Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji"

Transkript

1 Závěrečná zpráva Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji Zadavatel Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad Jeronýmova 1750/ České Budějovice Zpracovatel Naviga 4, s.r.o. Pobřežní 249/46, Praha 8 IČ: Naviga 4, s.r.o., Pobřežní 249/46, Praha 8,

2 OBSAH ZPRÁVY 1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ÚVOD REKAPITULACE METODOLOGIE ŘEŠENÍ PROJEKTU Postup řešení projektu Teorie změny On-line dotazníkové šetření (CAWI) Hlavní zdroje pro analýzu cestovního ruchu Omezení pro evaluaci EVALUACE EFEKTŮ A PŘÍNOSU Úkol I. Struktura ROP NUTS II Jihozápad Úkol II. Cestovní ruch v Jihočeském a Plzeňském kraji Úkol III. Přínos ROP NUTS II Jihozápad Úkol IV. Plnění cílů ROP NUTS II Jihozápad Úkol V. Efekty ROP NUTS II Jihozápad Úkol VI. Případové studie NÁVRH DOPORUČENÍ PŘÍLOHY Případové studie Zpráva z on-line dotazníkového šetření (CAWI) Seznam projektů relevantních pro hodnocení dopadů

3 1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Projekt Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji si kladl za cíl identifikovat a vyhodnotit zamýšlené i nezamýšlené, pozitivní i negativní efekty finančních prostředků Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad (dále také jen ROP JZ ) na rozvoj cestovního ruchu v regionu. Pro hodnocení dopadů byl využit smíšený evaluační design, který zahrnoval kvalitativní i kvantitativní postupy (úvodní kvalitativní výzkum, analýza dat, kvalitativní/případové studie), principy Theory based impact evaluation a prvky kontrafaktuální evaluace (efekt mrtvé váhy). Pro získání dat a informací byly využity následující nástroje sběru dat: analýza dokumentů, analýza dat z IS Monit7+; analýza veřejně dostupných dat (ČSÚ aj.); strukturované hloubkové rozhovory s příjemci dotace, resp. se zástupci podpořených zařízení; on-line dotazníkové šetření žadatelů a příjemců. Posouzení struktury ROP JZ Pro posouzení nastavení podpory rozvoje cestovního ruchu (podporované aktivity, cíle programu, plánované výsledky a předpokládané dopady; monitorovací indikátory) byla rekonstruována a validována intervenční logika prioritní osy 3 ROP JZ. V rámci ROP JZ byly podporovány projekty týkající se cyklostezek/cyklotras; ubytovacích kapacit; lázeňství, wellness a kongresových center; sportovně-rekreační vybavenosti; muzeí a další kulturní vybavenosti; památek; propagace. Veškeré podpořené typy aktivit PO 3 je možné považovat za relevantní vzhledem k cílům ROP JZ, jelikož vedly k očekávaným výsledkům a dopadům na rozvoj cestovního ruchu (dále také jen CR ) v regionu. Intervenční logiku PO 3 je tudíž možné považovat za funkční. Přičitatelnost pozitivních efektů intervencím ROP JZ je však vzhledem k dlouhodobým trendům a relativně nízkému počtu projektů a alokaci obtížně měřitelná. Indikátory definované v programové dokumentaci je možné vzhledem k cílům PO 3 považovat za relevantní, jelikož mají vazbu na podporované aktivity a na změny související s rozvojem CR. Na druhou stranu definované indikátory nepokrývají změny, které by v rámci PO 3 měly vyvolat. Analýza cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji Oba kraje regionu NUTS II Jihozápad poskytují širokou nabídku atraktivit pro domácí i zahraniční hosty (památky UNESCO, areál Plzeňského Prazdroje, ale i klasické rodinné pobyty v přírodním prostředí s širokou nabídkou volnočasových a sportovních aktivit, tedy dovolenou tradičně oblíbenou českými turisty). Region disponuje zejména přírodními atraktivitami, mezi nejnavštěvovanější cíle patří turistický region Šumava, kde je však intenzita cestovního ruchu významně závislá na charakteru počasí. Významnou část nabídky je tvořena i kulturně-historickými atraktivitami, ale jednoznačně v tomto kontextu dominují města Český Krumlov a Plzeň se svoji bohatou kulturní nabídkou a jedinečnými historickými stavbami. Slabou stránkou je vysoká míra sezónnosti (nedostatečná nabídka v zimních měsících) a nízká míra řízení a koordinace cestovního ruchu v obou krajích. Jihočeský kraj se navíc potýká s obtížnou 3

4 dopravní dostupností. Příležitostí pro region je posilování přeshraniční spolupráce na bázi podpory vytváření a prodeje produktů cestovního ruchu i v rámci přeshraniční spolupráce a realizace důležitých projektů pro eliminaci vlivu sezónnosti. Cestovní ruch se v obou krajích v období vyvíjel obdobně jako v celé ČR (v Jihočeském kraji mírně příznivěji než v Plzeňském kraji) a byl do značné míry ovlivňován probíhající ekonomickou krizí. To se sice projevilo zvýšením počtu hostů, kteří ale v regionu trávili méně času než v předchozích letech. Hodnocení přínosu ROP JZ V rámci prioritní osy 3 zaměřené na rozvoj cestovního ruchu bylo k podpořeno 252 projektů v celkovém objemu mil. Kč celkových způsobilých výdajů, ze kterých mil. Kč (75 %) připadá na dotační podporu. Územní koncentrace i věcné zaměření realizovaných projektů do značné míry odpovídá potenciálu CR v jednotlivých krajích tak, jak jej ukazuje charakteristika CR. Jedná se o širší regionální pokrytí krajů realizovanými projekty, avšak s důrazem na území s nejvyšší atraktivitou pro CR. V souladu s identifikovaným potenciálem CR byl v Plzeňském kraji položen důraz na projekty na rozvoj sportovně-rekreační vybavenosti, muzeí a kulturní vybavenosti, v Jihočeském kraji pak na projekty zaměřené na rozvoj ubytovacích kapacit. Realizované projekty zaměřené na propagaci regionu reagovaly na zjištěnou slabou stránku v obou krajích, kterou je nízká míra koordinace subjektů v CR. S ohledem na objem finančních prostředků a potenciál realizovaných intervencí lze konkrétní přínosy očekávat zejména na úrovni podpořených lokalit/regionů. Některé typy aktivit by byly realizovány i bez podpory z ROP JZ. Jedná se především o infrastrukturní projekty z oblasti podpory 3.1, z nichž cca třetina by byla realizována alespoň v polovičním rozsahu i bez podpory ROP JZ (zejm. lázeňská, wellness, ubytovací nebo kongresová zařízení). Ve zhruba polovičním rozsahu by bez dotace byla realizována také cca pětina projektů z OP 3.2 a 3.3. Analýza plnění cílů ROP JZ Specifickými cíli prioritní osy 3 jsou: Zvýšit počet návštěvníků a prodloužit průměrnou délku jejich pobytu a Zvýšit podíl zahraničních návštěvníků. Podpořené projekty mají potenciál přispívat k posílení ekonomického významu udržitelného CR. Za předpokladu relevance realizovaných aktivit vzhledem k potřebám a potenciálu pro rozvoj CR na příslušné regionální/lokální úrovni lze tak očekávat pozitivní příspěvek realizovaných projektů pro zvýšení počtu návštěvníků, prodloužení průměrné délky jejich pobytu na daném území a zvýšení podílu zahraničních návštěvníků. Pozitivní příspěvek intervencí na tyto charakteristiky byl však redukován probíhající světovou ekonomickou krizí. Ukazatel počtu návštěvníků regionu se sice v období zvýšil, nicméně ukazatele počtu přenocování, průměrné délky pobytu i podílu zahraničních návštěvníků ve stejném období mírně klesly. 4

5 Hodnocení efektů ROP JZ Na úrovni regionu soudržnosti i podrobněji analyzovaných územích vybraných ORP lze vypozorovat pozitivní i negativní, ale i nezamýšlené efekty, které lze kauzálně spojovat s intervencemi ROP JZ. V případě předpokládaných pozitivních efektů se typově jedná o efekty spojené se zvýšením atraktivity celého regionu i konkrétních atraktivit, zvýšením kvality a kapacity infrastruktury a služeb, rozšířením nabídky služeb a možností trávení volného času, vytvořením nových pracovních míst, zlepšením dostupnosti atraktivit aj. Efekty, které nebyly explicitně předpokládány v rámci intervenční logiky programu a nastaly v souvislosti s projekty podpořenými z ROP JZ, se týkaly zvýšení kvality personálu v CR, rozvoje spolupráce místních aktérů, synergie a návaznosti na jiné služby/aktivity příjemců, rozšíření nabídky atraktivit i mimo sezónu aj. Negativní efekty jsou velice často spojovány s implementačními pravidly, administrativní náročností a neflexibilitou realizace investic podpořených z dotace. Jedná se tedy o překážky při realizaci projektů. Z věcných efektů pak lze uvést např. konkurence podpořených aktivit obdobného charakteru v menších územích, nepřipravenost navazujících infrastruktur na nárůst CR v exponovaných lokalitách, distorze tržního prostředí nebo negativní dopady na rezidenty (vyšší ceny služeb apod.). Závěry z případových studií Za účelem detailního porozumění předchozích zjištění byly zpracovány případové studie pro následující správní obvody ORP: Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Klatovy a Plzeň. Realizace projektů v jednotlivých územích ORP principiálně přispívala k pozitivním efektům v oblasti CR předpokládaných v programovém dokumentu a přispívajících k plnění stanovených cílů ROP JZ. Aktivity ROP JZ rozšiřovaly lokální nabídku turistických atraktivit a možností trávení volného času, přispívaly k zachování a obnově kulturního a historického dědictví a využití jeho potenciálu pro CR, zatraktivňovaly lokální turistické cíle a podporovaly jejich přístupnost (fyzickou či informační dostupnost), podporovaly nabídku a kvalitu služeb, stimulovaly ekonomickou aktivitu v sektoru CR. Vliv intervencí ROP JZ se však projevoval v konkrétním územním kontextu a i celkové dosažené výsledky v jednotlivých ORP se v jednotlivých parametrech liší. 5

6 2 ÚVOD Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad a společnost Naviga 4, s.r.o., podepsaly dne smlouvu o dílo na realizaci zakázky Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji. Předmětem této veřejné zakázky je vypracování evaluační studie efektů a přínosu Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad (dále také jen ROP JZ) pro rozvoj cestovního ruchu (dále také jen CR ) v Jihočeském a Plzeňském kraji. Závěrečná zpráva je posledním výstupem evaluačního projektu a jejím cílem je shrnutí a prezentace hlavních zjištění zpracovatele. 6

7 3 REKAPITULACE METODOLOGIE ŘEŠENÍ PROJEKTU Metodologie řešení projektu byla zvolena s ohledem na hlavní evaluační úkol: Hlavní evaluační úkol Provést evaluaci efektů a přínosů ROP Jihozápad pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji. Metodologie byla konzultována se zadavatelem s tím cílem, aby zahrnovala vhodné nástroje sběru dat a analytické/evaluační metody pro zodpovězení definovaných evaluačních otázek. Postup řešení projektu je rozepsán ve Vstupní zprávě a obou průběžných zprávách projektu. 3.1 Postup řešení projektu Zpracovatel využil smíšený evaluační design kombinující kvalitativní i kvantitativní výzkumné postupy, dominantně vycházející z přístupu Theory based impact evaluation. Procesní rozměr řešení byl uspořádán do tří hlavních logických celků aktivit: Úvodní kvalitativní studie cílem byla důkladná rekonstrukce a validace programové logiky a sestavení hypotéz pro kvantitativní výzkum Kvantitativní analýza ukazatelů a dat cílem bylo získání a analýza kvantitativních důkazů pro ověření formulovaných hypotéz o efektech ROP JZ Kvalitativní interpretační studie cílem bylo detailní porozumění zjištěním, příčinám zjištění, především s využitím případových studií 7

8 3.2 Teorie změny Mezi základní prvky teorie změny (dále také jen TZ ) patří vstupy, aktivity, výstupy, výsledky a dopady. Vzhledem k nejednoznačné definici v odborné literatuře a v praxi zpracovatel přikládá definice prvků TZ, podle které byly TZ zpracovány, tj. podle Morra-Imas a Rist 1 a podle programového dokumentu ROP JZ 2 : Prvky teorie změny Definice podle Morra-Imas a Rist Definice podle ROP JZ Vstupy (Inputs) Zdroje vstupující do projektu/programu/politiky (financování, lidské zdroje, vybavení aj.). Aktivity (Activities) Výstupy (Outputs) Výsledky (Outcomes) Dopady (Impacts) To, co děláme. Úkoly provedené za účelem převedení vstupů na výstupy. To, co vyprodukujeme. Výstupy jsou počitatelné hmotné produkty nebo služby dosažené realizací aktivit. Důvod, proč to děláme. Výsledky jsou zamýšlené i nezamýšlené, pozitivní i negativní, změny v chování, které vyplývají z výstupů projektu. Výsledky mohou být zvyšovány, snižovány, posilovány, zlepšovány nebo udržovány. Dlouhodobé změny ve společnosti vyplývající z akumulace výsledků. Mohou být obdobou strategických cílů. Rozsah a účinky uskutečněných aktivit Přímý a okamžitý přínos operačního programu na příjemce pomoci Nepřímé, ale jasně prokazatelné kritérium úspěšnosti realizace konkrétní prioritní osy Účelem zpracování TZ je schematicky zobrazit intervenční logiku ROP JZ a nikoliv vyjmenovat detailní výčet všech hypotetických prvků TZ, proto nejsou některé z nich uváděny: Mezi vstupy relevantní pro intervenční logiku ROP JZ lze řadit např. alokované finanční prostředky, absorpční kapacitu, publicitu programu, tehdejší socio-ekonomickou situaci a kvalitu života cílových skupin apod. Vzhledem ke skutečnosti, že zmíněné typy vstupů (nikoliv vstupy samotné) jsou totožné pro všechny oblasti podpory, nejsou z důvodu přehlednosti v TZ uváděny. 1 Zpracováno podle Morra-Imas, Linda & Rist, Ray C; The Road to Results - Designing and Conducting Effective Development Evaluations; 2008; (str ) 2 Odvozeno z definice úrovní indikátorů ROP JZ (Programový dokument ROP JZ, str. 121) 8

9 Obdobně nejsou uváděny navazující efekty, které sice nastávají v důsledku dopadů intervencí ROP JZ, nicméně jsou natolik vzdálené, že je velmi obtížné zjistit, do jaké míry byly způsobeny intervencemi ROP JZ 3. S každým výsledkem/dopadem je spojen finanční a časový výsledek/dopad. Jejich existenci lze považovat za samozřejmou, a proto nebývají v TZ explicitně uváděny. Mezi dopady je možné řadit také změny na straně cílových skupin (vč. jejich spokojenosti s výsledky podpořených projektů). Vzhledem ke skutečnosti, že evaluace se zaměřuje na přínosy ROP JZ pro CR a pro region, nebudou změny na straně cílových skupin (ani jejich postoje) primárně zjišťovány a v TZ uváděny jako samostatný dopad. Teorie změny jsou schematicky zpracované podle programové dokumentace ROP JZ a expertního posouzení zpracovatele. Jedná se o zpracovatelovu interpretaci intervenční logiky ROP JZ (zejm. předpokládaných výsledků a dopadů, které byly v projektu verifikovány a doplněny (např. o nezamýšlené pozitivní nebo negativní dopady)). 3 Např. řetězec příjem provozovatele ubytovacího zařízení -> útrata provozovatele u dodavatele zboží -> příjem dodavatele -> útrata dodavatele u výrobce zboží atd. 9

10 3.3 On-line dotazníkové šetření (CAWI) Cílem dotazníkového šetření bylo verifikovat zjištění vzešlá z individuálních polostrukturovaných hloubkových rozhovorů, pokusit se určit jejich významnost a dále zjistit případné další nezamýšlené nebo negativní dopady intervencí ROP JZ. Dotazníkové šetření proběhlo v termínu s využitím dotazovacího software (webové aplikace SurveyMonkey 4 ). Respondenty byli všichni žadatelé a příjemci z PO 3 ROP JZ osoby, které jsou v IS Monit7+ uvedeny jako kontaktní osoby žádosti 5. Dotazník byl zaslán 612 kontaktním osobám (z toho 237 příjemcům a 375 neúspěšným žadatelům). V případě neúspěšných projektů byly kontaktní údaje zadávány do systému zadavatele před mnoha lety a z důvodu neschválení projektu již nebyly aktualizovány. Lze tedy očekávat, že žádost o vyplnění dotazníku nebyla doručena všem osloveným kontaktům. Přesný počet skutečně oslovených osob nelze tudíž zjistit. Do rozeslání žádosti o vyplnění dotazníku byl za účelem dosažení vyšší návratnosti zapojen také zadavatel žádost o vyplnění dotazníku byla rozesílána z aplikace Benefit7. Šetření se zúčastnilo celkem 151 respondentů (z toho 128 příjemců), což odpovídá 25% míře návratnosti (54% u příjemců a 6% u neúspěšných žadatelů). V několika případech bylo vyplnění dotazníku ze strany respondenta předčasně ukončeno, tyto dotazníky nebyly do analýzy zahrnuty. Konečný počet vyplněných dotazníků, které byly využity pro analýzu, byl 99 (z toho 77 od úspěšných žadatelů). Jelikož měl dotazník spíše kvalitativní charakter, je dosažená návratnost, resp. počet vyplněných dotazníků, zcela dostatečná. V případě otázek s příliš nízkým počtem respondentů je na tuto skutečnost upozorněno. Struktura dotazníku vč. výsledků dotazníkového šetření je obsažena v kapitole Webová aplikace SurveyMonkey představuje osvědčený on-line nástroj pro anonymní dotazování cílových skupin šetření. Více viz https://www.surveymonkey.com. 5 Ve většině případů se jednalo o zaměstnance instituce/subjektu žadatele. 10

11 3.4 Hlavní zdroje pro analýzu cestovního ruchu Plzeňský kraj: Analýza socioekonomického rozvoje Plzeňského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR, ÚÚR nky Analýza cestovního ruchu ve vybraném městě (Plzeň), K. Bendová Potenciál města Plzně z pohledu cestovního ruchu Koncepce rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje pro období , KPMG Rozvoj šetrných forem cestovního ruchu v turistickém regionu Šumava, A. Toncarová Marketingová strategie a propagace Šumavy Analýza socioekonomického rozvoje Plzeňského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky, RRA Plzeňského kraje Řízení cestovního ruchu v České republice minulost, současnost, budoucnost, Plzáková, Studnička Organizace cestovního ruchu v kraji a turistických regionech, Petříčková, Studnička, Vrchotová Jihočeský kraj: Analýza cestovního ruchu v České republice, M. Kubínová Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích Strategie rozvoje cestovního ruchu města České Budějovice Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch - souhrnná etapová zpráva (zima 2014), CzechTourism Regionální rozvojová agentura jižních Čech, Strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích Vývoj Destinačního managementu Českého Krumlova v letech , M. Marešová Města s příběhem, CzechTourism, str

12 3.5 Omezení pro evaluaci V průběhu hodnocení zpracovatel identifikoval následující faktory ovlivňující průběh evaluace: Dostupnost aktérů: dostupnost aktérů zejména pro realizaci strukturovaných rozhovorů se v některých případech ukázala nižší, než zpracovatel předpokládal. Realizace hodnocení v posledních měsících roku kolidovala s vysokým pracovním vytížením aktérů. Dostupnost dat: vybraná data o cestovním ruchu nejsou dostupná v časových řadách plně pokrývajících interval období implementace ROP JZ. Vybrané údaje o CR zároveň byly zasaženy změnou metodiky sběru ČSÚ. V těchto případech je ve zprávě tento fakt uveden. 12

13 4 EVALUACE EFEKTŮ A PŘÍNOSU 4.1 Úkol I. Struktura ROP NUTS II Jihozápad Intervenční logika programu, teorie změny (cíle programu) EQ 1: Jaká je intervenční logika a teorie změny ROP NUTS II Jihozápad? Odpověď na evaluační otázku Intervenční logiku programu je možné považovat za funkční. Podporované aktivity, resp. jejich výstupy, vedly k očekávaným výsledkům a dopadům na rozvoj cestovního ruchu v regionu, a tudíž i k naplnění cílů. Přičitatelnost pozitivních efektů intervencím ROP JZ je však vzhledem k dlouhodobým trendům a relativně nízkému počtu projektů a alokaci obtížně měřitelná. Zdůvodnění odpovědi Intervenční logika programu (PO 3) je schematicky znázorněna v následujících TZ: PO 3, OP 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu; PO 3, OP 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu; PO 3, OP 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu. Teorie změny zobrazují návaznost podporovaných aktivit na výstupy, návaznost výstupů na výsledky a návaznost výsledků na dopady intervencí ROP JZ na region NUTS II Jihozápad. Dosažení výsledků a dopadů vede k naplnění definovaných cílů programu: globální cíl: Zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v zájmu dlouhodobě udržitelného zvyšování kvality života obyvatel hlavní cíl pro PO 3: Zvýšit využití primárního potenciálu území a posílit ekonomický význam cestovního ruchu a kultury jako nástroje stabilizace a diverzifikace ekonomické základny ve venkovském i městském prostoru specifické cíle pro PO 3: Zvýšit počet návštěvníků a prodloužit průměrnou délku jejich pobytu Zvýšit podíl zahraničních návštěvníků 13

14 Neočekávané dopady pozitivní Neočekávané dopady negativní Závěrečná zpráva k projektu: Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu PO 3, OP 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Aktivity Výstupy Výsledky Dopady Výstavba a rekonstrukce turistických cest včetně doprovodné infrastruktury a značení Výstavba a modernizace lázeňských a wellness zařízení a zařízení pro kongresovou turistiku Výstavba a rekonstrukce sportovněrekreační a kulturní vybavenosti pro cestovní ruch Nové turistické cesty a cyklistické stezky Rekonstruovaná a/nebo nová ozdravná zařízení Upravená prostranství v lázeňských komplexech Rekonstruovaná a/nebo nová zařízení pro kongresovou turistiku Nová a/nebo opravená sportovně-rekreační zařízení Nová a/nebo opravená kulturní zařízení Zpřístupněné a propojené významné cíle cestovního ruchu Usměrnění návštěvníků v prostorách zařízení nebo v krajině Rozšířená nabídka poskytovaných služeb Vyšší kapacita zařízení Vyšší kvalita a úroveň zařízení a poskytovaných služeb Vyšší podíl šetrných způsobů dopravy Provázané a dostupné atraktivity cestovního ruchu Nová pracovní místa Zvýšení atraktivity regionu Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny Delší pobyt turistů/ návštěvníků v regionu Více domácích a zahraničních návštěvníků/ turistů v regionu Posílení ekonomického významu cestovního ruchu Stabilizace a diverzifikace ekonomiky Vyšší využití primárního potenciálu území a posílení ekonomického významu cestovního ruchu a kultury Výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích kapacit Rekonstruovaná a/nebo nová ubytovací zařízení Nová a/nebo rekonstruovaná lůžka Zlepšení situace subjektů v cestovním ruchu Rozvoj doplňkových programů a služeb Synergie různých typů aktivit cestovního ruchu v území Vyšší bezpečnost Intenzivnější spolupráce různých aktérů v rámci regionu Vyšší využitelnost pro vzdělávání návštěvníků Uchování historické hodnoty objektů pro budoucí návštěvníky Realizace navazujících investic bez přímé podpory ROP a jiných veřejných zdrojů Zkvalitnění fyzického prostředí v místě i ve prospěch místních obyvatel Distorze tržního prostředí Administrativní náročnost a neflexibilita realizace investic Rizika spojená s příliš jednostrannou orientací na ekonomický sektor cestovního ruchu Jednostranně orientovaný rozvoj služeb pro návštěvníky má potenciálně negativní dopady na rezidenty 14

15 Neočekávané dopady pozitivní Neočekávané dopady negativní Závěrečná zpráva k projektu: Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu PO 3, OP 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu Aktivity Výstupy Výsledky Dopady Rekonstrukce a obnova kulturních, historických a technických památek Úprava infrastruktury a veřejných prostranství v památkově chráněných územích a areálech chráněných objektů Tvorba doprovodných informačních systémů a značení památkově chráněných území a objektů Pořízení vybavení na podporu nového využití památkově chráněných objektů Rekonstruované památky Obnovená významná umělecká díla Upravená veřejná prostranství Obslužná infrastruktura a sítě Informační systémy zaměřené na turistiku Vyznačená památkově chráněná území a objekty Vybavené objekty dle odpovídajícího využití Přístupné památky a díla veřejnosti Vyšší nabídka atraktivit cestovního ruchu Funkční obslužná infrastruktura a sítě Lepší znalost turistů/návštěvníků atraktivit regionu Objekty jsou nově využity Rozšíření služeb občanské vybavenosti Zlepšení situace subjektů v cestovním ruchu Rozvoj doplňkových programů a služeb Synergie různých typů aktivit cestovního ruchu v území Vyšší bezpečnost Intenzivnější spolupráce různých aktérů v rámci regionu Zachované kulturní a historické dědictví Efektivnější využití kulturně-historického potenciálu Nová pracovní místa Vyšší atraktivita regionu Vyšší využitelnost pro vzdělávání návštěvníků Uchování historické hodnoty objektů pro budoucí návštěvníky Realizace navazujících investic bez přímé podpory ROP a jiných veřejných zdrojů Zkvalitnění fyzického prostředí v místě i ve prospěch místních obyvatel Delší pobyt turistů/ návštěvníků v regionu Více domácích a zahraničních návštěvníků/ turistů v regionu Posílení ekonomického významu cestovního ruchu Stabilizace a diverzifikace ekonomiky Distorze tržního prostředí Administrativní náročnost a neflexibilita realizace investic Rizika spojená s příliš jednostrannou orientací na ekonomický sektor cestovního ruchu Jednostranně orientovaný rozvoj služeb pro návštěvníky má potenciálně negativní dopady na rezidenty Vyšší využití primárního potenciálu území a posílení ekonomického významu cestovního ruchu a kultury 15

16 Neočekávané dopady pozitivní Neočekávané dopady negativní Závěrečná zpráva k projektu: Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu PO 3, OP 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu Aktivity Výstupy Výsledky Dopady Zavádění ICT Modernizovaná informační centra Kvalitní a dostupné informace o nabídce cestovního ruchu v regionu Delší pobyt turistů/ návštěvníků v regionu Marketingové aktivity Systémy pro orientaci a směřování turistů/ návštěvníků a tvorba www portálů Tištěné a elektronické propagační materiály včetně cizojazyčné verze Propagace na akcích (veletrzích CR apod.) Lepší znalost turistů/návštěvníků atraktivit regionu Vyšší podíl informačních technologií při prezentaci a propagaci regionu Více možností trávení volného času Vyšší atraktivita regionu Širší nabídka možností trávení volného času vč. v období zimní sezóny Nová pracovní místa Více domácích a zahraničních návštěvníků/ turistů v regionu Posílení ekonomického významu cestovního ruchu Stabilizace a diverzifikace ekonomiky Vyšší využití primárního potenciálu území a posílení ekonomického významu cestovního ruchu a kultury Vytváření nových produktů cestovního ruchu Nové regionální produkty cestovního ruchu Zlepšení situace subjektů v cestovním ruchu Rozvoj doplňkových programů a služeb Synergie různých typů aktivit cestovního ruchu v území Intenzivnější spolupráce různých aktérů v rámci regionu Realizace navazujících investic bez přímé podpory ROP a jiných veřejných zdrojů Vyšší využitelnost pro vzdělávání návštěvníků Distorze tržního prostředí Administrativní náročnost a neflexibilita realizace investic Rizika spojená s příliš jednostrannou orientací na ekonomický sektor cestovního ruchu 16

17 4.1.2 Analýza indikátorové soustavy EQ 2: Jsou použité indikátory v prioritní ose 3 Rozvoj cestovního ruchu relevantní vzhledem k cílům ROP NUTS II Jihozápad? Odpověď na evaluační otázku Indikátory definované v programové dokumentaci je možné vzhledem k cílům PO 3 považovat za relevantní, jelikož mají vazbu na podporované aktivity a na změny související s rozvojem cestovního ruchu. Na druhou stranu definované indikátory nepokrývají změny, které by měly vyvolat, a všechny cíle PO 3 (např. pro zahraniční hosty). Zdůvodnění odpovědi Požadavky na indikátory Za relevantní indikátory je možné považovat takové, které jsou významné či důležité ve vztahu k cílům ROP JZ 6, tj. vhodně odrážejí zamýšlenou intervenční logiku programu. Indikátory by měly být definované na úrovni výstupu (vypovídají o rozsahu aktivit), výsledku (vypovídají o zamýšlené okamžité změně) a v optimálním případě i dopadu (vypovídají o dlouhodobější změně v širším kontextu). Definované indikátory Prováděcí dokument ROP JZ definuje pro PO 3 (resp. jednotlivé oblasti podpory) tyto indikátory: indikátory výstupu: Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet vytvořených propagačních nebo marketingových produktů pro cestovní ruch indikátory výsledku: Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras Délka nově vybudovaných stezek výhradně pro hippo a pěší Počet nových a zrekonstruovaných sportovně rekreačních zařízení celkem Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem 6 Relevance (ang. relevance), zjišťuje, zda vytčené cíle jsou (stále) potřebné. Svět se dynamicky proměňuje, a tak mohou nastat okolnosti, které zpochybní naše předchozí plány. Toto kritérium zjišťuje, zda neděláme zbytečné věci. Problém mohl být již úspěšně vyřešen nebo se mohl stát vlivem vnějších okolností neřešitelný. (Zdroj: MPSV: Evaluační plán OP LZZ (http://www.esfcr.cz/file/8517_4_1/)) 17

18 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cest. ruchu Počet nově vytvořených pracovních míst pro muže Počet nově vytvořených pracovních míst pro ženy Počet zrekonstruovaných památkových objektů Počet vytvořených produktů pro orientaci a směrování návštěvníků indikátor dopadu: Hosté v regionu počet přenocování V metodickém pokynu Definice indikátorů pro projekty předkládané v rámci ROP NUTS II Jihozápad jsou definovány další indikátory relevantní pro PO 3: Délka rekonstruovaných cyklostezek Počet nově certifikovaných ubytovacích zařízení v cestovním ruchu Počet nových a zrekonstruovaných přístavů a přístavišť Počet nových a zrekonstruovaných zařízení pro kulturní vybavenost pro cestovní ruch Počet nových a zrekonstruovaných zařízení pro kongresový cestovní ruch celkem Počet nových a modernizovaných zařízení pro lázeňské a další ozdravné pobyty včetně výstavby a modernizace doprovodné infrastruktury Počet upravených prostranství a pěších zón ve vnitřních územích lázeňských míst Délka nových a zrekonstruovaných vodních cest Plocha upravených veřejných prostranství v památkově chráněných územích Počet komplexních úprav infrastruktury v památkově chráněných územích Počet doprovodných informačních systémů Počet zrestaurovaných movitých kulturních památek Počet pořízeného vybavení na podporu nového využití památkově chráněných objektů Počet nově vytvořených služeb na podporu cestovního ruchu Počet zavedených ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu Indikátory definované v programovém a Prováděcím dokumentu ROP JZ je možné vzhledem k cílům PO 3 považovat za relevantní, jelikož mají vazbu na podporované aktivity a na změny související s rozvojem CR. Definované indikátory se týkají převážně rozsahu intervencí ROP JZ, což má omezenou vypovídací hodnotu o dosažených změnách. Z toho důvodu zpracovatel navrhuje doplnit indikátorovou soustavu o následující indikátory výsledku: 18

19 Návštěvnost atraktivit cestovního ruchu 7 Kapacita zařízení Počet oslovených v rámci marketingových aktivit 8 Spokojenost s pobytem v regionu 9 PO 3 má definován jediný dopadový indikátor, a to zaměřený na celkový počet přenocování hostů v regionu. Vzhledem k hlavnímu cíli a specifickým cílům PO 3 zpracovatel navrhuje doplnit následující indikátory dopadu: Počet příjezdů hostů celkem Počet příjezdů zahraničních hostů Podíl příjezdů zahraničních hostů Počet subjektů v cestovním ruchu Podíl subjektů v cestovním ruchu na všech subjektech v regionu 7 Pouze pro atraktivity, pro které je návštěvnost změřitelná (např. muzea). 8 Na základě ad hoc šetření (resp. evaluační studie). 9 Na základě ad hoc šetření (resp. evaluační studie), nebo na základě měření agenturou CzechTourism (http://monitoring.czechtourism.cz/czechtourism/uvod.html). 19

20 4.1.3 Analýza podpořených aktivit EQ 3: Jsou podpořené typy aktivit cestovního ruchu relevantní vzhledem k cílům ROP NUTS II Jihozápad? Odpověď na evaluační otázku V rámci ROP JZ byly podporovány projekty týkající se cyklostezek/cyklotras; ubytovacích kapacit; lázeňství, wellness a kongresových center; sportovně-rekreační vybavenosti; muzeí a další kulturní vybavenosti; památek a v neposlední řadě propagace. Veškeré podpořené typy aktivit PO 3 je možné považovat za relevantní vzhledem k cílům ROP JZ, jelikož mají potenciál vézt k naplnění definovaných cílů. Zdůvodnění odpovědi Definice relevance Za relevantní typy aktivit je možné považovat takové, které jsou významné či důležité ve vztahu k cílům ROP JZ, tj. nejsou zbytečné. V souvislosti s problematikou CR se jedná především o aktivity týkající se rozvoje infrastruktury CR a/nebo marketingu CR. Cíle ROP JZ Definované cíle ROP JZ se zaměřují na zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity Plzeňského a Jihočeského kraje, mj. prostřednictvím posílení významu cestovního ruchu a kultury. Naplnění cílů by se mělo projevit ve zvýšení počtu hostů (návštěvníků i turistů; domácích i zahraničních) a v prodloužení délky jejich pobytu v regionu. Programový dokument ROP JZ definuje následující cíle relevantní pro tuto evaluaci: globální cíl: Zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v zájmu dlouhodobě udržitelného zvyšování kvality života obyvatel hlavní cíl pro PO 3: Zvýšit využití primárního potenciálu území a posílit ekonomický význam cestovního ruchu a kultury jako nástroje stabilizace a diverzifikace ekonomické základny ve venkovském i městském prostoru specifické cíle pro PO 3: Zvýšit počet návštěvníků a prodloužit průměrnou délku jejich pobytu Zvýšit podíl zahraničních návštěvníků 20

21 Podporované aktivity Z ROP JZ bylo možné podpořit různé typy projektů zaměřených na rozvoj cestovního ruchu 10. Oblast podpory 3.1 V rámci oblasti podpory 3.1 byly podporovány projekty zaměřené na následující aktivity: Výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hippostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení Odpočívadla, mobiliář, sociální zařízení, úvaziště při hippostezkách, mimo výše uvedené také značení a doprovodná infrastruktura cyklotras, běžeckých tras a naučných stezek atd. Výstavba a rekonstrukce sportovně-rekreační vybavenosti pro cestovní ruch Koupaliště, aquaparky, golfová hřiště, sjezdovky, hřiště atd. Výstavba a rekonstrukce kulturní vybavenosti pro cestovní ruch Muzea, sály, divadla aj. s prokazatelným dopadem na cestovní ruch Výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích kapacit Hotely, penziony, ubytovny atd. Výstavba, rekonstrukce a modernizace zařízení pro kongresovou turistiku Ubytovací kapacity, jednací sály, stravovací kapacity a další doprovodná infrastruktura a zázemí apod. Výstavba a modernizace zařízení (stavebních objektů včetně vybavení) určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty (wellness) Výstavba a modernizace infrastruktury související s lázeňským a wellness provozem Úprava prostranství a pěších zón ve vnitřních územích lázeňských míst Úpravy ve vnitřních územích lázeňských míst, příp. míst v okolí wellness zařízení Oblast podpory 3.2 V rámci oblasti podpory 3.2 byly podporovány projekty zaměřené na následující aktivity: Stavební rekonstrukce kulturních, historických a technických památek Komplexní úpravy infrastruktury nebo veřejných prostranství v památkově chráněných územích, v areálech památkově chráněných objektů nebo na přilehlých plochách 10 Zdroj: Programový dokument ROP JZ. 21

22 Budování doprovodných informačních systémů a značení památkově chráněných území a objektů Restaurování movitých kulturních památek Zejména takových, které jsou významnými díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi a jsou umístěny v budovách zpřístupněných veřejnosti pro kulturní, výchovně-vzdělávací nebo náboženské účely (soubory uměleckých děl sochařských a malířských a předmětů výtvarného a užitého umění; oltáře včetně oltářních obrazů, závěsné obrazy, sochařská díla, kostelní lavice, varhany nebo kazatelny, které jsou umístěny v církevních objektech - kostelech, klášterech apod.) Pořízení vybavení na podporu nového využití památkově chráněných objektů Např. ubytovací, školní či vzdělávací zařízení, kulturní, společenské či sociálně-zdravotní využití aj. Oblast podpory 3.3 V rámci oblasti podpory 3.3 byly podporovány projekty zaměřené na následující aktivity: Služby na podporu rozvoje cestovního ruchu Modernizace a vybavení informačních center, veletrhy cestovního ruchu apod. Zavádění ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu (např. budování a rozvoj internetových informačních systémů cestovního ruchu, tvorba rezervačních a objednávkových systémů) Propojení nabídky atraktivit a služeb do celků vytvářejících produkty cestovního ruchu Produktem cestovního ruchu se rozumí ucelená nabídka atraktivit, základních i doplňkových služeb a potenciálních zážitků (zábava, gastronomie, sport, zájezdy, poznávání, soutěže) s vazbou na doplňkové služby (ubytování, stravování, rezervace) a propagaci (marketing) akce turistické balíčky. Destinační management, a společná propagace regionu, rozvoj ucelených produktů cestovního ruchu apod. Podpora marketingových aktivit v cestovním ruchu Marketingová a informační kampaň orientovaná na propagaci regionu, tvorba nových i vícejazyčných tištěných a elektronických propagačních materiálů a předmětů na podporu rozvoje cestovního ruchu apod. Marketing místa marketingové aktivity ve vztahu k určitému místu, prostoru, jehož cílem je mj. zvýšení návštěvnosti místa, budování image místa, využití a rozvíjení místních symbolů, tradic, kulturní diverzity, prezentace turistické oblasti, medializace turistické oblasti apod. 22

23 4.2 Úkol II. Cestovní ruch v Jihočeském a Plzeňském kraji Charakteristika cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji EQ 4: Jak byste, na základě dostupných statistických a jiných veřejných údajů, charakterizovali cestovní ruch v Jihočeském a Plzeňském kraji? Odpověď na evaluační otázku Charakteristika CR v Plzeňském kraji Plzeňský kraj poskytuje širokou nabídku atraktivit pro návštěvníky. Disponuje zejména přírodními atraktivitami, které umožňují vytvoření nabídky pro sportovně-rekreační typ cestovního ruchu (např. pohoří Šumava, vodácky využitelné a oblíbené řeky Berounka a Otava nebo vrcholky s dobrými výhledovými podmínkami pro lokalizaci rozhleden). Významnou část nabídky je tvořena i kulturněhistorickými atraktivitami, jako např. Rabí, Švihov, ale jednoznačně v tomto kontextu dominuje město Plzeň se svoji bohatou kulturní nabídkou a jedinečnými historickými stavbami. Největší atraktivitou kraje je pivo a areál Plzeňského Prazdroje, které je atraktivní jak pro domácí, tak i zahraniční turisty. Město Plzeň je atraktivní i z hlediska kongresového, resp. konferenčního, CR a také v dnešní době rozvíjejícího se industriálního turismu. Kraj se vzhledem ke svému zaměření nabídky stal regionem navštěvovaným ve velké míře domácími návštěvníky a turisty. Mezi nejnavštěvovanější cíle patří již zmíněný areál Plzeňského Prazdroje, ZOO, Dino Park, Západočeské muzeum v Plzni a turistický region Šumava, kde je však intenzita cestovního ruchu významně závislá na charakteru počasí. Na území Šumavy existují jen omezené možnosti vyžití v případě nepřízně počasí. Z řad zahraničních turistů přijíždějí tradičně nejvíce turisté z Německa, klesl počet turistů z Nizozemska, ale naopak stoupá počet turistů z Ruska. Vývoj národnostního složení zahraničních návštěvníků ČR je do budoucna nejistý a těžko predikovatelný. Slabou stránkou je vysoká míra sezónnosti 11 a nízká míra řízení a koordinace cestovního ruchu v kraji 12. Další slabou stránkou je v podstatě existence pouze jednoho produktu cestovního ruchu 13, a to je plzeňské pivo. Na území kraje neexistuje žádný jiný konkurenceschopný produkt zaměřený zejména na zahraniční návštěvníky. 11 Návštěvnost kraje je výrazně vyšší v letních měsících (v červenci a srpnu je uskutečněna více než třetina všech přenocování). To je dáno typem atraktivit v kraji, vhodných zejména pro letní turistiku. 12 Mezi hlavní aktéry rozvoje CR v Plzeňském kraji patří: Krajský úřad Plzeňského kraje, Plzeň TURISMUS (příspěvková organizace), Pilsen Convention Bureau, o.p.s., Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s., Sdružení obcí Sušicka, z.s.p.o., místní akční skupiny aj.) 13 Definice produktu CR: souhrn veškeré nabídky soukromého či veřejného subjektu podnikajícího v CR nebo CR koordinujícího (Pásková M, Zelenka J. Výkladový slovník cestovního ruchu. MMR. Praha, 2002) 23

24 Příležitostí pro kraj je posilování přeshraniční spolupráce na bázi podpory vytváření a prodeje produktů cestovního ruchu i v rámci přeshraniční spolupráce a realizace důležitých projektů pro eliminaci vlivu sezónnosti. Charakteristika CR v Jihočeském kraji Cestovní ruch Jihočeského kraje je velmi rozmanitý. Nabízí jak památky UNESCO, které jsou atraktivní i pro zahraniční turisty, tak nabízí i klasické rodinné pobyty v přírodním prostředí s širokou nabídkou volnočasových a sportovních aktivit, tedy dovolenou tradičně oblíbenou českými turisty. V kraji převládají domácí turisté nad zahraničními. Jedná se o nejnavštěvovanější kraj domácími turisty. Z řad zahraničních turistů přijíždějí zejména turisté z Německa a Rakouska. Nedostatkem regionu je, že neumí zaujmout zahraniční návštěvníky natolik, aby v regionu přenocovali. Roste podíl jednodenních návštěv. Slabou stránkou regionu z pohledu cestovního ruchu je obtížná dopravní dostupnost a sezónnost cestovního ruchu nedostatečná nabídka v zimních měsících. Další slabou stránkou kraje je nízká míra koordinace subjektů v cestovním ruchu. Zdůvodnění odpovědi Plzeňský kraj Charakteristika kraje Plzeňský kraj zaujímá 9,6 % rozlohy České republiky, je rozdělen do 7 okresů a 15 obcí s rozšířenou působností. V kraji žije zhruba 5,5 % z celkového počtu obyvatel ČR a míra nezaměstnanosti byla v roce 2013 podprůměrná, dosahovala 5,2 %. Plzeňský kraj je prezentován především jako kraj průmyslový, s vysokou ekonomickou výkonností a tradicí. Z pohledu cestovního ruchu nepatří Plzeňský kraj mezi nejatraktivnější kraje v ČR, i přesto, že se v něm nachází řada atraktivit cestovního ruchu. Za hlavní cíle návštěvníků patří Národní park Šumava, Chráněná krajinná oblast Český les, řada kulturních památek s největší zříceninou hradu Rabí a samotné krajské město Plzeň, jehož největší atraktivitou je Plzeňský Prazdroj pivo a areál pivovaru. Dále pak plzeňské kulturní památky, např. největší synagoga ve střední Evropě (3. největší na světě), chrám Sv. Bartoloměje s nejvyšší chrámovou věží v ČR. Kraj je z hlediska cestovního ruchu a trávení volného času vyhledáván pro mnohé sportovní vyžití jak v letní, tak i v zimní sezóně (cyklotrasy, běžecké tratě, skiareály, pěší turistika, trasy pro kolečkové brusle, apod.). Na území kraje se nacházejí významné vodní plochy, jako například Hracholuská přehrada, soustava Boleveckých rybníků na okraji města Plzně a rybníky jižního Plzeňska. Jsou zde tedy i velmi dobré podmínky pro aktivity, jakou je sportovní rybolov, dále venkovská turistika, jezdectví a golfový cestovní ruch. 24

25 Plzeň má z pohledu geografické polohy a s ní souvisejících dopravních vazeb značnou výhodu oproti některým jiným městům a regionům. Je největším a rovněž nejvýznamnějším centrem západní části České republiky s vynikajícím dopravním napojením na Prahu a Německo. Podstatné dopravní vazby pro individuální automobilovou dopravu a veřejnou autobusovou přepravu zprostředkovávají dnes zejména dálnice D5 (směry Praha a Rozvadov-SRN), tři silnice národního významu I/20 (směry Písek a Karlovy Vary), I/26 (směr Domažlice) a I/27 (směry Železná Ruda a Most) a dále čtyři významné silnice regionální (II/180, II/203, II/231 a II/233). Železniční uzel Plzeň představuje důležitou křižovatku v osobní i nákladní přepravě. Městem prochází III. železniční koridor Brest Paříž Norimberk Cheb Plzeň Praha Ostrava Žilina s větví Plzeň Česká Kubice SRN, jehož význam posiluje záměr na vybudování vysokorychlostní trasy Praha Plzeň Rozvadov. Plzeň má dobrou polohu i z pohledu cyklistické dopravy. Leží na mezinárodní cyklistické trase č. 3 Praha Regensburg, na kterou navazují cyklistické trasy regionálního a místního významu. Plzní prochází též trasa č. 6 připravované panevropské sítě EuroVelo. Celá síť bude mít cca km ve dvanácti panevropských cyklistických stezkách spojujících všechny země Evropy. Trasa č. 6 spojuje Francii, Belgii, Německo, Českou republiku (Cheb, Plzeň, Praha, Brno, Olomouc, Ostrava), Polsko a Ukrajinu. Potenciál cestovního ruchu na území kraje Mapa Plzeňského kraje (viz níže) je zabarvená podle míry potenciálu cestovního ruchu. Tento ukazatel vychází z předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu, kterými jsou nabídka atraktivit pro návštěvníky a kvalita infrastruktury (doprava a tedy dostupnost, ubytovací a restaurační zařízení apod.). V nabídce atraktivit jsou sledovány faktory jako vhodnost lokality pro sportovní aktivity a rekreaci, výskyt kulturně-historických, přírodních či jiných atraktivit cestovního ruchu apod. Tato metodika poskytuje rámcový přehled o míře potenciálu cestovního ruchu v kraji. Výjimečný potenciál z pohledu cestovního ruchu má v Plzeňském kraji pouze město Plzeň. Nad 150 bodů (velmi vysoký potenciál) nebyla ohodnocena žádná destinace kromě Plzně. Z destinací, hodnocených nad 100 bodů, tj. taktéž jako velmi vysoký potenciál, lze uvést Železnou Rudu, Modravu, Prášily, Kašperské Hory, Klatovy, Domažlice, Klenčí pod Čerchovem, Kladruby, či Stříbro. Jsou to zejména příhraniční oblasti, Chodsko, bývalá okresní města, apod. V Plzeňském kraji není destinace bez potenciálu cestovního ruchu. 25

26 Kartogram 10 Plzeňský kraj Celkový potenciál cestovního ruchu Tis u Blatna Velečín Pastuchovice Žihle Bezvěrov Manětín Bílov Potvorov Vysoká Libyně Mladotice Sedlec Úterý Nečtiny Štichovice Broumov Zadní Chodov Kralovice Kožlany Chodová Planá Krsy Hvozd Slatina Bezdružice Chříč Pláně Výrov Černíkovice Blažim Plasy Chodský Újezd Dražeň Všehrdy Lestkov Ostrov u Bezdružic Kopidlo Brodeslavy Holovousy Studená Halže Kokašice Líté Kočín Hlince Zvíkovec Čilá Kozojedy Bohy Úněšov Ctiboř Konstantinovy Lázně Chlum Loza Rybnice Podmokly Brod nad Tichou Planá Zahrádka Horní Bělá Olbramov Křelovice Mrtník Dolní Hradiště Bujesily Obora Lom u Tachova Bučí Kaznějov Koryta Liblín Mlečice Ostrovec-Lhotka Horní Kozolupy Milíře Kunějovice Krašovice Dobříč Tachov Kočov Cebiv Pernarec Nekmíř Lhotka u Radnic Trnová Jarov Kaceřov Hlohovice Terešov Studánka Trpísty Tatiná Němčovice Líšná Černošín Žilov Horní Bříza Tisová Záchlumí Chomle Dlouhý Újezd Čerňovice Sebečice Líšťany Zbiroh Lesná Kšice Nevřeň Hromnice Radnice Vejvanov Částkov Erpužice Třemošná Břasy Drahoňův Újezd Týček Únehle Ošelín Příšov Ledce Skomelno Svojšín Čeminy Česká Bříza Pňovany Nadryby Plískov Bor Stříbro Újezd nade Mží Hošťka Staré Sedliště Chotíkov Zruč-Senec Všenice Přívětice Vranov Plešnice Město Touškov Březina Úlice Sulislav Malesice Druztová Smědčice Lhota pod Radčem Kařez Bdeněves Chrást Bušovice Sirá Kozolupy Těškov Cekov Benešovice Kbelany Osek Hněvnice Myslinka Vochov Kařízek Rochlov Dýšina Kladruby Nýřany Litohlavy Volduchy Mýto Plzeň Přimda Heřmanova Huť Tlučná Holoubkov Kyšice Cheznovice Rozvadov Blatnice Vejprnice Klabava Svojkovice Ejpovice Přehýšov Letkov Medový Újezd Rokycany Stráž Úherce Hůrky Těně Líně Dobřív Staré Sedlo Prostiboř Zhoř Kostelec Lochousice Tymákov Kotovice Lhota Třemešné Zbůch Mokrouše Strašice Skapce Kamenný Ú jezd Ves Touškov Starý Plzenec Lhůta Raková Mezholezy (dříve okres Ho Honezovice Lisov Veselá Velký Malahov Dobřany Vidice Hradec Štěnovice Chotěšov Mirošov Losiná Nevid Stod Vstiš Útušice Šťáhlavy Semněvice Bělá nad R adbuzou Černovice Nezbavětice Mířkov Všekary Střelice Štěnovický Borek Kornatice Kakejcov Skořice Hostouň Chlumčany Milínov Neuměř Nebílovy Nezvěstice Mešno Příkosice Bukovec Dnešice Kvíčovice Líšina Předenice Chválenice Horní Lukavice Štichov Trokavec Mutěnín Holýšov Přestavlky Dolní Lukavice Netunice Čečovice Žákava Střížovice Puclice Horní Kamenice Zemětice Hora Svatého Václava Vlčtejn Horšovský Týn Spálené Poříčí Rybník Srby Staňkov Oplot Drahotín Zdemyslice Borovno Soběkury Přeštice Merklín Řenče Seč Poběžovice Křenovy Míšov Hvožďany Únětice Hlohová Blovice Čermná Buková Otěšice Příchovice Nové Mitrovice Roupov Mnichov Osvračín Lužany Dolce Vlkanov Hlohovčice Otov Ptenín Bolkov Radkovice Drahkov Močerady Chocenice Nový Kramolín Meclov Blížejov Srbice Vřeskovice Ždírec Louňová Biřkov Nezdice Horšice Pařezov Nemanice Postřekov Ždánov Letiny Koloveč Křenice Jíno Luženičky Vlčí Týniště Skašov Měcholupy Chrastavice Sedliště Díly Červené Poříčí Draženov Čížkov Milavče Kanice Mezihoří Chocomyšl Kaliště Ježovy Únějovice Kbel Mladý Smolivec Klenčí pod Čerchovem Domažlice Prádlo Újezd Chudenice Švihov Žinkovy Klášter Vrčeň Všepadly Zahořany Úboč Chodov Měčín Tojice Nevolice Nepomuk Třebčice Čmelíny Dolany Pec Pasečnice Spáňov Mohelnice Němčice Babylon Kozlovice Životice Tlumačov Kout na Šumavě Poleň Předslav Neurazy Mileč Kasejovice Pelechy Mrákov Černíkov Ostřetice Kramolín Úsilov Mlýnské Struhadlo Polánka Chlumy Česká Kubice Kdyně Klatovy Bolešiny Oselce Brnířov Újezd u Plánice Nekvasovy Bezděkov Kovčín Loučim Myslovice Nová Ves Myslív Hradiště Obytce Plánice Dlažov Chodská Lhota Lomec Nehodiv Kvášňovice Nezdřev Všeruby Olšany Janovice nad Úhlavou Běhařov Mochtín Chanovice Pocinovice Týnec Zborovy Maňovice Hnačov Pačejov Klenová Vrhaveč Javor Velký Bor Číhaň Zavlekov Svéradice Nýrsko Chlístov Břežany Nalžovské Hory Chudenín Strážov Běšiny Kolinec Hradešice Horažďovice Malý Bor Dešenice Velhartice Mokrosuky Hrádek Budětice Rabí Velké Hydčice Hejná Bodová hodnota a intenzitní zóny: základní potenciál zvýšený potenciál Hamry Železná Ruda Čachrov Dobršín Žichovice Kejnice Hlavňovice Nezamyslice Čimice Petrovice u Sušice Sušice Frymburk Dražovice Domoraz Bukovník Žihobce Soběšice Dlouhá Ves Hartmanice Strašín Nezdice na Šumavě Prášily Kašperské Hory Rejštejn Srní Horská Kvilda vysoký potenciál Modrava velmi vysoký potenciál 201 a více výjimečný potenciál Zpracoval: Ústav územního rozvoje 26

27 Nejnavštěvovanějším místem z pohledu cestovního ruchu je v Plzeňském kraji jeho krajské město Plzeň. Za rok 2013 jej navštívily 2 % zahraničních turistů, nicméně Plzeň je především destinací domácích turistů a návštěvníků. Za hlavní (nikoliv jediný) produkt cestovního ruchu Plzeňského kraje lze považovat pivo Plzeňský Prazdroj, které se stalo značkou jednak města Plzně, ale lze ho považovat i za produkt národní úrovně. Plzeňské pivo je jeden z poznávacích symbolů ČR (podle marketingové strategie agentury CzechTourism je pro mnoho zahraničních turistů synonymem pro Českou republiku Praha, památky a pivo). Velmi bohatá pivovarská nabídka spojuje tzv. gastroturismus a industriální turismus, neboť pivovary jsou obvykle atraktivními architektonickými objekty s jasným geniem loci vyhovují tak moderním potřebám zážitků. Součástí gastronomické nabídky jsou také minipivovary: minipivovar Groll v centru města a Purkmistr ve vesnické památkové rezervaci Plzeň-Černice. Pivovar Purkmistr organizuje festival minipivovarů Slunce ve skle. Dalšími navštěvovanými místy ve městě jsou ZOO, Techmania Science Centrum, Dinopark, židovské a další kulturní památky. V rámci příprav města Plzně na Evropské hlavní město kultury 2015, město investovalo prostředky do zpřístupnění nových atraktivit (ukázky designu interiérů architekta A. Loose), výstavby, zpřístupnění a rekonstrukce nové infrastruktury, kde budou po celý rok 2015 probíhat kulturní a společenské akce. Ubytovací kapacity v Plzni prošly v poslední době významnou proměnou. Během krátké doby bylo v Plzni postaveno více než 10 nových hotelů, z nichž některé jsou součástí mezinárodních řetězců (Angelo Vienna International, Courtyard by Marriott, Primavera Top City line, IBIS a Best Western hotel Panorama). Podle průzkumu serveru hotel.info je Plzeň z hlediska kvality ubytovacích služeb hodnocena jako jedna z nejlepších lokalit v ČR. Vyhovuje rovněž druhová skladba hotelů, v níž není zastoupen pouze *****hotel (vzhledem k blízkosti Prahy není třeba). Převažují kvalitní a relativně dražší hotelové kapacity nad levnějšími (resp. cena odpovídá kvalitě). Z hlediska kongresového cestovního ruchu je Plzeň střediskem nadregionálního významu. Kapacity pro kongresový cestovní ruch jsou dostatečné v ubytovací části i vybavenosti pro konference, chybí konferenční sály s větší kapacitou. Největší sál má kapacitu 950 osob (Parkhotel Plzeň). Konferenční kapacity má rovněž historická Měšťanská beseda, pivovar Plzeňský Prazdroj či Západočeská univerzita. Blízkost Prahy a absence kongresového centra či regionálního výstaviště však činí z Plzně místo 2. volby, tj. vhodné spíše pro konference menšího typu než pro kongresy. Industriální cestovní ruch je stále častěji vyhledáván a Plzeň pro tento účel disponuje dvěma aktivními a zpřístupněnými areály, a to podniky Pilsner Urquell a Škoda. Přínosem pro rozvoj industriální turistiky mohou být industriální památky v okolí atraktivní jsou historické doly a šachty na Rokycansku a Stříbrsku, kaolínové doly na severním Plzeňsku, případně přírodní a technické rarity (Hromnické jezírko, Muzeum smoly apod.). Plzeň je jedním z nejlépe vybavených měst v ČR z pohledu cestovního ruchu. Ve většině případů však není tento potenciál propojen do logicky utvářených produktů či balíčků služeb, a tudíž není dostatečně turisticky využíván. Vzhledem k všestranně rozvinutému kulturně-historickému, 27

28 technickému i přírodnímu potenciálu má však Plzeň vysoké předpoklady pro rozvoj městského a kulturního turismu, ale také industriálního či incentivního turismu. Mezinárodní význam mají zejména tyto atraktivity: Velké průmyslové podniky: Pivovar Pilsner Urquell, Strojírenský závod Škoda Adolf Loos a Židovská tradice (jako dva související plzeňské fenomény počátku 20. století) Slavnosti svobody (jako součást mezinárodního projektu From D-day to V-day) Projekt Evropské hlavní město kultury pro rok Kromě samotného krajského města patří mezi další hlavní atraktivity cestovního ruchu v Plzeňském kraji především: chráněná území na území Plzeňského kraje zasahuje severní část Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a rozkládá se zde také Chráněná krajinná oblast Český les hrady a zámky např. Rabí (nejrozlehlejší hradní zřícenina v Čechách), Velhartice, Švihov, Kašperk (nejvýše položený královský hrad v Čechách), Horšovský Týn, Kozel, Zbiroh, Manětín kláštery v blízkosti Plzně leží 2 významné klášterní komplexy Kladruby a Plasy historická města centra několika měst v Plzeňském kraji jsou památkově chráněna jako městské památkové rezervace nebo městské památkové zóny, patří mezi ně hlavně Domažlice, Horšovský Týn, Stříbro, Sušice, Kašperské Hory nebo Tachov technické památky do této kategorie patří takové objekty, jako jsou mosty, mlýny, štoly (pozůstatky těžby zlata a stříbra), Vchynicko-tetovský plavební kanál pro plavení dříví, vodní elektrárna Čeňkova Pila a vodní elektrárna Vydra kultura a kulturní akce Plzeňský kraj disponuje několika kulturními zajímavostmi nadregionálního významu, jednou z nich je okolí Domažlic (Chodsko) s jeho typickým folklorem a významnými akcemi (Chodské slavnosti Vavřinecká pouť) sportovní atraktivity Plzeňský kraj nabízí možnosti pro sportovní vyžití, a to jak v zimě (skiareály na Šumavě), tak i v létě (turistika na horách, splavné řeky Otava a Berounka atd.) Organizace cestovního ruchu v kraji Na území Plzeňského kraje se nacházejí dva turistické regiony Plzeňsko a Český les, Šumava, a 3 turistické oblasti Plzeňsko, Český les, Šumava. Veškerou činnost ve vztahu k cestovnímu ruchu včetně marketingu na území Plzeňského kraje přímo zajišťuje Krajský úřad Plzeňského kraje Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu, v rámci kterého působí Oddělení cestovního ruchu, kde se této problematice věnuje celkem 8 pracovníků. 28

29 Plzeňský kraj nepověřil výkonem vybraných činností žádnou organizaci, ale z dotačních titulů cestovního ruchu vypisovaných krajem (Program podpory informačních center a Program podpory venkovského cestovního ruchu) jsou finančně podporovány takové subjekty, které se navíc ucházejí o finanční podporu z grantů a programů EU. Přímá podpora krajem je na údržbu turistického značení a běžeckých tras je poskytována KČT (Klub českých turistů) a RRA Šumava, o.p.s. (Regionální rozvojová agentura Šumava). Z iniciativy Plzeňského kraje vznikl i oficiální turistický portál Plzeňského kraje turistů ráj (www.turisturaj.cz), který je realizován a řízen pracovníky oddělení cestovního ruchu a Odboru informatiky. Portál komplexně propaguje nabídku a rozvoj služeb a produktů v celém Plzeňském kraji. Mezi základní činnosti oddělení cestovního ruchu patří: tvorba Programu rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji prezentace kraje na veletrzích tvorba produktů cestovního ruchu mediální plán grantová politika v oblasti cestovního ruchu Program Podpora rozvoje cykloturistiky a cyklistické dopravy v Plzeňském kraji Podpora činnosti informačních center na území Plzeňského kraje Program podpory rozvoje venkovského cestovního ruchu v Plzeňském kraji Program podpory spolkové činnosti spojené s prezentací Plzeňského kraje Krajský úřad spolupracuje v oblasti cestovního ruchu s existujícími společnostmi neziskového charakteru. Tyto společnosti se v čase mění. Jako příklad lze uvést: Pilsen Convention Bureau, o.p.s. bylo založeno Jedná se o neziskovou organizaci spolupracující s Krajským úřadem Plzeňského kraje (příspěvek ve výši Kč) a Českou centrálou cestovního ruchu - CzechTourism. Mezi základní činnosti Pilsen Convention Bureau patří: propagace Plzeňského kraje jako destinace pro rozvoj kongresového a incentivního cestovního ruchu a pro pořádání MICE (Meetings, Incentives, Conferences, Exhibitions) akcí spolupráce a jednotná propagace členů společnosti jako partnerů v rámci poskytování služeb v oblasti cestovního ruchu se zaměřením na kongresový a incentivní cestovní ruch spolupráce s Czech Convention Bureau, regionálními Convention Bureau, agenturou CzechTourism a jejími zahraničními zastoupeními, regionálními subjekty podporujícími kongresový a incentivní cestovní ruch spolupráce s orgány státní správy a územní samosprávy při koordinaci a propagaci Plzeňského kraje v rámci cestovního ruchu a kongresového a incentivního cestovního ruchu 29

30 Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s. RRA Regionální rozvojová agentura Šumava je přímo pověřena, financována a podporována Jihočeským a Plzeňským krajem. Tato obecně prospěšná společnost vznikla Zakladateli jsou Regionální sdružení Šumava (zájmové sdružení právnických osob v okresech Český Krumlov, Klatovy a Prachatice, jeho cílem je garantování a reprezentování šumavských obcí, bylo založeno v roce 1992, sdružuje celkem 40 obcí) a QTH, spol. s r.o. Tábor. Členy správní rady jsou obce, Národní park Šumava, agrární komory, Regionální sdružení Šumava (zájmové sdružení právnických osob v okresech Český Krumlov, Klatovy a Prachatice, jeho cílem je garantování a reprezentování šumavských obcí, sdružuje celkem 35 obcí a bylo založeno v roce 1993), hospodářské komory, euroregion. V dozorčí radě jsou členy krajské úřady Jihočeského a Plzeňského kraje, obce, MMR ČR, MŽP ČR. Mezi základní činnosti Regionální rozvojové agentury Šumava patří: zpracování strategických dokumentů Rozvojový koncept Cestovní ruch na Šumavě pomoc při přípravě projektů sloužících k rozvoji regionu Šumava posouzení již zpracovaných projektů pro poskytovatele finančních prostředků k financování projektů k rozvoji regionu Šumava finanční služby k zajištění toku peněz mezi poskytovatelem finančních prostředků a příjemcem při financování projektů k rozvoji regionu Šumava působení k zajištění součinnosti subjektů v regionu, koordinace zpracování rozvojových studií regionu tvorba databanky k shromáždění informací prospěšných k rozvoji regionu Šumava součinnost se zahraničními subjekty v rozsahu činnosti agentury propagace regionu Rozvojový koncept Cestovní ruch na Šumavě je strategický dokument, který věnuje pozornost otázkám rozvoje a kvality cestovního ruchu na Šumavě a otázkám jeho vztahu k životnímu prostředí a ochraně přírody. Koncept rozvoje cestovního ruchu je konsensuálním dokumentem, popisujícím příležitosti v širokém šumavském regionu v působnosti dvou sousedících krajů Jihočeského a Plzeňského. Sdružení obcí Sušicka, z.s.p.o. Zájmové sdružení právnických osob Sdružení obcí Sušicka bylo založeno v lednu roku Hlavními činnostmi jsou: podpora cestovního ruchu přeshraniční spolupráce regionální rozvoj Sdružení zpracovává dokument s názvem Regionální rozvojová strategie mikroregionů Centrální Šumava, Střední Pošumaví, Pošumaví a města Sušice. 30

31 Nově vznikla organizace Plzeň TURISMUS. Jedná se o příspěvkovou organizaci města, jejímž hlavním úkolem je marketing a management destinace Plzeň. Schéma: Systém řízení cestovního ruchu v Plzeňském kraji Plzeňský kraj Rada Plzeňského kraje Zastupitelstvo Plzeňského kraje Náměstek hejtmana pro oblast školství, kultury a cestovního ruchu Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Turistický region Plzeňsko a Český les Turistický region Šumava Plzeň TURISMUS Obecně prospěšné společnosti Místní akční skupiny Oddělení cestovního ruchu Jihočeský kraj Charakteristika kraje Jihočeský kraj zaujímá 12,8 % rozlohy České republiky, je rozdělen do 17 obcí s rozšířenou působností. Kraj je nejméně obydleným regionem v ČR a míra nezaměstnanosti byla v roce 2013 podprůměrná, dosahovala kolem 6 %. Jihočeský kraj je prezentován především jako kraj zemědělský, jehož značnou část zabírají lesy, pole a rybníky, je silně spjat s tradicí rekreace zejména ze strany domácích návštěvníků. Mezi hlavní cíle návštěvníků patří jednoznačně Český Krumlov, Lipno nad Vltavou zejména pak v posledních dvou letech atrakce Stezka korunami stromů, Národní park Šumava, a velké množství kulturních a historických památek, které se v návštěvnosti řadí mezi nejnavštěvovanější památky v republice. Jedná se zejména o Státní hrad a zámek Český Krumlov, zámek Hluboká n. V., historické centrum Českého Krumlova zapsané na seznamu Světového dědictví UNESCO. Kromě těchto atraktivit je kraj vyhledáván pro mnohé možnosti sportovního vyžití pěší turistika, vodní turistika, rybolov, kempink, golf, lyžování, bruslení in-line i lední bruslení např. na Lipenské přehradě. Region je vhodný pro cykloturistiku a nabízí více než 4500 km cyklotras. V kraji funguje Nadace Jihočeské cyklostezky (NJC), jejímž úkolem je koordinace a podpora cyklistiky v Jihočeském kraji. V Jihočeském 31

32 kraji existuje několik desítek stanic a center pro jezdecký sport, která jsou vhodně rozmístěna po celém území kraje (vice než 700 kilometrů značených jezdeckých stezek). Jižní Čechy jsou proslulé i lázeňstvím založeného na přítomnosti rašelinišť. Nejznámější lázně najdeme v Třeboni, dále v Bechyni nebo pak ve Vráži u Písku. Potenciál cestovního ruchu na území kraje Mapa Jihočeského kraje (viz níže) je zabarvená podle míry potenciálu cestovního ruchu. Tento ukazatel vychází z předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu, kterými jsou nabídka atraktivit pro návštěvníky a kvalita infrastruktury (doprava a tedy dostupnost, ubytovací a restaurační zařízení apod.). V nabídce atraktivit jsou sledovány faktory jako vhodnost lokality pro sportovní aktivity a rekreaci, výskyt kulturních atraktivit apod. Tato metodika poskytuje rámcový přehled o míře potenciálu cestovního ruchu v kraji. Výjimečný potenciál z pohledu cestovního ruchu má v tomto případě (oproti Plzeňskému kraji) více míst. Jedná se o České Budějovice, Český Krumlov, Třeboň, Písek, Vyšší Brod, Horní Planou. Velmi vysoký potenciál mají Tábor, Jindřichův Hradec, Strakonice, Volary, Prachatice, Slavonice, Zlatá Koruna, Nová Bystřice, Rožmberk nad Vltavou, a to v bodovém hodnocení nad 150. Více než 100 body, což je stále hodnoceno jako velmi vysoký potenciál, byla ohodnocena celá řada destinací Jihočeského kraje, např. Hluboká nad Vltavou, Kvilda, Husinec, Volyně, Veselí nad Lužnicí či Nové Hrady. Bez potenciálu cestovního ruchu bývají prakticky pouze vojenské újezdy, v případě jižních Čech se to týká vojenského újezdu Boletice. 32

33 Kvild a Myslín Březí Mirovice Předm íř Ho ro sed ly Slapsk o Bělčice Let y Kožlí Ková řo v Šeb ířov Mišovice Vilice Koce lo vice Ne re stce Uze ničky Orlík na d V lt avou Hraza ny Oldřich ov Lná ře Minice Králova Lhota Bezd ědo vice Uze nice Ch yšky Ra kovice Kostelec nad Vltavou No vá V es u M la dé Vo žice Běleč Ch lu m Na dějko v Ch obo t Čim elice Myštice Hrejko vic e Zh oř Ne myšl Tch ořovice Bou dy Ne vězice Přebo ro v Vlksice Jist ebn ice Borot ín Ře mí čov Smilov y Hory Mlad á V ožice Jihočeský kraj Kad ov Buzice Smetanova Lhota Jicko vice Přeště nice Hlas ivo Mač kov Zb elíto v Lom Varvažo v Bradá čov Blatn á Mirotice Milevsko Bože tice Ch oto viny Ra dko v Pojbu ky Lažá nky Škvořet ic e Kuče ř Ro dná Ce rh on ice Za dn í St ří tež Ostrove c Květ ov Koší n Ra tibo řské H ory Če čelovice Meziříčí Okro uh lá Sep eko v Svrabo v Sed lice Oslov Opa řa ny Vod ice Bratron ic e Vráž Drho vice Laža ny Branice Meč ich ov Předo tice Do ubra vic e Jetě tice Dražice Vese lí čko Zb ěšičky Tá bo r Hlup ín Vojní kov Ře peč Ch rá šťovice Velká Turná Čí žo vá Křeno vice Dražičky Do ln í H o řice Vlaste c Ch ýno v Ra dom yšl Pod olí I Berna rt ic e Slapy Střelské Ho štice Drho vle Osek Zá ho ří Mnich ov Vrcovice Stád lec No vá V es u C hýn ova Olešná Libě jice Sezimovo Ústí Ho rn í P oříčí Ún ic e Malšice Do bev Do ln í N o vosed ly Te me švár Ra taje Kladru by Dobronice u Bechyně Zhoř u Tábora Tu ro vec Ra den ín Kato vice Ře pice Přešťovice Kluky Kalen ice Slabčice Planá nad Lužnicí No vose dly Ro vná Píse k Ch rb on ín Štěk eň Ra dět ice Strako nice Dražíč Če rn ýšovice Úst ra šice Krtov Vlčeve s Volen ice Kest řa ny Skop ytce Krejnice Pracejo vice Sud om ěřice u Be chyně Že leč Mlýny Putim Ch rá šťan y Košice Bech yně Ch ous tník Kraselo vsou sed ovice Ne břeh ovice Če je tice Pase ky Strašice Hlav atce Skalice Psárov Ra doš ovice Albrech tice n ad Vlta vou Zvo tok y Úleh le Jin ín Tá lín Ra žice Ho don ice Myslkovice Kleno vice Tu čap y Ho slovice Miloňo vice Ce hnice He řm aň Březina Březnice Kom árov Niho šovice Ho štice Paračo v Zvě rotice Skály Žďá r Bud isla v Drun če Ho dět ín Drážo v Vlastib oř Dřeší n Milejovice Drah on ice Vesce Všem yslic e Týn nad Vltavou Mezn á Sob ěslav Če stice Volyně Kvásko vice De štná Ho rn í R ad ou ň Vrbice Poh orovice Bílsko Bečice Přeho řo v Dí rn á Svět ce Vlčetin ec Vaco v Litoch ovice Skočice Protivín Zá lší Drách ov Nico v Vaco vice Nišo vice Do bšice Dí včí Ko py Měk yn ec Ha rt ma nice Borkovice Če přovice Krašlovice Ho rn í K něže klady Mažice Ří pec Do ňov Višňov á Okro uh lá R ad ou ň Čkyn ě Male nice Krajníčko Bud yně Vod ňan y Ží šov Pluhů v Žďár No vá V čelnice Stac hy Dříte ň Te me lín Újezd ec Lčovice Předsla vice Čí čenice Žim utice Sviny Zlu kov Lod hé řo v Tvrzice Bavo ro v Stožice Do ln í B uko vsko Pleše Kam en ný M alíko v Boh um ilice Zd íkov Zá lezly Du b Vese lí na d L užn icí Jarošo v na d Nežá rk ou Pop elín Bošice Drah ov Velký R a tmíro v Buša no vice Há je k Ch elčice Vlachovo Březí Kardašova Ř ečice Libě jo vice Ná kří Bošilec Vlkov Bed náre c Bořet ín Trus kovice Svat á M aří Ho rn í S krých ov Za hrád ky Ch lu m any Strunkovice nad Blanicí Dí včice Hlub oká na d V ltavo u No vé H u tě Ne plach ov Pon ědrá žka Ra dho stice Val Ro dvín ov Vimp erk Bud kov Olešní k Dyn ín Ra tibo ř No vá O le šná Stud en á Malo vice Drah otě šice Jindřichů v Hradec Jile m Šum avské H ošt ice Blažejo v Strmilov Hu sinec Mydlo vary Za há jí Pon ědra ž Lažiště Ševě tín Ro seč Ho rn í M eziříčko Tě šovice Frah elž Borová La da Hrach olus ky Ne tolice Olšovice Sed le c Vitín Maze lov Střížovice Buk Zá brdí Zliv Klec Ha tín Vitějov ice Mah ou š Smržov Polště Ho spříz Kratu šín Ho sín Ch otýča ny Do ln í P ěn a Že rn ovice Lužice Pištín No vose dly na d Ne žá rkou Vydří He řm an eč Bab ice Kačleh y Volfí řo v Kubova Huť Pracha tice Ne bah ovy Ně mčice Plavsko Ho rn í P ěna Člun ek Kun žak Břeho v Lišov Lužn ice Ho rn í V lt avice Zá blat í Ch valovice Lhe nice Če jk ovice Borek Lom nice na d L užnicí Láse nice Če rve ný Hrád ek Mičovice Strýčice Pístin a Kost elní Vydří Ža bo vře sky Da sný Hrdě jovice Hříšice Libn íč Du najo vice Čí mě ř Zá bo ří Hů ry Da čice Ho rn í S la tina Len ora Příbraz Volary Ch ro bo ly Du bné Ča kov Jivn o Če ský R ud olec Strážný Branišo v Vráto Stříbře c Bud íškovice Zb ytiny Peč Če ské B ud ějovice Štěp án ovice Stráž nad Nežárkou Janko vkvítko vice Zví kov Třeb oň Brlo h No vá V es Litvín ovice Du bičné Ha bří Lipí No vá B ystřice Křišťa no v Třeb ět ice Ktiš Do brá V od a u Českých Bu dě Ho mo le Libín Do ma nín Ch lu m u Třeb on ě Zá vraty Planá Srube c Cizkrajov Majd alen a Slavon ice Báň ovice Křem že Led en ice Vrábče Staré Město po d L and šte jn Staré H obzí Stože c Včelná Ne dab yle Mlad ošo vice Staň kov PlavBorovn ice Hrach oviště Ce p Ha mr Ch valšiny Ho lu bo v Kam en ný Újezd Strážko vice Jílovice Píse čné Bolet ic e Do udle by Že lnava Borova ny Do ln í Třeb on ín Žu pa novice Srnín Kom ařice De šná Zla tá K orun a Ří mo v No vá P ec Kájov Trho vé Sviny Bodová hodnota a intenzitní zóny: Přísečn á Mojn é Mok rý Lom Suchdol nad Lužnicí Veleší n Petříko v Če ský Krum lov Ra pša ch 0 Mirkovice Olešnice bez potenciálu Loče nice Dvory nad Lužnicí Zu bčice Svatý Jan na d M alší Hran ice Ha lá m ky 1-15 Ho rn í P la ná Hořice na Šumavě Slavče Ne třebice No vé H rad y Čí žkra jice Žá r základní potenciál Přído lí Černá v Poš umaví Bese dn ice Nová V es nad Lužnicí Stříte ž Větřn í Kam en ná Sob ěno v Boh dalo vice Svět lí k Kap lice Ben ešo v na d Č ern ou Omle nice Če ské V elen ice Ho rn í S tropn ice Rožmitá l na Šumavě Frym burk zvýšený potenciál Kartogram 7 Zpracoval: Ústav územního rozvoje Předn í V ýtoň Lipn o n ad Vltavo u Lou čovice Malší n Rožmberk nad Vltavou Ho rn í D vo řiště Vyšší B ro d Bujan ov Do ln í D vo řiště Malo nty Poh orská Ves a více Celkový potenciál cestovního ruchu vysoký potenciál velmi vysoký potenciál výjimečný potenciál 33

34 Mezi nejnavštěvovanější místa kraje patří Státní hrad a zámek Český Krumlov (od r v UNESCO), Státní zámek Hluboká nad Vltavou a ZOO Ohrada Hluboká nad Vltavou. Nejnavštěvovanějšími místy Jihočeského kraje v roce 2013 se vedle těchto stala Stezka korunami stromů (Lipno n. V.) a Cisterciácký klášter Vyšší Brod. Městskými památkovými rezervacemi jsou historická centra měst České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Prachatice, Slavonice, Tábor a Třeboň. Významná je lidová architektura, především tzv. selské baroko; mezi nejznámější památky tohoto druhu patří náves v Holašovicích, která byla v roce 1998 zařazena mezi památky chráněné UNESCO. Další neméně významné historické a kulturní památky jsou např. Statní hrad a zámek Jindřichův Hradec, Zámek Orlík nad Vltavou, Státní hrad Zvíkov, Slavonice, Písek, Státní zámek Kratochvíle, Státní hrad Rožmberk, klášter Zlatá Koruna či Státní zámek Červená Lhota. Řada atraktivit cestovního ruchu je lokalizována v okolí Lipenské přehrady, resp. měst na jejích březích. Jedním z nich je Horní Planá, kde mohou návštěvníci navštívit např. rodný dům a centrum spisovatele Adalberta Stiftera, je zde několik pláží a tábořišť na břehu vodní nádrže a funguje zde přívoz na západní břeh přehrady, což vytváří dobré možnosti pro využití atraktivit v rozsáhlejším území. Krajské město České Budějovice nepatří mezi nejnavštěvovanější místa v kraji, tak jak tomu bylo v případě Plzně a Plzeňského kraje. České Budějovice disponují kulturně-historickým centrem a mají dlouho tradici v oblasti výstavnictví. Naopak kongresový resp. konferenční cestovní ruch nemá ve městě České Budějovice, ani v žádném z jiných jihočeských měst, tradici. Prostory vhodné ke konání konferenčních akcí se nacházejí v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Třeboni a v Hluboké n. V. Jižní Čechy trpí velkým nedostatkem, a tím je špatná dopravní dostupnost regionu. Chybí napojení na dálniční síť a železniční koridor a také se zhoršuje kvalita silničních komunikací v regionu. Nejbližší veřejné mezinárodní civilní letiště je v hornorakouském městě Linec, další letiště mezinárodního významu jsou pak v Praze-Ruzyni a ve Vídni, poněkud vzdálenější je německý Mnichov. V regionu se nachází velké množství ubytovacích kapacit ve všech kategoriích (2 hotely v kategorii 5*). Mezinárodní význam mají zejména tyto atraktivity: Státní hrad a zámek Český Krumlov a historické jádro města Český Krumlov; Selské baroko Holašovice; Lázně Třeboň spojené s tradiční gastronomií. Organizace cestovního ruchu v kraji Odborem odpovědným za cestovní ruch na Krajském úřadu Jihočeského kraje je Odbor kancelář hejtmana. Součástí odboru je Oddělení marketingu a cestovního ruchu, které má čtyři pracovníky. 34

35 Mezi základní činnosti oddělení patří: provádění analýz rozvoje cestovního ruchu zpracování koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje a spolupráce na tvorbě celostátní koncepce cestovního ruchu, tvorba produktové nabídky v oblasti cestovního ruchu dle aktuálních trendů a poptávky tvorba či spolupráce na projektech zaměřených na cestovní ruch distribuce propagačních materiálů pro turistická informační centra koordinace vytváření krajských zdrojů pro financování rozvoje cestovního ruchu v kraji vypisování a administrace grantů na podporu cestovního ruchu výkon poradenské činnost pro orgány obcí v oblasti cestovního ruchu a pro subjekty působící v oblasti cestovního ruchu zabezpečení úkolů pro plnění funkce zřizovatele příspěvkové organizace v oblasti cestovního ruchu metodické vedení Jihočeské centrály cestovního ruchu koordinace činností za Jihočeský kraj při certifikaci výrobků a služeb pod značkou Jihočeská kvalita vydávání tištěných propagačních materiálů zadávání zakázek na podporu cestovního ruchu a sledování jejich plnění příprava návrhu ročního plánu marketingové podpory cestovního ruchu (seznam akcí a opatření) pomoc při vývoji označení Jihočeská kvalita" (koordinace spolupráce za Jihočeský hospodářskou komorou atd.), Chutná hezky. Jihočesky! a dalších příprava a realizace prezentace kraje na tuzemských a zahraničních veletrzích cestovního ruchu spolupráce s MMR, agenturou CzechTourism, s podnikatelskou a neziskovou sférou, s rozvojovými agenturami a s orgány památkové péče a ochrany přírody v oblasti propagace a rozvoje cestovního ruchu v kraji zpracování strategických dokumentů a koncepcí cestovního ruchu Oficiálním portálem cestovního ruchu Jihočeského kraje je Krajský úřad spolupracuje s dalšími organizacemi v oblasti cestovního ruchu, jako například: Jihočeská centrála cestovního ruchu JCCR Jihočeská centrála cestovního ruchu postupně přebírá významnou úlohu v koordinaci a řízení cestovního ruchu v kraji. Její vývoj byl zahájen v roce 1994, kdy byla založena městy České 35

36 Budějovice, Prachatice, Tábor a Třeboň jako zájmové sdružení měst pro podporu cestovního ruchu v jižních Čechách. Její členská základna se postupně ustálila na počtu 10 měst (České Budějovice, Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Jindřichův Hradec, Nové Hrady, Prachatice, Tábor, Třeboň, Veselí nad Lužnicí a Vimperk) a několika významných podnikatelů (např. Výstaviště a.s., České Budějovice). V roce 2002 vznikla v rámci zpracování Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji myšlenka restrukturalizace JCCR na regionální organizaci cestovního ruchu, která bude zodpovědná za koordinaci, management a marketing na úrovni celého kraje. Postupně došlo k dohodě mezi krajským úřadem, Jihočeskou hospodářskou komorou a Svazem měst a obcí Jihočeského kraje o vstupu těchto subjektů do JCCR a způsobu jejího financování. V roce 2009 došlo k restrukturalizaci Jihočeské centrály cestovního ruchu na příspěvkovou organizaci Jihočeského kraje. Jihočeský kraj je tedy jejím kmenovým členem a financuje ji z krajského rozpočtu. Mezi základní činnosti centrály patří: provoz Informačního systému cestovního ruchu Jihočeského kraje (www.jiznicechy.cz) tvorba produktů cestovního ruchu rozvoj infrastruktury cestovního ruchu ediční činnost (image materiálů jižních Čech, přehledy kulturních, sportovních a společenských akcí, katalog turistických produktů, informační materiály k turistickým produktům apod.) prezentace jižních Čech na vybraných výstavách a veletrzích cestovního ruchu spolupráce s podnikateli v oblasti cestovního ruchu spolupráce s agenturou CzechTourism (koordinátor pro turistický region Jižní Čechy) spolupráce s příhraničními regiony Horní a Dolní Rakousko, Východní Bavorsko realizace projektů zaměřených na rozvoj cestovního ruchu v regionu a prezentaci regionu jako turisticky atraktivní destinace Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s. RRA, jejíž činnost je blíže uvedena v části Plzeňský kraj. Destinační management Český Krumlov Destinační management Český Krumlov je oficiální turistickou autoritou města Český Krumlov. Jedná se o marketingovou organizaci, pověřenou marketingem a managementem cestovního ruchu v destinaci Český Krumlov. Organizace je zřízena a provozována Českokrumlovským rozvojovým fondem, spol. s r.o., který byl založen roku 1991 jako 100% dceřiná společnost města Český Krumlov a tvoří ji Úsek cestovního ruchu. 36

37 Činnost Destinačního managementu je financována z rozpočtu města Český Krumlov, z rozpočtu Českokrumlovského rozvojového fondu, z grantových programů a finanční podpory partnerů. Celé finanční řízení je postaveno na dohodě mezi městem Český Krumlov a Českokrumlovským rozvojovým fondem, spol. s r.o. a každoročně je podloženo schváleným finančním a marketingovým plánem. Město Český Krumlov každoročně poskytuje Českokrumlovskému rozvojovému fondu neinvestiční příspěvek ve výši okolo 1 mil. Kč. V roce 2011 je tvořen finanční rozpočet aktivit na podporu rozvoje cestovního ruchu částkou Kč. V současné době marketingová organizace zastřešuje veškeré činnosti potřebné pro efektivní řízení a rozvoj moderní destinace cestovního ruchu. Každoročně vypracovává základní dokumenty, které předkládá nadřízeným orgánům. V jejím čele stojí vedoucí Úseku cestovního ruchu, který koordinuje činnost jednotlivých oddělení, jednotlivé projekty a spolupráci s partnery. Společně s Infocentrem Český Krumlov a Oficiálním informačním systémem Český Krumlov úzce spolupracuje s vedením města a v těsné koordinaci s pracovníky kanceláře starosty, tak zajišťuje oficiální management cestovního ruchu města. Mezi základní činnosti Destinačního managementu Český Krumlov patří: propagace a podpora prodeje destinace, Public Relations, marketingová podpora městských akcí, prezentace města na výstavách, veletrzích a workshopech ediční činnost získávání grantových prostředků marketingové analýzy, strategické plánování, kooperace a komunikace s partnery sledování výkonnosti destinace pomocí analýz a statistického šetření zastupování města Český Krumlov v oficiálních sdruženích a organizacích cestovního ruchu krizový management a komunikace cestovního ruchu destinace Sdružení Cestovní ruch Sdružení Cestovní ruch vzniklo sloučením dvou dosavadních sdružení Jižní Čechy pohostinné a Služby v cestovním ruchu jako společná platforma pro spolupráci podnikatelů působících v oblasti služeb pro cestovní ruch. Cílem sdružení je podporovat rozvoj cestovního ruchu, zkvalitňovat služby a hájit zájmy svých členů a ostatních podnikatelů a subjektů v cestovním ruchu v regionu Jihočeského kraje. Mezi základní činnosti oborového Sdružení Cestovní ruch při Jihočeské hospodářské komoře patří: podpora podnikatelských aktivit svých členů poradní, koncepční a koordinační složka pro podnikatelskou činnost v oblasti služeb v cestovním ruchu 37

38 reprezentace, koordinace a prosazování společných zájmů svých členů vůči správním úřadům, orgánům územní samosprávy, institucím působícím především v cestovním ruchu na území Jihočeského kraje a ostatním institucím a organizacím, vyjadřuje se k jejich legislativním návrhům, programům rozvoje a jiným opatřením, zejména z hlediska komplexního posouzení důsledků pro hospodářskou sféru pomoc při zvyšování úrovně kvality nabízených služeb, vzájemné komunikaci a spolupráci členů SCR a podnikatelských subjektů v oblasti cestovního ruchu Sdružení neprovozuje žádné internetové stránky, prezentuje se pouze na oficiálních webových stránkách Jihočeské hospodářské komory. Jihočeský kraj na fungování sdružení nepřispívá, přispívá pouze Jihočeské hospodářské komoře jako celku částkou ve výši Kč. Informace o hospodaření tohoto sdružení nejsou veřejně dostupné. Sdružení obcí Sušicka, z.s.p.o. Zájmové sdružení právnických osob Sdružení obcí Sušicka bylo založeno v lednu roku Sdružení působí na území Jihočeského i Plzeňského kraje. Jeho činnost je detailněji popsána v části Plzeňský kraj. South Bohemia Convention Bureau Je jednou z aktivit Jihočeské centrály cestovního ruchu příspěvkové organizace Jihočeského kraje, založené na podporu domácího cestovního ruchu v jižních Čechách. South Bohemia Convention Bureau poskytuje organizátorům nezávislou podporu a poradenství při plánování a realizování kongresů, konferencí a incentivních akcí v jižních Čechách. A další organizace plnící úlohu destinačních managementů na lokální úrovni jako např. Lipensko, s.r.o. Schéma: Systém řízení cestovního ruchu v Jihočeském kraji Jihočeský kraj Krajský úřad Jihočeského kraje Odbor marketingu a vnějších vztahů Oddělení marketingu a cestovního ruchu Jihočeská centrála cestovního ruchu Turistický region Jižní Čechy Turistický region Šumava 38 Plzeňský kraj

39 4.2.2 Vývoj cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji v období EQ 5: Jakým způsobem se vyvíjel cestovní ruch v Jihočeském a Plzeňském kraji v období a lze vysledovat vývojové trendy do budoucích let? (vyhodnoťte dostupná statistická a jiná veřejně dostupná data) Odpověď na evaluační otázku Cestovní ruch v Jihočeském a Plzeňském kraji v období se vyvíjel obdobně jako v celé ČR a byl do značné míry ovlivňován probíhající ekonomickou krizí. To se sice projevilo zvýšením počtu hostů, kteří ale v regionu trávili méně času než v předchozích letech. Mírně příznivější vývoj je možné nalézt v Jihočeském kraji. Srovnání vývoje CR v obou krajích je shrnuto v následující tabulce. UKAZATEL PLZEŇSKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ Počet HUZ Klesá (nárůst po korekci 2012) Stagnace (nárůst po korekci 2012) Počet lůžek Klesá (nárůst po korekci 2012) Stagnace (nárůst po korekci 2012) Počet hostů celkem Roste Roste Počet zahraničních hostů Roste Roste Podíl zahraničních hostů Stagnuje Stagnuje Počet přenocování celkem Klesá Mírný pokles (mírný nárůst po korekci 2012) Domácí x zahraniční turisté Převažují domácí Převažují domácí Průměrná délka přenocování 2,6 nocí 2,8 nocí Čisté využití lůžek 23,5 % (klesá) 25,4 % (klesá) Počet subjektů v cestovním ruchu Stagnuje Stagnuje Podíl subjektů v cestovním ruchu na všech subjektech v regionu Stagnuje Stagnuje Počet zaměstnaných osob Klesá Kolísá Zdrojová země zahraničních turistů Počet zpřístupněných památkových objektů Počet návštěvníků památkových objektů Německo, Rakousko, Nizozemí, Slovensko Klesá Německo, Rakousko, Asie, Nizozemí, Slovensko Mírně klesá Sezónnost Vysoká (letní měsíce) Vysoká (letní měsíce) Spokojenost s pobytem Stagnuje (na téměř 100% spokojenosti) *HUZ = hromadná ubytovací zařízení Stagnuje (na téměř 100% spokojenosti) 39

40 Zdůvodnění odpovědi Na základě výsledků projektu MMR "Zkvalitnění informací o vybraných sektorech cestovního ruchu" došlo k revizi dat o kapacitách a návštěvnosti za roky 2012 a Z tohoto důvodu nejsou údaje před rokem 2012 zcela srovnatelné. Rámec vývoje cestovního ruchu v ČR Cestovní ruch je z ekonomického hlediska zbytným statkem, což s sebou nese i vyšší citlivost na ekonomickou situaci země, kupní sílu obyvatelstva, vývoj devizových kurzů, politickou stabilitu a v neposlední řadě i fond volného času. Cestovní ruch v České republice byl za poslední dekádu ovlivněn několika faktory a událostmi. Dvakrát byla ČR postižena ničivými povodněmi, které zapříčinily pokles příjezdového i domácího cestovního ruchu (2002, 2009), v letech působila negativně na vývoj cestovního ruchu celosvětová ekonomická krize. Dalšími faktory ovlivňující výši poptávky cestovního ruchu v Evropě byla i celosvětová epidemie SARS v roce 2001 a nárůst konkurence. Evropa jako destinace cestovního ruchu poprvé zaznamenala ( ) mírnou ztrátu, později stabilitu v příjezdovém cestovním ruchu. Od roku 2011 začíná oživení zahraniční poptávky po ČR jako destinaci cestovního ruchu (o 6 p. b.). Od roku 2000 do roku 2013 se návštěvnost v HUZ zvýšila o 27,66 %. Vyšší podíl na růstu měli nerezidenti, neboli zahraniční turisté, kdežto rezidenti rostli pouze o 7 procentních bodů. Pokud se podíváme na skladbu příjezdového cestovního ruchu z pohledu zdrojových zemí, pak tradičním zdrojovým trhem je pro ČR sousední Německo, i když absolutní počet přijíždějících německých turistů klesá. Do popředí se postupem času dostali turisté z Ruské federace, jejichž počet do roku 2013 vzrůstal. V intencích politické situace v době realizace projektu (podzim 2014) v tzv. Ukrajinské krizi, nelze tento pozitivní vývoj v příjezdech ruských turistů garantovat. Z níže uvedené tabulky jasně vyplývá odliv turistů ze Spojeného království, kteří byli častými hosty v HUZ v minulých letech. Z pohledu výše výdajů jsou zajímavými turisty pro českou ekonomiku Japonci, Norové a Rusové. Turisté přijíždějící do České republiky zůstávají na našem území stále kratší dobu. Průměrná délka přenocování klesla o 32 % v roce 2013 (2,8) oproti roku 2000 (4,1). Turistům ze vzdálenějších zemí stačí zůstat v ČR, nejčastěji v Praze, po dobu 2 nocí (průměr na 2,8 zvyšují delší lázeňské pobyty) a odjíždějí do další evropské destinace např. Vídeň, Budapešť, apod. Příjezdový cestovní ruch je soustředěn do hlavního města Prahy, následuje kraj Karlovarský a Jihomoravský. Výše popsané bylo i jedním z důvodů, proč Ministerstvo pro místní rozvoj ČR realizovalo projekt "Zkvalitnění informací o vybraných sektorech cestovního ruchu" a došlo ke změně dat o kapacitách a návštěvnosti HUZ. Došlo tak k přerušení časové řady a údaje před rokem 2012 nejsou plně srovnatelné s údaji od roku V grafu níže je uveden rok 2012 dvakrát, podle staré metodiky a nového dopočítání. Rozdíly vyvolané korekcí na základě výše zmíněného projektu činí v případě počtu zařízení (HUZ) nárůst o 31,8 % (v absolutním vyjádření 2 426), počet pokojů vzrost o 17,6 % ( pokojů), počet lůžek vzrostl o 18,7 % ( lůžek) a počet míst pro stany a karavany o 4 % (1 932 míst). 40

41 Agentura STEM/MARK ve spolupráci s Českým statistickým úřadem provádí již řadu let pro MMR sběr dat v kategorii příjezdový cestovní ruch. Za rok 2013 uvádí v oblasti příjezdového cestovního ruchu 9,672 mil. zahraničních turistů ubytovaných jak v hromadných ubytovacích zařízeních, tak i v individuálních ubytovacích zařízeních, dále pak 12,74 mil. jednodenních zahraničních návštěvníků a 2,305 tranzitujících. Příjezdový cestovní ruch vzrostl v roce 2013 oproti předchozímu roku o 2,3 procentního bodu. Výdaje zahraničních turistů dosáhly výše 180 mld. Kč. Mezi jednodenními návštěvníky převládají Němci a návštěvníci z ostatních sousedních států, kde jejich hlavním motivem k návštěvě ČR jsou nákupy a jezdí do ČR minimálně jedenkrát za měsíc. Nejvíce utrácejí za zboží a pohonné hmoty. Turisté, tzn. zahraniční návštěvníci, kteří na území ČR alespoň jedenkrát přenocují, tvoří 39 % z celkové struktury příjezdového cestovního ruchu. Z hlediska zdrojových zemí opět převládají turisté ze sousedního Německa, dále pak z Ruska a Slovenska. Hlavním důvodem jejich návštěvy je dovolená, dále pak obchodní cesty a návštěvy příbuzných. Téměř polovina turistů byla v ČR poprvé a nejvíce nových turistů přijíždí ze vzdálenějších zemí. Nejnavštěvovanějším krajem zahraničními turisty je bezesporu Praha následovaná Karlovarským a Jihomoravským krajem. Zahraniční turisté utratí 46,5 % ze svých celkových výdajů před samotnou cestou do ČR. Z pohledu sezónnosti jsou nejslabšími měsíci příjezdového cestovního ruchu leden a únor, nejsilnějšími naopak jarní a podzimní měsíce, a to v kontextu koncentrace zahraničních turistů v Praze, které je přirozeným centrem zahraniční návštěvnosti. Z pohledu domácího cestovního ruchu jednoznačně dominují letní měsíce a domácí turisté nejčastěji navštěvují kraje Jihomoravský, Jihočeský a Královéhradecký kraj. V posledních dvou letech se situace nijak dramaticky neměnila v Praze došlo v roce 2013 k mírnému nárůstu domácích turistů oproti předešlému roku (o 5,5 %), vyšší tempo růstu už pak měly pouze kraje Olomoucký a Zlínský. V ostatních krajích docházelo z pohledu domácího turismu ke stagnaci či dokonce mírnému poklesu. Nejvyšší pokles domácího cestovního ruchu zaznamenal v roce 2013 Karlovarský kraj. Počty domácích turistů jsou v oficiálních statistikách však zkresleny, a to důsledkem absence dat o individuálních ubytovacích zařízeních, chatách, chalupách, ubytováních u příbuzných a známých. Nejvyšší tempo růstu v příjezdovém cestovním ruchu v roce 2013 vykazoval Jihomoravský kraj a Olomoucký kraj. Podíl cestovního ruchu na HDP trvale klesá a v současné době (2012) činí 2,7 %. Naopak hrubá přidaná hodnota 14 stoupá. Dalším významným ukazatele je podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu na celkové zaměstnanosti. Cestovní ruch zaměstnává lidí, což činí 4,55 % na celkové zaměstnanosti v ČR (rok 2012). V cestovním ruchu jsou zaměstnávány více ženy (o 13,6 %) než muži a převažující věkovou skupinou zaměstnaných v oboru jsou lidé ve věku let. Přes 83 % všech lidí zaměstnaných v cestovním ruchu má středoškolské vzdělání. Celkové příjmy a výdaje odvětví cestovního ruchu sleduje Česká národní banky v rámci platební bilance státu, cestovní ruch konkrétně spadá do bilance služeb. Níže uvedená tabulka uvádí saldo platební bilance kvartálně v letech Za poslední tři roky saldo platební bilance odvětví cestovního ruchu klesá, nicméně je stále kladné. Nejsilnějším čtvrtletím je poslední část roku, kdy je dosahováno nejvyššího kladného salda. 14 Jde o hodnotu veškerých nově vytvořených výrobků a služeb v CR s tím, že oproti ukazateli HDP se odečítá hodnota veškerých výrobků a služeb spotřebovaných formou mezispotřeby. (Zpracováno podle ČSÚ.) 41

42 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Průměrný počet přenocování průměr přenocování v ČR 4,1 3,5 3,6 3,5 3,3 3,3 3,3 3,2 3,1 3,1 3,0 3,0 2,9 2,9 2,8 průměr přenocování v PK 4,1 3,5 3,4 3,4 3,2 3,2 3,2 3,1 3,0 3,0 2,9 2,7 2,5 2,6 2,6 průměr přenocování v JČK 4,4 3,5 3,6 3,6 3,4 3,4 3,4 3,2 3,2 3,1 3,0 2,9 2,9 2,8 2, * Vývoj cestovního ruchu v Plzeňském kraji Plzeňský kraj se nachází na čtvrtém místě návštěvnosti zahraničních turistů (4,2 % z celkového počtu), kteří míří většinou do hlavního města regionu, Plzně. Do Plzně zavítala 2 % všech zahraničních turistů, kteří přijeli v roce 2013 do České republiky. Plzeňský kraj je spíše typickým cílem jednodenních návštěvníků především ze strany svých sousedů. V jednodenní návštěvnosti se řadí Plzeňský kraj na druhé místo, za kraj Ústecký. Počet ubytovacích kapacit tzn. hromadných ubytovacích zařízení, lůžek, pokojů, a míst pro stany a karavany je uveden níže v grafu. Z údajů vyplývá, že Plzeňský kraj disponuje pouze 6 % všech zařízení a 5 % všech lůžek z celkové kapacity ČR. Ve vývoji od roku 2000 došlo k výraznému nárůstu pouze v roce 2007 o 24 procentního bodu a poté v roce 2012, kdy jsou do počtů započteny statistiky podle celoplošného šetření. Rozdíl v počtu zařízení podle korekce oproti původním datům, činil 26 %. V roce 2013 je opět zaznamenán pokles počtu zařízení i počtu lůžek. Celkový trend v počtu HUZ a počtu lůžek v letech byl mírně klesající v řádu jednotek procent. Po provedené korekci dat byl zaznamenán nárůst počtu HUZ v roce 2013 k roku 2007 o 11 %, v případě počtu lůžek o 15 %. 42

43 Název osy Závěrečná zpráva k projektu: Evaluace efektů a přínosu Regionálního operačního programu Ubytovací kapacity v Plzeňském kraji * počet zařízení počet pokojů počet lůžek počet míst pro stany a karavany Z pohledu kategorií ubytovacích kapacit lze konstatovat, že v roce 2013 bylo na území Plzeňského kraje 23 ubytovacích zařízení v kategorii 4* a 5* hotelu. V této kategorii byl od roku 2007 zaznamenán nárůst téměř 50% a v porovnání s rokem 2000 počet 4* a 5* hotelů vzrostl více než 4,5x. Také penziony zaznamenaly vzrůstající tendenci, avšak v daleko menším rozsahu. V roce 2013 bylo penzionů o 11 % více než v roce 2007 a o 62 % více oproti roku Podobná tendence byla i v kategorii ostatní hromadná zařízení. Ubytovací kapacity dle kategorií v Plzeňském kraji ostatní hromadná ubytovací zařízení penziony ostatní hotely hotely ***** a **** Z hlediska počtu hostů, kteří se ubytovali v HUZ na území kraje, došlo vlivem korekce statistiky ke zvýšení v roce Jednoznačně v Plzeňském kraji dominují domácí turisté nad zahraničními. 43

44 Z vývoje počtu hostů a počtu přenocování nelze konstatovat, že by investované prostředky v posledních letech (do infrastruktury cestovního ruchu, památek, marketingu, produktů cestovního ruchu) měly vliv na zvýšení těchto ukazatelů. Viditelně se projevila celosvětová ekonomická krize, kdy počty zahraničních turistů i jejich výdaje klesly, nejvíce v roce 2009, a to až o 10 % oproti roku Ukazatel počet přenocování v časové řadě od roku 2000 klesá, i přes výše zmíněné intervence. Počet hostů jednoznačně nevykazuje klesající trend, spíše tento ukazatel v čase kolísá a reaguje na změny na trhu či přírodní, politické a bezpečnostní situaci ve světě. Ve vztahu již k výše uvedenému ukazateli průměrný počet přenocování lze konstatovat, že počet turistů v Plzeňském kraji osciluje v čase kolem hodnoty 500 tis., avšak turisté přijíždějí do regionu na kratší dobu klesá ukazatel průměrného počtu přenocování a samotný ukazatel počtu přenocování. Plzeňský kraj navštíví a přenocuje zde častěji domácí turista než zahraniční. Průměrné roční tempo růstu v příjezdu hostů v období bylo 8,5 %, u rezidentů nižší (7,5 %) než u zahraničních hostů (11,2 %). Tzn., že zahraničních turistů je méně než domácích, ale jejich počet roste ročně rychleji Počet hostů Počet hostů a počet přenocování v HUZ v Plzeňském kraji nerezidenti hosté rezidenti hosté Počet přenocování nerezidenti přenocování rezidenti přenocování Obsazenost HUZ měřená indikátorem čisté využití lůžek v Plzeňském kraji klesá. V roce 2013 byl v porovnání s ostatními kraji na 12. místě před krajem Moravskoslezským a Ústeckým. Zde se jednoznačně ukazuje nevytížení stávajících lůžkových kapacit v kraji, s čímž koreluje i vysoká sezónnost. Množství ani kapacita ubytovacích zařízení nejsou samotným důvodem k návštěvě kraje. Investice by do budoucna měly směřovat spíše do tvorby produktů než do infrastruktury. 44

45 Obsazenost resp. čisté využití lůžek HUZ v Plzeňském kraji (v %) čisté využití lůžek 2 Procento klouzavého průměru (čisté využití lůžek) Z pohledu vývoje počtu zahraničních hostů v HUZ v Plzeňském kraji dlouhodobě a stabilně dominují turisté ze sousedního Německa. Nejvíce jich do regionu přijelo v roce Ve sledovaném období jejich počet klesal až do roku 2011, kdy nastalo oživení trendu a počet německých turistů začal opět mírně stoupat. Ukazuje se však, že tento trend není dlouhodobý s ohledem na mírný pokles v roce Druzí v pořadí v návštěvnosti kraje jsou Holanďané, jejich počet však přes pozitivní mírný nárůst v letech poslední tři roky klesl. V letech 2012 a 2013 předstihli v počtu hostů v HUZ turisté ze Slovenska, i když taktéž s klesajícím trendem. Nejvyšší nárůst zaznamenali v posledních dvou letech turisté z Ruské Federace. 45

CELKEM ROK 2015 v tis. Kč. Číslo účtu. Dotace přidělená ze SR v rámci souhrnného dotačního vztahu

CELKEM ROK 2015 v tis. Kč. Číslo účtu. Dotace přidělená ze SR v rámci souhrnného dotačního vztahu IČ OBEC Číslo účtu Dotace přidělená ze SR v rámci souhrnného dotačního vztahu Nepodléhající finančnímu vypořádání dětské domovy a kojenecké ústavy výkon státní správy CELKEM ROK 2015 v tis. Kč 00572551

Více

PSOV PK 2014 - PROJEKTY OBCÍ

PSOV PK 2014 - PROJEKTY OBCÍ 034PA00214 Babylon 00572551 Domažlice Revitalizace veřejného prostranství návsi se stromovou alejí Neinvestice 100 000 034PA00184 Blížejov 00253243 Domažlice Úprava veřejné zeleně v Blížejově a jeho místních

Více

Projekty obcí - část A) PSOV PK 2013

Projekty obcí - část A) PSOV PK 2013 033PA00111 Obec Babylon 572551 Domažlice Sportovně společenské centrum "Sauna Babylon" - přístavba sociálního zařízení Investice 100 000 PDM 033PA00216 Obec Brnířov 572608 Domažlice Nový chodník při hlavní

Více

Příloha č. 1 Dotační titul Projekty obcí - část A) PSOV PK 2012 Dotační program Program stabilizace a obnovy venkova PK 2012

Příloha č. 1 Dotační titul Projekty obcí - část A) PSOV PK 2012 Dotační program Program stabilizace a obnovy venkova PK 2012 Žádost Žadatel IČ Okres Název akce Charakter akce Schválená dotace (v tis. Kč) A00483 Město Bělá nad Radbuzou 253235 DO Rekonstrukce požární nádrže ve Smolově Investice 120 A00266 Město Domažlice 253316

Více

PRÁVNÍ STAV ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE PO VYDÁNÍ AKTUALIZACE Č. 1

PRÁVNÍ STAV ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE PO VYDÁNÍ AKTUALIZACE Č. 1 Plzeňský kraj PRÁVNÍ STAV ZÁSAD ÚZEMNÍHO ROZVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE Pořizovatel: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor regionálního rozvoje, Škroupova 18, 306 13 Plzeň 2014 Záznam o účinnosti: Správní orgán,

Více

KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE ODBOR KONTROLY, DOZORU A STÍŽNOSTÍ ŠKROUPOVA 18, 306 13 PLZEŇ

KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE ODBOR KONTROLY, DOZORU A STÍŽNOSTÍ ŠKROUPOVA 18, 306 13 PLZEŇ KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE ODBOR KONTROLY, DOZORU A STÍŽNOSTÍ ŠKROUPOVA 18, 306 13 PLZEŇ PLÁN KONTROLNÍ A METODICKÉ ČINNOSTI PROVÁDĚNÉ NA OBECNÍCH A MĚSTSKÝCH ÚŘADECH V I. POLOLETÍ ROKU 2015 Kontrolovaný

Více

Příloha č. 2 k č.j. HSPM-4665-2/2015 ÚE

Příloha č. 2 k č.j. HSPM-4665-2/2015 ÚE Příloha č. 2 k č.j. HSPM-4665-2/2015 ÚE Území ev. Číslo město, obec adresa typ Tachov 03001 Benešovice OÚ, čp. 109 KIRKÉ Tachov 03002 Bor MěÚ,Bor u Tachova 1 DS977 Tachov 03003 Cebiv OÚ, čp. 64 DS977 Tachov

Více

Dotační titul PSOV PK 2015 - Projekty obcí

Dotační titul PSOV PK 2015 - Projekty obcí 035PA00131 Bělá nad Radbuzou 00253235 Domažlice Vybudování dětského hřiště v Újezdě Svatého Kříže Investice 110 000 035PA00034 Blížejov 00253243 Domažlice Rekonstrukce propustku náhonu u kaple v Chotiměři

Více

SOUTĚŽNÍ ROČNÍK 2002-2003

SOUTĚŽNÍ ROČNÍK 2002-2003 SOUTĚŽNÍ ROČNÍK 2002-2003 ÚČAST DRUŽSTEV V MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ 2002/2003 M U Ž I DOROST Divize 1 Divize 0 Krajský přebor 3 Krajský přebor star. 4 1.A třída 2 Krajský přebor mlad. 4 1. B třída 8 Krajská

Více

SOUTĚŽNÍ ROČNÍK 1993-1994

SOUTĚŽNÍ ROČNÍK 1993-1994 SOUTĚŽNÍ ROČNÍK 1993-1994 ÚČAST DRUŽSTEV V MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ 1993 / 1994 M U Ž I DOROST Divize 1 Divize 0 Oblastní přebor 3 Oblastní přebor st. 2 1.A třída 3 Oblastní přebor ml. 0 1. B třída 5 Oblastní

Více

1 Plánování sociálních služeb

1 Plánování sociálních služeb Střednědobý plán rozvoje ch služeb v Plzeňském kraji na období 2015-2018 1 Plánování ch služeb Zákon č. 108/2006 Sb., o ch službách, v platném znění (dále jen zákon o ch službách), 95 písm. d) ukládá krajům

Více

zastávky IDP od 1. 7. 2015

zastávky IDP od 1. 7. 2015 1 Bdeněves Bdeněves 121/122 BUS 2 Bdeněves háj. Bdeněves 121 BUS 3 Bezděkov u Radnic Bezděkov [RO] 045 Vlak 4 Bezděkov ves Bezděkov [RO] 045 BUS 5 Biřkov Biřkov 086/(083) BUS 6 Biřkov VAÚ Biřkov 086/(083)

Více

IDENTIFIKACE SOUVISLÝCH ÚZEMÍ PŘI STÁTNÍ HRANICI ČR A SRN CENNÝCH Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY PLZEŇSKÝ KRAJ

IDENTIFIKACE SOUVISLÝCH ÚZEMÍ PŘI STÁTNÍ HRANICI ČR A SRN CENNÝCH Z HLEDISKA OCHRANY PŘÍRODY PLZEŇSKÝ KRAJ IDETIFIKACE SOUVISLÝCH ÚZEMÍ PŘI STÁTÍ HRAICI ČR A SR CEÝCH Z HLEDISKA OCHRAY PŘÍRODY PLZEŇSKÝ KRAJ Soubor map Vladimír Bejček, Petra Šímová, Karel Šťastný Anotace: Mapa je syntézou poznatků z výzkumů

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

Vyhlášení 23. výzvy ROP Jihozápad včetně schválení veškeré dokumentace příloha č. 2. Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad.

Vyhlášení 23. výzvy ROP Jihozápad včetně schválení veškeré dokumentace příloha č. 2. Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad. Příloha č. 2 Texty výzev pro oblast podpory v rámci 23. kola výzvy ROP NUTS II Jihozápad: Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad vyhlašuje VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ v souladu s Regionálním operačním

Více

Regionální operační program Jihozápad

Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní

Více

SOUTĚŽNÍ ROČNÍK 1989-1990

SOUTĚŽNÍ ROČNÍK 1989-1990 SOUTĚŽNÍ ROČNÍK 1989-1990 ÚČAST DRUŽSTEV V MISTROVSKÝCH SOUTĚŽÍ 1989 / 1990 M U Ž I DOROST ČNFL, Divize 3 Divize 0 Krajský přebor 3 Oblastní přebor st. 1 1.A třída 3 Oblastní přebor ml. 0 1. B třída 3

Více

Výroční zpráva. CENTRUM PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ Plzeňského kraje

Výroční zpráva. CENTRUM PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ Plzeňského kraje Výroční zpráva CENTRUM PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ Plzeňského kraje 2004 Vážení čtenáři naší Výroční zprávy, přinášíme Vám přehled činnosti a hospodaření CENTRA PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ Plzeňského kraje za

Více

Název zastávky / stanice IDP. Obec Tarifní zóna Druh dopravy

Název zastávky / stanice IDP. Obec Tarifní zóna Druh dopravy Bdeněves Bdeněves 121/122 BUS Bdeněves háj. Bdeněves 121 BUS Bezděkov u Radnic Bezděkov [RO] 045 Vlak Bezděkov ves Bezděkov [RO] 045 BUS Biřkov Biřkov 086/(083) BUS Biřkov VAÚ Biřkov 086/(083) BUS Blatnice

Více

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Více

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU Příjmy z cestovního ruchu jsou vždy významnou složkou ekonomického fungování regionů, a proto se investice do cestovního ruchu (CR) vyplatí nejen krajům, ale i podnikatelským

Více

ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE PLZEŇSKÉHO KRAJE

ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE PLZEŇSKÉHO KRAJE ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE PLZEŇSKÉHO KRAJE - ENERGETICKÝ MANAGEMENT zákazník Krajský úřad Plzeňského kraje stupeň III. zakázkové číslo 4821-900-2 číslo dokumentu 2KK02 datum autor Ing. Miroslav Mareš

Více

Integrovaný plán rozvoje území

Integrovaný plán rozvoje území Integrovaný plán rozvoje území regionu soudržnosti Jihozápad SEMINÁŘ PRO ŽADATELE Plzeň a České Budějovice Základní informace o dokumentu Název: Integrovaný plán rozvoje území NUTS II Jihozápad (IPRÚ)

Více

22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa. Regionální operační program StředníČechy

22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa. Regionální operační program StředníČechy 22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa Regionální operační program StředníČechy Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy Zaměřený konkrétně na region Střední

Více

6. Nejohroženější kulturní památky na území Plzeňského kraje (2013) 1

6. Nejohroženější kulturní památky na území Plzeňského kraje (2013) 1 6. Nejohroženější kulturní památky na území Plzeňského kraje (2013) 1 PhDr. Jitka Vlčková, Odbor regionálního rozvoje a územního plánu, Městský úřad Kralovice ORP Blovice Hořehledy, o. Spálené Poříčí venkovská

Více

pořad. číslo Název zastávky / stanice IDP Obec

pořad. číslo Název zastávky / stanice IDP Obec pořad. číslo Název zastávky / stanice IDP Obec Tarifní zóna Druh dopravy 1 Bdeněves Bdeněves 121/122 BUS 2 Bdeněves háj. Bdeněves 121 BUS 3 Bezděkov u Radnic Bezděkov [RO] 045 Vlak 4 Bezděkov ves Bezděkov

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni kontaktní pracoviště Klatovy, Krameriova č.p. 180, Klatovy I, 339 01 Klatovy 1. Informační brožura

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni kontaktní pracoviště Klatovy, Krameriova č.p. 180, Klatovy I, 339 01 Klatovy 1. Informační brožura Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni kontaktní pracoviště Klatovy, Krameriova č.p. 180, Klatovy I, 339 01 Klatovy 1 Informační brožura Listopad 2011 Informace o počtu nezaměstnaných v okrese

Více

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu 30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu Střední Čechy y Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační č program pro NUTS

Více

Obce Plzeňského kraje

Obce Plzeňského kraje SOUBORNÉ INFORMACE Ročník 2009 Souborné publikace Plzeň, 30. 11. 2009 publikace: w-321307-09 Obce Plzeňského kraje v roce 2008 (webový dokument) Zpracoval: ČSÚ, oddělení regionálních analýz a informačních

Více

Výluky na období 26.10.2015-01.11.2015 175 Výluka v úseku: Nezvěstice - Mirošov Typ: Datum konání: Trať: Stanice: Omezení služeb: Poznámka k výluce:

Výluky na období 26.10.2015-01.11.2015 175 Výluka v úseku: Nezvěstice - Mirošov Typ: Datum konání: Trať: Stanice: Omezení služeb: Poznámka k výluce: Výluky na období 26.10.2015-01.11.2015 175 - Rokycany - Nezvěstice (a zpět) Výluka v úseku: Nezvěstice - Mirošov Datum konání: 06.10.2015 07:30 hod. - 16.11.2015 20:30 hod. Trať: 175 - Rokycany - Nezvěstice

Více

PREZENTACE : Plzeňského kraje 2014. - krajské kolo soutěže Vesnice roku 2014. - Program stabilizace a obnovy venkova

PREZENTACE : Plzeňského kraje 2014. - krajské kolo soutěže Vesnice roku 2014. - Program stabilizace a obnovy venkova PREZENTACE : - Program stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje 2014 - krajské kolo soutěže Vesnice roku 2014 Bc. Petra Hessová Krajský úřad Plzeňského kraje Odbor regionálního rozvoje Národní konference

Více

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Verze 1.0 ke dni 1. 3. 2011 Územní aspekty implementace Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad

Více

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí Tabulkové vyhodnocení vlivů opatření prioritních os 1, 2 a 3 na životní prostředí Tabulka se vztahuje ke kapitole 7.3. textu vyhodnocení, v němž jsou také podrobně popsány metody hodnocení. V rámci legendy

Více

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad Hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 2013

Více

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020 Mgr. Vladimíra Vyhnálková Kdo tvoří koncepci cestovního ruchu Jihočeského kraje? Kdo ji píše? KOLEGIUM CESTOVNÍHO RUCHU poradní orgán hejtmana Jčk, rozšířené

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V331 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Konference Společně správným směrem spolupráce s partnery i médii Vyhodnocení činnosti v letech 2008 2009 a nástin další spolupráce Ostrava

Více

Text výzvy č. 06/2012/3.1D pro oblast podpory 3.1 v rámci 23. kola výzvy ROP NUTS II Jihozápad po navýšení alokace k 25. 10. 2012:

Text výzvy č. 06/2012/3.1D pro oblast podpory 3.1 v rámci 23. kola výzvy ROP NUTS II Jihozápad po navýšení alokace k 25. 10. 2012: Text výzvy č. 06/2012/3.1D pro oblast podpory 3.1 v rámci 23. kola výzvy ROP NUTS II Jihozápad po navýšení alokace k 25. 10. 2012: Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad vyhlašuje VÝZVU K PŘEDKLÁDÁNÍ

Více

Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad. Závěrečná zpráva

Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad. Závěrečná zpráva Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad Závěrečná zpráva 1. 3. 2013 1 Manažerské shrnutí Projekt Analýza absorpční kapacity ROP Severozápad byl realizován společností RegioPartner, s.r.o. Cílem realizovaného

Více

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ Strategická vize Turistická oblast Ostravsko moderní centrum živé kultury, zábavy a sportu s unikátními industriálními atraktivitami nabízející

Více

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny Jan Vaic, člen komise Komise CR v Lounech Poradní orgán Rady Města Loun 6 členů, odborníků se zkušenostmi

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V31 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Přehled cílů a priorit strategické části za jednotlivé pracovní skupiny

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI

PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI MARKETINGOVÝ PLÁN NA LÉTA 2011-1014 Počet stran: 14 1 OBSAH 1 PLÁN ČINNOSTI PRO CÍLOVÉ TRHY A DLE JEDNOTLIVÝCH SPEC. CÍLŮ... 3 2 HODNOCENÍ A MĚŘENÍ ÚSPĚŠNOSTI MARKETINGOVÉHO

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

číslo vlaku chybí* chybí* chybí* 7806 7810 7834 chybí* chybí* chybí*

číslo vlaku chybí* chybí* chybí* 7806 7810 7834 chybí* chybí* chybí* číslo vlaku 7806 7810 7834 7862 7801 7843 7805 7325 7327 7821 7869 7834 7322 7332 7302 7334 7331 7303 7323 7325 7335 změna oproti návrhu Trať 160 Plzeň hl. n. (12:18) - Plasy (13:06), Plasy (14:51) - Plzeň

Více

Podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů

Podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů Podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů Výroční konference ROP Severozápad 21. září 2010, Litoměřice Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 1 Programové období 2004 2006 Rozdělení prostředků na rozvoj

Více

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ Region soudržnosti NUTS II Střední Morava Model IPRM a IPRÚ IPRM-integrovaný plán rozvoje města Východiska na úrovni EU a ČR - Legislativa pro období 2007-2013 důraz na integrovaný přístup a tlak velkých

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V31 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Opavy na léta 2008-2015 - Příloha č. 3. Příloha č. 3 - Komunikace s veřejností

Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Opavy na léta 2008-2015 - Příloha č. 3. Příloha č. 3 - Komunikace s veřejností Příloha č. 3 - Komunikace s veřejností 1 OBSAH 1. Výzva k předkládání návrhů projektů... 3 2. Informace o přípravě IPRM... 6 3. Veřejné projednání IPRM - pozvánka... 11 4. Veřejné projednání IPRM - prezentace...

Více

PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE

PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE PLÁN ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ PLZEŇSKÉHO KRAJE Název přílohy : A.3 - a jejich administrativních částech Zadavatel : Plzeňský kraj Se sídlem : Škroupova 18, 306 13 Plzeň a Česká republika - Se sídlem

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V331 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

Závěrečná cyklokonference Bzenec

Závěrečná cyklokonference Bzenec Závěrečná cyklokonference Bzenec v rámci projektu Rozvoj spolupráce Jihomoravského kraje a Trečianského samosprávného kraja v oblasti cyklistiky Možnosti financování aktivit a projektů v oblasti cyklodopravy

Více

KARLOVARSKÁ ASOCIACE KONGRESOVÉ TURISTIKY

KARLOVARSKÁ ASOCIACE KONGRESOVÉ TURISTIKY KARLOVARSKÁ ASOCIACE KONGRESOVÉ TURISTIKY Andrea Pfeffer-Ferklová GM GRANDHOTEL PUPP Karlovy Vary,a.s. Předsedkyně správní rady karlovarské KAKT DŮVODY VZNIKU Karlovy Vary jako známá a v poslední době

Více

ZASTÁVKY IDP. 001 Plzeň

ZASTÁVKY IDP. 001 Plzeň ZASTÁVKY IDP 1. Červeně jsou označeny hraniční zastávky jednotlivých zón. Ve sloupečku Zóna je pak uvedeno i číslo sousední zóny, do které spoj pokračuje. 2. Zeleně jsou označeny zastávky, kde končí stávající

Více

Krajský úřad Plzeňského kraje Škroupova 18, 306 13 Plzeň. Atelier T-plan, s.r.o. Na Šachtě 497/9, 170 00 Praha 7 Holešovice. RNDr.

Krajský úřad Plzeňského kraje Škroupova 18, 306 13 Plzeň. Atelier T-plan, s.r.o. Na Šachtě 497/9, 170 00 Praha 7 Holešovice. RNDr. ÚZEMNÍ STUDIE VARIANTNÍ ŘEŠENÍ ZMĚN NA VYBRANÉ SILNIČNÍ SÍTI V PLZEŇSKÉM KRAJI Objednatel: Zhotovitel: Krajský úřad Plzeňského kraje Škroupova 18, 306 13 Plzeň Atelier Tplan, s.r.o. Na Šachtě 497/9, 170

Více

Představení ROP Střední Čechy

Představení ROP Střední Čechy Představení ROP Střední Čechy Kdo jsme a co děláme Řídící orgán - RR Střední Čechy - nahrazení MMR, CRR atd. Pouze pro Regionální operační program Pouze pro region soudržnosti Střední Čechy, který územně

Více

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Konference Dopad finanční krize na rozvoj v ČR 4.prosince 2013 Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Obsah 1. Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013 2. Opatření III.1.3

Více

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Cestovní ruch

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Cestovní ruch Zápis z I. jednání Pracovní skupiny Cestovní ruch Nepomuk, 15.7. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na setkání identifikovali a potvrdili jako problémy/potřeby v oblasti cestovního ruchu na území působnosti

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Představení projektů KLACRu o.s.

Představení projektů KLACRu o.s. www.klacr.cz Představení projektů KLACRu o.s. Moravskoslezského klastru cestovního ruchu Mgr. Petra Volkmerová Dovolená a Region, 2012 PROJEKT PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE KLASTRŮ CR (OROT PARTNER) Cíle projektu:

Více

Jak na peníze z Evropské unie?

Jak na peníze z Evropské unie? Regionální operacní program pro Strední Cechy 2007-2013 Jak na peníze z Evropské unie? V období 2007-2013 je pro Českou republiku připraven z Evropské unie balíček peněz v objemu asi 750 mld. Kč. Česká

Více

Oblast intervence 1.1 - Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury

Oblast intervence 1.1 - Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury Regionální operační program Moravskoslezsko REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM MORAVSKOSLEZSKO Moravskoslezský kraj Na tento operační program je určeno 15% z celkové alokace pro všechny ROPy. Rozpočet na celkové

Více

10. Přehled hlavních MAS působících na území Plzeňského kraje a akcí obnovy kulturního dědictví financovaného jejich prostřednictvím do roku 2012

10. Přehled hlavních MAS působících na území Plzeňského kraje a akcí obnovy kulturního dědictví financovaného jejich prostřednictvím do roku 2012 10. Přehled hlavních MAS působících na území Plzeňského kraje a akcí obnovy kulturního dědictví financovaného jejich prostřednictvím do roku 2012 PhDr. Jitka Vlčková, Odbor regionálního rozvoje a územního

Více

Strategie území správního obvodu ORP Domažlice

Strategie území správního obvodu ORP Domažlice Strategie území správního obvodu ORP Domažlice v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a bezpečnosti a pořádku v obcích Dokument je zpracován na období

Více

1. výzva k předkládání žádostí o dotace

1. výzva k předkládání žádostí o dotace Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí MAS Ekoregion Úhlava, o.s. 1. výzva k předkládání žádostí o dotace Strategický plán LEADER (SPL) Marketingová značka

Více

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu Regionální operační program Střední Morava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 Doprava... 2 Prioritní osa 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu... 3 Prioritní

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod

Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod ( dle pracovní verze ROP JV č. 6 a Prováděcího dokumentu 1) VelkéMeziříčí, 26. září 2006 Regionální operační program Regionu soudržnosti Jihovýchod

Více

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé,

www.ropstrednicechy.cz Vážení žadatelé, Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 1 Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na celkové zkvalitnění dopravy

Více

1. Cíle oblasti podpory Hlavní cíl: Zkvalitňovat a rozvíjet infrastrukturu a technické zázemí pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu v regionu.

1. Cíle oblasti podpory Hlavní cíl: Zkvalitňovat a rozvíjet infrastrukturu a technické zázemí pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu v regionu. oblast podpory: 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch vyhlášení výzvy: 3. listopadu 2010 příjem žádostí: od 8. listopadu 2010 do 24. února 2011 1. Cíle oblasti podpory Hlavní cíl: Zkvalitňovat a

Více

Regionální operační program NUTS II Severovýchod

Regionální operační program NUTS II Severovýchod Regionální operační program NUTS II Severovýchod Řízení projektů financovaných z fondů Evropské unie Hotel Studánka, Rychnov nad Kněžnou, 25.11.2010 ROP Severovýchod Víceletý rozvojový programový dokument,

Více

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Obsah prezentace Vývoj návštěvnosti domácími turisty Profil návštěvníků Jižních Čech Výzkumy CzechTourism 2 Vývoj návštěvnosti domácími turisty Domácí turisté v

Více

Regionální operační program NUTS II Severozápad

Regionální operační program NUTS II Severozápad Regionální operační program NUTS II Severozápad CHRÁM CHMELE A PIVA 1 Chrám Chmele a Piva 2 3 Identifikace zdroje spolufinancování projektu Regionální operační program NUTS II Severozápad 2. výzva Priorita

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí 1) Úvod do oblasti dotací 2) Programy na podporu rozvoje cestovního ruchu I. Regionální operační program NUTS II SV

Více

Operace. Operation. Název operace. Name of the operation

Operace. Operation. Název operace. Name of the operation Statutární město České Budějovice 2.1 Rekonstrukce veřejných prostranství a ploch ulice Žižkova I. (úsek Senovážné náměstí - Čechova) Město Horažďovice Otavská cyklostezka - úsek v mikroregionu Prácheňsko

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

8. PŘÍLOHA: ROZVOJOVÉ PRIORITY

8. PŘÍLOHA: ROZVOJOVÉ PRIORITY 8. PŘÍLOHA: ROZVOJOVÉ PRIORITY 8.1. Priorita 1 Technická a dopravní infrastruktura Název Obec Bukovník Oprava místních komunikací v katastrálním území Bukovník Rekonstrukce obecního vodovodu v Bukovníku

Více

Věcný rozpis - finanční příspěvek ze státního rozpočtu na pořízení věcného vybavení PO pro vybrané obce r. 2014

Věcný rozpis - finanční příspěvek ze státního rozpočtu na pořízení věcného vybavení PO pro vybrané obce r. 2014 Věcný rozpis - finanční příspěvek ze státního rozpočtu na pořízení věcného vybavení PO pro vybrané obce r. 04 ÚO HZS PK DOMAŽLICE OBEC JSDHO Kateg. JPO VĚCNÉ VYBAVENÍ PO (název) ks Věcné vybavení Oprava

Více

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 712 osobní pro tratě

SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. 712 osobní pro tratě Správa železniční dopravní cesty, státní organizace SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD 712 osobní pro tratě (Plzeň hl.n.) Plzeň-Jižní Předměstí Furth im Wald Nýřany Heřmanova Huť Pňovany Bezdružice Platí od 14. prosince

Více

Hospitality&Tourism Summit 2007

Hospitality&Tourism Summit 2007 Hospitality&Tourism Summit 2007 Datum: Místo: Prezentuje: 30. 10. 2007 Brno Dan Foltýnek Obsah prezentace 1. Regionální operační program Moravskoslezsko (ROP) Oblast podpory 2.2. Rozvoj cestovního ruchu

Více

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Plán aktivit cestovního ruchu: - dříve Konsolidovaný plán podpory

Více

Výluky na období 20.04.2015-26.04.2015 160 - Plzeň - Žatec (a zpět)

Výluky na období 20.04.2015-26.04.2015 160 - Plzeň - Žatec (a zpět) Výluka v úseku: Plasy - Plzeň hlavní nádraží Výluky na období 20.04.2015-26.04.2015 160 - Plzeň - Žatec (a zpět) Datum konání: 15.04.2015 00:00 hod. - 30.04.2015 23:59 hod. Trať: 160 - Plzeň - Žatec (a

Více

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán města Olomouce Strategický plán města Olomouce byl schválen v prosinci 2007 zastupitelstvem města o počtu 45 členů, z toho bylo 10 žen tj. 22%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 30.6.2007 Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 byl

Více

Program přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020

Program přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020 Program přeshraniční spolupráce Česká republika Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Dotace pro obce Plzeň 27.01.2015 ING. VERONIKA BERANOVÁ Obsah prezentace Podpora

Více

NABÍDKA SPORTOVNÍHO ZÁJEZDU,,PLZEŇSKO JIHOVÝCHOD VE DNECH 29.8. - 1.9.2013

NABÍDKA SPORTOVNÍHO ZÁJEZDU,,PLZEŇSKO JIHOVÝCHOD VE DNECH 29.8. - 1.9.2013 NABÍDKA SPORTOVNÍHO ZÁJEZDU,,PLZEŇSKO JIHOVÝCHOD VE DNECH 29.8. - 1.9.2013 Určeno pro pěší turistiku, cykloturistiku (silnice, trek, MTB) Ubytování: 3 noci s polopenzí v RS Hlavatice Zbiroh, 2-3L pokoje

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost (podle čl. 4, ost. 7 Jednacího řádu Společného monitorovacího výboru OPPA a OPPK procedurou

Více

UKÁZKA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ. MAS Královská stezka o.p.s. Habry 66, 582 81 Habry www.kralovska-stezka.cz

UKÁZKA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ. MAS Královská stezka o.p.s. Habry 66, 582 81 Habry www.kralovska-stezka.cz UKÁZKA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ MAS Královská stezka o.p.s. Habry 66, 582 81 Habry www.kralovska-stezka.cz V roce 2008 MAS KS 10 200 obyvatel, nyní 34 100 obyvatel (65 obcí) MAS přináší do regionu ročně cca

Více

1. Cíle oblasti podpory Hlavní cíl: a) Zkvalitňovat a rozvíjet infrastrukturu a technické zázemí pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu v regionu.

1. Cíle oblasti podpory Hlavní cíl: a) Zkvalitňovat a rozvíjet infrastrukturu a technické zázemí pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu v regionu. oblast podpory: 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch vyhlášení výzvy: 16. června 2010 příjem žádostí: od 1. září 2010 do 31. ledna 2011 1. Cíle oblasti podpory Hlavní cíl: a) Zkvalitňovat a rozvíjet

Více

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020 Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,

Více

JIHOČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU

JIHOČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU JIHOČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU MOŽNÉ OBLASTI SPOLUPRÁCE 1/14 Jihočeská centrála cestovního ruchu Možné oblasti spolupráce Informační Systém Cestovního Ruchu Jihočeského kraje www.jiznicechy.cz příjímání

Více