Srovnávací studie Slovenska, Polska, Nizozemska a České republiky v oblasti integrovaných územních investic

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Srovnávací studie Slovenska, Polska, Nizozemska a České republiky v oblasti integrovaných územních investic"

Transkript

1 Srovnávací studie Slovenska, Polska, Nizozemska a České republiky v oblasti integrovaných územních investic Zpracováno v rámci projektu Horizontální podpora nositelů integrovaných nástrojů ITI a IPRÚ pro realizaci integrovaných strategií v programovém období Realizátor: Svaz měst a obcí ČR Číslo projektu: CZ.1.08/3.2.00/ Zpracovatelé: E. Srnová, B. Rokosová EV-PR, s. r. o. FINÁLNÍ VERZE SRPEN 2014

2 2 Obsah Seznam zkratek... 4 Definice používaných pojmů... 6 Stručné shrnutí Úvod Cíl studie Metodologie Územní podpora prostřednictvím integrovaných územních investic v pojetí Evropské komise a v nařízeních k Evropským strukturálním a investičním fondům Proč ve městech investovat prostřednictvím integrovaných územních investic? Města jako zprostředkující subjekty Studie integrovaných územních investic na Slovensku Systém veřejné správy na Slovensku Regionální rozvoj na Slovensku Finanční alokace Slovenska, dohoda o partnerství a operační programy Využití integrovaných územních investic městy Integrovaná územní investice hl. města Bratislavy Studie integrovaných územních investic v Polsku Systém veřejné správy v Polsku Regionální rozvoj a rozvoj měst v Polsku Finanční alokace Polska, dohoda o partnerství a operační programy Implementace městských ITI v Polsku Integrovaná územní investice hl. města Varšavy Studie integrovaných územních investic v Nizozemsku Systém veřejné správy v Nizozemsku Finanční alokace Nizozemska, sohoda o partnerství a operační programy Implementace strategií ITI velké čtyřky (Rotterdam, Amsterdam, Utrecht, Den Haag) Integrovaná územní investice města Rotterdam Integrované územní investice v České republice Finanční alokace na ITI v České republice Implementace územních přístupů a ITI v ČR Sektorové zaměření integrovaných strategií měst v ČR Srovnání Integrovaných územních investic ČR, SK, PL a NL... 58

3 3 9.1 Způsob vymezení teritoria pro integrované strategie Finanční srovnání alokací na integrované strategie v jednotlivých zemích Finanční aspekt příprav strategií ITI Spolufinancování projektů v integrované strategii měst Koordinace EFRR, ESF a FS a alternativní způsoby realizace strategií ITI Organizační aspekty realizace integrovaných strategií Způsob implementace ESIF prostřednictvím strategií ITI Sektorové zaměření strategií ITI Závěr Příloha I Odpovědi na otázky z polostrukturovaných rozhovorů Příloha II Souhrn legislativy a dokumentů upravujících Integrované územní investice Příloha III Návrh podoby strategie ITI dle ŘO IROP Slovenska Citace... 87

4 4 Seznam zkratek AT Rakousko BA BG BSK CEF CEMR CZ ČSÚ DE DoP ECB EFRR EK ENRF ESF ESIF EU EZFRV FS FUM G4 HR HU IROP ITI KURS KVMR MD MNE Bosna a Hercegovina Bulharsko Bratislavský samosprávný kraj Connecting European Facitiliy Nástroj na propojení Evropy Council of European Municipalities and Regions Rada evropských obcí a regionů Česká republika Český statistický úřad Německo Dohoda o partnerství Evropská centrální banka Evropský fond regionálního rozvoje Evropská komise Evropský námořní a rybářský fond Evropský sociální fond Evropské strukturální a investiční fondy Evropská unie Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Fond soudržnosti Funkční území / zázemí města "Velká čtyřka" 4 největší města Nizozemska Chorvatsko Maďarsko Integrovaný regionální operační program Integrované územní investice Koncepce územního rozvoje Slovenska Komunitně vedený místní rozvoj Ministerstvo dopravy České republiky Černá Hora MPIN Metodický pokyn k provádění integrovaných nástrojů v programovém období MMR MRR Ministerstvo po místní rozvoj České republiky Ministerstvo regionálního rozvoje Polska NDÚD Národní dokument územní dimenze NKUP 2030 Národní koncept územního plánování Polska 2030 NNO OECD Nevládní a neziskové organizace Organizace pro hospodářský rozvoj a spolupráci

5 5 OP KŽP OP RH OP TP PL RIS3 RIUS RO RS ŘO ŘO ROP SK SL SR UA UMR VÚSC ZŠ Operační program Kvalita životního prostředí Operační program Rybářství Operační program Technická pomoc Polsko Strategie chytrých specializací (Smart Specialization Strategy) Regionální integrované územní strategie realizované na Slovensku na území samosprávných krajů Rumunsko Srbsko Řídicí orgán Řídicí orgán Regionálního operačního programu Slovensko Slovinsko Slovenská republika Ukrajina Udržitelný městský rozvoj, viz čl. 7 EFRR Vyšší územně správní celky Základní škola

6 6 Definice používaných pojmů Alokace Objem finančních prostředků z ESI fondů pro členský stát, program nebo integrovanou strategii. Dohoda o partnerství / Partnerská dohoda Strategie vypracovaná členským státem pro období let a schvalovaná Evropskou komisí, v níž je definováno, na co (jaké cíle a priority) bude směřovat veškerá podpora ESI fondů v daném členském státě. Zahrnuje souhrn analýz potřeb a potenciálů daného členského státu, vybrané tematické cíle pro ESIF, finanční rozdělení podpory, seznam programů a postup způsobu realizace ESI fondů na území členského státu. Evropské strukturální a investiční fondy Společný rámec pro EU fondy Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF). Funkční území / zázemí města Oblast zahrnující město a jeho spádové území vymezená na základě předem stanovených kritérií, např. dopravní dostupnosti, dopravní infrastruktury, spádovostí poskytovaných služeb (vzdělávacích, zdravotních, kulturních atp.), dostupností jiné infrastruktury využívané společně na definovaném území (např. odpadová infrastruktura, infrastruktura cestovního ruchu atp.). Integrovaný plán rozvoje území (IPRÚ) Nástroj pro realizaci integrovaných strategií rozvoje území umožňující koordinaci navzájem provázaných a územně zacílených intervencí z různých prioritních os jednoho či více programů ESI fondů. Řešené území představuje jádrové město a jeho spádové území vymezené na základě funkčních vazeb 1. Integrovaná strategie / strategie ITI Integrovaná strategie (nebo také strategie ITI) je dokument, na jehož základě lze aplikovat čl. 36 obecného nařízení 2 o Integrovaných územních investicích. Vymezuje problémy a potenciál rozvoje vymezeného území a navrhuje konkrétní opatření pro naplnění cílů strategie. Má analytickou, strategickou a implementační část. Integrovaná územní investice (ITI) Nástroj definovaný čl. 36 obecného nařízení 3 pro aplikaci integrovaného přístupu zahrnující investice z ESF, EFRR nebo Fondu soudržnosti v rámci více než jedné prioritní osy jednoho nebo více operačních programů. Lze je doplnit investicemi z EZFRV a ENRF. Je určen pro realizaci integrovaných strategií / strategií ITI na předem vymezeném a zdůvodněném území. 1 Definice dle Metodického pokynu pro využití integrovaných územních investic. MMR, 2014, s. 9 2 Nařízení EP a Rady č. 1303/2013 z o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/ dtto

7 7 Komunitně vedený místní rozvoj (KVMR) Řešení potřeb na místní úrovni využívající vysokou míru začlenění a partnerství veřejného, soukromého a neziskového sektoru. Problémy území definuje zdola nahoru. Je koncipován a prováděn Místní akční skupinou. Program (operační program / regionální operační program / integrovaný regionální operační program / program rozvoje venkova / program přeshraniční spolupráce) Strategický dokument zaměřený sektorově nebo územně, v němž jsou popsány prioritní osy, investiční priority a tematické cíle, dle nichž budou čerpány prostředky EFRR, ESF, FS, EZFRV a ENRF v programovém období Vychází z Dohody o partnerství a strategií EU. Jde o dokument schvalovaný Evropskou komisí a závazný pro příslušný řídicí orgán. Řídicí orgán Vždy jen jeden orgán odpovědný vůči Evropské komisi za řízení a provádění operačního programu účelně, efektivně a hospodárně v souladu se zásadami finančního řízení dle příslušné legislativy EU (zejména čl. 125 obecného nařízení a čl. 66 nařízení o EZFRV, ale také dle finančních pravidel). Může jít o veřejný či soukromý subjekt s celostátní, regionální nebo místní působností. Zprostředkující subjekt Veřejný nebo soukromý subjekt, za jehož činnost odpovídá řídicí orgán nebo který z pověření řídicího orgánu plní povinnosti vůči příjemcům provádějícím projekty.

8 8 Stručné shrnutí Integrované územní investice (ITI) jsou v legislativě EU pro roky zcela novým konceptem. Nástroj Evropskou komisí původně plánovaný zejména pro rozvoj měst, se v průběhu vyjednávání legislativy Evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů pro roky stal širší platformou pro realizaci integrovaných strategií všech území, která mají něco společného od horských oblastí, přes regiony a území s určitými specifiky, až po města a jejich funkční zázemí. Tato studie se specificky zabývá integrovanými územními investicemi ve městech a jejich funkčních zázemích. Zkoumá jak legislativní rámec, který pro něj vytvořily evropské instituce, tak způsoby jeho využití ve třech zemích na Slovensku, v Polsku a Nizozemsku, a ve třech vybraných městech těchto zemí v Bratislavě, Varšavě a Rotterdamu. Získané informace jsou porovnány s řešením integrovaných územních investic v České republice. Vůbec poprvé se v unijní legislativě pro Evropské strukturální a investiční fondy vytvořil nástroj specificky cílený na větší města. Jeho výhodou je oddělená alokace pro města, možnost křížového financování z různých ESI fondů, podpora spolupráce mezi městem a obcemi ve funkčním zázemí města a s ostatními partnery v území, kteří mohou mít podíl na projektech strategií ITI, zvýšení efektivity investic evropských fondů díky integrovanému přístupu a v neposlední řadě posílení vlivu samospráv na rozsah a způsob investování evropských peněz. Členské státy mohou, ale nemusí tento nástroj využít. Pokud tak učiní, musí na něj vyčlenit legislativou daný minimální objem prostředků ve výši 5 % alokace členského státu z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), musí požadovat vytvoření integrované strategie a musí specifikovat, kde se budou strategie ITI aplikovat (ve městě, resp. jeho okolí). Legislativa EU dává městům a státům volnou ruku v tom, jak ITI užívat jak je koncipovat, jakou organizační a implementační strukturu pro ně vytvořit a kterým městům je svěřit. Specifikuje pouze minimum povinností, které musejí města mít. Musejí se stát zprostředkujícím subjektem s povinností v oblasti výběru projektů zařazených do strategie ITI. Tato povinnost se však zdá být největším oříškem, co se týče reálného objemu aktivit, které města mají, mohou nebo chtějí vykonávat. Ve sledovaných zemích panuje do určité míry tenze mezi státními institucemi odpovědnými za realizaci ESI fondů, regiony a samotnými městy. Diskuze se vedou nad objemem alokace, tematickým vymezením strategií ITI i nad tím, co jsou minimální povinnosti zprostředkujícího subjektu. Postoj Komise k roli měst jako částečných zprostředkujících subjektů, tj. zprostředkujících subjektů, které mají certifikaci na určité typy operací, také není zcela jasný. Zatím se zdá, že u menšího objemu povinností nebudou města muset prokazovat svou kapacitu ve smyslu finančního nařízení a administrativních, finančních a auditních požadavků. Budou se však muset minimálně nechat certifikovat pro specifické kroky výběru projektů do strategie ITI, dle čl. 123 obecného nařízení k ESIF. Pro využití integrovaných územních investic musí město vytvořit integrovanou strategii, nebo také strategii ITI. Tento dokument vymezí cíle, integrované směry rozvoje specifikovaného území a principy spolupráce v území jak s okolními obcemi, pokud strategie pokrývá i funkční zázemí města,

9 9 tak s dalšími potenciálními partnery. Také musí definovat hlavní aktivity a závazky vyplývající z analýz překážek a potenciálu území pro budoucí rozvoj. Strategii ITI musí vytvořit všechna města využívající tento nástroj, i když obsah a forma je na členských státech. K srpnu roku 2014 mají již všechny sledované státy uzavřené Dohody o partnerství s Evropskou komisí, i když jejich dostupnost je pouze v jazyce příslušného státu. Každý ze států má také určený gesční operační program, kam budou integrované strategie měst spadat. V Česku a na Slovensku to jsou integrované regionální operační programy, v Nizozemsku a Polsku regionální operační programy. V Nizozemsku daný regionální operační program pokrývá čtyři provincie, v Polsku spravuje každé vojvodství jeden regionální operační program. V každém státě se detaily tvorby strategie ITI liší dle národních specifik regionálního rozvoje, a nejinak tomu je i ve sledovaných zemích. Společné mají požadavky na analytickou část, resp. existenci podkladových strategií zdůvodňující vybraný typ priorit, definované území, stanovení orgánů odpovědných za realizaci strategie, popis implementace a finanční plán. Liší se v míře detailu u místních specifik požadovaných členským státem (např. způsob výběru projektů do strategie ITI), způsobem implementace atp. Další podmínkou pro realizaci strategie ITI je vymezení území, pro které bude strategie platit. Legislativa EU v této souvislosti hovoří o tzv. funkčním zázemí měst v případě, že město nechce investovat pouze ve svém katastrálním obvodu a hodlá zahrnout také okolní obce, na něž budou mít investice prostřednictvím ITI vliv. Stanovení funkčního zázemí je čistě individuální. Jedná se přibližně o oblast vymezenou dopravní dostupností a dopravní infrastrukturou, spádovostí poskytovaných služeb (vzdělávacích, zdravotních, kulturních atp.) a dostupností jiné infrastruktury využívané společně na definovaném území (např. odpadová infrastruktura, infrastruktura cestovního ruchu atp.). V Nizozemsku, kde se navazuje na čerpání z předchozího programového období, si čtyři města, jež budou strategie ITI realizovat, stanovila oblast pro čerpání ESI fondů pouze v rámci vlastních katastrálních obvodů. Vyhnula se nutnosti vytvářet formalizovaná partnerství s okolními obcemi a využívají menší objem prostředků, který mají k dispozici, na zacílení a koncentraci do specifických oblastí / sektorů. V Polsku vedla vláda s vojvodstvími diskuzi již dlouho před tím, než vznikl v červenci 2013 dokument, kterým vláda specifikovala principy pro vznik ITI a vymezení funkčních zázemí měst. Města tak měla relativně dlouhou dobu na sžívání se s novým konceptem, na přípravu integrovaných strategií i na diskuzi s partnerskými obcemi. V současnosti se práce dokončují. Území vymezené vládou v principech a v dřívějších koncepcích rozvoje Polska využívají města jako referenční a příliš se od něj neodchylují. Počátek realizace strategií ITI se v Polsku předpokládá v lednu Největší vliv na způsob, jak budou integrované územní investice ITI ve městech prováděny a jakým objemem prostředků budou podpořeny, měla česká města. Dokazuje to míra alokace těmto městům vyčleněná v Dohodě o partnerství a rozsah jiných územních přístupů spolu s alokací zdrojů, které chce Česko v letech realizovat. Vymezení území, kam města chtějí investicemi prostřednictvím strategií ITI dosáhnout, je víceméně v kompetenci příslušných měst. Vysoká míra

10 10 autonomie českých měst je pravděpodobně dána vlivem zastřešující organizace samospráv, Svazu měst a obcí České republiky, který dlouhodobě podporuje právo měst a obcí více rozhodovat o zacílení ESI fondů na vlastním území. Velký vliv na podobu regionálního operačního programu však mají také města s ITI v Nizozemsku, i díky tomu, že město Rotterdam je řídicím orgánem programu Západ II pro roky a s Evropskou komisí jej vyjednává. Slovensko se snažilo zajistit kontinuitu podpory krajů z let i v období let Vznikly proto ITI nejen pro všechna krajská města a jejich funkční zázemí, ale i pro všechny kraje. Městské ITI jsou jakousi podmnožinou krajských Regionálních integrovaných územních strategií. Ze srovnávaných nových členských zemí se však slovenským městům dostává na jejich osm integrovaných strategií nejmenší objem prostředků šestapůlkrát menší než v České republice, která má sedm ITI. Menší alokaci má už jen Nizozemsko, které má celkem jen čtyři strategie ITI a jeho celková alokace ESI fondů je ve srovnání se Slovenskem téměř desetkrát nižší. Na druhé straně se ale v Bratislavském samosprávném kraji bude investovat nejvíce peněz na osobu prostřednictvím regionální strategie ITI. Pro zprostředkování ESI fondů v území budou Slovensko, Polsko i Česko vytvářet nové instituce formalizovaná partnerství. Na Slovensku vláda usiluje o vznik subjektu rozhodujícího o projektech na úrovni krajů a krajských měst společně. Města by však spíše preferovala oddělené orgány. V Polsku si vojvodství mohou vybrat, jakou právní formu partnerství zvolí. Může zde vzniknout jeden ze čtyř možných svazků / asociací, které polská legislativa umožňuje. Bude zahrnovat všechny obce území definovaného jako funkční zázemí města, které vyjádřily zájem na strategii ITI participovat, s jádrovým městem ve středu tohoto svazku a s podílem všech zúčastněných obcí na rozhodování o strategii ITI. V Česku vzniknou Národní stálá konference a Regionální stálé konference, které budou zajišťovat koordinaci intervencí, které se budou realizovat nejen prostřednictvím ITI, ale i jiných územních subvencí definovaných za tímto účelem v Dohodě o partnerství. Nizozemská města měla výhodu z let , protože Rotterdam už je řídicím orgánem programu Západ a bude jím i v období let Oproti tomu jedna z provincií regionu NUTS II Západ Flevoland bude jen zprostředkujícím subjektem pro individuální projekty směřující do regionu Západní Nizozemsko; ostatní tři provincie budou vystupovat pouze v roli příjemců podpory. Ostatní města velké čtyřky Amsterdam, Utrecht a Den Haag (G4) budou pro projekty vlastních strategií ITI zprostředkujícími subjekty. Míra spolufinancování projektů zařazených do strategií ITI se liší dle typu regionu, ve kterém město a jeho funkční zázemí leží. Ve všech státech se počítá s maximální mírou spolufinancování, jak ji dovoluje legislativa EU. V případě více rozvinutého regionu Bratislavy půjde na projekty 50 % z ESI fondů, 45 % z národního rozpočtu a jen pět procent bude na vrub participujících měst a okolních obcí. Naopak v Nizozemsku, kde všechna ITI spadají do více rozvinutých regionů, získají města 50 % spolufinancování EU a zbytek budou muset hradit z vlastních rozpočtů. V jejich případě se nepočítá s národním příspěvkem.

11 11 Tematicky se nejvíce při zemi drželo Nizozemsko. Zde však je prozaický důvod nízká celková alokace pro tuto zemi. Existuje zde však celkem jasná a strategiemi podložená představa o tom, co za peníze "koupit". Za tímto účelem se kombinují zdroje národní, evropské a městské. Integrované územní investice ve čtyřech největších městech, cílené pouze v rámci katastrálních obvodů, se soustředí buď na vybraný sektor, nebo na specifické teritorium. V Rotterdamu se bude investovat do upadající oblasti bývalého přístavu Rotterdam Jih, protože město chce zdroje více koncentrovat, aby investice byly viditelnější. Relativně omezený výběr témat pro strategii ITI mají také slovenská města. Jsou vázána prioritními osami Integrovaného operačního programu a v ostatních operačních programech budou mít projekty ITI jen bodové zvýhodnění. Polsko a Česko i díky vysoké alokaci na ITI naopak volí nejširší přístup možnost čerpat nejen z programů garantujících ITI, ale i ze sektorových národních programů a ze všech fondů ESIF, kromě Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu.

12 12 1 Úvod O cílené podpoře měst a jejich metropolí, funkčních zázemí či aglomerací se v EU hovoří již dlouhá léta a politiky EU se tomuto trendu přizpůsobují. Jak uvádí Mátl, Srnová a Štegmannová v Analýze potřeb měst po roce 2013 z hlediska budoucí kohezní politiky, ve prospěch velkých měst (se) územní koncentrace zvyšuje, roste koncentrace jejich funkcí a význam kvartérních aktivit. Roste velikost i význam hierarchie metropolitních areálů. Města se stávají atraktivními lokalitami, neboť přinášejí nejen větší pracovní nabídku, ale i širší možnosti vzdělávání, výzkumu, finančních, manažerských i obchodních služeb. Jednotlivé subjekty mají také možnost využít specializované sociální a zdravotní služby. Města jsou tak v současnosti považována za základní stavební prvky prosperity. 4 Více než polovina populace světa žije v městských územích 5. To a výše uvedené vyžaduje specifický přístup k městům, jejich investicím a rozvoji. Zaměření na města a posílení jejich významu v politice soudržnosti Evropské unie je proto jen logickým vyústěním výše popsaných trendů, ale také mezivládní podpory městům v rámci Evropské unie 6. Nedávná (a stále ne zcela vyřešená) finanční a hospodářská krize jen posílila potřebu najít způsob, jak využít potenciál metropolitních oblastí a propojení měst se svým okolím. To se odráží v přístupu mezinárodních institucí k hodnocení, co vlastně města jsou a jak je definovat 7, v možnostech vzájemného srovnání měst mezi sebou 8 v neposlední řadě v hledání cílených nástrojů na jejich podporu. Evropská komise reagovala na vývoj, kdy politiky mají reflektovat realitu toho, kde lidé skutečně žijí 9, navržením specifického nástroje na podporu městských území, tzv. integrovaných územních investic (ITI) v implementačním systému nových Evropských strukturálních a investičních fondů pro roky Důvodem byla dlouho propagovaná snaha zacílit investice na větší, viditelnější akce s většími dopady (tzv. koncentrace zdrojů), posilující role měst a vysoká poptávka po integraci a propojení různých fondů EU v území. Spolu se zavedením územní dimenze do evropských politik reformou Lisabonské smlouvy vznikl předpoklad pro to, aby se o městech začalo uvažovat holisticky s důrazem na reálné a smysluplné výsledky zlepšující život obyvatel. a 2 Cíl studie V době, kdy vznikala tato studie, byla již schválena základní legislativa k čerpání a implementaci Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF), tj. obecné nařízení a specifická nařízení k jednotlivým fondům 10. Pro vznik a uchopení nového nástroje této legislativy na podporu městských území integrovaných územních investic (ITI) však Evropská komise dosud nevydala metodiku cílenou na města, aby lépe objasnila principy a základní pravidla tvorby ITI. Teprve v lednu SMO ČR, 2010, s OECD, 2012, viz 6 Detailní shrnutí mezivládní dimenze evropské městské agendy je např. v Analýze potřeb měst po roce 2013 z hlediska budoucí kohezní politiky (SMOČR, 2010) v Příloze 2, str Např. OECD, Např. Urban Audit, Eurostat. 9 dtto 10 Nařízení k ESIF byla schválena v prosinci 2013 a jsou dostupná v českém jazyce pod tímto odkazem:

13 13 vydala Evropská komise tzv. fichi 11, tedy pracovní dokument k ITI, který se však nezabývá obsahem ITI ani vymezením funkčních území a spíše vyjasňuje největší právní nejasnosti ITI v evropské legislativě a poskytuje základní návod členským státům, jak ITI uchopit. Vezmeme-li v úvahu, že od ledna 2014 začalo nové programovací období fondů , byla legislativa Evropské unie k ESI fondům schválena relativně pozdě (v prosinci 2013). To sebou nese zpoždění jak v přípravách Dohod o partnerství členských států s Evropskou komisí, v jejich schvalování, tak v přípravách a schvalování operačních programů. V neposlední řadě legislativní časová tíseň nepřispívá ani k včasnému, a zejména kvalitnímu zpracování strategií ITI městy, pokud se členský stát rozhodne je využít. Cílem této studie je proto v době, kdy integrované územní investice a strategie na podporu měst vznikají a zároveň vládne metodická nejistota na evropské i národní úrovni, poskytnout českým městům detailnější vhled do toho, jak integrované územní investice chápe unijní legislativa a Evropská komise. Na příkladu využití ITI ve třech členských zemích Evropské unie na Slovensku, v Polsku a v Nizozemsku chce ukázat, jak si při naplňování principů ITI metodicky vedou členské státy a města mimo hranice České republiky. Snahou bylo popsat a vysvětlit nejen to, jak ITI uchopily uvedené tři státy a v nich vybraná města, ale také jaké požadavky státní správa na města klade a kterým směrem se implementace bude ubírat. To pak může posloužit jako příklad, jak koncipovat strategie ITI v České republice. Popis obecného přístupu každé ze zemí k ITI je doplněn o případovou studii vždy jednoho konkrétního města se strategií ITI ze jmenovaných zemí (Bratislava, Varšava a Rotterdam). Získané údaje jsou následně srovnány s tím, jak si v úzkém výběru zemí vede Česká republika. Studii připravil Svaz měst a obcí ČR na základě zadání Ministerstva pro místní rozvoj ČR a jako součást projektu HorizontIS Horizontální podpora nositelů integrovaných nástrojů ITI a IPRÚ pro realizaci integrovaných strategií v programovém období CZ.1.08/3.2.00/ Metodologie Studie byla realizována od června do srpna 2014 a byl pro ni využit flexibilní výzkumný design. Použity byly jak kvantitativní, tak pružné kvalitativní metody výzkumu. Metody zahrnovaly revizi dostupné literatury a evropských dokumentů a polostrukturované rozhovory, které byly hlavním zdrojem detailních informací o stavu příprav integrovaných strategií měst ve vybraných zemích a městech. Studie vzniká v době, kdy o ITI jiných zemí dosud neexistují komplexnější informace. Proto bylo nejprve stanoveno, jaké jsou v souvislosti se strategiemi ITI oblasti zájmu a které země budou sledovány. Přestože původní návrh projektu HorizontIS počítal se zkoumáním Polska, Nizozemska a Finska, ukázalo se při bližším zkoumání, že pro česká města bude vhodnější srovnání s alespoň dvěma novými členskými zeměmi, tj. zeměmi, které přistoupily k EU v roce 2004 a později. Důvodem je jak 11 Draft Guidance Fiche for Desk Officers Integrated Territorial Investments, version 3. EK , dostupné na [cit ]

14 14 objem alokace, který je novým členským zpřístupněn a podobá se alespoň rámcově objemu alokace evropských fondů v České republice (minimálně se přibližuje, co se týče alokace per capita), tak podobná sociální, ekonomická, historická a územní zkušenost, resp. mentální vnímání regionálního rozvoje a rozvoje samospráv jak obecně, tak specificky u měst. Proto se jako vhodnější ukázalo zaměřit se místo Finska na Slovensko. U oblasti zájmu se pozornost soustředila na rámcový popis rozdělení kompetencí ve sledovaných zemích mezi místními a krajskými samosprávami a státem, na způsob řízení a podpory regionálního rozvoje, na dohody o partnerství, příp. další národní dokumenty, pokud byly k dispozici, a v neposlední řadě na samotné integrované strategie a způsob jejich implementace. Analýza literatury se věnovala zejména vyhledání informací o fungování místních a regionálních samospráv ve vybraných zemích a způsobu provádění regionální politiky v těchto zemích (strategické dokumenty, včetně způsobu vymezení území pro nástroj ITI). Dále se detailně zabývala evropskými legislativními a nelegislativními dokumenty, které blíže specifikují představy Evropské komise o podobě ITI. Zkoumány byly dostupné informace z nařízení k ESI fondům, z již zveřejněných Dohod o partnerství, operačních programů a dokumentů Evropské komise. Pro průzkum literatury byly definovány následující pojmy funkční zázemí měst a integrovaná strategie. V druhé řadě se jako relevantní pro tuto studii jevily finanční alokace na členský stát a na strategie ITI, organizační způsob implementace ITI a jejich tematický obsah, v souladu s tím, jak lze zkoumat aplikaci politiky soudržnosti v členských zemích EU 12. V prostředí, které je informačně značně poddimenzované, se však očekávalo, že nejvíce informací se podaří získat za pomoci polostrukturovaných rozhovorů. Ty byly vedeny se specializovanými úředníky v každé ze sledovaných zemí, kteří se věnují regionální politice se zaměřením na integrované strategie měst, a to na dvou úrovních. Jednak byli osloveni zástupci gesčně příslušných ministerstev na Slovensku, v Polsku a Nizozemsku, která vyjednávají buď dohodu o partnerství, nebo příslušný operační program, do kterého ITI spadají. V druhé řadě byli identifikováni příslušní úředníci ve městech, která jsou v této studii vedena jako případová studie, a těm byly buď osobně, nebo korespondenčně položeny předem specifikované otázky. Souhrn otázek a odpovědí za jednotlivé země je součástí Příloha II. V následující Tabulka 1 je uveden seznam osob, které se zúčastnily polostrukturovaných rozhovorů, jejich pozice v organizaci, kterou zastupují, a způsob vedení výzkumu zda na otázky odpovídali osobně, protože osobní setkání bylo možné, nebo zda odpověděli na otázky písemně. Rozhovory s úředníky z jednotlivých zemí byly doplněny o rozhovor se dvěma zástupci Evropské komise. Jejich vklad do diskuze pomohl lépe objasnit principy strategií ITI a jejich vnímání legislativním orgánem. 12 PŮČEK, Milan; OCHRANA, František. Chytrá veřejná správa. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, Národní orgán pro koordinaci, 2009, 200 s. S. 23.

15 15 Tabulka 1 Seznam respondentů polostrukturovaných rozhovorů Země Jméno Funkce Typ odpovědí na otázky Slovensko Katarína Kukučková Tomková 3. tajemnice regionální politika EU a koordinace strukturálních fondů Slovensko Richard Brooš 3. tajemník regionální politika EU a koordinace strukturálních fondů Slovensko Eva Ryder poradkyně primátora hl. města Bratislavy Polsko Joanna Held rada, Stálé zastoupení Polska při EU, sekce regionální a kohezní politiky Polsko Monika Kordek koordinátorka ITI v hl. městě Varšavě Nizozemsko Marijke Koning rada, Ministerstvo sociálních věcí, odpovědná za přípravu Operačního programu Evropský sociální fond Nizozemsko Hans Verdonk zástupce pro EU Město Rotterdam osobní rozhovor osobní rozhovor písemné odpovědi na zaslané otázky osobní rozhovor písemné odpovědi na zaslané otázky písemné odpovědi na zaslané otázky osobní rozhovor Evropská komise Martijn De Bruijn analytik politik osobní rozhovor Evropská komise Marton Matko analytik politik osobní rozhovor Závěrečné srovnání všech zemí včetně České republiky kombinovalo dostupná kvantitativní data Evropské komise, Českého statistického úřadu (ČSÚ), jiných statistických úřadů ve sledovaných zemích, Eurostatu, databáze Organizace pro hospodářský rozvoj a spolupráci (OECD) a data získaná z polostrukturovaných rozhovorů přímo od zástupců států a měst. Co se týče určení výše alokací pro jednotlivé členské státy, ať už jde o celkovou výši alokace nebo alokaci na fond, byla využita data veřejně dostupná na stránkách Evropské komise 13, aby byl zajištěn jednotný přístup ke všem zemím. V některých případech se tento údaj může lišit od údajů dodaných v rámci polostrukturovaných rozhovorů. Důvodem je, že Evropská komise zveřejnila výši alokace na členský stát po odpočtu všech transferů a rezerv. U alokace na jednotlivé programy a u dalších údajů byla využita v první řadě dostupná data z dohod o partnerství; pokud ta nebyla k dispozici, byla využita data z polostrukturovaných rozhovorů. Jejich relevance je však nejméně jistá, protože odpovědi respondentů vycházely z průběžných příprav operačních programů a strategií ITI a mohly se v čase ještě měnit. Nejnáročnější kvantitativní úkol byl u stanovení počtu obyvatel na území vymezených integrovaných strategií, který byl využit v závěrečném srovnání stavu v jednotlivých zemích a městech. Jedná se o vnitrostátní údaj závislý na metodologii vymezení funkčních zázemí měst daného státu nebo města. Pro určení počtu obyvatel bylo proto využito několik přístupů závislých na dostupnosti dat. Tam, kde údaje existovaly, byly použity z polostrukturovaných rozhovorů se zástupci ministerstev a měst, 13 Viz

16 16 protože byly nejaktuálnější z hlediska reálného prostoru funkčních zázemí měst. Pokud nebyl údaj k dispozici přímo od měst nebo reprezentantů dotazovaných ministerstev, byla pro funkční zázemí měst použita data o počtu obyvatel metropole dle statistik OECD (města a jejich metropole) 14. V případě, že město nevyužívalo pro strategii ITI funkční zázemí, ale investovalo jen na svém katastrálním území (Nizozemsko), byla použita data o počtu obyvatel města dle statistik Urban Audit Eurostatu Viz OECD Metropolitan Explorer: 15 Viz data Urban Audit:

17 17 4 Územní podpora prostřednictvím integrovaných územních investic v pojetí Evropské komise a v nařízeních k Evropským strukturálním a investičním fondům Evropská komise začala pro léta používat diferencovaný přístup k rozvoji území, tzv. novou geografii 16. Základem je využít potenciál určitého území a zaměřit se na řešení jeho potřeb. Podle tohoto přístupu by funkční území mohlo být vymezeno např. jako metropolitní oblast, oblast s podobnými strukturálními problémy nezaměstnanosti, území dopravních koridorů, centrum a jeho okolí zajišťující dostupnost služeb, území spojené povodím řek, území spojené horskými masivy, pobřežní oblasti, sítě menších a středních měst atp. Funkční území se tak nespojuje pouze s rozvojem městského prostoru, ale také s podporou vazeb město venkov, čistě venkovských území nebo území se specifickými potřebami danými geografickými vstupy. Novinkou pro Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) je požadavek Evropské komise v období koncentrovat zdroje, což má vést k většímu hospodářskému růstu států. Zdroje se mají soustředit na specifické, tzv. tematické oblasti a/nebo na vymezená území. Protože propojení mezi městy a jejich okolím ovlivňuje hospodářský růst státu a kvalitu života 17, nabízí se samo o sobě soustředit zdroje do městských území na specifické potřeby v oblasti energetiky, životního prostředí, informačních technologií, vzdělávání, vědy a výzkumu či podpory podnikání. Jak již bylo uvedeno výše, geografický přístup založený na katastrálním území sídel nevyhovuje moderním potřebám sídel. Proto se funkční území / zázemí stalo základem tzv. Integrovaných územních investic (ITI). ITI jsou nařízeními Evropské komise, Rady a Evropského parlamentu vymezené jako nástroje politiky soudržnosti na podporu rozvoje území, městských sídel a jejich okolí. Evropská komise je definuje jako mechanismus umožňující implementaci územní strategie integrovaným způsobem se současným využitím fondů z alespoň dvou různých prioritních os jednoho nebo více programů 18. Funkční území měst jsou často většínež jejich katastrální území, žije na nich tedy i větší počet obyvatel. Například dle klasifikace OECD žije na funkčním území Prahy 1,83 mil. obyvatel, Brna 639 tis. a Ostravy 564 tis. obyvatel 1. Na jejich katastrálních územích však žije dle statistiky ČSÚ 1,25 mil. obyvatel, resp. 378,3 tis. a 297,4 tis. Nařízení Evropského parlamentu a Rady se integrovaným územním investicím věnují v obecném nařízení, ve specifických nařízeních k Evropskému fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a k Evropskému sociálnímu fondu (ESF) a také v nařízení k Evropské územní spolupráci. 16 Např. OECD. Definition of Functional Urban Areas (FUA) for the OECD metropolitan database. OECD Publishing, Dostupné z: 17 OECD. Redefining Urban. A new way to measure metropolitan areas. Paris: OECD Publishing, 2012.S. 1. Dostupné z: 18 Evropská komise. Draft Guidance Fiche for Desk Officers - Integrated Territorial Investments. Version 3, Dostupné z:

18 18 Obecné nařízení 19 v čl. 36 specifikuje ITI takto: Integrované územní investice 1. V případě, že strategie rozvoje měst nebo jiná územní strategie nebo územní pakt uvedený v čl. 12 odst. 1 nařízení o ESF vyžaduje integrovaný přístup zahrnující investice z ESF, EFRR nebo Fondu soudržnosti v rámci více než jedné prioritní osy jednoho nebo více operačních programů, lze opatření provádět jako integrovanou územní investici. Opatření prováděná jako integrované územní investice lze doplnit finanční podporou z EZFRV nebo ENRF. 2. V případě, že je integrovaná územní investice podporována z ESF, EFRR nebo Fondu soudržnosti, příslušný operační program či programy obsahují popis způsobu použití nástroje pro integrované územní investice a orientačního finančního přídělu z každé prioritní osy v souladu s pravidly pro daný fond. Je-li integrovaná územní investice doplněna finanční podporou z EZFRV nebo ENRF, orientační finanční příděl a související opatření jsou stanovena v příslušném programu či programech v souladu s pravidly pro daný fond. 3. Členský stát nebo řídicí orgán může určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů, včetně místních orgánů, subjektů regionálního rozvoje nebo nevládních organizací, k výkonu řízení a provádění integrovaných územních investic v souladu s pravidly pro daný fond. 4. Členský stát nebo příslušné řídicí orgány zajistí, aby monitorovací systém pro program či programy umožňoval určení operací a výstupů prioritní osy nebo priority Unie přispívajících k integrované územní investici. Článek 7 nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj 20 následovně: upravuje udržitelný městský rozvoj Udržitelný rozvoj měst 1. EFRR podporuje v rámci operačních programů udržitelný rozvoj měst prostřednictvím strategií, které stanoví integrovaná opatření k řešení hospodářských, environmentálních, klimatických, demografických a sociálních problémů, s nimiž se městské oblasti potýkají, s ohledem na potřebu podporovat vazby mezi městy a venkovem. 2. Udržitelný rozvoj měst se uskutečňuje prostřednictvím integrovaných územních investic podle článku 36 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo prostřednictvím zvláštního operačního programu, nebo prostřednictvím zvláštní prioritní osy podle čl. 96 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nařízení (EU) č. 1303/ Každý členský stát s ohledem na svou konkrétní územní situaci vypracuje v rámci své dohody o partnerství zásady pro výběr městských oblastí, v nichž mají být realizována integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, a orientační příděl podpory na uvedená opatření na vnitrostátní úrovni. 4. Nejméně 5 % z prostředků EFRR přidělovaných na vnitrostátní úrovni v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost se přidělí na integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, přičemž města, subregionální nebo místní orgány odpovědné za provádění udržitelných městských strategií (dále jen městské orgány ) odpovídají za úkoly týkající se přinejmenším výběru operací v souladu s čl. 123 odst. 6 nařízení (EU) č. 1303/2013, popřípadě v souladu s čl. 123 odst. 7 uvedeného nařízení. Orientační částka pro účely odstavce 2 tohoto článku se stanoví v daném operačním programu nebo programech. 5. Řídicí orgán určí po konzultaci s městským orgánem rozsah úkolů, jež mají provádět městské orgány, týkajících se řízení integrovaných opatření pro udržitelný rozvoj měst. Řídicí orgán musí své rozhodnutí formálně písemně zaznamenat. Řídicí orgán si může ponechat právo provést před schválením závěrečné ověření způsobilosti operací. 19 Nařízení EP a Rady č. 1303/2013 z o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/ Nařízení EP a Rady č. 1301/2013 z o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006

19 19 V nařízení k Evropské územní spolupráci 21 financované z EFRR se v čl. 11 o ITI také hovoří: Pokud jde o programy spolupráce, zprostředkujícím subjektem pověřeným řízením a prováděním integrovaných územních investic uvedených v čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013 je buď právní subjekt zřízený podle právních předpisů jedné ze zúčastněných zemí, pokud je tvořen orgány veřejné správy nebo subjekty z alespoň dvou zúčastněných zemí, nebo ESÚS. Text obecného nařízení a nařízení k EFRR k ITI doplňuje ještě článek 12 nařízení k Evropskému sociálnímu fondu 22 : 2. Coby doplněk intervencí EFRR podle článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 může ESF podporovat udržitelný rozvoj měst prostřednictvím strategií vymezujících integrované činnosti pro řešení ekonomických a sociálních problémů, které postihují městská prostředí, a problémů souvisejících s životním prostředím, které určily členské státy na základě zásad stanovených v příslušných dohodách o partnerství. Integrované územní investice lze tedy chápat jako dobrovolný nástroj k implementaci územního rozvoje, který členský stát může, ale nemusí využít, který musí být založen na integrované strategii, může zahrnovat v podstatě jakékoli předem logicky definované vnitrostátní území, může mít přeshraniční charakter a může zahrnovat jakoukoli formu jiné unijní podpory (včetně Komunitně vedeného místního rozvoje, se zahrnutím podpory z Finančních nástrojů či s využitím jiných nástrojů, např. dotovaných půjček). Ze statistického hlediska může ITI pokrýt území méně rozvinutých či více rozvinutých regionů, resp. regionů přechodových. ITI musí být také financován nejméně ze dvou prioritních os jednoho nebo více operačních programů. Není tedy možné financování jen jako jednotlivá operace nebo z jedné priority jednoho programu. Z výše uvedeného je patrné, že nemusí jít primárně o území měst, na nichž se Integrované územní investice budou realizovat. Evropská komise hovoří o ITI v souvislosti s jakýmkoli geografickým územím, které má společné specifické výzvy a potřeby a které má vypracovanou územní strategii. Může jít o region, o funkční zázemí, městské či dokonce venkovské území, sousedství několika obcí apod. 23 V praxi to vede k existenci několika typů ITI např. těch, které jsou zaměřeny na městský rozvoj zahrnující i městské metropole nebo funkční oblasti okolo měst, nebo těch, jež jsou chápány jako nástroj pro integraci fondů EFRR, ESF a FS, popř. EZFRR a ENRF na širším území regionů nebo krajů, jejichž podmnožinou mohou, ale nemusí být ITI měst. Vícekolejnost ITI potvrzuje i implementace ITI na Slovensku. Kraje zde vytvářejí Regionální integrované územní strategie (RIUS), zatímco města tvoří ITI jako strategii udržitelného rozvoje měst, tj. podmnožinu RIUS. Správnost tohoto postupu potvrdila Evropská komise schválením Dohody o partnerství Slovenska. V ITI se také mohou spojit prostředky z EFRR, ESF a FS, doplněné potenciálně o zdroje EZFRR a ENRF. Mělo by tím dojít k větší koordinaci projektů na specifikovaných územích. Pokud již v současnosti 21 Nařízení EP a Rady č. 1299/2013 z o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce 22 Nařízení EP a Rady č. 1304/2013 z o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/ Evropská komise. Draft Guidance Fiche for Desk Officers - Integrated Territorial Investments. Version 3, S. 3. Dostupné z:

20 20 integrovaná územní strategie existuje, mohou být ESI fondy doplňkem národních, krajských nebo místních zdrojů, z nichž se tato strategie již hradí. Nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj dále specifikuje udržitelný městský rozvoj, který může být také realizován prostřednictvím integrované územní investice. U tohoto typu ITI platí stejná pravidla uvedená výše, tj. specifikace území a vytvoření integrované strategie, a navíc musí členský stát alokovat zdroje ve výši 5 % EFRR a delegovat pravomoci na města minimálně ve formě participace na výběru projektů do strategie ITI. 4.1 Proč ve městech investovat prostřednictvím integrovaných územních investic? Základem Integrovaných územních investic je slovo integrovaný. Cílem je spojit spojitelné jak území s podobnými problémy nebo výzvami, tak různé investice, ať už z fondů Evropské unie, tak z vlastních zdrojů měst, obcí a státu. Tyto spojené investice pak mohou přispívat k cílům příslušných korespondujících investičních priorit a k cílům příslušné územní strategie. První otázkou při tvorbě ITI tedy není CO, ale PROČ, resp. K ČEMU. Synergie investic by měla vést k lepším výsledkům jak ve městech, tak celkově, co se týče výstupů a výsledků politiky soudržnosti za jednotlivé členské země. Nutnost delegovat alespoň minimální pravomoci na města by mohla přinést větší odpovědnost měst za výběr projektů a za realizaci ITI a lepší zajištění vlastnictví strategie primátory, starosty, radními a zastupiteli. Přidanou hodnotou ITI, kterou všichni potenciální realizátoři kvitují, je předvídatelnost investic a jejich jistota. Hodnocení územního přístupu prostřednictvím ITI ze strany Evropské komise Při hodnocení Partnerských dohod bude Evropská komise v souvislosti s Integrovanými územními investicemi příslušnému koordinátorovi vyjednávání, v případě Česka Ministerstvu pro místní rozvoj, klást následující otázky: - Jaké typy území vaše ITI pokrývá? - Proč jste si v konkrétním případě vybrali investice prostřednictvím ITI? Jaká je intervenční logika výběru vašeho ITI? - Jaké je propojení mezi problémy, kterým vaše země čelí na základě vámi definované analýzy, a mezi nabízeným řešením, tj. ITI? - Máte-li technicky zajištěnou realizaci ITI, jaký je obsah ITI? - A naopak, pokud existuje dobrá teritoriální analýza, jejímž vyústěním by automaticky měla být existence ITI, proč jste nezvolili řešení prostřednictvím ITI? - Budou ITI významným implementačním mechanismem daného operačního programu? - Jaká je finanční alokace na vaše ITI? - Jaký způsobem budete vaše ITI řídit a koordinovat? Jaká bude role měst v řízení ITI? Samotné strategie ITI Komise posuzovat nebude (což zdroje z Evropské komise považují za slabé místo tvorby ITI), protože pro to není opora v nařízeních. Nicméně Evropská komise doporučuje, aby byly ITI Komisi předloženy jako součást intervenční logiky operačního programu, který ITI zahrnuje.

21 21 Nařízení stanovují, že na ITI mají být vyčleněny prostředky v operačním programu nebo v prioritní ose. Města a další nositelé ITI mohou připravit dlouhodobější projekty vyžadující delší časovou přípravu nebo nechat prostor pro nové nápady, aniž by bylo třeba se obávat, že na ně již evropské prostředky nezbudou. Na druhé straně i mezi strategiemi ITI může existovat konkurence a výběr. Dle Evropské komise může být alokace stanovena na úrovni prioritní osy nebo operačního programu, který ITI podporuje, nemusí být však indikativně rozdělena podle počtu strategií ITI. Mezi jednotlivými strategiemi pak může řídicí orgán vybírat na základě soutěže mezi předloženými strategiemi ITI 24. Dopředu neurčovat alokaci na jednotlivé strategie ITI má výhodu i v tom, že je pak možné flexibilně podpořit vznik dalších strategií, pokud by to bylo v budoucnu potřeba. Vedlejším produktem konceptu ITI je spolupráce subjektů v území. Může to znít jako klišé, ovšem díky ITI si mnohá města přestala konkurovat a stali se z nich partneři diskutující o dlouhodobých cílech a potřebách jejich teritoria. Také se díky strategiím ITI daří zapojit i další subjekty do rozhodování o veřejných investicích, protože jsou projednávány v partnerství s okolními obcemi, podnikateli, neziskovými organizacemi, univerzitami, sociálními partnery a dalšími potenciálními aktéry. 4.2 Města jako zprostředkující subjekty Jak již bylo uvedeno výše, podmínkou pro realizaci strategií ITI městy dle čl. 7 nařízení o EFRR je, aby města fungovala jako zprostředkující subjekty ve smyslu čl. 123, odst. 6, resp. 7 obecného nařízení 25. Při polostrukturovaných rozhovorech zástupci Evropské komise hovořili o tzv. proporčním zprostředkujícím subjektu, tj. o zprostředkujícím subjektu, který má certifikaci na určité typy operací. Řídicí orgán bude muset např. města certifikovat pro specifické kroky výběru projektů, které mají být součástí ITI. Bude také nutné zajistit předkládání zpráv (tzv. reporting) a dohled mezi řídicím orgánem a zprostředkujícím subjektem městem. Na druhé straně se nepočítá s tím, že by města jako zprostředkující subjekty musela projít procedurou formálního ustavení zprostředkujícího subjektu v souladu s čl. 124 obecného nařízení. Členské státy mají relativně volnost v tom, jakou formu procedury k ustavení měst jako zprostředkujících subjektů zvolí. Veškerá odpovědnost za správnost operací a jejich dohled vždy leží na řídicím orgánu 26. Úkol pro řídicí orgány i budoucí zprostředkující subjekty města je najít odpovídající míru rovnováhy u povinností vyplývajících z nutnosti poskytovat monitorovací data ze strategií ITI tak, aby z nich byl zřejmý jejich příspěvek k naplnění závazků operačního programu, prioritní osy a k prioritám EU. Je taktéž nutné zajistit auditní vstupy, které umožní oddělit a vykázat výdaje za každou jednotlivou prioritní osu operačního programu, která k realizaci ITI přispívá. Totéž platí pro naplnění indikátorů operačního programu a prioritní osy. 24 Dtto, s Nařízení EP a Rady č. 1303/2013 z o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/ Evropská komise. Draft Guidance Fiche for Desk Officers - Integrated Territorial Investments. Version 3, S. 9. Dostupné z:

22 22 Situaci ztěžuje i vícefondové financování strategií ITI. Pokud budou ITI financována z různých fondů, jejichž řídicí orgány se liší, musí mít město jako zprostředkující subjekt dohodu se všemi řídicími orgány příslušných OP. V praxi pak je nutné pohlídat, aby všechny řídicí orgány delegovaly na města stejný objem pravomocí a povinností a aby se řídicí orgány mezi sebou dohodly na pravidlech předkládání zpráv. Jednotné podmínky městům výrazně ulehčí život. Komise také doporučuje, aby systém kontrol a auditů nad městy jako zprostředkujícími subjekty byl mezi jednotlivými odpovědnými ministerstvy koordinován, a to zejména časově, jinak se města budou potýkat s obrovským množstvím různých kontrol zatěžujících jejich administrativu finančně, administrativně i časově. Stejně jako jiné zprostředkující subjekty však budou města moci na nové povinnosti čerpat prostředky z technické pomoci ESIF. Interně Komise hovoří o tom, že u jedné strategie ITI by měli být minimálně dva až tři lidé placení z technické pomoci. Skutečný rozsah povinností měst jako zprostředkujících subjektů je stále předmětem diskuzí. Z výše uvedeného vyplývá vysoká míra odpovědnosti, která na členském státu a na řídicím orgánu leží, doplněná o větší odpovědnost měst v roli zprostředkujících subjektů, než tomu bylo doposud. Situaci nezlehčuje ani to, že Evropská komise dosud nevydala manuál či metodiku, v evropském žargonu guidelines pro tvorbu městských i jiných strategií ITI. Pracovní fiše k ITI byla vytvořena v lednu , jedná se však víceméně o přehled legislativy k ITI a z ní vyplývající požadavky na členské státy, která roli měst blíže nespecifikuje. S napětím se očekávají další dokumenty, které by městům mohly pomoci lépe pochopit, jak si Evropská komise realizaci strategie ITI představuje. Na podzim (cca v září 2014) by měla Evropská komise vydat podpůrný dokument, tzv. čtyři scénáře k ITI, v nichž by měla být popsána situace napříč Evropskou unií a v nichž chce Evropská komise srovnat cca strategií ITI, se kterými bude v období let pracovat. Následovat by měla i metodika tvorby ITI. 27 Dtto.

23 23 5 Studie integrovaných územních investic na Slovensku 5.1 Systém veřejné správy na Slovensku Slovensko je unitárním státem s 5,44 mil. obyvatel, osmi kraji a 2890 obcemi. Územní celky (obce i kraje) mají na Slovensku ústavou definované základní principy jsou samostatnými samosprávnými a správními celky, právnickými osobami s vlastním majetkem a financemi, podobně jako v Česku je možné jim povinnosti ukládat pouze zákonem, mají vlastní volené orgány a je možné na ně přenést výkon státní správy dle ústavy a zákonů. Rozhodovacími orgány obcí / měst jsou zastupitelstvo a rada obce či města, pokud si ji obec či město vytvoří z členů zastupitelstva. Zastupitelstvo je voleno přímými všeobecnými volbami, rada je volena zastupitelstvem z členů zastupitelstva a starosta je volen přímou volbou občanů obce; všichni na období čtyř let. Rozhodovacími orgány samosprávných krajů jsou zastupitelstvo samosprávného kraje a předseda samosprávného kraje. Stejně jako starostu volí i předsedu samosprávného kraje občané přímou volbou. Rozhodovací orgány jsou voleny na dobu čtyř let. Model veřejné správy je na Slovensku oddělený, tj. výkon státní správy se provádí centrálními orgány státní správy a prostřednictvím nižších stupňů centrálních orgánů státní správy, tzv. dekoncentrátů na úrovni kraje, jejichž administrativní hranice jsou totožné se samosprávnými kraji, a na úrovni okresů, které slouží pouze pro výkon státní správy. Obce vykonávají také přenesený výkon státní správy v souladu se zákony, které jim tyto výkony svěřují. Proces decentralizace státní správy na Slovensku probíhá od roku 2001 (samosprávné kraje vznikly k 1. lednu 2002). Stejně jako v České republice neexistuje mezi samosprávnými kraji a obcemi nadřízený a podřízený vztah. Samosprávy mají svěřené kompetence v oblasti správy místních silnic, veřejné dopravy, životního prostředí, vodohospodářství, kanalizace, odpadů, místního rozvoje, bydlení, předškolní péče a základního školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury a sportu a účastní se územního plánování. Kraje řeší regionální silniční síť, územní plánování, regionální rozvoj, střední školy, nemocniční péči, sociální služby, mají kompetence v oblasti kultury, podílí se na civilní obraně a poskytují licence lékárnám a soukromým lékařům 28. Základní údaje: Počet obyvatel: 5,44 mil. Počet obcí: 2890, z toho 138 má statut města Podíl obyvatel ve městech: 54 % Počet samosprávných krajů: 8 Gesce koordinace příprav Dohody o partnerství: Úřad vlády SK Gesce regionálního rozvoje: Ministerstvo dopravy, výstavy a regionálního rozvoje Gesce IROP: Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova Počet regionálních ITI (RIUS): 8 Počet městských ITI (UMR): 8 Statut města mohou obce získat na základě schválení Národní rady Slovenské republiky, a pokud splňují kritéria daná zákonem o obecním zřízení 29 (z nichž jedno stanovuje, že musí mít nejméně 5 tis. obyvatel). Bratislava a Košice jsou největšími městy a jedinými s počtem obyvatel nad 200 tis. Jejich fungování upravují specifické zákony. Obě města také jako jediná na Slovensku zřizují městské části. 28 CEMR. Local and Regional Government in Europe. Structure and Competence. Brusel, Dostupné z 29 Zákon č. 369/1990 Zb. o obecnom zriadeni

24 24 Krajských měst má Slovensko 8: Bratislava, Košice, Trnava, Nitra, Trenčín, Žilina, Banská Bystrica, Prešov. 5.2 Regionální rozvoj na Slovensku Regionální rozvoj na Slovensku upravuje Zákon o podpoře regionálního rozvoje č. 539/2008 Sb. Ten stanovuje mezi základní dokumenty, dle nichž se realizuje podpora regionálního rozvoje, Národní strategii regionálního rozvoje Slovenské republiky a Programy hospodářského rozvoje a sociálního rozvoje vyššího územního celku a obce. Regionální rozvoj spadá gesčně pod Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálního rozvoje Slovenska. Toto ministerstvo vypracovává Národní strategii regionálního rozvoje, kterou následně schvaluje vláda. Na Národní strategii mají navazovat Programy hospodářského rozvoje a sociálního rozvoje vyššího územního celku a Programy hospodářského rozvoje a sociálního rozvoje obce, tj. střednědobé strategické dokumenty územních celků. Zákon o regionálním rozvoji stanovuje, že tyto dokumenty mají mít analytickou a programovou část. Programy schvalují zastupitelstva vyššího územního celku, resp. obce. Vypracování Programů je podmínkou, pokud obce chtějí žádat o dotace z národních či unijních zdrojů. Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálního rozvoje Slovenska dále zpracovává Koncepci územního rozvoje Slovenska, kterou připravilo nejprve Ministerstvo životního prostředí v roce 2001 a která byla aktualizována v roce 2011 již současným gesčním ministerstvem. Koncepce definuje systém tericárních rozvojových center, těžišť osídlení a rozvojových os, který na principech polycentrického konceptu osídlení vytváří kompaktní sídelní strukturu, která je plynule provázaná i na sídelní systémy sousedících států. Takto jsou definovány základní geografické jednotky s nejlepšími předpoklady pro absorpci investic, u nichž se předpokládá co nejširší rozvoj pro co největší podíl obyvatel 30. Koncepce územního rozvoje Slovenska (KURS) jako hierarchicky nejvyšší nástroj územního rozvoje tvoří základní východisko územního přístupu Dohody o partnerství Slovenské republiky pro roky uzavřené mezi Slovenskou republikou a Evropskou komisí 20. června Na jejím základě jsou v Dohodě o partnerství navržena na podporu v rámci udržitelného rozvoje měst dle čl. 7 nařízení o EFRR největší města Bratislava a Košice, a dále centra osídlení první skupiny KURS, tj. všechna další krajská města Trnava, Nitra, Trenčín, Žilina, Banská Bystrica a Prešov. Do oprávněného území se zahrnuje funkční zázemí měst, tj. katastrální území města a jádrové pásmo těžiště osídlení 32. Území mimo prostor center osídlení a rozvojových os definuje KURS jako venkovský prostor. 30 Slovensko. Dohoda o partnerství Slovenské republiky S. 4. Dostupné z 31 Již uzavřené Dohody o partnerství mezi Evropskou komisí a členskými státy EU jsou zveřejněny na webových stránkách Evropské komise: viz 32 Slovensko. Dohoda o partnerství Slovenské republiky S Dostupné z

25 Finanční alokace Slovenska, dohoda o partnerství a operační programy Na Slovensku připravuje Dohodu o Graf 1 Podíl alokace IROP, městských ITI celkem a Bratislaského samosprávného kraje na celkové alokaci Slovenska partnerství Úřad vlády, který je také ,7 Celková alokace IROP celkem Alokace ITI celkem Alokace BSK koordinačním orgánem pro vyjednávání operačních programů. Dohodu o partnerství již Slovensko s Evropskou komisí uzavřelo. Zvolilo si v ní pět hlavních oblastí podpory propagace inovačního podnikatelského prostředí, rozvoj páteřní infrastruktury, podpora trhu práce a rozvoj lidského kapitálu, udržitelné a efektivní využívání zdrojů a nízkoemisní hospodářství a v neposlední řadě vybudování efektivní veřejné správy ,5 368,1 73,9 Alokace SK, IROP a BSK (mil. EUR) Celkem bude Slovensko mít, nebo bude součástí patnácti operačních programů, z nichž sedm programů je přeshraničních a nadnárodních. Celková alokace Slovenska pro roky bude 13991,7 mil. EUR, z toho 12,5 % získá IROP (tj. 1754,5 mil. EUR). Bratislavský samosprávný kraj má zatím přislíbených 73,9 mil. EUR, tj. 4,2 % z alokace IROP, resp. 0,52 % z celkové alokace Slovenska (viz Graf 1). 5.4 Využití integrovaných územních investic městy Hlavním nástrojem implementace územního přístupu na Slovensku bude Integrovaný regionální operační program (IROP), který Slovensko bude mít celkem 15 operačních programů: Integrovaný regionální operační program 5 sektorových operačních programů OP Efektivní veřejná správa, OP Integrovaná infrastruktura, OP Kvalita životního prostředí, OP Lidské zdroje a OP Výzkum a inovace OP Technická pomoc Program rozvoje venkova 5 programů přeshraniční spolupráce: SK CZ, HU CZ, PL SK, SK AT, HU SK RO - UA 2 nadnárodní programy Evropské územní spolupráce: Střední Evropa (CZ DE IT HR HU AT PL SL SK) Dunaj (AT BG CZ DE HR HU RO SL SK BA MNE RS MD UA).

26 26 spravuje Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova 33. Integrované územní investice se na Slovensku budou provádět dvěma způsoby. Na regionální úrovni vzniknou Regionální integrované územní strategie (RIUS) pokrývající území samosprávných krajů. Obsahově budou tyto strategie stavět na Programech hospodářského a sociálního rozvoje vyšších územních celků a obcí a na regionálních sektorových koncepčních dokumentech dle zákona o regionálním rozvoji. V souladu s počtem krajů bude vytvořeno osm RIUS, na jejichž zpracování se podílejí různí partneři v území, včetně partnerů z měst a venkovského prostoru. Tento model spoléhá na přístupu zdola nahoru, tj. na definici potřeb v území, které se promítnou do strategických priorit. Oprávněným územím v rámci Udržitelného městského rozvoje dle čl. 7 nařízení o EFRR bude na Slovensku osm krajských měst a jejich funkčních zázemí, včetně hl. m. Bratislavy. Vznikne tedy dalších osm strategií ITI na území krajských měst. Tato městská ITI budou zároveň podmnožinou / součástí RIUS, tj. obě strategie jak městská, tak regionální budou zpracovávány současně v rámci jednoho dokumentu RIUS. Městská ITI na Slovensku nebudou mít přeshraniční charakter a budou podporována pouze prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu, tj. z prostředků EFRR. Nepočítá se se zahrnutím Komunitně vedeného místního rozvoje do strategií ITI, i když prostřednictvím partnerství a tvorby RIUS budou zapojeny i venkovské obce. Slovenská ITI také nebudou využívat podporu prostřednictvím dotovaných půjček nebo Finančních nástrojů. Dohoda o partnerství stanovuje alokaci na podporu městských ITI ve výši 368,1 mil. Euro, tj. požadovaných 5 % EFRR (viz Graf 1 Podíl alokace IROP, městských ITI celkem a Bratislaského samosprávného kraje na celkové alokaci Slovenska Graf 1). Ostatní oblasti, které je potřeba na území měst podpořit, ale nejsou tematicky pokryty v IROP, nemají garantovanou podporu v jiných operačních programech. Na Slovensku tak nebude existovat vícefondové financování městských ITI. Počítá se však s určitým mechanismem zvýhodňování těch projektů, které přispívají k udržitelnému městskému rozvoji a jsou součástí ITI krajských měst, a to během hodnotícího a výběrového procesu v ostatních operačních programech, zejména v programu financovaného z Evropského sociálního fondu (OP Lidské zdroje) a z Operačního programu Kvalita životního prostředí (FS a EFRR). Na koordinaci alokace EFRR a ESF do městských území jsou vytvořené pracovní skupiny (viz Obrázek 2). Již výše bylo zmíněno, že území městských ITI na Slovensku se bude určovat na základě Koncepce územního rozvoje Slovenska (KURS), která definuje funkční zázemí měst jako prostor katastrálního území města a jádrové pásmo těžiště osídlení kolem největších slovenských měst, která jsou zároveň krajskými městy. Jádrové pásmo těžiště KURS chápe jako území nejtěsněji a nejpříměji spjaté s územím největších měst, kde lze pozorovat suburbanizační a decentralizační efekty. Vzniká tak prstenec obcí tvořících s jádrovým městem jádrové pásmo. Obce v území těchto měst mají vysokou 33 Avšak odpovědnost za regionální rozvoj Slovenska včetně městského rozvoje nese Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálního rozvoje.

27 27 intenzitu vazeb na jádro těžiště osídlení. KURS mimo jiné definuje i příměstské pásmo a okrajové pásmo, do nichž spadají obce vzdálenější od center. Územní vymezení jader a jednotlivá pásma nejsou stabilní a statické jde o v čase se měnící území 34. Terciární centra, těžiště osídlení a rozvojové osy dle KURS specifikuje Dohoda o partnerství následovně: Obrázek 1 Prostor územní koncentrace dle Dohody o partnerství SK Zdroj: Dohoda o partnerství Slovenské republiky , str. 5 Faktický rozsah území, na kterém se budou aplikovat městská ITI, je definován v Analýze rozvojového potenciálu regionů Slovenské republiky a jejich územních rozdílů s průmětem na tematickou koncentraci ESIF v Partnerské dohodě SR pro roky Tuto analýzu zpracovala na základě zadání centrálního koordinačního orgánu, tj. Úřadu vlády SR společnost AUREX pro všechna krajská města. Město se mohlo k rozsahu funkčního zázemí města vyjádřit. Jak již bylo zmíněno výše, městské ITI budou podmnožinou, resp. součástí Regionálních integrovaných územních strategií krajů (RIUS). Tj. RIUS budou obsahovat specifickou část zahrnující ITI měst. Tuto část budou krajská města muset připravit v partnerství s místními subjekty samosprávnými kraji, obcemi ve funkčním zázemí města, neziskovými organizacemi, podnikateli, vzdělávacími institucemi atp. z funkčního zázemí města. Ministerstvo přislíbilo, že výběr operací dle čl. 7 nařízení o EFRR bude svěřen tomuto partnerství a jejich schvalování budou provádět statutární orgány měst, obcí a dalších partnerů funkčního zázemí města. 34 Slovensko. Koncepce územního rozvoje Slovenska. In: Bratislava. S. 55. Dostupné z:

28 28 Integrovaný regionální operační program požaduje pro realizaci Integrovaných územních investic existenci strategického dokumentu, který definuje cíle včetně očekávaných výsledků, obsahuje definici příslušného území realizace ITI, investiční priority příslušných operačních programů, pod které bude ITI spadat, popis implementačních procesů realizace strategie a popis monitorovacího mechanismu včetně výsledkových ukazatelů 35. Ač slovenské integrované územní investice nemají příhraniční charakter, doporučuje se, aby vycházely ze širšího, ideálně mezinárodního strategického rámce. Nositelem RIUS bude Partnerství pro tvorbu a implementaci RIUS (viz Obrázek 2 Schéma způsobu řízení RIUS a Udržitelného rozvoje měst (ITI) na Slovensku příklad hl. města Bratislava a BSKObrázek 2) a bude se skládat z regionální samosprávy, místních samospráv, státní správy, sdružení obcí a dalších socioekonomických partnerů. Institucionálně vznikne Rada partnerství pro RIUS složená z vybraných subjektů tvořících RIUS. Obrázek 2 Schéma způsobu řízení RIUS a Udržitelného rozvoje měst (ITI) na Slovensku příklad hl. města Bratislava a BSK Řídicí orgán IROP Rada Partnerství ZS hl. m. Bratislava Koord. RIUS Partnerství ZS BSK Koord. URM Zkratky IROP Integrovaný regionální operační program ŘO Řídicí orgán ZS Zprostředkující subjekt RIUS Regionální integrované územní strategie URM Udržitelný rozvoj měst (tj. ITI měst) BSK Bratislavský samosprávný kraj Hl. m. Bratislava Hlavní město Bratislava Odborné poradní skupiny Žadatel Usnesením vlády SR z byla města jako nositelé ITI v rámci udržitelného rozvoje měst schválena jako zprostředkující subjekty. Ještě však není zcela jasné, jak bude ve skutečnosti tato jejich funkce zajištěna jasná je jen minimální role ve smyslu podílu měst na výběru projektů dle nařízení k EFRR. Gesční Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova má zájem, aby krajská města vytvořila 35 Verze IROP z , str. 140

29 29 společné orgány se samosprávným krajem. Města by však preferovala možnost vytvořit vlastní orgány s vlastní radou partnerství funkčního zázemí města. Tematický je obsah RIUS i ITI měst dán prioritními osami Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), do kterého tyto strategie spadají. IROP si stanovuje 4 prioritní osy Bezpečná a ekologická doprava v regionech, Lehčí přístup k efektivním a kvalitnějším veřejným službám, Mobilizace kreativního potenciálu v regionech a Zlepšení kvality života v regionech s důrazem na životní prostředí. Situaci měst a tvorby městských strategií ITI ztěžuje, stejně jako v mnoha jiných zemích a stejně jako tomu je i u Evropské komise, neexistence metodických dokumentů. Ty jsou zatím ve stádiu příprav. Je pouze známo, že ministerstvo na přípravě Metodiky pro přípravu a realizaci RIUS pracuje. Její součástí bude také šablona pro přípravu strategií (viz Příloha III - Návrh podoby strategie ITI dle ŘO IROP Slovenska).

30 Integrovaná územní investice hl. města Bratislavy 36 Bratislava leží v jihozápadní části země na obou březích řeky Dunaj, je hlavním městem Slovenska a centrem Bratislavského samosprávného kraje. Na Slovensku je jednoznačně centrem nejvyššího významu mimo všechna ostatní města na území Bratislavy se koncentrují vzdělávací, výzkumné, zdravotní, finanční, kulturní a další střediska občanské vybavenosti celostátního významu. Zároveň má město mezinárodní charakter díky propojení na Vídeň a Brno. Bratislava má 17 městských částí a statisticky se dělí na 5 okresů (Bratislava I V). Fungování města upravuje specifický zákon. Leží v pátém nejbohatším regionu EU dle statistik Eurostatu měl Bratislavský samosprávný kraj v roce 2011 HDP per capita ve výši 186 % průměru HDP Evropské unie (Praha je se 171 % na 9. místě). Integrovaná územní investice Bratislava, na Slovensku upravovaná pod termínem Udržitelný rozvoj Bratislavy, bude pokrývat území hlavního města Bratislavy, třech okresních měst a 32 dalších sídel. Vztahy mezi obcemi v rámci ITI nejsou doposud upraveny. Vznik Bratislavského ITI probíhal pod taktovkou krajské Regionální integrované strategie na základě diskuze primátorů hl. města, okresních měst a zástupců regionálních sdružení. Katastrální území Bratislavy má obyvatel. Dle OECD žije na funkčním území Bratislavy obyvatel. Indikativní alokace IROP pro Bratislavský samosprávný kraj (BSK) se pohybuje ve výši 86,7 mil. EUR z EFRR, z toho je 2,8 mil. EUR na technickou pomoc. RIUS BSK a ITI Bratislava má mít k dispozici 72,9 mil. EUR. Alokace na ITI Bratislava bude tvořit většinu z této alokace, protože funkční zázemí Bratislavy zabírá více než 80 % Bratislavského samosprávného kraje. Určení přesné alokace pro ITI krajských měst je na Slovensku stále tématem diskuze, proto není konečné číslo pro Bratislavu a její zázemí doposud známo. Spolufinancování projektů se předpokládá ve výši 50 % prostředků EU, 45 % národní spolufinancování ze státního rozpočtu a 5 % příspěvek příjemce. Podíl alokace pro Bratislavský samosprávný kraj na celkové alokaci IROP znázorňuje Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Bratislavský samosprávný kraj usiluje o alokaci ESF v OP Lidské zdroje, není však jisté, do jaké míry se mu to podaří (jedná se o nejbohatší region Slovenska a pátý nejbohatší v EU, proto jsou pro tento kraj prostředky ESIF omezené). Město se také snaží zahrnout do ITI prostředky z Fondu soudržnosti prostřednictvím OP Kvalita životního prostředí (OP KŽP), byť třeba jen prostřednictvím zvýhodnění projektů zahrnutých do ITI v rámci procesu schvalování žádostí o nenávratný finanční příspěvek. 36 Integrovaný regionální operační program nemá Slovensko doposud schválený Evropskou komisí. Tato kapitola proto shrnuje záměry pro ITI Bratislava vyjádřené na základě rozhovorů se zástupci hl. města Bratislavy a státní správy Slovenska.

31 31 Obrázek 3 Funkční zázemí města Bratislavy dle Urban Audit Zdroj: Eurostat Urban Audit

32 ,5 Celková alokace SK Alokace BSK 0 86,7 72,9 Podíl alokace BSK, RIUS BSK a ITI Bratislava na celkové alokaci SK (mil. EUR) Alokace RIUS BSK a ITI Bratislava Zkratky: BSK Bratislavský samosprávný kraj ITI integrovaná územní investice RIUS Regionální integrovaná územní strategie SK Slovensko Zdroj: EK, údaje hl. m. Bratislavy Graf 2 Podíl RIUS BSK a ITI Bratislava na celkové alokaci IROP V Bratislavě tvoří funkční zázemí města většinu Bratislavského samosprávného kraje. Město proto chce vytvořit orgány společné s krajem, v nichž si však chce udržet svoje pravomoci. Z hlediska kompetencí města při hodnocení projektů se předpokládá, že město bude zabezpečovat hodnocení projektových záměrů a mělo by se podílet na jejich výběru. Seznam projektových záměrů bude pravděpodobně schvalovat Rada partnerství; projekty budou následně předloženy řídicímu orgánu Ministerstvu zemědělství a rozvoje venkova, které finálně rozhodne (viz Obrázek 2 Schéma způsobu řízení RIUS a Udržitelného rozvoje měst (ITI) na Slovensku příklad hl. města Bratislava a BSK ). Zpracování ITI Bratislava vytvářeného v partnerství a jako součást RIUS Bratislavského samosprávného kraje je financováno z technické podpory programového období Výzvou primátora byly osloveny orgány místních samospráv, státní správy, sociálních a ekonomických partnerů a subjekty občanské společnosti, aby se zapojily do partnerství a přípravy strategie. Tato výzva byla kvitována pozitivně. S širokou veřejností nebyla příprava strategie doposud diskutována, i když se uvažuje o jejím mediálním oslovení. I přes otevřenost příprav RIUS mezi obcemi Bratislavského samosprávného kraje existuje jisté napětí. V první řadě jej vyvolává alokace pro město ve srovnání s alokací pro zbytek regionu. Tuto situaci město a kraj řešili tak, že ITI Bratislava pokrývá co nejširší území Bratislavského samosprávného kraje. Tím se zdroje pro město rozloží na většinu území kraje. Kraj a město se však zároveň snaží vysvětlovat, že strategie musí být postavena na reálných potřebách vzešlých z jasně definovaných kritérií. Druhým zdrojem nedorozumění během příprav RIUS a ITI Bratislava jsou doposud nevyjasněné kompetence a procesy. Není doposud zřejmý rozsah pravomocí jednotlivých aktérů partnerství, což se to se týká také procesu monitorování a hodnocení.

33 33 Integrovaná strategie města Bratislavy bude vycházet z Programu hospodářského a sociálního rozvoje Bratislavy dle zákona o regionálním rozvoji. Rozsah témat, a tedy podporovatelných projektů, které budou součástí ITI Bratislava, je dán politickým rozhodnutím o obsahu Integrovaného operačního programu a RIUS Bratislavského samosprávného kraje. Budou se pohybovat v rámci priorit IROP, tj. Bezpečná a ekologická doprava v regionech, Lehčí přístup k efektivním a kvalitnějším veřejným službám (sociální a vzdělávací infrastruktura) a Mobilizace kreativního potenciálu v regionech. V prioritní ose IROP Zlepšení kvality života v regionech s důrazem na životní prostředí nemá Bratislava žádnou alokaci, proto není do strategie zahrnuta. Konkrétně se Bratislava chce soustředit na dopravní infrastrukturu, komunitní rozvoj sociálních služeb (deinstitucionalizaci sociální péče), výstavbu dětských jeslí, investice do vzdělávací infrastruktury (obnovu, rekonstrukci a výstavbu mateřských škol, vybavení a modernizaci učeben ZŠ a knihoven), řešení adaptačních opatření na zmírnění dopadů klimatických změn, investice do odpadového hospodářství a vodohospodářství apod. V současné době se pracuje na vytvoření Přehled strategií zpracovaných hl. městem Bratislava tvořících podklad pro integrovanou strategii a. Program hospodářského a sociálního rozvoje b. Priority Bratislavy a programové cíle na roky c. Koncepce řešení problematiky lidí bez domova. d. Komunitní plán sociálních služeb hlavního města SR Bratislavy. e. Koncepce rozmísťování pomníků a památníků. f. Zásady vyřizování petic v podmínkách samosprávy hlavního města Slovenské republiky Bratislavy. g. Priority města Bratislavy v oblasti cyklodopravy. h. Koncepce rozvoje městské hromadné dopravy v Bratislavě na roky , část: Rozvoj a modernizace technické infrastruktury dopravní sítě elektrických a trolejbusových tratí. i. Protikorupční minimum pro Bratislavu. j. Etický kodex zaměstnanců. k. Program aktivního stárnutí. l. Strategie v oblasti cestovního ruchu: kroky k realizaci cílů v oblasti cestovního ruchu a destinačního managementu hlavního města Slovenské republiky Bratislavy. m. Koncepce rozvoje hlavního města SR Bratislavy v oblasti tepelné energetiky. projektového zásobníku. Tyto projekty, jak již bylo zmíněno výše, budou doplněny projekty měkkými, financovatelnými z ESF, a potenciálně doplňkově projekty z Fondu soudržnosti, kde by měly být při posuzování bodově zvýhodněny.

34 34 6 Studie Integrovaných územních investic v Polsku 6.1 Systém veřejné správy v Polsku Polsko je unitární stát s obcemi (gminy), okresy (powiaty) a kraji (województwa). Podobně jako v České republice nebo na Slovensku, i v Polsku má současný systém samospráv své počátky až po zlomových letech 1989 a 1990, kdy se země transformovala z komunistického do demokratického režimu. A stejně jako u nás má také místní samospráva relativně silnou autonomii. Orgány obce jsou volené univerzální přímou volbou na čtyři roky. Nejvyšším představitelem obce je fojt (wójt), ve městě je to burmistr, resp. ve velkých městech prezident. Starosta obce je volen přímo také na čtyři roky. Obce mají právo vlastnit majetek, jejich rozhodování má být nezávislé a podléhá soudnímu přezkoumání. Odpovídají za místní silnice, veřejnou dopravu, komunální a sociální služby, sociální bydlení, životní prostředí, kulturu, předškolní a základní vzdělávání, dobrovolné hasičské sbory a územní plánování na místní úrovni. Obce vykonávají také delegované pravomoci, jako např. matriku, registraci vozidel atd. Získávají z rozpočtu státu tři čtvrtiny prostředků, které se uvolňují všem samosprávám v souladu s tím, že vykonávají většinu služeb pro občany. Paradoxní je, že v Polsku jsou to z hlediska územních celků pouze obce, které jsou chráněny ústavou. Jak kraje, tak okresy jsou zřizovány a řízeny zákony přijímanými parlamentem 37. Okresy mají volené shromáždění na čtyři roky; z jeho členů se vybírá předseda okresu a rada. Okresy odpovídají za výstavbu a údržbu okresních silnic, středoškolské vzdělávání, ochranu před přírodními katastrofami, životní prostředí, ochranu spotřebitelů, zaměstnanost a úřady práce, průzkum půdy, určité inspekce, zdravotní péči a některé části sociální péče. Vojvodství mají volenou územní samosprávu řízenou maršálkem. Zastupitelstvo je voleno na čtyři roky přímou volbou a vybírá si jak členy rady, tak maršálka jako hlavu vojvodství. Vojvodství ve smyslu samosprávných kompetencí řídí hospodářský rozvoj, vyšší vzdělávání, životní prostředí, zaměstnanost, sociální politiku, mají ve správě regionální silnice a zajišťují regionální dopravu. Jejich největší role je však ve správě evropských fondů, protože jsou řídicími orgány regionálních operačních programů. Vedle samosprávných vojvodství je na úrovni krajů ještě vojvoda a jeho úřad, který vykonává státní správu. Vojvoda je jmenován premiérem. Obě úrovně správy jsou striktně oddělené, mají stanovené jasné kompetence a nejsou si vzájemně nadřízené, resp. podřízené. Základní údaje: Počet obyvatel: 38,5 mil. Počet obcí (gmina): 2479 Počet okresů (powiat): 379 (z toho 65 měst s právy okresu) Počet krajů (województwo): 16 Gesce koordinace příprav Dohody o partnerství: Ministerstvo infrastruktury a rozvoje Gesce regionálního rozvoje: Rada ministrů + Ministerstvo regionálního rozvoje Gesce ROP: kraje (vojvodství) Počet ITI: 17 (krajská města + v kraji Lubuskie bude navíc ještě jedno ITI mimo krajské město) 37 LOUGHLIN, J., F. HENDRIKS a A. LINDSTRÖM. The Oxford Handbook of Local and Reigonal Democracy in Europe. 1. vyd. Oxford: Oxford University Press, S

35 Regionální rozvoj a rozvoj měst v Polsku V Polsku má regionální rozvoj v gesci Rada ministrů prostřednictvím Koordinační komise k realizaci politiky rozvoje, resp. samosprávy na příslušné krajské, okresní a místní úrovni. Právně tuto agendu zastřešuje Zákon o zásadách realizace politiky rozvoje 38, který si mimo jiné vytyčuje programování a realizaci politiky rozvoje měst. Politiku rozvoje dle rozhodování Rady ministrů provádí Ministerstvo infrastruktury a rozvoje, od prosince 2013 transformované z Ministerstva regionálního rozvoje. Na venkově agendu řeší Ministerstvo zemědělství, rozvoje venkova a rybářství. Hlavním strategickým dokumentem k regionálnímu rozvoji v Polsku je Národní strategie regionálního rozvoje : Regiony, města a venkov. Tato strategie je součástí strategických rozvojových dokumentů zastřešených národní koncepční Strategií rozvoje země 2020 Aktivní společnost, konkurenceschopné hospodářství a efektivní stát. Funkční zázemí měst jsou v Polsku vytýčeny v národní Koncepci územního rozvoje země (NKUP 2030). V ní Polsko definovalo funkční zázemí měst na úrovni jednotlivých vojvodství, v oblastech, které vyžadují specifickou cílenou podporu. Konkrétní vymezení území, tj. které obce fakticky spadají do funkčního zázemí center vojvodství, určilo Ministerstvo regionálního rozvoje v červenci 2013 v Principech implementace Integrovaných územních investic v Polsku 40. Mezi hlavní cíle NKUP 2030 patří zlepšení konkurenceschopnosti největších polských městských území prostřednictvím funkční integrace a při zajištění soudržné polycentrické struktury bydlení, zlepšení dostupnosti těchto sídel, úprava územních struktur podporujících životní prostředí a krajinu, podpora odolnosti území proti kalamitám a ztrátě energetické bezpečnosti, resp. podpora obranyschopnosti země a obnovení a konsolidace územního řádu 41. Polsko v současné době zpracovává Národní politiku rozvoje měst 42. Jejím hlavním cílem je zajistit, aby všechna města v Polsku byla dobrým místem pro život s dostupností služeb v oblasti ochrany zdraví, vzdělávání, dopravy, kultury a veřejné správy. Nástrojem má být integrovaný územní přístup založený na spojení různých subjektů a samospráv v území. 6.3 Finanční alokace Polska, dohoda o partnerství a operační programy Od ledna 2014 přísluší koordinace evropských dotací, vyjednávání Partnerské dohody a operačních programů v Polsku Ministerstvu infrastruktury a rozvoje transformovanému z bývalého Ministerstva regionálního rozvoje. 38 Zákon o zásadách provádění politiky rozvoje z r. 2006, ve znění pozdějších předpisů. 39 Koncepcja Przestrzennego Zagospodarowania Kraju Principles of Integrated Territorial Investments implementation in Poland. In: Varšava: Ministerstvo regionálního rozvoje, Národní koncepce územního rozvoje Polska In: Varšava. Dostupné z: 42 Tzv. Krajowa politika miejska, viz

36 36 V Polsku bude celkem 35 operačních programů: 16 regionálních OP 4 národní OP: Celková alokace fondů pro roky pro Polsko činí ,3 mil. EUR, po odpočtu transferů a rezervy 77567,3 mil. EUR. Z toho OP Chytrý rozvoj regionálním operačním programům připadne OP Infrastruktura a životní prostředí ,9 mil. Euro, tj. téměř 37 % celkové alokace. OP Věda, vzdělávání, rozvoj OP Digitální Polsko Finanční alokace příslušných regionálních OP Východní Polsko 1 OP Technická pomoc operačních programů se určovala na základě populační velikosti vojvodství, přičemž základní 2 programy EZFRV: alokace jsou uvedeny v Partnerské dohodě (viz Program rozvoje venkovských oblastí OP Rybářství a moře Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.chyba! 9 OP přeshraniční spolupráce PL-LT, PL-RU, PL-UA-B, PL-CZ, PL-SK, PL-DE (Sasko), PL-DE (Braniborsko), PL-DE (Meklenbursko-Přední Pomořansko- Braniborsko), Jižní Baltik (PL, DK, DE, LT, SE). Nenalezen zdroj odkazů.). Stejně jako Slovensko, také Polsko uzavřelo v červenci 2014 Dohodu o partnerství Polské republiky pro roky Hlavními cíli OP Nadnárodní spolupráce Dohody jsou podpora podnikatelského prostředí a Baltské moře (DK-DE-ES-LT-LV-PL-FI-SE-NO-RUpodnikání a inovací, sociální soudržnost a aktivní BY) Střední Evropa (CZ-DE-IT-HR-HU-AT-PL-SL-SK) pracovní trh, síťová infrastruktura a životní prostředí a efektivita zdrojů. Mezi jinými chce Polsko investovat do omezení primární spotřeby energií zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu a do inovačních technologií, nicméně samozřejmostí zůstanou i investice do infrastruktury. V Polsku budou 3 národní programy financované výhradně z jednoho fondu EU (EFRR nebo ESF) a 1 dvoufondový program (EFRR a ESF), jeden program pro oblast Východního Polska, jeden operační program Technická pomoc (taktéž spolufinancovaný z FS), na úrovni krajů 15 regionálních programů financovaných z EFRR a ESF a jeden taktéž dvoufondový program pro více rozvinutý kraj Mazovské vojvodství, jehož součástí je také Varšava. Celkem tedy Polsko bude mít 16 regionálních operačních programů). Vznik ITI měst a jejich finanční podpora bude spadat pod regionální operační programy. Kromě uvedeného bude mít Polsko také Program rozvoje venkovských oblastí a OP Rybářství a moře financované z EZFRV a ENRF, devět programů přeshraniční spolupráce a dva nadnárodní programy. Mimo programů přeshraniční a nadnárodní spolupráce bude v Polsku dohromady 25 operačních programů. Graf 3 Podíl ROP 15 a ROP Mazovské vojvodství na celkové alokaci Polska Podíl ROP 15 a ROP Mazovské vojvodství na celkové alokaci PL 2089,8; 3% 29187,1; 37% Ostatní OP ROP 15 ROP Mazovské vojvodství 46290,4; 60% Alokace pro PL celkem: 77567,3 mil. EUR

37 Implementace městských ITI v Polsku 43 Polsko má 39 měst s počtem obyvatel nad 100 tis., a celkem více než 800 měst. Proto se v období let rozhodlo využít koncept ITI jako povinný nástroj pro hlavní města vojvodství. Dveře však mají otevřené jiné ITI na územích, jež vyžadují integrovaný přístup, pokud mají zpracovanou integrovanou strategii. Obrázek 4 Příklad vymezení FZM Katowic Města regionálního a vnitroregionálního charakteru budou moci vytvářet ITI jako dobrovolný nástroj. Rozhodnutí o vzniku takových ITI (tj. mimo hlavní města vojvodství) přísluší řídicím orgánům regionálních operačních programů na základě integrované strategie. Tato ITI musí financovat Regionální operační programy z vlastní alokace a doplňkově budou podpořeny z Operačního programu Infrastruktura a životní prostředí. ITI v Polsku nebudou přeshraniční, nebudou zahrnovat Komunitně vedený místní rozvoj ani finanční nástroje a budou pokrývat jak méně, tak více rozvinuté regiony (resp. jedná se o jeden více rozvinutý region Mazovského vojvodství). Principy ITI jsou v Polsku založeny na předpokladu, že je potřeba integrovat nejen území, kde se investice realizují, ale také témata, a zejména investice z různých fondů. Proto jsou regionální operační programy dvoufondové (EFRR a ESF) a počítá se s doplňkovou Podmínky pro vznik ITI: - Vytvoření institucionalizované formy partnerství s nejméně polovinou obcí ve funkčním území města (FUM). - Zpracování strategie ITI. - Dostatečná institucionální kapacita měst. - Podpis dohody k realizaci ITI mezi Svazkem / Asociací ITI a Řídicím orgánem ROP. - Příslušné zahrnutí požadavků na ITI do ROP tak, aby splňovaly požadavky Evropské komise a byly v souladu s Partnerskou dohodou. - Vyčlenění alokace na úrovni ROP pro ITI měst. - Zpracování dalších relevantních strategií, zejména pokud jde o doplňkové financování z národních OP (např. nízkouhlíková strategie). alokací z dalších OP. Pravidla pro vznik ITI vydalo Ministerstvo regionálního rozvoje Polska pod názvem Principy realizace Integrovaných územních strategií v Polsku již v červenci Stanovují cíle ITI, oblasti, kde se budou městské ITI realizovat, kritéria pro jejich vznik, popisují institucionalizovanou formu partnerství pro ITI, podobu strategie ITI, implementační systém, delegaci úkolů na partnerství, institucionální podporu pro ITI, finanční rámec a vymezení území jednotlivých ITI. Zdůrazňují, že se projekty realizované v rámci regionálních operačních programů musí doplňovat s projekty národních operačních programů. Poskytují i seznam příkladů, jak koncipovat ITI strategii města. Zdroj: Principy realizace ITI v Polsku, MRR, Tato kapitola vychází z velké části z dokumentu Principles of Integrated Territorial Investments Implementation in Poland. In: Varšava: MRR, MRR, Varšava, 2013.

38 38 Hlavním nástrojem implementace územního přístupu v Polsku budou regionální operační programy spravované na úrovni 16 vojvodství Polska. V těchto programech bude celkem 17 ITI zaměřených na funkční městská zázemí kolem hlavních měst krajů. V každém kraji bude jedna ITI, kromě kraje Lubuskie, kde budou soustředěny dvě ITI kolem měst Gorzowa Wielkopolska a Zielona Góra. Základní pravidla vymezení funkčních zázemí měst (FZM) pro ITI vychází z dokumentu Ministerstva regionálního rozvoje Kritéria pro vymezení funkčních městských zázemí hlavních měst vojvodství (FZM). Pro vznik funkčního zázemí ITI musí být mimo jiné splněna podmínka spolupráce minimálně poloviny obcí v předem dané oblasti funkčního zázemí města. Podobu funkčního zázemí měst navrhlo Ministerstvo regionálního rozvoje v Principech realizace integrovaných územních investic v Polsku. V příloze Principů je uveden mimo jiné i seznam obcí spadajících do funkčního zázemí příslušného regionálního centra (a tedy ITI) a zjednodušená mapka tohoto území (viz Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.). Finální podoba FZM pro jednotlivé Strategie ITI doznala ještě marginálních změn na základě rozhodnutí hlavních měst vojvodství a jejich okolních obcí. Finanční alokace na městské ITI jádrových center vojvodství byla již v červenci 2013 stanovena ve výši 4,5 % celé alokace EFRR a ESF pro Polsko v letech , přičemž minimálně 5 % je z EFRR. Skutečná alokace EFRR a ESF je 5,2 a 2,4 %. Celkově budou mít ITI v Polsku 2384,9 mil. EUR. (2112,3 mil. EUR z EFRR a 272,6 mil. EUR z ESF). Tato částka připadne příslušným regionálním operačním programům na strategie ITI hlavních měst vojvodství. Distribuce fondů mezi jednotlivé ITI (tj. do příslušných ROP) se prováděla na základě transparentně stanoveného algoritmu, jenž vzal v potaz populaci FZM definovaného v Národní koncepci územního rozvoje Výše alokace na příslušné ITI se pohybuje od 45, 2 mil. EUR do 484 mil. EUR. Rozdělení alokace na jednotlivé Strategie ITI je patrné z Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Graf 4 Odhad alokace na Strategie ITI v jednotlivých ROP vojvodství v Polsku Odhad alokace na jednotlivé strategie ITI v PL (mil. EUR, EFRR a ESF) 109,1 153,8 178,6 164, ,4 45,2 66,6 62,3 203, ,9 215, ,8 70,8 Zdroj: Polostrukturované rozhovory, vlastní výpočty Dolnoslezské Kuajvsko-pomořské Lublinské Lubušské Lodžské Malopolské Opolské Podkarpatské Podleské Pomořské Slezské Svatokřížské Varmijsko-mazurské Velkopolské Západopomořanské Mazovské Podpora na městské ITI však půjde i z národních operačních programů Infrastruktura a životní prostředí a Východní Polsko. Podíl ITI na těchto programech nebyl k srpnu 2014 ještě stanoven. OP Infrastruktura a životní prostředí by také měl alokací z Fondu soudržnosti doplňkově podpořit priority

39 39 ITI měst v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energií, při přípravě nízkoemisních strategií a interoperabilních drážních dopravních systémů. Integrované územní investice měst by se měly soustředit na priority v oblasti podpory podnikání, nízkouhlíkových strategií, kulturní a přírodní dědictví spojené s revitalizací upadajících území, biodiverzitu, revitalizaci deprivovaných komunit a sociální podnikání. Z hlediska implementace městských ITI se počítá se vznikem formálního partnerství ve formě svazku (asociace) s příslušnou institucionální kapacitou pro realizaci ITI. Ve svazku budou všechny obce, které chtějí být součástí ITI v okolí měst. Půjde o společné zastoupení vůči národním a regionálním orgánům, které si stanoví shodná témata pro rozvoj území, bude mít společný mechanismus koordinace, sekretariát a způsob financování projektů a aktivit. Řídicím orgánem svazku bude výkonná rada, jejímž předsedou bude primátor města nositele ITI. Toto město bude zároveň ITI provádět a bude fungovat jako podpůrný sekretariát svazku. Mezi svazkem / asociací a řídicím orgánem ROP bude podepsána smlouva. Úkoly svěřené svazku / asociaci pro realizaci ITI v Polsku: - příprava strategie ITI, kterou bude schvalovat nejen příslušný ROP, ale také Ministerstvo infrastruktury a rozvoje - předložení strategie ŘO ROP - účast na programování ROP tam, kde se týká ITI - příprava návrhů pro specifická kritéria pro výběr projektů do ITI a jejich konzultace s ŘO ROP - výběr projektů, stanovení jejich pořadí a konzultace s ŘO ROP - vypracování roční monitorovací zprávy k realizaci ITI a její předložení ŘO ROP ke schválení - účast na práci / setkáních ŘO ROP Základní obsah Strategie ITI dle Principů tvorby ITI: - stanovení právního rámce strategie ITI - koherence se strategickými dokumenty Polska a EU - stanovení oblasti podpory Strategie ITI - detailní popis problémů a výzev podporovaného území - vymezení územní dimenze podpory - stanovení rozvojových cílů Strategie ITI - definování priorit - definování principů a procesů pro výběr projektů - soutěžní a nesoutěžní procedura (výběr projektů soutěží v případě, že nejsou součástí strategického seznamu projektů ve Strategii ITI) - seznam strategických projektů a doplňkových strategických projektů - odkaz na způsob financování projektů - zahrnutí hodnocení SEA, kde je to nutné - finanční plán - popis implementačního systému - popis zapojení místních subjektů do implementace Strategie ITI a veřejná konzultace Rozsah úkolů a pravomocí svazku bude záviset na rozsahu úkolů, které svazku svěří vojvodství jako řídicí orgán Regionálního operačního programu. Pokud bude na svazek delegována větší míra pravomocí, doporučuje ministerstvo zřízení právně neprůstřelného orgánu, např. ve formě meziobecního svazku s kapacitou realizovat celou řadu právních úkonů definovaných jako delegace pravomocí ITI. Meziobecní svazek může být však limitující v tom, že neumožňuje větší zapojení jiných partnerů, např. zástupů podnikatelské sféry. Principy pro vznik ITI v Polsku zmiňují čtyři možné formy spolupráce obcí pro realizaci ITI: meziobecní svazek, zájmové sdružení právnických osob, dohodu mezi obcemi nebo společnost založenou za účelem

40 40 realizace ITI. U posledně jmenovaného se ministerstvo obává vyšších nákladů 45. Delegace úkolů z ROP na svazek vyžaduje, aby svazek měl příslušnou institucionální kapacitu spoluúčastnit se řízení části operačního programu, a zároveň, aby mohl spolufinancovat projekty. V případě širší delegace úkolů musí být připraven projít i auditem souladu a systémovými kontrolami. Finální rozhodnutí o rozsahu pravomocí však vždy bude záviset na příslušném ROP. Splnění výše popsaných požadavků povede k podpisu smlouvy mezi řídicím orgánem ROP a svazkem / asociací pro realizaci ITI. Existence strategie ITI je předpokladem pro směřování prostředků ESIF na konkrétní projekty v území. Musí v ní být popsána vazba mezi strategií FZM vycházející z Národní koncepce územního rozvoje 2030 a Plány nízkouhlíkového hospodářství. Samozřejmostí je analytická a podkladová část, konzistentní soubor vzájemně provázaných akcí zaměřených na řešení dlouhodobých problémů s výběrem nejpalčivějších témat k řešení. Strategie ITI nesmí preferovat městské centrum vojvodství před ostatními obcemi v jeho okolí. Proto ministerstvo navrhlo, aby strategie ITI byla podepsána všemi obcemi tvořícími ITI. Od června 2014 podporuje Operační program Technická pomoc tvorbu strategií ITI ve městech. V příštím programovém období bude administrativní a správní funkce hlavních měst vojvodství jako nositelů ITI podpořena z národního operačního programu Technická pomoc taktéž. Financovat se budou např. náklady spojené s realizací Strategie ITI, kontrolami, audity, hodnocením, informační kampaní, propagací Strategie ITI atp. Nepočítá se však s tím, že města a obce mimo jádro podporu z OP TP získají. 45 Polsko. Principles of Integrated Territorial Investments implementation in Poland. S. 10. In: Varšava: Ministerstvo regionálního rozvoje, 2013.

41 Integrovaná územní investice hl. města Varšavy Varšava je hlavním městem Polska, s počtem obyvatel 1,7 mil. je největším polským městem. Funkční zázemí Varšavy čítá 2,657 mil. obyvatel 46, tj. více než 50 % populace Mazovského vojvodství (rozlohou pokrývá 8,3 % území). Stejně jako Praha v České republice, také Varšava se řídí speciálním zákonem. Má 18 městských částí. Mazovské vojvodství je také více rozvinutým regionem ve smyslu obecného nařízení k ESIF. Strategie ITI Varšava bude součástí Regionálního operačního programu Mazovské vojvodství, který bude dvoufondový (EFRR a ESF). Tento program získal na realizaci Strategie ITI Varšava alokaci ve výši 164,8 mil. EUR (z toho 141,1 z EFRR a 23,7 z ESF), tj. necelých 62 EUR na hlavu ve městě a jeho vymezeném funkčním zázemí. Katastrální území Varšavy má obyvatel. Dle OECD žije na funkčním území Varšavy Samotná Varšava si vymezila své funkční zázemí tak, že zahrnuje tis. obyvatel vojvodství. Vymezení funkčního zázemí Varšavy je zhruba o deset obcí větší, než byl první návrh funkčního zázemí Varšavy v Principech realizace ITI v Polsku z července 2013, a to díky zahrnutí některých dodatečných kritérií. Včetně hlavního města bude Strategie ITI pokrývat 40 obcí, které se dobrovolně ke spolupráci přihlásily. Pobídkou jim bylo např. to, že projekty ITI mají větší přednost v rámci ROP než projekty předkládané individuálně mimo strategii ITI. Jako právní forma pro realizaci ITI byla zvolena meziobecní dohoda. Podíl strategie ITI Varšava na celkové alokaci ROP Mazovské vojvodství (mil. EUR) ROP Mazovské vojvodství ITI Varšava - EFRR ITI Varšava - ESF ITI Varšava - ESF ROP Mazovské vojvodství 23,7 165,8 1922, ITI Varšava - EFRR Zdroj: Polostrukturované rozhovory, Dohoda o partnerství PL. Vlastní výpočty. Graf 5 Podíl ITI Varšava na celkové alokaci ROP Mazovské vojvodství Tvorba ITI Varšava začala již brzy zkraje roku V květnu a červnu probíhala setkání se zástupci obcí, které chtěly být součástí strategie ITI. V červenci předložila Varšava první návrh strategie ITI k diskuzi partnerským obcím a dále probíhal průzkum potřeb pro ITI. V létě obce podepsaly společnou deklaraci o spolupráci. Na podzim probíhala další setkání a strategické schůzky v obcích a s řídicím orgánem. Zastupitelstva obcí formálně rozhodla o přistoupení ke strategii ITI v prosinci 2013 a následně v únoru 2014 vzniklo partnerství, které má formu již zmiňované občansko-právní dohody. V současné době probíhá detailní příprava projektů v ITI a prodiskutování strategie a projektů s Ministerstvem infrastruktury a rozvoje. 46 Dle vlastní definice funkčního zázemí Varšavy. Údaj vychází ze strukturovaných rozhovorů se zástupci Varšavy.

42 42 Obrázek 5 Vymezení funkčního zázemí Varšavy - Urban Audit Zdroj: Eurostat Urban Audit

43 43 Obrázek 6 Řídicí struktura ROP Mazovské vojvodství a ITI Varšava Regionální operační program Monitorovací výbor Řídicí orgán Řídicí výbor Varšavská metropolitní oblast ITI funkčního území Varšava Pracovní skupina Sekretariát Hlavním cílem nově vznikající strategie ITI se stalo vybudování identity metropolitní oblasti, posílení a využití potenciálu metropole v globální konkurenci, územní integrace a zlepšení kvality prostředí. Ve strategii ITI má vedoucí roli Varšava je jednak lídrem ve vyjednávání ITI s Ministerstvem infrastruktury a rozvoje a s řídicím orgánem ROP, a také fakticky ITI řídí. Financování příprav ITI leželo zpočátku na bedrech Varšavy, nicméně od června 2014 je částečně hrazeno ze zdrojů technické pomoci pro roky Od příštího období bude technická pomoc taktéž přispívat na administraci ITI. Do konce roku 2014 se předpokládá formální přijetí strategie ITI, jejích projektů a jejího rozpočtu Ministerstvem infrastruktury a rozvoje a ŘO ROP, což bude potvrzeno podpisem dohody mezi svazkem ITI a oběma institucemi. Varšava chce začít realizovat svou strategii ITI na začátku ledna Základem úspěchu strategie ITI Varšava je častá komunikace hlavního města se zúčastněnými obcemi. Cyklicky probíhají pravidelná setkání, Obrázek 7 Vymezení funkčního zázemí města Varšavy dílny, pracovní skupiny a školení, v nichž se postupně definuje podoba ITI. Časté kontaktování se s obcemi vzájemně a vysokou transparentnost považuje Varšava za hlavní předpoklad pro úspěšné dokončení a realizaci strategie ITI. Komunikace s okolními obcemi je též prvním a základním kamenem její tvorby. V druhé řadě však probíhají také konzultace s ostatními potenciálními partnery ve strategii ITI nevládními a neziskovými organizacemi, podnikatelským sektorem, vysokými školami a veřejností. Zdroj: Polostrukturované rozhovory město Varšava Strategie ITI Varšava má vyčleněnu alokaci 165,8

44 44 mil. EUR (164,8 základní alokace z národní rezervy na ITI plus 1 mil. EUR dodatečná alokace z ROP Mazovské vojvodství) viz Graf 5. Dodatečné financování se počítá také z ESF pro ITI Varšava je vyčleněno 23,7 mil. EUR. Poměr spolufinancování projektů dosud nebyl stanoven. Společným politickým rozhodnutím starostů a primátora Varšavy byla přijata témata pro řešení prostřednictvím ITI. Rozhodnutí bylo učiněno na tzv. Řídicím výboru ITI (viz Obrázek 6). Předcházel mu anketní průzkum specifických potřeb obcí a analýza možností získat spolufinancování projektů z ROP Mazovské vojvodstí Zahrnutí projektů do ITI garantuje spolufinancování z EU a národních zdrojů. Proto chce Varšava do ITI zahrnout cyklotrasy, systém parkování park-and-ride, vytváření pracovních míst, podporu pro start-upy, investice do inovací, přípravy investičních ploch a hospodářskou propagaci metropole. Dále by ráda investovala do chytrých systémů ve formě technologií zaměřených na e-ticketing, e- administraci, e-learning nebo e-zdraví (konkrétně např. elektronické přihlašování se do škol, elektronickou školní knihovnu, elektronický obecní archiv, elektronickou navigaci po obcích zahrnutých do ITI, elektronickou péči o starší osoby). Mimo projektů zaměřených na veřejnou infrastrukturu se v ITI počítá se spoluprací s podnikatelským a neziskovým sektorem.

45 45 7 Studie integrovaných územních investic v Nizozemsku 7.1 Systém veřejné správy v Nizozemsku Nizozemsko je královstvím se čtyřmi územími Nizozemskem, které má evropskou a karibskou část, a ostrovy Aruba, Curacao a St. Maarten, což jsou nizozemská autonomní území. Z hlediska územně správního členění má Nizozemsko dvanáct provincií řízených provinčními stavy a radami a 408 obcí 47. Vzhledem k počtu obyvatel (16,7 mil.) á průměrná obec něco přes 40 tis. obyvatel. Obce v Nizozemsku mají silné pravomoci zahrnující rozhodování o územním plánování, bydlení, podpoře turismu, výstavbě, dopravě, zdravotnictví, základním vzdělávání, zaměstnanosti, péči o děti, sociálních službách, civilním pořádku, kultuře a sportu 48. Přímo voleným rozhodovacím orgánem je zastupitelstvo volené na čtyři roky prostřednictvím proporčního volebního systému. Zastupitelstvo odpovídá za výběr radních a starosty. Rada je výkonným orgánem obce připravuje a realizuje rozhodnutí zastupitelstva a odpovídá také za provádění národních politik na místní úrovni. Je volená z členů zastupitelstva na období čtyř let. Starosta, který radě předsedá, je na návrh rady do úřadu jmenován vládou, a to na období šesti let. Starosta má právo v zastupitelstvu a radě obce hlasovat a jeho hlas může být rozhodující. Dvanáct provincí Nizozemska je řízeno provinčními stavy, které mají legislativní pravomoci a jsou voleny přímými volbami na čtyři roky. Výkonným orgánem provincií jsou též rady. Připravují a realizují rozhodnutí provinčních stavů a podobně jako obce odpovídají za výkon národních politik na úrovni provincií. Členové rady se vybírají z provinčního stavu a mají mezi třemi a devíti členy. Stavům a radám provincií předsedají komisaři jmenovaní na šest let králem nebo královnou. Tito komisaři se nemohou účastnit hlasování 49. Provincie vykonávají úkoly v oblasti regionálního plánování, sociálního bydlení, životního prostředí, kultury, volnočasových aktivit a sportu, veřejné dopravy, údržby silnic a dopravy, energetiky, turismu a regionálního vysílání. Základní údaje o Nizozemském království Počet obyvatel: 16,7 mil. Počet obcí (gemeenten): 408 Počet vyšších územně-správních celků (provincie): 12 Gesce koordinace příprav Dohody o partnerství: Ministerstvo hospodářských věcí Gesce ROP: Provincie, resp. město Rotterdam u OP Západ Počet ITI: 4 velká čtyřka měst Rotterdam, Amsterdam, Uttrecht, Den Haag 7.2 Finanční alokace Nizozemska, dohoda o partnerství a operační programy Ministerstvem odpovědným za vyjednávání Dohody o partnerství s Nizozemskem a národních operačních programů, kromě Operačního programu Evropský sociální fond, je Ministerstvo 47 MZV, CEMR. Local and Regional Government in Europe.: Structures and Competences vyd. Brusel: CEMR, Dostupné z: 49 dtto

46 46 Operační programy v Nizozemsku Celkem 13 operačních programů 3 národní programy pro ESIF OP ESF, 2 programy financované z EZFRV a ENRF 4 regionální operační programy Sever, Východ, Jih a Západ 4 přeshraniční programy: BE-DE-NL; DE- NL; FR-NL-BE-UK; BE (Flandry)-NL; 2 nadnárodní programy: Severní moře - E-DK-DE-NL-SE-UK-NO Severozápadní Evropa - BE-DE-FR-IE-LU- NL-UK-CH hospodářských věcí Nizozemska. Operační program Evropský sociální fond má v gesci Ministerstvo sociálních věcí a zaměstnanosti. Nizozemsko již také uzavřelo s Evropskou komisí Dohodu o partnerství 50. Budoucí investice se zaměří zejména na výzkum a inovace, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na energetickém mixu, podporu sociálního začleňování a podporu zaměstnanosti a mobility pracovní síly. V Nizozemsku se připravuje celkem třináct operačních programů, z nichž šest jsou programy přeshraniční a nadnárodní spolupráce. Na regionální úrovni budou čtyři operační programy, ve třech případech spravovány provinciemi, v jednom městem Rotterdam. Na národní úrovni budou tři operační programy OP Evropský sociální fond a dva programy financované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a z Evropského námořního a rybářského fondu ,3; 100 % 507,3; 36,1 % 71; 5,1 % 24,4 1,7 % Alokace ESIF Alokace 4xROP Alokace ITI "velké čtyřky" Alokace ITI Rotterdam 0 Rozdělení ESIF v Nizozemsku (mil. EUR) Graf 6 Rozdělení ESIF v Nizozemsku ROP, ITI G4 a ITI Rotterdam V letech bude celková alokace ESIF pro Nizozemsko 1404,3 mil. EUR, z čehož je 1014,6 mil. EUR podíl fondů EFRR a ESF. Ve srovnání s roky bude mít Nizozemsko o 256 mil. EUR nižší alokaci. Podíl čtyř regionálních operačních programů na EFRR a ESF činí 507,3 mil. EUR (viz Graf 6). 7.3 Implementace strategií ITI velké čtyřky (Rotterdam, Amsterdam, Utrecht, Den Haag) Jak uvádí Frank Hendricks a Linze Schaap v knize Místní a regionální demokracie v Evropě, města hrála v historii formování Nizozemska významnou úlohu a využívala víceméně autonomní status 51. Z toho vyplývá silná autonomie při rozhodování o aktivitách realizovaných na území měst, včetně rozhodování o projektech financovaných z ESIF. Již v období let fungovalo město 50 Dostupné pouze v holandštině. 51 LOUGHLIN, J., F. HENDRIKS a A. LINDSTRÖM. The Oxford Handbook of Local and Reigonal Democracy in Europe. 1. vyd. Oxford: Oxford University Press, S

47 47 Rotterdam jako řídicí pro orgán pro ROP Západ a zprostředkujícím orgánem pro projekty do regionu Západ byla naopak provincie Flevoland. Tak tomu bude i v programovém období Integrované územní investice se budou v Nizozemsku realizovat povinně pro čtyři největší města Rotterdam, Amsterdam, Utrecht a Den Haag (tzv. velká čtyřka, G4) na základě strategie ITI. Ty nebudou mít přeshraniční charakter, nebudou zahrnovat finanční nástroje a budou realizovány pouze na území více rozvinutého regionu NUTS II Západ 52. Regionální operační program Příležitost pro Západ II, kam budou všechny čtyři strategie ITI spadat, bude jednofondový (EFRR), nicméně měkké projekty strategií ITI budou financovány také z ESF. S možným experimentálním využitím Komunitně vedeného místního rozvoje se uvažuje u města Den Haag, které se chce pokusit využít ve své strategii ITI Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond. Pro strategie ITI nebudou města G4 vymezovat tzv. funkční zázemí. Veškeré projekty, které se budou realizovat na území velké čtyřky, se budou realizovat v katastrálním území měst. Na čtyři Strategie ITI Nizozemsko vyčlenilo celkem 71 mil. EUR (46 mil. EUR z EFRR a 25 mil. EUR z ESF, tj. 10 a 5 % alokace těchto fondů v Nizozemsku viz Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.). Projekty z ESF budou doplňkově financovány z národního Operačního programu Evropský sociální fond, ve kterém budou mít pro financování ITI vyčleněnu prioritní osu. Informace ohledně spolufinancování projektů se liší, nicméně v zásadě se počítá s tím, že města, resp. další subjekty zapojené do realizace strategie ITI budou spolufinancovat projekty ITI ve výši %. Gesčně je za vyjednávání Regionálního operačního programu Příležitost pro Západ II odpovědné Ministerstvo hospodářských věcí Nizozemska a za jeho vyjednávání s Evropskou komisí také město Rotterdam. Ministerstvo bude provádět certifikaci projektů a zpracovává metodiku přípravy strategie ITI. Tu zpracovali společně pracovníci ministerstva sociálních věcí, řídicích orgánů EFRR a ESF a čtyř měst. Titíž úředníci také navrhli soubor priorit, které budou přispívat k realizaci strategie ITI; tyto priority byly následně schváleny ministerstvy hospodářských věcí a sociálních věcí. Již v programovém období měla města G4 v implementaci zprostředkování EU fondů v území specifickou roli. V této tradici se města a Graf 7 Počet obyvatel velké čtyřky ve srovnání s počtem obyvatel jejich metropolí (klasifikace OECD) Amsterdam Rotterdam Den Haag Uttrecht Katastrální území Metropole Tento region zahrnuje čtyři provincie Severní a Jižní Holandsko, Flevoland a Utrecht

48 Obrázek 8 Implementační schéma dle návrhu Ministerstva sociálních věcí NL 48 rozhodla pokračovat i v období Řídicím orgánem ROP Západ II bude město Rotterdam a jeho političtí představitelé primátor a zástupce primátora. Proto se delegovaný zástupce města rovněž účastní vyjednávání regionálního operačního programu s Evropskou komisí. Zdroj: Polostrukturované rozhovory - Ministerstvo sociálních věcí NL Rotterdam, Amsterdam, Utrecht i Den Haag budou odpovídat za vlastní strategie ITI. Zastupitelstvo Strategii schválí a převezme odpovědnost za její realizaci. Města budou fungovat jako zprostředkující subjekty pro výběr projektů ve strategii ITI. Za tímto účelem bude ve městech existovat skupina poradců, kteří budou projekty hodnotit a poskytovat pozitivní nebo negativní reakci (viz Obrázek 9). U individuálních projektů zacílených do území regionu Západ bude zprostředkujícím subjektem provincie Flevoland. V jednotlivých provinciích NUTS II Západ (Severní a Jižní Nizozemí, Utrecht a Flevoland) budou zřízeny podpůrné kanceláře na pomoc žadatelům individuálních projektů. K administraci ROP má Rotterdam k dispozici projektovou kancelář se třemi lidmi a projektovým asistentem ještě z let Na přípravu ROP Západ II nyní nevyužívá technickou asistenci, resp. nejsou na tuto práci vyčleněny specifické prostředky. Veškeré aktivity spojené s přípravou ROP a Strategie ITI jsou hrazeny z interních zdrojů města. Na úrovni zprostředkujícího subjektu provincie Flevoland funguje kancelář se sedmi pracovníky. Ta bude mít na starosti zprostředkování 75 % objemu prostředků, které do ROP Západ II půjdou. Města se rozhodla realizovat Strategie ITI kombinací tematického a územního přístupu, dle individuálních potřeb jednotlivých měst. Mezi hlavní témata pro strategie ITI zařadila výzkum, vývoj a vzdělávání, kulturu a inovace, potřebu řešit sociální vyloučení a zvyšující se územní segregaci, nedostatek prostoru a infrastruktury pro podnikatelské aktivity, nedostatek pracovních příležitostí pro lidi s nízkým vzděláním a jejich vytěsňování, relativně vysokou míru nezaměstnanosti mladých, nedostatečné vazby na hospodářský rozvoj a poptávku na trhu práce neodpovídající nabídce vzdělávání. Aktivity strategií ITI se mají soustředit na zlepšení propojení mezi trhem zaměstnanosti a poptávkou po dovednostech na trhu práce a stimulací spolupráce mezi podniky, vzdělávacími institucemi a samosprávou formou zlepšování atraktivity deprivovaných městských území pro investice prostřednictvím vybudování vysoce kvalitních a dostupných podnikatelských prostor CEMR. Draft ITI Overview. Brusel: CEMR, S. 7.

49 Přímá projektová linie G4 49 Specifická témata měst jsou: - propagace udržitelné a kvalitní zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil, včetně konverze upadajících průmyslových regionů a posílení dostupnosti a rozvoje specifických přírodních a kulturních zdrojů; - propagace sociálního začleňování, boj s chudobou a diskriminací poskytováním podpory fyzické, hospodářské a sociální regeneraci deprivovaných komunit v městských a venkovských oblastech. Obrázek 9 Schéma způsobu řízení Regionálního operačního programu Západ II v Nizozemsku Evropská komise DG REGIO Členský stát zastoupený Ministerstvem hospodářských věcí Monitorovací výbor Zkratky DG REGIO Generální ředitelství Evropské komise pro regionální a městský rozvoj MF Ministerstvo financí Nizozemska MHV Ministerstvo hospodářských věcí Nizozemska ROP - Regionální operační program ZS zprostředkující subjekt Auditní orgán MF Certifikační orgán MHV Řídicí orgán ROP Příležitost pro Západ II Primátor a zástupce primátora Rotterdam Zprostředkující subjekt ROP Příležitost pro Západ II Provincie Flevoland ZS Amsterdam Podpora Severní Holandsko ZS Rotterdam Podpora Jižní Holandsko ZS Utrecht Podpora Utrecht ZS Den Haag Podpora Flevoland Zdroj: Polostrukturované rozhovory město Rotterdam Minimálním požadavkem ze strany gesčního ministerstva na vznik strategie ITI je analýza hlavních problémů ve městě v různých oblastech zájmu, ustavení orgánů odpovědných za realizaci Strategie ITI a popis způsobu, jakým bude strategie realizována.

50 50 Města si vybrala realizaci projektů prostřednictvím ITI z jednoduchého důvodu návaznost aktivit financovaných z EFRR a ESF. Považují to za přidanou hodnotu, pro kterou za to stojí absolvovat přípravu strategií ITI. Co se týče vnímání příprav ITI, města G4 postrádala dostatek vize ze strany Komise, co vlastně má ITI být a jak by měly být integrovány do regionálních operačních programů. Ze strany EU chyběla preciznější metodika rozsahu a řízení nástroje ITI, např. podrobnější informace k možnosti transferu rozpočtu ITI bez nutnosti revidovat operační program, nebo jak by měl probíhat výběr operací v rámci alokace 5 % EFRR na udržitelný rozvoj měst Dtto

51 Integrovaná územní investice města Rotterdam Město Rotterdam má katastrálně obyvatel, avšak celá Rotterdamská metropole čítá téměř 1,5 mil. obyvatel 55. Po Amsterdamu je to druhé největší město Nizozemska a největší přístav v Evropě. Strategie ITI města Rotterdam je územní a bude realizována čistě v katastrálním území města. Ve své Vizi 2030 je jižní pobřeží Severního moře, u kterého Rotterdam leží, zahrnuté jako oblast s velkými problémy, které je třeba urgentně řešit. Jsou tak naléhavé, že vznikl dokonce národní program Rotterdam Jih. Tento program ale postrádá dostatek zdrojů na financování, proto chce město využít prostředků EFRR. Oblast jižního Rotterdamu byla pro Strategii ITI vybrána na základě možností, které nabízí EFRR. Ke zvýšení zaměstnanosti v této lokalitě chce město využít příležitostí plynoucích z prostoru okolního bývalého přístaviště. Spojení nabídky z fondů ESI a potřeb vybraného místa se zdá být největší překážkou přípravy rotterdamské strategie ITI. Negativně byla vnímána také chybějící legislativu EU, která byla přijata až na konci roku Graf 8 Alokace na jednotlivé Strategie ITI velké čtyřky v Nizozemsku Alokace EFRR na jednotlivé ITI Amsterdamu, Rotterdamu, Utrechtu a Den Haagu ; 22% ; 14% ; 28% ; 36% Amsterdam Rotterdam Utrecht Den Haag Zdroj: Polostrukturované rozhovory město Rotterdam Město má zpracovánu širokou strategii pro celé území, která zahrnuje také chytrá (smart) řešení. Pro regionální operační program vznikla zastřešující Strategie chytrých specializací (Smart Specialization Strategy, RIS3). S jejím větším propojením na strategii ITI se však nepočítá, protože ITI se bude víceméně zabývat již zmíněnou nízkou úrovní zaměstnanosti ve vymezené lokalitě jižního Rotterdamu. Zájmem je zajistit, aby se pomocí inovací, které jsou hlavní součástí ROP, problémy daného území minimálně nezvětšovaly a ideálně se situace zlepšila a aby se zlepšilo prostředí pro příliv podnikatelských investic. Kromě toho se bude prostřednictvím strategie ITI investovat do přestaveb domů tak, aby splňovaly požadavky na nízkoenergetickou náročnost budov. Z hlediska financování získá Strategie ITI Rotterdam druhou největší alokaci, v souladu s tím, že jde o druhé největší město Nizozemska. Celkem bude mít město k dispozici na projekty financované z EFRR 55 Dle klasifikace OECD

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Aktuální stav příprav programového období

Aktuální stav příprav programového období Aktuální stav příprav programového období 2014 2020 Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Regionální rozvoj mezi teorií a praxí 5 29. května 2014, Pardubice PŘÍKLADY PROJEKTŮ ALOKACE NA

Více

Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje. Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje. Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Česká republika v programovém období 2014 2020, integrované nástroje Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR PŘÍKLADY PROJEKTŮ ALOKACE NA PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020 - 18,9% 26,69 mld. 21,64

Více

Komunitně vedený místní rozvoj a podpora venkova v období 2014-20. Mgr. Jelena Kriegelsteinová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Komunitně vedený místní rozvoj a podpora venkova v období 2014-20. Mgr. Jelena Kriegelsteinová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Komunitně vedený místní rozvoj a podpora venkova v období 2014-20 Mgr. Jelena Kriegelsteinová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚZEMNÍ DIMENZE Koncentrace (zacílení) prostředků programů ESI fondů do specifických

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Nastavení společné řeči

Nastavení společné řeči Stránka 1 z 8 Evropa 2020 Nastavení společné řeči Evropa 2020 je desetiletá strategie EU, jejímž cílem je dosáhnout nového růstu. Nejedná se však pouze o překonání současné krize, která postihuje řadu

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 JEDNOTNÝ UDRŽITELNÝ ROZVOJ MĚST POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Integrované územní investice

Integrované územní investice Integrované územní investice Konference IOP a IROP: Úspěchy a nové cíle Pardubice, 24. 9. 2014 2 ITI čl. 36 Obecného nařízení (kapitola Územní rozvoj) V případě, že strategie rozvoje měst nebo jiná územní

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Strategické řízení ve světle evropských fondů. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Strategické řízení ve světle evropských fondů. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Strategické řízení ve světle evropských fondů Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Současné problémy Absence kvalitních dlouhodobých i střednědobých plánovacích

Více

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020 Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

Setkání MAS a mikroregionů Kraje Vysočina - Ledeč nad Sázavou, 20.2. 2014. Ing. Radim Sršeň, Ph.D.

Setkání MAS a mikroregionů Kraje Vysočina - Ledeč nad Sázavou, 20.2. 2014. Ing. Radim Sršeň, Ph.D. Setkání MAS a mikroregionů Kraje Vysočina - Ledeč nad Sázavou, 20.2. 2014 Ing. Radim Sršeň, Ph.D. Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (EFRR) > MPO Prioritní osa 1: Rozvoj podnikání založený na

Více

Příloha č. 2. Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES/EU

Příloha č. 2. Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES/EU Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES/EU Příloha č. 2 Návrh zákona ze dne. 2011, kterým se mění zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů

Více

Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše

Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše Komunitně vedená strategie pro MAS Krkonoše KULATÉ STOLY 25. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE VEŘEJNÉ SPRÁVY 25. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE SOUKROMÉ SFÉRY 26. 3. 2014 PRO ZÁSTUPCE NEZISKOVÉHO SEKTORU Program 1. Představení

Více

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Ing. Oldřich Vlasák místopředseda Svazu pro evropské záležitosti Celostátní finanční konference 4. prosince

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020 Projekt Podpora vzniku Integrovaného plánu rozvoje území Zlín pro období 2014-2020 je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu technická pomoc

Více

Výzva k předkládání žádostí o podporu v Operačním programu Technická pomoc

Výzva k předkládání žádostí o podporu v Operačním programu Technická pomoc Výzva k předkládání žádostí o podporu v Operačním programu Technická pomoc 1. Identifikace výzvy Prioritní osa Specifický cíl 1 Podpora řízení a koordinace Dohody o partnerství 1.1 - Vytvořit podmínky

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

Územní rozvoj. SAWP Meeting, 3 July 2012. Peter Berkowitz, Head of Unit DG REGIO C.1

Územní rozvoj. SAWP Meeting, 3 July 2012. Peter Berkowitz, Head of Unit DG REGIO C.1 Územní rozvoj SAWP Meeting, 3 July 2012 Peter Berkowitz, Head of Unit DG REGIO C.1 1 KVMR LEADER-legislativa EU Navazuje na bohaté zkušenosti z: LEADER (EAFRD), Osa 4 (EFF), iniciativu společenství Urban

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Příprava Libereckého kraje na období 2014 2020 Seminář Národní sítě Místních akčních skupin České republiky 30.10.2014, Krajský úřad Libereckého

Příprava Libereckého kraje na období 2014 2020 Seminář Národní sítě Místních akčních skupin České republiky 30.10.2014, Krajský úřad Libereckého Příprava Libereckého kraje na období 2014 2020 Seminář Národní sítě Místních akčních skupin České republiky 30.10.2014, Krajský úřad Libereckého kraje Obsah 1. Příprava období 2014 2020 na úrovni ČR 2.

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 MÍSTNÍ ROZVOJ VEDENÝ KOMUNITAMI POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020 Tento infolist

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2015 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 19. 1. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu předložena Evropské komisi 20.

Více

U S N E S E N Í. Číslo: 38 ze dne 23. května 2013

U S N E S E N Í. Číslo: 38 ze dne 23. května 2013 Číslo: 38 ze dne 23. května 2013 Rozhodnutí předsedy Rady AKČR podle usnesení Rady AKČR č. 25/2005 v období od 23. dubna 2013 do 20. května 2013 I. schvaluje následující rozhodnutí předsedy Rady AKČR:

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí. Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava

Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí. Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava Svaz měst a obcí ČR Hájíme zájmy všech velikostních kategorií měst a

Více

Operační program Doprava 2014-2020

Operační program Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 Mgr. Michal Ulrich 10. 4. 2014 Operační program Doprava 2014-2020 základní charakteristiky Operační program Doprava 2014-2020 (OPD 2) navazuje na Operační program Doprava

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013

Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci METODICKÝ POKYN PRO PŘÍPRAVU ŘÍDICÍ DOKUMENTACE PROGRAMŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014 2020

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci METODICKÝ POKYN PRO PŘÍPRAVU ŘÍDICÍ DOKUMENTACE PROGRAMŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014 2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci METODICKÝ POKYN PRO PŘÍPRAVU ŘÍDICÍ DOKUMENTACE PROGRAMŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014 2020 Verze: 3 Červenec 2014 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

Více

OP Zaměstnanost 2014-2020

OP Zaměstnanost 2014-2020 OP Zaměstnanost 2014-2020 Seminář: Komunitně vedený místní rozvoj v operačních programech pro období 2014-2020 Praha 3. března 2015 Obsah prezentace Současný stav přípravy OP Zaměstnanost (OPZ) Věcné zaměření

Více

Aktuální pozice SMS ČR ve vyjednávání o dotacích 2014+

Aktuální pozice SMS ČR ve vyjednávání o dotacích 2014+ Aktuální pozice SMS ČR ve vyjednávání o dotacích 2014+ Setkání ŠOV - Vísky 24. 5. 2013 Tomáš Chmela, tajemník SMSČR SMS ČR: Hodnocení 2007+ Finanční částka připadající na 1 obyvatele území (v Kč) Velikostní

Více

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod IROP Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2 Podpora udržitelného cestovního ruchu Celkem podpořeno 4 projektů

Více

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na Operační program Doprava 207-2013, avšak jeho struktura bude

Více

Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020

Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020 Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020 Operační programy 2014-2020 Odlišnosti nastavení budoucího období: Prostředky EU priority Tematická koncentrace Zkušenosti široká strategie,

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Regionální operační program NUTS II Severovýchod

Regionální operační program NUTS II Severovýchod Regionální operační program NUTS II Severovýchod Řízení projektů financovaných z fondů Evropské unie Hotel Studánka, Rychnov nad Kněžnou, 25.11.2010 ROP Severovýchod Víceletý rozvojový programový dokument,

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

Příprava programového období 2014-2020. Ing. Daniela Nohejlová

Příprava programového období 2014-2020. Ing. Daniela Nohejlová Příprava programového období 2014-2020 Ing. Daniela Nohejlová Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální a investiční fondy 2014 2020 Hlavní východiska příprav programového období 2014-20

Více

2. zasedání 27. března 2015, Praha

2. zasedání 27. března 2015, Praha 2. zasedání 27. března 2015, Praha Program zasedání Komory ITI a IPRÚ Čas 10:00 10:30 Bod programu Metodické a koordinační aktivity MMR v rámci přípravy integrovaných strategií ITI a IPRÚ 10:30 10:50 Jednání

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Setkání regionálních partnerů HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE

Setkání regionálních partnerů HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE Setkání regionálních partnerů HLAVNÍ TITULEK PREZENTACE Regionální stálá konference podtitulek Královéhradeckého kraje 20. června 2014 ve 12:30 hod. PROGRAM Aktuální informace o stavu přípravy čerpání

Více

Význam hodnocení a vedení indikátorů, problémy a nejasnosti

Význam hodnocení a vedení indikátorů, problémy a nejasnosti Název: Školitel: Význam hodnocení a vedení indikátorů, problémy a nejasnosti Prof. Ing. René Kizek, Ph.D. Datum: 28. 11. 2013 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.4.00/31.0023 Název projektu: Partnerská síť centra

Více

Co nového v IROP? Představení Integrovaného regionálního operačního programu. Mgr. Zdeněk Semorád, náměstek ministryně MMR pro evropské programy

Co nového v IROP? Představení Integrovaného regionálního operačního programu. Mgr. Zdeněk Semorád, náměstek ministryně MMR pro evropské programy Co nového v IROP? Představení Integrovaného regionálního operačního programu Mgr. Zdeněk Semorád, náměstek ministryně MMR pro evropské programy PŘEDSTAVENÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ IROP Určen pro všechny regiony

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV. Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu. 4.

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV. Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu. 4. INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ MLADÁ BOLESLAV Seminář k představení Integrovaného regionálního operačního programu 4. května 2015 Praha 1 Integrovaný plán rozvoje území v programovém období 2014 2020 Nový

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 2014-2020 A PODPORA TELEMATIKY PRO VEŘEJNOU DOPRAVU

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 2014-2020 A PODPORA TELEMATIKY PRO VEŘEJNOU DOPRAVU INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 2014-2020 A PODPORA TELEMATIKY PRO VEŘEJNOU DOPRAVU 25. 11. 2015 PRAHA Veřejná doprava ON-LINE 2015 INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Program schválen Evropskou

Více

Obecný přehled: Evropské strukturální a investiční fondy (2014-2020)

Obecný přehled: Evropské strukturální a investiční fondy (2014-2020) Obecný přehled: Evropské strukturální a investiční fondy (2014-2020) Mgr. Hana Bláhová Eurocentrum Ostrava Úřad vlády ČR Odbor komunikace o evropských a institucionálních záležitostech Ministerstvo pro

Více

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy Budoucnost cestovního ruchu v regionech z pohledu krajské samosprávy Ing. Jindřich Ondruš předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro cestovní ruch člen Rady Zlínského kraje Vznik krajů subjekty odpovídající

Více

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Odbor informování o evropských záležitostech ÚV ČR Organizačně součástí Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády České republiky

Více

Evropské fondy 2014 2020

Evropské fondy 2014 2020 Evropské fondy 2014 2020 Ing. Karla Šlechtová ministryně pro místní rozvoj 172. Žofínské fórum 25. listopadu 2014, Praha Aktuální stav a rizika v programovém období 2007 2013 Souhrnný stav čerpání ze SF

Více

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

7 let ROP JV. 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod 7 let ROP JV 7 let IROP? Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Závěrečné výzvy programového období 2007 2013 Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2

Více

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020

Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 ESF ERDF Pozice Prahy v podpoře VaVaI z evropských fondů v období 2014-2020 Mgr. Zdeňka Bartošová vedoucí oddělení metodiky a strategie odbor evropských fondů Magistrát hl. města Prahy Východiska z programového

Více

Ministerstvo zemědělství Č. j.: 40796/2015-MZE-14113

Ministerstvo zemědělství Č. j.: 40796/2015-MZE-14113 Ministerstvo zemědělství Č. j.: 40796/2015-MZE-14113 PRAVIDLA, kterými se stanovují podmínky pro výběr Strategií komunitně vedeného místního rozvoje a stanovení alokace v rámci programového rámce Programu

Více

Komunitně vedený místní rozvoj a podpora venkova v období 2014-20. Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Komunitně vedený místní rozvoj a podpora venkova v období 2014-20. Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Komunitně vedený místní rozvoj a podpora venkova v období 2014-20 Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚZEMNÍ DIMENZE Koncentrace (zacílení) prostředků programů ESI fondů do specifických

Více

ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013

ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013 ZMĚNY PROGRAMOVÉHO DOKUMENTU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS II SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ 2007-2013 Zdůvodnění změn dle článku 33 a 93 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 1/10 Obsah ZMĚNA V DŮSLEDKU AUTOMATICKÉHO

Více

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství Stávající a budoucí podpora venkova Ministerstvo zemědělství 1. 10. 2012 Národní konference Venkov 2012 Program rozvoje venkova a jeho implementace Rozpočet PRV na období 2007-2013: 3,6 mld. EUR celkových

Více

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Verze březen 2015 1 STRUČNÝ SOUHRN MS Pakt je strategickou komunikační platformou

Více

Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi

Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013 JUDr. Olga Letáčková Náměstkyně ministryně pro místní

Více

Statut Regionální stálé konference pro území Moravskoslezského kraje

Statut Regionální stálé konference pro území Moravskoslezského kraje Statut Regionální stálé konference pro území Moravskoslezského kraje Preambule 1. V programovém období 2014-2020 Evropské unie jsou uplatňovány principy územní dimenze. Územní dimenzí se rozumí zacílení

Více

Strategické plánování Olomouckého kraje. Seminář Zemědělství a venkov v Olomouckém kraji po roce 2014

Strategické plánování Olomouckého kraje. Seminář Zemědělství a venkov v Olomouckém kraji po roce 2014 Strategické plánování Olomouckého kraje Seminář Zemědělství a venkov v Olomouckém kraji po roce 2014 9. června 2014 I. Strategie na úrovni EU Obecné vize rozvoje a strategie v oblastech regulovaných EU

Více

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS 2014-2020. veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Místní Akční Skupina Lašsko Strategie MAS 2014-2020 veřejné setkání, Hodslavice, 3. 2. 2015 Co je místní akční skupina? MAS je neziskovou organizací nezávislou na politickém rozhodování PARTNERSTVÍ veřejného

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Zlín, 30. 4. 2015 Programové období 2014 2020 Strategie Evropa

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010

Více

ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Krajské akční plány rozvoje vzdělávání Č.j.: MSMT 7246/2015-2 ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ŘÍDICÍ ORGÁN OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ vyhlašuje Avízo pro žadatele o

Více

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR

OP Meziregionální spolupráce. 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR OP Meziregionální spolupráce 11. června 2013 Olomouc Mezinárodní konference Olomouckého kraje v rámci projektu CesR 1 říjen 2010 Počet projektových partnerů v předložených projektech srovnání 1., 2., 3.

Více

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Příprava na programovací období 2014 2020

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Příprava na programovací období 2014 2020 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Příprava na programovací období 2014 2020 Silné stránky Jihomoravského kraje silná infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace v kraji (vysoké školy, veřejné

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

MEPCO, s. r. o. Mezinárodní poradenské centrum obcí. Krajské setkání Svazu měst a obcí ČR

MEPCO, s. r. o. Mezinárodní poradenské centrum obcí. Krajské setkání Svazu měst a obcí ČR MEPCO, s. r. o. Mezinárodní poradenské centrum obcí Krajské setkání Svazu měst a obcí ČR vlastníci: MEPCO, s. r. o. Mezinárodní poradenské centrum obcí Svaz měst a obcí ČR VNG International (= agentura

Více

Statut Národní stálé konference

Statut Národní stálé konference Statut Národní stálé konference Článek 1 Úvodní ustanovení 1. V programovém období 2014-2020 je pro koordinaci realizace územní dimenze ustavena Národní stálá konference (dále jen NSK ), jakožto nástupce

Více

Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013

Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013 Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013 Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. ředitel Odboru Dohody o partnerství, evaluací a strategií Evropský fond

Více

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina)

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Integrovaný plán rozvoje města Povinnost sestavení IPRM Důvod tvorby a přínos IPRM Obsah IPRM Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Aktuální stav rozpracovanosti Komunikace s veřejností

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Preference obcí a měst v oblasti meziobecní Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vedoucí odborného týmu, SMO ČR REGIONÁLNÍ ROZVOJ MEZI TEORIÍ A PRAXÍ 6 OD REGIONÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU ROZVOJI 21. května 2015, Vysoká

Více

Role MV v oblasti egovernmentu v programovém období 2014-2020

Role MV v oblasti egovernmentu v programovém období 2014-2020 Role MV v oblasti egovernmentu v programovém období 2014-2020 Konference e-government 20:10 Mikulov, 8. 9. 9. 2015 Mgr. Jiří Zmatlík náměstek ministra vnitra pro řízení sekce ekonomiky, strategií a evropských

Více

Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013

Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013 Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí 1 Politika rozvoje venkova Cíle politiky

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

INTEGROVANÁ TERITORIÁLNÍ INVESTICE OSTRAVSKÉ AGLOMERACE PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ ESIF 2014-2020

INTEGROVANÁ TERITORIÁLNÍ INVESTICE OSTRAVSKÉ AGLOMERACE PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ ESIF 2014-2020 Území INTEGROVANÁ TERITORIÁLNÍ INVESTICE OSTRAVSKÉ AGLOMERACE PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ ESIF 2014-2020 Ostravská aglomerace má charakter polycentrického sídelního systému. Ostravská Larger Urban Zone (dle

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

Podpora měst a obcí v oblasti agend veřejné správy v působnosti MV ČR v programovém období 2014-2020

Podpora měst a obcí v oblasti agend veřejné správy v působnosti MV ČR v programovém období 2014-2020 Podpora měst a obcí v oblasti agend veřejné správy v působnosti MV ČR v programovém období 2014-2020 XI. Setkání starostů a místostarostů Libereckého kraje 12. února 2015 Mgr. Jana Menšíková vedoucí samostatného

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

OP Zaměstnanost 2014-2020 územní dimenze

OP Zaměstnanost 2014-2020 územní dimenze OP Zaměstnanost 2014-2020 územní dimenze Mgr. Karel Hošek Krajské sdružení NS MAS ČR Olomouckého kraje Krajský kulatý stůl zaměstnanosti, Olomouc 2. 12. 2013 Obsah prezentace 1. Současný stav přípravy

Více

Regionální stálá konference Moravskoslezského kraje 1. zasedání

Regionální stálá konference Moravskoslezského kraje 1. zasedání Regionální stálá konference Moravskoslezského kraje 1. zasedání Datum: 28.11.2014 Složení Regionální stálé konference (RSK MSK) Návrh programu Aktuální informace k programovému období 2014-2020 Územní

Více

Podpora z Operačního programu Zaměstnanost (2014-2020)

Podpora z Operačního programu Zaměstnanost (2014-2020) Podpora z Operačního programu Zaměstnanost (2014-2020) Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi Hradec Králové 15. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření a alokace OP Zaměstnanost

Více

Fondy EU programovací období 2007 2013 v ČR

Fondy EU programovací období 2007 2013 v ČR Fondy EU programovací období 2007 2013 v ČR Programovací období 2007-2013 z pohledu podnikatele Datum: Místo: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1 Finanční prostředky

Více

Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020

Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020 Příprava integrované strategie rozvoje území 2014-2020 Východiska pro integrované strategie regionů 2014-2020 1 Dokumenty EU a ČR (Společný strategický rámec) 2 Venkov v Evropě Venkovské oblasti tvoří:

Více

Nové programové období 2014-2020

Nové programové období 2014-2020 Nové programové období 2014-2020 Prostor pro projekty obcí a měst Ing. Oldřich Vlasák Svaz měst a obcí ČR 29.4. 2015 Dvůr Králové SVAZ MĚST A OBCÍ ČR Hájíme zájmy všech velikostních kategorií měst a obcí

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV předložena Evropské komisi 13. 5. 2015 byl OP VVV ze strany EK schválen V dubnu vyhlášena první Avíza o parametrech výzvy Dalších šest

Více

Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013

Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013 Priority a možnosti v programovém období 2014-2020 a hlavní změny oproti programovému období 2007-2013 Mgr. Petr Hrazdil Ministerstvo pro místní rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj Evropské strukturální

Více