MOŽNOSTI VYUŽITÍ NOVĚ BUDOVANÝCH INFRASTRUKTUR V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM A VÝVOJ PRO INOVACE PRO ROZVOJ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE

Transkript

1 MOŽNOSTI VYUŽITÍ NOVĚ BUDOVANÝCH INFRASTRUKTUR V RÁMCI OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM A VÝVOJ PRO INOVACE PRO ROZVOJ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU V ČESKÉ REPUBLICE Studie respektuje aktuální stav k Mgr. Marie Vaštová MBA Kmochova Ústí nad Labem IČO: prosinec 2010

2 OBSAH STRUKTURÁLNÍ FONDY OBECNĚ... 5 SITUACE V ČR... 6 OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM A VÝVOJ PRO INOVACE V OBDOBÍ CO JE OP VAVPI?... 7 DALŠÍ INFORMACE O OP VAVPI... 7 CÍLE A PRIORITNÍ OSY OP VAVPI... 7 Prioritní osa 1 Evropská centra excelence... 8 Prioritní osa 2 Regionální VaV centra... 9 Prioritní osa 3 Komercializace a popularizace VaV Prioritní osa 4 Infrastruktura pro výuku na VŠ spojenou s výzkumem INFORMACE O UKONČENÍ I AKTUÁLNÍCH VÝZVÁCH V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH PRIORITNÍCH OS Výzva v rámci prioritní osy Výzvy v rámci prioritní osy Výzvy v rámci prioritní osy Výzva v rámci prioritní osy Výzvy v rámci prioritní osy VÝSLEDKY PRIORITNÍ OSY VÝZVA ČÍSLO EVROPSKÁ CENTRA EXCELENCE VÝSLEDKY PRIORITNÍ OSY VÝZVA ČÍSLO REGIONÁLNÍ VAV CENTRA VÝZVA ČÍSLO REGIONÁLNÍ VAV CENTRA VÝSLEDKY PRIORITNÍ OSY VÝZVA ČÍSLO POPULARIZACE, PROPAGACE A MEDIALIZACE VĚDY A TECHNIKY VÝZVA ČÍSLO INFORMAČNÍ INFRASTRUKTURY PRO VAV MOŽNOSTI VYUŽITÍ NOVĚ BUDOVANÉ INFRASTRUKTURY V RÁMCI OP VAVPI PRO ROZVOJ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU V ČR ZÁVĚR ZDROJE INFORMACÍ PŘÍLOHY VÝZVA ČÍSLO EVROPSKÁ CENTRA EXCELENCE Biotechnologické a biomedicínské centrum AV a UK ve Vestci, Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. 24 Biotechnologický institut aplikované ekologie (BIOEKO), Biologické centrum AV ČR, v.v.i CEITEC středoevropský technologický institut, Masarykova univerzita Centrum excelence IT4Innovations, Vysoká škola báňská - Technická Univerzita Ostrava Centrum excelence Telč, Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v.v.i Czech Globe Centrum pro studium dopadů globální změny klimatu, Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, v.v.i ELI: EXTREME LIGHTS INFRASTRUCTURE, Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUS-ICRC), Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně

3 NTIS Nové technologie pro informační společnost, Západočeská univerzita v Plzni VÝZVA ČÍSLO REGIONÁLNÍ VAV CENTRA NETME Centre (Nové technologie pro strojírenství), Vysoké učení technické v Brně Centrum pro aplikovanou mikrobiologii a imunologii ve veterinární medicíně (AdmireVet), Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, Technická Univerzita v Liberci CETOCOEN, Masarykova univerzita Brno Regionální materiálově technologické výzkumné centrum (RMTVC), Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Biomedicína pro regionální rozvoj a lidské zdroje (BIOMEDREG), Univerzita Palackého v Olomouci Aplikační vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií, Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Univerzita Palackého v Olomouci Centrum materiálového výzkumu na FCH VUT v Brně, Vysoké učení technické v Brně Centrum výzkumu a využití obnovitelných zdrojů energie, Vysoké učení technické v Brně Inovace pro efektivitu a životní prostředí (INEF), Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava.. 41 Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity hydrocenóz, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích VÝZVA ČÍSLO REGIONÁLNÍ VAV CENTRA AdMaS - Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie, Vysoké učení technické v Brně Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni, Univerzita Karlova v Praze Centrum bezpečnostních, informačních a pokročilých technologií, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Centrum nových technologií a materiálů (CENTEM), Západočeská univerzita v Plzni Centrum polymerních systémů, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Centrum rozvoje strojírenského výzkumu Liberec, VÚTS, a.s. (Výzkumný ústav textilních strojů) Centrum řasových biotechnologií Třeboň (Algatech), Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i Centrum senzorických, informačních a komunikačních systémů (SIX), Vysoké učení technické v Brně Centrum výzkumu neželezných kovů CEVYNEK, VÚK Panenské Břežany a.s Centrum zahradnického výzkumu, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Dopravní VaV centrum, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i ENET Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava ExAM Experimental Animal Models, Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v.v.i Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Institut environmentálních technologií, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Membránové inovační centrum, MemBrain s.r.o Národní ústav duševního zdraví České republiky, Psychiatrické centrum Praha Ovocnářský výzkumný institut, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o Pořízení technologie pro Centrum vozidel udržitelné mobility, České vysoké učení technické v Praze Regionální centrum aplikované molekulární onkologie (RECAMO), Masarykův onkologický ústav

4 Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), Univerzita Palackého v Olomouci Regionální centrum speciální optiky a optoelektronických systémů (TOPTEC), Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i. v Turnově Regionální inovační centrum elektrotechniky (RICE), Západočeská univerzita v Plzni Regionální technologický institut RTI, Západočeská univerzita v Plzni Regionální VaV centrum pro nízkonákladové plazmové a nanotechnologické povrchové úpravy, Masarykova univerzita Udržitelná energetika, Centrum výzkumu Řež s.r.o Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum (UniCRE), Výzkumný ústav anorganické chemie, a. s Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB), České vysoké učení technické v Praze Západočeské materiálově metalurgické centrum (ZMMC), COMTES FHT a.s

5 Strukturální fondy obecně Strukturální fondy jsou nástrojem politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) k dosahování ekonomické a sociální soudržnosti (koheze) Evropské unie. Prostředky z těchto fondů jsou určené na pomoc méně rozvinutým regionům, regionům potýkajícím se strukturálními problémy a na podporu adaptace a modernizace politik, systémů vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanosti. Od 1. ledna 2007 odstartovalo v Evropské unii další sedmileté programovací období ( ). V oblasti strukturálních fondů a Fondu soudržnosti došlo v této souvislosti k několika změnám. První změnou je počet strukturálních fondů. V minulém období ( ) do politiky HSS spadaly čtyři strukturální fondy (Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond, Evropský zemědělský garanční a podpůrný fond a Finanční nástroj na podporu rybolovu) a Fond soudržnosti. V současném programovacím období ( ) byl snížen počet strukturálních fondů na dva Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond + Fond soudržnosti. Zbylé dva fondy se transformovaly v Evropský rybářský fond a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a současně se staly součástí Společné zemědělské politiky. Druhou změnou je zapojení Fondu soudržnosti do systému programování strukturálních operací. Z fondu tedy nebude poskytována podpora na individuální projekty, ale obdobně jako v případě strukturálních fondů na programové dokumenty vypracované na národní úrovni. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) byl přijat Evropskou komisí dne Rozhodnutím K(2008) 5344 pro pomoc Společenství z Evropského fondu regionálního rozvoje v rámci cíle Konvergence v České republice. 5

6 Situace v ČR Z hlediska tematického zaměření se Česká republika v uplynulých letech rozhodla koncentrovat zdroje na výzkum a vývoj (VaV) na omezený počet oborů. Na základě tohoto rozhodnutí byl v roce 2005 schválen (a v roce 2006 pozměněn) vládou ČR dokument Dlouhodobé základní směry výzkumu (DZSV). Tento dokument představuje široký národní odborný a politický konsensus, který byl založen na rozsáhlém hodnocení existujících výzkumných kapacit a výsledků, na porovnání s mezinárodním kontextem, SWOT analýze každého oboru, na vyhodnocení národních rozvojových předpokladů a na očekávání budoucích společenských a ekonomických potřeb. V současnosti představují DZSV jediný určující strategický dokument svého druhu v České republice. Národní prioritní obory definované v DZSV jsou: 1) Udržitelný rozvoj 2) Molekulární biologie 3) Energetické zdroje 4) Materiálový výzkum 5) Konkurenceschopné strojírenství 6) Informační společnost 7) Bezpečnostní výzkum 8) Společenskovědní výzkum. OP VaVpI tento dokument striktně dodržuje, přesto po strategickém uvážení byly intervence v prvních třech prioritních osách omezeny pouze na prvních sedm národních priorit, které reprezentují vědecké a technologické obory, jež jsou ve své většině silně provázané na praktické aplikace a mají průřezový charakter vůči průmyslovým odvětvím. V případě čtvrté prioritní osy, byl osmý prioritní obor (společenskovědní výzkum), v souladu s výsledky analýzy a SWOT analýzy, zachován. Vzhledem k omezení daného souboru dlouhodobých základních směrů výzkumu vylučují intervence z velké části ty výzkumné obory, které nemají výraznou aplikační dimenzi nebo u nich lze očekávat praktické aplikace ve velmi dlouhodobém horizontu (například astrofyzika, archeologie atd.). Kromě toho pro účely OP VaVpI, ve snaze o zúžení často širokých definic některých směrů výzkumu je kladen důraz na příspěvek podpořených projektů k regionální a národní konkurenceschopnosti ve smyslu potenciální produkce výsledku a know-how, jež mohou vytvářet příležitosti pro rozvoj podnikání anebo zvyšovat export zboží a služeb. Toho by mělo být dosaženo na úrovni individuálních projektů, u kterých se očekává, že budou koncipovány se zřetelem na tyto dopady. 6

7 Operační program Výzkum a vývoj pro inovace v období Co je OP VaVpI? Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) je čtvrtým největším operačním programem, které se realizují na území ČR v období Z Evropského fondu pro regionální rozvoj, je pro tento operační program vyčleněno 2,436 miliardy EUR. OP VaVpI je určen zejména pro vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a další organizace zabývající se výzkumem a vývojem. Cílem OP VaVpI je zvýšit a zlepšit zaměření investic do výzkumu a technologického rozvoje, usnadnit inovace a podporovat podnikání. Společně s Operačním programem Podnikání a Inovace (OP PI) a Operačním programem Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) představuje OP VaVpI vzájemně propojený systém intervencí, který má za cíl zajistit dlouhodobě udržitelnou konkurenceschopnost české ekonomiky. Český operační program Výzkum a vývoj pro inovace lze pokládat za vzor při využívání prostředků ze strukturálních fondů EU v souladu s Lisabonskou strategií. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) je jedním z významných operačních programů, který přispívá k posílení růstu konkurenceschopnosti státu a orientaci na znalostní ekonomiku. OP VaVpI podporuje jak projekty běžné (celkové náklady nepřesahují částku 50 mil. EUR), tak tzv. projekty velké, které svým finančním objemem překračují částku 50 mil. EUR (v kategorii velkých projektů po fázi negociací, která následuje po kladném hodnocení výběrové komise Řídícího orgánu (MŠMT), jako u ostatních projektů posledního článku hodnocení) ještě následuje zaslání projektových žádostí Evropské komisi. Teprve ta rozhodne, kterému z velkých projektů dotaci přizná. Operační program VaVpI byl dne 1. října 2008 oficiálně podepsán Evropskou komisí. Další informace o OP VaVpI Další informace o strukturálních fondech a všech operačních programech v České republice lze nalézt na webových stránkách Informace o Evropské unii na stránkách nebo na portálu Evropské unie, Cíle a prioritní osy OP VaVpI Globálním cílem OP VaVpI je posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu ČR, který přispěje k růstu, konkurenceschopnosti a k vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních míst tak, aby se regiony ČR staly významnými místy koncentrace těchto aktivit v Evropě. 7

8 Globální cíl OP VaVpI Specifický cíl 1 Vytvoření omezeného počtu špičkových center s vysoce kvalitní VaV infrastrukturou schopných zapojit se do mezinárodní spolupráce v rámci ERA a ESFRI, a vytvářet poznatky využitelné v aplikační sféře Specifický cíl 2 Zajištění regionálních VaV kapacit určených pro tvorbu a přenos poznatků a posílení spolupráce VaV institucí s aplikační sférou Specifický cíl 3 Zajištění podmínek pro transfer technologií, ochranu, šíření a uplatnění výsledků, popularizaci VaV, dostupnost vědeckých informací a zefektivnění VaV politiky Specifický cíl 4 Podpora infrastruktury pro výuku na vysokých školách, spojenou s výzkumem s přímým dopadem na nárůst a zvýšení kvality lidských zdrojů pro VaV aktivity a lepší připravenost absolventů pro praxi Prioritní osa 1 EVROPSKÁ CENTRA EXCELENCE Prioritní osa 2 REGIONÁLNÍ VaV CENTRA Prioritní osa 3 KOMERCIALIZACE A POPULARIZACE VaV Prioritní osa 4 INFRASTRUKTURA PRO VÝUKU NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH SPOJENOU S VÝZKUMEM Prioritní osa 5 Schéma: Cíle a prioritní osy OP VAVpI TECHNICKÁ POMOC (pro všechny specifické cíle) Prioritní osa 1 Evropská centra excelence Očekává se, že navržená prioritní osa 1 přispěje k transferu technologií a konkurenceschopnosti především produkcí nových myšlenek a know-how, zvýšenou produkcí vysoce kvalitních lidských zdrojů, stejně jako vysoce specializovaného zaškolování spojeného s vývojem, instalací a využíváním vysoce náročných sofistikovaných zařízení, která vytvoří absorpční kapacitu pro technologické inovace v české ekonomice. V neposlední řadě lze také očekávat, že v rámci první prioritní osy vzniknou partnerství s aplikačním sektorem založené na kolaborativním řešení problému. Prioritně je počítáno s podporou a rozvojem relativně omezeného počtu interdisciplinárně zaměřených výzkumných center špičkové kvality (budoucí Centra excelence) vybavených moderní, potenciálně unikátní výzkumnou infrastrukturou a vytvářením výzkumných center 8

9 nové kvality, která v České republice zatím neexistují. Centra budou využívat a posilovat potenciál existujících vysoce kvalitních výzkumných týmů tak, aby se stala mezinárodně viditelnými výzkumnými partnery. Očekává se, že centra excelence zásadním způsobem přispějí k vytváření nových znalostí, k rozvoji lidských zdrojů a k dalšímu vývoji průlomových technologií v relevantních oborech (pomocí designu a využití nového unikátního zařízení). V neposlední řadě, že centra excelence budou přitahovat silný zájem ze strany aplikační sféry, budou vytvářet sítě spolupráce a zapojovat se do společných projektů s partnery z aplikačního sektoru. Tyto aktivity budou představovat významnou část jejich budoucích aktivit. Tato centra by měla produkovat vysoce kvalitní výzkumné výsledky, které budou mít potenciál vytvářet radikální inovace, přitahovat zájem aplikačního sektoru, a tím přinášet zásadní ekonomické přínosy regionální a národní ekonomice. Podpora sestává jak z podpory investic/infrastruktury, tak podpory vysoce kvalitní VaV činnosti. VaV činnost (v podobě start-up grantů) je zaměřena na zvyšování mezinárodní spolupráce s vedoucími partnery v daném oboru, stejně jako spolupráce s vedoucími výzkumnými institucemi v ČR. Lze očekávat, že podpora VaV činnosti vytvoří podmínky pro budoucí zapojení do mezinárodních výzkumných sítí, spolupráce s předními mezinárodními výzkumnými infrastrukturami a pro využívání mezinárodních zdrojů pro VaV. Dalším cílem podpory, vedle mezinárodní excelence, je vytvořit dlouhodobá špičková partnerství s aplikační sférou. K podnícení a posilování této interakce je část zdrojů určena na podporu spolupráce a networkingu s aplikačním sektorem a veřejným sektorem (princip triple-helix), jako například společné platformy, workshopy nebo konference. Lze očekávat, že kvalita výzkumu bude přitahovat zájem průmyslu jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Tímto způsobem se budou vytvářet mosty nejen mezi různými institucemi a sférami v České republice, ale také mezi regiony v cíli Konvergence a předními partnery ve vyspělejších regionech v zahraničí. Lze očekávat, že současné využití mezinárodních zdrojů pro VaV a vazby spolupráce s partnery z aplikačního sektoru zaručí, že v budoucnosti nebudou tato centra plně závislá na národním veřejném financování VaV. Prioritní osa 2 Regionální VaV centra V případě prioritní osy 2 je očekáván přínos k produkci nového know-how a zaměření především na přizpůsobení know-how a jeho osvojování ze strany partnerů z aplikační sféry. Kolaborativní sítě s aplikačním sektorem by měly hrát zásadní roli v podněcování transferu technologií. Rozvoj vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů představuje další významný pozitivní přínos intervencí v této prioritní ose. Podpora směřuje do více aplikačně orientovaných, často více sektorově zaměřených výzkumných institucí, které již disponují potenciálem, nebo mají potenciál rozvíjet silná partnerství s aplikačním sektorem (budoucí Regionální VaV centra). Také zde bude vytvořena nová kvalita, dosud v České republice neexistující, center zaměřených na poptávku z aplikační sféry. Jejich přínos lze očekávat především ve vytváření sítí a intenzivní spolupráci s aplikačním sektorem díky smluvnímu výzkumu a poskytování služeb vycházejících z požadavku aplikačního sektoru a v rozvoji lidských zdrojů pro vysoce kvalifikované pozice ve VaV. Přitom lze očekávat také přínos k vytváření nových znalostí, především díky postupnému zdokonalování a osvojování již existujících znalostí. 9

10 Nově vytvářená regionální VaV centra budou klást důraz na bezprostřednější praktickou relevanci VaV, na zkvalitnění výzkumných institucí vytvářejících výsledky relevantní pro uživatele a na těsnou spolupráci s nimi (konkrétní průmysloví partneři a další partneři z aplikační sféry). Podpora sestává jak z podpory investic infrastruktury, tak podpory VaV činnosti. Cílem je posílit vazby na aplikační sektor (kolaborativní výzkum) tak, aby byla ve střednědobém výhledu zvýšena kapacita pro smluvní výzkum. Očekává se, že podporované VaV aktivity budou hrát klíčovou roli v usnadnění transferu technologií, čímž zvýší konkurenceschopnost regionální ekonomiky a vytvoří také podmínky pro posílení smluvního výzkumu, aby mohl hrát zásadní roli v budoucím financování center. Z tohoto důvodu je část zdrojů zaměřena na podporu spolupráce a networkingu s aplikačním sektorem a veřejným sektorem (princip triple-helix), jako například společné platformy, workshopy a konference, podobně jako u center excelence. Regionální VaV centra tak prohloubí technologickou specializaci regionu v dané ekonomické oblasti a díky spolupráci s ostatními centry a průmyslovými partnery vytvoří mosty mezi ekonomickou specializací a technologickým rozvojem státu. V některých odůvodněných případech mohou mít centra excelence a regionální VaV centra podobu tzv. velkých projektů (nad 50 mil. euro). Zvláště v těchto případech se očekává, že díky networkingu a spolupráci s partnery ze soukromého a veřejného sektoru na principu triple-helix se podpořené projekty stanou významnými aktéry v regionálních strategiích svých regionů zaměřených na výzkum a inovace, a pomohou stimulovat rozvoj ekonomiky založené na znalostech. Klíčovým znakem jak center excelence, tak regionálních VaV center je důraz na jejich výkonnostní orientaci. Podmínky realizace projektu obsahují závazné parametry, které bude nutné naplňovat definován je minimální počet výsledku VaV činností, jako například: počet publikací, patentů, spin-off, podíl příjmu ze smluvních VaV aktivit (který představuje nejčistší a nejvýznamnější formu spolupráce VaV a aplikační sféry) a další. Podmínky realizace projektu jsou nastavovány individuálně, v závislosti na vědeckém oboru a specifické náplni projektu a na mezinárodním srovnání. Dalším očekávaným mechanismem pro dosažení orientace na aplikovatelnost výzkumných programů implementovaných jednotlivými centry jsou tzv. poradní orgány (nebo případně již existující dozorčí orgány výzkumného centra), jejichž členové budou zástupci aplikační sféry. Lze očekávat, že se budou aktivně účastnit na strategické orientaci VaV center a budou poskytovat zpětnou vazbu a doporučeni pro budoucí aktivity center. Prioritní osa 3 Komercializace a popularizace VaV V prioritní ose 3 lze očekávat přínos ke konkurenceschopnosti v podobě posílení sítí s aplikačním sektorem (pomocí podpory center pro transfer technologií) a ve formě podpory projektů, které mají potenciál stát se technologickými start-up společnostmi. Intervence zaměřené na popularizaci a propagaci VaV by měly dále přispět ke společenské akceptaci inovací a k jejich šíření v ekonomice a společnosti. 10

11 Prioritní osa 4 Infrastruktura pro výuku na VŠ spojenou s výzkumem V případě prioritní osy 4 lze očekávat přínos ke zvýšení kapacity pro produkci většího množství kvalifikovaných lidských zdrojů ve větší kvalitě, což je klíčové pro schopnost ekonomiky uspět v mezinárodní soutěži globalizující se ekonomiky založené na znalostech. Záměrem této prioritní osy je také fungovat jako pobídkový mechanismus pro motivaci vysokých škol k posilování jejich třetí role. Informace o ukončení i aktuálních výzvách v rámci jednotlivých prioritních os Aktuálními výzvami v tuto chvíli (k ) jsou výzvy pro prioritní osu 3 a 4. Výzvy pro prioritní osy 1 a 2 již byly ukončeny. Výzva v rámci prioritní osy 1 Výzva číslo Evropská centra excelence - příjem žádostí ukončen k Výzvy v rámci prioritní osy 2 Výzva číslo Regionální VaV centra - příjem žádostí ukončen k Výzva číslo Regionální VaV centra - příjem žádostí ukončen k Výzvy v rámci prioritní osy 3 Výzva číslo Popularizace, propagace a medializace vědy a techniky příjem žádostí ukončen k Výzva číslo Informační infrastruktury pro VaV příjem žádostí ukončen Výzva číslo Centra transferu technologií výzva bude ukončena k Výzva v rámci prioritní osy 4 Výzva číslo Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem - výzva bude ukončena k Výzvy v rámci prioritní osy 5 Výzva číslo Administrace OP VaVpI Výzva číslo Informovanost a publicita programu 11

12 Výzva číslo Absorpční kapacita OP VaVpI Z hlediska možnosti využití nově budovaných infrastruktur pro rozvoj chemického průmyslu v České republice jsou relevantní především prioritní osy 1 a 2. Proto bude v následujícím textu pozornost věnována právě těmto prioritní osám. Prioritní osa 3 bude zmíněna jen okrajově (dvě výzvy této osy skončily v letošním roce a ještě nejsou k dispozici všechny výsledky hodnocení), třetí výzva bude ukončena teprve v lednu Prioritní osa 4 bude ukončena k

13 Výsledky prioritní osy 1 Výzva číslo Evropská centra excelence Na podporu evropských center excelence bylo přihlášeno celkem 15 projektů za více jak 28 miliard korun. Alokace na tuto výzvu činí 17 miliard korun. Do negociační fáze, na jejímž konci je samotné přiznání dotace, postoupilo celkem 9 projektů. Z nich je 5 projektů velkých, tj. s celkovými náklady převyšujícími částku 50 mil. eur. K byly vydány 3 Rozhodnutí o poskytnutí dotace (označeny zeleně). NÁZEV PROJEKTU ŽADATEL 1 Biotechnologické a biomedicínské centrum AV a UK Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. 2 Biotechnologický institut aplikované ekologie Biologické centrum AV ČR, (BIOEKO) v.v.i. 3 CEITEC středoevropský technologický institut Masarykova univerzita 4 Centrum excelence IT4Innovations VŠB - Technická Univerzita Ostrava 5 Centrum excelence Telč Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v.v.i. 6 Czech Globe Centrum pro studium dopadů globální Ústav systémové biologie a změny klimatu ekologie AV ČR, v.v.i. 7 ELI: EXTREME LIGHTS INFRASTRUCTURE Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. 8 Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Mezinárodní Fakultní nemocnice u sv. Anny centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) v Brně 9 NTIS Nové technologie pro informační společnost Západočeská univerzita v Plzni Pozn. - modře označená centra označují velké projekty (nad 50 mil. Euro) - projekty označené zeleně již podepsaly Rozhodnutí o poskytnutí dotace Informace k jednotlivým centrům - viz přílohy. 13

14 Výsledky prioritní osy 2 Výzva číslo Regionální VaV centra Přijatých projektových žádostí bylo celkem 44, s finanční náročností více až 23 miliard korun. Celkem bude mezi úspěšné projekty rozděleno 6 miliard korun. Dle informací MŠMT ze de byla podpořena níže uvedená regionální VaV centra (podepsáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace). NÁZEV PROJEKTU ŽADATEL 1 NETME Centre (Nové technologie pro Vysoké učení technické v Brně strojírenství) 2 Centrum pro aplikovanou mikrobiologii a imunologii ve veterinární medicíně Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i. 3 Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technická Univerzita v Liberci 4 CETOCOEN Masarykova univerzita, Brno 5 Regionální materiálově technologické výzkumné centrum Vysoká škola báňská technická univerzita Ostrava 6 Biomedicína pro regionální rozvoj a lidské zdroje (BIOMEDREG) Univerzita Palackého v Olomouci 7 Aplikační vývojové laboratoře pokročilých mikrotechnologií a nanotechnologií Ústav přístrojové techniky AVČR, v.v.i. 8 Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Univerzita Palackého v Olomouci 9 Centra materiálového výzkumu na FCH VUT v Brně Vysoké učení technické v Brně 10 Centrum výzkumu a využití obnovitelných zdrojů energie Vysoké učení technické v Brně 11 Vysoká škola báňská Technická Inovace pro efektivitu a životní prostředí univerzita Ostrava 12 Jihočeské výzkumné centrum akvakultury a biodiverzity hydrocenóz Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pozn. - všechny výše uvedené projekty již podepsaly Rozhodnutí o poskytnutí dotace Informace k jednotlivým centrům - viz přílohy. Výzva číslo Regionální VaV centra Ministerstvo (MŠMT) obdrželo celkem 59 projektů požadujících téměř 30 miliard korun, což značně převyšuje rozpočet výzvy (11 miliard). Dle informací MŠMT byla podpořena (již bylo (10) nebo v nejbližší době bude podepsáno Rozhodnutí) níže uvedená regionální VaV centra: 14

15 1 AdMaS - Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie Vysoké učení technické v Brně 2 Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni Univerzita Karlova v Praze 3 Centrum bezpečnostních, informačních a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně pokročilých technologií 4 Centrum nových technologií a materiálů Západočeská univerzita v Plzni 5 Centrum polymerních systémů Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 6 Centrum rozvoje strojírenského výzkumu Liberec Výzkumný ústav textilních strojů, a.s. 7 Centrum řasových biotechnologií Třeboň (Algatech) Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. 8 Centrum senzorických, informačních a Vysoké učení technické v Brně komunikačních systémů (SIX) 9 Centrum výzkumu neželezných kovů VÚK Panenské Břežany a.s. CEVYNEK 10 Centrum zahradnického výzkumu Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně 11 Dopravní VaV centrum Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. 12 ENET Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie Vysoká škola báňská Technická Univerzita Ostrava 13 ExAM Experimental Animal Models Ústav živočišné fyziologie a genetiky AVČR, v.v.i. 14 Institut čistých technologií těžby a užití Vysoká škola báňská Technická energetických surovin Univerzita Ostrava 15 Institut environmentálních technologií Vysoká škola báňská Technická Univerzita Ostrava 16 Membránové inovační centrum MemBrain s.r.o. 17 Národní ústav duševního zdraví České republiky PSYCHIATRICKÉ CENTRUM PRAHA 18 Ovocnářský výzkumný institut Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o. 19 Pořízení technologie pro Centrum vozidel udržitelné mobility 20 Regionální centrum aplikované molekulární onkologie (RECAMO) České vysoké učení technické v Praze MASARYKŮV ONKOLOGICKÝ ÚSTAV 21 Regionální centrum pokročilých technologií a Univerzita Palackého v Olomouci 15

16 materiálů (RCPTM) 22 Regionální centrum speciální optiky a optoelektronických systémů (TOPTEC) Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i. 23 Regionální inovační centrum elektrotechniky Západočeská univerzita v Plzni (RICE) 24 Regionální technologický institut RTI Západočeská univerzita v Plzni 25 Regionální VaV centrum pro nízkonákladové Masarykova univerzita plazmové a nanotechnologické povrchové úpravy 26 Udržitelná energetika Centrum výzkumu Řež s.r.o. 27 Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum (UniCRE) 28 Univerzitní centrum energeticky efektivních budov (UCEEB) Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s. České vysoké učení technické v Praze 29 Západočeské materiálově metalurgické centrum COMTES FHT a.s. (ZMMC) Pozn.: - modře označená centra označují velké projekty (nad 50 mil. Euro) - projekty označené zeleně již podepsaly Rozhodnutí o poskytnutí dotace Informace k jednotlivým centrům - viz přílohy. 16

17 Výsledky prioritní osy 3 Výzva číslo Popularizace, propagace a medializace vědy a techniky MŠMT obdrželo celkem 32 projektů požadujících přes 5,5 miliardy korun. Úspěšné projekty si mezi sebe rozdělí 2,2 miliardy korun. Výzva číslo Informační infrastruktury pro VaV Bylo podáno celkem pět žádostí o podporu za více než miliardu korun. Rozpočet výzvy je 800 milionů korun. 17

18 Možnosti využití nově budované infrastruktury v rámci OP VaVpI pro rozvoj chemického průmyslu v ČR Ve studii je hodnoceno celkem 50 nově vznikajících center, kladně hodnocených projektů z prioritních os 1 a 2. Níže uvedená tabulka ukazuje jejich oborovou příslušnost. Počet center v uvedených oborech přesahuje počet center hodnocených. Některá centra se plánují profilovat v několika oborech současně. Obor působnosti centra Počet center s daným zaměřením BIOLOGIE 4 MEDICÍNA 8 EKOLOGIE A ŽP 9 OBNOVITELNÉ ZDROJE MATERIÁLŮ A ENERGIÍ 5 NANOTECHNOLOGIE 3 INFORMATIKA A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE 6 NOVÉ MATERIÁLY A TECHNOLOGIE 12 FYZIKA 2 STROJÍRENSTVÍ 4 CHEMIE 5 ZEMĚDĚLSTVÍ A ZAHRADNICTVÍ 3 DOPRAVA 3 ENERGETIKA A TĚŽBA SUROVIN 4 Oblasti chemie se plánuje věnovat ať už prioritně nebo okrajově 5 center. Jedná se o: 1) Regionální materiálově technologické výzkumné centrum (RMTVC), Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava (viz str. 34) Chemie zde není hlavním oborem, je spíše jen zmíněnou podporou (v některých jiných centrech budou jistě chemické laboratoře také, ale nejsou ani zmíněny) pro dosažení kvalitních výsledků a jejich ověření. Součástí centra bude laboratoř chemických analýz pro hodnocení vlastností materiálů. Cílem projektu je vybudovat laboratoře a týmy, které budou vyvíjet, připravovat, zkoumat a optimalizovat pokročilé materiály a technologie jejich přípravy pro aplikační sféru. Činnost RMTVC bude zaměřena na přípravu vysoce čistých materiálů, speciálních slitin, biomedicínských materiálů, vývoj materiálů pro vysokoteplotní aplikace a energetiku, přípravu materiálů progresivními technologiemi práškové metalurgie (magnetické materiály, frikční materiály, kompozitní materiály apod.), přípravu nanokrystalických materiálů na bázi neželezných kovů, jejich slitin a ocelí připravených extrémní plastickou deformací, výzkum pochodů v tekuté fázi probíhajících v reaktorech majících vliv na užitné vlastnosti materiálů, fyzikální a matematické modelování procesů tváření materiálů včetně kování a aplikace získaných poznatků na výzkum a vývoj technologie tváření komponent pro zařízení jaderné 18

19 energetiky. Komplexnost řešení materiálově technologické problematiky bude dále prohloubena studiem degradačních procesů sledovaných materiálů působením koroze, vysokých teplot, napěťových stavů a zkřehnutí vlivem působení vodíku a jejich vlivu na mechanismus degradace a bezpečnost při provozním nasazení. Z materiálového hlediska se jedná o nové progresivní materiály, ale i o tradiční konstrukční materiál jako je ocel. 2) Centrum materiálového výzkumu na FCH VUT v Brně, Vysoké učení technické v Brně (viz str. 38) Jedním ze dvou výzkumných programů centra jsou Anorganické materiály. Centrálním cílem výzkumného programu Anorganické materiály je vytvoření výzkumného centra v potřebném rozsahu a kvalitě pro poskytnutí instrumentální a vědomostní základny silikátovému průmyslu nezbytné pro rozvoj jeho inovačního potenciálu. Specifické cíle výzkumného programu: Objasnit změny struktury ve vztahu k vlastnostem v průběhu procesu přípravy anorganických pojiv (cementů, vysokohodnotných betonů, super-plastifikátory, sádrových a vápenných pojiv ). Specifikovat roli transportních vlastností v kinetice procesů vzniku materiálů a jejich ovlivňování (složením pevné fáze, teplotou, tlakem, přítomností látek na bázi plastifikátorů). Stanovit úlohu parametrů v přípravě geopolymerů a jiných alkalicky aktivovaných hlinito-křemičitanů. Využít přírodních silikátových surovin pro přípravu pokrokových materiálů (inženýrská a žáruvzdorná keramika, sklokeramika). Rozvinout technologii přípravy anorganických a polymer-cementových kompozitů. Využít sekundární produktů z chemických, metalurgických výrob a energetiky v přípravě anorganických materiálů. Skupiny uživatelů: výrobci a zpracovatelé anorganických pojiv, výrobci stavebních materiálů, výrobci technické a inženýrské keramiky, výrobci a uživatelé žáruvzdorných materiálů, uživatelé anorganických technologií, univerzity a VaV organizace. 3) Centrum polymerních systémů, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (viz str. 44) Vědecká část je koncipována do tří vzájemně propojených výzkumných programů ve vazbě na: polymerní procesy, polymerní kompozity, bioaktivní polymery. Bohužel další informace zatím nejsou k dispozici. 19

20 4) Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), Univerzita Palackého v Olomouci (viz str. 54) Primárním cílem projektu je intenzivní uplatnění výsledků výzkumu v průmyslové a podnikatelské praxi a zvýšení konkurenceschopnosti regionu i celé České republiky. Odborné zaměření RCPTM směřuje především k transferu technologií v oblasti nanomateriálového, chemického a optického výzkumu s očekávaným výstupem také v medicínských a environmentálních aplikacích. Z nejvýznamnějších vědecko-výzkumných aktivit lze vyzdvihnout zavedení velkokapacitní technologie výroby nanočástic elementárního železa. Pracovníci Centra dále patentovali technologii přípravy komplexních sloučenin přechodných kovů vykazujících in vitro protinádorovou aktivitu vysoce převyšující komerční kancerostatika. Úspěšně byla také ukončena etapa klinického testování nové perorální kontrastní látky na bázi magnetických nanočástic oxidu železitého pro MRI diagnostiku dutiny břišní s očekávaným uplatněním na trhu již v příštím roce. Výzkumná skupina nanočástic kovů vypracovala a patentovala univerzální metodu modifikace pevných materiálů nanočásticemi stříbra s vysokou antibakteriální aktivitou, která by měla nalézt uplatnění v celé řadě desinfekčních postupů a při povrchové úpravě lékařských nástrojů. 5) Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum (UniCRE), Výzkumný ústav anorganické chemie, a. s. (viz str. 58) UniCRE je jediným centrem zaměřeným výhradně na chemii, samozřejmě s propojením na související ekologické případně energetické aspekty řešených problematik. Cílem je vybudovat v areálu Chempark Záluží moderní výzkumné a vzdělávací centrum pro oblast průmyslové chemie. Centrum se bude zaměřovat na výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání v oblasti rafinérských a petrochemických technologií, environmentálních technologií a procesů pro efektivní využívání obnovitelných zdrojů energie. Mezi nejdůležitější plánované výstupy centra výstupy patří: inovovaná zařízení zejména v oblasti zpracování energetických surovin ustavení informační platformy pro výše uvedenou cílovou skupinu uživatelů výsledků zpracované doktorské a diplomové práce v oblasti chemické technologie a zpracování energetických surovin vývoj a zdokonalení analytických metod rafinérských a petrochemických produktů inovace technologických postupů výroby paliv a petrochemických produktů nové způsoby a technologie výroby kapalných paliv II. generace 20