Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Hodnocení odrůd jabloní rezistentních vůči houbovým chorobám. Bakalářská práce

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Hodnocení odrůd jabloní rezistentních vůči houbovým chorobám Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Prof. Ing. Vojtěch Řezníček Vypracovala: Nikrmajerová Martina

2 Obsah 1. Úvod Cíl práce Literární přehled Názvy chorob Taxonomické zařazení hub Náchylné a odolné odrůdy Vývojový cyklus patogena Ochrana před chorobami Šlechtění rezistentních odrůd Historie šlechtění Rezistentní geny Vznik rezistentních odrůd Odrůdy Využití rezistentních odrůd Doporučené využití při výsadbách Praktické využití Závěr Seznam použité literatury

3 ABSTRAKT Cílem práce je studium odrůd jabloní rezistentních vůči houbovým chorobám, strupovitosti jabloní a padlí jabloní. Jejich využití v ovocných výsadbách a zhodnocení stavu rezistentních odrůd v intenzivních sadech jabloní, se zaměřením na charakteristiku odolnosti vyšlechtěných odrůd a na názory jejich použitelnosti v intenzivních sadech. Klíčová slova: Sturpovitost jabloní, Padlí jabloní, rezistentní odrůdy The aim of this study is apple varieties resistant to fungal diseases of apple scab and apple powdery mildew. Their use in fruit orchards and evaluation of the status of resistant varieties in intensive orchards of apple, with a focus on the characteristics of varieties bred for resistance and the views of their application in intensive orchards. Keywords: Sturpovitost apple fallen apple, resistant varieties 3

4 1. Úvod: Jablka provázejí lidskou kulturu, kam až paměť sahá. Původní planý druh pochází z Asie a zuhelnatělé zbytky jejich plodů se nachází už v archeologických nalezištích z období neolitu, považují se za nejstarší ovocný strom v Evropě. Jablka jsou zdravá, mohou se pěstovat v Africe, Asii, Americe, Evropě od jihu až po sever díky rozmanitosti vyšlechtěných druhů se jim daří v téměř každé části světa. Jsou hezká na pohled, chutná a voní. Konzumují se syrová, vařená, pečená, dušená i sušená, v dobrém prostředí vydrží v čerstvém stavu celou zimu. Lidoví léčitelé propagují heslo: Dvě jablka denně a nepotřebujete lékaře. Upravují trávení, podporují vylučování odpadních látek a obsahují cenné vitamíny. Není divu, že jejich plody kromě kuchyní celého světa pronikaly i do mytologie, lidových rčení a přísloví. Ne nadarmo si asi Hospodin v ráji vybral jako strom poznání jabloň, byla tou dobou v módě: zlatá jablka věčného mládí měla ve svém košíčku severská bohyně Idunn, těžkými zkouškami je dobývali ve svých krajích keltští hrdinové a pěstovaly je i řecké Hesperidky, které je dokonce nechávaly hlídat drakem. Asi věděly proč, protože slavné jablko sváru, kterým krasavec Paris počal zkázu Tróje, pocházelo právě odtud. O zlatém pomeranči nebo ananasu se v pohádkách nedočtete, ale zlatá jablka se objevují v pohádkových příbězích většiny světa. A přestože křesťanství přisoudilo jablku symboliku hříchu a svodů, zůstalo v podvědomí lidí jako něco dobrého a prospěšného. O praktickém využívání jabloní v Evropě se objevují první písemné záznamy kolem roku 300 př. n. l. ve starém Řecku, kde už se rozlišují plané a šlechtěné druhy, dokonce se zmiňují i o raných a pozdních odrůdách. V Římě popisuje Plinius ve spisu O přírodě sedmnáct odrůd jablek pěstovaných v Itálii. Římanům se připisuje i rozšíření jabloní po Evropě. První pěstování jabloní na našem území se připisuje Slovanům okolo 9. století, pravděpodobnější je ale domněnka, že pouze přebírali zkušenosti po dřívějších obyvatelích a dobyvatelích české kotliny. Šlechtěné odrůdy se zpočátku soustřeďovaly převážně do klášterních zahrad a hospodářství vzdělanější šlechty, teprve později došlo k větší výsadbě a rozšíření, zejména za hospodářského rozkvětu během vlády Karla IV. Během století se ovocnářství v Evropě začalo rozvíjet a s ním se rozšířilo i pěstování jabloní, z Českých zemí se v té době vyvážela jablka do severnějších území (Míšeňské jablko). Přes počáteční nedůvěru některých hospodářů se sadaření rozšířilo. Začalo být zvykem vysazovat ovocné stromy u každé chalupy a přibývalo větších sadů, odkud se ovoce vyváželo na prodej. Z dob rozšiřování jabloní po českých zemí nám zůstalo i mnoho 4

5 libozvučných památek ve jménech obcí: Jablonec, Jablunkov, Jablonné... Důležitost, kterou jablko jako ovoce zaujalo v životě širokého společenství, dokladují lidová rčení a přísloví, od těšínských jablíček přes kousnutí do kyselého jablka až po rčení, že lidí je tam tolik, že by jablko nepropadlo. S rozvojem ovocnářství ale přišly ruku v ruce i problémy. Koncentrace jednoho druhu na velké ploše s vysokou hustotou porostu daly příležitost k prudkému vzrůstu počtu škůdců a k rozvoji chorob. V této fázi přišel ke slovu chemický průmysl, který ve snaze zvládnout situaci začal produkovat velké množství přípravků pro ochranu rostlin. Po počátečním nadšení přišlo hořké rozčarování, a to hned dvakrát. Chemické ošetření má negativní dopad na lidské zdraví a patogenní organismy získávají časem odolnost, vytvoří rezistentní kmeny a účinnost přípravku se ztrácí. Pozornost šlechtitelů se proto začala obracet k vytvoření odrůd s geneticky zakódovanou odolností. Začátky nebyly lehké. Rezistentní odrůdy sice odolaly chorobám, ale plody byly nekvalitní a špatně skladovatelné. Teprve po několika generacích se podařilo vyvinout odrůdy s kvalitními chuťovými vlastnostmi, které se daly dobře přepravovat a skladovat. Tím ale vývoj rezistentních odrůd nekončí. Cílem kvalitních pěstitelských týmů je neustále rozšiřovat nabídku nových druhů rezistentních odrůd a docílit co největší pestrosti nabídky malým i velkým pěstitelům. 5

6 2. Cíl práce: Cílem práce je studium odrůd jabloní rezistentních vůči houbovým chorobám. Jejich využití v ovocných výsadbách a zhodnocení stavu rezistentních odrůd v intenzivních sadech jabloní, se zaměřením na charakteristiku odolnosti vyšlechtěných odrůd a na názory jejich použitelnosti v intenzivních sadech. 6

7 3. Literární přehled: 3.1 Názvy chorob Strupovitost jabloní Venturia inaequalis Padlí jabloně Podosphaera leucotricha Taxonomické zařazení hub Strupovitost jabloní říše: rostliny (Plantae) podříše: nižší rostliny (Thallobionta) skupina: houby (Fungi) oddělení: vlastní houby (Eumycota) trída: houby vřeckaté (Ascomycetes) řád: Pseudosphaeriales rod: Venturia druh: Venturia inaequalis Padlí jabloní říše: rostliny (Plantae) podříše:nižší houby (Thallobionta) Skupina houby (Fungi) oddělení: vlastní houby(eumycota) Třída: houba vřeckaté (Ascomycetes) řád:erysiphales- padlí druh:podosphaera leucoricha 7

8 3.1.2 Náchylné a odolné odrůdy Hostitelskými rostlinami jsou jabloň domácí a další druhy z rodu jabloňovitých. Velké rozdíly k náchylnosti jsou i mezi odrůdami. Náchylné jsou odrůdy Gloster, Golden Delicius,Goldspur,Mac Intosh Red, Spartan, Šampion a další. (HLUCHÝ, ACKERMAN, 1997) Odolné odrůdy Aneta, Angold, Florina,Jolana, Julia,Karmína,Melodie, Otava,Prima a jiné (ACKERMAN 2004) 8

9 3.1.3 Vývojový cyklus patogena Strupovitost jabloní Patogen je fakultativním parazitem. Během vegetace parazituje na živých částech hostitele(listy, plody) a v průběhu vegetačního klidu dokončuje svůj životní cyklus ve stromatech na opadlém listí nebo venku přezimujících plodech.na listech houba vytváří nepohlavní orgány konidiofory a konidie, a na opadaném listí potom probíhá pohlavní rozmnožovací stádium, kdy na plodnicích pseudoperithéciích vznikají vřecka s askosporami. (VAVERKA S. 1995) Houba přezimuje na napadeném opadaném listí, kde se postupně vyvíjejí a na jaře dozrávají plodnice-pseudoperithécia s vřecky a askospórami. (METODICKÁ PŘÍRUČKA PRO OCHRANU ROSTLIN 2002) Perithecia jsou přibližně 150 um velká a obsahují vřecek s askospórami. Na každém vřecku se diferencuje po 8 dvoubuněčných askospórách. (SMOLÁK A KOL: 1954) Začátkem vegetace dozrávají ve vřeckách dvoubuněčné výtrusy-askospóry, které jsou zdrojem primárních jarních infekcí. Dozrávání je ovlivněno teplotou a koreluje s obdobím rašení jabloní, nejdéle však v období fáze myšího ouška. Postupně dozrávají a uvolňují se v období května až června. Strupovitost se šíří především za deštivého počasí. Po navlhčení při dešťových srážkách vřecko nabobtná, na vrcholu praskne a askospory jsou vymršťovány do vzduchu a větrem roznášeny do okolí. Po dopadu na vlhký list vyklíčí, prorostou pokožkou a vzniká primární infekce. Po uplynutí inkubační doby, která trvá 8-22 dní, se objevují na listech nebo plodech olejové skvrny, které se brzy pokrývají šedočernou vrstvou konidioforů s konidiemi. Konidie jsou jednobuněčné letní výtrusy způsobující sekundární infekce. Vytvářejí se nepřetržitě celou vegetaci. Askospóry i konidie potřebují k vyklíčení vodu, vzdušná vlhkost jim nestačí. Vývoj a růst patogena výrazně ovlivňuje teplota. Čím příznivější teplota, tím kratší doba ovhlčení listu je zapotřebí pro vyklíčení spór. Nebezpečí primární infekce končí až úplným rozkladem opadlého listí. (LÁNSKÝ M. 2005, HLUCHÝ M., ACKERMANN P. 1997) 9

10 Padlí jabloní Původcem je vřeckatá houba Podosphaera leucotricha, která je obligátním parazitem. Vyskytuje se převážně jen v konidiovém stádiu(oidium farinosum). Mycelium tvoří bílé povlaky na napadených částech stromu a do hostitelských buněk vniká haustoriemi. Během vegetace se sekundárně rozšiřuje konidiemi. Tvoří také kleistothecia, ale ta nejsou pro vývoj a šíření podstatná. Padlí přezimuje ve formě mycelia v listových a květních pupenech jabloní. Z nich vyrostlé listy nebo květy bývají silně primárně napadeny (:pomoučeny:) již při rašení. K většímu výskytu takto napadených květních a listových růžic dochází ve druhé polovině května. Tyto růžice bývají zdrojem pro sekundární infekce, k nimž dochází při vyšších teplotách (nad 20'C) Napadené listy jsou menší, mladé listy se stáčejí, od okrajů usychají a opadávají. Mycelium je patrné i na letorostech, internodia jsou kratší, při víceletém napadení může dojít i k jejich usychání. Napadené květy jsou morfologicky pozměněny, korunní i kalištní lístky jsou ztlustlé, korunní lístky zelenavé, tyčinky srůstají, pyl neklíčí, květy zasychají a opadávají. Na napadených plodech se objevuje výrazná síťová rzivost, která bývá patrná až do sklizně. Po napadení a zaschnutí větviček raší ze spících pupenů nové výhony. Jejich dřevo špatně vyzrává a může být poškozeno mrazem a chorobami. Jsou značné rozdíly v odrůdové náchylnosti jabloní k padlí. K nejnáchylnějším patří Jonathan, Idared, Coxova reneta. Padlí škodí více v sušších a teplejších oblastech. (INTEGROVANÁ OCHRANA ROSTLIN skr.) 10

11 3.2 Ochrana před chorobami.. Strupovitost jabloní Při výsadbě nových sadů je třeba volit méně náchylné, případně rezistentní odrůdy. Při integrované ochraně upřednostňujeme cílené kurativní zásahy, to znamená, že ošetřujeme až po potvrzení podmínek pro vznik infekce. Pro úspěšné zvládnutí ochrany je nejdůležitější podchytit začátek vegetace, kdy je nejsilnější infekční tlak. S ochranou se začíná od fáze BBCH (pukání pupenů - myší ouško) Pokud se udrží listy i plody čisté do konce června, potom je možné ochranu ukončit. Jestliže dojde k napadení listů nebo plodů musíme stromy ošetřovat až do sklizně, přičemž musíme dodržet stanovenou ochrannou lhůtu fungicidu od posledního ošetření po sklizeň. (INTEGROVANÁ OCHRANA ROSTLIN skr.) Kurativní ochrana Ošetřuje se až po splnění podmínek pro vznik infekce. Další ošetření se signalizuje po infekci, která vznikla šestý a další dny po ošetření. Při tomto způsobu ochrany musíme mít k dispozici spolehlivou signalizační techniku, která změří délku ovlhčení listu a teplotu během tohoto ovlhčení, případně i zpracuje naměřené údaje a stanoví dobu vzniku infekce. Dále je třeba mít výkonnou aplikační techniku a dostatek fungicidů s dlouhým kurativním účinkem, u nichž nehrozí nebezpečí vzniku rezistentních kmenů houby. Po ošetření fungicidy se systémovým účinkem nesmí minimálně 4 hodiny pršet, aby tento fungicid pronikl dovnitř listu. Po delší době již není smývatelný. Nebezpečí vzniku rezistence vůči systémovým fungicidům omezíme kombinací systémových a kontaktních fungicidů. Kontaktní fungicid prodlouží i preventivní účinnost aplikované směsi. (INTEGROVANÁ OCHRANA ROSTLIN skr.) Preventivní ochrana K preventivní ochraně patří likvidace spadaného listí na podzim mechanickým shrabáním, případně omezení zdroje infekce podzimním postřikem močovinou nebo vybranými fungicidy (dodin, triazolové fungicidy). 11

12 Padlí jabloní Ochrana před padlím je velmi náročná. Výskyt padlí výrazně omezuje mráz v období vegetačního klidu (teploty pod -20), který ničí přezimující mycelium. Sekundární šíření padlí lze omezit mechanickým odstraňováním primárně napadených částí stromu (pomoučené listové a květní růžice) v květnu a červnu. Ochrana též spočívá v pěstování rezistentních odrůd, vyrovnané výživě (nepřehnojovat dusíkem) a správném řezu, který zajistí dostatečné přírůstky v koruně. Chemická ochrana vyžaduje pravidelná fungicidní ošetření v intervalu 7-10 dnů do fenofáze BBCH 57(kalištní lístky otevřeny) až do poloviny července. Při používání fungicidů je nutné střídat různé účinné látky, aby byla omezena možnost vzniku rezistence patogena. (INTEGROVANÁ OCHRANA ROSTLIN skr.) 12

13 3.3 Šlechtění rezistentních odrůd Historie šlechtění Ve druhé polovině 20. století, z důvodů vysokých ztrát na produkci jablek, došlo k celosvětovému zaměření šlechtitelských programů na získání rezistentních odrůd jabloní. Nejdůležitější program, jenž měl za úkol získat rezistentní odrůdy, byl zahájen v roce 1945 v USA. Šlo o postupný přenos genu Vf, který podmiňnuje rezistenci vůči strupovitosti, do genomů moderních kultivarů. Podílely se na něm university Purdue, Rutgers a Ilinois. Získání prvních hospodářsky přijatelných odrůd však vyžadovalo pět generací zpětného křížení. Na výsledky tohoto programu navázalo v 70. letech několik dalších šlechtitelských pracovišť. (CROSBY A KOL. 1992) Na začátku 30. let uskutečnili záměrné šlechtění s cílem získat odolné odrůdy němečtí šlechtitelé Rudolff a Schmidt. Tito šlechtitelé ani jejich následovník Dr. Zwintscher, však nebyli úspěšní, protože se jim nepodařilo docílit u odolných odrůd kvalitní chuti. V české republice začal se šlechtěním jabloní ing. J. Vondráček, CSc. koncem 50. let. Jako zdroj odolnosti používal některé staré odrůdy (Hedvábné pozdněkvěté, Krátkostopka královská, Panenské čisté..) V roce 1970 nabídl svou spolupráci Výzkumnému ústavu v Holovousích Prof. Hough a během několika let poskytl řadu materiálů zahrnujících rezistenci podmíněnou genem Vf ve formě hybridních semen. Nejúspěšnějším českým šlechtitelem se stal pan Oto Louda, který získal rozpracované materiály zahrnující gen Vf již na začátku 60. let na šlechtitelské stanici Velehrad, kam byli poskytnuty americkými šlechtiteli. Pan Louda tyto rezistentní klony použil jednak pro svou soukromou šlechtitelskou práci a také je doporučil pro výzkumné účely Šlechtitelskému ústavu ve Střížovicích, kde pracoval. ( BOLELOUCKÝ PETR bakal.práce 2008) První šlechtitelské ústavy byly na území Československa zakládány v letech V dnešní době jsou v provozu pracoviště: Ústav experimentální botaniky, výzkumná stanice Střížovice Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy ŠS Těchobuzice Sempra Litoměřice 13

14 3.3.2 Rezistentní geny Pojem rezistence definujeme jako dědičnou schopnost organismu překonat nebo zcela, či do určité míry, zpomalit aktivitu patogena nebo jiného škodlivého faktoru. Historicky je tímto termínem označován takový projev hostitele, kdy nedochází k viditelné reakci hostitele na přirozenou infekci patogena, nebo dochází k menší kolonizaci subtikulárního prostoru, menší sporulaci a tvorbě menších lézí s méně intenzivní reakcí. (KŮDELA V., POLÁK Z. 1999) Geny rezistence, podobně jako všechny další geny daného genotypu, jsou představovány různě dlouhými úseky molekuly deoxyribonukleové kyseliny. Jejich specifika jsou dána pořadím nukleotidů, jenž jsou stavebními jednotkami DNA. Genetická informace dána pořadím nukleotidů je přepisována procesem transkripce na syntetizovanou mediátorovou ribonukleovou kyselinu mrna, která se váže na ribozomy a procesem translace dochází dále k tvorbě enzymů nebo strukturních bílkovin. Vytvořený enzym participuje na biochemických reakcích nebo vyvolává biochemické reakce, jenž mohou vést ke vzniku určitých morfologických zvláštností nebo tvorbě látek podporujících rezistenci. Činnost strukturních genů určujících druh a vlastnost bílkovin je řízena geny regulátoru. (SALAŠ P. 2003) Geny rezistence genový zdroj- donor Vf MAlus floribunda Sieb 821 Vfh Malus floribunda Sieb 821 Va Antonovka Vm Malus micromalus Makino Vr Malus pumila Mill. Vb Malus baccata Borkh. Vbj Malus baccata Borkh. (SALAŠ P.1995) Rezistence z rodu MAlus floribunda Sieb 821 je tvořena dvojicí komplementárních genů. Každý z těchto genů je zodpovědný za jinou třídu rezistence. Rezistence vůči strupovitosti může být kombinována s rezistencí vůči padlí 14

15 jabloňovému. Mezi takovéto zdroje patří jednak botanické druhy, jako například Malus zumi a nebo Malu robusta a dále potom odrůdy kulturní, mezi které patří Alkmene, James Grieve a další. (CROSBY A KOL. 1992) Vznik rezistentních odrůd Pro šlechtění rezistentních odrůd jabloní je zapotřebí identifikace a kvalifikace donorů přenášejících rezistenci a vhodné zkombinování příslušných donorů do požadovaných genotypů. Je tedy důležité především odhalení zdrojů rezistence. Dědičně založená rezistence může být 1. oligogenní- podmíněná jedním, nebo několika málo majorgeny 2. polygenní- podmíněna větším počtem minorgenů (BEDNÁŘ A KOL.) Rezistence s monogenetickou kontrolou nesené pouze jedním genem, se projevují jako rychle překonatelné nově vznikajícími rasami patogena a nejsou proto využívány ve šlechtitelských programech. (LESPINASSE 1990) Při křížení rostliny nesoucí gen rezistence Vf vf s náchylnou odrůdou vf vf, je následná generace vyštěpena v poměru přibližně 50% rezistentních (heterozygotních) a 50% citlivých (homozygotních) (HOUGH a kol. 1953) Z toho nám vyplyne že Vf vf x vf vf dává 1x Vf vf a 1x vf vf. Pokud dále křížíme heterozygotní rodiče, potomstvo se vyštěpuje v poměru 3odolné:1citivá. Vf vf x Vf vf dává 1x Vf Vf, 2x Vf vf, 1x vf vf. Segregace náchylných a rezistentních potomků vzniklých hybridizací probíhá podle Mendelových pravidel. Aby mohl být gen Vf prakticky využit, bylo zapotřebí celé řady opakovaných křížení k vytvoření rozsahu šlechtitelského materiálu, jež by splňoval podmínky odolnosti a zároveň nesl znaky podmiňující vysokou kvalitu plodů. Hybridi s nejlepšími znaky, kteří byli tímto způsobem vybráni, byli dále kříženi s vybranými odrůdami jabloní. Tímto způsobem se podařilo během 4-5 generací vhodně zkombinovat gen Vf podmiňující odolnost s velikostí a kvalitou plodů dosahující úrovně běžných odrůd jabloní. První pěstitelsky významná odrůda s genem Vf, která dostala název Prima, byla získána v roce 1970 v USA. Od tohoto roku se počet rezistentních odrůd stále zvyšuje a nyní je k dispozici přes sto kultivarů. 15

16 Gen Vf byl původně považován za zcela odolný vůči všem pěti známým rasám houby Venturia inaequalis, ale objevily se i další rasy, které rezistenci založenou na tomto genu překonávají. První výskyty těchto ras se začaly významěji rozšiřovat po roce Během následujících deseti let postupně zasáhly Belgii, Dánsko, Anglii, Švýcarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko a Litvu. Ve většině těchto zemí jsou však výskyty těchto ras pouze lokální a na převážné části jejich území je rezistence podmíněná genem Vf stále funkční. (BLAŽEK J., VÁVRA R. 2006) V roce 2006 pronikly nové rasy strupovitosti i do naší republiky a byly jimi napadeny i rezistentní odrůdy jako Topaz, Rubinola, Rajka, Vanda...Zatím však nebylo zjištěno, zda rasy 6a7 překonávají rezistenci všech odrůd s genem Vf, nebo jen některých. Předběžné výsledky však ukazují na to, že virulence nové rasy je slabší než u běžně rozšířených patotypů Venturia Inaequalis. (BLAŽEK J., KLOUTVOROVÁ J. 1999) 16

17 3.3.4 Odrůdy Letní odrůdy: Ametyst Středně vzrůstný strom, dobře obrůstá plodonoši, vytváří řídkou až převislou korunu málo náročnou na řez. Plodnost velmi raná, střední a pravidelná. Volba podnože závisí na půdních podmínkách a způsobu pěstování, vhodné jsou především M9 a do horších půd a větší tvary MM106. Je rezistentní ke strupovitosti a k padlí málo náchylná. Málo náročná odrůda bez zvláštních požadavků, vhodná pro různé plochy a různé způsoby pěstování. Plody jsou středně velké i bez probírky vyrovnané, kulovité až zploštěle kulovité, většina plodu je purpurově červená s ojíněním, které později vymizí, stopka středně dlouhá, dužnina nažloutlá, středně pevná, křehká, jemná, velmi šťavnatá, rozplývavá, navinulá až sladce navinulá, příjemně aromatická. Zraje ve druhé polovině srpna a v dobrém stavu vydrží asi měsíc. (VORÁČEK P. 2007) Hana Strom středně silného růstu, dostatečně obrůstá, koruny má rozložité. Plodnost raná, střední, pravidelná. Podnože mohou být libovolné podle pěstitelských podmínek. Je rezistentní ke strupovitosti a málo náchylná k padlí. Nemá zvláštní nároky na plochu ani způsob pěstování, pro dobré vybarvení plodů je třeba udržovat otevřené koruny. Plody má středně velké, kulovité, světle zelené až zelenožluté, z 1/2 až 1/3 karmínově červené se žíháním, stopka krátká, až středně dlouhá, slupka hladká slabě mastná, někdy mírně rzivá. Dužnina zelenobílá, středně pevná, velmi šťavnatá, navinulá, slabě aromatická, osvěžující, dobrá. Dozrává v srpnu. (VORÁČEK P. 2007) 17

18 Nela Odrůda středně silného vzrůstu, koruna stromu je rozložitá. Plodnost ve shlucích na krátkém dřevě. Plod má podlouhle kuželovitý, středně velký až velký, se slabými žebry a svalci. Základní barva je zelenožlutá, krycí červená ve formě žíhání. Slupka tenká, hladká, slabě mastná. Dužnina krémová, středně tuhá, jemná, šťavnatá, navinule sladká. Stopka je tenká, středně dlouhá. Je rezistentní vůči strupovitosti. Dozrává koncem srpna. (NESRSTA D. 2007) Prima Strom roste silně, později středně silně a vytváří větší, široce kulovitou, později polorozložitou hustou korunu. Plodnost je dobrá, raná, dosti vysoká, zpočátku nepravidelná, později střídavá. Odrůda není příliš vhodná pro přísné tvary. Z podnoží jsou vhodnější slabší a středně vzrůstné typy. Vyžaduje silnější prosvětlovací řez, který napomáhá dobrému vybarvení plodů. Je odolná vůči strupovitosti i padlí, v současné době je to jedna z významných odrůd vhodných pro pěstování bez chemické ochrany. Nevýhodou je pozdější doba zrání a krátká doba konzumu, která se projevuje především v teplejších oblastech. Plody jsou střední až nadprůměrné velikosti, tvar mají široce kulovitý, poněkud nepravidelný. Slupka je středně mastná, hladká, zelenavě žlutá, později žlutá, až ze 3/4 je kryta rozmytou červenou barvou a žíháním. Dužnina je žlutavá, dosti pevná, středně jemná, šťavnatá, sladce navinulá, mírně aromatická, celkově dobrá. Dozrává v první polovině září a ve vyšších polohách i později. Konzumní zralost vydrží i do listopadu. (BLAŽEK J. 2001) 18

19 Podzimní odrůdy: Selena Středně silný vzrůst, koruna kulovitá až mírně převislá. Odolná vůči strupovitosti a vůči padlím trpí nanejvýš středně. Odolné vůči mrazu. Plodnost je mimořádně raná, vysoká a dosti pravidelná. Je vhodná pro všechny podnožové typy a všechny pěstitelské tvary. Podnože se volí podle půdního typu a podle zvoleného tvaru. Nejvyšší kvalita plodů se dosahuje na štíhlých vřetenech a při použití letního osvětlovacího řezu. Plody jsou střední až větší, tvar je pravidelný, kulovitý nebo oválný. Slupka je středně mastná, hladká, zelenavě žlutá nebo krémová, ze 40 až 80% překrytá tmavě červenou rozmytou barvou nebo ve formě žíhání. Dužnina je bělavě krémová, velmi jemná, středně pevná a šťavnatá. Chuť je sladčí, příjemně aromatická, dobrá až výborná. Sklizňová zralost ve druhé až třetí dekádě září. Konzumní zralost od října do ledna, z vyšších poloh i déle. (BLAŽEK J. 2001) Vanda Stromy jsou středního vzrůstu, nenáročné na řez a snadno se tvarují. Jsou rezistentní ke strupovitosti, málo až středně citlivé k padlí. Plodnost je raná, vysoká a pravidelná. Z podnoží jsou nejvhodnější slabě rostoucí typy. Silněji rostoucí podnože se doporučují jen do vyšších poloh a do horších půd. Na dobrých půdách a při intenzivním způsobu pěstování je náchylná k fyziologické skvrnitosti plodů. Stromy vyžadují omezování růstu ohýbáním výhonů a letním řezem, snížené hnojení dusíkem a zvýšený přísun vápníku. Odrůda určená pro samozásobení. Má střední až velké plody. Kulovité, vyrovnané, zelenožluté, později žluté, asi ze 2/3 kryté červeným žíháním různého odstínu. Stopka poměrně dlouhá, slupka středě silná, hladká, slabě mastná. Dužnina je bělavá, středně pevná, velmi jemná, šťavnatá, výrazně aromatická se zvláštní příjemnou chutí, velmi dobrá až výborná. Zralost plodu je od poloviny září, konzumní týden po sklizni a vydrží až do prosince. (BLAŽEK J. 2001) 19

20 Vysočina Vzrůstnost středně silná až silná, habitus stromu rozložitý. Plodnost ve shlucích i jednotlivě na krátkém obrostu. Rezistentní proti strupovitosti. Plod je středně velký až velký, ploše kulovitý. Základní barva slupky je bělavě zelená, krycí barva purpurová, celoplošná s žíháním. Slupka středně silná, na povrchu hladká, slabě ojíněná, bez rzivosti. Dužnina bílá, středně tuhá, šťavnatá, navinule sladká. Stopka středně tlustá, krátká až středně dlouhá. Sklizňová zralost koncem září, konzumní od října do listopadu. (NESRSTA D. 2007) 20

21 Zimní odrůdy: Angold Stromy rostou středně silně, větve přiměřeně obrůstají plodonosným obrostem, tvar koruny je rozložitý. Charakter růstu vyhovuje pro tvarování štíhlých vřeten a stěn. Stromy dobře plodí i na vzrůstných podnožích. Jsou odolné proti strupovitosti, v teplých polohách se však středně silně objevuje padlí. Plodnost je raná, vysoká a dosti pravidelná. Po červnovém opadu plůdků zůstává v chocholíku vždy jeden, maximálně dva plody, proto je podíl jakostních tříd ve sklizni vysoký. Odrůda je vhodná pro všechny pěstitelské tvary a podnožové typy. Je vhodná pro pěstování s omezením, nebo vyloučením chemických prostředků. Plody jsou vhodné i pro průmyslové zpracování. Patří mezi tržní odrůdy. Plody jsou velké, kulovité až kulovitě kuželovité, pravidelné. Slupka je hladká, lesklá, středně tlustá, zelenavě žlutá, z 50-80% překrytá jasně červenou barvou nanesenou ve formě žíhání a mramorování. Někdy se objevuje slabě rzivé mramorování. Dužnina je krémová, chruplavá a velmi šťavnatá. Chuť je harmonická, navinule sladká až sladká. Při opožděné sklizni se někdy projevuje sklon ke sklovitosti dužniny. Sklizňová zralost v závislosti na poloze a teplotních podmínkách roku nastává ve druhé polovině září nebo začátkem října. Konzumní zralost v běžném sklepě od listopadu do března, v chladírně vydrží do května i déle. Plody při skladování nesnáší teplotu nižší než 3"C. (BLAŽEK J. 2001) Biogolden Silná vzrůstnost, v plodnosti středně silná, habitus stromu rozložitý. Plodnost ve shlucích i jednotlivě na krátkém dřevě. Rezistentní proti napadení strupovitostí. Plod je kulovitý, velký. Základní barva slupky je zelenožlutá, ve zralosti zežloutne, krycí barva chybí. Slupka tenká, suchá, bez rzivosti, drsná. Dužnina žlutavá, středně tuhá, jemná, šťavnatá, nasládlá. Stopka středně tlustá, středně dlouhá. Sklizňová zralost nastává začátkem října, konzumní v lednu, skladovatelnost do března. (NESRSTA D. 2007) 21

22 Blaník Silná vzrůstnost, habitus stromu rozložitý. Plodnost ve shlucích i jednotlivě na krátkém dřevě. Rezistentní proti napadení strupovitostí. Plod má velký kuželovitý, slabě žebrovaný. Základní barva slupky je bělavě žlutá, krycí červená, rozmytá. Slupka středně tlustá rovná, suchá ojíněná. Dužnina bílá, středně tuhá, šťavnatá, navinule sladká. Stopka tlustá, středně dlouhá. Sklizňová zralost nastává koncem září, konzumní v prosinci a skladovatelnost je do února. (NESRSTA D. 2007) Dantes Vzrůstnost středně silná, v plodnosti slabá, habitus stromu rozložitý. Plodnost ve shlucích na krátkém dřevě. Rezistentní proti strupovitosti. Plod je středně velký, kulovitý, bez žebrování a svalců. Základní barva slupky je zelenožlutá, krycí purpurová, rozmytá. Slupka středně tlustá, hladká, silně mastná. Dužnina krémová, středně tuhá, šťavnatá, sladce navinulá. Stopka tenká a krátká. Sklizňová zralost začátkem září, konzumní od října, skladovatelnost do ledna. (NESRSTA D. 2007) Durit Silná vzrůstnost, habitus stromu rozložitý. Plodnost ve shlucích na krátkém dřevě. Rezistentní proti strupovitosti. Plod je středně velký, kuželovitý. Základní barva slupky bělavě zelená, krycí červená, celoplošně žíhaná. Slupka hladká, lesklá, mastná, bez ojínění. Dužnina žlutavá, měkká, velmi šťavnatá, navinule sladká. Stopka je středně tlustá a středně dlouhá. Sklizňová zralost koncem září, konzumní v listopadu, skladovatelnost do poloviny února. (NESRSTA D. 2007) 22

23 Florina Stromy rostou na bujnějších podnožích a v mladém věku rostou silně až velmi silně, později středně. Vytvářejí velké a poměrně husté až rozložitě převislé koruny. Kvetou středně pozdě a jsou dobrými opylovači. Jsou odolné vůči strupovitosti, avšak citlivější k padlí. Plodnost je raná, dosti vysoká a středně pravidelná. Plodí ve shlucích, vyžaduje probírku plodů. Je vhodná pro všechny pěstitelské tvary. Dobré zkušenosti jsou na slabě a středě vzrůstných podnožích. Je vhodná především do teplých oblastí. Již ve středních polohách nemusí plody v některých letech dostatečně vyzrát, což se projevuje jejich horší chuťovou i vzhledovou kvalitou a horší skladovatelností. Plody jsou středně velké až velké, v závislosti na násadě a podmínkách prostředí. Jejich tvar je široce kulovitý, oble žebernatý, výraznější v kalištní části. Slupka je silná ojíněná, krémově žlutá, z větší části bývá překryta fialově červenou nanesenou formou líčka a žíhání. Dužnina je krémově žlutá, chruplavá, pevná, středně zrnitá, přiměřeně šťavnatá, navinule sladká. Plody se sklízí od poloviny září do poloviny října, konzumovat se mohou do března. (BLAŽEK J. 2001) Goldstar Stromy rostou středně silně až silněji, vytvářejí rozložité kulovité koruny, které dobře rozvětvují, avšak mají skony k vyholování. Podíl na kratším plodonosném dřevě. Kvetou středně pozdě a jsou dobrými opylovači. Jsou rezistentní ke strupovitosti, padlím trpí jen v teplejších oblastech. Odrůda je citlivá na přehnojení dusíkem. Do plodnosti vstupuje středně ranně, plodí však pravidelné a hojně. Doporučuje se středních a vyšších poloh při využití slabě a středně rostoucích podnoží. Plody nadprůměrné až větší velikosti, ploše kulovitého pravidelného tvaru, jen v kalištní části jsou mírně žebernaté. Základní barva je zelenožlutá, později žlutá. Krycí barva chybí, nebo se objevuje slabě oranžové líčko. Dužnina je krémové barvy, dostatečně pevná, šťavnatá, jemná, aromatická, sladce navinulá. Slupka je hladká, slabě mastná, tenčí a málo pevná. Sklízí se společně Golden Delicious a v chladírně vydrží až do dubna i déle. (BLAŽEK J. 2001) 23

24 Heliodor Strom středně až silně vzrůstný, diploidní, středně pozdě kvetoucí, koruna rozložitá, středně hustá, průměrně náročná na řez, má dlouhou vegetační dobu a pozdě se olisťuje. Plodnost středně raná, středně vysoká, pravidelná. Rezistentní ke strupovitosti, málo náchylná k padlí, netrpí sazovitostí. Je vhodná zejména do středních poloh pro zahrádkáře, pro velkovýrobu zatím jen zkušebně, především pro ekologické pěstování. Plody jsou střední, kulovitě kuželovité, mírně žebernaté, svítivě žluté, zpravidla bez krycího barvení, stopka dlouhá, slupka hladká, mírně mastná, lesklá, bez rzivosti. Dužnina nažloutlá, dosti pevná, křehká, Velmi šťavnatá, rozplývavá, sladce navinulá, příjemně aromatická, velmi dobrá. Zraje počátkem října přibližně s Golden Delicious, konzumně dozrává asi 14 dní po sklizni, vydrží do března až dubna. (NESRSTA D. 2007) Jolana Stromy rostou středně silně, v plné plodnosti slaběji. Vytváří kuželovitou, středně hustou korunu. Dobře obrůstá středně dlouhým plodonosným obrostem. Plodnost je velmi raná, vysoká a pravidelná. Je vhodnou odrůdou pro volně rostoucí zákrsky, štíhlá vřetena i do běžných typů ovocných stěn. Doporučuje se především na silněji rostoucích podnožích, na kterých dosahuje lepší kvality. Potřeba řezu je střední. Padlím trpí středně a je odolná vůči mrazům. Vhodná pro průmyslové zpracování. Plody jsou střední až menší. Tvar je kulovitý až široce válcovitý. Slupka je pevná hladká, slabě mastná. Základní barva je zelenavě žlutá, z převážné části pokryta červenou krycí barvou. Dužnina je zelenavě krémová, později krémová, jemná, velmi šťavnatá. Chuť je navinulá, nevýrazně aromatická, dobrá. Sklízí se v druhé polovině září, v chladnějších oblastech začátkem října. Mívá však i sklon k předčasnému opadu. Doporučuje se sklízet dvakrát. Konzumně dozrává v prosinci a v závislosti a poloze vydrží do března i dubna, z vyšších poloh i déle. (BLAŽEK J. 2001) 24

25 Karmína Slabě rostoucí, tvoří menší rozložité koruny, které jsou nenáročné na řez. Větve bohatě obrůstají plodonoši. Doba květu je středně raná, odrůda je velmi dobrým opylovačem. Stromy jsou rezistentní ke strupovitosti, padlí se vyskytuje málo. Plodnost je velmi raná, za dobrých podmínek pravidelná. Použitelné jsou všechny slabě a středně rostoucí typy podnoží. Plody jsou střední velikosti, pravidelného, zploštěle kulovitého tvaru. Slupka je hladká, dosti tlustá a pevná, poměrně brzy mastná. Téměř po celém plodu je slupka kryta tmavě karmínovou červení. Dužnina je bílá, středně pevná, šťavnatá, navinulá, slabě aromatická, dobrá. Sklízí se ve druhé polovině září asi dva týdny před odrůdou Golden Delicious. Konzumní období trvá od listopadu do března. Při prodlouženém skladování se kvalita plodů zhoršuje. (BLAŽEK J. 2001) Kordona Vzrůstná silná, typ sloupcovitý, plodnost jednotlivě na krátkém obrostu. Je rezistentní proti strupovitosti. Plod je malý až středně velký, kulovitě kuželovitý, žebrování slabé až střední. Základní barva slupky je zelenožlutá, krycí barva červená ve formě líčka. Slupka je středně tlustá až tlustá, na povrchu hladká, nerovná, ojíněná, bez rzivosti. Dužnina bílá, středně tuhá až tuhá, šťavnatá, sladce navinulá. Stopka středně tlustá až tlustá, krátká. Sklizňová zralost začátkem října, konzumní od prosince, skladovatelnost do ledna. (NESRSTA D. 2007) Liberty Stromy rostou středně silně, později vlivem silné plodnosti slábne. Hojně plodí na jednoletém dřevě a plodných proutcích. Vzpřímené koruny se rychle rozkládají. Plodnost je raná, vysoká a pravidelná. V zájmu udržení dostatečné kvality plodů vyžaduje probírku plodů a silnější řez. Odrůda je vhodná pro všechny pěstitelské tvary. Podnož volíme podle půdních podmínek a pěstitelského tvaru. Je spolehlivě rezistentní proti strupovitosti, padlím trpí málo až středně. Je 25

26 dostatečně odolná proti zimním i pozdně jarním mrazům. Skládkové choroby se nevyskytují. Plody jsou středně velké, při velkých úrodách i menší. Tvar je vysoce kulovitý až kulovitě protáhlý. Slupka je hladká, ojíněná, slabě mastná, pevná. Základní barva je zelenavě žlutá, později krémově žlutá, téměř úplně překrytá jasně červenou barvou. Dužnina je krémová, šťavnatá, chruplavá, jemná. Chuť je sladce navinulá, dobrá až velmi dobrá. Sklizňová zralost nastupuje v poslední dekádě září a v první dekádě října v závislosti na poloze. Konzumní období trvá od listopadu do ledna, z vyšších poloh nebo při skladování v chladírně vydrží i do března a déle. (BLAŽEK J. 2001) Lipno Roste silně, později středně až slabě, dostatečně obrůstá plodonoši, koruna je rozložitá, řídká, v plodnosti málo náročná na řez, je dobrým opylovačem. Plodnost středně raná, středně vysoká, pravidelná. Podnože slabě až středně silně vzrůstné podle pěstitelských podmínek. Je rezistentní ke strupovitosti, málo citlivá na padlí. Nevykazuje zvláštní nároky na polohu a způsob pěstování, vhodná pro zahrádkáře, předností je vyrovnanost plodů bez probírky a dlouhá konzumní zralost, méně vhodná pro velkovýrobu, z důvodu málo pevné dužiny. Plody jsou většinou velké zploštěle kulovité, vyrovnané, základní zelenožluté zbarvení je jedné třetiny pokryto žíháním karmínovou červení, slupka je hladká, málo mastná, bez rzivosti, stopka středně dlouhá až dlouhá, dužnina krémová, jemná, velmi šťavnatá, dobré až velmi dobré harmonické chuti. Zraje kolem poloviny září, před sklizní nepropadává, konzumně dozrává krátce po sklizni, vydrží do března. (VORÁČEK P. 2007) Melodie Středně silně rostoucí, později slabě. Vytvářejí ploše kulovitou korunu, dobře se tvarují. Plodí na krátkém plodonosném dřevě. Jsou rezistentní vůči strupovitosti, padlím trpí středně silně. Do plodnosti vstupují ranně a přinášejí vysoké výnosy. Pro zajištění pravidelné plodnosti však vyžadují regulaci násady. Bez této regulace mají sklon ke střídání plodnosti. Hodí se pro všechny pěstitelské tvary. Dobře plodí i na vzrůstných podnožích. Je vhodná především do středních a 26

27 chladnějších poloh, kde mají její plody lepší uchovatelnost. Plody jsou střední až větší velikosti. Jejich tvar je kulovitě kuželovitý až široce kuželovitý, slabě žebernatý, pravidelný, slupka je hladká, středně tlustá, světle žlutá z 60 až85% překrytá fialově červenou krycí barvou. Dužnina je bělavá, středně pevná a šťavnatá. Chuť je navinulá až nakyslá, příjemně aromatická. Plody jsou vhodné i pro kuchyňské použití pro průmyslové zpracování. Sklízejí se během září a v dobrém sklepě vydrží až do února, v chladírně do dubna. (BLAŽEK J. 2001) Opál Růst stromu je středně silný, dobře obrůstá, vytváří mírně rozložité koruny středně náročné na řez. Kvete středně ranně, je dobrým opylovačem. Plodnost je raná, střední a dosti pravidelná. Nejvhodnějším typem podnože je M9, na silnějších podnožích v horších půdách bývají plody malé. Je rezistentní ke strupovitosti, padlím netrpí. Nároky na podnebí a půdu jsou podobné jako u Golden Delicious, vyžaduje intenzivní způsob pěstování ve tvaru volného zákrsku nebo štíhlého vřetene s dobrou výživou. Plody jsou střední, kulovité až polodlouhé, slupka mírně rzivá, zejména kolem stopečné jamky, někdy překryta slabým oranžovým líčkem a žíháním, stopka střední až dlouhá, dužnina žlutá, pevná, křehká, jemná, středně šťavnatá, navinule sladká, až sladká, kořenitá, velmi dobrá až výborná. Zrají koncem září až počátkem října, konzumně dozrává v listopadu, vydrží do dubna. (VORÁČEK P. 2007) Orion Strom roste silně až velmi silně, po nástupu do plodnosti středně, tvoří široce pyramidální koruny, s pravidelným středně hustým obrostem, kvete středně pozdně, jako triploidní odrůda je špatným opylovačem. Plodnost je na slabších podnožích, středně raná, středně vysoká, pravidelná. Podnože používáme M9 a slabší, silnější podnože jen pro vyšší tvary a horší půdy. Je rezistentní ke strupovitosti, padlím netrpí. Nejvhodnější jsou střední polohy a způsob pěstování ve tvaru volného 27

28 zákrsku nebo štíhlého vřetene, pro tvarování je vhodný letní řez, nevyžaduje probírku plodů, plody je třeba skladovat při vyšší vlhkosti, aby nedocházelo k jejich vadnutí. Plody jsou velké, široce kulovité, zelenožluté až žluté, někdy s načervenalým líčkem, často mírně rzivé, stopka střední, slupka suchá, dužnina žlutá, pevná, jemná, velmi šťavnatá s vysokým harmonickým obsahem cukrů a kyselin a zvláštní výbornou chutí. Zrají počátkem října, vydrží do března, v suchém prostředí mají sklon k vadnutí. (VORÁČEK P. 2007) Otava Stromy rostou velmi slabě, vytvářejí široce kuželovité kompaktní koruny. Větve velmi bohatě obrůstají krátkými plodonoši. Kvetou středně pozdně a jsou dobrými opylovači. Jsou rezistentní proti strupovitosti, avšak dosti silně trpí padlím. Plodnost je velmi raná, velmi vysoká, avšak málo pravidelná. Klimaticky odrůda vyžaduje teplejší podmínky a silněji rostoucí podnože. Odrůda má velmi silný sklon k přeplozování. Plody se dobře skladují, avšak během skladování vyžadují vlhčí prostředí, jinak brzy vadnou. Plody jsou střední až menší velikosti, kulovitého tvaru, kolem kalichu mírně zkornatěné. Slupka je hladká, silná, suchá. Základní barva je zelenožlutá až zlatožlutá, často se vyskytuje slabé oranžově červené líčko. Dužnina je krémová, pevná, křehká šťavnatá, navinulá až sladce navinulá, kořenitá, velmi dobrá. Sklízí se koncem září a v první polovině října, zralé plody dobře drží na stromě. Konzumní období trvá od prosince do března. (BLAŽEK J. 2001) Pyrop Strom silného vzrůstu, habitus je rozložitý až převislý, plodnost ve shlucích na krátkém dřevě. Je rezistentní proti strupovitosti. Plody jsou středně velké, ploše kulovité, velmi slabě žebrované. Základní barva slupky je zelená, krycí tmavě červená, celoplošná. Slupka středně tlustá, hladká, bez ojínění a matnosti. Dužnina zelenavé barvy, měkká hrubá, středně šťavnatá, sladce navinulá. Stopka tenká a dlouhá. Sklizňová zralost od poloviny září, konzumní zralost od listopadu, skladovatelnost do února. (NESRSTA D. 2007) 28

29 Rajka Stromy rostou středně až silněji, vytvářejí rozložité koruny. Snadno se tvarují. Kvetou středně pozdě a jsou dobrými opylovači. Jsou rezistentní vůči strupovitosti a málo citlivé k padlí. Plodnost je raná, vysoká a pravidelná. Dobře plodí i na vzrůstných podnožích. Pěstitelsky nenáročná ranně zimní odrůda vhodná především do vyšších poloh. Plody jsou střední až větší velikosti, kulovitého až kulovitě kuželovitého tvaru. Slupka je středně mastná, středně pevná a hladká. Její barva je žlutá, z 50 až 90% překrytá zářivě červenou krycí barvou nanesenou ve formě jemného žíhání a hustého mramorování, které na sluneční straně přechází do rozmytého líčka. Dužnina je žlutavá, jemná, středně pevná (později měkčí) a šťavnatá. Chuť je sladce navinulá, mírně kořenitá, velmi dobrá. Zrání začíná ve druhé polovině září nebo začátkem října. Ke konzumu dozrávají v listopadu a vydrží do února. Vyniká dobrou plodností a pěkným vzhledem plodů. Z teplých oblastí však plody nemají dobrou uchovatelnost. (BLAŽEK J. 2001) Red Topaz Hodí se jako náhrada za Topaz zejména do podmínek, za kterých se původní odrůda vybarvuje špatně, nebo pozdě, což může být příčinou opožděné sklizně a zhoršené skladovatelnosti plodů, intenzivnější zbarvení mutace může být výhodou pro její uplatnění jako tržní odrůdy. Plody se na rozdíl od původní odrůdy zbarvují červeně o 10 až 14 dnů dříve a výsledné zbarvení je rozmyté téměř po celém plodu, dužnina je výborná a od výchozí odrůdy se neliší. Vzhledem k dřívějšímu vybarvování se může sklízet o něco dříve než Topaz. (VORÁČEK P. 2007) Resista Stromy rostou nadprůměrně silně. Vytváří koruny vysoce kulovité, postupně zahušťující. Plodonosný obrost je středně dlouhý, hojně plodí také na jednoletém dřevě, stromy později ukončují vegetaci, a proto nejsou vhodné k pěstování ve vyšších polohách. Kvetou středně pozdně a jsou dobrými opylovači. Stromy jsou rezistentní vůči strupovitosti, padlím trpí středně. Vůči mrazům ve dřevě a v době květu je dosti odolná. Skládkové choroby se nevyskytují. Jejich plodnost je raná, vysoká a pravidelná. Plodí ve shlucích, proto 29

30 vyžaduje probírku plodů. Odrůda je vhodná pro všechny pěstitelské tvary. Zvláště vhodná jsou štíhlá vřetena, nebo stěny, neboť na nich v důsledku detailního řezu přináší kvalitnější plody. Výběr podnože se řídí tvarem a půdně klimatickými podmínkami stanoviště. Nejčastěji se používá M9 nebo M26. Plody střední až nadprůměrné velikosti a vzhledově připomínají Golden Delicious. Tvar plodů je vysoce kulovitý, až kuželovitý, pravidelný, jen slabě žebernatý. Slupka je hladká, středně pevná, málo mastná. Základní barva je žlutá, krycí barva chybí nebo se vyskytuje jen slabě světlé oranžové líčko v rozsahu do jedné třetiny plochy povrchu slupky. Rzivost se vyskytuje přibližně ve stejném rozsahu jako u Golden Delicious. Dužnina je žlutavá, středně zrnitá, méně šťavnatá. Chuť je harmonická, sladce navinulá až navinule sladká a s příjemným aroma. Sklízí se v polovině října, konzumní zralost je od ledna do března, v chladírně vydrží i déle. Při skladování vyžaduje vyšší vlhkost, jinak plody vadnou. (BLAŽEK J. 2001) Rondo Strom roste slabě, letorosty mají velmi krátká internodia, vytváří kompaktní, sloupcovité koruny typu Ballerina téměř bez nároků na řez, kvete středně pozdně. Plodnost je velmi raná a bohatá, k dosažení pravidelných sklizní je vhodná probírka plodů. Podnože volíme středně vzrůstné typu M26 a MM106 případně i silnější podle pěstitelského záměru a půdních podmínek. Je rezistentní ke strupovitosti, málo citlivá k padlí. Vzhledem k vysoké specifické plodnosti vyžaduje dobrou výživu a částečnou probírku plodů, je vhodná zejména pro menší zahrádky tím, že vytváří malé sloupcovité koruny bez nároků na řez a chemickou ochranu, na středně vzrůstných podnožích vhodná též pro pěstování v nádobách. Pro vysokou kvalitu plodů je zajímavá též jako tržní odrůda pro pokusné velmi husté výsadby. Plody jsou střední až velké, kulovité, mírně zploštělé, základní zbarvení zelenožluté, během skladování žluté, asi z jedné třetiny je pokryto světlou červení se žíháním, slupka hladká bez rzivosti, charakteristická je měkká, zelená stopečná jamka, stopka středně dlouhá, dužnina nažloutlá, dosti pevná, křehká, velmi šťavnatá, rozplývavá, navinule sladká, dobré až velmi dobré chuti. Zrají ve druhé polovině září, konzumně dozrává krátce po sklizni, vydrží do února. 30

31 (VORÁČEK P. 2007) Rosana Stromy rostou středně silně, později slabě, tvoří vzpřímené až rozložité koruny málo náročné na řez. Kvetou středně pozdě a jsou dobrými opylovači. Jsou rezistentní proti strupovitosti, padlím trpí v průměru středně. Plodnost je raná, hojná a dosti pravidelná. Pokud jde o podnože, nemá zvláštní nároky, na slabých podnožích vyžaduje dobrou výživu, s nástupem plodnosti se na nich silně oslabuje růst. Odrůda je vhodná spíše do středních a vyšších poloh, kde mají plody lepší uchovatelnost. Plody jsou nadprůměrné až velké, kulovité až ploše kulovité, zelenožluté, na polovině až třech čtvrtinách se svítivě až tmavě červeným mramorováním nebo rozmytým líčkem. Stopka je krátká: slupka je středně silná, hladká slabě mastná, někdy mírně rzivá. Dužnina je krémová, středně pevná, velmi šťavnatá, navinulá, středně aromatická, osvěžující, celkově dobrá až velmi dobrá. Vzhledem k vyššímu obsahu kyselin a cukrů jsou plody vhodné i pro moštování. Sklízí se ve druhé polovině září, konzumně dozrávají brzy po sklizni a vydrží do února. (BLAŽEK J. 2001) Rozela Strom roste slabě, rozložitě, bohatě obrůstá plodonoši, je nenáročný na řez, dobrý opylovač ranně kvetoucích odrůd. Je rezistentní ke strupovitosti, padlím netrpí. Vhodná do středních i vyšších poloh, pěstitelsky snadná, vhodná pro extenzivní i intenzivní způsob pěstování, z důvodu vysoké plodnosti je třeba dbát o dobrou výživu. Plodnost je velmi raná, bohatá a pravidelná. Nemá zvláštní nároky, plodí dobři na silně vzrůstných podnožích, na slabých podnožích typu M9 jen do dobrých půd s dobrou výživou. Plody jsou střední až velké, zploštěle kulovité až kulovité, v kalištní jamce nepravidelné, většina základního světle žlutého zbarvení je překryta rozmytou červení s výraznými lenticelami, slupka je téměř bez mastnoty a rzivosti, stopka středně dlouhá, dužnina nažloutlá, středně pevná až pevná, křehká, šťavnatá, navinule sladká, výrazně aromatická, velmi dobrá. Zraje koncem září, konzumní zralost asi 14 dnů po sklizni, vydrží do března. (VORÁČEK P. 2007) 31

32 Rubinola Stromy rostou nejdříve velmi slabě, později jen středně. Vytvářejí široce kulovité koruny se sklonem k vyholování větví. Jejich růst i charakter plodnosti je velmi podobný odrůdě Rubín. Odrůda je rezistentní ke strupovitosti, padlím trpí v teplých oblastech. Odrůda je také dosti odolná proti rakovině. Plodnost je středně pozdní, později vysoká a pravidelná. Nároky na podnože a tvarování jsou podobné jako u odrůdy Rubín, doporučuje se jen mírný řez v letním období. Zpravidla nevyžaduje probírku plodů. Je vhodná i pro přeroubování méně vhodných odrůd. Z hlediska kvality plodů patří mezi nejlepší odrůdy. Nejvhodnější pro její pěstování jsou střední nebo i vyšší chráněné polohy. V teplejších oblastech mají plody kratší skladovatelnost. Odrůdu lze pěstovat v kombinaci slabě a středně vzrůstných podnožích vhodných ke zvolenému pěstitelskému tvaru a daným půdním podmínkám Plody jsou střední až větší, zploštěle kulovité až kulovité. Základní barva je žlutá, asi ze dvou třetin bývá překryta zářivě červenou krycí barvou nanesenou formou žíhání a mramorování, které často přechází do rozmytého líčka. Slupka je hladká, středně silná, slabě mastná. Dužnina je krémová, středně pevná, šťavnatá, navinule sladká, aromatická, celkově výborná. Zralost plodů je od druhé poloviny září, konzumně dozrávají v listopadu, v chladírně vydrží až do března. (BLAŽEK J. 2001) Sirius Triploidní strom, roste silně rozložitě má hustou korunu s dostatečným plodovým obrostem, kvete středně pozdě, je špatným opylovačem. Plodnost je středně raná středně vysoká, pravidelná. Je rezistentní ke strupovitosti, slabě náchylný k padlí. Perspektivní tržní odrůda do teplých a středních poloh, nejvhodnějším typem se jeví volný zákrsek nebo štíhlé vřeteno na slabě rostoucích podnožích. Jako podnož volíme M9, vzrůstnější podnože pro vyšší tvary a horší půdy. Plody jsou střední až velké, kulovité slupka hladká, kolem stopečné jamky mírně rzivá, zelenožlutá až žlutá, výjimečně se slabým oranžovým líčkem, stopka dlouhá, dužnina pevná, křehká, velmi šťavnatá, rozplývavá, navinule sladká, výrazně aromatická, velmi dobrá až výborná. Zrají v první polovině října, konzumní zralost od listopadu do dubna. 32

33 (VORÁČEK P. 2007) Topaz Stromy rostou středně silně, později slaběji, vytvářejí vysoce kulovité, pravidelné koruny. Větve přiměřeně rozvětvují a dobře obrůstají plodonosným obrostem. Kvetou středně pozdě a jsou dobrými opylovači. Stromy jsou rezistentní ke strupovitosti, padlím trpí jen málo. Někdy se projevuje sklon k hořké skvrnitosti plodů. Velmi brzy vstupují do plodnosti, plodí velmi hojně a dosti pravidelně. Stromy se snadno tvarují a jsou vhodné pro všechny pěstitelské tvary. Spolehlivě plodí na všech podnožových typech. Do vyšších poloh a horších půdních podmínek se doporučují středně vzrůstné podnože. Velice výkonná a chuťově mimořádná kvalitní odrůda vhodná především do středních poloh. Pro tržní pěstování se doporučují nižší tvary a chladnější, dobře osluněné polohy, kde plody dosahují lepšího vybarvení. Plody jsou střední až větší velikosti. Jejich tvar je pravidelný, kulovitě kuželovitý, v kalištní části někdy žebernatý. Slupka je slabě až středně mastná, tenčí a málo pevná. Je hladká, žlutá, z 30 až 70% překrytá oranžově červenou krycí barvou nanesenou ve formě žíhání a mramorování, které na sluneční straně často přechází do rozmyté formy. Dužnina je žlutá, jemná, středně zrnitá, pevná a šťavnatá. Chuť je harmonická, navinule sladká, příjemně aromatická, výborná. Plody se sklízejí asi týden před Golden Delicious, konzumní zralost v prosinci a v chladírně do dubna. (BLAŽEK J. 2001) Viktoria Silně vzrůstný strom, habitus stromu rozložitý, plodnost jednotlivě na krátkém dřevě. Rezistentní proti napadení strupovitostí. Plod je velký až velmi velký. Základní barva slupky zelenožlutá, krycí purpurová, rozmytá. Slupka drsná, nerovná, bez ojínění a mastnosti. Dužnina krémová, středně tuhá, hrubá, středně šťavnatá, navinule sladká. Stopka tlustá, dlouhá. Sklizňová zralost koncem září, konzumní zralost v listopadu, skladovatelnost do února. (NESRSTA D. 2007) 33