Základní sociálně-demografické údaje ve vztahu k plánování sociálních služeb

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Základní sociálně-demografické údaje ve vztahu k plánování sociálních služeb"

Transkript

1 Základní sociálně-demografické údaje ve vztahu k plánování sociálních služeb

2 Obsah: Základní sociálně-demografické údaje ve vztahu k plánování sociálních služeb ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SENIOŘI osoby se zdravotním postižením Osoby s duševním onemocněním Osoby s mentálním postižením Osoby s tělesným postižením Osoby se smyslovým postižením Osoby se zrakovým postižením Osoby se sluchovým postižením Osoby s kombinovaným postižením Děti a mládež (rizikové a ohrožené skupiny dětí a mládeže) Děti a mládež ohrožené sociálně patologickými jevy a páchající trestnou činnost Rodiny s dětmi v nepříznivé sociální situaci ohrožené odebráním dětí do ústavní výchovy Mladí lidé opouštějící ústavní zařízení Osoby v akutní krizi oběti domácího násilí Osoby bez přístřeší Osoby v postpenitenciární péči Osoby ohrožené sociálním vyloučením Ohrožení sociálním vyloučením z důvodu nezaměstnanosti Ohrožení sociálním vyloučením z důvodu nízkopříjmovosti Osoby ohrožené drogami a závislé na drogách 29 Seznam použitých zkratek 31

3 1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Do byl Moravskoslezský kraj vymezen 6 okresy Bruntál, Frýdek- Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město. Od , v návaznosti na reformu veřejné správy v ČR, bylo v Moravskoslezském kraji ustanoveno 22 nových administrativních center obcí s rozšířenou působností (tzv. obcí III. stupně), do kterých spadá celkem 299 obcí, z toho je 39 měst. Tab. č. 1: Obce s rozšířenou působností Obce s rozšířenou působností Rozloha v km² Počet obcí Bílovec Bohumín 48 2 Bruntál Český Těšín 54 2 Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov 88 5 Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová 70 4 Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov Moravskoslezský kraj Zdroj: Počet obcí v Moravskoslezském kraji je 4. nejnižší po Praze, Karlovarském a Libereckém kraji. Pro Moravskoslezský kraj je typické, že ve větších městech nad 20 tisíc obyvatel žije většina obyvatelstva, to je 62 % obyvatel kraje (12 % nad průměrem ČR nejvíce po Praze). V kraji jsou 3 města s vyšším počtem obyvatel než 60 tisíc a 16 měst z vyšším počtem než 10 tisíc obyvatel. Tab. č. 2: Počet obyvatel u vybraných obcí v Moravskoslezskékm kraji Obec Počet obyvatel ( ) Pořadí v ČR Ostrava Havířov Karviná Frýdek-Místek Opava Zdroj: Celkem v něm k žilo obyvatel. Moravskoslezský kraj je tímto počtem obyvatel nejlidnatějším krajem v ČR, se svými 299 obcemi však patří k regionům s nejmenším počtem sídel. V kraji se uplatňují dva značně 3

4 odlišné typy osídlení: velké průmyslové aglomerace s vysokou koncentrací obyvatelstva v centrální ostravsko-karvinské části, a převážně zemědělské, horské a podhorské oblasti řidčeji osídlené na západě a jihovýchodě kraje. Tomu také odpovídají rozdílné hodnoty hustoty obyvatel: obyvatel/km 2 v okresech Karviná a Ostrava-město, a hodnoty obyvatel/km 2 v okresech Bruntál, Opava, Nový Jičín a Frýdek-Místek. Hodnota hustoty osídlení pro celou ČR je 129,6 obyvatel na km 2, hodnota hustoty osídlení kraje je 230 obyvatel/km 2. Moravskoslezský kraj je výrazně multi-etnickým krajem. Graf č. 1: Věkové složení obyvatelstva Moravskoslezského kraje k Zdroj: 4

5 2. CÍLOVÉ SKUPINY 2.1. SENIOŘI Populace seniorů je velmi heterogenní skupinou obyvatel. Obecně můžeme za seniory považovat osoby ve věku 65 a více let. Ohroženy sociálním vyloučením jsou za určitých životních okolností zejména tyto skupiny seniorů: - osaměle (izolovaně) žijící osoby (zejména ovdovělé či osamělé ženy) s jediným zdrojem příjmu ve formě starobního (resp. vdovského) důchodu, - osoby s nízkými příjmy, které jsou ohrožené chudobou, - osoby se sníženou soběstačností z důvodů chronické nemoci či vysokého věku, - osoby se zdravotním postižením, - osoby v ústavních zařízeních. Riziko sociálního vyloučení se zvyšuje u seniorů, u nichž se kumulují výše uvedené (příp. některé další) okolnosti. Tab. č. 3: Počet obyvatel ve věku od 65 let v Moravskoslezském kraji v letech (k ) Věk let let let let let let 95 a více let * Celkem Počet obyvatel v MSK celkem Index stáří (65+/0-14) 74,3 76,9 80,1 83,6 88,6 Počet obyvatel v ČR celkem Index stáří (65+/0-14) 87,2 89,2 91,6 94,0 97,0 * počet obyvatel ve věku 85 a více let Zdroj: Průměrná výše starobního důchodu je v Moravskoslezském kraji Kč 7.825,-, což je výše srovnatelná s celorepublikovým průměrem, jenž činí Kč 7.755,-. 5

6 Tab. č. 4: Počet důchodců podle druhu důchodu a pohlaví v Moravskoslezském kraji k prosinci 2005 Vdovský Starobní Poměrný Invalidní a Regio pohlav trvale dočasně starobní částečn vdoveck Sirotčí CELKEM celkem nekrácený plný n í krácený krácený ý ý (sólo) muži MSK ženy celkem muži ČR ženy celkem Vysvětlivky: Sólo = důchod vyplácen samostatně (bez současně vypláceného pozůstalostního důchodu). Trvale krácený = až 3 roky před věkovou hranicí přiznaný starobní důchod podle 31 zák. č. 155/1995 Sb. Dočasně krácený = až 2 roky před věkovou hranicí přiznaný starobní důchod podle 30 zák. č. 155/1995 Sb. Nekrácený = starobní důchod přiznaný po dosažení důchodového věku. Poměrný starobní = starobní důchody přiznané podle 26 zák. č. 100/88 Sb. a podle 29 písm. b) zák. č. 155/95 Sb. (krátká doba pojištění). Zdroj: Český statistický úřad - Věkové složení obyvatelstva ČR, Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí

7 2.2. OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Tuto cílovou skupinu můžeme dále dělit na podskupiny: Osoby s duševním onemocněním Osoby s mentálním postižením Osoby s tělesným postižením Osoby se smyslovým postižením 3 písm. g) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, specifikuje druhy zdravotního postižení na postižení duševní, mentální, tělesné, smyslové a kombinované. I přesto, že se lidí se zdravotním postižením dotýkají tytéž podmínky a události jako lidí bez postižení, představují skupinu, která je kvůli svým specifickým potřebám oproti většinové zdravé populaci znevýhodněna. Zdravotní postižení tak může z řady důvodů představovat riziko stigmatizace, sociálního vyloučení či diskriminace dané skupiny osob. Osoby se zdravotním postižením, osoby zdravotně znevýhodněné nebo též osoby se specifickými potřebami tvoří přibližně 10 % obyvatel Moravskoslezského kraje 1. V rámci Studie rané péče v Moravskoslezském kraji je uváděno, že se v kraji nachází celkem dětí se zdravotním postižením od 0 9 let věku. Tab. č. 5: Počet osob s přiznanými mimořádnými výhodami k Počet osob s přiznanými mimořádnými výhodami (držitelé průkazek TP, ZTP, ZTP/P) v kraji z toho těžce postižení z toho zvláště těžce postižení z toho zvláště těžce postižení s nutností průvodce Osoby s přiznanými mimořádnými výhodami do 18 let Z celkového počtu držitelů průkazek TP, ZTP, ZTP/P v: Bruntále Frýdku Místku Karviné Novém Jičíně Opavě Ostravě Vysvětlivky: TP = těžce postižení, ZTP = zvláště těžce postižení, ZTP/P = zvláště těžce postižení s nutností průvodce Zdroj: Český statistický úřad držitelé průkazů zdravotně postižených dle okresů 1 Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením 7

8 Tab. č. 6: Počet příspěvků podmíněných sociální potřebností pro seniory a těžce zdravotně postižené občany Opakující se peněžitý příspěvek podmíněný sociální (průměrný počet poskytnutých dávek za rok potřebností pro seniory a těžce zdravotně postižené občany 2005) v kraji celkem Opakující se peněžité dávky podmíněné zdravotním stavem (počet poskytnutých dávek za rok 2005) celkem Jednorázový příspěvek podmíněný zdravotním stavem (počet za rok 2005) celkem Zdroj: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2005, Ministerstvo práce a sociálních věcí OSOBY S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM Cílovou skupinu tvoří osoby s duševním onemocněním (diagnostikované dle MKN-10), které nemohou dostatečně uspokojovat své bio-psycho-sociální potřeby z důvodu vzniku a trvání duševní nemoci. Dále jsou to lidé (bez diagnózy duševní nemoci) s psychosociálními obtížemi a osoby v psychosociální krizi, tzn. lidé, kteří se ocitli v takové životní situaci, kdy jejich vlastní možnosti a schopnosti na řešení selhávají nebo jsou nedostatečné. Podle diagnostikování MKN-10 zahrnujeme do skupiny duševně nemocných osoby s touto diagnózou: - Organické duševní poruchy, včetně symptomatických (demence, deliria), - Duševní poruchy vyvolané účinkem psychoaktivních látek, - Schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy, - Poruchy nálady (afektivní poruchy), - Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy, - Behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory (např. poruchy příjmu potravy, neorganické poruchy spánku), - Poruchy osobnosti a chování u dospělých. Nezahrnujeme zde osoby s mentálním postižením. Tyto tvoří samostatnou cílovou skupinu z toho důvodu, že jejich problematika je odlišná. Negativní důsledky duševních onemocnění zasahují prakticky do všech oblastí života člověka, ve vysoké míře ovlivňují také jeho rodinu a okolí. Vlivem duševní nemoci ztrácejí tito lidé soběstačnost v osobní péči, sociální kontakty, pracovní návyky a praktické dovednosti. Duševní poruchy jsou nejčastější příčinou předčasných odchodů do důchodu a invalidních důchodů. Mohou vést k sebevraždám, jež jsou příčinou velkého množství úmrtí. Dle statistiky ÚZIS ČR za rok 2002 představovaly duševní nemoci příčinu téměř 21 % sebevražd, u kterých byla zjištěna motivace. V kontaktu s ostatními lidmi se osoby s duševním onemocněním střetávají se strachem a předsudky, které se mnohdy zakládají na nepochopení problematiky duševního onemocnění. Stigmatizace lidí s duševním nemocněním zvyšuje jejich osobní újmu, vyloučení ze společnosti a může být překážkou přístupu k bydlení a zaměstnání. Dochází k nedodržování základních lidských 8

9 práv a nerespektování jejich důstojnosti. Strach ze stigmatizace může těmto lidem bránit ve vyhledání pomoci. Cílem péče o osoby s duševními poruchami je co nejvíce podpořit schopnosti člověka a jeho přirozené zázemí tak, aby byl schopen se sám co nejlépe vypořádat se svými obtížemi. Snahou je napomoci osobám s duševní poruchou k dosažení produktivního a subjektivně uspokojivého života v co nejpřirozenějších podmínkách. K tomuto je třeba zajistit fungující systém komunitní péče o duševně nemocné zahrnující služby následné péče, krizové služby, denní centra a stacionáře, podporu v práci a zaměstnání, chráněné či podporované bydlení a další služby, kterých by osoby s duševním onemocněním mohly využívat podle svých individuálních potřeb. Některé statistiky uvádějí, že přibližně 3 5 % populace trpí duševní nemocí, skutečnost je však mnohem vyšší. Zdravotnické statistiky soustřeďují pozornost na osoby se zjištěnou, diagnostikovanou poruchou, které jsou v péči zdravotnických, psychiatrických, sociálních a dalších odborníků. Je zřejmé, že pomoc vyhledávají osoby s klasickými psychiatrickými onemocněními (jako jsou např. endogenní psychózy, neurózy) a u některých onemocnění (např. psychosomatická onemocnění) je odborná pomoc využívána zřídka. Duševní poruchy v nejširším slova smyslu a nejrůznější závažnosti se vyskytují v průběhu života asi u jednoho ze čtyř dospělých obyvatel ČR. Nejrozšířenějšími duševními poruchami jsou úzkostné stavy a deprese. Očekává se, že do roku 2020 se deprese stane nejvýznamnější příčinou nemocí v rozvinutém světě. Podle informací ÚZIS ČR zajišťovalo ambulantní péči v psychiatrickém oboru včetně sexuologie na území kraje 64 oddělení a pracovišť s 60,6 lékaři a 41,9 zdravotnickými pracovníky nelékaři s odbornou způsobilostí bez odborného dohledu (v přepočteném počtu), včetně smluvních pracovníků. V průběhu roku 2005 bylo v psychiatrických ambulancích ošetřeno celkem pacientů. Z celkového počtu ošetření představovaly ženy 58 %. Děti ve věku 0 14 let zaujímaly 3 % z celku. Počet všech ošetření na obyvatel v kraji činil ošetření (ČR 2.628). Lůžkovou péči psychiatrického oboru zajišťovala v kraji 4 nemocniční oddělení a Psychiatrická léčebna v Opavě s detašovaným pracovištěm v Holčovicích. Průměrná ošetřovací doba na nemocničních odděleních v kraji 15,0 dne byla nižší než v České republice 20,7 dne. Průměrná ošetřovací doba v psychiatrické léčebně dosáhla 52,5 dne a byla nižší než v ČR 73,8 dne. 2 Podle informací ÚZIS ČR k činila kapacita psychoterapeutických stacionářů v kraji 49 míst (v ČR celkem 291 míst). Na obyvatel připadlo 2 Psychiatrie vč. AT- návykových nemocí a sexuologie - činnost oboru v Moravskoslezském kraji v roce Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava,

10 v kraji pouze 1,58 léčených pacientů v psychoterapeutických stacionářích (ČR 7,38). Zlepšením povědomí veřejnosti o duševních nemocech i možnostech léčby a podporou zařazení lidí s duševním onemocněním do pracovního života lze dosáhnout lepšího přijetí a vnímání těchto lidí ve společnosti. Vybraná onemocnění (diagnóza MKN-10) Tab. č. 7: Léčení pacienti pro vybraná onemocnění v Moravskoslezském kraji v roce 2006 Věková skupina celke z toho m ženy 0-14 let let 20 a více let Organické duševní poruchy (F00-F09) Poruchy vyvolané alkoholem (F10) Poruchy vyvolané ostatními psychoaktivními látkami (F11-F19) Schizofrenie (F20-F29) Afektivní poruchy (F30-F39) Neurotické poruchy (F40-F48, F50-F59) Poruchy osobnosti (F60-F63, F68-F69) Sexuální poruchy, deviace (F64-F66) Mentální retardace (F70-F79) Vývojové poruchy v dětství a adolescenci (F80-F98) Neurčená duševní porucha (F99) Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 2006, Blažena Kozlíková, vedoucí krajského odboru OSOBY S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Jedná se o osoby zpravidla s poruchou intelektových funkcí včetně narušení vývoje celé osobnosti a snížením schopnosti zařazení se do společnosti od počátku duševního vývoje člověka. S tímto souvisí stupeň soběstačnosti a potřeba péče. U lidí s mentálním postižením se vyskytují poruchy řeči, od mírných poruch vývoje řeči až po úplnou ztrátu schopností řečové komunikace. Časté bývá také sebepoškozování. Jeho výskyt se pohybuje v rozmezí 5 7 %, u osob se závažným mentálním postižením v pobytových zařízeních je udávána frekvence až 50 %. Závažnost mentálního postižení můžeme rozdělit do jednotlivých kategorií, a to podle úrovně rozumových schopností v psychologii označovaných jako inteligence (IQ) na: - lehké mentální postižení (IQ 50 69): za předpokladu individuálního přístupu jsou lidé s lehkým mentálním postižením schopni dosáhnout základního školního vzdělání, většina dosáhne úplné nezávislosti v osobní péči a v praktických a domácích dovednostech, rovněž mohou vykonávat jednoduchou, málo kvalifikovanou práci. V sociálně náročnějších situacích potřebují podporu a vedení, - středně těžké mentální postižení (IQ 35 49): lidé se středně těžkým mentálním postižením se o sebe dokáží s pomocí a dohledem postarat, osvojit si základy čtení a psaní, dle individuálních schopností mohou být zaměstnáni v chráněných dílnách. Tito lidé potřebují psychickou a emoční podporu, obvykle trpí epilepsií nebo neurologickými a tělesnými postiženími, 10

11 - těžké mentální postižení (IQ 20 34): lidé s těžkým mentálním postižením se mohou naučit částečně mluvit a mohou si osvojit dodržování základních hygienických návyků, schopnost učení je minimální. Často mají poruchu motoriky, smyslových orgánů, neurologické problémy a jiné přidružené poruchy, - hluboké mentální postižení (IQ nižší než 20): lidé s tímto postižením nejsou většinou schopni porozumět požadavkům, nejsou schopni pečovat o své základní životní potřeby, vyžadují stálou pomoc a dohled. Tito lidé mají často epilepsii, poškození zraku a sluchu a jiná tělesná postižení postihující hybnost. Dopad mentálního postižení na lidi se různí, stejně tak jako se liší rozpětí schopností lidí, kteří mentální postižení nemají. Mimořádný význam má pro tyto osoby podpora v rozvoji dovedností. Pokud je dostupná raná péče, vyhovující vzdělání, příprava na zaměstnání a další podpůrné služby v dospělosti, může mnoho lidí s mentálním postižením vést nezávislý život v běžné společnosti. U cílové skupiny osob s mentálním postižením je snaha dosáhnout integrace do majoritní společnosti v co nejvyšší možné míře. Jedná se o oblasti přípravy na pracovní uplatnění, samostatného způsobu života, celoživotního vzdělávání a smysluplného trávení volného času. Sociální služby a programy pro ně musí být přizpůsobeny jejich mentální úrovni a individuálním schopnostem zejména s ohledem na požadavek, aby se život lidí s postižením co nejvíce přiblížil běžnému životu vrstevníků. K sociálnímu vyloučení skupiny lidí s mentálním postižením přispívá: - nízký počet sociálních služeb pro osoby s mentálním postižením, - nedostupnost těchto služeb pro cílové uživatele, ať již se jedná o bariérovost objektů, místní či jinou nedostupnost, - nízká míra schopností lidí s mentálním postižením zapojit se do pracovního procesu, - velice omezené možnosti pracovního uplatnění pro lidi, kteří jsou schopni pracovat za zajištění specifických podmínek, - nízká míra informovanosti veřejnosti o problematice lidí s mentálním postižením. Osoby s mentálním postižením tvoří 3 4 % populace, u mužů se mentální postižení vyskytuje dvakrát častěji než u žen. 11

12 OSOBY S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM Tělesným postižením se má na mysli postižení pohybového aparátu, a to horních nebo dolních končetin, někdy může postižení zasahovat i jiné části těla. Tělesné postižení může mít různé formy a příčiny, může být vrozené (např. dětská mozková obrna) nebo získané následkem životní události nebo životního stylu. Některé typy tělesného postižení vznikají v závislosti na věku člověka (artrózy kloubů apod.). Podskupiny lidí s tělesným postižením: - osoby s paraparézou/paraplegií částečné ochrnutí dolních končetin/úplné ochrnutí dolních končetin, - osoby s hemiparézou/hemiplegií částečné ochrnutí jedné poloviny těla/úplné ochrnutí jedné poloviny těla, - osoby s kvadruparézou/kvadruplegií částečné ochrnutí všech končetin/úplné ochrnutí všech končetin, - osoby po amputaci končetin/y, - osoby pohybující se s pomocí kompenzační pomůcky, - jiné vedoucí k částečné nebo úplné imobilitě (např. Parkinsonova choroba). V rámci některých onemocnění pohybového aparátu se může tělesné postižení kombinovat i s jinými obtížemi (například v rámci cévní mozkové příhody může být kromě hybnosti postižena také řeč a paměť). Z tohoto důvodu jsou některé typy onemocnění zařazeny také v rámci cílové skupiny osoby s kombinovaným postižením. Některé oblasti, které mohou být příčinou sociálního vyloučení dané cílové skupiny, vycházejí z postoje společnosti. Některé však mohou souviset také s postojem a vnímáním situace samotným člověkem s tělesným postižením. Jde zejména o tyto oblasti: - bariéry nepřístupnost institucí (škol, pracoviště, úřadu, obchodu nebo dopravy) znamená diskriminaci této skupiny osob, kdy jim není umožněno participovat na životě společnosti stejně jako lidem bez postižení, - závislost na kompenzační pomůcce, asistenci, - nevhodné bydlení nezajištění vhodných úprav bytu či zařízení umožňující pohyb mimo byt; nedostatek bezbariérových bytů, - snížená schopnost adaptace (přizpůsobení), - zdravotní obtíže nemožnost dlouho sedět, bolest, problémy s vylučováním, - neexistence adekvátního druhu sociální služby. 12

13 Krajská organizace Svazu tělesně postižených ČR uvádí, že počet jejich členů v Moravskoslezském kraji je OSOBY SE SMYSLOVÝM POSTIŽENÍM V rámci smyslového postižení lze rozlišovat postižení zraku a sluchu, zároveň se zde řadí duální postižení sluchu a zraku tzv. hluchoslepota, již lze řadit mezi postižení kombinovaná. Rozlišujeme tedy tyto podskupiny této cílové skupiny: Osoby se zrakovým postižením Osoby se sluchovým postižením Osoby s kombinovaným postižením OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM Osoby se zrakovým postižením jsou lidé s různými druhy a stupni snížení zrakových schopností. Druhy zrakového postižení dle WHO (MKN-10): - střední slabozrakost, - silná slabozrakost, - těžce slabý zrak, - praktická nevidomost, - úplná nevidomost. Stejně jako u jiného typu zdravotního postižení je nutné se u lidí s postižením zraku zabývat tím, do jaké míry problémy se zrakem ovlivní jejich běžný život, které úkony zvládne a v čem potřebuje pomoci. Možné oblasti sociálního vyloučení: - předsudky, nedostatečná informovanost společnosti o možnostech a omezeních cílové skupiny, - nepřístupnost informací směrem k cílové skupině nevědí o možnostech kompenzačních pomůcek, o existenci organizací věnujících se jejich problematice + informační bariéry institucí (bariérové prostředí, internet), - závislost na průvodci, na přidělení kompenzační pomůcky (např. počítač, vodící pes), - neexistence organizace věnující se dané problematice nemožnost nácviku prostorové orientace apod., - zvýšené nároky na prostředí potřeba adekvátně upraveného prostředí. Na základě kvalifikovaných odhadů se předpokládá, že osoby se zrakovým postižením tvoří asi 1,5 % celkové populace Moravskoslezského kraje. 13

14 OSOBY SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM Mezi lidmi, jejichž sluch je z různých příčin postižen, mohou být lidé, kteří neslyší vůbec až po jedince, kteří dokáží přijímat zvuk pomocí speciální pomůcky. Na základě této skutečnosti lze lidi se sluchovým postižením dělit na: - neslyšící jde o osoby, které neslyší vůbec (asi jen 5 ze 100 osob se sluchovým postižením), o osoby, které pomocí sluchadel dokáží vnímat zvuky, ale nerozumí jim a o osoby, které pomocí sluchadel slyší a rozumí a mohou se plně integrovat do společnosti, - nedoslýchaví jde o osoby se sluchovým postižením, které pomocí sluchadel rozlišují zvuky a alespoň částečně rozumí mluvené řeči. Většina nedoslýchavých osob se s většími či menšími problémy dokáže integrovat do slyšící společnosti - ohluchlí většinou se jedná o starší osoby, které ohluchly následkem stáří. Tyto osoby neumí odezírat znakovou řeč, nejsou navyklé na využívání sluchadel. Této skupině výrazně hrozí sociální izolace. Jde zejména o tyto oblasti: - předsudky, nedostatečná informovanost veřejnosti, - neexistence/nedostatek organizací věnujících se dané problematice a poskytujících potřebnou podporu, - nevyrovnaný přístup ke vzdělání, k zaměstnání, - snížená schopnost adaptace, - snížená schopnost komunikace. Na základě kvalifikovaných odhadů lze předpokládat, že se v ČR rodí každoročně 70 dětí se sluchovým postižením, což je cca 5 dětí na Moravskoslezský kraj. 3 Tab. č. 8: Léčení pacienti pro vybranou poruchu (vadu) v Moravskoslezském kraji v roce 2006 Druh poruchy nebo vady 0-19 let 20 let a více Poruchy sluchu Poruchy vývoje řeči Poruchy mluvních funkcí Poruchy poznávacích funkcí Poruchy mluvní komunikace Poruchy řeči provázející onemocnění Poruchy hlasu Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 2006, Blažena Kozlíková, vedoucí krajského odboru 3 Studie pojetí rané péče v Moravskoslezském kraji 14

15 OSOBY S KOMBINOVANÝM POSTIŽENÍM Kombinace různých typů postižení samostatně popsaných v jednotlivých výše popsaných cílových skupinách. - snížená schopnost adaptace, - zdravotní obtíže ataka nemoci, bolest, - neexistence pomáhající organizace, - stigmatizace, předsudky zdravé veřejnosti. 15

16 2.3. DĚTI A MLÁDEŽ (RIZIKOVÉ A OHROŽENÉ SKUPINY DĚTÍ A MLÁDEŽE) Tuto cílovou skupinu dále dělíme na skupiny: Děti a mládež ohrožené sociálně patologickými jevy a páchající trestnou činnost Rodiny s dětmi v nepříznivé sociální situaci ohrožené odebráním dětí do ústavní výchovy Mladí lidé opouštějící ústavní zařízení DĚTI A MLÁDEŽ OHROŽENÉ SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝMI JEVY A PÁCHAJÍCÍ TRESTNOU ČINNOST Jedná se o děti, jež jsou ohroženy nepříznivými vlivy prostředí, ve kterém se pohybují. Samy nedokáží těmto vlivům předcházet a vzdorovat jim, přejímají špatné vzorce chování a špatné návyky, zapojují se do různých druhů trestné činnosti. Tyto děti pocházejí z různorodého rodinného prostředí problémy mohou vzniknout jak v rodinách s nízkou sociokulturní úrovní, kde jsou děti ovlivněny nevhodným životním stylem svých rodičů, tak i ve zdánlivě funkčních rodinách. Hlavními faktory, které jsou příčinami vzniku těchto jevů, jsou bezpochyby způsob trávení volného času dětí a péče a zájem rodičů o děti. Nejčastěji vznikají problémy v dysfunkčních rodinách, kde rodiče nejsou schopni dětem nabídnout podnětné rodinné prostředí, ohrožují své děti způsobem života a ty pak postupně přejímají jejich škodlivé návyky např. alkoholismus, užívání drog, gamblerství, agresivita, trestná činnost. Problémy však mohou vzniknout i v rodinách, kde rodiče nemají čas se dětem věnovat z důvodu své zaměstnanosti - jejich děti po návratu ze školy zůstávají samy doma bez dozoru a jakékoli kontroly. Děti se pak sdružují v partách a hledají si vlastní zábavu toulají se, experimentují s návykovými látkami, páchají různé přestupky a trestnou činnost, nebo se samy stávají oběťmi trestné činnosti. Nejčastěji se uvedené problémy vyskytují ve velkých městech, v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti a v sociálně vyloučených lokalitách. V Moravskoslezském kraji (dle statistik MPSV) existuje ve srovnání s ČR nejvyšší počet případů dětí, které jsou v péči sociálních kurátorů na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností. V roce 2005 to podle údajů MPSV bylo případů, z toho v případech se jednalo o děti do 15 let. 16

17 Počet klientů evidovaných kurátory pro mládež v Moravskoslezském kraji za rok 2005 je (z toho dětí do 15 let) jedná se o nejvyšší počet případů v celé ČR RODINY S DĚTMI V NEPŘÍZNIVÉ SOCIÁLNÍ SITUACI OHROŽENÉ ODEBRÁNÍM DĚTÍ DO ÚSTAVNÍ VÝCHOVY Jedná se o rodiny s dětmi, kde se rodiče neumí nebo nechtějí o děti starat; dále o rodiny, kde se ve velké míře projevují sociálně patologické jevy (závislost na alkoholu nebo nealkoholových drogách, týrání a zneužívání, trestná činnost); sociálně znevýhodněné rodiny, kde rodiče nepracují, nebo mají nízký příjem; rodiny s velkým počtem dětí nebo neúplné rodiny; rodiny společensky uzavřené vůči majoritní společnosti. Výše uvedeným rodinám je většinou již poskytována sociálně-právní ochrana ze strany orgánů sociálně-právní ochrany dětí, mnohdy však není možné věnovat maximální pozornost všem potřebným rodinám, a to z důvodu nedostatku sociálních pracovníků. V kompetenci orgánů sociálně-právní ochrany je navrhnout soudu nařízení výchovných opatření (napomenutí rodičů a dohled nad rodinou). Pokud předchozí opatření nevedou ke zlepšení poměrů v rodině a dochází k ohrožení či narušení výchovy a příznivého vývoje dětí a mládeže v rodině, je v zájmu dětí zajistit jim vhodnější výchovné prostředí. Jestliže není možné zabezpečit vhodné rodinné prostředí formou náhradní rodinné péče, je ohroženým dětem a mládeži nařízena ústavní, případně ochranná výchova (druh ochranného opatření, které má zajistit prevenci, izolaci a resocializaci dítěte, jež se dopustilo nebezpečného činu). Ústavní výchovou jsou ohroženy také děti, které se ocitly bez jakékoli péče a jejichž život nebo příznivý vývoj jsou vážně ohroženy (náhlé úmrtí nebo hospitalizace rodiče, děti ponechané rodiči záměrně či z nedbalosti bez jakékoli péče). V Moravskoslezském kraji bylo k evidováno dětí s nařízenou ústavní výchovou a 35 dětí s uloženou ochrannou výchovou. Z údajů MPSV za rok 2005 je zřejmé, že Moravskoslezský kraj zaujímá druhé místo v počtu dětí s nařízenou ústavní výchovou a má nejvyšší počet případů nařízené ochranné výchovy z celé ČR. 17

18 MLADÍ LIDÉ OPOUŠTĚJÍCÍ ÚSTAVNÍ ZAŘÍZENÍ Jedná se o skupinu mládeže od 18 do 26 let, která opouští školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Dlouhodobý pobyt dětí v ústavních zařízeních vede k typickým osobnostním deformacím, a to sociálních vztahů, postojů, systémů hodnot a sebehodnocení. Dlouhodobým pobytem v ústavním zařízení jsou děti většinou izolovány od své původní rodiny, která jim po návratu ze zařízení není schopna poskytnout adekvátní sociální zázemí a pomoc při adaptaci na novou životní situaci, nebo dokonce rodina neprojevuje zájem o jejich návrat. Tito mladí lidé potřebují pomoc při hledání bydlení, zaměstnání a většinou odcházejí z ústavní péče nepřipraveni pro samostatný život ve společnosti (jednání s úřady, zacházení s finančními prostředky, chybějící znalosti a dovednosti v oblasti sociální sítě apod.). Vzhledem k osobní historii těchto mladých lidí, jejich psychickému stavu, životnímu stylu či sociálním návykům může dojít k jejich sociální izolaci, sebedestruktivnímu jednání, rizikovým aktivitám, asociálním nebo kriminálním činům. V současné době neexistuje mezičlánek, či vytvořená stabilní síť zařízení, která těmto mladým lidem pomůže zvládnout celý proces adaptace na samostatný život po opuštění dětského domova. Pomoc těmto lidem zajišťují zejména nestátní neziskové organizace (domy na půli cesty). Ze statistiky MPSV vyplývá, že v roce 2005 byla v rámci našeho kraje ukončena ústavní výchova z důvodu zletilosti u 157 mladých lidí což je v porovnání s ostatními kraji nejvyšší počet. 18

19 2.4. OSOBY V AKUTNÍ KRIZI OBĚTI DOMÁCÍHO NÁSILÍ Domácí násilí je násilí mezi osobami žijícími ve společné domácnosti, ke kterému dochází v soukromí, tedy mimo kontrolu veřejnosti. Nejčastěji má podobu psychického a fyzického násilí, bití, vyhrožování, ponižování a omezování osobní svobody. K vstoupil v účinnost zákon č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím, ve znění pozdějších předpisů, jenž přináší systémové řešení oblasti domácího násilí. Nově jsou přijímána zejména tato opatření: - možnost Policie ČR oprávněně rozhodnout o vykázání ze společného obydlí a zákazu vstupu do něj na dobu 10 dnů, a to včetně možnosti Policie ČR vydat takovéto rozhodnutí bez projednání věci a z úřední povinnosti, - možnost předběžným opatřením uložit, aby účastník řízení opustil společné obydlí nebo i jeho bezprostřední okolí a po stanovenou dobu se do těchto míst nevracel, či aby se zdržel setkávání s osobou, kterou soud označí a nenavazoval kontakty s ní, to vše na dobu 1 měsíce, případně na dobu až o další 1 měsíc prodlouženou. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, definuje intervenční centrum jako jedno ze zařízení sociálních služeb a v 60a specifikuje jeho činnost. Na základě rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí nebo zákazu vstupu do něj je osobě ohrožené násilným chováním vykázané osoby nabídnuta pomoc nejpozději do 48 hodin od doručení opisu rozhodnutí intervenčnímu centru. Sociální služby v intervenčním centru jsou poskytovány jako služby ambulantní, terénní nebo pobytové. Součástí služby je zajištění spolupráce a vzájemné informovanosti mezi intervenčními centry, poskytovateli jiných sociálních služeb, orgány sociálně-právní ochrany dětí, obcemi, útvary Policie České republiky a obecní policie, jakož i ostatními orgány veřejné správy. Osoby ohrožené či postižené domácím násilím ve vysokém počtu případů svou situaci tají, často dochází k jejich sociálnímu vyloučení v důsledku obav před reakcemi okolí, nedostatku odvahy k řešení situace, strachu či fyzickému omezování ze strany agresora. Vedle ohrožení důstojnosti, zdraví či života jsou tyto osoby dále vystaveny riziku ztráty ekonomických jistot či bydlení. V roce 2006 bylo v poradnách občanského sdružení Bílý kruh bezpečí v rámci celé ČR řešeno případů pomoci osobám ohroženým trestnou činností, přičemž ve 497 případech šlo o problematiku domácího násilí. 19

20 Tab. č. 9: Případy řešené v poradnách Bílého kruhu bezpečí (BKB) v ČR v roce 2006 Počet kontaktů z toho ženy z toho muži z toho páry 37 - z toho oběť trestné činnosti z toho příbuzný oběti z toho známý oběti 14 - z toho případů domácího násilí 497 Zdroj: Statistika BKB za rok 2006, Tab. č. 10: Případy domácího násilí řešené v DONA Centru Bílého kruhu bezpečí v kraji v roce 2006 Počet kontaktů z toho osobních kontaktů z toho telefonických a ových kontaktů 163 Zdroj: Statistika DONA Centra BKB za rok 2006 Uvedené údaje mají pouze ilustrativní charakter. Řešením problematiky domácího násilí a pomocí osobám ohroženým či postiženým tímto jevem se zabývá řada dalších organizací a institucí. Zároveň je třeba zdůraznit, že vysoký počet případů domácího násilí zůstává neřešen a neobjevuje se tak v oficiálních statistikách. V rámci Moravskoslezského kraje fungují od dvě intervenční centra, přičemž zabezpečují služby na území jednotlivých okresů kraje. V rámci zajištění spolupráce a vzájemné informovanosti jsou zpracovávány pravidelné měsíční přehledy o počtu řešených případů. Tab. č. 11: Případy domácího násilí řešené v intervenčních centrech v Moravskoslezském kraji k Rozhodnutí o vykázání 36 Rozhodnutí o zákazu vstupu 27 Oznámení o domácím násilí 4 Kontakty osob ohrožených domácím násilím mimo režim zákona č. 135/2006 Sb. 112 Zdroj: Statistiky intervenčních center v Moravskoslezském kraji za I. čtvrtletí

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 10 29. 8. 2007 Psychiatrie vč. AT- návykových nemocí a sexuologie - činnost oboru

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského e Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 9 21. 10. 2013 Psychiatrie vč. AT- návykových nemocí a sexuologie - činnost oboru v Moravskoslezském

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského e Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 9 16. 10. 2012 Psychiatrie vč. AT- návykových nemocí a sexuologie - činnost oboru v Moravskoslezském

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric in-patient facilities in 2012

Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric in-patient facilities in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2013 45 Psychiatrická péče v lůžkových zařízeních v roce 2012 Psychiatric care in psychiatric in-patient facilities

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3.1. Teoretický úvod Obecně je možné sociální služby charakterizovat jako specializované činnosti zaměřené na pomoc lidem, kteří se dostali do nepříznivé

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 9 10. 10. 2011 Psychiatrie vč. AT- návykových nemocí a sexuologie - činnost oboru v Olomouckém

Více

6. Zařízení sociálních služeb

6. Zařízení sociálních služeb 6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,

Více

Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric bed establishments in 2009

Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric bed establishments in 2009 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 8. 2010 48 Psychiatrická péče v lůžkových zařízeních v roce 2009 Psychiatric care in psychiatric bed establishments

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 18 18.11.2003 Ambulantní péče v oboru psychiatrie v Jihomoravském kraji v roce 2002 Podkladem

Více

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 20. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Kraji Vysočina v roce 2010

Více

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ 4. Trh práce Ekonomická aktivita obyvatelstva podle SLDB Při sčítání v roce 2001 bylo v Moravskoslezském kraji 630 679 ekonomicky aktivních obyvatel. Z toho žen bylo 45,4 %. Největší podíl 46,1 % tvořily

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 15. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Jihomoravském kraji

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 10 10. 10. 2011 Souhrn Pacienti s trvalým bydlištěm v Jihomoravském kraji hospitalizovaní

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Zlín 7 10.9.2003 Činnost oboru psychiatrie ve Zlínském kraji v roce 2002 Podkladem pro zpracování

Více

Údaje o poskytované sociální službě

Údaje o poskytované sociální službě Příloha č. 4a Výkaz poskytovaných služeb: Průběžná zpráva o průběhu poskytování sociální služby Projekt "Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji " CZ.1.04/3.1.00/05.00009 Údaje

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby V ČR existují čtyři druhy důchodů starobní, invalidní, vdovský (vdovecký) a sirotčí důchod. Světlou stránkou seniorského věku je možnost pobírat starobní důchod. Je však třeba

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Zdrojem dat o důchodech a důchodcích je Česká správa sociálního zabezpečení. Vzhledem k legislativní změně, ke které došlo v roce 21 (mezi starobní důchodce se začali převádět

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13 OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby 5.1 Důchodci, důchody Důchodový systém České republiky je založen na povinném základním důchodovém pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Důchod ze

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) hospitalizované v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2012

Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) hospitalizované v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 10. 2013 46 Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) hospitalizované v psychiatrických

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 7 23. 8. 2007 Dermatovenerologická péče - činnost v Moravskoslezském kraji v roce

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 13 29.8.2005 Hemodialýza - činnost oboru v Moravskoslezském kraji v roce 2004 Haemodialysis

Více

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Pardubice 11 11.8.2005 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost oboru v Pardubickém kraji v roce

Více

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

Právní úprava. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Právní úprava Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. je definováno jako minimální hranice příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění

Více

Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji

Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji 13. 11. 2013 Workshop: Prevence sociálních a bezpečnostních rizik v transformující se společnosti 21. století Moravskoslezský kraj - vybrané statistické

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná činnost

Více

Sociální služby. 1. Sociální služby. Zdroj: MPSV, rok 2013

Sociální služby. 1. Sociální služby. Zdroj: MPSV, rok 2013 Sociální služby 1. Sociální služby K 31. 12. 2013 se na území České republiky nacházelo 3 240 zařízení, která poskytují sociální služby. Kapacita těchto zařízení byla celkem 81 183 míst. Tato zařízení

Více

MATURITNÍ OKRUHY Z PŘEDMĚTU SOCIÁLNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČÍ

MATURITNÍ OKRUHY Z PŘEDMĚTU SOCIÁLNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČÍ Střední zdravotnická škola Brno, Jaselská, příspěvková organizace 602 00 Brno, Jaselská 7/9 Školní rok: 2016/2017 Obor: Sociální činnost 75-41-M/01 denní forma studia MATURITNÍ OKRUHY Z PŘEDMĚTU SOCIÁLNÍ

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 11 30. 8. 2007 Chirurgická péče - činnost v Moravskoslezském kraji v roce 2006 (chirurgie,

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ PÉČE (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Obor vzdělání: Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M/005

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Důchodci, důchody Z podkladů České správy sociálního zabezpečení se stavem ke konci roku 214 vyplývá, že v Moravskoslezském kraji pobíralo jen starobní důchod (bez souběhu

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 2 12.9.2002 Sebevraždy v Moravskoslezském kraji v roce 2001 Údaje v těchto informacích

Více

Obsah. Definice oborů, pojetí normy, poruchy chování, přístupy k poruchám z pohledu psychoterapie, agresivní klienti, možnosti intervence

Obsah. Definice oborů, pojetí normy, poruchy chování, přístupy k poruchám z pohledu psychoterapie, agresivní klienti, možnosti intervence Terénní pracovník pro práci s osobami ohroženými sociálním vyloučením Rozsah: 30 hodin (20 hodin teoretické výuky, 80 hodin praxe) Akreditace: MPSV ČR (2008/399 PK) Cílová skupina: pracovníci v sociálních

Více

2. Sídelní struktura a způsob bydlení

2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2. Sídelní struktura a způsob bydlení 2.1. Sídelní struktura Kraj je tvořen 6 okresy a dělí se na 22 správních obvodů ORP Kraj byl zřízen ke dni 1. 1. 2000 a byl vymezen územím 6 okresů (Bruntál, Frýdek-Místek,

Více

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. I. okruh: Odborné služby v adiktologii (Rozsah předmětů

Více

OBSAH Seznam tabulek... 3 Seznam obrázků Drogový informační systém (DIS) Incidence žadatelů o léčbu - uživatelů drog v MS

OBSAH Seznam tabulek... 3 Seznam obrázků Drogový informační systém (DIS) Incidence žadatelů o léčbu - uživatelů drog v MS OBSAH Seznam tabulek... 3 Seznam obrázků... 3 1. Drogový informační systém (DIS) - 2005... 4 2. Incidence žadatelů o léčbu - uživatelů drog v MS kraji... 4 3. Incidence žadatelů o léčbu - gamblerů v MS

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnickích informací a statistiky České republiky 9 29. 8. 2007 Radiologie a zobrazovací metody - činnost oboru v Moravskoslezském kraji v

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Důchod vyplácený z důchodového pojištění je druh dávky v rámci důchodového systému, na kterou má nárok dle zákona (č. 155/1995 Sb.) každý, kdo splnil podmínku minimální doby

Více

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu Most k naději Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje www.mostknadeji.eu Dotazník Data k této prezentaci byla sbírána ze tří nízkoprahových adiktologických

Více

Systém sociálních služeb v České republice

Systém sociálních služeb v České republice WORKSHOP ZAMĚŘENÝ NA SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Systém sociálních služeb Otrokovice 10. září 2009 Ing. Alena Havlíková vedoucí oddělení sociálních služeb sociální odbor MěÚ Otrokovice Co rozumíme pod pojmem

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 25 1.11.2004 Zajištění lůžkové a ambulantní péče pro obyvatele správních obvodů ORP

Více

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Plán rozvoje sociálních služeb se řídí zákony: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon

Více

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE DOTAZNÍK AKCEPTOVÁN. Dotazník pro obce Střednědobý plán

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE

AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE Schváleno Zastupitelstvem města Plzně usnesením č. 347 ze dne 23. června AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO OSOBY SE ZP NA LÉTA 2017 2018 Zpracoval: Odbor sociálních služeb Magistrát

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Sociální službou je činnost, kterou zabezpečují poskytovatelé sociálních služeb na základě oprávnění dle zákona č.18/26 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1. 1. 27.

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 10 30. 8. 2013 Souhrn Činnost oboru psychiatrie vč. AT a sexuologie v Královéhradeckém

Více

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě MUDr. Bc. Rostislav Čevela ředitel Odboru posudkové služby MPSV Obsah prezentace 1. Posudkové lékařství

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 12. 2013 55 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR

Více

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

PŘÍLOHA: POPIS JEDNOTLIVÝCH REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

PŘÍLOHA: POPIS JEDNOTLIVÝCH REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PŘÍLOHA: POPIS JEDNOTLIVÝCH REGISTROVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Zdroj: 1) Webové stránky poskytovatelů 2) Registr poskytovatelů sociálních služeb k datu 16.10.2015 3) Informace od poskytovatelů sociálních

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná činnost

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S

Gymnázium a Střední odborná škola, Chomutovská 459, 431 51 Klášterec nad Ohří. Sociální péče. Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Sociální péče Jméno: Věra Hráčková Třída: IV. S Obsah 1. Teoretická část... 3 1.1 Prameny... 3 1.2 Pojmy... 3 1.3 Postupy... 4 1.4 Správa... 4 1.5 Doporučení... 5 2. Praktická část... 6 2 1. Teoretická

Více

Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v roce Activity of out-patient facilities of psychiatric care in 2012

Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v roce Activity of out-patient facilities of psychiatric care in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8. 8. 2013 32 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v roce 2012 Activity of out-patient facilities of

Více

Činnost oboru psychiatrie v roce 2006. Activity in branch of psychiatry in 2006

Činnost oboru psychiatrie v roce 2006. Activity in branch of psychiatry in 2006 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 2. 2008 4 Činnost oboru psychiatrie v roce 2006 Activity in branch of psychiatry in 2006 Souhrn Počet ambulantních

Více

PŘÍČINY VZNIKU BEZDOMOVSTVÍ U MLADÝCH LIDÍ. Ústí nad Labem Mgr. Ilja Hradecký

PŘÍČINY VZNIKU BEZDOMOVSTVÍ U MLADÝCH LIDÍ. Ústí nad Labem Mgr. Ilja Hradecký PŘÍČINY VZNIKU BEZDOMOVSTVÍ U MLADÝCH LIDÍ Ústí nad Labem 5.11.2014 Mgr. Ilja Hradecký PŘEHLED Souvislosti Současný rámec Struktura péče a související problémy Počty chovanců a jejich struktura Výstup

Více

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ

POROVNÁNÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ 6. Domy a byty Sčítání lidu domů a bytů umožňuje v desetiletých cyklech generální inventarizaci počtu a stavu objektů souvisejících s bydlením, které se nacházejí na příslušném území. Při sčítání v roce

Více

Maturitní témata profilová část

Maturitní témata profilová část Témata: Sociální politika a její význam ve společnosti * pojem, cíl, úkoly * subjekty a objekty sociální politiky * oblasti sociální politiky ve vztazích k sociálním skupinám - principy SoP, sociální politika

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 24. 10. 2014 8 Činnost oboru psychiatrie vč. AT a sexuologie v Jihomoravském kraji v roce

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Vágnerová, Marie Psychopatologie pro pomáhající profese / Marie Vágnerová. Vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha : Portál, 2004. 872 s. ISBN 80 7178 802 3 159.97 * 616.89-008

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

Více

Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) v roce 2013

Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) v roce 2013 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 10. 11. 2014 29 Souhrn Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) v roce 2013

Více

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Liberec 7 12.7.2005 Psychiatrie včetně AT a sexuologie - činnost v Libereckém kraji v roce 2004

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 8. 12. 2014 14 Souhrn Činnost oboru neurologie v Moravskoslezském kraji v roce 2013

Více

Úřad práce ČR Krajská pobočka v Ostravě Spolupráce Úřadu práce ČR s obcemi

Úřad práce ČR Krajská pobočka v Ostravě Spolupráce Úřadu práce ČR s obcemi Úřad práce ČR Krajská pobočka v Ostravě Spolupráce Úřadu práce ČR s obcemi Vypracoval Pavel Zdražila Nezaměstnanost v MSK k 28. 2. 2015 okres ke konci měsíce rozdíl proti min. měsíci počet uchazečů absolventi

Více

Analýza cílových skupin sociálních služeb

Analýza cílových skupin sociálních služeb Analýza cílových skupin sociálních služeb Zpracováno v rámci zakázky Zpracování analytických podkladů pro projekt Podpora zavádění, realizace a vyhodnocování procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních

Více

ČÁST B: Zmapování nových sociálních rizik

ČÁST B: Zmapování nových sociálních rizik ZPRACOVÁNÍ ANALYTICKÝCH PODKLADŮ PRO EFEKTIVNÍ NASTAVENÍ SÍTĚ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V OLOMOUCKÉM KRAJI v rámci individuálního projektu Podpora zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb v Olomouckém

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Aktuální analýza kriminality na území Moravskoslezského kraje a prevence kriminality jako nedílná součást policejní práce

Aktuální analýza kriminality na území Moravskoslezského kraje a prevence kriminality jako nedílná součást policejní práce Aktuální analýza kriminality na území a prevence kriminality jako nedílná součást policejní práce OSTRAVA 3. října 2012 Městské ředitelství Ostrava Moravskoslezského kraje Územní odbory Bruntál, Frýdek-Místek,

Více

Reforma psychiatrické péče, regionální kontext a plánovaná role psychiatrického oddělení FN Ostrava. Petr Šilhán, KÚ MSK

Reforma psychiatrické péče, regionální kontext a plánovaná role psychiatrického oddělení FN Ostrava. Petr Šilhán, KÚ MSK Reforma psychiatrické péče, regionální kontext a plánovaná role psychiatrického oddělení FN Ostrava Petr Šilhán, KÚ MSK 30.11.2016 Závažnost duševních nemocí Význam nemocí dle DALYs (WHO 2004) Náklady

Více

Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje. (aktualizace 2015)

Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje. (aktualizace 2015) Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (aktualizace 2015) Obsah Úvod... 3 Vybrané sociodemografické ukazatele Moravskoslezského kraje... 4 Obyvatelstvo... 4 Nezaměstnanost... 5 Další jevy... 5 Institucionální

Více

Hospitalizovaní v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2001

Hospitalizovaní v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2001 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 2002 57 Hospitalizovaní v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2001 Ústavní psychiatrická péče je

Více

STŘEDNÍ ŠKOLA PRÁVNÍ PRÁVNÍ AKADEMIE, s.r.o.

STŘEDNÍ ŠKOLA PRÁVNÍ PRÁVNÍ AKADEMIE, s.r.o. STŘEDNÍ ŠKOLA PRÁVNÍ PRÁVNÍ AKADEMIE, s.r.o. Dr. Milady Horákové 447/60, 460 01 Liberec, Tel.: 485 131 035, Fax: 485 131 118, E-mail: prak@prak.cz, URL: http://www.prak.cz Bankovní spojení: ČSOB Liberec

Více

BARIÉRY VSTUPU osob s duševním onemocněním NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE

BARIÉRY VSTUPU osob s duševním onemocněním NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE BARIÉRY VSTUPU osob s duševním onemocněním NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE Ing. Alena Vašků Mezinárodní seminář s účastí nizozemských expertů na téma INOVACE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH se zaměřením na osoby

Více

Informace ze zdravotnictví Plzeňského kraje

Informace ze zdravotnictví Plzeňského kraje Informace ze zdravotnictví Plzeňského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Plzeň 10 28.8.2006 Psychiatrie vč. AT - návykových nemocí a sexuologie - činnost v Plzeňském kraji

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.12.2003 74 Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Úrazy jsou traumatické příhody s často rozsáhlými

Více

Souvisí chudoba sduševním zdravím?

Souvisí chudoba sduševním zdravím? Konference Chudoba, záležitost nás všech. (20. 21. října 2010, Univerzita Hradec Králové) Souvisí chudoba sduševním zdravím? MUDr. Petr Hejzlar občanské sdružení Péče o duševní zdraví Psychiatrické oddělení,

Více

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM

MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ DOSPĚLÝCH S WILLIAMSOVÝM SYNDROMEM SOCIÁLNÍ SFÉRY - Práce - Bydlení - Volný čas - Partnerské vztahy - Rodina PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Pracovní trh Sociální služby Možnosti mimo systém LEGISLATIVA

Více

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY DOMÁCNOSTÍ A DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V OLOMOUCKÉM KRAJI. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10 czso.

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY DOMÁCNOSTÍ A DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V OLOMOUCKÉM KRAJI. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10 czso. ŽIVOTNÍ PODMÍNKY DOMÁCNOSTÍ A DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V OLOMOUCKÉM KRAJI ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/23 ŠETŘENÍ O PŘÍJMECH A ŽIVOTNÍCH PODMÍNKÁCH DOMÁCNOSTÍ - výběrové

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška TÉMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška Předmět: SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ ZABEZPEČENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE Obor vzdělání: Výchovná a humanitární činnost - Sociálně administrativní činnost Kód

Více

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 7 27.5.2002 Činnost oboru psychiatrie v Jihomoravském kraji v roce 2001 Podkladem pro zpracování

Více

Činnost oboru psychiatrie

Činnost oboru psychiatrie Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22.4.2003 21 Činnost oboru psychiatrie Podkladem pro zpracování dat o činnosti oboru psychiatrie je výkaz A(MZ)1-01.

Více

Příloha č. 1) Přehled poskytovatelů sociálních služeb - četnost

Příloha č. 1) Přehled poskytovatelů sociálních služeb - četnost Příloha č. ) Přehled poskytovatelů sociálních služeb - četnost Poř. Obec II.st. s pověř. Forma poskytované sociální služby četnost celkem číslo obec. úřadem, rezidenční služby terénní služby intervenční

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 20 31.12.2003 Činnost ambulantních pracovišť AT 1) a psychiatrických oddělení poskytujících

Více

Název. 1: O b y v a t e l s t v o, r o d i n y a d o m á c n o s t i

Název. 1: O b y v a t e l s t v o, r o d i n y a d o m á c n o s t i Seznam tabulek Číslo tabulky 1: O b y v a t e l s t v o, r o d i n y a d o m á c n o s t i 1 Děti a senioři v letech 1990 a 2005 2 Vzájemný věk svobodných snoubenců v letech 1995 a 2005 3 Páry sezdané

Více