Inovační model přenosu znalostí v Evropě
|
|
- Otakar Malý
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Inovační model přenosu znalostí v Evropě Evropská komise deklaruje snahu proměnit Evropskou Unii ve znalostní společnost, která bude dynamicky rozvíjet svou ekonomiku na bázi výsledkům výzkumu a vývoje a zvýší tím svou schopnost konkurence v globálním měřítku. Její záměry byly popsány v Lisabonské dohodě, tu se však stále jaksi nedaří realizovat. Podívejme se na záměry, na dosažené výsledky a na důvody, pro které tyto mimořádně ambiciózní cíle stále nejsou naplněny. Nejprve tedy záměry: na vědu a výzkum (V&V) by mělo být alokováno alespoň 3% HDP, z toho třetina až polovina ze státního rozpočtu. Předkomerční výzkum by měl být zhruba ze 70% svěřen státním výzkumným organizacím (u nás tedy universitám a Akademii věd). Statistika ukazuje, že právě na jejich výsledcích je založeno asi 70% patentů, ale připsáno je jim pouze 5% inovací. Bude tedy třeba posílit i jejich působení v etapách aplikované vědy a vývoje. A také zprofesionalizovat řízení poznatků (tedy transfer technologií) a vyčlenit i na něj prostředky. V Evropě je na něj vynakládáno asi 2% z celkového objemu prostředků na V&V a má se za to, že to není dostatečné: je třeba dosáhnout alespoň 3%; zkušení manažeři v UK tvrdí, že někdy je třeba až 10% pro úspěšný přenos. Ukazuje se, že bude zapotřebí upustit od lineárního modelu přenosu. Ten předpokládal, že jsou jednotlivé etapy inovace uzavřenými celky, jejichž výstupy se prostě předají jinému týmu a ten v práci pokračuje. Zkušenost i provedené studie ukazují, že proces, v němž jsou jednotlivé etapy provázány, v němž existují zpětnovazební smyčky přinášející výzkumníkům informaci o trhu a upravující tím zadání výzkumu, je mnohem účinnější. Lineární proces, tedy vyhodnocení komerčního potenciálu základního výzkumu a další rozvíjení těch slibnějších výsledků, má výtěžnost asi 1 : 3000, jak uvádějí prameny USA. Jen o málo lépe vychází šetření provedené v letech v Dánsku: z 5000 námětů ze základního výzkumu jich bylo 7% doporučeno k dalšímu využití (350), z nich 94 vzbudilo zájem průmyslu, který vedl k patentování a k licenčním jednání. Na trh bylo uvedeno celkem 30 výrobků a v roce 1991 se pouze 15 z nich ještě vyrábělo. Podívejme se blíže, jak probíhá proces komercializace výsledku výzkumu. Podle knihy Vijay K. Jolly, Commercializing new technologies, Harvard Business School Press, Boston 1997, ISBN , prochází proces, který nápad převádí na trh, pěti fázemi, z nichž každá má jiné vlastníky. Hlavním problémem je, jak přejít z jedné fáze do fáze následující a jak nalézt další zainteresované osoby, které proces udrží v chodu. Fáze byly popsány následujícím způsobem, znázorněným na Obr. 1. První etapou celého procesu je vyhodnocení výsledku, výběr mezi poznatky a koncept jejich využití. Podstatou celé etapy je jednak ověření vědecké hodnoty poznatku a ověření zájmu trhu, nalezení tržních příležitostí. Je několik obecných zkušeností: vyhodnocení námětu je velmi subjektivní. Často se setkáváme s přeceněním hodnoty nápadů vlastních a s podceněním nápadů či zkušeností odjinud. Literatura mluví o syndromu not invented here, NIH, vynalezeno jinde. Moderní, otevřená inovace sleduje soustavně myšlenky odjinud. Je ale třeba dávat pozor na módní trendy, vyvarovat se stádních instinktů, viz bublina dot.com. Následuje etapa inkubace. Její podstatou je vyhodnocení technické proveditelnosti. Ověřuje se teorie v různých podmínkách, nejen v laboratoři, je snaha procesu porozumět v jeho komplexnosti. Ne vždy víme, proč vlastně proces probíhá tak, jak probíhá (např. rheologické kapaliny), a to může vést v budoucnosti k nepříjemným překvapením. Pokud řešíme konkrétní zadání, je stále ještě možné sledovat více způsobů řešení, podpořit několik slibných technologií. Výstupem etapy by měla
2 být zvolená trajektorie řešení a odhad, kolik bude zapotřebí času a prostředků pro dosažení cíle. I zde je třeba mít na zřeteli vysokou subjektivitu vyhodnocování tržních příležitostí: autoři projektu Skype nalezli podporu rizikového kapitálu až po dvacítce neúspěšných pokusů. Třetí etapou je předvedení klíčovým zákazníkům, volba kompromisu mezi cenou a funkčností, provozní zkoušky či vývoj prototypu výrobku, zkušební výroba, testování zkušebnou a beta testy u zákazníků. To vše konfrontujeme s požadavky trhu a s pohybem konkurence, včetně té nepřímé. Pozor, technologická trajektorie jen zřídka bývá přímočará! Čtvrtou etapou je propagace, přijetí koncového výrobku trhem a zákazníky. Studie neúspěšných inovací ukázala, že více než čtvrtina z nich byla stornována kvůli tržním faktorům mimo kontrolu, tedy až poté, co byl výrobek uveden na trh. Do této etapy spadá náběh plné výroby, marketingová kampaň a uvedení výrobku na trh. Setkáváme se v ní s řadou problémů: ani pečlivý průzkum trhu nezaručuje tržní úspěch, například zip byl na trh uveden až 20 let po patentování jako módní novinka: jak vzbudit zájem zákazníka, co je jeho motivací, jak překonat potřebu specifických dovedností, které vyžaduje použití nového výrobku či technologie jak kanibalizovat stávající vyhovující technologie znamenajících překážky pro přijetí těch nových jak rozvinout infrastrukturu potřebnou pro práci s novým výrobkem (auta síť benzinových stanic, elektřina rozvody napětí, atd.) podle možností s využitím existujících prvků. Poslední, pátou etapou je udržení výrobku na trhu: slušných výnosů lze dosáhnout pouze tehdy, udrží-li se výrobek na trhu dostatečně dlouho. Do této etapy patří snižování výrobních nákladů, inkrementální inovace výrobku. Studujeme též vývoj konkurenčních výrobků a technologií, a snažíme se zvolit ten správný okamžik, kdy přejít na nový výrobek či technologii. Problémem bývá, jak nalézt a zainteresovat vlastníky procesů nové etapy, tedy osob schopných a ochotných provést další krok, jak je přesvědčit, že předkládaný nápad stojí za investované úsilí a prostředky. Jsou-li majiteli první etapy výzkumníci a manažeři, přibývají v druhé etapě finanční manažeři a podnikatelští andělé, ve třetí etapě zástupci zákazníků, ve čtvrté etapě odpadají výzkumníci a přibývají odborníci na marketing, v páté etapě to pak jsou vrcholoví manažeři, strategičtí partneři a finanční instituce. Podívejme se nyní na způsoby, jakými je inovace dosahována. University usilují o publikace, ale ne o ochranu duševního vlastnictví. Nejsou motivovány k ověření výsledků výzkumu a k podpoře jejich komercializace. Na Evropské hospodářství mají jen malý, nepřímý dopad. Tento způsob se dnes jeví již jako nedostatečný. V době otevřené inovace sehrávají aktivnější roli podněty z průmyslu podle několika modelů, které se vzájemně doplňují, vyžadují ale pro správné fungování specifickou infrastrukturu. Tím nejjednodušším je model licenční. Ten se liší péčí o ochranu duševního vlastnictví jako základu pro přihlášení se k podílu na výnosech. Chráněním DV se výstupy mění ve zboží, je třeba je nabízet a rozšiřovat. Strategické patentování je důležité, neboť slaďuje publikace s patentováním. Výzkumné instituce poskytují na své výsledky licence. Velmi dobře systém funguje od roku 1980 (zavedení zákona Bayh-Dole) v USA, v Evropě však v důsledku odlišností v patentovém zákoně a jazykové
3 roztříštěnosti je jen málo účinný. Chybí zájem výzkumných institucí patentovat v Evropě raději patentují v USA, které jsou lépe připraveny absorbovat výsledky výzkumu a proměnit je v produkty. Obr. 3. Schéma interakčního modelu (pramen: Gilles Capart, Proton Europe 2004) Dalším modelem je model interakční. Je založen na licenčním modelu a na přímé spolupráci s průmyslovými partnery. Výzkumná organizace (universita, Ústav AV) je financována jednak ze státního rozpočtu, jednak zakázkami či sponzorováním z průmyslu. I zde zůstávají důležitým výstupem publikace, výzkumníci jsou si však vědomi toho, že pokud nebudou své výsledky chránit jako duševní vlastnictví (DV), nemohou očekávat další přínosy z komerčně vytvořených hodnot. Funkční vzorek se staví ve spolupráci s průmyslem. Demonstrace výsledků je zčásti placená z veřejných prostředků, jsou ale do ni zapojeny i fondy rizikového kapitálu typu seed (zárodečného kapitálu). Neodporuje poslání university, pokud zakázky z průmyslu přispívají k vědeckému poznání, a pokud se universita či Ústav podílejí na vytvořených výnosech. V Evropě tento model funguje, ale mohl by fungovat mnohem lépe. Spolupráce s průmyslem, zejména podněty a dodatečné financování společného nebo zakázkového výzkumu, se dnes jeví jako nejperspektivnější strategie universit. Jakmile se vybudují potřebné osobní vazby a vytvoří vzájemná důvěra, založená na respektování odlišné úlohy každého partnera i odlišné kultury v jeho organizaci, stává se nejúčinnější formou transferu technologií, a přispívá v krátké době k zvýšení schopnosti konkurence a tím i k hospodářskému rozvoji regionu. Zatímco kolem roku 1970 byl zlatý věk výzkumu firem, a pouze kolem 3% výzkumu probíhalo na veřejných výzkumných organizacích (universitách), dnes se zvyšuje tento podíl na hodnoty mezi 15% až 20% a podle všeho ještě dále poroste. Kromě nedostatečné profesionality při řízení spolupráce na obou stranách a závislosti na osobních vztazích, jsou jako problém vnímány zejména vlastnická práva k výsledkům výzkumu financovaného průmyslem, úhrada nepřímých nákladů výzkumné organizace a samozřejmě i její odborná kompetence a kvalita dosažených výsledků. Dlouhodobá (strategická) spolupráce vede k nejlepším výsledkům, a umožňuje též velmi různorodé formy, od společného výzkumu až po společné podniky. Budování takového partnerství není jednoduchou záležitostí. Jeho postup doporučuje materiál vytvořený roku 2005 společně zástupci vysokých škol (EUA), výzkumných organizací z průmyslu (EIRMA) i odjinud (EARTO), nazvaný Odpovědné partnerství (Responsible Partnering). Zmíněné organizace se shodly na několika základních principech (maximální společenský prospěch z výsledků výzkumu hrazeného z veřejných prostředků, a zodpovědné využívání výsledků veřejného výzkumu), a navrhly rozvoj spolupráce ve třech etapách, od budování vzájemné důvěry na zprvu jednodušších projektech, až nakonec ke strategickému partnerství, nezávislému na osobních vazbách protagonistů. Třetím modelem komercializace výsledků je model zakládání firem typu spin-off výzkumníky. Obr. 4. Schéma inovačního modelu typu spin-off. Úspěch takové firmy, využívající komerčně nové poznatky, má 3 rozhodující faktory: 1) technologickou platformu jako souhrn relevantních znalostí, osvojených v průběhu několika let, 2) tým podnikatelů, jehož součástí jsou i výzkumníci, kteří k poznatkům přispěli, tým má správně zvolen podnikatelský model a zpracován kvalitní podnikatelský záměr; 3) dostatečný zárodečný kapitál pro dofinancování vývoje.
4 Strategický partner nebo podnikatelský (venture) kapitál do firmy vstupují až po 2-3 letech. Je zjevné, že po tuto dobu potřebuje nová firma podporu, nejlépe poskytovanou v technologickém inkubátoru nebo ve vědeckotechnickém parku. Typický časový průběh je zhruba následující: po ochránění nového poznatku následuje etapa inkubace, od zpracování studie proveditelnosti (zde je zapotřebí onen zárodečný, pre-seed kapitál) až po založení firmy, ta trvá zhruba 2 roky. Po ní následuje ověření funkčního vzorku (kapitál typu seed ), které může trvat až 3 roky, a poté vývoj výrobku a jeho uvedení na trh, tedy raná fáze rozvoje firmy. Ta už bývá financována buď strategickým partnerem, nebo podnikatelským (venture) kapitálem (v češtině často označovaným jako kapitál rizikový). V tomto případě po dalších zhruba 5 letech následuje exit, vyvedení kapitálu z firmy a její další růst již z vlastních prostředků. Spin-off model přispívá k omlazení hospodářství, a k rozvoji regionální ekonomiky. Je během na dlouhou trať, firmy zrají kolem 10 let. Velmi záleží na podpoře, jakou tyto nové firmy, obvykle s málo zkušeným managementem, mohou získat, a to jak v metodickém vedení, tak i v dostupnosti financí, zejména v kapitálu typu pre-seed a seed, tedy typu, jaký fondy rizikového kapitálu nejsou ochotny poskytovat. Proto bývají zakládány inkubátory a technologické parky, které jsou schopny takovou podporu poskytnout. Její součástí je i výcvik v podnikatelských dovednostech. Zůstává však problémem jejich financování. Je vhodné si též uvědomovat kontext, v němž k inovačním aktivitám dochází. Ještě před 30 lety byl základní výzkum rozvíjen i v silných firmách. To už však působily silné erosní faktory, mezi nimi především nárůst počtu kvalifikovaných výzkumníků a jejich mobilita mezi firmami a nárůst objemu podnikatelského kapitálu. Tak zvaná uzavřená inovace, v níž firmy pečlivě střežily své záměry a zkušenosti, se mění v otevřenou inovaci, v níž je třeba sledovat výsledky vědy i mimo firmu a reagovat na ně. Hranice firem jsou prostupnější, a vlastní nápady jsou často směňovány za cizí. Obr. 5 Uzavřená inovace a otevřená inovace Hlavní rozdíly mezi oběma typy inovace jsou uvedeny v následující tabulce: Uzavřená inovace (šachy) Pro nás pracují chytří lidé Abychom těžili z V&V, musíme něco objevit, vyvinout a sami využívat Pokud něco sami objevíme, sami to co nejdřív dostaneme na trh Firma, která uvede inovaci na trh jako první, zvítězí Pokud vytvoříme nejvíce nejlepších průmyslových nápadů, zvítězíme Měli bychom ovládat naše IPR, aby naši konkurenti netěžili z našich nápadů Otevřená inovace (poker) Ne všichni chytří lidé pracují pro nás. Musíme využívat mozky jak uvnitř firmy, tak i mimo ni. Externí V&V vytváří významné hodnoty. Interní R&D je třeba k tomu, abychom nárokovali část této hodnoty. Nemusíme mít původní výzkum, abychom z něj mohli těžit. Vytvořit dobrý podnikatelský model je důležitější, než přijít na trh jako první Pokud využijeme nejlépe jak vnitřní, tak externí nápady, vyhrajeme. Měli bychom těžit z toho, že jiní využívají naše duševní vlastnictví, a nakoupit duševní vlastnictví jiných, kdykoliv může vylepšit náš podnikatelský model
5 V současnosti se hledají optimální způsoby kombinování vlastního a externího výzkumu pro realizaci podnikové inovační strategie. Pro podrobnější studii viz knihu Henry Chesbrough, The Open Innovation. Její český překlad si připravuje do tisku.
INOVAČNÍ MODEL PŘENOSU ZNALOSTÍ V EVROPĚ
INOVAČNÍ MODEL PŘENOSU ZNALOSTÍ V EVROPĚ Evropská komise deklaruje snahu proměnit Evropskou Unii ve znalostní společnost, která bude dynamicky rozvíjet svou ekonomiku na bázi výsledkům výzkumu a vývoje
VíceVýznam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012
Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován
VíceRNDr. I. Dvořák, CSc PGCertKT(Open) České Budějovice 7. října 2011
TTM v regionech Odborná náplň kurzu TTM-J Úvodní seminář kurzu TTM-J RNDr. I. Dvořák, CSc PGCertKT(Open) České Budějovice 7. října 2011 Cíl vzdělávacího modulu TTM-J Cílem tohoto úvodního vzdělávacího
VíceOpatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize
Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí Vize Liberecký kraj je moderní atraktivní konkurenceschopný region rozvíjející se v souladu s principy udržitelného
VíceObsah. Část I Řízením k inovacím 1. 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3. 2 Inovace jako řídicí proces 63 III
III Část I Řízením k inovacím 1 1 Klíčové otázky při řízení inovací 3 1.1 Inovace a konkurenční výhoda......................................6 1.2 Typy inovací...................................................11
VíceVýznam inovací pro firmy v současném období
Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2
VíceProjekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje
Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Ing. Daniela Váchová Technologické centrum AV ČR, Praha BRIS - info v Bohemian Regional Innovation Strategy v Hlavní cíl -
VíceUniverzity jako zdroje inovací?
Univerzity jako zdroje inovací? Aleš Vlk Agentura CZECHINVEST 4.5. 2006 Brno Role inovací při rozvoji konkurenceschopných klastrů Obsah prezentace Vybraná fakta o inovacích Případová studie Twente Universiteit
VícePřipravena další verze programového dokumentu OP PIK. Termín odeslání na EK: konec února 2014 Probíhá ex-ante a SEA hodnocení programu.
Připravena další verze programového dokumentu OP PIK. Termín odeslání na EK: konec února 2014 Probíhá ex-ante a SEA hodnocení programu. Dohoda o partnerství: koncem března začátkem dubna by měla být předána
VíceVýstupy projektu EF-TRANS. Pavel Komárek, Brno, 13. 9. 2012 člen předsednictva TA ČR a hlavní odborný garant projektu EF-TRANS
Výstupy projektu EF-TRANS Pavel Komárek, Brno, 13. 9. 2012 člen předsednictva TA ČR a hlavní odborný garant projektu EF-TRANS Priority Dne 19. července 2012 schválila vláda usnesení č. 552 o Národních
VícePodnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava (PI VŠB-TUO)
M. Neulinger, M. Robenková 7. června 2012 Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava (PI VŠB-TUO) Kdo jsme? Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava byl vybudován za přispění strukturálních fondů EU, statutárního
VíceSystém inovačního podnikání v ČR
ASOCIACE INOVAČNÍHO PODNIKÁNÍ ČR Systém inovačního podnikání v ČR Pavel Švejda Konference Přístup k financím - české i evropské zdroje a mezinárodní spolupráce firem v rámci projektu sítě Enterprise Europe
VíceSpolečnost vědeckotechnických parků ČR
Společnost vědeckotechnických parků ČR Projekt SPINNET CZ.1.07/2.4.00/17.0094 K PRŮBĚHU STUDENTSKÝCH STÁŽÍ Jan Bartoš Praha 4. 12. 2013 Celostátní konference projektu SPINNET 1 3 druhy stáží: Stáže partnerů
VícePodnikatelský ekosystém. Leonard Walletzký 2016
Podnikatelský ekosystém Leonard Walletzký 2016 Komerční inovace INOVACE SMLUVNÍ INVESTIČNÍ Licence Aliance Sítě Ostatní Business angel Joint venture Plné vlastnictví Greenfield / Brownfield Akvizice Strategické
VícePodnikatelské plánování pro inovace
Podnikatelské plánování pro inovace Šablona podnikatelského plánu Název projektu Datum zpracování Verze č. Údaje o autorech Obsah Exekutivní souhrn...3 1. Základní údaje o předkladateli a podniku...4 1.1
VíceOČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI
OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a
VícePodpora výzkumu, vývoje a inovací na Ministerstvu průmyslu a obchodu
Podpora výzkumu, vývoje a inovací na Ministerstvu průmyslu a obchodu Ing. Martin Švolba ředitel odboru výzkumu, vývoje a inovací Ministerstvo průmyslu a obchodu Úkoly MPO v oblasti VaVaI realizovat podporu
VíceČesko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky)
Česko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky) 30.1.2014 multimediální sál budovy Krajského úřadu Libereckého kraje Struktura
VícePodnikatelský záměr. = Podnikatelský plán = business pla
Podnikatelský záměr = Podnikatelský plán = business pla Základní části realizační resumé zpracovává se na závěr, rozsah 2-3 stránky charakteristiku firmy a jejích cílů organizační řízení a manažerský tým
VícePodpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ing. Ondřej Ptáček odbor inovačního podnikání a investic 22. května 2014, Praha Konference Financování
VíceZnalostní ekonomika lení konkurenceschopnosti, Josef Budík
Znalostní ekonomika klíč k posílen lení konkurenceschopnosti, využit ití inovačního potenciálu Josef Budík Znalostní ekonomika a inovace Základní úvaha o znalostní ekonomice: Jedinou evropskou šancí,,
VíceTechnologické Inovační Centrum
Technologické Inovační Centrum Profil společnosti Technologické inovační centrum bylo založeno v roce 2005 Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně Zlínským krajem. Tyto dva subjekty hrají významnou roli při rozvoji
VícePřítomni z týmu UTB ve Zlíně. Milan Adámek Hana Charvátová Michaela Bařinová. Neformální výjezdní zasedání projektu VaV, Liberec
Neformální výjezdní zasedání projektu VaV, Liberec Přítomni z týmu UTB ve Zlíně Milan Adámek Hana Charvátová Michaela Bařinová Prezentuje: Michaela Bařinová Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta aplikované
VíceKonference Klastry 2006 Financování projektů
Konference Klastry 2006 Financování projektů Margareta Křížová Central European Advisory Group CEAG 5.května 2006, Brno Témata I. Finanční zdroje v různých fázích vývoje firmy II. Financování prostřednictvím
VíceStrategie inteligentní specializace Olomouckého kraje
Strategie inteligentní specializace Olomouckého kraje Inovace a technologie v rozvoji regionů 24. dubna 2014 Brno Cíl RIS3 Podpořit vznik a růst nových, konkurenceschopných hospodářských aktivit s lkým
VíceOperační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) možnosti pro podnikatele 19. května 2014, Ostrava ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA Ing. Martin Kocourek ministr průmyslu
VíceMá smysl vkládat finanční prostředky do aplikovaného výzkumu? Ing. Marian Piecha, Ph.D., LLM. CzechInvest Brno, 8. října 2013
Má smysl vkládat finanční prostředky do aplikovaného výzkumu? Ing. Marian Piecha, Ph.D., LLM. CzechInvest Brno, 8. října 2013 Růst konkurenceschopnosti ČR, podpora schopnosti českých podniků vyrábět špičkové
VíceMožnosti spolupráce s VT parky, záměry samospráv na úrovni kraje
Možnosti spolupráce s VT parky, záměry samospráv na úrovni kraje 28.6.2016 Vědeckotechnické parky a vysoké školy Nabídka VŠ - MU v prostoru výzkumných aktivit je umístěn BTP Park. Aplikace biochemických
VícePříloha č.2 - Výběrová kritéria
Příloha č.2 - Výběrová kritéria Program INOVACE-inovační projekty Výzva č. I Dělení výběrových kritérií Pro každý projekt existují tyto typy kritérií: I. Binární kritéria - kritéria typu ANO/NE. Aby projekt
VíceTento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady
VíceProjekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál)
Projekt CzechEkoSystem (Ekosystém pro rizikový kapitál) Ing. Jan Zeman Regionální koordinátor Obsah 1. Náplň projektu 2. Kouč v projektu CzechEkoSystem 3. Poradenské služby 4. Aktuální stav 5. CzechEkoSystem
VíceJihomoravské inovační centrum
Jihomoravské inovační centrum Financování inovací Konference Klastry 2006 Brno 5. května 2006 Jihomoravské inovační centrum Jihomoravské inovační centrum (JIC) vzniklo v roce 2003 jako zájmové sdružení
VíceSeed fond nová příležitost (nejen) pro podnikavé studenty
Seed fond nová příležitost (nejen) pro podnikavé studenty Ing. Dagmar Vránová Odbor inovačního podnikání a investic 7. listopadu 2012, Ostrava Vysoká škola báňská - TUO Seed fond proč ho zakládáme? Sledujeme
VíceVýzva otevřené inovace pro konkurenceschopnost firem
Výzva otevřené inovace pro konkurenceschopnost firem Michal Beneš CES VŠEM www.cesvsem.cz Konkurenceschopnost podniků 5. 6. února 2008, Brno 1 Konkurenceschopnost firmy Schopnost přežití (empirická definice)
VíceProgram rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje
Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie
VíceMožnosti financování MSP
Možnosti financování MSP Ing. Marian Piecha, Ph.D., L.LM ředitel sekce strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, investic a inovací 4. listopadu 2014 ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA
VíceMožnosti zapojení do Regionální inovační strategie Olomouckého kraje a RIS3 (S3) strategie Kamil Krč, MBA
Možnosti zapojení do Regionální inovační strategie Olomouckého kraje a RIS3 (S3) strategie Kamil Krč, MBA ředitel sdružení Problémy Olomouckého kraje Třetí nejnižší produktivita na obyvatele v ČR Nejnižší
VíceJIHOMORAVSKÉ INOVAČNÍ
JIHOMORAVSKÉ INOVAČNÍ CENTRUM: PROČ JE TRANSFER TECHNOLOGIÍ DŮLEŽITÝ A CO V TÉTO OBLASTI DĚLÁME Radim Kocourek PROČ JE TRANSFER TECHNOLOGIÍ DŮLEŽITÝ PRO ROZVOJ JMK? JAK CHÁPEME TRANSFER TECHNOLOGIÍ? Za
VíceSekce Výzkum, vývoj, inovace. Ing. Radek NOVOTNÝ, PhD.
Veřejn ejné projednání Kulatý stůl Programové dokumenty ČR R pro období 2007 2013 2013 - Sekce Výzkum, vývoj, inovace Ing. Radek NOVOTNÝ, PhD. Obsah presentace 1. SWOT analýza oblasti Výzkum, vývoj, inovace
VíceSeminář pro žadatele OPPS ČR-PR 2007 2013 Podpora podnikání v Moravskoslezském kraji
Podpora podnikání v Moravskoslezském kraji Martin Radvan červen 2012 Kompetence MSK v oblasti podpory podnikání -Tvorba strategických dokumentů pro území kraje -Vyjednávání optimálních podmínek s ČR (EU)
VícePartnerství znalostního transferu
Partnerství znalostního transferu podpora nového typu partnerství podnikatelské a akademické sféry založená na úspěšném britském programu Knowledge Transfer Partnership přímá aplikace výzkumných poznatků
VíceZáměr projektu (Osnova studie proveditelnosti)
Záměr projektu (Osnova studie proveditelnosti) A) Stručný souhrn obsahu projektu 1) Identifikace žadatele 2) Název projektu, odborné zaměření a jeho stručný popis, vč. souhrnu výstupů projektu (uvést hodnoty
VíceSeed fond nová příležitost (nejen) pro podnikavé studenty
Seed fond nová příležitost (nejen) pro podnikavé studenty Ing. Dagmar Vránová odbor inovačního podnikání a investic 24. října 2012, Zlín Univerzita Tomáše Bati Seed fond proč ho zakládáme? Sledujeme 3
VíceOperační program Výzkum a vývoj pro inovace Nástroj rozvoje výzkumu a vývoje
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace Nástroj rozvoje výzkumu a vývoje Investice do vaší budoucnosti EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ Obsah: Cíle OP VaVpI Prioritní osy a oblasti
VíceKategorizace kód intervence (dimenze 1 oblast intervence) programy podpory metodika pro žadatele 1
Kategorizace kód intervence (dimenze 1 oblast intervence) programy podpory metodika pro žadatele 1 /Intervence = jedná se pouze o částku z ERDF (Evropský fond pro regionální rozvoj)/ Příklad užití metodiky
VíceRIS3 strategie Plzeňský kraj. strategické intervence
RIS3 strategie Plzeňský kraj strategické intervence Role KRVVI návrh opatření (strategických projektů/intervencí) pro podporu implementace krajské RIS3 s ohledem na: Prokazatelný přínos k dosažení strategického
VíceZákladní informace o programu
Základní informace o programu Jitka Genserová, březen 2013 1 Obsah prezentace Strategické dokumenty související s H2020 O programu HORIZON 2020 Hledání prostředků na financování výzkumu ve zdrojích EU
VíceSekce B: Výzkum a inovace na VŠ a výzkumných pracovištích a spolupráce s podnikatelskou sférou
Inovační fórum Sekce B: Výzkum a inovace na VŠ a výzkumných pracovištích a spolupráce s podnikatelskou sférou 10. 1. 2008 Výzkum a inovace na VŠ a výzkumných pracovištích Roztříštěnost financování snižuje
VíceManažerská ekonomika
PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami
VíceVědeckotechnický park Plzeň
Prezentace na 9. setkání k problematice rozvoje lidských zdrojů 4. 11. 2005 RNDr. Emil Chochole,CSc. - VTP Plzeň, a.s. předseda představenstva, výkonný ředitel Cíle projektu Zvýšení potenciálu města i
VíceSoučasný stav a změny implementace vybraných politik a programů Evropské unie
Současný stav a změny implementace vybraných politik a programů Evropské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Evropský institucionální
VíceOperační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost primárně zaměřen na podporu podnikání (zejména MSP) Navazuje na Operační program
VíceOchrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT
Ochrana práv duševního vlastnictví v Operačních programech MŠMT Petr Prášek Obsah Úvod Politika MŠMT v oblasti IPR OP VK OP VaVpI Vize pro nové programové období Východiska Strategie hospodářského rozvoje
VíceIng. Eva Štěpánková, Ph.D.
Ing. Eva Štěpánková, Ph.D. 62740@mail.muni.cz Vymezení managementu Management, manažer Úrovně managementu Prostředí managementu Funkce managementu Plánování Organizování Vedení lidí Kontrola Řízení - vztah
VíceKonference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI
Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI 9. prosince 2010, Praha Clarion Congress Hotel, Praha Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 2013
Vícevědeckotechnického parku v Královéhradeckém regionu 16. mezinárodní sympozium INOVACE 2009 2.12.2009, TIC ČKD Praha
Role veřejného vědeckotechnického parku v Královéhradeckém regionu Ing. Martin Dittrich 16. mezinárodní sympozium INOVACE 2009 2.12.2009, TIC ČKD Praha Obecně prospěšná společnost zapsána do rejstříku
VíceJihomoravské inovační centrum Klastr Water Treatment Alliance
Jihomoravské inovační centrum Klastr Water Treatment Alliance Sekce 2: Inovace vedené firmou 4.5.2006 Ing. Radim Kocourek Co jsou inovace? Definice: "Inovace je obnova a rozšíření škály výrobků a služeb
VíceMichaela Novotná S3 manažer pro Jihočeský kraj novotna@jaip.cz. RIS3 Smart specialization strategy pro Jihočeský kraj
Michaela Novotná S3 manažer pro Jihočeský kraj novotna@jaip.cz RIS3 Smart specialization strategy pro Jihočeský kraj Strategie Evropské unie Evropská unie připravuje strategii podpory regionů v novém programovacím
VíceZnalostně založené podnikání
Znalostně založené podnikání Michal Beneš CES VŠEM www.cesvsem.cz Firma a konkurenční prostředí 13. 14. března 2008, Brno 1 Význam podnikání Transfer znalostí z organizace produkující znalosti do organizace,
VíceProgram č. 2.2 Regionální inovační program Podmínky pro poskytnutí účelové dotace
Program č. 2.2 Regionální inovační program Podmínky pro poskytnutí účelové dotace Příloha č. 1 Číslo a název oblasti podpory: 2 regionální rozvoj Číslo a název programu: 2.2 Regionální inovační program
VíceTechnologický transfer v regenerativní medicíně
Technologický transfer v regenerativní medicíně Ústav experimentální medicíny AV ČR MUDr. Petr Lesný Ústav experimentální medicíny Ředitelka ústavu Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc. Cíl projektů Ústavu experimentální
VíceShrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
VíceA. Transfer technologií
A. Transfer technologií Ověření / zdroj informace Potřeba / cílový stav Absence cílené politiky pro podporu inovací Absence vhodných programů pro podporu inovativního malého a středního podnikání (nedostatečná
VíceZaměření OP PIK 4 Prioritní osy (PO)
Zaměření OP PIK 4 Prioritní osy (PO) PO 1 Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace PO 2 Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a stř. podniků PO 3 Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury
VíceCzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
CzechInvest Programové období 2014+ Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové podpory + počátek inovační podpory OPPI
VíceProblematika transferu technologií ve výuce a praxi Zajištění vzdělávání v oblasti transferu technologií v rámci výuky na LF v Plzni
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V PLZNI Problematika transferu technologií ve výuce a praxi Zajištění vzdělávání v oblasti transferu technologií v rámci výuky na LF v Plzni MUDr. Lukáš Bolek,
VícePraha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020
Praha, 5. 12. 2013 OP VVV 2014-2020 Rámec přípravy programu Časový rámec Dohoda o partnerství v nové verzi zaslána na EK K 30. 11. 2013 (3. 12. 2013) odevzdaná 3. verze OP VVV Prosinec 2013 předpokládaný
VíceRegionální inovační strategie RIS3
Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická
VíceSYSTÉM TRANSFERU TECHNOLOGIÍ A KOMERCIONALIZACE Ing. Jiří Trnka
SYSTÉM TRANSFERU TECHNOLOGIÍ A KOMERCIONALIZACE Ing. Jiří Trnka 1 Projekt Zřízení centra transferu technologií v rámci VÚPP, v.v.i. CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_014/0000625 2 Prezentace byla vytvořena na základě
Více20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 V. ZÁVĚR Účelem projektu CzechAccelerator 2011 2014 je podporovat příležitosti inovativních českých firem na zahraničních trzích. Projekt doposud podpořil necelé
Vícestřední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky
Program Start Jeremie Progres Popis programu Realizace podnikatelských záměrů osob Podpora rizikového kapitálu, Umožnit realizaci rozvojových vstupujících do podnikání poprvé nebo mikropůjček a záruk pro
VíceIng. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR
Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Vícenano.tul.cz Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL
Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL nano.tul.cz Tyto materiály byly vytvořeny v rámci projektu ESF OP VK: Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na Technické univerzitě v Liberci Ing. Stanislav
VíceEvropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti
Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Ministerstvo zemědělství 27.listopadu 2014 Program rozvoje venkova 2014-2020 spolufinancován z Evropského zemědělského fondu
VíceMarketing nových poznatků
Marketing nových poznatků Ing Petr Holec, CSc dle TTO NASA, Austin Účel Zjistit, zda má o poznatek zájem komerční sféra a ve kterých oblastech Zjistit, zda by o poznatek měla komerční sféra zájem, kdyby
VíceUniverzita s kladným nábojem. Spolupráce TU v Liberci s průmyslem současné možnos; a aktuální témata
Univerzita s kladným nábojem Spolupráce TU v Liberci s průmyslem současné možnos; a aktuální témata Partnerství mezi firmami a TUL Společné řešení v oblasti vědy a výzkumu Partnerství v pedagogické oblasti
VícePodpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz
Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální
VíceProgramy podpory pro inovativní
technologie a výrobky OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Vodovody a kanalizace 2015 Praha 21.5. 2015 1 OP PIK - Cíl programu dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené
VíceCENTRUM INOVACÍ A TRANSFERU TECHNOLOGIÍ Gabriela Jirátová
CENTRUM INOVACÍ A TRANSFERU TECHNOLOGIÍ Gabriela Jirátová 1 Zakázkový výzkum a další formy spolupráce s praxí 13. 6. 2016 Ing. Gabriela Jirátová 2 1 Poslání CITT Podpora vědecko-výzkumných aktivit ČZU
VíceKOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V KONTEXTU DOTACÍ POSKYTOVANÝCH Z PROSTŘEDKŮ SF EU
KOMERCIALIZACE VÝSLEDKŮ VÝZKUMU A VÝVOJE V KONTEXTU DOTACÍ POSKYTOVANÝCH Z PROSTŘEDKŮ SF EU Ing. Tomáš Lafek EC CONSULTING A.S. Národní obrany 45 160 00 Praha 6 tomas.lafek@ecconsulting.cz www.ecconsulting.cz
VícePodpora výzkumu, vývoje a inovací na Ministerstvu průmyslu a obchodu
Podpora výzkumu, vývoje a inovací na Ministerstvu průmyslu a obchodu Národní dialog ke klastrovým koncepcím 22. 23. října 2012 Role MPO: oblast podpory podnikání a inovací Operační program Podnikání a
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VÝZKUM V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Výzkum v EU a ČR V této
VícePodpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu. Senát PČR 10. 4. 2014
Podpora výzkumu, vývoje a inovací pro potřeby průmyslu Senát PČR 10. 4. 2014 Systém výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) v ČR Legislativa VaVaI zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experiment. vývoje
VíceTransfer technologií na VUT v Brně včera, dnes a zítra. Ing. Roman Molík, MBA Říjen 2018
Transfer technologií na VUT v Brně včera, dnes a zítra Ing. Roman Molík, MBA Říjen 2018 O čem to bude Trocha historie Organizační začlenění OTT Odpovědnost OTT Interní řídící dokumentace a podpůrný IS
VícePODPORA PODNIKAVOSTI A VZNIKU SPINOFFŮ
PODPORA PODNIKAVOSTI A VZNIKU SPINOFFŮ Vojtěch Krmíček krmicek@jic.cz REGON, 5.12.2018 CO VÁS DNES ČEKÁ Kontext co to je podnikavost a proč je podpora podnikavosti důležitá? Aktivity podporující podnikavost
VíceHistorie. Vznik Centra pro přenos poznatků a technologií, samostatné součásti Univerzity Karlovy
Historie Historie CPPT UK V následujícím textu se dozvíte informace o vývoji Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy (CPPT UK). CPPT UK v letošním roce oslavilo 10 let své existence.
VíceŘešení. Východiska řešení. Rizika
Podpora ze strukturálních fondů EU jako významný faktor rozvoje českých podniků Operační program Podnikání a Inovace podpora českým podnikům v průběhu sedmi let nového programovacího období Ing. Pavel
VíceUniverzita Karlova. Opatření rektora č. 47/2018
Univerzita Karlova Opatření rektora č. 47/2018 Název: Opatření rektora Univerzity Karlovy o transferu znalostí a technologií na Univerzitě Karlově Účinnost: 12. listopadu 2018 1 / 6 Opatření rektora Univerzity
VíceOPPIK 2016 malé podniky 45 % podpory střední podniky 35 % podpory velké podniky 25 % podpory Aktuální informace :
OPPIK 2016 malé podniky 45 % podpory střední podniky 35 % podpory velké podniky 25 % podpory Aktuální informace : http://www.czechinvest.org/oppik-cz Zaměření OP PIK Prioritní osy (PO) PO 1 Rozvoj výzkumu
VíceEVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ
EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Evropě hrozí, že ztratí svou pozici II. Co se v Evropě
VíceZávazná osnova projektu. 1. Cíle, věcná náplň a náklady projektu Cíle projektu Věcná náplň projektu. 1.3.
Závazná osnova projektu Vlastní návrh projektu, který se přikládá k elektronické přihlášce, musí obsahovat všechny následující části, resp. níže požadované informace, které jsou nezbytné pro posouzení
VíceSeminář CEPIN Ochrana (a využití) duševního vlastnictví (a zázemí) v prostředí vysokých škol. Lékařská fakulta UK v Hradci Králové, 6.6.
Seminář CEPIN Ochrana (a využití) duševního vlastnictví (a zázemí) v prostředí vysokých škol Lékařská fakulta UK v Hradci Králové, 6.6.2012 O čem se dnes budeme bavit? Zaměříme se na postup při zajišťování
VíceInovace jako aspekt dlouhodobého rozvoje ČR
Inovace jako aspekt dlouhodobého rozvoje ČR Ing. Jaroslav Jasanský Vedoucí oddělen lení inovací 2005 Ministerstvo průmyslu a obchodu 1 Obsah 1) Inovační proces vs Inovace 2) Současný stav v ČR -podpora
VíceŘízení v souvislostech
Řízení v souvislostech Naše řešení Společnost LCG 360 Consulting, s.r.o. vidí příležitosti v současné době pouze v individuálních řešení, která na míru připravuje pro každého svého klienta. LCG 360 Consulting
VíceKonkurenceschopnost obcí, měst a regionů. Regionalistika 2
Konkurenceschopnost obcí, měst a regionů Regionalistika 2 Konkurenceschopnost území základní kontext Faktory ekonomického rozvoje území a diferenciace rozvoje území (přirozené, umělé): změna jejich významu
VíceOP Výzkum a vývoj pro inovace
OP Výzkum a vývoj pro inovace Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze Univerzita Karlova 23.10. 2007 MF certifikační orgán MMR koordinátor Evropská komise Konvergence (Cíl 1) OP ŽP (MŽP)
VíceDigitální ekonomika a společnost Ing. Petr OČKO, Ph.D. náměstek ministryně
Digitální ekonomika a společnost Ing. Petr OČKO, Ph.D. náměstek Digitální ekonomika Rozsáhlá a postupná celospolečenská změna, spojená s digitalizací, internetem věcí, služeb a lidí; Nový způsob propojení
VíceInovace a transfer technologií v projektu Enterprise Europe Network
Title of the presentation Date 1 Inovace a transfer technologií v projektu Enterprise Europe Network Jiří JANOŠEC Technologické centrum Akademie věd ČR European Commission Enterprise and Industry Title
VíceEnterprise Europe Network
Enterprise Europe Network v České republice Ing. Daniela Váchová Financování pro malé a střední podniky 20.května 2008 Praha Základní informace Výzva EK v Rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace
VíceInformace pro uchazeče 3. veřejné soutěže programu GAMA, podprogram 1 Technologická agentura ČR
Informace pro uchazeče 3. veřejné soutěže programu GAMA, podprogram 1 Technologická agentura ČR 2. 2. 2016 Základní informace k programu GAMA, PP 1 Program GAMA: schválen usnesením vlády ze dne 12. června
Více