. Charakteristika aplikace: Aplikace je rozdělena do čtyř kapitol: Chemická vazba Elektronová teorie Slabé vazebné interakce Kondenzované stavy látek Každá kapitola má časovou náročnost asi jedné vyučovací hodiny (1VH). Přínosem této aplikace je zejména to, že obsahuje řadu názorných animací a úkolů, které ulehčují pochopení probírané látky. Interaktivní animace mohou žáci dokonce sami ovládat. Ačkoli animace nesou určitou míru zjednodušení, jsou vědecky (fakticky) správné. Úkoly pro žáky jsou koncipovány tak, že žáci u nich odesílají návrh vlastního řešení, na základě čehož dostanou zpětnou vazbu informující o tom, zda úkol vyřešili správně či chybně. Průběžně jsou v aplikaci zařazeny také kontrolní otázky s možnostmi odpovědí ANO NE, které slouží k rychlému ověření znalostí žáků. Tyto testy ověřují, jak žáci porozuměli látce probírané v dané kapitole a poskytují zpětnou vazbu, jak samotným žákům, tak učiteli. Při využívání aplikace Chemická vazba je ve výuce důležitý výklad učitele. Učitel vystupuje jako průvodce aplikací poskytuje žákům doprovodné komentáře k jednotlivým snímkům (možné znění je naznačeno níže).

2 Průběh výuky: Žáci mohou s tabletem pracovat každý sám, příp. ve dvojicích. Učitel žáky instruuje, jak pracovat s tabletem Každý žák/dvojice žáků si zapne aplikaci. Pokud je to nutné (např. u méně zkušených žáků) učitel předvede, jak zapnout aplikaci, otevřít příslušnou kapitolu, jakým pohybem lze přecházet mezi snímky apod. Když aplikace spadne, je třeba ji vypnout, event. vypnout tablet a pustit znovu. Žáci postupují aplikací společně s učitelem. Při řešení úkolů nejde o rychlost, ale o správnost odpovědí. Po označení zvolené možnosti je nutné odeslat výsledek ke kontrole (použít tlačítko Vyhodnotit ) Žáci mají u většiny úkolů dva pokusy na svoje odpovědi (netýká se kontrolních otázek ANO NE). Pokud neuspějí, zobrazí se jim následně správné řešení. V aplikaci jsou použity následující typy úkolů: o Výběr právě jedné možnosti u položek označených abc a u překlikávacích položek o Výběr více správných možností u položek označených čtverečkem o Doplnění číslice/textu o Vykreslování křivky prstem U kontrolních otázek žáci vybírají z možností ANO NE, zda uvedené tvrzení je či není pravdivé. Zkrácený scénář výuky (členěný podle kapitol): 1. Chemická vazba (Co je to chemická vazba a jaký je její význam?) Úvodní kapitola aplikace Chemická vazba se věnuje základním otázkám podstaty vzniku chemické vazby a jejímu praktickému významu (i v každodenním životě). Kapitolou žáci procházejí postupným hledáním odpovědí na zadané otázky. K těmto otázkám patří: Kde se můžeme setkat s chemickou vazbou? Kolik prvků periodické soustavy prvků (PSP) netvoří za běžných podmínek chemickou vazbu? Které to jsou? Proč vzniká chemická vazba? Proč se učit o chemické vazbě? Jaký je význam chemické vazby? Co ovlivňuje? V interaktivní animaci žáci prstem vykreslí energetický diagram závislosti energie dvou atomů vodíku na jejich vzdálenosti. Učitel by měl diagram žákům popsat. V této kapitole se žáci seznamují s pojmy: délka vazby, vazebná energie, disociační energie.

3 2. Elektronová teorie V této části aplikace jsou žákům představeny základy elektronové teorie. Učivo je žákům přiblíženo prostřednictvím úkolů a animací. Na animacích je znázorněn např. rozdíl mezi vznikem kovalentní jednoduché vazby (v molekule F2) a koordinačně kovalentní vazby (v kationtu ). S pomocí interaktivní animace žáci také hledají odpověď na otázku, jakým způsobem se může měnit rozložení elektronové hustoty mezi dvěma vázanými atomy. V této kapitole se žáci seznamují s pojmy: kovalentní vazba jednoduchá, kovalentní vazba násobná, koordinačně kovalentní vazba, nepolární kovalentní vazba, polární kovalentní vazba, iontová vazba, vaznost prvků, Lewisovy strukturní elektronové vzorce. Možné doplnění: Na závěr této kapitoly lze přidat úkoly na procvičení zápisu strukturních elektronových vzorců, např.: Úkol pro žáky: Nakreslete strukturní elektronové vzorce následujících molekul: BF3, Cl2, CO, CO2, H2SO4, COCl2, NH2OH. Na tuto kapitolu lze navázat výkladem Znázornění vzniku vazby pomocí zápisu elektronové konfigurace s rámečky s použitím klasických výukových metod. 3. Slabé vazebné interakce Tato kapitola je věnována přitažlivým silám, které působí mezi molekulami. Ačkoliv mají vazebnou energii o jeden až tři řády menší než kovalentní vazba (odtud pochází jejich označení slabé vazebné interakce), přesto mají velký vliv na vlastnosti látek. Prostřednictvím úkolů a animací jsou objasněny odpovědi na otázky: Proč igelitový pytlík drží na ledničce? Proč se polární a iontové sloučeniny dobře rozpouští v polárních rozpouštědlech? Proč je možné zkapalnit vzácné plyny? Proč je sulfan (H2S) za normálních podmínek plynem, zatímco voda (H2O, tj. sloučenina obdobného složení) je kapalinou? Proč se voda vaří až při 100 C? Proč DNA tvoří dvoušroubovici? V této kapitole se žáci seznamují s pojmy: van der Waalsovy síly, vodíkové vazby/můstky, dipól, Coulombické síly, indukční síly, disperzní síly. 4. Kondenzované stavy látek V poslední kapitole aplikace žáci využijí znalosti týkající se chemické vazby získané v předcházejících kapitolách k charakterizaci různých typů krystalů (určení stavebních částic, typů vazeb v krystalu, vlastností). I tato část aplikace obsahuje řadu úkolů pro žáky a názorné animace. V této kapitole se žáci seznamují s pojmy: kondenzovaný stav, krystalické a amorfní látky, krystaly iontové, krystaly atomové kovalentní, krystaly kovové, krystaly molekulové a krystaly vrstevnaté, kovová vazba, elektronový plyn.

4 Podrobné doporučené komentáře k jednotlivým snímkům aplikace: Poznámka: V textu jsou úkoly pro žáky označeny červeně a animace modře, kontrolní a testové otázky zeleně. 1. Chemická vazba (Co je to chemická vazba a jaký je její význam?) Úvodní kapitola tématu Chemická vazba se věnuje základním otázkám podstaty vzniku chemické vazby a jejímu praktickému významu (i v každodenním životě). Kapitolou žáci procházejí postupným hledáním odpovědí na zadané otázky. Snímek 1: Otázka (učitel): Zamysleli jste se někdy nad tím, kde se můžeme setkat s chemickou vazbou? Úkol pro žáky: Hlasování. Žáci označí svoje odpovědi (je možné vybrat více možností). Možná odpověď učitele: S chemickou vazbou se můžeme setkat prakticky všude. Celá příroda (včetně našeho těla) i materiály, které člověk vyrábí, se skládají z molekul. A jak víte, molekuly jsou tvořeny atomy (stejných či různých prvků) vázanými právě pomocí chemické vazby. Snímek 2: Otázka (učitel): Jak jsme si společně připomněli, atomy prvků se pomocí chemické vazby pojí v molekuly. Platí to pro atomy všech prvků v PSP? Kolik prvků PSP je za normálních podmínek stabilních v atomárním stavu (tedy netvoří chemickou vazbu)? Kolik prvků PSP naopak chemické vazby vytváří? Úkol pro žáky: Žáci doplní číslo. Správná odpověď: Ze stabilních prvků PSP za normálních podmínek chemické vazby netvoří pouze 6 prvků. Snímek 3: Ze stabilních prvků PSP za normálních podmínek chemické vazby netvoří pouze 6 prvků. Otázka (učitel): O které prvky se jedná? Úkol pro žáky: Žáci zapíší značky příslušných chemických prvků do vynechaných míst. (Pozor na rozlišování velkých a malých písmen!) Nápovědou je obrázek balonku s popiskem: První ze skupiny diskutovaných prvků je plyn, který se používá např. pro plnění balónků. Odpověď: Chemické vazby za normálních podmínek netvoří vzácné plyny, tj. He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn. Atomy ostatních prvků PSP se naopak ochotně pojí pomocí chemické vazby s dalším (stejným nebo jiným) atomem a vytvářejí molekuly. Snímek 4: Otázka (učitel): Předcházející otázka nás přivádí k otázce další, a to: Proč vůbec chemická vazba vzniká? Proč se atomy většiny prvků spojují v molekuly (např. H2, O2, H2SO4), zatímco vzácné plyny chemické vazby za normálních podmínek nevytvářejí a vyskytují se proto pouze v monoatomické formě? Interaktivní animace: Žáci k sobě přisunují dva atomy vodíku. S tím, jak se atomy přibližují, se vykresluje křivka znázorňující pokles energie systému až do určitého bodu (odpovídá mezijaderné vzdálenosti atomů při vzniku vazby, tj. délce vazby) při dalším přiblížení atomů energie systému prudce roste. Poté, co si žáci vykreslí křivku, učitel popíše energetický diagram a vysvětlí pojmy: délka vazby, vazebná energie, disociační energie. Odpověď: Důvodem vzniku chemické vazby je snížení energie systému. Jak je z grafu patrné, samostatný atom vodíku má vyšší energii než molekula H2. Molekula H2, která vzniká spojením dvou atomů vodíku prostřednictvím chemické vazby, je stabilnější (má nižší energii), než samostatný atom vodíku H. Na základě této znalosti zkuste vyřešit následující úkoly. Snímek 5: Kontrolní otázka: Energii, kterou je nutné dodat na rozštěpení dané vazby, nazýváme vazebná energie. Správná odpověď: NE. (Jedná se o energii disociační.)

5 Snímek 6: Úkol pro žáky: Nakreslete křivku znázorňující závislost energie na vzdálenosti dvou atomů fluoru. Jsou naznačeny pouze osy x a y s popisem. Žáci prstem nakreslí předpokládaný průběh křivky a dají vyhodnotit. Pokud křivka není nakreslena správně, objeví se nápověda ve formě naznačení částí křivky (žáci se případně mohou vrátit k předcházející interaktivní animaci). Snímek 7: Učitel: Podívejme se nyní na křivku znázorňující závislost energie na vzdálenosti dvou atomů helia. Všimněte si, že graf se liší od grafu dvou atomů vodíku či grafu dvou atomů fluoru. Helium (podobně jako ostatní vzácně plyny) netvoří chemické vazby, protože při přiblížení dvou atomů helia roste energie systému. Snímek 8: Úkol pro žáky: Dokončení věty výběrem jedné možnosti. Správná odpověď: Při vazebné interakci energie soustavy při přiblížení atomů klesne. Při nevazebné interakci energie soustavy při přiblížení atomů vzroste. Učitel shrne, že ke vzniku chemické vazby dojde pouze tehdy, pokud při přiblížení atomů dochází ke snížení energie. Snímek 9: Kontrolní otázka: Helium nemůže vytvářet dvouatomové molekuly, protože při přiblížení dvou atomů helia vzrůstá jejich energie. Správná odpověď: ANO. Snímky 10 14: Nejprve se učitel zeptá, proč je dobré učit se o chemické vazbě. Jaký si žáci myslí, že má chemická vazba význam? Co ovlivňuje? Žákovský brainstorming, diskuze (např. ve dvojicích) apod. Poté učitel shrnuje, že vlastnosti chemické vazby ovlivňují chování látek (např. reaktivitu a fyzikálně-chemické vlastnosti jako skupenství, těkavost, tvrdost apod.). Pokud budeme schopni popsat, jakými vazbami jsou vázány atomy (či ionty) v molekulách dané látky (příp. molekuly mezi sebou), můžeme předpovídat nebo vysvětlovat, jaké vlastnosti daná látka bude mít. Poté postupně nabíhají obrázky (které se objeví také v kap. 3 a kap. 4), učitel je komentuje, např. následujícím způsobem: Znalosti chemické vazby nám umožňují vysvětlit: Proč se tuhou snadno píše a kreslí, zatímco diamant (ač se skládá stejně jako tuha pouze z atomů uhlíku) je nejtvrdším nerostem (snímek 10). Proč se kuchyňská sůl velmi dobře rozpouští ve vodě (snímek 11). Proč jód sublimuje (snímek 12). Proč má voda vysokou teplotu varu (snímek 13). Proč kovy velmi dobře vedou elektrický proud (snímek 14). Snímky 15 16: Test na konci kapitoly Co už umím o chemické vazbě?. Řešení: 1. Atomy se spojují chemickou vazbou a vytvářejí molekuly. 2. Chemické prvky netvoří vzácné plyny. 3. Vzdálenost jader dvou atomů vázaných v molekule označujeme jako délka vazby. 4. Energii, kterou je nutné dodat na rozbití chemické vazby, označujeme jako disociační energie. 5. Z tab. nejpevnější vazba je v molekule HF. 6. Z tab. disociační energie molekuly vodíku má hodnotu -486 kj.mol-1.

6 2. Elektronová teorie V této části aplikace jsou žáci za pomoci úkolů, které řeší, a názorných animací seznámeni s termíny: kovalentní vazba jednoduchá, kovalentní vazba násobná, koordinačně kovalentní vazba, nepolární kovalentní vazba, polární kovalentní vazba, iontová vazba, vaznost prvků, Lewisovy strukturní elektronové vzorce. Snímek 1: Otázka (učitel): Vzpomeňte si na diagram závislosti potenciální energie na vzdálenosti dvou atomů. Při jaké vzdálenosti atomů docházelo ke vzniku vazby? Které částice v atomu tudíž budou mít zásadní vliv na utváření chemické vazby? Odpověď: Ke vzniku vazby dochází při vhodném překryvu elektronových obalů atomů vázaných prvků. Chemickou vazbu lze charakterizovat jako sdílení elektronů (přesněji elektronových párů) mezi dvěma atomy, což dokumentuje animace vzniku molekuly H2. Snímek 2: Animace: Vznik kovalentní jednoduché vazby v molekule F2. Podobně jako v případě vodíku i u atomů fluoru dochází při vzniku molekuly F2 k překrytí jejich valenčních vrstev; v molekule F2 jsou oba atomy fluoru poutány kovalentní vazbou jednoduchou. Snímek 3: Úkol pro žáky: Na základě animace žáci doplní chybějící číslice. Odpověď: Kovalentní vazba jednoduchá dva atomy sdílí jeden elektronový pár, přičemž každý z těchto atomů do vazby přispěl jedním elektronem. Snímek 4: Animace: V případě molekuly O2 jsou dva atomy kyslíku poutány dvojnou vazbou (sdíleny jsou dva elektronové páry; každý atom kyslíku do vazby přispěl dvěma valenčními elektrony). Kovalentní vazba násobná znamená sdílení více než jednoho elektronového páru. Snímek 5: Úkol pro žáky: Na základě obrázku žáci doplní správné číslice. Odpověď: Dvojná vazba sdílení dvou elektronových párů, přičemž každý atom poskytl dva nepárové elektrony. Snímek 6: Animace: V případě molekuly N2 jsou dva atomy dusíku poutány trojnou vazbou (sdíleny jsou tři elektronové páry; každý atom dusíku do vazby přispěl třemi valenčními elektrony). Snímek 7: Úkol pro žáky: Na základě obrázku žáci doplní správné číslice. Trojná vazba sdíleny tři elektronové páry, přičemž každý atom poskytl tři nepárové elektrony. Snímek 8: Kontrolní otázka: Atomy vázané kovalentní vazbou sdílí jeden či více valenčních elektronových párů. Správná odpověď: ANO. Snímek 9: Animace: Vznik koordinačně kovalentní vazby v kationtu. V molekule amoniaku jsou tři atomy vodíku poutány třemi jednoduchými kovalentními vazbami k atomu dusíku, který má navíc volný elektronový pár. Kation H+ (který nemá žádný elektron) vytvoří po přiblížení amoniaku (orientovaného volným elektronovým párem směrem ke kationtu vodíku) koordinačně kovalentní vazbu. Všimněte si, že vazba koordinačně kovalentní se od vazby kovalentní liší pouze způsobem vzniku. Poté, co vazby vzniknou, je od sebe není možné odlišit. Snímek 10: Koordinačně kovalentní, neboli donor-akceptorová vazba, vzniká mezi částicí s volným elektronovým párem, která je donorem/dárcem elektronového páru (např. atom dusíku v molekule amoniaku), a částicí, která má nedostatek elektronů a je tudíž akceptorem/příjemcem elektronového páru (např. H+).

7 Snímek 11: Úkol pro žáky: Na základě obrázku žáci doplní správnou číslici, resp. vyberou správný text. Odpověď: Koordinačně kovalentní vazba dva atomy sdílí jeden elektronový pár, přičemž jeden atom poskytl celý elektronový pár (donor elektronů) a druhý žádný elektron (akceptor elektronů). V případě dusík do koordinačně kovalentní vazby přispěl dvěma elektrony (je tedy donorem elektronů), zatímco vodík (ve formě H+) neposkytl žádný elektron (je tedy akceptorem elektronů). Snímek 12: Koordinačně kovalentní vazbou jsou poutány ligandy k centrálnímu atomu v komplexních (koordinačně kovalentních) sloučeninách. Snímek 13: Kontrolní otázka: Vazba koordinačně kovalentní se od vazby kovalentní liší pouze způsobem vzniku. Poté, co vazby vzniknou, je od sebe není možné odlišit. Správná odpověď: ANO. Snímek 14: Otázka (učitel): Jsou elektrony ve vazbě rovnoměrně rozloženy mezi oběma atomy nebo může docházet k posunu elektronové hustoty? Vyzkoušejte následující animaci a popište, co pozorujete. Interaktivní animace: Posouváním prstem po ose (zaznamenává rozdíl hodnot elektronegativity mezi vázanými atomy) dochází k posunu elektronové hustoty mezi dvěma vázanými atomy. Snímek 15: Posun elektronové hustoty mezi dvěma atomy je dán tím, že různé atomy mají rozdílnou schopnost přitahovat elektrony. Tato vlastnost se označuje jako tzv. elektronegativita χ. V závislosti na rozdílu hodnot elektronegativity vázaných prvků můžeme odhadovat posun v rozložení elektronů ve vazbě. Na základě toho rozlišujeme tři typy vazeb (hranice mezi nimi je plynulá, neexistuje ostrý přechod!): Nepolární vazba elektrony ve vazbě jsou rovnoměrně rozloženy mezi oběma vázanými atomy, atomy mají srovnatelnou hodnotu elektronegativity ( χ <0,4). Polární vazba elektronová hustota není rozložena rovnoměrně elektrony se posouvají směrem k silnějšímu elektronegativnějšímu atomu, na kterém se vytváří částečný (parciální) záporný náboj. Naopak na elektropozitivnějším atomu se vytváří částečný kladný náboj (0,4< χ <1,7). Snímek 16: Iontová vazba krajní mez kovalentní vazby; lze si představit tak, že rozdíl elektronegativit je již tak velký ( χ >1,7) že elektrony vazby patří elektronegativnějšímu atomu, který tudíž získává záporný náboj (stává se aniontem), zatímco elektropozitivní atom získává kladný náboj (stává se kationtem); na iontovou vazbu lze proto pohlížet spíše jako na elektrostatické přitahování opačně nabitých částic (kationtů a aniontů)! Snímek 17: Úkol pro žáky: Výběr typu vazby, kterým jsou poutány atomy v zadaných molekulách. K řešení úkolu žáci použijí PSP. Odpověď: Cl2 kovalentní nepolární, CsCl iontová, HBr kovalentní polární. Snímek 18: Kontrolní otázka: V molekulách F2 a KCl jsou atomy poutány kovalentními vazbami. Správná odpověď: NE. (V molekule F2 jsou dva atomy fluoru poutány vazbou kovalentní (nepolární), u KCl jsou však kation K+ a anion Cl- poutány vazbou iontovou.) Snímek 19: Na začátku povídání o tvorbě strukturních elektronových vzorců (tzv. Lewisových struktur) je třeba si ujasnit několik pojmů učitel vysvětlí termíny: valenční elektrony, vazebný elektronový pár, volný elektronový pár, oktetové pravidlo, vaznost. Poté si žáci prohlédnou obrázek vzniku molekuly HCl a vyřeší úkoly na snímcích 19 a 20. Úkol pro žáky: Do příslušných míst doplňte správnou číslici či vyberte slovo. Řešení: Atom chloru

8 v molekule HCl má 8 valenčních elektronů, vytváří 1 vazebný elektronový pár proto je 1vazný, má 3 volné elektronové páry, ANO splňuje oktetové pravidlo. Snímek 20: Úkol pro žáky: Do příslušných míst doplňte správnou číslici či vyberte slovo. Řešení: Atom vodíku v molekule HCl má 2 valenční elektrony, tvoří 1 vazebný elektronový pár proto je 1vazný, nemá žádný volný elektronový pár (0), NEsplňuje oktetové pravidlo (vodík a helium jsou výjimkou z tohoto pravidla). Snímek 21: Vaznost je číslo, které udává, kolik kovalentních vazeb může vytvořit atom daného prvku. Typickou vaznost prvků druhé a třetí periody lze odvodit z počtu elektronů, které je atomu daného prvku třeba dodat, aby dosáhl stabilní elektronové konfigurace vzácného plynu. Úkol pro žáky: Výběr právě jedné správné odpovědi. Řešení: Vodík je vždy jednovazný, halogeny typicky jednovazné (vyjma fluoru však mohou být až sedmivazné), kyslík je obvykle dvojvazný, dusík je obvykle trojvazný, uhlík je typicky čtyřvazný (může ale být i dvojvazný). Snímek 22: S pomocí animovaného obrázku učitel popíše postup tvorby Lewisova strukturního elektronového vzorce, a to na příkladu molekuly amoniaku, NH 3. Jednotlivé kroky se zobrazí kliknutím na schéma. 1. Napíšeme symboly prvků tvořících molekulu a tečkami kolem nich naznačíme jejich valenční elektrony. Středem molekuly bývají nejméně elektronegativní prvky, což ovšem neplatí vždy (jako třeba v našem případě); středem molekuly nebývají kovy a vodík. 2. Vytvoříme elektronové páry (vazebné a volné) tak, aby každý prvek (pokud možno) dosáhl elektronového oktetu, v případě vodíku elektronového duetu. 3. Hotový Lewisův strukturní elektronový vzorec amoniaku. Snímek 23: Úkol pro žáky: Na základě obrázku žáci vyberou správně zapsaný strukturní elektronový vzorec vody. Řešení:. Snímek 24: Kontrolní otázka: Strukturní elektronové vzorce znázorňují rozložení vazebných a nevazebných elektronových párů ve sloučenině. Správná odpověď: ANO. Snímky 25 29: Test na konci kapitoly Co už umím o elektronové teorii?. Řešení: 1. Kovalentní vazba vzniká mezi dvěma atomy na základě sdílení jejich elektronů. 2. V molekule F 2 je vazba (kovalentní) nepolární. 3. Koordinačně kovalentní vazbu není možné, poté co vznikne, odlišit od vazby kovalentní. 4. Pro koordinačně kovalentní vazbu neplatí: dva atomy sdílí jeden elektronový pár, přičemž každý atom do vazby přispěl právě jedním elektronem. 5. V molekule HCN má atom dusíku jeden volný elektronový pár. 6. V molekule HCN oktetové pravidlo nesplňuje vodík. 7. V molekule HCN jsou přítomny pouze vazby kovalentní. 8. V molekule HCN je atom dusíku trojvazný. 9. Iontová vazba je přítomná v těchto látkách: CaF 2, RbCl, MgO. 10. Kovalentní polární vazba je přítomná v těchto látkách: PCl 3, NH 3, HBr, H 2 O. 11. V molekule methanolu jsou 3 nepolární a 2 polární vazby.

9 12. V molekule hydroxidu sodného jsou 1 polární a 1 iontová vazba. 13. Z tab. jednoduchá vazba má větší délku než vazba násobná. 14. Z tab. se vzrůstající násobností vazby klesá délka vazby a roste její pevnost. Možné doplnění: Na závěr této kapitoly lze přidat úkoly na procvičení zápisu strukturních elektronových vzorců, např.: Úkol pro žáky: Nakreslete strukturní elektronové vzorce následujících molekul: BF 3, Cl 2, CO, CO 2, H 2 SO 4, COCl 2, NH 2 OH. Na tuto kapitolu lze navázat výkladem Znázornění vzniku vazby pomocí zápisu elektronové konfigurace s rámečky s použitím klasických výukových metod.

10 3. Slabé vazebné interakce V této kapitole se žáci seznamují s pojmy: van der Waalsovy síly, vodíkové vazby/můstky, dipól, Coulombické síly, indukční síly, disperzní síly. Snímek 1: Učitel: Dosud jsme se bavili o chemických vazbách poměrně silných interakcích, kterými jsou vázány atomy v molekulách. Nyní se podíváme na slabé vazebné interakce, tj. přitažlivé síly působící mezi molekulami. Úkol pro žáky: Označte, které z uvedených interakcí řadíme mezi tzv. slabé vazebné interakce. (Může být správně více možností.) Řešení: Mezi slabé vazebné interakce patří van der Waalsovy síly a vodíkové vazby/můstky. Snímek 2: Učitel: Slabé vazebné interakce, jak plyne z jejich názvu, nemají takovou sílu, tzn. že vazebná energie těchto interakcí je menší než v případě kovalentní vazby. Úkol pro žáky: Seřaďte uvedené typy vazeb dle klesající vazebné energie. Řešení: Kovalentní vazba > Vodíková vazba (Ev je asi kj/mol, tj. o řád slabší než v případě kovalentní vazby) > Van der Waalsovy síly (nejslabší vazebné interakce, Ev je o dva až tři řády menší než Ev kovalentních vazeb). Snímky 3 8: Učitel: Slabé vazebné interakce mají mnohem menší vazebnou energii než kovalentní vazby. Přesto mají velký vliv na vlastnosti látek. Obrázky dále napovídají, kde se můžeme setkat se slabými vazebnými interakcemi. V této kapitole si objasníme: Proč igelitový pytlík drží na ledničce? (snímek 3) Proč se polární a iontové sloučeniny dobře rozpouští v polárních rozpouštědlech? (snímek 4) Proč je možné zkapalnit vzácné plyny? (snímek 5) Proč je sulfan (H2S) za normálních podmínek plynem, zatímco voda (H2O, tj. sloučenina obdobného složení) je kapalinou? (snímek 6) Proč se voda vaří až při 100 C? (snímek 7) Proč DNA tvoří dvoušroubovici? (snímek 8) Snímek 9: Učitel: Nejprve si pojďme povědět něco o van der Waalsových silách. Na úvod vyřešte tento úkol: Úkol pro žáky: Doplňte do textu chybějící slova. Řešení: Elektrony v molekule HCl nejsou rozloženy rovnoměrně jsou více přitahovány atomem chloru, který má vyšší hodnotu elektronegativity. V důsledku toho se na jednotlivých atomech vytvářejí částečné (neboli parciální) náboje stejné velikosti, ale opačné polarity: Hδ+ a Clδ-. O polární molekule hovoříme jako o trvalém (neboli permanentním) dipólu. Snímek 10: Kontrolní otázka: Dipól je tvořen dvěma od sebe oddělenými elektrickými náboji různé velikosti a opačné polarity. Správná odpověď: NE. (Dipól je tvořen dvěma od sebe oddělenými elektrickými náboji stejné velikosti a opačné polarity.) Snímek 11: Dipól může být trvalý (permanentní, jako v případě HCl) nebo pouze dočasný, vyvolaný (indukovaný) blízkostí permanentního dipólu v molekule, kde původně nebyl. Na základě existence a vzájemného ovlivňování permanentních a indukovaných dipólů můžeme van der Waalsovy síly rozdělit do tří skupin, a to na: síly Coulombické, indukční a disperzní (Londonovy). (Učitel popíše jednotlivé typy interakcí.)

11 Nejsilnější z van der Waalsových sil jsou síly Coulombické, tj. interakce trvalých dipólů. Úkol pro žáky: Vyberte správnou odpověď. Řešení: Pomocí Coulombických sil se vysvětluje rozpustnost polárních látek v polárních rozpouštědlech (např. ve vodě). Snímek 12: Animace rozpouštění NaCl ve vodě. Iontové sloučeniny jsou dobře rozpustné v polárních rozpouštědlech. Snímek 13: Úkol pro žáky: Similia similibus solvuntur znamená podobné rozpouští podobné. Na základě této znalosti vyřešte zadané úkoly. K řešení úkolu použijte periodickou soustavu prvků. Řešení: Jód (nepolární látku) lze rozpustit v nepolárním rozpouštědle, tj. např. v sirouhlíku. Ve vodě (tj. polárním rozpouštědle) lze rozpustit následující (polární a iontové) sloučeniny: NaOH, KBr, vitamín C. Snímek 14: Indukční síly se týkají působení trvalého dipólu na jiné molekuly: nepolární molekuly polarizuje, u polárních molekul mění jejich dipól. Snímek 15: V interaktivní animaci lze sledovat vznik indukovaného dipólu po přiblížení trvalého (permanentního) dipólu. Snímek 16: Učitel: Disperzní síly se týkají interakce dočasných dipólů (indukovaných u atomů a molekul, které nemají stálý dipól). Existence nejslabších disperzních (Londonových) sil vysvětluje zkapalnitelnost vzácných plynů nebo to, proč igelitový pytlík drží na ledničce (a nespadne působením gravitace na zem). Díky disperzním silám může gekon lézt i po svislých skleněných stěnách. Snímek 17: Kontrolní otázka: Nejsilnější van der Waalsovy interakce představuje interakce dvou indukovaných dipólů. Správná odpověď: NE. (Nejsilnější jsou tzv. Coulombické síly, tj. interakce trvalých dipólů.) Snímek 18: Učitel: Nyní se podíváme na druhý typ slabých vazebných interakcí, na vodíkové můstky. Pozorně si prohlédněte uvedený obrázek a vyřešte úkoly na následujícím snímku. Snímek 19: Úkol pro žáky: Vyberte vždy právě jednu správnou odpověď a určete tím podmínky vzniku vodíkové vazby. Řešení: Atom vodíku je vázán s prvkem s vysokou hodnotou elektronegativity (typicky dusík, kyslík, fluor). V molekule musí být přítomen atom s volným elektronovým párem. Snímek 20: Úkol pro žáky: Už znáte podmínky, které musí být splněny, aby sloučenina mohla vytvářet vodíkové můstky. Vyberte, které z níže uvedených sloučenin mohou vytvářet vodíkové můstky (může být správně více možností). Řešení: H 2 O, CH 3 CH 2 OH, HF. Snímek 21: Kontrolní otázka: Vodíková vazba vzniká mezi vodíkem a atomem prvku s nízkou elektronegativitou nesoucím volný nepárový elektron. Správná odpověď: NE. (V molekule musí být přítomen atom prvku s vysokou hodnotou elektronegativity.) Snímek 22: Učitel: Vodíková vazba významným způsobem ovlivňuje fyzikální vlastnosti látek, např. sloučeniny, které tvoří vodíkové vazby, mají významně vyšší teploty tání a varu. Úkol pro žáky: Vyberte graf, který vystihuje závislost teploty varu na periodě, v níž se nacházejí následující hydridy: H 2 O, H 2 S, H 2 Se, H 2 Te. Správná odpověď: b), žlutá křivka. Snímek 23: Učitel: Přítomnost vodíkových můstků má vliv i na další vlastnosti látek. Porovnejte, v čem se liší molekuly obdobného složení voda a sulfan. Úkol pro žáky: Žáci vyberou správnou možnost. Řešení: H 2 O tvoří

12 vodíkové můstky, H2S je netvoří. V důsledku toho za normální teploty a tlaku platí, že: H2O je kapalina, H2S je plyn. H2O má vyšší teplotu varu než H2S. Snímek 24: Učitel: Vodíková vazba také podmiňuje stálost vnitřního uspořádání (tj. správné stočení ) bílkovin a nukleových kyselin. Kdyby neexistovaly vodíkové vazby, biologické molekuly by se jen těžko sestavily do správného prostorového tvaru, na kterém je závislá jejich správná funkce. Bez nadsázky lze říci, že bez vodíkových můstků by život na naší planetě (v podobě, v jakého ho známe) nebyl možný. Snímek 25: Kontrolní otázka: Vodíkové vazby ovlivňují trojrozměrnou strukturu a vlastnosti látek. Správná odpověď: ANO. Snímky 26 30: Test na konci kapitoly Co už umím o slabých vazebných interakcích?. Řešení: 1. Mezi atomy vzácných plynů působí disperzní síly. 2. Vodíkový můstek je slabší než kovalentní vazba, ale silnější než van der Waalsovy síly. 3. Vodíkové vazby mohou vytvářet např. H2O a HF. 4. Methanol tvoří na rozdíl od methanthiolu vodíkové můstky. Má proto mnohem vyšší teplotu varu. 5. Vodíkové vazby mohou spojovat anorganické molekuly (např. H2O) a také být součástí organických molekul (např. bílkovin, DNA). 6. Molekula vody obsahuje permanentní dipóly na kyslíku se nachází parciální záporný náboj, na vodíkách parciální kladný náboj. 7. Ano, amoniak je polární látka a polární látky jsou dobře rozpustné v polárních rozpouštědlech, jako je např. voda. 8. Vodíková vazba vzniká mezi vodíkem a dalším atomem, kterým může být F, O, N. 9. Z halogenovodíků má nejvyšší teplotu varu HF.

13 4. Kondenzované stavy látek V poslední kapitole aplikace žáci využijí znalosti týkající se chemické vazby získané v předcházejících kapitolách k charakterizaci různých typů krystalů. I tato část aplikace obsahuje řadu úkolů pro žáky a názorné animace. Pojmy používané v této kapitole: kondenzovaný stav, krystalické a amorfní látky, krystaly iontové, atomové kovalentní, kovové, molekulové a vrstevnaté, kovová vazba, elektronový plyn. Snímek 1: Učitel: Na závěr se budeme věnovat kondenzovaným látkám a jejich fyzikálně-chemickým vlastnostem, které jsou ovlivněny vazbami, které jsou v těchto látkách přítomny. Úkol pro žáky: Vyberte správné slovo. Řešení: Kondenzovaný stav označuje pevné látky a kapaliny. Pevné látky podle uspořádání částic dělíme na: krystalické látky (krystaly) jejich stavební částice jsou uspořádány pravidelně a amorfní (beztvaré) látky jejich stavební částice jsou uspořádány nepravidelně; např.: sklo, pryskyřice, asfalt, vosk. Snímek 2: Kontrolní otázka: Sklo je amorfním materiálem s krystalickou strukturou. Správná odpověď: NE. (Sklo je amorfní látkou, nemá tedy pravidelnou krystalickou strukturu.) Snímek 3: Učitel: Podle druhu stavebních částic a způsobu, jakým jsou stavební částice v krystalu vázány, rozlišujeme následující typy krystalů: Iontové krystaly (např. NaCl) Atomové kovalentní krystaly (např. diamant) Kovové krystaly (např. zlato) Molekulové krystaly (např. jód) Vrstevnaté krystaly (např. grafit) U každého typu krystalu si dále uvedeme několik příkladů a popíšeme si, z jakých se skládá stavebních částic a jakými silami/vazbami jsou tyto částice v krystalu poutány. Představeny také budou vlastnosti jednotlivých typů krystalů. Snímek 4: Učitel: Začněme s iontovými krystaly. Úkol pro žáky: Vyberte správnou odpověď (právě jedna možnost správně). Řešení: Stavební částice v iontových krystalech tvoří ionty (kationty a anionty), které jsou poutány iontovými vazbami, tj. silnými elektrostatickými silami. Snímek 5: Úkol pro žáky: Vyberte správnou odpověď (možno zároveň více správných odpovědí). Řešení: Iontové krystaly jsou typicky tvořeny halogenem (anion) a prvkem I.A či II.A skupiny (kation), např. NaCl, CaF2, CsCl, ale také třeba AgI. Snímek 6: Animace rozpouštění NaCl ve vodě vznik hydratovaných kationtů Na+ a aniontů Cl- vytrháváním iontů z krystalické mřížky NaCl polárními molekulami vody. Učitel doprovodí popisem: Při rozpouštění iontových krystalů se látky štěpí na ionty. Např. při rozpouštění chloridu sodného ve vodě polární molekuly vody vytrhávají ionty z krystalické mřížky. Vznikají tak ionty, které jsou obklopeny molekulami rozpouštědla (všimněte si různé orientace molekul vody vůči Na+, resp. Cl-). Obklopování iontů molekulami rozpouštědla je proces označovaný jako solvatace, pokud je rozpouštědlem voda, mluvíme o hydrataci.

14 Snímek 7: Animace zdůvodnění křehkosti iontových krystalů. Učitel doprovodí popisem: Iontové krystaly jsou křehké při namáhání dojde k posunu iontových vrstev krystalu a přiblížení stejně nabitých iontů. Stejně nabité ionty se začnou odpuzovat a tato odpudivá síla znásobuje účinek původní síly, která posun vyvolala, a krystal se rozpadne. Snímek 8: Úkol pro žáky: Vyberte správné odpovědi. Řešení: Kationty a anionty jsou v iontových krystalech poutány silnými elektrostatickými silami. V důsledku toho mají iontové krystaly vysoké teploty tání a varu. Většinou jsou rozpustné v polárních rozpouštědlech, jako je např. voda (viz animaci snímek 6). V pevném stavu nevedou elektrický proud. V roztoku a tavenině jsou však k dispozici volně pohyblivé ionty, díky nimž iontové sloučeniny dobře vedou elektrický proud. Iontové látky jsou křehké při namáhání dojde k posunu iontových vrstev a přiblížení stejně nabitých iontů, které se odpuzují a krystal se rozpadne (viz animaci snímek 7). Snímek 9: Kontrolní otázka: Rozpuštěním chloridu sodného ve vodě vzniká bezbarvý roztok, který dobře vede elektrický proud. Správná odpověď: ANO. Snímek 10: Učitel: Po iontových krystalech zaměříme pozornost na atomové kovalentní krystaly. Úkol pro žáky: Vyberte správnou odpověď/správné odpovědi. Řešení: Stavební částice v atomových kovalentních krystalech tvoří atomy, které jsou poutány kovalentními nepolárními nebo kovalentními polárními vazbami. Snímek 11: Úkol pro žáky: Vyberte správné odpovědi. Řešení: Mezi atomové kovalentní krystaly patří např. SiO 2 (křemen a jeho odrůdy: růženín, záhněda, ametyst, křišťál atp.), diamant (alotropická modifikace uhlíku; vybroušené diamanty nazýváme brilianty), SiC (karborundum). Snímek 12: Úkol pro žáky: Vyberte správné odpovědi. Řešení: Atomy v kovalentních krystalech jsou poutány pevnými kovalentními vazbami. V důsledku toho mají atomové kovalentní krystaly vysoké teploty tání a varu a jsou velmi tvrdé. V běžných rozpouštědlech se nerozpouštějí a nevedou elektrický proud. Snímek 13: Kontrolní otázka: Atomové kovalentní krystaly tvoří nejtvrdší známé krystaly. Správná odpověď: ANO. lsnímek 14: Učitel: Dalšími krystaly, které si přiblížíme, budou krystaly kovové. Úkol pro žáky: Vyberte správnou odpověď. Řešení: Stavební částice v kovových krystalech tvoří ionty, přesněji kationty kovů rozmístěné v pravidelné prostorové mřížce. Vazbu v kovových krystalech nazýváme kovová. Snímek 15: Úkol pro žáky: Vyberte správné odpovědi. Řešení: Kovy tvoří 4/5 prvků PSP. Příkladem kovových krystalů jsou: krystal beryllia, stříbro, krystal sodíku, zlato. Snímek 16: Úkol pro žáky: Vyberte právě jednu správnou odpověď. Řešení: Kationty kovů jsou pravidelně rozmístěné v prostorové mřížce; ve svých polohách jsou udržovány nábojem volně pohyblivých valenčních elektronů, kterým se také říká elektronový plyn. Snímek 17: Interaktivní animace: Na základě volné pohyblivosti elektronů v krystalech kovů lze vysvětlit elektrickou vodivost kovů. Elektrický proud je usměrněný pohyb těchto volných elektronů. (Pozn.: Animace je schématická a nese jistou míru zjednodušení. Ve skutečnosti se elektrony nepohybují rovnoměrně přímočaře. Taktéž se nepohybují tak rychle a pouze jedním směrem.)

15 Snímek 18: Úkol pro žáky: Nejprve vyberte právě jednu správnou odpověď z nabízených možností. Dále doplňte do textu vhodná slova. Řešení: Kovové krystaly jsou velmi dobře tepelně i elektricky vodivé. Jsou lesklé a dají se (obvykle za tepla) zpracovávat jejich schopnost snadno měnit tvar se nazývá kujnost. To, že se dají táhnout, a to i do velmi tenké vrstvy (viz např. alobal) se označuje jako tažnost. Snímek 19: Kontrolní otázka: Kovy obsahují volně pohyblivé ionty, díky nimž velmi dobře vedou elektrický proud. Správná odpověď: NE. (Volně pohyblivými částicemi s nábojem jsou v kovech elektrony.) Snímek 20: Učitel: Předposledním typem krystalů, kterým se budeme zabývat, jsou krystaly molekulové. Úkol pro žáky: Vyberte správnou odpověď/správné odpovědi. Řešení: Stavební částice v molekulových krystalech tvoří molekuly. Atomy v těchto molekulách jsou poutány kovalentními vazbami. Molekuly mezi sebou jsou pak vázány pouze slabými van der Waalsovými silami. Snímek 21: Úkol pro žáky: Vyberte správné odpovědi. Řešení: Příklady molekulových krystalů jsou: síra (S 8 ), fosfor (P 4 ), jód (I 2 ). Snímek 22: Úkol pro žáky: Vyberte správné odpovědi. Řešení: Molekulové krystaly jsou tvořeny molekulami, tj. atomy poutanými pevnými kovalentními vazbami. Molekuly jsou mezi sebou poutány slabými van der Waalsovými silami. V důsledku toho jsou molekulové krystaly těkavé mají nízkou teplotu varu (i tání). Většinou se jedná o nepolární látky, které tudíž nejsou rozpustné v polárních rozpouštědlech, ale jsou rozpustné v nepolárních rozpouštědlech (tj. v benzínu, tetrachlormetanu apod.). Nevedou elektrický proud. Snímek 23: Video: Sublimace jódu. Jód je pevná látka, která je tvořená molekulami I 2, jež jsou vzájemně poutány pouze slabými silami. Jód při zahřátí sublimuje z pevné látky se uvolňují jednotlivé molekuly plynného I 2. Snímek 24: Kontrolní otázka: Molekulové krystaly jsou těkavé. Správná odpověď: ANO. Snímek 25: Učitel: Nakonec si představíme vrstevnaté krystaly. Úkol pro žáky: Doplňte/Vyberte správné odpovědi. Řešení: Vrstevnaté krystaly tvoří přechod mezi atomovými kovalentními a molekulovými krystaly. Příkladem vrstevnatého krystalu je grafit neboli tuha. Atomy v jednotlivých vrstvách grafitu jsou poutány silnými kovalentními vazbami. Naproti tomu mezi vrstvami působí pouze slabé van der Waalsovy síly, které se snadno přeruší. To je příčinou toho, proč je grafit (na rozdíl od diamantu) měkký a snadno se otírá. Snímek 26: Učitel: Obrázek znázorňuje otírání tuhy při psaní tj. snadné přerušení slabých van der Waalsových sil ve vrstevnatém krystalu. Snímky 27 29: Test na konci kapitoly Co už umím o kondenzovaném stavu látek?. Řešení: 1. Iontové krystaly jsou křehké, což je dáno odpuzováním stejně nabitých iontů po přiblížení vrstev při mechanickém namáhání. 2. Diamant není výborně elektricky vodivý. 3. Grafit není alotropickou modifikací křemíku, (ale uhlíku). 4. Za elektrickou vodivost kovů jsou zodpovědné valenční elektrony. 5. O zlatu neplatí: Krystalovou mřížku tvoří anionty Au 3-, kolem nichž se pohybují volné elektrony. 6. Molekulové krystaly tvoří jód. 7. Kovové krystaly tvoří: titan, radium, beryllium, chrom, niob.

Metodika pro učitele Chemická vazba pro ZŠ (teoretické cvičení s tablety)

Metodika pro učitele Chemická vazba pro ZŠ (teoretické cvičení s tablety) Metodika pro učitele Chemická vazba pro ZŠ (teoretické cvičení s tablety) Základní charakteristika výukového programu: Délka: 3 vyučovací hodiny; možnost vybrat pouze určité kapitoly Věková kategorie:

Více

Autor: Rajsik Téma: Chemická vazba Ročník: 1.

Autor: Rajsik  Téma: Chemická vazba Ročník: 1. Chemická vazba - vnikne tehdy, jsou-li atomy prvků neschopny trvale samostatné existence - spojování atomů do větších celků vyšší stabilita než volné atomy - atomy zde sdílejí vazebné elektrony Podmínky

Více

Opakování

Opakování Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony

Více

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal. Chemická vazba Volné atomy v přírodě jen zcela výjimečně (vzácné plyny). Atomy prvků mají snahu se navzájem slučovat a vytvářet molekuly prvků nebo sloučenin. Atomy jsou v molekulách k sobě poutány chemickou

Více

Otázka: Chemická vazba. Předmět: Chemie. Přidal(a): Dita. Chemická vazba

Otázka: Chemická vazba. Předmět: Chemie. Přidal(a): Dita. Chemická vazba Otázka: Chemická vazba Předmět: Chemie Přidal(a): Dita Chemická vazba 1. Obecná charakteristika chemické vazby 2. Typy chemické vazby Kovalentní vazba Vazba σ a π Násobné vazby Vaznost Délka chemické vazby

Více

Otázka: Chemická vazba. Předmět: Chemie. Přidal(a): Alžběta. Chemická vazba

Otázka: Chemická vazba. Předmět: Chemie. Přidal(a): Alžběta. Chemická vazba Otázka: Chemická vazba Předmět: Chemie Přidal(a): Alžběta Chemická vazba Snahou všech systémů je dosáhnout stavu s co nejnižší energií a co největší stabilitou Nejstabilnější elektronová konfigurace atomů

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou CHEMICKÁ VAZBA VY_32_INOVACE_03_3_07_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou CHEMICKÁ VAZBA Volné atomy v přírodě

Více

2.3 CHEMICKÁ VAZBA. Molekula bílého fosforu P 4 a kyseliny sírové H 2 SO 4. Předpona piko p je dílčí jednotkou a udává velikost m.

2.3 CHEMICKÁ VAZBA. Molekula bílého fosforu P 4 a kyseliny sírové H 2 SO 4. Předpona piko p je dílčí jednotkou a udává velikost m. 2.3 CHEMICKÁ VAZBA Spojováním dvou a více atomů vznikají molekuly. Jestliže dochází ke spojování výhradně atomů téhož chemického prvku, pak se jedná o molekuly daného prvku (vodíku H 2, dusíku N 2, ozonu

Více

Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118

Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118 Chemická vazba Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118 Chemická vazba Většina atomů má tendenci se spojovat do větších celků (molekul), v nichž jsou vzájemně vázané chemickou vazbou. Chemická vazba je

Více

Chemická vazba Něco málo opakování Něco málo opakování Co je to atom? Něco málo opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího

Více

CHEMICKÁ VAZBA. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

CHEMICKÁ VAZBA. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková CHEMICKÁ VAZBA Datum (období) tvorby: 13. 11. 01 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Částicové složení látek a chemické prvky; chemické reakce 1

Více

Organická chemie 1. ročník studijního oboru - gastronomie.

Organická chemie 1. ročník studijního oboru - gastronomie. Organická chemie 1. ročník studijního oboru - gastronomie. T-9 Typy chemické vazby. Zpracováno v rámci projektu Zlepšení podmínek ke vzdělávání Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 ŠABLONA

Více

Valenční elektrony a chemická vazba

Valenční elektrony a chemická vazba Valenční elektrony a chemická vazba Ve vnější energetické hladině se nacházejí valenční elektrony, které se mohou podílet na tvorbě chemické vazby. Valenční elektrony často znázorňujeme pomocí teček kolem

Více

Příklady chemické sloučeniny a chemické vazby

Příklady chemické sloučeniny a chemické vazby DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-15 Téma: Příklady chemické sloučeniny a chemické vazby Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník Příklady chemické

Více

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června 2013. Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června 2013. Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 15. června 2013 Název zpracovaného celku: CHEMICKÁ VAZBA CHEMICKÁ VAZBA (chemical bond) CHEMICKÉ VAZBY soudržné síly působící mezi jednotlivými

Více

Ch - Elektronegativita, chemická vazba

Ch - Elektronegativita, chemická vazba Ch - Elektronegativita, chemická vazba Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s využitím odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument

Více

3) Vazba a struktura. Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka

3) Vazba a struktura. Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Lenka CHEMICKÍ VAZBA = síly, kterými jsou k sobě navzájem vázány sloučené atomy v molekule, popř. v krystalové struktuře - v převážné většině jde o sdílení dvojic elektronů

Více

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly

Skupenské stavy látek. Mezimolekulární síly Skupenské stavy látek Mezimolekulární síly 1 Interakce iont-dipól Např. hydratační (solvatační) interakce mezi Na + (iont) a molekulou vody (dipól). Jde o nejsilnější mezimolekulární (nevazebnou) interakci.

Více

Vazby v pevných látkách

Vazby v pevných látkách Vazby v pevných látkách Hlavní body 1. Tvorba pevných látek 2. Van der Waalsova vazba elektrostatická interakce indukovaných dipólů 3. Iontová vazba elektrostatická interakce iontů 4. Kovalentní vazba

Více

Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1

Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1 Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1 Zkoušecí kartičku si PODEPIŠ a zapiš na ni ČÍSLO VARIACE TESTU (číslo v pravém horním rohu). Odpovědi zapiš na zkoušecí kartičku, do testu prosím nepiš.

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

stejnojaderné (homonukleární) - obsahují pouze atomy téhož prvku různojaderné (heteronukleární) obsahují různé atomy

stejnojaderné (homonukleární) - obsahují pouze atomy téhož prvku různojaderné (heteronukleární) obsahují různé atomy Otázka: Chemická vazba Předmět: Chemie Přidal(a): Tina Snahou všech systémů, tedy i atomů dosáhnout stavu s co nejnižší energií a co největší stabilitou. Nejstabilnější elektronová konfigurace atomů je

Více

Skupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe

Skupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe Skupenské stavy Plyn Zcela neuspořádané Hodně volného prostoru Zcela volný pohyb částic Částice daleko od sebe Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe

Více

Chemická vazba. John Dalton Amadeo Avogadro

Chemická vazba. John Dalton Amadeo Avogadro Chemická vazba John Dalton 1766-1844 Amadeo Avogadro 1776-1856 Výpočet molekuly 2, metoda valenční vazby Walter eitler 1904-1981 Fritz W. London 1900-1954 Teorie molekulových orbitalů Friedrich und 1896-1997

Více

Teorie hybridizace. Vysvětluje vznik energeticky rovnocenných kovalentních vazeb a umožňuje předpovědět prostorový tvar molekul.

Teorie hybridizace. Vysvětluje vznik energeticky rovnocenných kovalentních vazeb a umožňuje předpovědět prostorový tvar molekul. Chemická vazba co je chemická vazba charakteristiky chemické vazby jak vzniká vazba znázornění chemické vazby kovalentní a koordinační vazba vazba σ a π jednoduchá, dvojná a trojná vazba polarita vazby

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKÁ VAZBA

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í CHEMICKÁ VAZBA CHEMICKÁ VAZBA Chemická vazba = síla, která drží atomy ve sloučenině, podílejí se na ní valenční elektrony Elektronové vzorce (užívané pro s and p prvky): valenční elektrony jsou znázorněny tečkami kolem

Více

Teorie chemické vazby a molekulární geometrie Molekulární geometrie VSEPR

Teorie chemické vazby a molekulární geometrie Molekulární geometrie VSEPR Geometrie molekul Lewisovy vzorce poskytují informaci o tom které atomy jsou spojeny vazbou a o jakou vazbu se jedná (topologie molekuly). Geometrické uspořádání molekuly je charakterizováno: Délkou vazeb

Více

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:

DUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte: Doplňte: Protonové číslo: Relativní atomová hmotnost: Elektronegativita: Značka prvku: Latinský název prvku: Český název prvku: Nukleonové číslo: Prvek je chemická látka tvořena z atomů o stejném... čísle.

Více

Voda polární rozpouštědlo

Voda polární rozpouštědlo VY_32_INVACE_30_BEN05.notebook Voda polární rozpouštědlo Temacká oblast : Chemie anorganická chemie Datum vytvoření: 2. 8. 2012 Ročník: 2. ročník čtyřletého gymnázia (sexta osmiletého gymnázia) Stručný

Více

Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace

Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor Průřezové téma Tematický celek CZ.1.07/1.5.00/34.0565 VY_32_INOVACE_345_PSP a chemická vazba Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola,

Více

Částicové složení látek atom,molekula, nuklid a izotop

Částicové složení látek atom,molekula, nuklid a izotop Částicové složení látek atom,molekula, nuklid a izotop ATOM základní stavební částice všech hmotných těles jádro 100 000x menší než atom působí jaderné síly p + n 0 [1] e - stejný počet protonů a elektronů

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Anorganická chemie Chemie Mgr. Soňa Krampolová 01 - Vlastnosti přechodných prvků -

Více

John Dalton Amadeo Avogadro

John Dalton Amadeo Avogadro Spojením atomů vznikají molekuly... John Dalton 1766 1844 Amadeo Avogadro 1776 1856 Výpočet molekuly 2, metoda valenční vazby Walter eitler 1904 1981 Fritz W. London 1900 1954 Teorie molekulových orbitalů

Více

Orbitaly ve víceelektronových atomech

Orbitaly ve víceelektronových atomech Orbitaly ve víceelektronových atomech Elektrony jsou přitahovány k jádru ale také se navzájem odpuzují. Repulzní síly způsobené dalšími elektrony stíní přitažlivý účinek atomového jádra. Efektivní náboj

Více

Periodická tabulka prvků

Periodická tabulka prvků Periodická tabulka prvků 17. století s objevem dalších a dalších prvků nutnost systematizace J. W. Döberreiner (1829) teorie o triádách prvků triáda kovů (lithium, sodík, draslík reagují podobným způsobem)

Více

Test vlastnosti látek a periodická tabulka

Test vlastnosti látek a periodická tabulka DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-08 Téma: Test vlastnosti látek a periodická tabulka Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Test vlastnosti

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný projektor, transparenty,

Více

Otázka: Voda a její roztoky. Předmět: Chemie. Přidal(a): Urbánek Matěj VODA. - nejrozšířenější a nejvýznamnější sloučenina vodíku

Otázka: Voda a její roztoky. Předmět: Chemie. Přidal(a): Urbánek Matěj VODA. - nejrozšířenější a nejvýznamnější sloučenina vodíku Otázka: Voda a její roztoky Předmět: Chemie Přidal(a): Urbánek Matěj VODA - nejrozšířenější a nejvýznamnější sloučenina vodíku - výjimečnost vody je dána vlastnostmi jejích molekul - ve 3 skupenstvích:

Více

Struktura atomu. Proč je to důležité? Konečný výklad všech chemických jevů Musí být založen na struktuře atomů. Cotton A., Wilkinson G.

Struktura atomu. Proč je to důležité? Konečný výklad všech chemických jevů Musí být založen na struktuře atomů. Cotton A., Wilkinson G. Struktura atomu Proč je to důležité? Konečný výklad všech chemických jevů Musí být založen na struktuře atomů. Cotton A., Wilkinson G. Atomisté Demokritos 460 před n.l. Atomy nedělitelné částečky hmoty,

Více

12.CHALKOGENY A HALOGENY

12.CHALKOGENY A HALOGENY 12.CHALKOGENY A HALOGENY Chalkogeny ( česky se jedná o prvky ) 1) Popiš obecnou charakteristiku dané skupiny (počet valenčních elektronů, obecná elektronová konfigurace valenční vrstvy, způsoby dosažení

Více

Uhlík Ch_025_Uhlovodíky_Uhlík Autor: Ing. Mariana Mrázková

Uhlík Ch_025_Uhlovodíky_Uhlík Autor: Ing. Mariana Mrázková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Chemická vazba. Molekula vodíku. Elektronová teorie. Oktetové pravidlo (Kossel, Lewis, 1916) Pevnost vazby vazebná energie.

Chemická vazba. Molekula vodíku. Elektronová teorie. Oktetové pravidlo (Kossel, Lewis, 1916) Pevnost vazby vazebná energie. Elektronová teorie ktetové pravidlo (Kossel, Lewis, 1916) Chemická vazba sdílení 2 valenčních e - opačného spinu 2 atomy za vzniku stabilní elektronové konfigurace vzácného plynu Spojení atomů prvků v

Více

Struktura elektronového obalu

Struktura elektronového obalu Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Struktura elektronového obalu Představy o modelu atomu se vyvíjely tak, jak se zdokonalovaly možnosti vědy

Více

Kovy, nekovy opakování Smart Board

Kovy, nekovy opakování Smart Board Kovy, nekovy opakování Smart Board VY_52_Inovace_218 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

6.3.2 Periodická soustava prvků, chemické vazby

6.3.2 Periodická soustava prvků, chemické vazby 6.3. Periodická soustava prvků, chemické vazby Předpoklady: 060301 Nejjednodušší atom: vodík s jediným elektronem v obalu. Ostatní prvky mají více protonů v jádře i více elektronů v obalu změny oproti

Více

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

CHEMIE - Úvod do organické chemie

CHEMIE - Úvod do organické chemie Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vzdělávací okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace SŠHS Kroměříž CZ.1.07/1.5.00/34.0911

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina Opakování názvosloví anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina Směs (dispersní soustava) 1 Atom Nejmenšíčástice prvku, která vykazuje jeho

Více

ATOMOVÉ JÁDRO. Nucleus Složení: Proton. Neutron 1 0 n částice bez náboje Proton + neutron = NUKLEON PROTONOVÉ číslo: celkový počet nukleonů v jádře

ATOMOVÉ JÁDRO. Nucleus Složení: Proton. Neutron 1 0 n částice bez náboje Proton + neutron = NUKLEON PROTONOVÉ číslo: celkový počet nukleonů v jádře ATOM 1 ATOM Hmotná částice Dělit lze: Fyzikálně ANO Chemicky Je z nich složena každá látka Složení: Atomové jádro (protony, neutrony) Elektronový obal (elektrony) NE Elektroneutrální částice: počet protonů

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

Fyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje zákonitosti přírodních jevů.

Fyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje zákonitosti přírodních jevů. Fyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje zákonitosti přírodních jevů. Násobky jednotek název značka hodnota kilo k 1000 mega M 1000000 giga G 1000000000 tera T 1000000000000 Tělesa a látky Tělesa

Více

Předmět: CHEMIE Ročník: 8. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: CHEMIE Ročník: 8. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Chemie ukázka chemického skla Chemie přírodní věda, poznat chemické sklo a pomůcky, zásady bezpečné práce práce s dostupnými a běžně používanými látkami (směsmi). Na základě piktogramů žák posoudí nebezpečnost

Více

Seminář z anorganické chemie

Seminář z anorganické chemie Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Přírodovědecká fakulta Studijní opora pro dvouoborové kombinované bakalářské studium Seminář z anorganické chemie Ing.Fišerová Cílem kurzu je seznámit

Více

Vyjmenujte tři základní stavební částice látek: a) b) c)

Vyjmenujte tři základní stavební částice látek: a) b) c) OPAKOVÁNÍ Vyjmenujte tři základní stavební částice látek: a) b) c) Vyjmenujte tři základní stavební částice látek: a) atom b) molekula c) ion Vyjmenujte skupenství, ve kterých se může látka nacházet: a)

Více

ANODA KATODA elektrolyt:

ANODA KATODA elektrolyt: Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -

Více

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4. Vyučovací předmět - Chemie Vzdělávací obor - Člověk a příroda Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4. ročník - seminář

Více

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS

Molekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická

Více

4.4.6 Jádro atomu. Předpoklady: Pomůcky:

4.4.6 Jádro atomu. Předpoklady: Pomůcky: 4.4.6 Jádro atomu Předpoklady: 040404 Pomůcky: Jádro je stotisíckrát menší než vlastní atom (víme z Rutherfordova experimentu), soustřeďuje téměř celou hmotnost atomu). Skládá se z: protonů: kladné částice,

Více

PERIODICKÁ TABULKA. Všechny prvky v tabulce můžeme rozdělit na kovy, nekovy a polokovy.

PERIODICKÁ TABULKA. Všechny prvky v tabulce můžeme rozdělit na kovy, nekovy a polokovy. PERIODICKÁ TABULKA Je známo více než 100 prvků 90 je přirozených (jsou v přírodě) 11 plynů 2 kapaliny (brom, rtuť) Ostatní byly připraveny uměle. Dmitrij Ivanovič Mendělejev uspořádal 63 tehdy známých

Více

Úvod do studia organické chemie

Úvod do studia organické chemie Úvod do studia organické chemie 1828... Wöhler... uměle připravil močovinu Organická chemie - chemie sloučenin uhlíku a vodíku, případně dalších prvků (O, N, X, P, S) Příčiny stability uhlíkových řetězců:

Více

FYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso _Vlastnosti látek _Vzájemné působení těles _Gravitační síla... 4 Gravitační pole...

FYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso _Vlastnosti látek _Vzájemné působení těles _Gravitační síla... 4 Gravitační pole... FYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso... 2 2_Vlastnosti látek... 3 3_Vzájemné působení těles... 4 4_Gravitační síla... 4 Gravitační pole... 5 5_Měření síly... 5 6_Látky jsou složeny z částic... 6 7_Uspořádání

Více

Prvky,směsi -pracovní list

Prvky,směsi -pracovní list Prvky,směsi -pracovní list VY_52_INOVACE_194 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8,9 Prvky,směsi -pracovní list 1) Co platí pro železo a sodík? (ke každému tvrzení napište

Více

Teorie kyselin a zásad poznámky 5.A GVN

Teorie kyselin a zásad poznámky 5.A GVN Teorie kyselin a zásad poznámky 5A GVN 13 června 2007 Arrheniova teorie platná pouze pro vodní roztoky kyseliny jsou látky schopné ve vodném roztoku odštěpit vodíkový kation H + HCl H + + Cl - CH 3 COOH

Více

Chemické repetitorium. Václav Pelouch

Chemické repetitorium. Václav Pelouch ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Chemické repetitorium Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 1 Anorganická a obecná chemie Stavba atomu Atom je nejmenší částice hmoty, která obsahuje jádro (složené

Více

Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty

Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty SBÍRKA ŘEŠENÝCH PŘÍKLADŮ PRO PROJEKT PŘÍRODNÍ VĚDY AKTIVNĚ A INTERAKTIVNĚ CZ.1.07/1.1.24/01.0040 Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty Mgr. Jana Žůrková, 2013, 20 stran Obsah 1. Veličiny

Více

ZÁKLADNÍ POJMY ORGANICKÉ CHEMIE

ZÁKLADNÍ POJMY ORGANICKÉ CHEMIE ZÁKLADNÍ POJMY ORGANICKÉ CEMIE PODSTATA VAZEB V ORGANICKÉ CEMII Elektronová konfigurace uhlíku je 2s 2 2p 2, všechny organické sloučeniny odvozujeme od jeho excitovaného stavu. Uhlík je ve všech organických

Více

Molekuly 1 12/4/2011. Molekula definice IUPAC. Molekuly. Proč existují molekuly? Kosselův model. Představy o molekulách

Molekuly 1 12/4/2011. Molekula definice IUPAC. Molekuly. Proč existují molekuly? Kosselův model. Představy o molekulách 1/4/011 Molekuly 1 Molekula definice IUPC elektricky neutrální entita sestávající z více nežli jednoho atomu. Přesně, molekula, v níž je počet atomů větší nežli jedna, musí odpovídat snížení na ploše potenciální

Více

Metodika pro učitele Reakce organických sloučenin (teoretické cvičení s tablety)

Metodika pro učitele Reakce organických sloučenin (teoretické cvičení s tablety) Metodika pro učitele Reakce organických sloučenin (teoretické cvičení s tablety) Základní charakteristika výukového programu: Délka: 3 4 vyučovací hodiny (VH); možnost vybrat pouze určité kapitoly Věková

Více

II. Chemické názvosloví

II. Chemické názvosloví II. Chemické názvosloví 1. Oxidy jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku a jiného prvku. Názvy oxidů jsou dvouslovné. Tvoří je podstatné jméno oxid (postaru kysličník) a přídavné jméno utvořené od názvu prvku

Více

Test pro 8. třídy A. 3) Vypočítej kolik potřebuješ gramů soli na přípravu 600 g 5 % roztoku.

Test pro 8. třídy A. 3) Vypočítej kolik potřebuješ gramů soli na přípravu 600 g 5 % roztoku. Test pro 8. třídy A 1) Rozhodni, zda je správné tvrzení: Vzduch je homogenní směs. a) ano b) ne 2) Přiřaď k sobě: a) voda-olej A) suspenze b) křída ve vodě B) emulze c) vzduch C) aerosol 3) Vypočítej kolik

Více

Do této skupiny patří dusík, fosfor, arsen, antimon a bismut. Společnou vlastností těchto prvků je pět valenčních elektronů v orbitalech ns a np:

Do této skupiny patří dusík, fosfor, arsen, antimon a bismut. Společnou vlastností těchto prvků je pět valenčních elektronů v orbitalech ns a np: PRVKY PÁTÉ SKUPINY Do této skupiny patří dusík, fosfor, arsen, antimon a bismut. Společnou vlastností těchto prvků je pět valenčních elektronů v orbitalech ns a np: Obecná konfigurace: ns np Nejvyšší kladné

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Seminář chemie (SCH) Náplň: Obecná chemie, anorganická chemie, chemické výpočty, základy analytické chemie Třída: 3. ročník a septima Počet hodin: 2 hodiny týdně Pomůcky: Vybavení odborné učebny,

Více

Ch - Stavba atomu, chemická vazba

Ch - Stavba atomu, chemická vazba Ch - Stavba atomu, chemická vazba Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl

Více

Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku

Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku Komentář ke hře: 1. Třída se rozdělí do čtyř skupin. Vždy spolu soupeří dvě skupiny a vítězné skupiny se pak utkají ve finále. 2. Každé z čísel skrývá otázku.

Více

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,

Více

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK

STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK STRUKTURA A VLASTNOSTI PEVNÝCH LÁTEK Základními vlastnosti pevných látek jsou KRYSTALICKÉ A AMORFNÍ LÁTKY Jak vzniká pevná látka z kapaliny Krystalické látky se vyznačují uspořádáním Dělíme je na 2 základní

Více

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Ústav elektrotechniky a měření Základní pojmy elektroniky Přednáška č. 1 Milan Adámek adamek@ft.utb.cz U5 A711 +420576035251 Základní pojmy elektroniky 1 Model atomu průměr

Více

Veličiny- základní N A. Látkové množství je dáno podílem N částic v systému a Avogadrovy konstanty NA

Veličiny- základní N A. Látkové množství je dáno podílem N částic v systému a Avogadrovy konstanty NA YCHS, XCHS I. Úvod: plán přednášek a cvičení, podmínky udělení zápočtu a zkoušky. Základní pojmy: jednotky a veličiny, základy chemie. Stavba atomu a chemická vazba. Skupenství látek, chemické reakce,

Více

I. NÁZVOSLOVN ZVOSLOVÍ

I. NÁZVOSLOVN ZVOSLOVÍ I. NÁZVOSLOVN ZVOSLOVÍ PRVKY: Název prvku tvoří 1 aža 2 písmenovp smenová zkratka, 2. písmeno p je malé. Názvy jsou v PSP (periodické soustavě prvků). Př.: kobalt je Co, ne CO Pozn.: PSP je nejdůle ležitější

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Obecná chemie Chemie Mgr. Soňa Krampolová 01 - Látkové množství, molární hmotnost VY_32_INOVACE_01.pdf

Více

Ročník VIII. Chemie. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník VIII. Chemie. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Úvod IX. -ukázka chem.skla přírodní věda, poznat chemické sklo a pomůcky, zásady bezpečné práce-práce s dostupnými a běžně používanými látkami, hodnocení jejich rizikovosti, posoudí bezpečnost vybraných

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Obecná a anorganická chemie

Obecná a anorganická chemie Učební osnova předmětu Obecná a anorganická chemie Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích

Více

11. Anorganicke na zvoslovı

11. Anorganicke na zvoslovı 11. Anorganicke na zvoslovı Základní veličinou, na níž je názvosloví anorganické chemie vybudováno, je oxidační číslo prvků. Jde o pojem formální a oxidační číslo velmi často neodpovídá skutečné elektronové

Více

Název: Halogeny I. Autor: Mgr. Štěpán Mička. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

Název: Halogeny I. Autor: Mgr. Štěpán Mička. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Název: Halogeny I Autor: Mgr. Štěpán Mička Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: chemie, fyzika, biologie Ročník: 3. Tématický celek: Systematická anorganická

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná chemie Top-Hit Analytická chemie Analýza anorganických látek Důkaz aniontů Důkaz kationtů Důkaz kyslíku Důkaz vody Gravimetrická analýza Hmotnostní spektroskopie Chemická analýza Nukleární magnetická

Více

Struktura Molekul a Chemická Vazba

Struktura Molekul a Chemická Vazba Struktura Molekul a Chemická Vazba Slučováním atomů vznikají molekuly na základě chemické vazby. (~100 atomů ~10 6 různých molekul) Elektronová teorie chemické vazby: každý atom se snaží dosáhnout elektronové

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939. Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939. Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939 Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Číslo přílohy: VY_číslo šablony_inovace_číslo přílohy Autor Datum vytvoření vzdělávacího

Více

VLASTNOSTI LÁTEK. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý

VLASTNOSTI LÁTEK. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková VLASTNOSTI LÁTEK Datum (období) tvorby: 27. 3. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Pozorování, pokus a bezpečnost práce 1 Anotace: Žáci se seznámí

Více

PRACOVNÍ LIST: OPAKOVÁNÍ UČIVA 6. ROČNÍKU

PRACOVNÍ LIST: OPAKOVÁNÍ UČIVA 6. ROČNÍKU PRACOVNÍ LIST: OPAKOVÁNÍ UČIVA 6. ROČNÍKU STAVBA LÁTEK, ROZDĚLENÍ, VLASTNOSTI. NEUSPOŘÁDANÝ POHYB ČÁSTIC. ČÁSTIC. SLOŽENÍ LÁTEK. VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ TĚLES. SÍLA, GRAV. SÍLA A GRAV. POLE. Základní pojmy:

Více

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1 DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-12 Téma: Kovy Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý VÝKLAD Kovy KOVY UMÍSTĚNÍ V PERIODICKÉ SOUSTAVĚ PRVKŮ přibližně tři čtvrtiny

Více

Chemie - 3. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP.

Chemie - 3. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP. očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 3. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 1.4., 2.1. 1. Látky přírodní nebo syntetické

Více

Astat - radioaktivní pevná látka - krátký poločas rozpadu (8,3 hod) - nejstabilnější je izotop At 210. Sloučeniny

Astat - radioaktivní pevná látka - krátký poločas rozpadu (8,3 hod) - nejstabilnější je izotop At 210. Sloučeniny Halogeny - název od řeckého hals = sůl (pro jejich schopnost tvořit velkou řadu solí) - prvky 17. skupiny - mají sedm valenčních elektronů - tvoří dvouatomové molekuly - jsou jedovaté s dráždivými účinky

Více

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1 DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-20 Téma: Test obecná chemie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Test obecná chemie Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Otázka 1 OsO 4 je

Více

TEST 2. Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova Organizace řízení učební činnosti: Nutné pomůcky:

TEST 2. Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova Organizace řízení učební činnosti: Nutné pomůcky: Anotace: Jazyk Autor Očekávaný výstup: Klíčová slova Organizace řízení učební činnosti: Nutné pomůcky: TEST 2 Test je zaměřen na zopakování kapitol - chemické prvky, kovy, polokovy, nekovy, TPSP. Test

Více

ELEKTRICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK

ELEKTRICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK ELEKTRICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK Elektrování těles Model atomu Podstata elektrování těles 1 1. Vyučovací hodina ELEKTROVÁNÍ TĚLES 2 Připravte si list papíru, polyethylenový sáček, polyethylenový proužek a proveďte

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: Z.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. HEMIE Organická

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo šablony: 31 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anotace: CZ.1.07/1.5.00/3.0

Více

Fluor a chlor CH_100_ Fluor a chlor Autor: PhDr. Jana Langerová

Fluor a chlor CH_100_ Fluor a chlor Autor: PhDr. Jana Langerová Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více