Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici. Šlechtění a použití rezistentních odrůd jabloní v ČR Bakalářská práce

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Šlechtění a použití rezistentních odrůd jabloní v ČR Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce Ing. Tomáš Nečas Ph.D. Vypracovala Jitka Horáčková Lednice 2014

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Šlechtění a použití rezistentních odrůd jabloní v ČR vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do její skutečné výše. V Lednici, dne. Podpis

3 Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Tomáši Nečasovi PhD., za pomoc, cenné rady a připomínky, za odborné vedení a ochotu, kterou mi věnoval při zpracování bakalářské práce

4 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je zpracování literárního přehledu s tématem Šlechtění a použití rezistentních odrůd jabloní v ČR. Tato práce popisuje základní choroby jabloní strupovitost a padlí jabloně, donory rezistence proti strupovitosti, vznik a popis nejpěstovanějších a nejnovějších rezistentních odrůd, rozsah jejich pěstování v ČR, šlechtitelské stanice v ČR, které se zabývají šlechtěním rezistentních odrůd vůči strupovitosti, základní popis pěstitelských systémů a technologií v systému integrované a ekologické produkce.

5 OBSAH 1. Úvod Literární přehled Botanické zařazení jabloní Školkařské tvary jabloní Pěstitelské tvary u jabloní Rozdělení odrůd dle počtu chromozomů Diploidní Triploidní Taxonomické zařazení Strupovitosti jabloně Popis choroby strupovitost jabloně Taxonomické zařazení Padlí jabloně Popis choroby padlí jabloně Rozdělení odrůd podle náchylnosti vůči strupovitosti Náchylné odrůdy: Tolerantní odrůdy: Rezistentní odrůdy: Ochrana proti strupovitosti a padlí jabloně Nepřímá: Přímá: Genetická: Vznik rezistentních odrůd Přehled genů rezistence k Venturia inaequalis a jejích donorů rezistence Genový zdroj donor Vf a Vfh Malus floribunda Sieb Genový zdroj donor Va Antonovka Genový zdroj donor Vm Malus micromalus Makino Genový zdroj donor Vr Malus pumila Mill Genový zdroj donor Vb a Vbj Malus baccata Borkh Šlechtitelské stanice v ČR Sempra Praha a. s Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR Střižovice Šlechtitelské stanice a centra v Evropě Centrum INRA ANGES, Francie

6 Poradenské centrum pro ovocnářství a vinařství Beratungsring VOG Terlan, Itálie Popis rezistentních odrůd jabloní Nejpěstovanější rezistentní odrůdy v ČR Nejnovější rezistentní odrůdy Popis kolumnárních jabloní Nejnovější kolumnární odrůdy Rozdělení dle pěstitelských systémů Konvenční systém pěstování Integrovaný systém pěstování Ekologický systém pěstování Zkušenosti z výsadeb v sadě Libina Historie obce Geografie a klimatologie obce Ovocnictví v Libině Vlastnické vztahy Ovocnářské středisko Libina Typy výsadeb Odrůdová skladba v IP Libina Odrůdová skladba EP Libina Ošetřování stromů v ekologickém sadu Diskuze Závěr Resume Seznam použité literatury Seznam příloh

7 1. ÚVOD Pěstování ovoce má v České republice historickou tradici po celá staletí. K červnu 2013 je v ČR evidováno ha produkčních sadů. V integrované produkci je registrováno ha a v ekologické produkci ha ovocných sadů (Buchtová, 2013). V naší republice se vždy pěstovaly prakticky veškeré druhy ovoce mírného pásu. Nejvíce však byly a jsou rozšířeny jabloně. Odrůdová skladba i systémy pěstování se s postupem času a s přibývajícími vědomostmi o nárocích a v posledním století i na základě speciálního výzkumu a s objevy a poznáváním nových věd, měnily. S rozvojem genetiky docházelo k prvnímu záměrnému křížení starých odrůd a vznikaly odrůdy nové, s lepším vzhledem, chutí a velikostí. Avšak vlastnosti pozitivní byly doprovázeny i vlastnostmi negativními, např. nižší odolností vůči chorobám a škůdců, citlivost vůči otlačování plodů, délka skladovatelnosti. Na základě stejných principů se měnily i pěstitelské tvary ovocných stromů. V začátcích byly vysazovány stromy na semenných podnožích, jejichž typickou vlastností byl velký vzrůst a následně vysoká plodnost při nižší kvalitě. Později se vznikem vegetativních podnoží se velikost stromů snižovala, ale zvyšoval se výnos z jednotky plochy a kvalita plodů. Tyto původní stromy byly pěstovány v dnešní terminologii tzv. ekologickým systémem pěstování, tzn. bez systematické chemické ochrany. S rozvojem zemědělství a s jeho intenzifikací a vznikem nových chemických látek a průmyslových hnojiv byl zaveden intenzivní systém pěstování, který byl označen jako konvenční. V posledních letech, na základě znalostí a potřebou ochrany životního prostředí, vznikl systém ekologického pěstování. Další formou je tzv. systém integrovaného pěstování, který je kombinací ekologického a konvenčního pěstování. Nejvyššího rozvoje dosáhly oba systémy pěstování v posledních 20 letech. Jednou z nejvýznamnějších chorob, která způsobuje největší ekonomické ztráty, je houbová choroba strupovitost jabloně (Venturia inaequalis). Ochrana proti této chorobě se rozvíjí již více než 50 let. V první fázi se jednalo o chemické přípravky, později byly objeveny geny rezistence a vznikla tak ochrana genetická. Další významnou chorobou je padlí jabloně (Phodosphera leucotricha), proti kterému však není ochrana tak náročná a jehož případné projevy nejsou tak závažné. Každý systém pěstování má svá specifika, ze kterých může konkrétní ovocnářský podnik vycházet, případně je kombinovat nebo modifikovat vzhledem ke svým geografickým, ekonomickým nebo podnikatelským podmínkám. Tato práce si vzala za cíl porovnat základní pěstitelské principy, odrůdy a porovnat jejich aplikaci v praxi. 8

8 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1. BOTANICKÉ ZAŘAZENÍ JABLONÍ - Čeleď: Rosaceae - Podčeleď: Pomoideae - Rod: Malus - Druh: Malus x domestica Borkh ŠKOLKAŘSKÉ TVARY JABLONÍ Školkařské tvary určuje zákon č. 219/2003 a vyhláška 332/2006. I přes novou legislativu se v praxi stále většinou používá následující označování školkařských výpěstků. Tyto tvary tvoří základ různých pěstitelských tvarů v následné charakteristice: Jednoletý štěpovanec je očkovanec nebo roubovanec bez obrostu, nebo s obrostem, vyvinuvším se v prvním roce. U jabloní se používá pro výsadby ovocných stěn. Špičák je 2 -letý někdy i 3 -letý školkařský výpěstek, u něhož není dosud založena odpovídající korunka, ale má silný terminální výhon, ze kterého lze založit korunku. U jabloní je nejčastěji používán pro zakládání různých typů ovocných stěn. Vřetenovitý zákrsek má výšku kmene cm a je štěpován na podnožích M 9, 2, popř. 4. Tento tvar je základem pro pásové výsadby vřetenovitých zákrsků a různých ovocných stěn, např. Schlösserovy palmety a jiných tvarů vedených na drátěnce. Zákrsek je 2-3letý výpěstek s výškou kmene cm. U jabloní se štěpuje na podnože se středním vzrůstem M 1, 2, 7 výjimečně 4, 11 a A 2, a to v těch případech, kdy si to vynucuje růst a plodnost naštěpované odrůdy. Musí mít založenou korunku ze 4-5 výhonů. Je základem pro výsadby volně rostoucích zákrskových výsadeb, pásových výsadeb zákrsků a různých typů samonosných stěn. Je nejvhodnějším tvarem pro odrůdy, které nesnášejí častý zmlazovací a tvarovací řez (Jonathan, Coxova reneta aj.) Čtvrtkmen je 2-3letý výpěstek s výškou kmene cm. Je štěpován na vegetativních podnožích středního až bujného vzrůstu. U jabloní je to M 1, 11, A 2 a vyžaduje-li to naštěpovaná odrůda, může být výjimečně na podnoži M 2. Polokmen je tvar s výškou kmene cm. Je štěpován na semenáči, 9

9 výjimečně na silně rostoucích vegetativních podnožích M 11 a A 2. Je základem kmenných výsadeb a alejí. Vysokokmen je tvar s výškou kmene cm. Je štěpován na semenáčích. Nejčastěji se využívá při zakládání alejí. (Bednaříková, 2014) 2.3. PĚSTITELSKÉ TVARY U JABLONÍ Jednotlivé pěstitelské tvary vycházejí ze školkařských výpěstků a pěstitel si je dotváří v první fázi výchovného řezu. Tyto tvary pak v daném sponu tvoří typy výsadeb. V této kapitole budou popsány pouze tvary, které se vyskytují ve sledovaných výsadbách. Čtvrtkmenné výsadby se zakládají jako prostorové tvary ve sponu 6 6, 6 5 m. Jsou výhodné pro extenzívnější způsob ovocnaření a pro odrůdy méně náročné. Jsou vhodné i do zahrádek, kde se v prvních létech pěstují podplodiny. Nejčastěji se vysazují jako pásová výsadba čtvrtkmenů ve sponu 6 4 m. Tento typ již nachází častější uplatnění i v tržním ovocnářství pro některé odrůdy. V tomto pěstebním způsobu je vysazena jedna část ekologického sadu v Libině s názvem Coxova o výměře 6,4 ha. Zákrskové výsadby se zakládají jako prostorové, volnější tvary ve sponu 5 4, 5 3 m. Jsou vhodné pro zahrádky. V tržním ovocnářství mají rozhodující význam pásové výsadby zákrsků ve sponu 5 3, 5 2,5 m, kde je koruna zploštěná do podlouhlého půdorysu. Tento typ výsadby umožňuje výhodné pěstování celé řady tržních odrůd, jež se svým charakterem růstu nehodí do ovocných stěn. V tomto tvaru je pěstována rovněž jedna plocha v ekologickém sadu v Libině - Wattervlietské o výměře 2,6 ha. Vřetenovité zákrskové výsadby jsou typem pásové výsadby se zploštělou korunou ve sponu 3,5 1,2 m až 4 2 m. V tomto sponu je vysazena většina výsadeb v ekologických sadech v Libině - Grmelovo o výměře 13,16 a taktéž všechny starší výsadby v IP v Libině - U boudy o výměře 6,9 ha a Trnečkovo o výměře 3,8 ha. Ovocné stěny jsou typy výsadeb plošných tvarů s omezeně širokou korunou. Společně se téměř u všech typů ovocných stěn uvádí, že šířka stěny nemá přesahovat 1-1,5 m. Výška stěn se pohybuje od 2 až do 2,5 m. Základem ovocných stěn jsou různé druhy palmet, většinou přísněji tvarovaných. Jelikož se v tomto pěstitelském tvaru ve sledovaném podniku nenachází žádná výsadba, podrobnější popis nebude dále rozepisován. 10

10 Solax - jedná se o moderní způsob pěstování, který vznikl ve Francii a velmi je rozšířený ve Slovinsku. Sol v překladu z latiny znamená slunce a právě sluneční osa je základem, od kterého se odvíjí tvarování koruny stromu. Každá výše ležící plodná větev je kratší, aby nestínila té nižší. Terminál je různým způsobem sesazován nebo ohýbán. Zapěstování stromku do tvaru Solax docílíme ohýbáním všech výhonů, které dosáhly délky čtyřicet centimetrů do převislé polohy pomocí vyvazování. Tyto výhony vyvazujeme tak, aby se zpět ohnutá vrcholová část těchto výhonů nacházela přibližně dvacet centimetrů od střední osy. Výhony, které v průběhu první vegetace požadované délky nedosáhnou, ponecháváme bez jakéhokoliv zásahu. Mezi výhody systému Solax patří menší pracnost, zachování přirozeného růstu stromu, využití hmotnosti plodu k tvarování, omezení růstu vrcholových letorostů, rovnoměrné osvětlení stromu a plodu, a tím i lepší násada květních pupenů. Samozřejmě jako každá metoda má i Solax své nevýhody. Ve srovnání se štíhlými vřeteny jsou stromky tvarované Solaxem užší a vyšší. Proto je naprosto nezbytné vybudování důkladné vyšší opěrné konstrukce a taktéž pořízení sklizňového stroje nebo plošin ke sklizni ve vyšších patrech. Solax nachází uplatnění především v oblastech, kde je dostatek slunečního svitu. V našich podmínkách a případně ve výsadbách pod protikroupovými sítěmi je použití tohoto systému přinejmenším sporné. Štíhlé vřeteno - jedná se pěstitelský tvar, který je ve svých modifikovaných formám nejrozšířenějším pěstitelským systémem. Základem je vertikální osa, obrostlá po celé délce četnými krátkými plodícími větvemi. Vřeteno by mělo mít kruhový průřez. Průměr koruny při bázi u odrůd slabšího růstu jako je Golden Delicious je asi 1 m, a ani u odrůd vzrůstných nepřesahuje 1,5 m. Z profilu mají stromky podobu kužele asi 2 m vysokého konického tvaru, který se dociluje silnějším řezem horních plodných větví. Základní podmínkou správného zapěstování tohoto tvaru je dostatečná pevná opora, která by měla vydržet po celou dobu životnosti výsadby. Tato opora v prvních letech nahrazuje pevnou přirozenou kostru stromu, která se u klasických tvarů vytváří několik let. V případně dostatečně vysoké a pevné konstrukce může výška přesáhnout 3 m a pro dostatečné oslunění spodních pater stromu se vystříhávají tzv. okna. Jedná se o místa, kde jsou vystřiženy všechny obrůstající větve, aby bylo zachováno a docíleno dostatečného oslunění spodního patra a docházelo k dostatečné diferenciaci květních pupenů. Jako opora jsou nejvhodnější dřevěné dobře impregnované kůly nebo bambusové tyče kotvené v horní části pomocí jednoduché drátěnky, případně sloupy 11

11 protikroupového systému. Náklady na tento způsob opory jsou však vyšší než na vlastní výsadbový materiál. Na rozdíl od Solaxu, který má menší počet větších a delších větví, je u štíhlých vřeten potřeba zapěstovat co nejvíce postranních slabých výhonků a větviček, které jsou krátké. Současně je nutno dbát na to, aby se na ose a na ponechaných větvích nevytvářela holá místa. Princip tvaru vychází z poznatku, že pro výnos a zejména jakost plodů je lepší větší počet krátkých větví s malým počtem plodů, než malý počet dlouhých větví s větším počtem plodů. Omezené rozměry štíhlého vřetene zaručují optimální osvětlení celé koruny a produkci velmi kvalitních plodů. Na obvodu koruny jsou v důsledku nejlepšího osvětlení největší a nejvybarvenější plody, které jsou navíc dobře skladovatelné. Čím je strom širší, tím méně produktivní je jeho střed. A čím je strom vyšší, tím méně produktivní je jeho báze. Koruna štíhlého vřetene má po vytvarování charakteristický tvar, kdy nejkratší jsou větvičky v horní části a ve spodní části jsou větvičky delší. Proto mnoho pěstitelů v praxi používá kombinovaného systému, ve kterém se nechávají delší výhony pod tíhou úrody svěsit (Solax) a nejsou zakracovány. Koruna je dostatečně světlá, plody rovnoměrně vybarvené a stromy se mohou nechat růst do větší výšky, čímž je dosaženo vyššího výnosu bez snížení kvality. Rozdíl mezi vřetenem a Solaxem je z výše uvedených důvodů také ve velikosti plodného objemu korun připadající na jednotku plochy výsadby. U štíhlého vřetene jsou vodorovné plodné větve rovnoměrně rozložené po ose. Každá výše ležící plodná větev je kratší, aby nestínila níže ležící. Terminál je různým způsobem sesazován nebo ohýbán. U Solaxu jsou větve přibližně stejné velikosti rovnoměrně rozmisťovány po celé délce osy. Vrchol po zapěstování tvaru je ohýbán a dodatečně zaplňuje prázdný prostor mezi dvěma sousedními stromy. Podle zahraničních údajů se u tvaru Solax dociluje větší osvětlení plodů než u vřetene a snižuje se celková náročnost na řez. Nicméně tento systém tvarování má přednosti především v oblastech, kde je dostatek intenzivního slunečního svitu. Osvědčil se především ve státech jižní Evropy (Slovinsko, Srbsko). (Blažek, 2014). 12

12 2.4. ROZDĚLENÍ ODRŮD DLE POČTU CHROMOZOMŮ Diploidní U diploidních odrůd je každý znak podmíněn nejméně dvěma geny, které bývají buď stejné (rostlina je ve znaku homozygotní), nebo od sebe odlišné (rostlina je ve znaku heterozygotní). Při heterozygotní situaci se obvykle jeden z těchto genů projevuje navenek (je dominantní), kdežto druhý je recesivní. V pohlavních buňkách je pouze poloviční (haploidní) počet chromozómů a tehdy zůstává pro jeden znak zpravidla jen jeden gen. Je zcela náhodné, který z genů v určité pohlavní buňce zůstává - ať již gen dominantní nebo recesivní. Splynutím haploidních pohlavních buněk vzniká diploidní základ dalšího jedince. V extrémním případě může vzniknout jedinec, který v žádném znaku nebo vlastnosti není podobný svým rodičům. Stalo by se to tehdy, kdyby od svých rodičů získal jen geny recesivní, které se u nich neprojevovaly navenek. (Bednář, 2003) Triploidní U jabloní jsou odrůdy s diploidním počtem chromozómů (2n = 34) a s počtem triploidním (2n = 51). Pyl triploidních odrůd, lze lehce mikroskopicky rozeznat od pylu diploidních odrůd, který má haploidní počet chromozómů. Pyl triploidních odrůd se totiž skládá z větších zrn, než má normální pyl diploidních odrůd (taková zrna mají více než 17 chromozómů), a z malých zrn (která mají méně než 17 chromozómů). Pyl triploidních odrůd se liší od pylu odrůd diploidních hlavně nízkou klíčivostí. Špatná klíčivost pylu triploidních jabloní a hrušní způsobuje, že tyto odrůdy jsou nevhodné jako opylovači. Násada plodů po opylení pylem triploidních odrůd je velmi nízká, prakticky žádná. V květu jabloní bývá obvykle nejméně 10 vajíček, z nichž alespoň část vytváří vaječné buňky schopné oplození. Vedle toho triploidní odrůdy mají schopnost tvořit hodně asimilátů, a proto mají vyšší sklon k partenokarpii a apomixii. Triploidní odrůdy obsahují v somatických buňkách 3 geny sterility. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že pyl otcovské odrůdy obsahuje faktory sterility nacházející se ve čnělce odrůdy mateřské. Z toho vyplývá, že se inkompatibilita vyskytuje u odrůd triploidních častěji než u diploidních. (Bednář, 2003) 13

13 2.5. TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ STRUPOVITOSTI JABLONĚ (VENTURIA INAEQUALIS (COOKE) G. WINT.) - Říše: Fungi - houby - Třída: Ascomycetes - Řád: Pseudosphaeriales - Čeleď: Venturiaceae - Rod: Venturia - Druh: Venturia inaequalis 2.6. POPIS CHOROBY STRUPOVITOST JABLONĚ Strupovitost jabloně je závažná choroba jabloní, která u citlivých odrůd způsobuje značné ztráty jak na výnosech, tak i na kvalitě plodů. Původcem choroby je vřeckatá houba Venturia inaequalis. Houba napadá hlavně rod Malus, ale i rody Crataegus, Sorbus a Pyracantha. Na horní i spodní straně čepelí listů vznikají sazovité šedohnědé až šedočerné, různě velké skvrny, někdy jsou napadány i nejmladší letorosty. Postižené části nekrotizují. Strupaté listy mají vyšší transpiraci, protože se voda vypařuje v místech poškozené kutikuly. Nadměrně transpirující listy často již v červenci předčasně opadávají. Při časném opadu listů jsou nepříznivě ovlivněny diferenciace a kvetení v příštím roce. Obdobné skvrny se vyskytují i na květech, plodech a stopkách plodů. Časně a silně postižené květy a plody rovněž opadávají nebo dochází k deformacím a praskání plodů. Slupka plodů je poškozena do větší hloubky než listy. Pod poškozenou slupkou se vytváří ochranné korkové pletivo, které pří růstu plodů puká a pod ním dorůstá další korkové pletivo. Největší skvrny mají plody infikované v raných fázích vývoje. Výjimečně může dojít k napadení plodů před sklizní a ve skládce. Toto pozdní napadení se projevuje drobnými šedočernými skvrnami. S mírou dozrávání černají. Tyto plody mnohem více transpirují, a proto jejich slupka dříve vadne. Tato forma se nazývá sekundární strupovitost nebo skládková strupovitost. Houba přezimuje ve formě plodniček (pseudoperitécií) v opadlých listech, kde začátkem vegetace ve vřeckách dozrávají dvoubuněčné výtrusy (askospory). Dozrávání askospor ovlivňuje teplota a jejich uvolňování z vřecek je podmíněno deštěm - při navlhčení vřecko nabobtná a ve špičce praskne, výtrusy jsou vymrštěny do 14

14 vzduchu a vítr je roznese do okolí. Maximum askospor se uvolňuje v období od fáze růžového poupěte do 14 dní po odkvětu (90-95 %). Za vegetace se choroba šíří konidiemi z napadených částí. K šíření dochází za deštivého počasí (k infekci je nezbytné ovlhčení listů), optimální jsou teploty v rozmezí C. Po dopadu na vlhký list začne askospora klíčit a prorůstá listovou pokožkou. Po určité době (rovněž závisí na teplotě) se objeví na listech nebo plodech skvrny, které mají nejdříve olivově zelenou a později tmavě hnědou barvu. Na skvrnách se vytvářejí konidie, které dále šíří infekci na zdravé listy. Voda je často splavuje na spodní listy, avšak nepřenášejí se již na větší vzdálenosti. Askospory i konidie potřebují ke klíčení vodu. (Blažek a kol., 1998) 2.7. TAXONOMICKÉ ZAŘAZENÍ PADLÍ JABLONĚ (PODOSPHAERA LEUCOTRICHA) - Říše: Fungi - houby - Třída: Leotiomycetes - Řád: Erysiphales - Čeleď: Erysiphaceae - Rod: Podosphaera - Druh: Podosphaera leucotricha 2.8. POPIS CHOROBY PADLÍ JABLONĚ Padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) je houbová choroba rostlin napadající především jabloně. Odrůdy Idared, Jonathan, Průsvitné letní jsou k padlí silně náchylné, odrůdy Melodie, Topaz, Šampion, Rubín patří k odrůdám středně až málo citlivým, na odrůdách Rubinola, Rajka, Sirius se příznaky prakticky nevyskytují. Choroba způsobuje bělavý povlak na listech na koncích letorostů. Padlí prakticky nenapadá plody, avšak na plodech se při silném napadení listů projevuje rzivost nebo síťovitost slupky. Silně napadené stromy mají malé přírůstky i sníženou plodnost v důsledku špatné diferenciace květních pupenů a jejich prorůstání v druhé polovině vegetačního období, kdy si stromy snaží vytvořit dostatečnou listovou plochu. Po vyrašení pupenů letorosty zakrňují, listy jsou úzké, mírně ztloustlé a lodičkovitě prohnuté. Vytváří se na nich bílý, moučný povlak. Jsou pokryty myceliem, které se rychle vyvíjí. Takto napadené části se dále nevyvíjejí. Sekundárně infikované listy již nemění tvar, ale jsou pokroucené 15

15 a infikovaná místa mají nádech do fialova. Silněji napadené části hnědnou a zasychají. Napadené květní pupeny jsou deformované a kvetení se opožďuje. Korunní i kališní lístky jsou ztloustlé, korunní listy zelenavé, tyčinky srůstají, pyl neklíčí, květy zasychají a opadávají. Pokud je infikována stopka nebo základ plůdku, dochází k šíření infekce na plody. Mladé rozvíjející se plody mohou být rovněž pokryty bělavým povlakem. Choroba se u náchylných odrůd projevuje hnědnutím buněk. Na plodu se vytváří korkovitá síť (mramorovitá korkovitost, rzivost), takto poškozená pletiva praskají a deformují se. Houba přezimuje myceliem v pupenech, ze kterých se v následujícím roce šíří. Mycelium prorůstá infikovanými pupeny a přibližně ve stádiu růžového poupěte vytváří na povrchu listů spory, které jsou roznášeny na další listy a plody a způsobují vznik primární infekce. Infekce většinou začíná od období 7-10 dnů před květem a končí v červenci. Pro rozvoj infekce je třeba vyšší teploty a vyšší nebo kolísavé vzdušné vlhkosti, nikoliv však ovlhčení. Sekundární infekce pokračuje přes léto, dokud pokračuje růst terminálního pupenu. Při sekundární infekci vyvinutých listů vznikají světle zelené neohraničené skvrny, obvykle jen s nenápadným porostem podhoubí. V závěru léta, zejména za teplého počasí, se v porostech podhoubí vytvářejí tmavá, kulatá, 0,1 mm velká kleistotecia s jedním vřeckem a askosporami, která ale pro přezimování a další šíření choroby nemají podstatný význam. Jako přímá ochrana proti padlí se používají přípravky na bázi síry, nebo fungicidy určené proti strupovitosti s účinnými látkami, které působí i proti padlí jabloňovému (tebuconazole, cypronidil, penconazole, trifloxystrobin). (Blažek a kol., 1998) 2.9. ROZDĚLENÍ ODRŮD PODLE NÁCHYLNOSTI VŮČI STRUPOVITOSTI Náchylné odrůdy: Breaburn, Bohemia, Fuji, Gala, Gloster, Golden Delicious, Goldspur, Idared, Jonagold, Jonagored, Red Delicious, Spartan, Starkrimson Delicious, Šampion, Rubín a další. (Paprštein, 1999) Tolerantní odrůdy: Boskoopské, James Griewe, Jadernička moravská, Julia, Coxova reneta, Vilémovo, Wagnerov a další. (Paprštein, 1999) 16

16 Rezistentní odrůdy: Aneta, Angold, Biogolden, Deliga, Dione, Dolores, Domino, Florina, Goldstar, Hana, Heliodor, Jolana, Karmína, Liberty, Lipno, Lotos, Melodie, Meteor, Nela, Opál, Orion, Otava, Prima, Primula, Produkta, Rajka, Resista, Rosana, Rozela, Rubinola, Selena, Sir Prize, Sirius, Svatava, Tereza, Topaz, Vanda, Viktoria, Zuzana aj. (Paprštein, 1999) OCHRANA PROTI STRUPOVITOSTI A PADLÍ JABLONĚ Nepřímá: všechna preventivní opatření, která omezují vhodnost podmínek pro šíření onemocnění např. výběr vhodného stanoviště, sponu, typu řezu, likvidace opadlých napadených listů, na nichž houba přezimuje (chemicky nebo vymetáním z příkmenných pásů), likvidace větví po zimním řezu apod. (Blažek, 2001) Přímá: Blažek (2001) uvádí, že základem úspěšné chemické ochrany je zvládnutí primárních infekcí (duben - červen, padlí i v průběhu července), které vyloučí potřebu dalších ošetření. Ochranu je možno provádět preventivně, nebo kurativně na základě sledování průběhu infekcí, příp. kombinaci obou systémů. V případě padlí i mechanicky odstříháváním napadených letorostů. Při preventivní ochraně proti strupovitosti ošetřujeme průběžně po celou dobu nebezpečí primárních infekci. Podle lokality a podmínek od vyrašení do června v intervalu 7-10 i více dní. Interval mezi postřiky musí zohlednit infekční tlak, intenzitu růstu (2-3 listy týdně) a možnosti použitého fungicidu. Maximální intenzita ochrany musí být v období největšího nebezpečí infekci (od fenofáze růžového poupěte do cca 1-2 týdnů po odkvětu). Šetrná prevence zohledňuje důsledně průběh počasí. Za suchých period se neošetřuje a ošetří se až při předpokládané změně počasí. Pokud přijde neočekávaný déšť (infekce), ošetří se kurativně. Při postinfekční ochraně se ošetřuje až po splnění podmínek pro infekci. Tento systém je založen na přesných informacích o době ovlhčení, teplotě a začátkem infekce. K ošetření musí být použity kurativně působící fungicidy. V kombinovaném systému ochrany se obvykle ošetřuje před květem (méně intenzivní růst, často nižší teploty) preventivně a v dalším období kurativně. Je však nutné zdůraznit, že v současné 17

17 době vzhledem k opakovanému selhávání systémových fungicidů, skupiny DMI nebo strobilurinů, většina podniků ošetřuje preventivně a prakticky vždy v kombinaci systémové i kontaktní složky. Časté je i použití dvou kontaktních přípravků za účelem prodloužení reziduální ochrany při předpokládaných srážkách nebo chladnější periody (pod 10 C), kdy dostatečně nepůsobí systémové fungicidy (captan + mancozeb). Většina systémových přípravků účinkuje i na padlí jabloňové (DMI, strobiluriny, cipronidil). U citlivých odrůd se v případě použití přípravků, které na padlí účinkují slabě nebo neúčinkují, přidává se do tank-mixu přípravek na bázi síry (pokud nedochází k vytvoření sraženiny), nebo přípravku na padlí účinného Genetická: v současné době je hlavním světovým trendem v ochraně rostlin. Genetická ochrana (rezistentní šlechtění) založená na přirozené odolnosti pěstovaných odrůd, se v současné době stává u řady plodin základem jejich integrované ochrany. Pěstování odrůd s geneticky determinovanou rezistencí k chorobám umožňuje redukovat ochranu chemickou, což je příznivé z hlediska ekonomického i z hlediska ochrany životního prostředí. (Blažek, 2001) VZNIK REZISTENTNÍCH ODRŮD Geny rezistence, podobné jako všechny další geny daného genotypu, jsou představovány různě dlouhými úseky molekul deoxyribonukleové kyseliny (DNA). Jejich specifika je dána pořadím - sekvencí nukleotidů, stavebních jednotek DNA. Genetická informace daná pořadím nukleotidů je přepisována procesem transkripce na syntetizovanou mediátorovou ribonukleovou kyselinu (mrna), která se váže na ribozomy a procesem translace dochází dále k tvorbě specifické bílkoviny buď enzymů, nebo strukturních bílkovin. Vytvořený enzym participuje na biochemických reakcích nebo vyvolává biochemické reakce, jež mohou vést ke vzniku určitých morfologických zvláštností nebo tvorbě látek podporujících rezistenci. Činnost strukturních genů, určující druh a vlastnosti bílkovin, je řízena geny regulátory. Předpokládá se, že vznik látky, určující rezistenci, probíhá tak, že stimulační látka (induktor), vylučovaná patogenem inaktivuje molekulu represoru, který je produktem regulátorového genu. Po infekci se inaktivuje represor stimulační látkou patogena, nastává transkripce operonu a produkce příslušné látky toxické pro patogena, což vede k rezistenci hostitele. 18

18 (Bednář, 2003) Dědičně založená rezistence může být: - oligogenní rezistence (rezistence podmíněna jedním nebo několika málo majorgeny) - polygenní rezistence (rezistence podmíněna větším či menším počtem minorgenů) Dva základní typy rezistence jabloní vůči Venturia inaequalis popisuje Dvořák (1976). Jako první typ uvádí monogenně založenou rezistenci. Tento typ rezistence je charakteristický pro některé botanické druhy rodu Malus. Segregace náchylných a rezistentních potomků vzniklých hybridizací probíhá podle Mendelových pravidel. Významným donorem genu výše popsané rezistence je jabloň mnohokvětá - Malus floribunda Sieb.- klon 821. Na základě mezidruhové hybridizace s Malus floribunda Sieb. byla získána první rezistentní odrůda Prima (Dayton 1970). V současné době lze uvést ze světového sortimentu např. tyto odrůdy s monogenně založenou rezistencí: Britegold, Dayton, Enterprise, Freedom, Goldrush, Jonafree, Liberty, Macfree, McShay, Moira, Murray, Nova Easygro, Florina, Nova Mac, Nova Spy, Priam, Prima, Priscilla, Redlřee, Richelieu, Rouville, Sir Prize, Trent, William s Pride. (Bednář, 2003) U starších odrůd jabloní českého původu je odolnost vůči strupovitosti založena obvykle polygenně (Vondráček, 1960). V současné době je i v České republice prováděno šlechtění na monogenně založenou rezistenci jabloní vůči strupovitosti využitím genů pocházejících z Malus floribunda Sieb. Výsledkem tohoto šlechtitelského procesu jsou např. tyto rezistentní odrůdy českého původu: Goldstar, Hana, Jolana, Karmína, Lotos, Otava, Rajka, Rosana, Rubinola, Topaz, Vanda. Ve šlechtitelských programech mohou být kromě genu Vf využity i jiné geny pro získání rezistence vůči strupovitosti. Jedná se např. o geny Va, Vm, Vr, Vbj. Tyto geny byly využity rovněž v České republice pro tvorbu rezistentních odrůd vůči strupovitosti. Následnou selekcí byly získány např. rezistentní odrůdy Angold a Produkta. Donorem genu rezistence byla odrůda Antonovka. (Blažek a Paprštein, 1994) 19

19 2.12. PŘEHLED GENŮ REZISTENCE K VENTURIA INAEQUALIS A JEJÍCH DONORŮ REZISTENCE Genový zdroj donor Vf a Vfh Malus floribunda Sieb. 821 Malus floribunda Van Houtte, jabloň mnohokvětá, pochází pravděpodobně z Japonska; keř nebo strom, 4 (10) m vysoký, koruna hustá, široce klenutá, větve často daleko převisající; listy vejčité, 4-8cm dlouhé, zašpičatělé, ostře pilovité, na dlouhých výhonech i poněkud laločnatě; květy četné, růžové, ale brzy vybledající, uvnitř bílé, 2,5-3 cm široké, plody velikosti hrachu, žluté. Patří k nejkrásnějším okrasným jabloním. Je plně odolná ke všem rasám strupovitosti, a proto se šlechtitelsky využívá. Je značně odolná proti mrazům. (Böhm, 1985) Genový zdroj donor Va Antonovka Podrobný popis: Kamenický: České ovoce, VI. díl, č. 94; Boček: Pomologie, str. 83; Vaněk: Lidová pomologie, I, č. 84. Původ: Pochází ze SSSR. Vlastnosti a požadavky stromu: Stromy středního vzrůstu s velmi širokými korunami, jsou značně přizpůsobivé různým půdním podmínkám, proti mrazu velmi odolné, a proto se doporučují k pěstování v místech klimaticky méně příznivých. Jsou velice úrodné. Osvědčenými opylovači jsou: Croncelské, Ušlechtilé žluté, Průsvitné žluté, Titovka Usikova a Borovinka. Antonovka je sama dobrým opylovači jiných odrůd. Vlastnosti ovoce: Plody až velmi veliké, zelené, v době zralosti žluté, s nakyslou chutí, uzrávají u nás již v říjnu a vydrží asi do listopadu. (Kamenický, Kohout, 1957) Genový zdroj donor Vm Malus micromalus Makino Malus. x micromalus Makino (syn.: M. kajdo Parde, M. spectabilis Kaido Sieb.), jabloň japonská, zavedená z japonských kultur, kříženec M. baccata x M. spectabilis; menši strom; vzpřímený, až 4 m vysoký a 3 m široký, větve dlouhé, temně hnědé; listy eliptické podlouhlé, zašpičatělé, 5-10 cm dlouhé, jemně pilovité, tuhé, lesklé; květy po 3-5, růžové, 4,5 cm široké, jednoduché, velmi rané; plody kulovité, 1,5 cm široké, žluté. (Dvořák, 1976) 20

20 Genový zdroj donor Vr Malus pumila Mill. Naše evropské kulturní odrůdy jabloní i podnože zvané jánčata a duzény vznikly zřejmě hlavně z druhu Malus pumila M i 11., syn. Malus praecox P a 11. (jabloň raná), patřícího do I. sekce - Eumalus. Tento druh roste planě na Balkáně, v jihovýchodním Rusku na Kavkaze, v Zakavkazsku, v Persii, v Turkestánu až k pohoří Altaj. Znaky stromu a plodu druhu Malus pumila připomínají nejvíce kulturní odrůdy. Na vzniku evropských kulturních odrůd se podílel i další druh I. sekce - Malus sylvestris (L.) Mill. (jabloň lesní), který je rozšířen v Evropě, v Zakavkazsku a v západním Turkestánu. Na Kavkaze tento druh převládá nad druhem Malus pumila a je od něj těžko rozpoznatelný. V Turkestánu zase převažuje Malus pumila. Vývoj od plané jabloně ke kulturnějším formám byl sledován na planě rostoucích jabloních severně od pohoří Ťan-Šan a na Kavkaze. Vavilov (1930) zde v rozsáhlých jabloňových lesích našel stromy, které se skutečně kvalitou plodů blíží pěstovaným formám. Pozoroval také celou stupnici přechodů od malých kyselých jablek až po zcela jedlé formy. (Dvořák, Vondráček, 1969) Genový zdroj donor Vb a Vbj Malus baccata Borkh. Druh Malus baccata (jabloň drobnoplodá, bobulovitá) je relativně jednotný (rozeznávají se 3 botanické variety - sibirica, mandschurica a himalaica), i když jeho rozšíření je rozsáhlé a zahrnuje západní Altaj, východní Sibiř, Mandžusko, východní Mongolsko, Koreu, Japonsko a západní Čínu až k Himálaji. Na Sibiři je podle Vavilova Malus baccata v lesích velmi rozšířen. Jeho plody dokonce využívá místní obyvatelstvo. Je velmi mrazuvzdorný, snáší bez poškození teploty -40 až -55 C, a velmi úrodný. Byl proto využit ve šlechtění nejen Mičurinem, ale i americkými šlechtiteli, kteří tak získali hybridy s opadavými kalichy zvané Crab. (Dvořák, Vondráček, 1969) ŠLECHTITELSKÉ STANICE V ČR V České republice je registrováno několik firem, které se zabývají šlechtěním rezistentních odrůd jabloní Sempra Praha a. s. Sdružuje 4 šlechtitelské stanice, 6 dceřiných organizací a jeden strojírenský 21

21 závod. Ve svém sortimentu má 750 odrůd, z tohoto počtu 87 odrůd v zastoupení zahraničních firem. SEMPRA PRAHA a.s. - výrobní závod Děčín Šlechtitelské stanice Dceřiné společnosti Partnerské organizace Hranice na Moravě Slapy Velké Losiny Veltrusy Sempra Flora Holice VŠÚO Holovousy Sempra Litoměřice Sempra Mažice Sempra Turnov Sempra Vrbičany Samen s.r.o. Semena Veleliby a.s. Semena JK SEMPRA LITOMĚŘICE s.r.o Stanice byla založena v roce Svou činností navázala na ovocnářskou tradici zdejší německé firmy Neumann, ve které po roce 1945 pokračovalo Severočeské družstvo školkařů. Zpočátku byla stanice součástí ŠSP Doksany. V roce 1962 se stala hlavní specializovanou šlechtitelskou stanicí ovocnářskou s celostátní působností, od roku 1977 náležela k VŠÚO Holovousy. Svým šlechtěním se stanice zařadila mezi naše nejúspěšnější ovocnářská šlechtitelská pracoviště. Mimo úspěšné novošlechtění jádrovin, peckovin a podnoží pro jádroviny, ve kterém bylo kromě konvenčních metod používáno i mutační a explantátové šlechtění, produkovala stanice výchozí množitelský materiál, rouby, podnože a školkařské výpěstky. Významná byla činnost stanice i na úseku testování ovocných dřevin na virózy a fytoplazmy, jejich ozdravování a udržování bezvirózních materiálů v přírodním izolátu v Jelči. Do roku 1996 bylo na stanici vyšlechtěno: 12 odrůd jabloní, 15 odrůd hrušní, 7 odrůd broskvoní, 1 odrůda třešní, 4 generativně množené podnože a 9 vegetativně množených podnoží pro jádroviny. Po privatizaci je stanice součástí a.s. SEMPRA PRAHA. V důsledku vyrovnání restitučních nároků došlo k redukci půdní výměry stanice a k odevzdání původních administrativních budov. Vedení stanice a ekonomický úsek byly přemístěny do Litoměřic VÝZKUMNÝ A ŠLECHTITELSKÝ ÚSTAV OVOCNÁŘSKÝ HOLOVOUSY Historie Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského začíná reorganizací 22

22 Ovocnicko-vinařského ústavu v Praze a Ovocnického ústavu v Průhonicích v roce V této době byla jednotlivá zahradnická odvětví rozdělena do samostatných ústavů. Výzkumný ústav ovocnářský byl umístěn do historické budovy zámku v Holovousích, v malé obci ve východních Čechách, která se nachází mezi Jičínem a Hradcem Králové. Z počátku byl ústav řízen Ministerstvem zemědělstvím ČSR, později Československou akademií zemědělských věd a od roku 1977 byl přičleněn k hospodářské organizaci Sempra Praha. K byla na základě dosavadního Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského založena nová společnost s ručením omezeným pod názvem Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s r.o. Majoritním podílníkem (51%) nové společnosti je Sempra Praha a.s. Zbývající podíl má 6 výzkumných pracovníků ústavu. Ústav je organizačně členěn na ředitelství, oddělení ekonomiky a služeb, oddělení technologií, oddělení ochrany, oddělení genetiky a šlechtění a oddělení genofondů. Hlavním předmětem činnosti této nové organizaci je nadále vědecko-výzkumná a šlechtitelská činnost v oblasti ovocnářství. Mezi další aktivity patří poradenská a vzdělávací činnost, publikační činnost a vydávání neperiodických tiskovin, diagnostická a zkušební činnost v ochraně rostlin, znalecká činnost v oboru zemědělském, obchodní a obecná zemědělská činnost, která zahrnuje rovněž výrobu školkařských výpěstků. V současné době je zahájena výstavba nové budovy Institutu ovocnářství, který bude vybaven novými laboratořemi a měl by se stát nejmodernějším pracovištěm v ČR. (Lánský, 2008) Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR Střižovice Výzkumná stanice ve Střížovicích blízko Turnova je součástí Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky, který má sídlo v Praze. Byla založena v roce 1954 jako pracoviště tehdejšího Biologického ústavu ČSAV. Během prvních asi deseti let byla její činnost zaměřena převážně na problematiku květní diferenciace, střídavé plodnosti a minerální výživy jabloně. Šlechtění jabloně na rezistenci ke strupovitosti bylo na stanici zahájeno v r Tehdy měla stanice jednoho stálého zaměstnance a od r se tento stav zvyšoval na dnešní počet tří zaměstnanců. Šlechtění na stanici řídí od samého počátku její vedoucí Ing. Jaroslav Tupý, DrSc., který je zároveň vedoucím jednoho výzkumného střediska ústavu v Praze, kde má trvalé sídlo. Zde je také sídlo administrativy stanice včetně právní ochrany a obchodního využívání vyšlechtěných odrůd a výzkumní pracovníci střediska provádějí 23

23 na stanici sezónní hybridizační práce. Šlechtitelský program stanice využívá genetické zdroje rezistence ke strupovitosti typu Vf a odrůdy s polygenní tolerancí ke strupovitosti a k padlí. Jsou též šlechtěny odrůdy rezistentní k chorobám s kompaktním sloupovitým růstem s využitím genetických zdrojů odvozených z mutace Wijcik odr. McIntosh. Dosud bylo na stanici vyšlechtěno kolem 25 odrůd rezistentních ke strupovitosti, z nichž 18 nejvýznamnějších je právně chráněno, nebo bylo přihlášeno k právní ochraně v celé Evropské Unii. V návaznosti na šlechtitelskou práci stanice byla k počátku roku 2005 zřízena na pracovišti ústavu v Praze pracovní skupina zabývající se biologií interakcí houby Venturia inaequalis s hostitelem a výzkumem molekulárních markerů rezistence jabloně ke strupovitosti. (Tupý, 2008) ŠLECHTITELSKÉ STANICE A CENTRA V EVROPĚ Centrum INRA ANGES, Francie Centrum se nalézá ve středu Velké ovocnářské oblasti a zabývá se produkcí rostlinnou i ovocnou. Patří k nejlepším podnikům ve Francii. Má zájem stát se střediskem s mezinárodní prestiží v oblasti aplikované biologie, speciálního zahradnictví a v produkci ovoce a semen. Centrum se podílelo spolu se světovou vědou a oblastními odborníky na vypracování Evropské cesty ovocnářství. Centrum se zabývá: - genetikou a zahradnictvím - patologií rostlin - molekulární fyziologií a semenářstvím - zemědělskou vědou aplikovanou v zahradnictví Momentálně řeší 3 experimentální úkoly. Dva se zabývají kontrolou pravosti odrůd, třetí se rozbíhá a není nikde publikován. Tematické oblasti centra: - studie reakcí rostlin na mikroorganismy a rezistenci bioagresorů (škůdci a choroby) - mechanismy rezistence a genetické reakce a stupně rezistence - biodiverzita a genetické možnosti rostlin - biologie a genetika patogenních populací a taxonomie 24

24 - kvalita produkce a produktů - fyziologická a hygienická kvalita - metody kontroly kvality Celkově je centrum rozděleno do sedmi divizí na pěti místech ve Francii. Zaměstnává 202 pracovníků + 16 dalších externích spolupracovníků a 50 stážistů. Celkem obhospodařuje cca 250 ha zemědělské půdy. Velmi dobře se podílí na rozvoji oblasti a upevňuje prvek kolektivního výzkumu a důležitost kontaktu v rámci oblasti a státu. (Homolová, 2005) Poradenské centrum pro ovocnářství a vinařství Beratungsring VOG Terlan, Itálie V podstatě je to soukromá organizace, zřízená provincií Jižní Tyroly, která je podporována 50% dotací z provincie. Poradenství je zaměřeno na pěstitelské systémy, ochranu a výživu rostlin. Teplotní podmínky - průměrná roční teplota kolem C, v létě teploty až do 35 C, v zimě mrazy až do -20 C. Dešťové srážky se vyskytují především v zimě a na jaře v hodnotách mm. Ovocné sady se nacházejí v nadmořské výšce až m. VOG vydává seznam doporučených přípravků na chemickou ochranu včetně citlivosti jednotlivých odrůd na přípravky. Signalizace jak na houbové choroby tak i všechny škodlivé organismy na PC nebo mobilní telefon. Celkem mají 14 meteorologických automatických stanic. Dále je vypracovaný systém integrované produkce ovoce - AGRIOS, pro biologickou produkci - Bioland, Eurocap + fytokaranténní servis řízený státem. Půdní rozbory jednou za 5 let. Závlahy postřikem na většině plochy sadů (80%), především jako ochrana proti jarním mrazům, používají i pro výživu rostlin na list. Asi čtvrtina sadů má vybudovanou kapkovou závlahu. Voda je odebírána z jezera, stát financuje závlahy z 45%. Ochrana výsadeb jabloní podle Milsovy tabulky. Při chemické ochraně používají modelu 500 l vody na 1 m výšky koruny. Před sklizní proti skládkovým chorobám ošetřují captanem nebo strobiluriny. Postřiky s Ca 3-8 x za sezónu (nejvíce Breaburn). Z hlediska termínu sklizní je vše řízeno družstvy a konsorcii, které mají 2 pracovníky pro analýzu plodů (cukr, kyseliny škrob, tuhost dužiny), výsledky zveřejněné na internetu nebo zaslané em. Družstva dávají členům feromonové lapáky na desorientaci obaleče. Družstva také 25

25 provádí analýzy reziduí v plodech. Po likvidací výsadby provádí biologickou rekultivaci 1-2 roky (slunečnice, řepka). Průměrná plocha na 1 podnik: 2,5 ha sadů a 0,8 ha vinic. (Homolová, 2005) POPIS REZISTENTNÍCH ODRŮD JABLONÍ Cílem této kapitoly není popsat všechny rezistentní odrůdy povolené v ČR nebo ve světě, ale pouze 10 nejpěstovanějších a nejvíce vysazovaných odrůd v ČR a některé z nejnověji vyšlechtěných. Podklady k této kapitole jsou uvedeny v samostatných přílohách v tabulkách a grafech, jejich zdrojem je ÚKZÚZ a konzultace s paní Ing. Zdeňkou Klemšovou Nejpěstovanější rezistentní odrůdy v ČR Angold PŮVOD: ČR, registrace 1995, kříženec Golden Delicious x Antonovka volné sprášení. POŽADAVKY: bez zvláštních nároků na půdní a klimatická podmínky. Náročná na letní řez. RŮST: středně bujný, koruna široce kulovitá, zahuštěná dlouhými letorosty. PLOD: středně velký, kulovitě kuželovitého tvaru, bělavě zelený, překrytý tmavě červeným žíháním. Slupka tenká, hladká a lesklá. Dužnina krémová barvy, nasládlá, křehké konzistence, středně šťavnatá, aromatická. PODNOŽ: MM 106, M 26, M 7, J-TE-H, M 9, do horších podmínek i A 2. PLODNOST: brzká, velmi velká, pravidelná s probírkou. TVAR: ŠV, Z, ČK. ZRÁNÍ: sklízí se koncem září, zraje v listopadu, skladovat lze do února. ODOLNOST K CHOROBÁM: vysoká proti napadení strupovitostí, nízká proti napadení padlím jabloňovým. CELKOVÉ HODNOCENÍ: zimní odrůda pro přímý konzum, transport i průmyslové zpracování, se vzhlednými plody, chruplavou a šťavnatou dužninou. Vhodná do všech oblastí. Florina PŮVOD: Francie, registrace 1988, několikanásobný kříženec odrůd. POŽADAVKY: polopropustné úrodné půdy, náročná na letní řez. 26

26 RŮST: bujný, koruna kuželovitá, zahuštěná dlouhými, tenkými letorosty. PLOD: středně velký, kuželovitého tvaru, zelenavý, překrytý červenofialovou barvou. Slupka tlustá, nerovná, ojíněná, se světlými lenticelami, Dužnina bílá, nasládlá, křehké konzistence, středně šťavnatá a voňavá. PODNOŽ: J-TE-E, J-TE-H, J-TE-F, M 9, J-OH-A. PLODNOST: středně pozdní, velmi velká, při důkladná probírce pravidelná. Tvoří shluky. TVAR: Z, ČK. ZRÁNÍ: sklízí se v polovině září, zraje v listopadu, skladovat lze do března. ODOLNOST K CHOROBÁM: nízká proti napadení padlím, rezistentní proti napadení strupovitostí. CELKOVÉ HODNOCENÍ: zimní odrůda pro konzum, konzervaci i transport. Atraktivní plod má chruplavou dužninu. Vhodná do středních a teplých oblastí. Goldstar PŮVOD: pochází ze stanice ÚEB ČR ve Střížovicích, kde vznikla stejně jako odrůda Topaz křížením odrůd Rubín x Vanda. ZRÁNÍ: sklízí se v říjnu asi týden po Golden Delicious, nepropadává, ke konzumu je zralá v listopadu, vydrží do dubna. RŮST: roste středně bujně, dobře obrůstá, tvoří rozložité koruny s bohatým, plodným obrostem. KVETENÍ/OPYLOVÁNÍ: kvete středně pozdně až pozdně, je dobrý opylovač. PLOD: plody jsou střední až velké, kulovité až kulovitě kuželovité, zelenožluté se slabým oranžovým líčkem, během skladování zežloutnou; stopka tenká, dlouhá, slupka hladká, středně pevná, bez mastnoty, někdy mírně rzivá. Dužnina krémová, pevná, křehká, velmi šťavnatá, sladce navinulá, aromatická, velmi dobrá až výborná. PLODNOST: plodí velmi brzy, plodnost velmi dobrá, pravidelná i na silně rostoucích podnožích. PODNOŽ/PĚSTITELSKÝ TVAR: je vhodná pro všechny intenzivní pěstitelské tvary i pro extenzivní způsoby pěstování. Nemá zvláštní nároky na podnože. Volba podnože závisí na pěstebních podmínkách a způsobu pěstování. ODOLNOST K CHOROBÁM: rezistentní ke strupovitosti, málo náchylná na padlí, na mladých stromech a při přehnojení dusíkem a při slabé úrodě má sklon k fyziologické pihovitosti plodů. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ: pozdně zimní, velmi úrodná kvalitní odrůda bez zvláštních 27

27 nároků na podnože. Nevyžaduje chemickou ochranu fungicidy. Lipno PŮVOD: Ústav experimentální botaniky AVČR, Střížovice kříženec Vanda x Rubinola. RŮST: roste silně, později středně až slabě, dostatečně obrůstá plodonoši, koruna je rozložitá, řídká, v plodnosti málo náročná na řez, je dobrým opylovačem středně raně kvetoucích odrůd. PLODNOST: středně raná, středně vysoká, pravidelná. PODNOŽ: slabě až středně vzrůstné podle pěstitelských podmínek. PLOD: většinou velké, zploštěle kulovité, vyrovnaně, základní zelenožluté zbarvení je z 3/4 překryto žíháním karmínovou červení, slupka hladká, málo mastná, bez rzivosti, stopka středně dlouhá až dlouhá, dužnina krémová, jemná, velmi šťavnatá, rozplývavá, dobré až velmi dobré harmonické chuti. ZRÁNÍ: kolem poloviny září, před sklizní nepropadává, konzumně dozrává krátce po sklizni, skladovatelná do března. ODOLNOST K CHOROBÁM: rezistentní ke strupovitosti, málo citlivá na padlí. POŽADAVKY: odrůda bez zvláštních nároků na polohu a způsob pěstování, vhodná pro zahrádkáře. CELKOVÉ HODNOCENÍ: předností je vyrovnanost plodů bez probírky a dlouhá konzumní zralost, méně vhodná pro velkovýrobu z důvodu málo pevné dužniny. Luna PŮVOD: Ústav experimentální botaniky AVČR, Střížovice kříženec Topaz x Golden Delicious. RŮST: vzrůstností a habitem připomíná Golden Delicious, rozkvétá asi o den dříve, je dobrým opylovačem. PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná. PODNOŽ: plodí dobře na slabých i silných podnožích, volba závisí na půdních podmínkách a způsobu pěstování. PLOD: na rozdíl od Golden Delicious mají menší poměr výšky k šířce, jsou kulovité, bez rzivosti a žlutá základní barva je někdy překryta slabým oranžovým líčkem dužnina je nažloutlá, pevná, křehká, velmi šťavnatá, rozplývavá, navinule sladká, výrazně aromatická, velmi dobrá až výborná. ZRÁNÍ: první polovina října, krátce po Golden Delicious, konzumní zralost od listopadu, 28

28 pevnost a dobrou chuť dužniny udržuje do dubna, nemá sklon k vadnutí. ODOLNOST K CHOROBÁM: rezistentní ke strupovitosti, málo náchylná na padlí. POŽADAVKY: nároky na polohu, půdu a způsob pěstování jsou podobné jako u Golden Delicious, avšak bez potřeby chemické ochrany proti strupovitosti. CELKOVÉ HODNOCENÍ: odrůda se jeví vhodnou jak pro zahrádkáře, tak pro intenzivní komerční pěstování na podnoži M9 v teplejších a středních polohách. Melodie PŮVOD: ČR, registrace 1991, kříženec Šampion x OR-38T-16. POŽADAVKY: polopropustné půdy s dostatkem živin a vláhy. RŮST: středně bujný, koruna kulovitá, zahuštěná krátkými plodonoši. PLOD: středně velký, kulovitě kuželovitý, žlutavý s fialovým líčkem. Slupka tenká, hladká a ojíněná. Dužnina bílá, nakyslá, křehké konzistence, středně šťavnatá, aromatická. PODNOŽ: M 9, J-TE-E, J-TE-H, M 26, MM 106. PLODNOST: brzká, velká, plodí ve shlucích, vyžaduje probírku. TVAR: ŠV, Z, ČK. ZRÁNÍ: sklízí se koncem září, nazrává v prosinci, skladovat lze do ledna. ODOLNOST K CHOROBÁM: střední proti napadení padlím, rezistentní proti napadení strupovitosti. CELKOVÉ HODNOCENÍ: zimní odrůda pro konzum a konzervaci. Plody jsou velmi vzhledné a chutné s chruplavou dužninou. Vhodná pro pěstitele do všech oblastí. Opál PŮVOD: Ústav experimentální botaniky AVČR, Střížovice kříženec Golden Delicious x Topaz. RŮST: růst má středně silný, dobře obrůstá, vytváří mírně rozložité koruny středně náročně na řez, kvete středně raně, je dobrým opylovačem. PLODNOST: raná, střední a dosti pravidelná. PODNOŽ: nejvhodnějším typem je M 9, na silnějších podnožích v horších půdách bývají plody malé. PLOD: střední, kulovité až podlouhlý, slupka mírně rzivá, zejména kolem stopečné jamky, někdy překryta slabým oranžovým líčkem a žíháním, stopka střední až dlouhá dužnina žlutá, pevná, křehká, jemná, středně šťavnatá, navinule sladká až sladká, 29

29 kořenitá, velmi dobrá až výborná. ZRÁNÍ: koncem září až počátkem října, společně s Golden Delicious, konzumně dozrává v listopadu, vydrží do dubna. ODOLNOST K CHOROBÁM: rezistentní ke strupovitosti, padlím netrpí. POŽADAVKY: nároky na podnebí a půdu jsou podobné jako u Golden Delicious. CELKOVÉ HODNOCENÍ: vyžaduje intenzivní způsob pěstování ve tvaru volného zákrsku nebo štíhlého vřetene s dobrou výživou. Rajka PŮVOD: vyšlechtěna ve stanici ÚEB AV ČR Střížovice. Vznikla křížením odrůdy Šampion x hybrid ÚEB 1200/1 - nositele rezistence Vf ke strupovitosti. ZRÁNÍ: sklizňová zralost nastává koncem září až počátkem října, 10 dnů před Golden Delicious, před sklizní nepropadává, konzumně dozrává asi 14 dnů po sklizni, skladovatelná do února. RŮST: středně vzrůstná až bujná, dobře obrůstá, vytváří rozložité koruny málo až středně náročné na řez. KVETENÍ/OPYLOVÁNÍ: kvete středně pozdně, je dobrým opylovačem. PLOD: plody jsou střední až velké, symetrické, kulovité až kulovitě kuželovité, žluté, na většině povrchu překryté převážně rozmytou zářivou červení, stopka středně dlouhá, slupka hladká, suchá až slabě mastná, mírně rzivá v oblasti stopečné jamky. Dužnina krémová, středně pevná, šťavnatá, navinule sladká až sladká, středně aromatická, velmi dobrá. PLODNOST: raná, velmi dobrá, vysoká, pravidelná. PODNOŽ/PĚSTITELSKÝ TVAR: odrůda se jeví vhodná pro všechny intenzivní pěstitelské tvary na slabě až středně vzrůstných podnožích. ODOLNOST K CHOROBÁM: rezistentní k strupovitosti, dosti odolná k padlí. CELKOVÉ HODNOCENÍ: atraktivní, chuťově velmi dobrá raně zimní odrůda. Vyniká atraktivním vzhledem plodů a odolností k chorobám. Pěstitelsky nenáročná. Rosana PŮVOD: ČR, registrace 1994, kříženec Jolana x Šampion x UEB 1200/1. POŽADAVKY: polopropustné půdy s dostatkem živin a vláhy. RŮST: středně bujný až slabý, koruna kulovitá, zahuštěná plodonoši. PLOD: středně velký, kulovitý, zelenavý, překrytý červeným rozmytým žíháním. Slupka 30

30 středně tlustá, hladká a lesklá. Dužnina je žlutobílá, sladce navinulá, jemné konzistence, velmi šťavnatá, aromatická. PODNOŽ: J-TE-E, J-TE-H, M 9, M 26, MM 106. PLODNOST: brzká, velmi velká, plodí ve shlucích, nutná probírka. TVAR: ŠV, Z, ČK. ZRÁNÍ: sklízí se koncem záři, zraje v listopadu, skladovat lze do února. ODOLNOST K CHOROBÁM: nízká proti napadení padlím, rezistentní proti napadení strupovitostí. CELKOVÉ HODNOCENÍ: zimní odrůda pro konzum a konzervaci. Plody jsou velmi vzhledné. Vhodná pro střední a vyšší polohy. Rozela PŮVOD: Ústav experimentální botaniky AVČR, Střížovice kříženec Vanda x Bohemia. RŮST: roste slabě, rozložitě, bohatě obrůstá plodonoši, je nenáročná na řez, dobrý opylovač raně kvetoucích odrůd. PLODNOST: velmi raná, bohatá a pravidelná. PODNOŽ: nemá zvláštní nároky, plodí dobře i na silně vzrůstných podnožích, na slabých podnožích typu M 9 jen do dobrých půd s dobrou výživou. PLOD: střední až velké, zploštěle kulovité až kulovitě, v kališní jamce nepravidelně, většina základního světle žlutého zbarvení je překryta rozmytou červení s výraznými lenticelami, slupka je téměř bez mastnoty a rzivosti, stopka středně dlouhá, dužnina nažloutlá, středně pevná až pevná, křehká, šťavnatá, navinule sladká, výrazně aromatická, velmi dobrá. ZRÁNÍ: koncem září asi týden před Golden Delicious, konzumní zralost asi 14 dnů po sklizni, vydrží do března. ODOLNOST K CHOROBÁM: rezistentní ke strupovitosti, padlím netrpí. POŽADAVKY: do středních i vyšších poloh, pěstitelsky snadná. CELKOVÉ HODNOCENÍ: vhodná pro extenzivní i intenzivní způsob pěstováni, z důvodu vysoké plodnosti je třeba dbát o dobrou výživu. Rubinola PŮVOD: pochází ze stanice ÚEB AV ČR ve Střížovicích, je to kříženec odrůd Prima x Rubín. ZRÁNÍ: sklízí se koncem září až počátkem říjny, dnů před Golden Delicious. 31

31 Plody nepropadávají a je třeba je sklízet jakmile se vybarví. Konzumně dozrává v listopadu a vydrží do března až dubna. RŮST: silná intenzita růstu, později střední. Stromy vytvářejí velké, vzpřímené, široce kulovité koruny. Plodí převážně na dlouhém plodném dřevě. Po silném řezu a na silných podnožích hůře obrůstají plodonosným obrostem. KVETENÍ/OPYLOVÁNÍ: cizosprašná, diploidní odrůdy. Kvete poloraně a je dobrým opylovačem. PLOD: plody jsou střední až velké, zploštěle kulovité až kulovité, mírně žebernaté. Stopka je tenká a dlouhá. Slupka slabě mastná, středně silná, žlutá až žlutooranžová. Krycí zbarvení je zářivě červené, pokrývající ¾ povrchu plody. Kolem stopečné jamky se často vyskytuje rzivost. Dužnina je krémová, středně pevná, rozplývavá, středně šťavnatá, navinule sladká, příjemně aromatická, velmi dobrá. PLODNOST: Do plodnosti nastupuje středně brzo, plodí dobře a pravidelně. PODNOŽ/PĚSTITELSKÝ TVAR: Vzhledem k bujnějšímu růstu se doporučuje pěstovat formou štíhlého vřetene a volně rostoucího zákrsku na slabých podnožích. Má sklon k vyholování a proto je třeba v mládí omezovat zpětný zimní řez. ODOLNOST K CHOROBÁM: je rezistentní ke strupovitosti a velmi odolná k padlí. CELKOVÉ HODNOCENÍ: velmi dobrá odrůda vhodná k pěstování ve tvaru štíhlého vřetene. Slabě rostoucí podnože, vhodná agrotechnika a letní řez zlepšují plodnost a kvalitu atraktivních plodů. Sirius PŮVOD: Ústav experimentální botaniky AVČR, Střížovice kříženec Golden Delicious x Topaz. RŮST: roste silně do rozložité, středně husté koruny s dostatečným plodovým obrostem. KVETENÍ: kvete středně pozdě, je špatným opylovačem. PLODNOST: středně raná, středně vysoká, pravidelná. PODNOŽ: M 9, vzrůstnější podnože pro vyšší tvary a horší půdy. PLODY: střední až velké, kulovité, slupka hladká, kolem stopečné jamky mírně rzivá, zelenožlutá až žlutá, výjimečně se slabým oranžovým líčkem, stopka dlouhá. dužnina pevná, křehká, velmi šťavnatá, rozplývavá, navinule sladká, výrazně aromatická, velmi dobrá až výborná. ZRÁNÍ: první polovina října, krátce po Golden Delicious, konzumní zralost od listopadu do dubna. 32

32 ODOLNOST K CHOROBÁM: rezistentní ke strupovitosti, slabě náchylná k padlí. POŽADAVKY: perspektivní tržní odrůda do teplých a středních poloh. CELKOVÉ HODNOCENÍ: triploidní odrůda, nejvhodnějším typem se jeví volný zákrsek nebo štíhlé vřeteno na slabě rostoucích podnožích. Topaz PŮVOD: odrůda pochází ze stanice ÚEB AV ČR Střížovice. Vznikla jako kříženec odrůd Rubín x Vanda. ZRÁNÍ: sklízí se počátkem října asi týden před Golden Delicious, nepropadává, konzumně je zralá v listopadu, vydrží do března až dubna. RŮST: středně vzrůstný, roste vzpřímeně, později vytváří menší rozložité koruny. Hojně obrůstá plodným obrostem. KVETENÍ/OPYLOVÁNÍ: kvete poloraně až středně pozdně, je dobrým opylovačem PLOD: plody jsou středně velké, kulovité až tupě kuželovité, oranžově žluté s oranžově červeným až červeným mramorováním se žíháním na 1 / 2 až 3 / 4 povrchu; stopka středně dlouhá, slupka hladká až mírně drsná, středně pevná, slabě mastná, někdy rzivá kolem stopečné jamky. Dužnina krémová, pevná, křehká, velice šťavnatá, sladce navinulá, výrazně aromatická, výborná, při organoleptickém hodnocení se u nás i v zahraničí řadí ke špičkovým odrůdám. PLODNOST: velmi raná, vysoká a pravidelná. PODNOŽ/PĚSTITELSKÝ TVAR: odrůda je vhodná pro různé tvary intenzivního způsobu pěstování na podnožích typu M 9 a slabší, do horších podmínek M 26 a MM 106. ODOLNOST K CHOROBÁM: rezistentní k strupovitosti, málo až středně citlivá na padlí. CELKOVÉ HODNOCENÍ: hlavní předností je spolehlivá rezistence proti strupovitosti. Výborná je též dlouhá skladovatelnost. Plody se neotlačují. (Richter a kol., 2002) Nejnovější rezistentní odrůdy Admiral PŮVOD: Ústav experimentální botaniky AV ČR, Střížovice (UEB 3824/1), křížení Mira x Bohemia. Přihlášena k právní ochraně v EU dne RŮST: velmi bujný, vyžaduje slabší podnož, tendence k vyholování, triploidní odrůda. KVETENÍ: středně pozdní. ZRÁNÍ: začátkem října, krátce po Golden Delicious. 33

33 PLODNOST: střední, pravidelná. SKLADOVATELNOST: skladování do konce května. PLOD: střední až velký, ploše kulovitý, stopka střední, slupka hladká, základní barva zelená, během skladování přechází do žluté, krycí barva temně červená (70 80 %), během skladování jasně červená, bez rzivosti, dužnina pevná, velmi křehká, šťavnatá, rozplývavá, chuť plná, harmonická, sladko kyselá, velmi dobrá až vynikající. ODOLNOST K CHOROBÁM: rezistence ke strupovitosti podmíněná genem Vf a na polygenním základě, odolnost na padlí, náchylnost k pihovitosti CHARAKTERISTIKA: velmi robustní odrůda, rezistentní ke strupovitosti s vynikající chutí, neobvykle dlouho skladovatelná, plodí dobře a pravidelně, svým velmi silným růstem je vhodná zejména pro ekologické pěstování CELKOVÉ ZHODNOCENÍ: pozdně zimní tmavě červená odrůda, rezistentní ke strupovitosti, odolná k nízkým teplotám. (Voráček, 2014) Fragrance PŮVOD: Odrůda vznikla ve VŠÚO v Holovousích křížením odrůd Florina x Jarka. Vyšlechtil: Jan Blažek, RŮST: stromy rostou středně silně, vytvářejí středně husté, rozložité koruny. PLODNOST: raně vstupují do plodnosti, plodí hojně a pravidelně. ZRÁNÍ: sklízí se ve stejnou dobu jako odrůda Golden Delicious. ODOLNOST K CHOROBÁM: stromy jsou rezistentní vůči strupovitosti (typ rezistence Vf) a padlím trpí málo nebo nanejvýš jen středně. Fyziologické a skládkové poruchy se prakticky nevyskytují. PLOD: plody jsou téměř celočervené, střední až nadprůměrné velikosti, pravidelného kulovitého tvaru. Dužnina je krémová, jemná, dosti pevná, středně šťavnatá, sladší, příjemně aromatická, výborná. Plody jsou odolné vůči otlačení a před sklizní neopadávají, skladovatelné až do jarních měsíců. CELKOVÉ HODNOCENÍ: jedná se o odrůdu s parametry tržní odrůdy uspokojující především konzumenty preferující sladší chuť. (Nesrsta, 2013) Juno PŮVOD: Ústav experimentální botaniky AV ČR, Střížovice kříženec Julia x Lena, právně chráněna v ČR od , č. šlechtitelského osvědčení 3/2012. RŮST: středně až silně vzrůstný, vytváří rozložité koruny, plodí převážně na dlouhých 34

34 výhonech, kvete raně, diploidní. PLODNOST: raná, středně vysoká, dosti pravidelná. PODNOŽ: nejvhodnějším typem je slabě rostoucí M 9, pro zahrádkáře také M 26. PLOD: středně velký až velký, ploše kulovitý, stopka středně dlouhá, slupka hladká bez rzivosti, slabě ojíněná, základní zelenožluté zbarvení je na téměř celé ploše překryto rozmytou karmínovou červení, dužnina bílá, středně pevná, středně křehká, jemná až velmi jemná, šťavnatá, dobré harmonické chuti. ZRÁNÍ: dozrává brzy již koncem července, před sklizní nepropadává a na svoji ranost je málo náchylná k otlakům, určena ke konzumu bezprostředně po sklizni a do konce srpna. ODOLNOST K CHOROBÁM: cenná je rezistence ke strupovitosti na polygenním základě v kombinaci s genem Vf, málo citlivá odrůda rezistentní ke strupovitosti k padlí. CHARAKTERISTIKA: letní, velmi raná a pěstitelsky i volbou polohy málo náročná odrůda, vhodná pro různé způsoby pěstování, především však pro zahrádkáře. Plody nelze dlouho skladovat. (Voráček, 2014) Karneval PŮVOD: Ústav experimentální botaniky AV ČR, Střížovice (UEB 3741/1), křížení Vanda x Cripps Pink (Pink Lady ). Právně chráněná v EU od , EU RŮST: středně silný, vzpřímený až rozložitý, dobře rozvětvuje, hojně nasazuje květní pupeny. KVETENÍ: středně pozdní. ZRÁNÍ: začátkem října, asi týden po Golden Delicious, konzumní zralost od konce října do února. PLODNOST: vysoká, pravidelná, není náchylná ke střídavé plodnosti. SKLADOVATELNOST: skladování do února. PLOD: středně velký, kulovitě kuželovitý, slabě žebernatý, stopka středně dlouhá, slupka bez rzivosti, neobvyklé pestré zbarvení plodu s nápadnými červenými pruhy na žlutém základě, dužnina bílá, šťavnatá, jemně kyselejší, příjemně lehce aromatická. ODOLNOST K CHOROBÁM: genem Vf k běžným rasám strupovitosti, odolnost k padlí. CHARAKTERISTIKA: robustní, zdravá, bohatě a pravidelně plodící odrůda, pro dosažení velmi zajímavého, neobvykle pestrého zbarvení plodu jsou vhodné spíše hustější koruny a potřeba včasné sklizně, stolní ovoce vhodné na vánoční stůl. (Voráček, 2014) 35

35 Merkur PŮVOD: Ústav experimentální botaniky AV ČR, Střížovice (UEB 3531/3), křížení Topaz x Rajka, Přihlášena k právní ochraně v EU dne RŮST: slabší, klidný, rozložitý. KVETENÍ: středně pozdní. ZRÁNÍ: současně nebo těsně po Gala, konzumní zralost krátce po sklizňové zralosti. PLODNOST: rychlý nástup do plodnosti, plodnost střední. SKLADOVATELNOST: skladování do března. PLOD: středně velký, ploše kulovitý, stopka střední, slupka hladká, lehká rzivost kolem stopečné jamky, základní barva žlutá, jasně červené až purpurově rozmyté krycí líčko pokrývá % plochy, dužnina oranžově žlutá, pevná, křehká, šťavnatá, chuť sladká, plně aromatická, velmi dobrá. ODOLNOST K CHOROBÁM: rezistence ke strupovitosti podmíněná genem Vf, malá náchylnost k padlí. CHARAKTERISTIKA: odrůda s jasně červenými plody, příjemnou, sladkou, oranžově žlutou dužninou připomíná lehce chuť meruněk, lepší skladovatelnost než u Gala, během skladování nedochází k odbourávání cukru, chuť tak zůstává plně aromatická, odrůda je rezistentní k strupovitosti. (Voráček, 2014) Moravia PŮVOD: letní odrůda, jde o semenáč neznámého původu. Zkoušena pod označením Resi RŮST: střední, typ rozvětvený, nasazení plodů na krátkých i dlouhých středně tlustých výhonech, převážně ve shlucích. Pro zvětšení plodů je třeba jejich redukce. Výhony se nepravidelně větví, a nestejnoměrně obrůstají plodonosným dřevem. Větve mají částečný sklon k vyholování. PLOD: středně velký, tvar vejčitý se středním znatelným žebrováním. Základní barva plodu je žlutá, krycí barva červená ve formě žíhání. Slupka tenká, hladká s nízkým počtem drobných světlých lenticel. Dužnina žlutavé barvy, středně pevné konzistence, více šťavnatá, navinule sladká v chuti. Stopka tenká až středně tlustá a středně dlouhá. ZRÁNÍ: na konci července, konzumní zralost do poloviny srpna. ODOLNOST K CHOROBÁM: odrůda je rezistentní proti napadení strupovitostí, odolnost k padlí je rovněž vysoká. CHARAKTERISTIKA: vhodná do pěstitelských oblastí s užitím slabě, ve vyšších polohách středně vzrůstných podnožích, např. M 26. (Nesrsta 2014) 36

36 Shalimar PŮVOD: Ústav experimentální botaniky AV ČR, Střížovice (UEB 3374/2), křížení Topaz x Golden Delicious, Právně chráněna v EU od , EU RŮST: středně silný, klidný, rozložitý růst, dobře se rozvětvuje a obrůstá. KVETENÍ: středně pozdní. ZRÁNÍ: pozdní až velmi pozdní, koncem října, 2 týdny po Golden Delicious, konzumní zralost od ledna. PLODNOST: rychlý nástup do plodnosti, plodnost vysoká až velmi vysoká, pravidelná. SKLADOVATELNOST: skladování do dubna. PLOD: středně velký, kulovitě kuželovitý, vysoce stavěný, stopka středně dlouhá až dlouhá, slupka hladká, základní barva zeleno žlutá, krytá se zářivým, oranžově červeným žíháním, dužnina žlutavá, pevná, křehká, šťavnatá, s vysokým obsahem cukru a kyselin, velmi aromatická, sladko kyselá, dobrá až velmi dobrá chuť. ODOLNOST K CHOROBÁM: rezistence ke strupovitosti podmíněná genem Vf, odolnost k padlí CHARAKTERISTIKA: pozdní zimní odrůda se zářivými, oranžově červenými žíhanými plody, vyniká vysokou a pravidelnou plodností s brzkým nástupem hodí se do teplejších oblastí, kde vykazuje vysoký obsah cukru v plodech, dobře skladovatelná, rezistentní odrůda k strupovitosti. (Voráček, 2014) Solaris PŮVOD: Ústav experimentální botaniky AV ČR, Střížovice (UEB 3369/4), křížení Topaz x Bohemia. Právně chráněná v EU od , EU RŮST: středně silný, vzpřímený, vytváří řidší koruny, diploidní. KVETENÍ: středně pozdní, dobrý opylovač. ZRÁNÍ: zpravidla začátkem října, současně s Golden Delicious, netrpí předsklizňovým propadem. PLODNOST: středně raná, středně vysoká, s lehkou probírkou dosti pravidelná. SKLADOVATELNOST: skladování do dubna. PLOD: středně velký, kulovitý, stopka středně dlouhá, slupka hladká, bez rzivosti, základní barva zelenožlutá, během skladování přechází do zlatožluté, bez nebo se slabým oranžovým líčkem, dužnina žlutá, velmi pevná, křehká, středně šťavnatá, harmonická dobrá chuť. ODOLNOST K CHOROBÁM: rezistence ke strupovitosti podmíněná genem Vf, tolerance 37

37 k padlí. CHARAKTERISTIKA: žlutá zimní odrůda rezistentní ke strupovitosti (Vf), vyniká velmi pevnou dužninou, dobrou skladovatelností a Shelf life, doporučuje se lehká probírka za účelem pravidelné plodnosti. (Nesrsta, 2014) Popis kolumnárních jabloní Kolumnární tvar jabloní se vyznačuje úzkým, sloupcovitým růstem s terminální osou a krátkým plodonosným obrostem v celé délce. Tento typ jabloní se často nazývá také jako sloupovité jabloně nebo baleríny. Stromek dorůstá do výšky 3-3,5m. Šířka sloupovitých jabloní bývá cca 0,5m a to i dospělosti. Jsou to odrůdy určené pro superintenzivní výsadby, které přesahují jedinců na hektar. Jsou využívány taktéž zahrádkáři, kteří mají malý prostor pro pěstování. Historie pěstování kolumnárních tvarů se začala vyvíjet s odrůdou Mc Intosh Wijcick nalezenou v Britské Kolumbii v roce Byla to první mutace odrůdy Mc Intosh s kolumnárním růstem. Od té doby bylo vyšlechtěno více odrůd se sloupovitým růstem. V Anglii jsou velmi rozšířené odrůdy Polka, Bolero a Waltz. (Koběluš, 2014) Mezi významné šlechtitelské stanice nových odrůd sloupovitých jabloní patří v České republice VŠÚO Holovousy a Ústav experimentální botaniky AVČR Střížovice. Z českých odrůd v poslední době vešly ve známost odrůdy Kordona z VŠÚO Holovousy a odrůdy Sonet a Rondo z ÚEB Střížovice. Pro sloupovité jabloně jsou záměrně voleny bujně rostoucí podnože. Filozofie pěstování je pěstování bez opory. Pro výšku 3 m stromku musí být proto bujná podnož. Vhodné pro štěpování jsou podnože A 2, M 7, MM 111, P 60 a P 14. V žádném případě není vhodná podnož M 9, na které potřebuje ovocný stromek oporu po celou dobu životnosti. (Koběluš, 2014) Nejnovější kolumnární odrůdy Cactus PŮVOD: Ústav experimentální botaniky AV ČR, Střížovice (UEB 3137/1), křížení Topaz x Tuscan (Bolero), Právně chráněna v EU od RŮST: slabý, kompaktní, s velmi krátkými internodii, typ sloupcovitý. KVETENÍ: středně pozdní. ZRÁNÍ: v polovině až koncem září. 38

38 PLODNOST: vysoká, náchylná ke střídavé plodnosti, nutná probírka plodů. SKLADOVATELNOST: skladování do konce prosince. PLOD: středně velký až velký, kulovitě kuželovitý, stopka krátká, slupka hladká, bez rzivosti, základní barva zelenožlutá, v průběhu skladování žlutá, bez krycí barvy, dužnina středně pevná, později měkká, jemná, velmi šťavnatá, harmonická, lehce aromatická. ODOLNOST K CHOROBÁM: rezistence ke strupovitosti podmíněná genem Vf, tolerance na padlí. CHARAKTERISTIKA: sloupcovitá odrůda s velmi pěkným kompaktním habitem, rezistentní ke strupovitosti, náchylná ke střídavé plodnosti, doporučuje se probírka plodů, vhodná pro zahrádkáře (Voráček, 2014) Cumulus PŮVOD: raně zimní odrůda, která vznikla křížením odrůd Selena x Mc. Intosh Wijcik. Zkoušena byla pod označením HL 175. RŮST: střední až bujný, terminál hustě obrůstá tlustými a dlouhými výhony. Plodí na krátkém obrostu, převážně ve shlucích. PLOD: střední velikosti, probírkou se zvětšuje, tvar kulovitý, hladký. Základní barva plodu je žlutá, krycí červená, tmavé intenzity, forma rozmytá, překrývá až 2/3 plodu se středně velkými bílými lenticelami. Středně tlustá slupka je na povrchu hladká, středně ojíněná, bez rzivosti. Dužnina bílé barvy, měkké konzistence, méně až středně šťavnatá v chuti navinule sladká. Stopka je velmi krátká a tlustá. ZRÁNÍ: koncem září, konzumní zralost v listopadu se skladovatelností do prosince. ODOLNOST K CHOROBÁM: rezistentní proti napadení strupovitostí a více odolná k padlí jabloně. CHARAKTERISTIKA: pěstuje se jen na slabě rostoucích podnožích s důkladným letním prosvětlovacím řezem pro větší vybarvení plodů. (Nesrsta, 2014) Goldlane PŮVOD: Ústav experimentální botaniky AV ČR, Střížovice (UEB 3812/2), křížení UEB 3138/1 x Bohemia, Právně chráněna v EU od , Rostlinný patent USA z , PP21, 413. RŮST: silný, kompaktní, typ sloupcovitý, diploidní. KVETENÍ: středně rané. 39

39 ZRÁNÍ: v polovině října, asi 10 dnů po Golden Delicious, konzumní zralost od listopadu. PLODNOST: dobrá, vyžaduje lehkou probírku plodů. SKLADOVATELNOST: skladování do března. PLOD: velký, ploše kulovitý až široce kulovitě kuželovitý, stopka krátká, slupka hladká, bez rzivosti, zelenožlutá v průběhu skladování žlutá, bez krycího zbarvení, dužnina žlutavá, pevná, křehká, velmi šťavnatá, sladká s vyváženým poměrem kyselin, aromatická, chuťově velmi dobrá. ODOLNOST K CHOROBÁM: rezistence ke strupovitosti podmíněná genem Vf, odolnost k padlí. CHARAKTERISTIKA: robustní, sloupcovitě rostoucí a poměrně pravidelně plodící rezistentní odrůda ke strupovitosti, s dlouhou skladovatelností a velmi dobrou kvalitou plodů, vhodná jako stolní ovoce, na výrobu šťáv, pro zahrádkáře jako solitéra či na výsadbu živých plotů. (Voráček, 2014) Herald PŮVOD: zimní odrůda, která vznikla křížením odrůd Florina a Telamon. Zkoušena pod křížením HL 5. RŮST: vzrůstnost bujná, terminál hustě obrůstá středně tlustými a dlouhými výhony. Plodí na krátkém, plodonosném obrostu, převážně ve shlucích. PLOD: střední velikosti, probírkou se zvětšuje, tvar kuželovitý, se znatelnými žebry, bez masitých svalců na konci plodu. Základní barva je žlutá, krycí středně červená, rozmytá, překrývá více jak polovinu plodu. Středně tlustá slupka na povrchu hladká, středně ojíněná, bez rzivosti. Stopka je krátká a středně tlustá. Dužnina žluté barvy, tuhé konzistence, v chuti navinule sladká, středně až více šťavnatá. ZRÁNÍ: sklizňová zralost začátkem října, konzumní v prosinci se skladovatelností do února. ODOLNOST K CHOROBÁM: odrůda je rezistentní proti napadení strupovitostí a středně odolná k napadení padlí jabloně. CHARAKTERISTIKA: pěstuje se jen na slabě rostoucích podnožích s důkladným letním prosvětlovacím řezem pro zvýšení barevnosti plodů. (Nesrsta, 2014) Moonlight PŮVOD: Ústav experimentální botaniky AV ČR, Střížovice (UEB 3727/4), křížení Goldstar x Telamon (Walz), Právně chráněna v EU od , Rostlinný patent USA od , PP21,

40 RŮST: středně silný, kompaktní, typ sloupcovitý. KVETENÍ: středně pozdní až pozdní. ZRÁNÍ: začátek až polovina října, přibližně jeden týden po Golden Delicious, konzumní zralost od listopadu. PLODNOST: raná, vysoká, odolná proti střídavé plodnosti. SKLADOVATELNOST: v podmínkách běžného skladování do března. PLOD: středně velký, protáhlý, kulovitě kuželovitý, stopka středně dlouhá, slupka hladká, bez rzivosti, základní barva zeleno žlutá, někdy s lehkým načervenalým líčkem, dužnina žlutavá, konzistence středně pevná až pevná, křehká, jemná, šťavnatá, harmonická, příjemně aromatická, chuť dobrá až velmi dobrá. ODOLNOST K CHOROBÁM: rezistence ke strupovitosti podmíněná genem Vf, malá náchylnost k padlí. CHARAKTERISTIKA: chuťově dobrá, skladovatelná odrůda se sloupcovitým růstem, rezistentní ke strupovitosti, vysoká pravidelná plodnost, vhodná pro zahrádkáře a výrobu šťáv. (Voráček, 2014) Redspring PŮVOD: Ústav experimentální botaniky AV ČR, Střížovice (UEB 3810/1), křížení Elise x UEB 3300/1, Přihlášena k právní ochraně v ČR dne RŮST: středně silný, kompaktní, typ sloupcovitý, diploidní. KVETENÍ: středně pozdní. ZRÁNÍ: začátkem října, současně s Golden Delicious, konzumní zralost krátce po sklizňové zralosti. PLODNOST: střední až vysoká, náchylná ke střídavé plodnosti, nutná probírka plodů. SKLADOVATELNOST: skladování do března. PLOD: středně velký, kulovitý až kulovitě kuželovitý, stopka středně dlouhá, slupka hladká, většinou bez rzivosti, základní barva zelenožlutá, 80 % červené rozmyté krycí barvy, dužnina středně pevná, křehká, jemná, středně šťavnatá, harmonická. ODOLNOST K CHOROBÁM: rezistence ke strupovitosti podmíněná genem Vf, malá náchylnost k padlí. CHARAKTERISTIKA: sloupcovitá odrůda s pěknými, chuťově dobrými plody, rezistentní ke strupovitosti, rychlý nástup do plodnosti, náchylná ke střídavé plodnosti, doporučuje se probírka plodů, vyžaduje spíše chladnější polohy, kde intenzivně vybarvuje. (Voráček, 2014) 41

41 Rondo PŮVOD: Ústav experimentální botaniky AVČR, Střížovice kříženec ÚEB 2345/1 x Bolero. RŮST: roste slabě, letorosty mají velmi krátká internodia, vytváří kompaktní, sloupcovité koruny typu Ballerina téměř bez nároků na řez, kvete středně pozdně. PLODNOST: velmi raná a bohatá, k dosažení pravidelných sklizní je vhodná probírka plodů. PODNOŽ: středně vzrůstné typu M26 a MM106 případně i silnější podle pěstitelského záměru a půdních podmínek. PLOD: střední až velké, kulovité, mírně zploštělé, základní zbarvení zeleno-žluté, během skladování žluté, překryto světlou červení se žíháním, slupka hladká bez rzivosti, charakteristická je mělká, zelená stopečná jamka, stopka středně dlouhá, dužnina nažloutlá, dosti pevná, křehká, velmi šťavnatá, rozplývavá, navinule sladká, dobré až velmi dobré chuti ZRÁNÍ: ve druhé polovině září asi 14 dnů před Golden Delicious, konzumně dozrává krátce po sklizni, vydrží do února. ODOLNOST K CHOROBÁM: rezistentní ke strupovitosti, málo citlivá na padlí. POŽADAVKY: vzhledem k vysoké specifické plodnosti vyžaduje dobrou výživu a částečnou probírku plodů, je vhodná zejména pro menší zahrádky tím, že vytváří malé sloupcovité koruny bez nároků na řez a chemickou ochranu, na středně vzrůstných podnožích vhodná též pro pěstování v nádobách; pro vysokou kvalitu plodů je zajímavá též jako tržní odrůda pro pokusné velmi husté výsadby. CHARAKTERISTIKA: zimní odrůda kompaktního, sloupcovitého růstu rezistentní ke strupovitosti. (Voráček, 2014) Rosalia PŮVOD: Ústav experimentální botaniky AV ČR, Střížovice (UEB 3459/1), křížení Aneta x Maypole. Právně chráněna v EU od , EU RŮST: středně silný, kompaktní, typ sloupcovitý, mladé listy jsou šedopurpurové KVETENÍ: středně pozdní červeno-purpurovými květy. ZRÁNÍ: kolem poloviny října, plody předčasně nepropadávají, na stromě drží zpravidla do listopadu. PLODNOST: brzký nástup, plodí bohatě a pravidelně malé okrasné plody. PLOD: atraktivní okrasný, široce kulovitě-kuželovitého tvaru, příčný průřez kolem 50 42

42 mm, slupka bez rzivosti, celočervená, stopka krátká až střední, dužnina načervenalá, není vhodná k přímému konzumu, může se hodit ke kuchyňskému zpracování na želé a podobně. ODOLNOST K CHOROBÁM: rezistentní genem Vf k běžným rasám strupovitosti, odolná k padlí. CHARAKTERISTIKA: odrůda bez zvláštních požadavků na polohu a způsob pěstování, velmi jednoduchý řez spočívá pouze v příležitostném odstraňování konkurenčních výhonů, hodí se k okrasným účelům do zahrad pro solitérní výsadby či jako zajímavá alternativa volněji rostoucích živých plotů, doporučená vzdálenost mezi stromky ve stěnách je 50 cm. (Voráček, 2014) ROZDĚLENÍ DLE PĚSTITELSKÝCH SYSTÉMŮ Konvenční systém pěstování Konvenční způsob pěstování ovocných dřevin spočívá v chemické ochraně proti chorobám, škůdcům a plevelům za použití veškerých povolených pesticidů bez ohledu na jejich spektrum účinnosti. Cílem použití těchto širokospektrálních pesticidů je likvidace maximálního možného počtu škodlivých jedinců (je-li to možné 100%). Tento systém se drží pouze platných předpisů pro používání chemických látek a nebere v potaz jejich působení na necílové organismy, které jsou v mnoha případech na ošetřovaných pozemcích užitečné. Jedná se do jisté míry o nešetrný způsob hospodaření, který způsobuje největší ekologické ztráty a poškozuje biodiverzitu území. V tomto systému pěstování se nachází především klasická rostlinná výroba, tedy pěstování obilovin, okopanin a olejnin. V ovocnářské produkci je v dnešní době již většina profesionálních pěstitelů v produkci integrované Integrovaný systém pěstování Integrovaná produkce ovoce (dále jen IP) je ekonomická produkce ovoce vysoké kvality, která dává přednost ekologicky vybraným metodám a minimalizuje vedlejší negativní účinky pesticidních látek při jejich použití. Klade důraz na ochranu životního prostředí. Jejím cílem je praktikovat ekonomicky přijatelnou a trvale udržitelnou produkci zdravého ovoce ve vysoké kvalitě a s minimálními výskyty reziduí. Dalším cílem je podpora vysoké biologické rozmanitosti v ekosystému sadů a jejich okolí a 43

43 využít tak maximálního možného potenciálu přirozených predátorů a chránit tak dlouhodobou úrodnost půdy, minimalizovat znečištění vody, půdy i ovzduší. K měl svaz SISPO celkem 303 registrovaných členů (z toho 4 nevýrobní podniky + 1 čestný člen), kteří integrovaně pěstují ovoce na výměře téměř ha výsadeb (Lánský, 2014). Zavádění principů IO do praxe bylo závislé na možnostech, které poskytovaly výsledky výzkumu a dostupnost vhodných biopreparátů či metod ochrany. Vývoj IO/IP, jež se v základu opírá o využívání chemických přípravků, můžeme od jejího vzniku až po současnost rozdělit na několik etap. a) Období usměrněné chemické ochrany. Vypracovány byly metody signalizace, přesnějšího stanovení termínů ošetření, monitoringu a využívání prahů škodlivosti. Zavádění těchto systémů umožnilo redukovat pesticidní (zejm. insekticidní) zátěž a zvýšit efektivnost ochrany. b) Zavádění Typhlodromus pyri a Bacillus thuringiensis. Uplatnění dravého roztoče představovalo geniální řešení problémů v ochraně sadů proti sviluškám. V souvislosti s introdukcemi dravého roztoče došlo k zákazu používání většiny pyrethroidů v IO (nyní povolen pouze etofenprox). Jako slibné se jevilo mnohostranné využití Bacillus thuringiensis v sadech. Další rozvoj IO se v této době jevil optimisticky. c) Období selektivních insekticidů. Další vývoj IO určován nabídkou chemických přípravků, jež zůstávají základem systému. Snaha o zmírnění ne zcela příznivé situace řešena zaváděním insekticidů selektivního charakteru (inhibitory tvorby chitinu, regulátory růstu, aphicidy, akaricidy) se specifickým účinkem proti vybraným skupinám škůdců. S rozvojem IT se dále zdokonaluje systém signalizace. V zahraničí se v širokém měřítku využívá CpGV a metoda dezorientace proti obaleči jablečnému a dalším obalečům. d) Období minimalizace rizik chemické ochrany. S nárůstem problémů v ochraně a se zvyšujícím se tlakem na zdravotní bezpečnost produkce začínají být systematičtěji řešeny tyto otázky: a) vedlejší účinky pesticidů na přirozené nepřátele, b) rezistence organismů k přípravkům a c) rezidua pesticidů. Z metod šetrných k životnímu 44

44 prostředí běžných v zahraničí se konečně i na našem trhu objevuje CpGV, metoda dezorientace a další. Tyto přípravky jsou do systému ochrany postupně zařazovány, bohužel však vzhledem k ceně a svým způsobem i kvůli jednostrannému využití v ČR zatím nejsou masívně využity. (Bagar, 2014) Integrovaný systém pěstování ve svém principu připouští pěstování pouze odolných, tedy rezistentních odrůd. Nicméně v praxi SISPO respektuje i výsadby a pěstování konvenčních odrůd v režimu IP, protože by je žádný ovocnářský podnik nemohl z ekonomického hlediska vynechat. Proto jsou běžně k vidění v prodeji konvenční odrůdy s ochrannou známkou SISPO. Při jejich pěstování jsou však striktně dodržovány principy a metody integrované produkce. Zavádění nových rezistentních odrůd je svým způsobem problematické. Realizace prodeje ovoce se z velkých ovocnářských podniků děje převážně přes obchodní síť supermarketů. Ty však nabízejí ve svém sortimentu pouze několik známých odrůd (konvenčních) a nové zavádět nechtějí. Proto je pro většinu podniků velké riziko výsadba odrůd, které by mohly tržně zrealizovat pouze v přímém prodeji ze dvora nebo po místních obchodnících. Z následujícího grafu rovněž vyplývá, že i přes velké množství registrovaných rezistentních odrůd, se výsadby soustřeďují na odrůdy Topaz, Rubinola a Goldstar, kterých se v uplynulých 19 letech vysadilo v řádech stovek ha, doplněny dalšími čtyřmi odrůdami Rozela, Rajka, Opál a Sirius v řádech desítek ha. Odrůdy Melodie, Rosana, Florina a Angold, které byly vysazovány v devadesátých letech, jsou v dnešní době již na ústupu. 45

45 Graf č. 1: Nejvíce vysazované rezistentní odrůdy v IP v ČR celkem Ekologický systém pěstování Tento způsob pěstování využívá pouze metody pěstování založené na podpoře přirozené obranyschopnosti rostlin, podpoře nebo introdukci přirozených predátorů proti škůdcům, nebo použití chemických látek na přírodní bázi, které jsou vysoce selektivní vůči jednomu škůdci nebo jedné skupině škůdců. Založení tohoto způsobu pěstování se datuje k roku 1960, v ČR byly první ekologické farmy založeny těsně před rokem 1989, masivní nárůst ekologických pěstitelů a zejména ovocnářů nastal po roce 2005 v souvislosti s dotační politikou ČR A EU. Ekologické zemědělství je takový způsob hospodaření, který zohledňuje přírodní vztahy a umožňuje tak produkovat vysoce kvalitní a hodnotné potraviny. Není zde povoleno používání průmyslových hnojiv, syntetických pesticidů, herbicidů, růstových regulátorů a geneticky modifikovaných organismů. Jeho prioritou je tedy kvalita, nikoli kvantita produkce. Je založené na zásadách etičtějšího přístupu vůči chovaným zvířatům, ochrany životního prostředí, šetření neobnovitelných zdrojů, ochraně zdraví populace, udržení biodiverzity (rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů), ale i na udržení zaměstnanosti v zemědělství a na venkově. Ekologické zemědělství je jedním z prostředků trvale udržitelného rozvoje a od roku 1994 integrováno do zemědělské politiky EU. Velký důraz klade na přirozenou půdní úrodnost a zdravou půdu. Prioritou je druhová pestrost organismů v prostředí, kde se zemědělská činnost uskutečňuje. Mnoho problémů v 46

46 ochraně může zčásti nebo i zcela řešit dostatečně rozvinutá entomofauna, bohatá na přirozené nepřátele škůdců. Přesto jsou přímé zásahy nezbytné - alespoň v ovocných výsadbách se bez nich většinou neobejdeme, pokud je cílem vypěstovat kvalitní ovoce. Používat však lze výhradně produkty a postupy, které nejsou v rozporu s posláním ekologického zemědělství, tj. biopreparáty a přípravky na přírodní bázi. Jejich účinnost však nebývá vždy tak rychlá, dlouhodobá a vysoká jako u chemických látek, takže ošetření vyžadují větší pečlivost, přesnost a často i vyšší frekvenci. Proto zde dochází k určitým ztrátám kvantity i kvality (vzhledu) produkce, které kompenzují vyšší zemědělské dotace. V současné době je v ČR registrováno ha ekologických sadů. Z následujícího grafu i kapitoly zkušenosti z výsadeb v sadech Libina vyplývá, že ekologické ovocnářství v ČR je diametrálně odlišné od ostatních států Evropy. Rezistentní odrůdy mají své místo především v ekologickém systému pěstování, neboť jsou odolné vůči hlavní chorobě, která způsobuje největší ekonomické ztráty. Proto je až zarážející, jak málo nových výsadeb těchto odrůd se v poslední době realizovalo, v poměru k celkové ploše. Graf č. 2: Nejvíce vysazované rezistentní odrůdy v EP v ČR 47

47 3. ZKUŠENOSTI Z VÝSADEB V SADĚ LIBINA 3.1. HISTORIE OBCE Libina je nejníže položenou obcí šumperského okresu v podhůří Jeseníků. Její délka dosahuje téměř 8 km. Nejvyšší vrchol Bradlo má nadmořskou výšku 601 m a je opředen řadou pověstí. Písemnými prameny je Libina připomínána již v roce Ve své historii byla rozdělena na dvě osady. Dolní Libina až do roku 1947 Moravská, Horní Libina do téhož roku Německá. Obě na sebe navazující osady byly definitivně spojeny v roce 1960 v jednu obec s názvem Libina. V roce 1900 žilo v obci téměř V současné době má obec cca obyvatel GEOGRAFIE A KLIMATOLOGIE OBCE Libina se nachází cca 15 km jižně od Šumperka. Její nadmořská výška se pohybuje mezi m n. m. Zájmové území spadá do oblasti mírně teplé, okrsku mírně teplého, mírně vlhkého, vrchovinného a mírně teplého rovinného až pahorkatinového s mírnou zimou. Průměrná roční teplota je 7,9 C. Teplotní vývojová řada je normální. V lednu minimum, v červenci maximum, mezi březnem a květnem je velký teplotní rozdíl. První den s mrazem je 11. října, na jaře se mrazy vyskytují ještě 1. května. Průměrný roční úhrn srážek je 813 mm OVOCNICTVÍ V LIBINĚ Tak jako mnoho jiných obcí v České republice má i Libina svou vlastní bohatou ovocnářskou minulost. Ovoce se zde pěstovalo od nepaměti a nepřehlédnutelným důkazem je fakt, že obec má svou vlastní odrůdu jabloně Libinské. Na starých zachovalých fotografiích nebo obrazech je jasně vidět, že ovocné stromy doprovázely zde žijící občany téměř na každém kroku. A i na dnešních propagačních materiálech obce nechybí libinské ovocné výsadby. Za posledních sedmdesát let došlo k velkému posunu v pěstování ovoce. Staré odrůdy musely být z ekonomických důvodů nahrazeny novými. Zatímco ve starých sadech byly vždy zastoupeny téměř všechny ovocné druhy, dnešní doba klade důraz především na intenzivní výsadbu jednoho ovocného druhu. Zatím co dříve byly v Libině ovocné sady složené z mnoha odrůd za každou zemědělskou usedlostí a v každé zahradě, v dnešní době ovocné dřeviny mizí a jsou nahrazovány okrasnou zelení. Dnešní konzumní společnost s výjimkou několika 48

48 nadšenců nemá potřebu mít starou vesnickou zahradu. V Libině byla ve své době velmi rozvinutá zahrádkářská organizace a její členové dokázali při svých každoročních výstavách dodat i takové rarity vypěstované v Libině jakými jsou např. odrůdy Akero, Balck Ben, Cornish Aromatic nebo Erwin Baur. Tato organizace byla založena v šedesátých letech minulého století zároveň s ovocnářským střediskem místního zemědělského družstva. Libina spolu s Velkými Losinami byla jako první vytipována Okresní zemědělskou správou pro založení intenzivních ovocných sadů právě proto, že v Libině byly hojné výsadby sadů. První intenzivní výsadby byly založeny v roce 1962 a část stromů z těchto výsadeb se dožila i dnešní doby. Ovocnářské středisko se rozrůstalo a v polovině sedmdesátých let ovocné výsadby přesáhly 100 ha plochy. Celkem bylo v Libině pěstováno 104 ha jabloní, 15 ha hrušní, 9 ha angreštu, 20 ha rybízu, 5 ha jahod, 40 ha fazolí na lusky. V Libině se dobře dařilo prakticky všem ovocným druhům (hrušním, třešním, višním, slivoním i ořechům) avšak nejrozšířenější byly a stále zůstávají jabloně VLASTNICKÉ VZTAHY Ovocnářské středisko Libina má v současné době v ekonomickém pronájmu Úsovsko a.s. Akciová společnost ÚSOVSKO byla založena v roce 1995 jako následná organizace ZD Úsovsko. Sídlo společnosti je v Klopině, okres Šumperk, Olomoucký kraj. Společnost ÚSOVSKO a.s. spolu s dceřinými společnostmi obhospodařuje celkem ha zemědělské půdy v 69 katastrálních územích v okresech Šumperk, Olomouc, Přerov a Klatovy. Střediska sadů - Veleboř, Libina a Kozov se zabývají pěstováním ovoce, především jablek, višní a rybízů. Na ploše 307 ha se ročně vyprodukuje až t čerstvého ovoce. Celá výroba je od roku 1994 zapojena do Svazu pro integrované systémy pěstování ovoce s právem užívání ochranné známky SISPO na veškerou produkci. Sady Libina a Kozov se zaměřily i na bioprodukci jablek z důvodu zajištění výrobní suroviny na výrobu müsli tyčinek Bio. Ve skladu Veleboř se ovoce skladuje, třídí, balí a prodává. Sklad ovoce má kapacitu t s řízenou atmosférou, z toho t ULO. Ovoce je skladováno v plastových obalech. Třídí se na moderní třídičce ovoce GREEFA vodní cestou. 49

49 3.5. OVOCNÁŘSKÉ STŘEDISKO LIBINA Ovocnářské středisko obhospodařuje celkem 32,44 ha ovocných sadů v režimu IP a 21,19 ha v režimu EP. V rekultivaci se nachází 4,29 ha, které budou vysázeny na podzim roku V režimu IP je prováděna standardní ochrana proti chorobám a škůdcům. Ochrana proti strupovitosti a padlí v cca 7 denním intervalu, proti škůdcům na základě monitoringu. Monitoring je prováděn na následující škůdce: obaleč jablečný, jabloňový, zimolezový, švestkový, zahradní, pupenový a slupkový, podkopníček spirálový, pilatka jablečná, klíněnka jabloňová a technika sklepávání na květopasa jabloňového. V integrovaném sadu bylo v roce 2013 provedeno 15 ošetření proti strupovitosti, 6 insekticidních ošetření, 3 herbicidní a 9 listových výživ. Na jaře bylo aplikováno hnojení strojenými hnojivy YaraMila complex, NPK a ledek vápenatý. Do starších výsadeb pouze 200 kg/ha ledku, nejplodnější výsadby 100 kg/ha YaraMila complex a 150 kg NPK. Na podzim byla aplikována močovina pro urychlení rozpadu listů napadených strupovitostí TYPY VÝSADEB Integrované sady jsou založeny ve sponu 4-5m x 1,2-1,5m. Pěstitelský tvar volně rostoucí zákrsek nebo štíhlé vřeteno. Podnož převládá M 9, dále M 7, M 26, J TE E, G, H, část výsadby A 2 s můstkem M 9. Výsadby na silnější podnože jsou bez opěrné konstrukce, vřetena na slabě rostoucí podnoži s opěrnou konstrukcí. V ekologické části mají sady spon 4-6 m x 2-4 m. Pěstitelský tvar volně rostoucí ČK či PK. Z podnoží převládá M 4 a A 2, dále M 7. Sady byly vysazeny v letech Jsou zde rozmístěny ptačí budky pro zvýšení možností hnízdění ptáků a taktéž vytvářeny biokoridory. Větve po řezu jsou ve své většině vyhrnovány a páleny ODRŮDOVÁ SKLADBA V IP LIBINA Šampion, Rubín, Bohemia, Idared, Golden Delicious, Oldenburgovo, Jonagold, Jonagored, Prima, Melodie, Rosana, Rozela, Rubinola. Rezistentní odrůdy s výjimkou odrůdy Prima jsou ošetřovány každou zhruba druhou aplikací fungicidu, respektive aplikací v tank-mix s insekticidy. Sólo aplikacemi fungicidů nejsou ošetřovány s výjimkou aplikace proti skládkovým chorobám nebo proti padlí jabloňovému sírou. Odrůda Prima již ve výsadbě nevykazuje rezistenci vůči strupovitosti a je tedy 50

50 ošetřována jako odrůda konvenční ODRŮDOVÁ SKLADBA EP LIBINA Jonathan, Spartan, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní, Coxova reneta, Ontario, James Griewe, Wattervlietské mramorované (přeroubované v roce 1992 na James Griewe, Rubín Šampion), Matčino, Idared, Dukát, Kosmonaut. V celkovém hodnocení nejlépe ekonomicky vychází Parména zlatá a Jonathan, James Griewe a Spartan. Všechny tyto odrůdy po průklestu a po ošetření proti padlí a strupovitosti poskytují stabilní výnos, plody dorůstají potřebné velikosti (55+), snáší transport i méně šetrnější sklizeň. Odrůdy Šampion, Rubín, James Griewe hojně trpí nálety škůdců (mšice, obaleč) a následně stejně jako odrůda Ontario sazovitostí. Z tohoto důvodu bude v roce 2014 použit přípravek Prev-B2 na bázi pomerančového oleje. Proti housenkám pak bude použit přípravek SpinTor OŠETŘOVÁNÍ STROMŮ V EKOLOGICKÉM SADU V ekologických sadech na 2/3 plochy 5 ošetření sírou (Kumulus 5 kg/ha), 1 ošetření mědí (Funguran 3 kg/ha), 2 ošetření Polisenio 5 l/ha, na ostatní ploše 2 ošetření (Kumulus 5 kg/ ha). Průklest v ekologických sadech zajišťují 2 zaměstnanci v průběhu celého roku, část výsadby je prořezávána mechanicky konturovací lištou, kterou zajišťuje subdodavatelsky firma Unisad. Sečení trávy v meziřadí mulčovačem ECO inter Zlín FM 210, příkmenné pásy rotační lištou s výkyvnou sekcí 2x za vegetaci, ne vybraných plochách před sklizní ještě potřetí. Aplikace hnojiv nebyla prováděna. Poněvadž veškerá produkce je určena na zpracování, biologická ochrana (matení samců obaleče či jiné mechanické lapače) se nepoužívá. 51

51 4. DISKUZE Petrželka (2014) uvádí, že v České republice bylo k registrováno hektarů rezistentních odrůd jabloní v režimu integrované produkce a 18 hektarů v režimu konvenční produkce, což je celkem hektarů z celkové výměry hektarů. Poměr rezistentních a konvenčních odrůd v těchto systémech produkce tedy činí 11,56 %. Dále je ke stejnému datu registrováno 203 ha v režimu ekologické produkce z celkové výměry hektarů jabloní, což činí 14,52 %. Celkem je tedy ve všech pěstitelských systémech registrováno hektarů rezistentních odrůd jabloní z celkového počtu hektarů, což činí průměrné zastoupení rezistentních odrůd 11,96 % z celkového počtu intenzivních sadů jabloní. Klemšová (2005) uvádí, že v roce 2005 bylo registrováno 705 hektarů rezistentních odrůd z celkového počtu hektarů jabloní, což činí 7,21 %. Od roku 1995 bylo v intenzivních sadech vysazeno celkem ha rezistentních odrůd jabloní z celkového počtu ha, což činí 20,28 % z celkově nově vysazených ploch intenzivních sadů. Z výše uvedených výpočtů vyplývá, že výsadby rezistentních odrůd narůstají. Za posledních 9 let došlo k celkovému navýšení výměr o 548 hektarů a o navýšení 4,75 % ve srovnání se stavem v roce Z celkového počtu 33 rezistentních odrůd zanesených v registru intenzivních integrovaných sadů, viz tabulka č. 3, je pouze 11 z nich zastoupeno významnou výměrou plochy. Nejvýznamnějšími jsou odrůdy Topaz, Rubinola a Goldstar, jejichž výměra činí 577 hektarů z 905 hektarů celkového počtu nových výsadeb, což je 63,76 %. Odrůdy Angold, Florina, Melodie, Opál, Rajka, Rosana, Rozela a Sirius zaujímají 27,51 % ploch. Všechny ostatní nově vysazované rezistentní odrůdy zaujímají pouze 8,73 % ploch v režimu integrované produkce. V ekologickém systému pěstování je odrůdová skladba podobná, pouze procentuální zastoupení jednotlivých odrůd není tak rozdílné. Nejčastěji vysazovanými odrůdami jsou taktéž odrůdy Topaz, Rubinola a Goldstar následované odrůdou Melodie, doplňovány jsou odrůdami Florina, Lipno, Luna, Rajka, Rosana a Rozela. Celková výměra nových výsadeb těchto 10 odrůd od roku 1995 činí 40,68 hektaru z celkového počtu 173,61 hektaru, tedy 23,43 %. Je tedy zřejmé, že odrůdová skladba v ekologickém systému pěstování je pestřejší a více využívá možný potenciál širokého spektra registrovaných rezistentních odrůd. Na druhé straně je ovšem fakt, že při relativně malém objemu pěstované jednotlivé konkrétní 52

52 odrůdy, nemůže být v ekologickém systému vypěstováno dostatečné množství produkce této odrůdy, které obchodní řetězce vyžadují pro zalistování do prodeje. Cesta uplatnění takové menší produkce je ale možná např. pod značkou regionální produkt, se kterou je možné získat prodejní místo v konkrétním supermarketu, nebo pomocí farmářských trhů či prodejem ze dvora. Ludvík (2014) uvádí, že hlavní odbyt ovoce v České republice probíhá přes obchodní síť super a hypermarketů. Dosti podobně odlišné oproti jiným státům Evropy je i složení ovocnářských podniků. Po privatizaci bývalých zemědělských družstev zde vznikly akciové společnosti, jejichž výměry obhospodařované zemědělské půdy přesahují tisíce hektarů a výměry ovocných sadů desítky až několik set hektarů. Struktura zemědělských farem v západní Evropě má podstatně menší výměry, které zpravidla nepřesahují 15 ha. Odbyt je zde při těchto menších plochách a produkci možné lépe realizovat ze dvora, což umožňuje lépe využít širší potenciál odrůdové skladby a rychlejší zavedení nových odrůd do produkčních výsadeb. Z tabulky č. 3 taktéž vyplývá, že mnohé rezistentní odrůdy jsou i v ČR vysazeny v desetinách hektaru nebo jen několika málo hektarech. Je tedy zřejmé, že zobchodování těchto konkrétních odrůd je realizováno, stejně jako v západních státech Evropy, prostřednictvím maloprodeje. To znamená, že tyto odrůdy pouze doplňují a rozšiřují sortiment, avšak tržně významné nejsou. Tato skutečnost může být taktéž zapříčiněna licenčními ujednáními o jejich množení, které v některých případech nezabezpečují sami šlechtitelé nebo jejich mateřské podniky, ale jiná vybraná soukromá školka, která nemá zájem na dalším předávání elitního materiálu a sama není technicky nebo prostorově vybavena pro množení dostatečně velkého množství školkařských výpěstků. Dále relativně malý rozsah pěstování rezistentních odrůd může být zapříčiněn marketingem obchodních řetězců, které do svých prodejů zařazují především klasické konvenční odrůdy. Odrůdy Golden Delicious a Jonagold patří k nejžádanějším na trhu, je jim věnována podstatná část reklamy a reklamních tiskovin. Na výrobcích je dnes již velmi zdůrazněna země původu, avšak reklama zaměřená na ochrannou známku SISPO je v podstatě sporadická. Využití rezistentních odrůd by mohlo najít širší uplatnění například v produkci určenou pro dětskou výživu, na kterou jsou kladena velmi přísná kritéria, které konvenční odrůdy mohou dosáhnout s podstatně vyššími problémy. Rezistentní odrůdy jsou odolné vůči hlavní chorobě, která způsobuje nejvýznamnější ekonomické ztráty. Proto jejich další rozšíření pěstování by bylo prospěšné nejen pro 53

53 spotřebitele, ale taktéž pro životní prostředí, neboť nevyžadují tak časté použití fungicidů a přispívají tak omezení použití pesticidních látek. Mnohé z nich si své zákazníky již našly, takže při zvýšení jejich propagace by mohly být zařazeny do obchodní sítě. Jejich chuťové, vzhledové a taktéž skladovací parametry jsou srovnatelné s konvenčními odrůdami a finanční úspory z chemické ochrany mohou být využity při dalším rozvoji podniku. Významným způsobem taktéž snižují riziko selhání lidského faktoru, který je při chemické ochraně významným prvkem. Taktéž velké výkyvy počasí (deštivé periody trvající několik dní i týdnů), při kterých nemůže být realizována smysluplná a plnohodnotná chemická ochrana, ovlivňují kvalitu úrody. Rezistentní odrůdy také toto riziko významným způsobem eliminují. V zahraničí i v České republice byl objeven klon strupovitosti, který překonává genetickou rezistenci typu Vf. Avšak Ackermann (2008) uvádí, jeho agresivita není tak výrazná. V Libině se tento klon strupovitosti taktéž nachází. Byl detekován u odrůdy Prima ve výsadbě z roku 1989, takže tato odrůda se dnes ošetřuje již jako konvenční. 54

54 5. ZÁVĚR České ovocnářství si zejména v posledním století prošlo obrovským vývojem. S postupným rozvojem vědy a poznání se aplikovaly nejmodernější poznatky výzkumu do praxe. Rezistentní odrůdy tak nabídly možnou alternativu prakticky ve všech obecně rozšířených systémech pěstování. Jak vyplývá z tabulek uvedených v přílohách, rezistentní odrůdy našly uplatnění plošně po celém území republiky a ve všech pěstitelských oblastech. Z výsledků odborných degustací taktéž vyplývá, že jejich chuťové a vzhledové vlastnosti jsou srovnatelné s konvenčními odrůdami. Svým logickým vývojem prošly i systémy pěstování od konvenčního přes integrovaný až po ekologický systém pěstování. Integrovaný systém pěstování ovoce je nejrozšířenějším v ČR. Jeví se jako rozumný kompromis mezi konvenčním způsobem, který s největší pravděpodobností poskytuje nejvyšší výnosy, avšak významným způsobem poškozuje biodiverzitu území, životní prostředí a je pro zdraví spotřebitelů nejrizikovější. Integrovaný systém respektuje biologické procesy, šetří přirozené predátory škůdců, nepoužívá chemické látky k totální likvidaci, ale udržuje choroby a škůdce pod prahem škodlivosti, snižuje obsah reziduí v ovoci hluboko pod limitem stanovených normami. Ekologický systém je ve svém způsobu použití v ČR diametrálně odlišný od ostatních států Evropy. V ekologickém způsobu pěstování je vysazeno velmi malé množství rezistentních odrůd, které do něj logicky patří. Odrůdová skladba i věková struktura a celková produkce nekopíruje evropské trendy. Je více než zřejmé, že mnoho ekologických ovocnářských podniků se nezabývá vlastní produkcí, ale stačí jim jen výnos ze státních dotací. Na ovocnářském středisku v Libině se bioprodukce taktéž nerealizuje jako ovoce konzumní, ale slouží jen jako surovina pro zpracování a výrobu bio tyčinek müsli. Šlechtění rezistentních odrůd má v ČR stejně jako pěstování ovoce dlouhou tradici. Přesto ze sledovaných tabulek a grafů vyplývá, že významné praktické využití z desítek těchto odrůd, si našlo jen několik málo z nich. Po celých dvacet let jsou hlavními pěstovanými odrůdami Topaz, Rubinola a Goldstar v obou pěstitelských systémech. Odrůdy Melodie, Florina a Rosana jsou v dnešní době na ústupu, i když odrůda Melodie si své uplatnění v ekologickém systému pěstování stále nachází. Na vzestupu jsou odrůdy Rajka, Rozela a Opál a taktéž nová odrůda Admirál si získává prostor v podvědomí pěstitelů. Velký vliv na tuto skutečnost může mít jejich propagace nejen na odborných fórech, ale především ve sdělovacích prostředcích pro laickou 55

55 veřejnost, na zahradnických výstavách a odborných časopisech. 56

56 6. RESUME Tato bakalářská práce popisuje základní pěstitelské tvary a systémy pěstování, šlechtění rezistentních odrůd jabloní, geny rezistence, rozsah pěstování a uvádí základní popisy a charakteristiku nejpěstovanějších, nejnověji vyšlechtěných a sloupovitých rezistentních odrůd v České republice. Dále sleduje jejich praktické využití v různých pěstitelských systémech v ovocných sadech v obci Libina v Olomouckém kraji. This bachelor s work describes the basic production forms and systems of cultivation, breeding resistant varieties of apple resistance genes, and the extent of cultivation and provides basic descriptions and characteristics of the most commonly grown, most recently bred column-resistant varieties in the Czech Republic. It also monitors their practical use in different production systems in orchards in the village Libina in the Olomouc region. 57

57 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. ACKERMANN Petr a kolektiv, 2004; Metodiky ochrany zahradních plodin, Český zahrádkářský svaz, Nakladatelství KVĚT v Praze, ISBN BLAŽEK Jan, 1990; Fruit breeding and genetics, Secretary General of ISHS, Wageningen, The Netherlands, ISBN BLAŽEK Jan, 2001; Pěstujeme jabloně, Nakladatelství Brázda, s.r.o. Praha, ISBN BLAŽEK Jan a kolektiv, 1998; Ovocnictví, Český zahrádkářský svaz, Nakladatelství KVĚT, Praha, ISBN BÖHM ČESTMÍR, 1985; Okrasné listnáče našich zahrad, Státní zemědělské nakladatelství Praha, ISBN /44 6. BUCHTOVÁ, Irena MZe ČR, 2013; Říjen 2013 Situační a výhledová zpráva ovoce, Ministerstvo zemědělství ČR, ISBN DVOŘÁK VONDRÁČEK, 1969; Malá pomologie 1, Jablka. Státní zemědělské nakladatelství Praha, ISBN /44 8. FYTOS PLZEŇ- Reklamní materiály 9. HLUCHÝ M., ACKERMANN P., ZACHARDA M., BAGAR M., JETMAROVÁ E., VANEK G, 1997; Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné- Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v integrované produkci, Aladin agency, ČTK repro, a.s., Grafické závody Svoboda a.s., ISBN HORÁČEK M, 2005; Rezistentní odrůdy jabloní v ČR a ve světě, Bakalářská práce 11. HORÁČEK M, 2008; Ekonomické Zhodnocení pěstování resistentních a konvenčních odrůd, Diplomová práce 12. KAMENICKÝ, KOHOUT, 1957; Atlas tržních odrůd ovoce, Státní zemědělské nakladatelství Praha, ISBN /56-04/ Modernizace výukového procesu u předmětů ovocné, okrasné školkařství a ovocnářství: Sborník přednášek z odborného semináře. Lednice na Moravě: Ediční středisko, ISBN RICHTER Miloslav Ing. a kolektiv, 2002; Velký atlas odrůd ovoce a révy, TG TISK s.r.o. Lanškroun, ISBN Šlechtění a výzkum okrasných a ovocných rostlin ve XX. století v ČR a SR: seminář u příležitosti 100letého výročí "Znovuobjevení Mendelových zákonů" C. Corrensem, H. de Vriesem a E. Tschermakem-Sayseneggem : MZLU v Brně

58 ledna 2000 : sborník referátů. Editor Zuzana Piáková, Vojtěch Řezníček, Radoslav Vlk. V Brně: Ediční středisko MZLU, 2000, 160 s. ISBN UKZUZ Statistická data - PETRŽELKA David, Ing. 17. VŠÚO HOLOVOUSY, 1995; VĚDECKÉ PRÁCE OVOCNÁŘSKÉ 14/1995, Sempra Praha a.s. 18. VINAŘ SADAŘ, odborný časopis pro vinohradníky, vinaře a ovocnáře; číslo 1., ročník 2014, Agriprint s r. o., ISSN BEDNAŘÍKOVÁ Jitka, Ing., 2014, osobní konzultace 20. HORÁČEK Jaromír, Ing., 2014, osobní konzultace 21. HORÁČEK Michal, Ing., 2014, osobní konzultace 22. KLEMŠOVÁ Zdeňka, Ing., 2013, osobní konzultace 23. http.://

59 8. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Zastoupení rezistentních odrůd v krajích v IP celkem Příloha č. 2: Výsadby rezistentních odrůd v ČR v IP Příloha č. 3: Výsadby rezistentních odrůd v ČR v EP Příloha č. 4: Nejvíce vysazované rezistentní odrůdy v ČR v IP Příloha č. 5: Nejvíce vysazované rezistentní odrůdy v ČR v EP 60

60 Příloha č. 1 Tabulka č. 1: Zastoupení rezistentních odrůd v krajích v IP celkem (Petrželka, 2014) Odrůda/Kraje Jihočeský Jihomoravský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Aneta 0,03 0,2 0,2 0,03 0,04 0,5 Angold 5,33 6,86 3,37 0,03 0,25 1,26 4,47 3,05 0,84 0,92 0,17 0,88 27,43 Biogolden 0,14 0,09 0,63 0,86 Dantes 0,79 0,79 Florina 2,02 5,44 4,09 2,72 9,08 2,33 2,14 10,21 5,05 0,2 0,7 43,98 Goldstar 3,15 10,33 29,72 12,79 22,19 8,08 6,36 0,61 21,51 6,23 0,05 2,42 123,44 Hana 1,06 0,22 1,48 0,48 0,2 0,14 0,34 0,09 0,59 0,06 0,06 4,72 Heliodor 0,08 0,01 0,09 Jonalord 0,57 2,29 0,68 0,66 0,06 0,25 4,51 Karmína 0,28 0,3 3,42 0,19 0,05 0,23 0,53 0,72 0,75 0,4 0,05 6,92 Lipno 1,52 1,39 1,27 0,31 1,85 0,69 0,53 0,08 7,64 Lotos 0,06 0,17 0,05 0,28 Luna 0,39 3,06 11,43 0,23 0,8 0,13 3,42 19,46 Melodie 1,05 8,15 9,52 3,37 1,03 6,4 3,7 16,7 12,62 18,82 0,61 1,96 83,93 Nela 0,19 0,18 0,09 0,46 Opál 0,03 0,85 7,32 11,83 0,34 20,37 Orion 0,03 3,41 0,59 0,4 4,43 Otava 1,01 0,56 1,07 0,35 0,4 0,21 2,15 0,01 0,66 0,07 6,49 Prima 0,21 4,62 2,87 0,31 6,04 1,05 0,04 0,09 7,3 0,05 0,81 23,39 Primula 0,11 0,11 Rajka 0,81 2,64 11,02 7,93 1,14 2,03 2,88 2,05 10,2 5,52 0,06 0,73 47,01 Remo 0,42 0,42 Celkový součet

61 Odrůda/Kraje Jihočeský Jihomoravský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Resista 0,15 0,78 0,9 0,57 0,05 2,45 Rewena 0,42 0,42 Rosana 5,11 9,31 5,13 6,07 0,1 2,51 0,2 4,58 2,61 4,15 0,12 1,89 41,78 Rozela 6,52 0,46 12,82 0,37 5,84 0,69 0,96 4,55 0,87 2,01 35,09 Rubinola 13,83 31,24 55,61 7,23 20,69 22,58 17,54 4,05 16,2 16,25 0,55 8,79 214,56 Selena 1,89 1,45 3,12 1,41 1,06 0,12 3,27 0,1 2,09 0,08 0,01 14,6 Sir Prize 0,87 0,05 0,92 Sirius 5,18 2,73 9,22 0,9 1,67 19,7 Svatava 0,01 0,3 0,12 0,43 Topaz 28,34 22,75 79,56 21,78 5,39 21,3 9,96 7,05 32,03 14,58 1,13 15,28 259,15 Vanda 3,64 1,58 4,18 0,57 0,38 1,32 0,69 1,56 1 0,2 0,06 0,41 15,59 Viktoria 0,07 0,08 0,32 0,47 Celkový součet 81,6 114,57 257,75 61,67 65,15 92,65 50,89 51,99 120,13 94,37 4,27 37, ,39 Celkový součet

62 Příloha č. 2 Tabulka č. 2: Výsadby rezistentních odrůd v ČR v IP Odrůda/Rok Celkem Aneta 0,43 0,07 0,5 Angold 11,04 11,21 2,38 0,32 24,95 Biogolden 0,09 0,63 0,14 0,86 Dantes 0,79 0,79 Florina 19,61 0,98 1 1,45 23,04 Goldstar 29,32 37,16 30,03 25,31 121,82 Hana 1,86 0,97 0,93 0,55 4,31 Heliodor 0,09 0,09 Jonalord 3,65 0,08 0,07 3,8 Karmína 4,29 0,05 0,05 0,05 4,44 Lipno 4,1 3,54 7,64 Lotos 0,06 0,05 0,17 0,28 Luna 17,57 1,88 19,45 Melodie 28,91 2,05 5,46 3,09 39,51 Nela 0,18 0,28 0,46 Opál 11,02 9,35 20,37 Orion 4,43 4,43 Otava 5,04 0,16 0,68 0,26 6,14 Prima 4,65 0,36 0,03 0,05 5,09 Rajka 12,55 8,61 17,32 7,6 46,08 Remo 0,42 0,42 Resista 2,29 0,05 0,09 2,43 Rewena 0,42 0,42 Rosana 25,87 2,67 1,07 1,06 30,67 Rozela 26,1 8,99 35,09 Rubinola 43,64 50,55 89,01 25,19 208,39 Selena 8,53 0,38 0,84 2,08 11,83 Sir Prize 0,53 0,2 0,73 Sirius 0,75 14,58 4,38 19,71 Svatava 0,3 0,13 0,43 Topaz 45,52 66,79 103,33 31,55 247,19 Vanda 12,67 0,16 0,14 0,28 13,25 Viktoria 0,32 0,15 0,47 Celkový součet 262,27 184,37 331,17 127,27 905,08

63 Graf č. 3: Výsadby rezistentních odrůd v ČR v IP

64 Příloha č. 3 Tabulka č. 3: Výsadby rezistentních odrůd v ČR v EP Odrůda/Rok Celkem Aneta 0,07 Angold 0,91 0,08 0,66 1 2,65 Biogolden 0,63 0,63 Florina 3,24 0,78 0,34 3 7,36 Goldstar 0,78 9, ,11 Hana 0,51 0,14 0,56 1,21 Jonalord 0,66 0,03 0,69 Karmína 2,35 0,04 2,39 Lipno 2,59 2 4,59 Lotos 0,17 0,17 Luna 6,05 1 7,05 Melodie 3,82 0,48 3, ,78 Nela 0,19 0,19 Opál 0,34 1 1,34 Otava 0,36 0,68 1 2,04 Prima 2,3 0,03 1 3,33 Rajka 0,88 3,3 3 7,18 Resista 0,09 0,09 Rosana 6,03 0,2 1,07 2 9,3 Rozela 1,88 3 4,88 Rubinola 3,95 2,68 29, ,07 Selena 0,7 0,46 2 3,16 Sirius 4,1 2 6,1 Svatava 0,13 0,13 Topaz 6,7 11,42 19, ,68 Vanda 3,3 0,11 2 5,41 Viktoria 0,08 0,08 Celkový součet 35,61 17,29 84, ,61

65 Graf č. 4: Výsadby rezistentních odrůd v ČR v EP

66 Příloha č. 4 Tabulka č. 4: Nejvíce vysazované rezistentní odrůdy v ČR v IP Rok výsadeb Odrůda celkem Angold 11,04 11,21 2,38 0,32 19,61 Florina 19,61 0,98 1 1,45 23,04 Goldstar 29,32 37,16 30,03 25,31 121,82 Melodie 28,91 2,05 5,46 3,09 39,51 Opál 11,02 9,35 20,37 Rajka 12,55 8,61 17,32 7,6 30,67 Rosana 25,87 2,67 1,07 1,06 30,67 Rozela 26,1 8,99 35,09 Rubinola 43,64 50,55 89,01 25,19 208,39 Sirius 0,75 14,58 4,38 19,71 Topaz 45,52 66,79 103,33 31,55 247,19 Celkový součet 216,46 180,77 301,3 118,29 796,07 Graf č. 5: Nejvíce vysazované rezistentní odrůdy v ČR v IP celkem

67 Příloha č. 5 Tabulka č. 5: Nejvíce vysazované rezistentní odrůdy v ČR v EP Odrůda/Rok Celkem Florina 3,24 0,78 0,34 3 7,36 Goldstar 0,78 9, ,11 Lipno 2,59 2 4,59 Luna 6,05 1 7,05 Melodie 3,82 0,48 3, ,78 Rajka 0,88 3,3 3 7,18 Rosana 6,03 0,2 1,07 2 9,3 Rozela 1,88 3 4,88 Rubinola 3,95 2,68 29, ,07 Topaz 6,7 11,42 19, ,68 Graf č. 6: Nejvíce vysazované rezistentní odrůdy v ČR v EP celkem