J I H O Č E S K Á U N I V E R Z I T A Z E M Ě D Ě L S K Á F A K U L T A České Budějovice S V O Č

Transkript

1 J I H O Č E S K Á U N I V E R Z I T A Z E M Ě D Ě L S K Á F A K U L T A České Budějovice S V O Č Tvorba výnosu brambor v konvenčním a ekologickém způsobu pěstování Zdeněk Trnka Vedoucí práce: doc. Ing. Jiří Diviš, CSc. České Budějovice 2005

2 TVORBA VÝNOSU V EKOLOGICKÉM A KONVENČNÍM ZPŮSOBU PĚSTOVÁNÍ YIELD OF POTATOES GROWING IN CONVENTIONAL AND ECOLOGICAL FARMING Z. Trnka Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra rostlinné výroby Abstract In order to compare potatoes yields in conventional and ecological farming, were started on bio-farm and conventional farm in potatoes growing area small-plot experiments. In this experiments were tested varieties Bionta, Rosara, Karin, Marabel, Satina. The yields of tubers were affected by weather condition in the course of the zdar. The košer tuber yields were on the bio-farm. Key words: potatoes; organic farming; yield Souhrn Za účelem porovnání výnosu brambor v konvenčním a ekologickém zemědělství, byl na eko a konvenční farmě v bramborářské výrobní oblasti založen maloparcelkový pokus. V tomto pokusu byly testovány odrůdy Bionta, Rosara, Karin, Marabel, Satina. Výnos hlíz byl ovlivněn počasím v danémroce. Nízký výnos byl zaznamenán v ekologickém pěstování. Klíčová slova: brambory, ekologické zemědělství, výnos ÚVOD Od roku 1990 se v ČR začalo rozšiřovat ekologické zemědělství. Pro tento druh zemědělství v současné době platí nařízení rady č. 2092/91 EEC Ekologické zemědělství, ustanovení zákona č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství a prováděcí vyhláška Mze č. 53/2001 Sb. Ekologické zemědělství u nás v současné době zaujímá asi 5,5 % zemědělské půdy, ale méně než jedna desetina je na orné půdě. V roce 2003 to bylo ha orné půdy. Na této orné půdě se pěstuje široký sortiment zemědělských plodin, z nichž významnou část zaujímají brambory. (DIVIŠ, 2003). Brambory patří pro ekologického zemědělce mezi nejdůležitější plodiny, protože tvoří základ osevního postupu, regulují a snižují zaplevelení pozemku, příznivě působí na půdu (KOLSCH, STOPPLER, 1990). V roce 2003 bylo kontrolní organizací pro Ekologické zemědělství (KEZ) osvědčena produkce brambor u 50 pěstitelů v celkové výši 766 tun. V tomto roce se v systému (EZ) pěstovali brambory na ploše 690 ha, avšak většina ploch byla v prvním roce přechodného období k (EZ), což sice neumožnilo produkci certifikovat, ale ukazuje na pravděpodobný nárůst produkce bio-brambor v příštích letech (VOKÁL, 2004). Pěstování brambor v ekologickém systému hospodaření je pro mnohé farmáře důležitým úsekem produkce, který může významně přispět k příznivému ekonomickému výsledku podniku (DIVIŠ, VODIČKA, 1998). Výnos hlíz a jeho stabilita v ekologickém zemědělství je ovlivněna celou řadou faktorů. Limitující faktory jsou zvýšené náklady na jednotku produkce, zvýšený výskyt některých chorob a škůdců, nežádoucí konkurence plevelů (JŮZL, 2001). Při ekologickém pěstování brambor je důležité věnovat pozornost výběru stanoviště, přípravě pozemku a kvalitě sadby. Dodržením optimálních agrotechnických termínů a kvalita provedených zásahů v porostu vedou k prodloužení doby vegetace. Pokud jsou tyto podmínky splněny, nedochází k výnosovým a kvalitativním ztrátám (VODIČKA, 2001). Výhodnější ale je pěstovat ranější odrůdy brambor. Při napadení Plísní bramborovou (Phytophhtora infestans), je nutné brzo zničit nať a jen rannější odrůdy jsou schopny za těchto okolností poskytnout dostatečný výnos konzumních hlíz (ŠKEŘÍK, 2002). Výnos hlíz z ekologického systému hospodaření je nižší než výnosy dosahované při konvenčním způsobu pěstování (DIVIŠ, 2003; JŮZL, 2002; VODIČKA, 2001). Vzniklé nedostatky v porostu mohou být u konvenčního způsobu odstraněny následnými agrotechnickými zásahy (zvýšeným počtem postřiků, přihnojením), zatímco u ekologického způsobu jsou tyto možnosti omezeny (DIVIŠ, VODIČKA, 2001). Rozdíl mezi výnosem konvenčního a ekologického způsobu pěstování narůstá v letech příznivých pro pěstování brambor (DIVIŠ, 2003). Počet hlíz je v ekologickém pěstování nižší než u konvenčního způsobu pěstování. Počet hlíz na rostlinu narůstá s prodlužující délkou vegetace (JŮZL, 2002). 2

3 U brambor pěstovaných v ekologickém zemědělství se uvádí menší velikost hlíz, vyšší obsah sušiny a škrobu. Obsah dusičnanů bývá zpravidla nižší. Rozdíl v obsahu solaninu mezi konvenčním a ekologickým způsobem pěstování se neudává. Obsah vitaminu C je kolísavý, vyniká však lepší chuť brambor (ŠKEŘÍK, 2002). Při porovnávání obsahu dusičnanů v hlízách brambor pěstovaných konvenčním a ekologickým způsobem byl jen zcela výjimečně prokázán zjištěn výraznější rozdíl. Ve většině případů máme nižší obsah dusičnanů v bramborách z ekologického pěstování, i když není vyloučeno, že i zde může dojít k překročení hygienického limitu. Vysoké obsahy dusičnanů jsou vázány na vysoké výnosy, vyšší podíl velkých hlíz. Současně bývají stanoveny nižší hodnoty biologické kvality (aminokyselinové skladby bílkovin), obsahu sušiny, škrobu, vitaminu C, redukujících cukrů. (PRUGAR, ZRŮST, 2000). Glykoalkaloidy jsou v rostlině rozloženy nerovnoměrně. V obvykle používaných odrůdách brambor jsou přítomny v nízkých koncentracích. Obsah glykoalkaloidů v hlízách je ovlivňován klimatickými vlivy, půdou agrotechnickými zásahy. Hlízy vypěstované na suchých a teplých stanovištích zpravidla obsahují více solaninu (MAZURCZYK, 1998). Hlízy stejných odrůd z chladnějších poloh s vyššími srážkami mají zpravidla obsah glykoalkaloidů nižší. Obsah roste s rostoucími dávkami dusíkatých hnojiv. Vlivem rozdílných podmínek růstu, zralosti hlíz, případně mechanickým poškozením může dojít k jejich akumulaci (ZRŮST, ČEPL, 1995). Glykoalkaloidy ovlivňují senzorické vlastnosti brambor, při běžných koncentracích ( mg/kg) spoluvytvářejí typickou chuť a vůni vařených nebo jinak upravených brambor (ZRŮST, PŘICHYSTALOVÁ, 1999). Brambory jsou zdrojem vitaminu C. Vitamin C se vyskytuje v bramborách jako kyselina askorbová a dehydroaskorbová. Vyšší obsah vitaminu C souvisí patrně s intenzivní látkovou výměnou brambor během růstu. Každoroční výsledky ukazují na vyšší obsah tohoto vitaminu u ekologicky pěstovaných brambor, rozdíly jsou však statisticky neprůkazné. Byla pozorována statisticky významná záporná korelace mezi obsahem vitaminu C a dusičnanů v bramborách. Z tohoto lze usuzovat, že vysoký obsah dusičnanů negativně ovlivňuje metabolismus rostliny a snižuje látkovou výměnu během růstu (TURNEROVÁ, 1998). Obsah vitaminu C je silně ovlivněn odrůdou (DIVIŠ, VODIČKA, 1999). MATERIÁL A METODIKA Pro sledování rozdílu výnosu v ekologickém a konvenčním způsobu pěstování byl založen v bramborářské výrobní oblasti dvouletý maloparcelkový pokus. Pokusné stanoviště se nachází v nadmořské výšce 605 m.n m. Ø roční teplota 6,8 o C, roční srážky jsou 696,0 mm. Pokus byla založen s pěti odrůdami ve 4 opakováních. Velikost pokusného políčka byla 7,5 m 2. Celý pokus byl založen a sklizen ručně. Sledovány byly následující parametry: výnos hlíz - přepočítáním z pokusné parcelky na 1 ha výnos konzumních hlíz podíl hlíz nad 35 mm ku celkovému výnosu na parcelce počet vzešlých rostlin odpočtem přímo na parcelce z počtu vysázených hlíz počet hlíz na rostlinu počet hlíz na parcelce ku počtu vzešlých rostlin průměrná hmotnost konzumních hlíz - hmotnost konzumních hlíz z parcelky ku jejich počtu z parcelky obsah škrobu mokrou cestou, pomocí Hošpes-Petzoldovy váhy obsah glykoalkaloidů byl stanoven v akreditované laboratoři obsah vitaminu C byl stanoven v akreditované laboratoři Charakteristiky odrůd MARABEL: raná konzumní odrůda zařazena do varného typu BA-B, počáteční růst natě a nárůst hlíz je středně rychlý. Počet hlíz pod trsem středně vysoký až nízký. ROSARA velmi raná odrůda pro letní a podzimní konzum, zařazena do varného typu BA, počáteční růst natě a nárůst hlíz středně rychlý. Počet hlíz pod trsem středně vysoký až nízký. BIONTA: pozdní odrůda zařazena do varného typu BC, počáteční růst natě středně rychlý, nárůst hlíz pomalý. Počet hlíz pod trsem střední. 3

4 SATINA: poloraná konzumní odrůda zařazena do varného typu CB. počáteční růst natě velmi rychlý, nárůst hlíz středně rychlý. Počet hlíz pod trsem středně vysoký až nízký. KARIN raná konzumní odrůda zařazená do varného typu BA, počáteční nárůst natě a hlíz je pomalý. Počet hlíz pod trsem středně vysoký až nízký. VÝSLEDKY A DISKUSE Počet vzešlých rostlin Počet sadbových hlíz sázených na jednu pokusnou parcelku byl 30 ks. Počet vzešlých rostlin na jednotce plochy je jeden ze základních výnosotvorných prvků. V našem pokusu jsme zaznamenali vyšší počet vzešlých rostlin u konvenčního způsobu pěstování brambor, u odrůdy Marabel se vzcházivost v roce 2004 rovnala 100 %. Nejhorší vzcházivost byla u odrůdy Bionta 27,8 ks v roce V ekologickém způsobu pěstování nejlépe vzešla v roce 2004 odrůda Satina 29,8 ks a Bionta 29,3 ks. Nejhůře odrůda Rosara 23,8 ks a Bionta 21,3 ks v roce pěstování Nižší vzcházivost v roce 2003 lze spojit s poměrně brzkým nástupem vysokých teplot a celkově podprůměrně srážkovým ročníkem. Tab.: Počet vzešlých rostlin MARABEL 28,8 30,0 29,4 25,3 27,8 26,6 ROSARA 29,3 28,8 29,1 23,8 28,8 26,3 BIONTA 27,8 29,0 28,4 21,3 29,3 27,2 SATINA 30,0 29,8 29,9 25,3 29,8 27,6 KARIN 30,0 28,5 29,3 27,5 27,3 27,4 Graf: Vzcházivost rostlin Vzcházivost rostlin 105,0 100,0 % 95,0 90,0 85,0 80,0 Odrůdy 4

5 Počet hlíz na rostlinu Dalším výnosotvorným prvkem v pěstování brambor je počet hlíz na jednu rostlinu. Při porovnání konvenčního a ekologického způsobu pěstování v roce 2003, byl vyšší počet hlíz na rostlinu jednoznačně v ekologickém způsobu pěstování. Výjimku tvořila odrůda Satina, která měla téměř stejný počet hlíz jak v ekologickém tak i v konvenčním způsobu pěstování, V roce 2004 v konvenčním způsobu pěstování byl zaznamenán pokles o 50 % u odrůdy Bionta oproti roku Jinak lze říci že počty hlíz byly v obou letech vyrovnané. pěstování nezaznamenal výrazné výkyvy v počtu hlíz v letech 2003 a Pokles počtu hlíz na jednu rostlinu nastal v roce 2004 u odrůdy Marabel a Bionta o 10 % oproti roku Tab.: Počet hlíz na rostlinu MARABEL 9,7 10,5 10,1 10,3 9,0 9,7 ROSARA 9,5 10,1 9,8 9,0 8,8 8,9 BIONTA 7,6 3,8 5,7 9,6 8,7 9,2 SATINA 7,1 6,8 7,0 7,2 7,2 7,2 KARIN 7,9 8,0 8,0 7,8 8,1 8,0 Graf: Počet hlíz na rostlinu Počet hlíz na rostlinu počet ks Odrůdy 5

6 ná hmotnost konzumních hlíz Stanoviště Pacovsko při konvenčním způsobu pěstování dosahlo v roce 2004 vyšší hmotnost hlíz než v roce Nejvyšší nárůst byl u odrůdy Bionta o 33 gramů, odrůdy Rosara také o 33 gramů. Výjimkou byla odrůda Satina, která zaznamenala pokles o 18 gramů. pěstování vykázal naopak v roce 2004 nižší hmotnost hlíz než v roce Nejvyšší pokles hmotnosti hlíz byl zaznamenán u odrůdy Satina o 61 gramů, Karin o 38 gramů. Nejnižší zaznamenaný pokles hmotnosti odrůdy Marabel o 21 gramů. Tab.: ná hmotnost hlíz MARABEL ROSARA BIONTA SATINA KARIN Graf: ná hmotnost hlíz ná hmotnost konzumních hlíz 100,0 Hmotnost v (g) 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 Odrůdy 6

7 Výnos hlíz Výnosy hlíz se na daném stanovišti v konvenčním způsobu pohybují v rozmezí od 17,7 t/ ha u odrůdy Bionta až po 36,0 t/ha u odrůdy Marabel. V porovnání výnosů konvenčního a ekologického způsobu pěstování se u odrůdy Marabel projevil pokles výnosu o 30,5 % oproti pěstování konvenčnímu. Výnos u odrůdy Rosara je snížen o 44,3 % na 16,7 t/ha. Bionta vykázal pokles pouze o 14,1 % v ekologickém způsobu pěstování, Nejmenšího rozdílu v způsobech pěstování dosáhla odrůda Satina, výnos byl jen o 12,7 % nižší. Karin dosáhla v ekologickém způsobu pěstování výnosu 21,1 t/ha, což je o 22,7 % méně než v konvenčním způsobu pěstování. Z dosažených výsledků lze konstatovat, že v letech 2003 / 2004 byl průměrný hektarový výnos hlíz vyšší v konvenčním způsobu hospodaření. Tyto závěry odpovídají výsledkům, k nimž dospěla celá řada autorů VODIČKA, DIVIŠ (2001), DIVIŠ (2003). V pokusném roce 2004, byl zaznamenán ještě větší rozdíl ve výnosech konvenčního a ekologického způsobu hospodaření. Tuto skutečnost je možno zdůvodnit jak průběhem počasí v daném ročníku, tak i výběrem pozemku. Kdy pozemek v ekologickém způsobu pěstování nebyl řádně připraven pro výsadbu a byl velmi silně zaplevelen pýrem plazivým. Tab.: Výnos hlíz MARABEL 29,4 42,5 36,0 31,3 18,7 25,0 ROSARA 24,4 35,6 30,0 19,9 13,4 16,7 BIONTA 20,0 15,3 17,7 17,9 12,5 15,2 SATINA 26,3 22,6 24,4 28,4 14,1 21,3 KARIN 25,4 28,9 27,1 28,1 14,2 21,1 Graf: Výnos hlíz Výnos brambor 120,0 Relativní výnos (%) 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 Odrůdy 7

8 Obsah škrobu v hlízách brambor Při porovnání ročníku 2003 na obsah škrobu v hlízách brambor, nelze vyvodit jednoznačný závěr který způsob pěstování je lepší. Obsah škrobu v roce 2003 vykazoval vyšší hodnoty u odrůd Marabel a Rosara pěstovaných v konvenčním způsobu, ale Odrůdy Bionta, Satina, Karin vykázali vyšší obsah škrobu v ekologickém způsobu pěstování. Nejnižší obsah škrobu byl dosažen v ročníku 2004 v ekologickém způsobu hospodaření, lze to přičíst špatné přípravě pozemku před sázením a celkovému celoročnímu zaplevelení pozemku pýrem plazivým, který dokonce prorůstal hlízami. Při průměrném porovnání obou ročníků bylo vyšší škrobnatosti dosaženo u odrůd Marabel, Rosara, Bionta a Karin pěstovaných konvenčním způsobem. Satina naopak vykázala vyšší škrobnatost v ekologickém způsobu pěstování. Tab.: Obsah škrobu ve hlízách MARABEL 14,20 14,70 ROSARA 14,75 15,30 BIONTA 12,10 15,60 SATINA 12,70 13,95 KARIN 15,85 15,55 14,45 14,78 13,85 13,33 15,70 14,10 11,35 14,45 11,60 13,60 11,15 15,50 11,45 16,45 13,45 12,73 13,03 12,38 13,48 14,95 Graf: Obsah škrobu ve hlízách Obsah škrobu %

9 Obsah dusičnanů v hlízách Obsah dusičnanů v hlíze je výsledkem metabolismu celé rostliny. Bylo prokázáno, že prostředí se podílelo na celkové variabilitě obsahu dusičnanů z 85,19 %, zatím co odrůda ovlivňovala obsah dusičnanů z 5,36 %. Z podmínek prostředí jsou nejvýznamnější půdní a klimatické podmínky a agrotechnická opatření včetně výživy (MÍČA, VOKÁL 1997). Hygienický limit pro obsah dusičnanů je stanoven vyhláškou MZd č.298/1997 Sb. na hodnotě 300 mg/kg čerstvé hmoty hlíz. V ročníku 2003 jsou vykazovány vyšší obsahy dusičnanů v ekologickém způsobu pěstování, což bylo způsobeno hnojením pozemku chlévským hnojem a suchým průběhem počasí v daném roce, které zvyšuje akumulaci dusičnanů v hlízách. V roce 2004 byl naopak vyšší obsah dusičnanů u konvenčního způsobu pěstování. U odrůdy Rosara a Satina došlo k překročení hygienického limitu pro obsah dusičnanů v hlízách. Při průměrném hodnocení obou ročníků, je prokázán vyšší obsah dusičnanů v konvenčním způsobu pěstování. Výjímkou je odrůda Satina pěstovaná v ekologickém způsobu, kdy v roce 2004 došlo k překročení hranice 300 mg/kg hlíz. Tab.: Obsah dusičnanů ve hlízách MARABEL 193,00 274,80 233,90 197,00 217,60 207,30 ROSARA 199,00 327,10 264,05 199,00 206,10 202,55 BIONTA 162,00 315,00 238,50 211,00 176,80 191,40 SATINA 144,00 365,90 254,95 208,00 309,00 258,53 KARIN 177,00 238,70 207,85 205,00 145,50 175,25 Graf: Obsah dusičnanů ve hlízách Obsah dusičnanů v hlízách Obsah (mg/kg)

10 Obsah solaninu Při porovnání průměrů obou ročníků zjistíme, že solanin je ve vyšším množstvím obsažen v odrůdách Marabel, Rosara, Satina pěstovaných v ekologickém zemědělství, odrůda Karin má vyšší obsah solaninu v konvenčním způsobu pěstování. Téměř neznatelný rozdíl v obsahu solaninu je u odrůdy Bionta, Nedochází zde však k tak velkým výkyvům jako u konvenčního způsobu pěstování v letech 2003/2004. Uvádí se, že obsah solaninu je závislý na průběhu počasí, půdě, agrotechnických zásazích, obsah solaninu roste také s dusíkatým hnojením.. Vezmeme-li si ročník 2003, který byl hodnocen jako srážkově podprůměrný, nalezneme při srovnání s ročníkem 2004 v konvenčním způsobu pěstování výrazné rozdíly v obsahu solaninu. Maximální rozdíl je 27,1 mg/kg u odrůdy Rosara a minimální u odrůdy Karin 10,1 mg/kg hlíz. V ekologickém způsobu nebyly takto velké rozdíly zaznamenány. Tab.: Obsah solaninu MARABEL 29,60 16,00 22,80 24,30 33,00 28,65 ROSARA 36,10 9,00 22,55 34,70 23,00 28,85 BIONTA 47,90 35,00 41,45 39,00 43,00 41,00 SATINA 18,50 8,00 13,25 24,10 12,00 18,05 KARIN 65,10 55,00 59,55 58,00 55,00 56,50 Graf: Obsah solaninu Obsah Solaninu 80 Obsah (mg/kg)

11 Obsah vitaminu C Brambory jsou považovány, vzhledem k jejich širokému konzumu za významného donátora vitaminu C. Při zhodnocení výsledků z jednotlivých pokusných let lze říci, že obsah vitaminu C v hlízách byl v roce 2003 nižší v obou způsobech pěstování brambor. Lze však říci, že v roce 2003 ekologický způsob pěstování vykazoval u odrůd Marabel, Rosara a Satina vyšší obsah vitaminu C oproti konvenčnímu způsobu. U odrůd Bionta a Karin tomu bylo právě naopak. Největší rozdíly mezi jednotlivými naměřenými hodnotami byly 35,9 mg/kg u odrůdy Rosara, nejmenší rozdíl byl u odrůdy Marabel a to 3,8 mg/kg. Pro porovnání v roce 2004, kdy byl obsah vitaminu C průměrně vyšší byl největší rozdíl mezi ekologickým a konvenčním způsobem zjištěn u odrůdy Karin o 27,5 mg/kg, nejmenší rozdíl u odrůdy Satina o 4,35 mg/kg. Tab.: Obsah vitamínu C ve hlízách brambor MARABEL 110,80 140,80 125,83 113,80 156,50 135,15 ROSARA 62,90 149,20 106,05 98,80 138,20 118,53 BIONTA 121,30 133,00 127,15 107,80 129,70 118,75 SATINA 92,80 139,40 116,10 98,80 142,10 120,45 KARIN 122,80 159,20 141,00 92,80 134,20 113,50 Graf: Obsah vitamínu C ve hlízách brambor Obsah vitamin C v hlízách bramboru Obsah (mg/kg) Odrůdy 11

12 ZÁVĚR Na základě dosažených výsledků polních pokusů prováděných v letech 2003 a 2004 je možno vyvodit tyto závěry: Počet vzešlých rostlin je vyšší v konvenčním způsobu pěstování Počet hlíz na rostlinu je vyšší v konvenčním způsobu pěstování, výjimkou jsou odrůdy Bionta a Satina ná hmotnost hlíz je vyšší v konvenčním způsobu pěstování Při porovnání ekologického a konvenčního způsobu pěstování brambor. Lze říci, že v ekologickém pěstování bylo dosaženo nižších výnosů v t/ha Z těchto předchozích bodů vyplývá, že způsobem pěstování brambor jsou ovlivněny výnosové prvky (počet vzešlých rostlin, počet hlíz na rostlinu, hmotnost hlíz) Obsah škrobu v hlízách je vyšší v konvenčním způsobu pěstování u odrůd Marabel, Rosara, Bionta, Karin Obsah solaninu byl v průměru vyšší v ekologickém způsobu pěstování u odrůd Marabel, Rosara, Satina Obsah vitaminu C je vyšší jen u některých odrůd pěstovaných ekologickým způsobem (Marabel, Rosara, Satina), jeho obsah je ovlivněn právš odrůdou. Způsob pěstování ovlivní kvalitativní parametry hlíz tím, že se v ekologickém pěstování zvýší obsah glykolalkaloidů, a vitaminu C. LITERATURA DIVIŠ, J., 2003: Výsledky pokusů s biobramborami v roce Bramborářství, 11 č.1, s 7-8. DIVIŠ, J., VODIČKA, J., 1998: Výnos a kvalita hlíz v konvenčním a ekologickém způsobu pěstování brambor. Sborník zemědělské fakulty Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích, 15,č.1. DIVIŠ, J., VODIČKA, J., 1999: Je rozdíl v kvalitě hlíz z konvenčního a ekologického pěstování brambor?, Bramborářství, 7 č.1. DIVIŠ, J., 2003: Reakce vybraných odrůd bramboru na ekologické a konvenční vstupy. Bramborářství 6, č.5. JŮZL, M., STŘEDA,T.,HLUŠEK, J., 2001: K ekologickému a konvenčnímu pěstování brambor. Úroda 49, č.6. JŮZL, M., STŘEDA,T.,HLUŠEK, J., 2003: Výnos a kvalita brambor při rozdílných technologiích pěstování. In Výživa rostlin v trvale udržitelném zemědělství. Sborník z mezinárodní konference MZLU v Brně. JŮZL, M., STŘEDA, T., HLUŠEK, J., 2002: Výnosové a kvalitativní rozdíly při ekologické a konvenční technologii pěstování brambor. Bramborářství 10, č.1. KOLSCH,E., STOPPLER, H.,, Kartoffeln im Okologichen Landbau,, Kuratorium fur Technik und Bauwesen in der Landwirtschaft e.v.(ktbl), MAZURCZYK, A.,1998: Vliv genotypu, zralosti ročníku, balení a expozice světla na akumulaci glykoalkaloidů v hlízách brambor, Bramborářství 6, č.1. MÍČA, VOKÁL, Dusíkaté látky a vztah ke kvalitě brambor, Bramborářství, 5 č. 1. PRUGAR,J., ZRŮST, J., 2000: Ekologické a konvenční hospodaření a ukazatele vnitřní kvality hlíz bramboru. Úroda 48, č.11. ŠKEŘÍK, J., 2002:Pěstování brambor v ekologickém zemědělství, Úroda 50, č.8. TURNEROVÁ, J., 1998: Výsledky hodnocení jakosti souborů odrůd brambor z ekologického a konvenčního pěstebního systému za období Bramborářství 6,č. 1. VODIČKA, J., DIVIŠ, J, 2001: Kvalita biobrambor z ekologického zemědělství. Úroda 49,č.2. VOKÁL, B., Brambory, Agrospoj, Vyhláška MZ č. 298/1997 Sb. ze dne ZRŮST, J., ČEPL, 1995: Glykoalkaloidy vážný problém bramborářství. Bramborářství, 3 č.1. ZRŮST, J., PŘICHYSTALOVÁ-FIALKOVÁ, V.,HLÁSEK, J., JŮZL,M., 1999: Obsah a-chaconinu, a-solaninu v hlízách velmi ranných odrůd brambor, Vědecké práce VÚBHB, 13. KONTAKTNÍ ADRESA CONTACT ADRESS Zdeněk Trnka University of South Bohemia in České Budejovice Faculty of Agriculture, Department of Plant Production Studentská České Budějovice, Czech republic trnka@zf.jcu.cz 12