Vadí nám excesy. Nejčastější důvod pro změnu cena Podle statistik operátora trhu s energiemi změnilo v roce 2011 dodavatele odběratelů

Transkript

1 Ročník Roãník č. ã.2/2012 5/2008 Informace pro pro top top management / náklad firem / cílená výtisků distribuce / / Témata měsíce: Automobilový Potravináfiské průmysl technologie / Letecký / průmysl Elektrotechnika / Leasing a / fleet Obaly management Zuřil boj o emise Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila 10. února 2012 Zákon o ochraně ovzduší včetně pozměňovacího návrhu poslance za ODS Jana Bureše. V důsledku toho byl nově stanoven výběr poplatků za emise pouze do konce roku 2015 (pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a těkavé organické látky), resp. do konce roku 2021 (pro emise polétavého prachu). Podle původního návrhu MŽP měly poplatky za tuhé znečišťující látky růst až do roku 2022, kdy měla jedna vypuštěná tuna stát Kč. Poplatky za oxid siřičitý se měly postupně zvyšovat na 9800 Kč, u oxidů dusíku na 7800 Kč za vypuštěnou tunu. Vypouštění těkavých organických látek mělo být v roce 2022 zpoplatněno Kč. Nová verze zákona, která byla schválena hlasy většiny poslanců všech parlamentních stran s výjimkou Věcí veřejných, vládou navrhované zvyšování poplatků neobsahuje a zkracuje dobu, po kterou budou vybírány. Tyto poplatky tvoří příjem Státního fondu životního prostředí a jsou využívány na částečné kompenzace škod na životním prostředí (víc též na str. 5 a 10 tohoto vydání). (vam) Spotřeba klesá Celková hodnota nákupů českých domácností se v roce 2011 proti předchozímu roku mírně snížila, a to asi o 1,4 p. b. Další pokles se podle vývoje posledních měsíců dá očekávat i v roce 2012, navzdory tomu, že se cena potravin a dalšího rychloobrátkového zboží zvýšila a stále roste. Během roku 2011 české domácnosti utáhly kohoutky výdajů za rychloobrátkové zboží. Ještě v říjnu byla naděje, že úroveň zůstane více méně stejná jako v předchozím roce. V listopadu však hodnota nákupů v rychloobrátkových kategoriích klesla o víc než 5 %. A to i přesto, že především obchodní řetězce pomalu začaly kvůli očekávané změně DPH zvyšovat ceny zboží. Předpoklad, že v prosinci domácnosti přece jen popustí uzdu svým výdajům, se nepotvrdil; došlo k meziročnímu propadu výdajů na celém trhu o 3,5 %. Tyto údaje mj. zjistil GfK ConsumerTracking. (pod) Nejčastější důvod pro změnu cena Podle statistik operátora trhu s energiemi změnilo v roce 2011 dodavatele odběratelů elektrické energie a odběratelů plynu. V porovnání s předchozím rokem jde o několikanásobný nárůst. Láká především nižší cena, spolehlivost dodávek, komplexnost služeb a nízká administrativní náročnost. Se současným dodavatelem je nespokojeno asi 8 % odběratelů. Hlavně kvůli zvyšující se ceně elektrické energie a aroganci dodavatele vůči zákazníkům. Z výzkumu na reprezentativním vzorku populace, který provedla na přelomu listopadu a prosince 2011 výzkumná agentura MindBridge, také vyplývá, že téměř 30 % dotázaných uvažuje buď o změně dodavatele, nebo o tom, že si porovná nabídky ostatních dodavatelů energií. A jen 14 % těch, kteří o změně neuvažují, je přesvědčeno, že jejich současný dodavatel je nejvýhodnější. Pouze pro pětinu respondentů představuje současný dodavatel jistotu, i když podmínky nejsou příliš výhodné. Tento názor zastávají ve větší míře lidé s nejnižším čistým osobním příjmem. Třetina těch, co mají nadprůměrný příjem, vidí možnou příčinu změny v takovém chování dodavatele, které zákazníka naštve. Nejčastěji lidé preferují nabídku zaslanou poštou (49 %), předanou osobně (26 %) či telefonicky (11 %). Celých 79 % lidí si dovede představit, že by smlouvu s novým dodavatelem uzavřeli u sebe doma. (mv) 2 Je korupce opravdu nezničitelná? 3 Střídmě z bohatého stolu. Kvalita potravin by se měla odvíjet od prospěšnosti pro organismus, říká Petr Havel. 5 SP ČR považuje změnu zákona o ochraně ovzduší za mezní kompromis. Odpůrci za nehoráznost. 6 České stavebnictví je na tom lépe než se čekalo, ale 8 Míra recyklace až 80 %. K směrnici o nakládání s odpady z elektrických a elektronických zařízení. 9 Autem roku 2012 v ČR se stal Ford Focus. 11 Hrdost na české výrobky. 12 Počítač není gurmán, říká profesor Michal Pěchouček. 14 R.U.R. v novém tisíciletí. Vadí nám excesy Firmy dnes zakládají ti, kterým takové prostředí vyhovuje Organizace spojených národů vyhlásila letošní rok Mezinárodním rokem družstev. O rozhovor jsme v této souvislosti požádali úřadujícího předsedu představenstva Družstevní Asociace ČR JUDr. Rostislava Dvořáka. Pane předsedo, Družstevní Asociace ČR sdružuje Svaz českých a moravských výrobních družstev, Svaz českých a moravských spotřebních družstev, Svaz českých a moravských bytových družstev a Zemědělský svaz ČR. Jakou dohromady představují ekonomickou sílu z hlediska výkonů a počtu členů, příp. dalších zaměstnanců? Družstva mají odvětvově velký úhel záběru, a tak použiji pouze základní ukazatele, z nichž si můžete postavení družstev v ekonomické sféře ČR odvodit. Družstevní asociace sdružuje prostřednictvím svazů celkem 1268 družstev, která mají členů a vedle toho zaměstnanců. Roční produkce výrobních družstev je 15 mld. Kč a export 4 mld. Kč, spotřební družstva dosahují v obchodní sféře 26 mld. Kč maloobchodního obratu a zemědělská družstva produkce 44 mld. Kč. To je pro českou ekonomiku hodně významný efekt. Družstevní hnutí má na území ČR už 165letou tradici. Co podle vás této společnosti v jednotlivých etapách svého vývoje dalo? Hlavním přínosem družstevnictví je historicky bezesporu sdružování drobných podnikatelů s cílem zvýšit dělbou práce produktivitu a individuálním přístupem kvalitu, koncentrovat investiční prostředky a vytvářet sociální zázemí svým členům, ale i jejich rodinám. Družstva byla pro drobné živnostníky a podnikatele východiskem v konkurenčním tlaku hromadné výroby zejména v začátku 20. století, východiskem z tlaku na socializaci v poválečném období a příležitostí využít flexibilitu družstevní formy podnikání v začátku 90. let min. stol. i v současné době. Družstva sehrávala a sehrávají v ekonomice, zásobování, školství, kultuře, prostě ve všech sférách naší společnosti, jednoznačně nejvýraznější úlohu ve srovnání s ostatními formami obchodních společností. Jejich členská základna a působení spojuje velké aglomerace s venkovem, a naopak. A jak si vedla v problematických letech , období tzv. kolektivizace a diskreditace družstevní myšlenky za reálného socialismu? V minulém režimu byla družstva často považována za vlastnictví kolektivního typu, které postupně přejde ve vlastnictví socialistické, tady jakýsi stupeň mezi soukromým vlastnictvím a jeho zestátněním. Proto například nebyla začleněna do bilančního systému centrálního státního plánování, což z nich dělalo outsidery v zajištění materiálů pro výrobu, stejně jako investičních a devizových prostředků pro rozvoj. Hledala si však, a nacházela, vlastní cesty, a to byla dobrá škola pro život. Není důsledkem toho i skutečnost, že ani u nás po listopadu 1989 družstva neměla a dosud nemají zrovna na růžích ustláno? Lidé v České republice a v podstatě v celém bývalém východním bloku mají na rozdíl od západní Evropy zkreslený pohled na družstva jako na produkt socialismu. Od roku 1990 jsem byl dvacet let v čele jednoho z významných družstev a často jsem od zástupců vlády a státní správy, kteří družstvo navštívili, slýchal, jak netušili, že mezi družstvy jsou i moderní velké firmy s vynikající úrovní řízení a dokonalou technologií prodeje a výroby i mnohamilionovým exportem. Takových dobrých družstev je v ČR řada. Nepřipadá vám jako poněkud symptomatické např. to, že se nejstarší české výrobní družstvo Kovo Věšín v roce 2008 transformovalo do společnosti s r. o.? Myslím, že šlo o vstup strategického partnera, který preferoval formu společnosti s ručením omezeným. V této souvislosti bych zdůraznil špatnou a zkreslenou informovanost podnikatelů o výhodách družstva jako obchodní společnosti. Když si přečtete obchodní zákoník, zjistíte, že v družstvu si můžete nastavit velkou většinu rozhodujících kritérií vlastními stanovami, vlastnictví lze řešit úplně stejně jako v s.r.o. nebo akciovce a rozhodovací pravomoci rovněž. Družstvo už dávno neznamená vlastnický kolektivismus. Podstatné je také to, že družstva mají své svazy, tedy například Svaz českých a moravských výrobních družstev, který je odborně podporuje v právní a daňové oblasti a ve všech zásadních podnikatelských aktivitách, zajišťuje zpracování projektů vázaných na státní a evropské dotace, organizuje jim účast na veletrzích včetně finanční podpory, hledá pro ně rychlé a výhodné úvěrové financování, zastupuje jejich zájmy v legislativních procesech, ale i v politickém vyjednáváni, prostě poskytuje jim zdarma široký rozsah profesionálních služeb, které by pro ně jinak mnohdy byly nedostupné. Proto nechápu, proč někteří podnikatelé raději zakládají s.r.o. Hlavním důvodem je zřejmě už zmíněná nedostatečná informovanost. Současná legislativa ČR staví družstva prakticky na roveň ostatním podnikatelským subjektům. Považujete to za uspokojivé, nebo by bylo potřeba nějakých změn? Po právní stránce je postavení družstev stejné jako ostatních obchodních společností a je dostatečně upraveno obchodním zákoníkem, který respektuje jejich specifika. Naše asociace je připomínkovým místem v legislativním procesu našeho státu a při přípravě zákona o korporacích (obchodní zákoník) jsme uplatnili řadu změn. Pokud budou naše připomínky v rozhodovacích procesech respektovány, a to budou, tak není třeba dalších zásadních změn. Otázkou je samostatný družstevní zákon v budoucnu, uvidíme. Je tedy dnešní doba a situace pro působení družstev a příp. vznik nových příznivá? Pro dobré a poctivé podnikání tato doba příznivá není. Kdo by zakládal nové firmy v období nejistoty a v podnikatelském prostředí České republiky, které je doslova decimováno tolika chybnými rozhodnutími a nesčetnými finančními a majetkovými excesy? Jen hodně bohatí, hodně odvážní, a hlavně ti, kterým takové prostředí vyhovuje. Dokončení na str. 2

2 2 /únor/ A k t u a l i t y Osobní zkušenost s korupcí mají v ČR dvě třetiny top manažerů Je opravdu nezničitelná? Telegraficky Motosalon 2012 Po dvou letech se opět na brněnském výstavišti uskuteční Mezinárodní veletrh motocyklů, příslušenství a oblečení Motosalon ( ). V roce 2010 se tam setkal s obrovským zájmem téměř 45 tis. návštěvníků. Loni se konal ve výstavním areálu PVA v Praze-Letňanech. Střídání místa by mělo zaručit oslovení co nejširší skupiny motocyklových nadšenců. Pod patronací motocyklové sekce Svazu dovozců automobilů, jehož členy jsou téměř všichni důležití dovozci, se na veletrhu představí motocykloví producenti od Aprilie přes BMW, Harley-Davidson, Hondu, českou Jawu, KTM, Kymco až po Moto Guzzi, Triumph a Yamahu a další vystavovatelé. (m) Asi dvě třetiny manažerů se domnívají, že česká společnost nedokáže fungovat bez korupce. Stejná část má osobní zkušenosti s korupcí. Vyplynulo to z šetření mezi tuzemskými manažery, provedeného koncem roku 2011 Českou manažerskou asociací a Svazem průmyslu a dopravy ČR. Realizátorem byla výzkumná agentura Ipsos. Na otázky průzkumu odpovědělo 204 vrcholových manažerů, majitelů firem a středního managementu z oblasti výroby, služeb a institucí/státní správy. Většina respondentů byli finalisté soutěže Manažer roku. Pohled manažerů na problém korupce v České republice je velmi kritický. Většina z nich (65%) si však nedokáže představit, že by u nás byla vymýcena. Pětina z této skupiny je dokonce přesvědčena, že naše společnost rozhodně nebude fungovat bez korupce. Necelá polovina uvádí, že naše země spíš nedokáže fungovat bez korupce. Nejvíc skeptických hlasů o tom, že se ČR rozhodně nezbaví korupce, zaznívá od manažerů z institucí a státní správy (29 %). Ve službách tento názor zastává necelá pětina respondentů (19 %) a ve výrobních podnicích jen 14 %. Podle výzkumu agentury Ipsos se pouze menší část manažerů (35 %) domnívá, že se česká společnost v té či oné míře dokáže vypořádat s korupcí. Asi čtvrtina soudí, že ČR spíš dokáže fungovat bez korupce. Jen necelá desetina je optimistická a dokáže si představit naši zemi fungující bez korupce. Mít dobrou legislativu a průhledné zákonodárství je důležité, ale samo o sobě to korupci nepotře. K tomu je potřeba i vůle, která dokáže prosadit vymáhatelnost práva, reformu státního zastupitelství a dořeší velké korupční případy v této zemi až po odsouzení viníků, uvedl k výsledkům šetření viceprezident SP ČR Radek Špicar. Pokud jde o osobní zkušenost s korupcí, přiznaly ji dvě třetiny manažerů (67 %). Z toho se víc jak čtvrtina setkala s korupcí víckrát. Polovina respondentů uvedla, že se to stalo Index CPI České republiky v letech Hodnotí míru vnímání korupce ve 183 zemích, a to na základě 17 zdrojů údajů od třinácti nezávislých institucí. Na stupnici 0 10, kde 10 označuje zemi téměř bez korupce a 0 vysokou míru korupce, získala ČR v roce 2011 hodnocení 4,4. To ji společně s Namibií a Saúdskou Arábií řadí na místo na světě a na 25. místo z 30 evropských zemí. Zdroj: TI ČR ojediněle. Víc než čtvrtina manažerů (28 %) se s korupčním jednáním nesetkala a 5 % respondentů odmítlo na tuto otázku odpovědět. Z hlediska předmětu činnosti je korupční prostředí rozšířenější ve službách (až 37 % respondentů uvedlo, že se s korupcí setkali vícekrát), následují instituce a státní správa (26 %). Ve výrobních podnicích se s korupčním jednáním opakovaně střetla víc než pětina manažerů (22 %). Náznaky protikorupčních řešení a rostoucí množství opatření se nesetkají v očích byznysu a občanů s pochopením, dokud politická sféra jednoznačně neukáže ochotu otevřít velké kauzy, uvedl Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace. Podle Tomáše Macků z výzkumné agentury Ipsos korupce také snižuje konkurenceschopnost českých firem i institucí a je brzdou dalšího rozvoje. Zdroj: SP ČR (pod) Vydává: PROFIL Brno, s. r. o. Redakce a administrace: Rosická 1, Brno tel./fax: redakce@podnikatel-info.cz Redakce: Petr Ihm (šéfredaktor) Miloš Vávrů (zástupce šéfredaktora) Obchodní oddělení: Vlasta Piskačová, Tomáš Kovalčík, Markéta Machanová, Peter Burian, Lucie Hrabálková, Jana Poláčková, Denisa Šťastná, Lucie Podsedníková Redakční rada listu Podnikatel: Ing. Petr Dolina, Svaz českých a moravských výrobních družstev Ing. Petr Ihm Zdeněk Kubín (předseda), Hospodářská komora České republiky Ing. Jiří Kyncl, Sdružení automobilového průmyslu PhDr. Milan Mostýn, Svaz průmyslu a dopravy ČR Ing. Robert Toman, Kompass Czech Republic s.r.o. Ing. Pavel Tunkl, Svaz dovozců automobilů Ing. Irena Vlčková, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Typografická koncepce: Vítězslav Švalbach Grafická úprava: Martin Kudláček Tisk: CTP tisk, spol. s r. o. Heršpická 6, Brno Distribuce: 5P agency, s. r. o. U Sýpky 555, Rajhradice Placená prezentace. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p., OZJM Ředitelství v Brně č.j. P/2 1241/98, ze dne ISSN x MK ČR E 7717 Uzávěrka tohoto čísla: Tištěný a distribuovaný náklad ověřuje ABC ČR, člen IF ABC. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Za fiskální úmluvu Odmítnutí poškodí pověst ČR i jejího byznysu Svaz průmyslu a dopravy ČR je zastáncem přijetí Smlouvy o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii. Tato zaměstnavatelská organizace, sdružující 31 členských svazů a celkem 1600 firem, považuje za klíčové, aby Česká republika byla Vadí nám excesy Dokončení ze str. 1 Jak se z hlediska možností rozvoje družstev díváte na politiku současné vlády ČR? Na úrovni Družstevní asociace a Svazu českých a moravských výrobních družstev jsme v kontaktu se všemi ministerstvy, rozhodujícími parlamentními komisemi a zaměstnavatelskými svazy. Jsme také členy většiny z nich včetně Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Svazu průmyslu a dopravy a Hospodářské komory ČR. Všude tam uplatňujeme požadavky podporující rozvoj podnikatelské sféry, zejména družstevního podnikání, a změny vedoucí k zlepšení podnikatelského prostředí, včetně vytváření bariér pro chybná rozhodnutí, kterých není málo. Zpětná odezva na naše připomínky ze strany ministerstev, a zejména politických orgánů, bývá někdy nedostatečná. Pokud s týmem lidí desítky hodin pracujete tak, aby připomínky k legislativě byly skutečně profesionální a vedly k zlepšení stavu, a nekvalifikované gesto několika úředníků nebo poslanců je smete pod stůl, aby prosadili své zájmy, tak je to deprimující a vymstí se to celé společnosti. Chci zdůraznit, že podporujeme reformní iniciativu vlády, ale je zde příliš mnoho chyb, které ji provázejí. O družstevní formě se často hovoří jako o něčem, co je na pomezí ziskového a neziskového (občanského) sektoru. Odpovídá to realitě? aktivní součástí formulování budoucí podoby eurozóny a Evropské unie. Vyčleňovat se z důležitých jednání, jako jsou summity členů eurozóny a signatářů paktu, nepovažuje tuzemský byznys za účelné. SP ČR registruje pozici vlády a jejího předsedy Petra Nečase nechat si čas na rozmyšlenou, ale věří, že se vláda k fiskální unii přidá už proto, že to je v souladu s jednou To není správná definice, ale jen jedna z variant družstevního systému hospodaření. Tato charakteristika hodně odpovídá výrobním družstvům invalidů a sociálním družstvům, která jsou silným partnerem zejména státu při odstraňování sociálních bariér pro občany se sníženou pracovní schopností. Právě nyní je doba, kdy by se mělo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR při svých reformních krocích víc zabývat letitými zkušenostmi výrobních družstev invalidů. Za náš svaz o tom s panem ministrem a jeho náměstky jednáme a věřím, že pokud využijí našich námětů a zkušeností, přinese to v reformě dobré výsledky. z hlavních vládních priorit, kterou je rozpočtová odpovědnost. Postoj svazu se opírá o pozici Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE sdružující čtyřicet národních zaměstnavatelských svazů, která vyzvala evropské lídry k fiskální odpovědnosti a současně k formulování silné strategie ekonomického růstu. SP ČR se obává, že by v případě odmítnutí smlouvy utrpěla pověst ČR a kredit českého byznysu u našich evropských partnerů. DA ČR sdružuje čtyři hlavní družstevní svazy, jejichž činnost je hodně různorodá. Co vás přesto spojuje a jsou i nějaké odstředivé síly, které musíte překonávat? Součinnost těchto svazů má klasické znaky spolupráce v rovině odvětvových rozdílů. Je však velmi dobrá a daří se nám hledat cesty k rozšíření společných zájmů. Čas od času se samozřejmě projeví některá kontroverzní stanoviska, ale předsedové a funkcionáři svazů jsou zkušení lidé, praktici, kteří dali družstevnictví kus života, prošli cestu zdola a nasbírali při ní potřebné zkušenosti, proto se mně s nimi dobře spolupracuje. Škoda, že stejnou cestou neprošli také všichni politici. Družstevní organizační systémy a družstevní model podnikání prostě mají mnoho společných znaků u všech typů družstev, a to nás spojuje. Jak je vaše asociace zapojena do mezinárodních družstevních orgánů a organizací? Zastupuji Družstevní Asociaci ČR v představenstvu Družstva Evropa v Bruselu, které sdružuje družstva celé Evropské unie. Jsem také členem představenstva a výkonného výboru CICOPA, což je celosvětové sdružení výrobních družstev. Družstevnictví je nejsilnější institucí v Evropě se 130 miliony členů a 60 tisíci družstevních podniků a Družstvo Evropa plní v Evropské unii stejnou roli jako DA v České republice. Pro jsou i přední osobnosti K podpisu smlouvy o fiskální unii vyzvaly v petici premiéra Pavla Nečase také tři stovky předních českých kulturních, vědeckých a dalších osobností. Mezi signatáři jsou např. Ivan Havel, Zdeněk Svěrák a Tomáš Halík. Petici nazvanou Nevylučujme se z Evropy! podepsali mj. kardinál Miloslav Vlk, bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová a sociolog Jan Keller. Autoři výzvy tvrdí, že je to jen první krok v tlaku na vládu; následovat by mohla schůzka s premiérem ve snaze přesvědčit ho, aby nepodléhal náladám ve vlastní straně a smlouvu podepsal. Postoj signatářů ocenil ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, zatímco vedoucí kanceláře prezidenta Václava Klause (který je proti smlouvě) Petr Hájek je označil za kolaboranty. (vam) Organizace spojených národů vyhlásila letošní rok Mezinárodním rokem družstev. Jak tento krok hodnotíte? To, že OSN vyhlásila rok 2012 Mezinárodním rokem družstev, nevnímám jako náhodu, ale programový záměr. Družstevní hnutí už mnohokrát v minulosti prokázalo, že umí vytvořit podmínky pro překonání velmi složitých ekonomických i sociálních problémů společnosti. Čekají nás složité roky, a proto OSN i Evropská unie vnímají družstva jako jedno z možných podpůrných východisek. Děkuji za rozhovor. Miloš Vávrů Foto: SČMVD Kresba: Lubomír Vaněk

3 ú n o r / /3 Potravináfiské technologie Střídmě z bohatého stolu Kvalita potravin by se měla odvíjet od prospěšnosti pro organismus, říká analytik Petr Havel Vyšší DPH, dražší ceny potravin. Tvrdý konkurenční boj řetězců a proti tomu drobní podnikatelé na farmářských trzích. České potravinářství se tak ocitá v mnohdy nepřehledné džungli. Co je zdravé a co je pro naše peněženky únosné, ale neuškodí nám to? Je biopotravina lepší, než tzv. obyčejná? A mají v Německu opravdu lepší kolu, než u nás, byť ji pijeme ze stejné plechovky? Na celou řadu podobných otázek jsme hledali odpovědi s předním českým agrárním analytikem Petrem Havlem. Agrární analytik Petr Havel. Co všechno můžeme zahrnout pod pojem kvalita potravin? Kvalita potravin je pojem opravdu velmi široký a široké je také spektrum pohledů, z čeho kvalitu odvozovat. Měřítkem může být téměř cokoli čerstvost, množství použití přidaných látek, garantované a spotřebitelem předpokládané složení výrobků, potenciálně nižší riziko alergií vyplývající z konzumace potravin, nebo samotný druh potraviny podle obsahu základních látek, jako jsou cukry, bílkoviny nebo tuky. Smyslem výroby potravin je jejich následná konzumace jako zboží, které dodává tělu potřebné látky pro jeho vývoj, proto se domnívám, že základním měřítkem kvality potravin by měla být jejich nutriční hodnota tedy míra prospěšnosti pro zdraví organismu. Dá se říct, v jaké fázi výroby se odehrává proces, který nejvíc ovlivňuje kvalitu produktu? Jednoznačně to říci nelze, neboť kvalita je dána jak způsobem zemědělského hospodaření, tak technologií zpracování zemědělské suroviny či podmínkami transportu potraviny do maloobchodu i prodeje. Do toho všeho je ale třeba také zahrnout podmínky zacházení s už nakoupenou potravinou v domácnosti spotřebitele. V řadě případů lze přitom konstatovat, že kvůli nedostatečné osvětě vzniká řada rizik právě tam (ilustrativní v této souvislosti byla kauza čerstvého mléka z mlékomatů, s nimiž spotřebitelé v mnoha prokazatelných případech nakládali tak, že si způsobili zdravotní problémy sami). Hlavním rizikem v domácnosti spotřebitelů je nevhodná teplota a doba skladování i tzv. druhotná kontaminace při přípravě pokrmů. Po lednovém zvýšení DPH nutí velké řetězce své dodavatele k zlevňování, a tím nepřímo ik snižování kvality. Kde má tento boj hranici a je spotřebitel schopen určit ji tím, že si prostě nebude tzv. potravinové šunty kupovat? Ačkoli si to mnozí lidé nechtějí přiznat a vinu za klesající kvalitu potravin hledají u jejich výrobců a prodejců, má stanovení hranice únosnosti kvality potravin nabízených na trhu ve svých rukou zejména spotřebitel. O to důležitější je jeho věrohodná osvěta, nutná k tomu, aby lidé věděli, co je opravdu kvalitní, a co ne, a jaká rizika (především zdravotní) jim hrozí v případě dlouhodobé konzumace méně kvalitních potravin. Spotřebiteli se bohužel předkládá řada zavádějících a spíš marketingových informací, v nichž se nemůže správně orientovat. Například teze o nadstandardní kvalitě biopotravin, nadhodnocená rizika konzumace masa, takzvaně zaručené, ale nedoložitelné účinky potravin na zdraví prostřednictvím reklamních sdělení a podobně. Pro zdravého člověka přitom obecně platí, že by měl konzumovat vyváženou stravu, tedy nevynechávat žádnou ze základních skupin potravinářských výrobků, žádnou z nich ale nekonzumovat nadměrně a přizpůsobit příjem potravy pohybovým aktivitám. Tedy v praxi naplňovat základní potravinářskou zásadu Jíst střídmě z bohatého stolu. Na jedné straně levné potraviny v diskontech, na druhé rostoucí popularita farmářských trhů s domácí produkcí, a tím pádem i vyšší cenou. Bude to znamenat větší diferenciaci jak spotřebitelů, tak výrobců? K diferenciaci spotřebitelů, výrobců potravin, ale i jejich prodejců v budoucnosti nepochybně dojde. Nejen z hlediska konzumace potravin žijeme v ČR stále ještě v dost unifikovaném prostředí, což vychází z někdejší ideologie všem a ve všem stejně. Samozřejmě ne všichni spotřebitelé si budou moci dovolit dražší potraviny, které by měly být, alespoň teoreticky, také nejkvalitnější (což ale ne vždy platí), a na trhu tedy musí být dostatek potravin v různých cenových kategoriích. To je sice už dnes, ale v řadě případů se dosahuje nižších cen různými formami klamání spotřebitele, navíc je naše prostředí zatíženo velmi tvrdým cenovým soubojem maloobchodních sítí, protože jich je v podmínkách ČR příliš. I konkurence mezi potravinářskými podniky je tvrdá. A protože spotřebitel nakupuje především podle ceny, máme na našem trhu příliš mnoho velmi nekvalitních, ale relativně levných potravin. To není dlouhodobě únosné, ani pro spotřebitele. Jak na takový trend budou reagovat výrobci? Aspoň někteří se musejí specializovat, i s rizikem, že ztratí část celkového trhu, ale ve svém specializovaném segmentu budou určitými lídry. U nás v zásadě stále nejsou výrobci ani prodejci specializovaní například na stravu seniorů, teenagerů, alergiků, příznivců bio a podobně, protože v každém takovém případě nejde o potenciál tvořený všemi spotřebiteli v ČR. Na druhé straně, když budou všichni dělat totéž a prodávat zhruba za stejné ceny, budou mít také všichni problémy s udržením kvality a to se dnes děje. A navíc nelze rozlišit, v čem ta kvalita spočívá, mimo jiné i proto, že každá ze zmiňovaných sociálních nebo věkových skupin spotřebitelů má trochu jiné nutriční potřeby. Kde je v tomto velkém konkurenčním prostředí hranice udržitelnosti výroby? To je kontinuální, nekonečný proces. Základem udržitelnosti výroby je vždy odbyt, tedy dostatečná poptávka po příslušných produktech. Dokud bude spotřebitel preferovat především cenu, budou zboží, které tomu nákladově odpovídá, výrobci vyrábět a prodejci prodávat. Až se začne spotřebitel chovat jinak, všichni tomu velmi rádi přizpůsobí své nabídky. Teď jde o to, co bude ten spotřebitel požadovat. Bude to znamenat posílení či utlumení takových výrobků jako Klasa nebo regionální potravina? Vzhledem k postupující unifikaci nejen evropské, ale i světové potravinářské produkce v rámci globalizace začínají sílit opačné, protichůdné tendence zdůrazňující naopak identitu, jedinečnost a regionálnost potravin. Domnívám se proto, že potraviny typu regionální speciality mají větší perspektivu než unifikované amarouny. Pokud se týká značky Klasa, tam se domnívám, že právě pro určitou její univerzálnost začíná být její potenciál vyčerpán. Jak s kvalitou potravin souvisí jejich bezpečnost, v čem jsou tyto pojmy rozdílné, a co mají naopak společného? Zatímco bezpečnost znamená, že výrobce potravin splnil legislativou dané podmínky včetně limitů různých rizikových látek a konzumace takové potraviny není zdraví škodlivá, kvalitní potravina zmiňované parametry samozřejmě splňuje také, navíc je ale její konzumace pro organismus prospěšná. Aspoň by měla být, pokud přistoupíme na nutriční hodnotu jako na měřítko kvality. Většinou je kvalitní potravina také dražší, zejména proto, že potřebnou nutriční hodnotu lze dosáhnout použitím dražších surovin i lepších technologií. Od roku 2014 má v zemích EU platit nové značení potravin. Co tím získá spotřebitel a pomůže to rozlišit dobré a špatné, resp. poctivé a nepoctivé výrobce potravin? Myslím, že tím spotřebitel nezíská vůbec nic, naopak dojde k dalšímu znepřehlednění už tak mnoha údajů, které se musejí na obalech potravin uvádět. I v označování potravin platí, že méně je někdy více, nehledě na to, že mezi současnými i budoucími údaji chybí povinné označování zemí původu. Přitom by ho mnozí spotřebitelé přivítali. Mohli by tak skutečně preferovat domácí produkci, ale rovněž, což s tím souvisí, by zde existoval nástroj pro žádoucí rozvoj lokálních (regionálních) trhů. V poslední době se hovoří o tom, že některé potraviny téže značky jsou na západě kvalitnější, než stejně zabalené zboží v českých obchodech. Je to podle vás pravda, a pokud ano, proč tento rozdíl v Česku trpíme? Humbuk kolem rozdílné kvality stejných značek na západě a východě, nebo v ČR, byl mediálně prezentován velmi jednostranně a zavádějícím způsobem. Například Coca-Cola pro východ byla díky použití příslušného sladidla označena jako méně kvalitní, ačkoli právě sladidlo použité na východě je z nutričního hlediska kvalitnější a stejné se mimochodem používá ivusa. Media také opomněla informovat, že jiné složení mělo své cenové vyjádření, tedy že použití levnějších surovin vedlo k nižší ceně, a tedy k větší dostupnosti pro spotřebitele v chudších zemích. Třetí skutečností je to, že zcela identického složení potravin, pokud se má používat místní surovina (což je pro místní trhy žádoucí), není možné v praxi dosáhnout. K rozdílům ve složení vede například i použitá voda, která je kromě sušených potravin přítomna v každém potravinářském výrobku. Potraviny s rozdílným složením stejné značky pro různé regiony by bylo samozřejmě možné nějak odlišovat. Jenže pak budeme řešit problém, kdy už je složení natolik odlišné, že se to musí označit. I tohle je tedy v rukou spotřebitele. Složení potravin je povinně uváděno na obalu, a když se nám nebude zdát, nemusíme zboží kupovat. Jan Hrabálek

4 4 /ú n o r / H o s p o d á fi s k á p o l i t i k a Oživení exportu MSP Malé a střední podniky se však při tom spoléhají nejvíc samy na sebe V roce 2011 zaznamenal objem exportu malých a středních firem působících v ČR citelné oživení. U 45 % dotázaných se meziročně zvýšil a pouze 18 % uvedlo pokles. Zjistil to nedávný průzkum Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Šetření navázalo na podobné, které bylo realizováno v září Tentokrát se exportéři z řad MSP vyjadřovali k vývoji exportu a jeho trendům, k hodnocení státní podpory exportu a jejímu využívání, dále k návrhu na zvýhodnění českých exportérů odebírajících své subdodávky od českých výrobců a v neposlední řadě k transformaci státních služeb na podporu exportu. Jedni ano, druzí ne Svaz průmyslu a dopravy považuje Exportní strategii ČR , kterou nedávno prezentovali předseda vlády Petr Nečas a ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba za dokument, který by mohl přispět k podpoře vývozu našich firem na trhy mimo EU. Ve složitých situacích si firmy musejí poradit samy. Vláda a státní instituce však mohou pomoci podnikatelům nastavením efektivní proexportní politiky zastřešené kvalitní strategií, řekl prezident SP ČR Jaroslav Hanák. Na přípravě dokumentu, který je součástí Strategie konkurenceschopnosti ČR, se podílely zaměstnavatelské a podnikatelské organizace. Meziroční vývoj exportu dotazovaných MSP v roce % 18 % Mimo evropský kontinent Do zemí mimo evropský kontinent exportuje 30 % dotázaných firem, přičemž tento výsledek může být ovlivněn složením výběrového vzorku. Jde totiž o firmy, které převážně exportují déle než 5 let. Mají tedy s vývozem dlouholeté zkušenosti a působí i na vzdálenějších trzích. Skutečnost, že z víc než 500 dotázaných malých a středních exportních firem uvedla třetina z nich, že působí i mimo evropský kontinent, svědčí o jejich vyspělosti i vědomí, že cesta k úspěchu vede přes trvalé rozšiřování teritorií a posilování nezávislosti, komentoval výsledky Karel Havlíček, předseda AMSP. Podle průzkumu však pouze 13 % firem plánuje v blízké době vstoupit na zahraniční trh mimo evropský kontinent a 55 % o tom neuvažuje. Účinnost podpory exportu Nejvíc firem by se v otázce podpory exportu obrátilo na CzechTrade (31 %), druhou nejvyhledávanější institucí by bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Na základě otevřených odpovědí se ukazuje, že firmy nejsou moc ochotny využívat externí spolupráci v podpoře exportu; hodně se spoléhají na vlastní obchodní strategie a přímou komunikaci se zákazníky. Víc než polovina dotázaných exportérů (58 %) Exportní strategie počítá s podporou diverzifikace exportu ČR a její součástí je akcent na 12 prioritních zemí (Brazílie, Čína, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Rusko, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA, a Vietnam) a na 28 tzv. zájmových zemí. Mělo by dojít k zvýšení pojistných fondů EGAP o 1 mld. Kč, o 660 mld. Kč má vzrůst podpora činnosti ČEB a mají být přijata další opatření. MPO plánuje rozšířit síť obchodních misí na sedmdesát. Nyní má vládní agentura na podporu exportu CzechTrade 37 zahraničních kanceláří. Jednotná síť zastoupení by však měla zahrnovat i kanceláře agentury CzechInvest. Valná část obchodních misí (celkem 28) by působila v prioritních zemích a jejich počet by se zvýšil o dvanáct. Exportéři však poukazují na přetrvávající neshody mezi MPO a MZV. 45 % Zvýšil se Snížil se Zůstal stejný vnímá podporu exportu v rámci států EU jako nevýznamnou součást svého podnikání. Úroveň OEÚ českých ambasád V rámci podpory exportu má zkušenosti se službami obchodně ekonomických úseků českých ambasád jen 10 % malých a středních exportérů. Z nich 44 % uvedlo, že kvalita této pomoci se nemění, 24 % ji považuje za rostoucí. Naši politici by se podle nich také měli víc zaměřit na otevírání dveří českému byznysu v zahraničí, jak je to běžné např. v Německu nebo ve Francií. Proti Exportní strategii ostře vystoupila Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Analýza současného stavu a strategické vize jsou v dokumentu podle ní správné, ale scénář jejich naplňování je šitý horkou jehlou a nekoresponduje s tím, co bylo představeno na podzim Teritoriální diverzifikace má několik sporných destinací. Země s prioritním zařazením jsou až na Irák a Srbsko v zásadě správně, výběr tzv. zájmových zemí je ale už střelbou na běžící, malé a často nezajímavé terče, podotkl předseda AMSP Karel Havlíček. Jeho asociace je také proti snaze přenést aktivity z CzechTrade přímo na ministerstvo, což by mohlo vyústit v selhání exportní podpory MSP, protože žádný odbor ministerstva nemůže nahradit instituci, která působí mnoho let a je jednou z mála, k nimž mají MSP důvěru. (am) Hodnocení CzechTrade Víc známé a zároveň i využívané jsou mezi exportéry agentury CzechTrade a jejích zahraničních kanceláří, které vyzkoušelo 28 % dotázaných firem. Většina uvedla, že nemohou posoudit úroveň změny kvality služeb, protože s agenturou nespolupracují kontinuálně. Z vyjádření ostatních vyplývá, že kvalita služeb CzechTrade zůstává na stejné úrovni (37 %), či se zlepšila (13 %). Pro malé a středně velké firmy s omezenými prostředky je někdy těžší překonávat překážky, ale také využívat příležitostí, které přináší hospodářská krize. Z výzkumu pro AMSP mj. vyplývá, že víc než polovina firem neuvažuje o expanzi mimo Evropu. I proto se CzechTrade rozhodl právě tomuto segmentu nabídnout službu ExportPlus na míru šitý balíček poradenských a servisních služeb, říká generální ředitel CzechTrade Ivan Jukl. Kdy má pomoci stát Podle vyjádření exportérů by měl stát podporovat exportéry především v první přípravné fázi, kdy se firmy rozhodují o expanzi na zahraniční trh a potřebují co nejvíc dostupných informací (uvádí 49 % dotázaných). O podporu napříč všemi fázemi exportu projevilo zájem 59 % firem. Nejdůležitější službou je pro exportéry poskytování obchodních informací, dále poskytování informací o trhu a na třetím místě podpora marketingu a propagace. Firmy také nejvíc preferují zachování současného stavu státních služeb na podporu exportu (uvedlo 34 % respondentů), slučování těchto služeb by uvítalo 20 % respondentů. Při komunikaci s úřady v zahraničí je pro české exportéry nejdůležitější: Právní poradna Jednatel už může být i ředitelem 1. znalost lokálního trhu a jeho fungování, 2. aktivní přístup úředníka k problematice a doporučení řešení, 3. rychlost komunikace s firmou. Využití služeb ČEB a EGAP Pouze 2 % dotázaných firem využily někdy služeb České exportní banky. Podle náměstka generálního ředitele ČEB Petra Križana výsledky průzkumu jasně ukazují, že nová strategie ČEB na podporu exportérů bez ohledu na jejich velikost je nastavena správně. Malé a střední podniky tak budou prý lépe informovány o nabídce financování ze strany ČEB a bude jim poskytnuta větší asistence při vývozních záměrech. Služeb Exportní garanční a pojišťovací společnosti využilo 15 % dotázaných malých a středních firem, což odpovídá zaměření pojistných produktů EGAP (riziková teritoria, velké projekty). Export MSP jde prakticky mimo hlavní činnosti exportu, které EGAP pojišťuje. I přesto, jak se vyjádřil náměstek generálního ředitele EGAP Miroslav Somol, chce společnost maximálně vycházet vstříc malým a středním podnikům a v současné době poskytuje u dvou svých produktů, které jsou MSP nejčastěji využívány, zvýhodněný zrychlený režim pojišťování. Naprostá většina exportérů (78 %) zastává názor, že by ČEB a EGAP měly zvýhodňovat české exportéry, kteří odebírají své subdodávky od českých výrobců. Zdroj: AMSP ČR (vam) Od ledna letošního roku platí nová úprava obchodního zákoníku, která vnáší zásadní obrat do možnosti zaměstnávání statutárního orgánu. Do letošního roku platilo, že člen statutárního orgánu (jednatel) společnosti nemohl působit v téže společnosti jako zaměstnanec na pozici, která zahrnuje obchodní vedení společnosti. Pokud měl tedy jednatel uzavřenu pracovní smlouvu na výkon funkce obchodního ředitele ve stejné firmě, byla taková pracovní smlouva neplatná. Nyní naopak od nového roku platí, že statutární orgán může vykonávat v pozici zaměstnance i činnost zahrnující obchodní vedení. Jednatel už tedy může být zaměstnán např. jako manažer. Pokud tímto způsobem jednatel současně pracuje jako zaměstnanec (jako obchodní ředitel či manažer v pracovněprávním vztahu), odpovídá stále jako jednatel, tedy neomezeně, nikoliv pouze do výše 4,5násobku průměrného výdělku, jako je tomu při škodě způsobené z nedbalosti u zaměstnance. Iva Frömlová, advokát Pozor na změny v sazbách daně z přidané hodnoty Jak lze také přijít o peníze Problém pro podnikatele, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty, může znamenat změna snížené sazby této daně z deseti na čtrnáct procent, k níž došlo od začátku letošního roku. Dodavatelé, kteří ve smlouvách uvedli konečnou cenu bez rozlišení toho, jaká její část představuje cenu za plnění, a jaká je DPH, o čtyřprocentní rozdíl přijdou. Každá smlouva musí totiž mít určité náležitosti, mezi něž patří i uvedení ceny za poskytnuté plnění. Obchodní zákoník v podstatě vyžaduje, aby cena plnění byla ve smlouvě uvedena, či aby byl uveden aspoň způsob určení ceny. Pokud to není dodrženo, obě strany riskují, že smlouva bude shledána neplatnou. Výjimkou jsou případy, kdy je ze smlouvy jasné, že strany mají zájem uzavřít ji i bez určení ceny. Tehdy je odběratel povinen uhradit cenu obvyklou, upozorňuje Jan Vych z advokátní kanceláře Vych&Partners. Určení ceny za plnění s odkazem na cenu obvyklou není příliš časté. Zato se mnohdy lze setkat s tím, že není přesně uvedeno, zda je cena ve smlouvě včetně DPH, nebo bez ní. Z běžných rozhodnutí soudů přitom vyplývá, že není-li ve smlouvě uvedeno, zda požadovaná cena za dodávku je včetně této daně, či bez ní, platí, že jde o cenu konečnou, tedy obsahující v sobě i DPH v souladu s platnou legislativou. V takovém případě pak dodavatel není oprávněn požadovat jakékoli zvýšení ceny. Je-li tedy dodavatel plátcem DPH, což je v obchodních vztazích obvyklé, měla by cena uvedená ve smlouvě zahrnovat i tuto daň, dodává Jan Vych. Sazby DPH podléhají poměrně často změnám, proto je nutné počítat s tím, že sazba daně, která se udává při navázání obchodní spolupráce, už nemusí být platná v jejím průběhu, z čehož mohou vznikat další problémy. Je tudíž vhodné ve smlouvě uvádět především cenu bez DPH, tedy takovou, která zůstane dodavateli poté, co odvede za své plnění daň. A dále že k ceně bude připočtena DPH ve výši, jakou předepisuje aktuálně platná legislativa. Podobný postup je velmi vhodný zejména u déle trvajících smluv na opakující se plnění či u smluv, které předpokládají vznik povinnosti vyúčtovat daň z přidané hodnoty až delší dobu po jejich uzavření. Typickým příkladem jsou smlouvy o výstavbě. Jedině tak lze dodavatele zboží či služeb ochránit před negativními důsledky růstu sazeb DPH pro výši plnění, vyplývajícího ze smlouvy. Obecně lze doporučit, aby dodavatelé věnovali úpravě cenových podmínek, za kterých budou své plnění dodávat, patřičnou pozornost. Platí totiž, že v zásadě jakákoli možnost zvýšení ceny plnění za dodávky musí vyplývat ze smluvních ujednání. Zdroj: (vm) Nepřehlédněte:

5 ú n o r / /5 P r Û m y s l a d o p r a v a SP ČR považuje změnu zákona o ochraně ovzduší za mezní kompromis Odpůrci za nehoráznost Poslanecká sněmovna PČR v únoru t. r. schválila změny v zákoně o ochraně ovzduší, v důsledku nichž budou hutím, uhelným elektrárnám a dalším podnikům odpuštěny poplatky za vypouštění škodlivin do ovzduší. Podle odpůrců to bude daňové poplatníky stát pět set milionů korun ročně. Svaz průmyslu a dopravy ČR však považuje přijatý pozměňovací návrh k úpravě zákona o ochraně ovzduší za mezní kompromis. Nejde o výhru pro náš průmysl. Byl přijat mezní kompromis, za který se nedá jít, uvedl Jan Rafaj, viceprezident SP ČR. Podle zaměstnavatelů návrh nepřináší podnikům úspory, ale naopak dojde k zvýšení jejich finančního zatížení v příštích letech, i když podle původního návrhu kabinetu měly být poplatky mnohem vyšší. Průmysl totiž bude muset od roku 2013 povinně nakupovat emisní povolenky v aukcích s předpokladem, že od roku 2016 vzroste nejen jejich objem, ale i cena. Odhadovaný příjem ve výši až devadesáti miliard korun v období 2013 až 2020 půjde do státního rozpočtu ČR. Vybírání poplatků za znečišťování ovzduší jde podle SP ČR nad rámec evropské legislativy a drtivá většina zemí Evropské unie podobné opatření nemá. Snižuje konkurenceschopnost firem a je v rozporu s vládní strategií. Přitom nejsou do vybírání poplatků zahrnuty lokální zdroje, a ani doprava, což podniky považují za diskriminující. Nemůžeme po podnicích chtít, aby odváděly poplatky, a současně je penalizovat za snahu o snižování emisí, upozornil Jan Rafaj a připomenul i to, že investoři posuzují setrvání, respektive umístění nových investic na území ČR i s ohledem na přísné environmentální předpisy a zákony. Hrozila by tak ztráta průmyslových kapacit a pracovních míst v regionech. Průmysl v uplynulých letech investoval nemalé částky do moderních technologií a bude v tom pokračovat. Kombinaci novely zákona o ovzduší, diskutovanou uhlíkovou daň a integrovaná povolení podle SP ČR dostatečně nutí podniky k investicím do moderních technologií, které ve svém důsledku snižují znečištění životního prostředí. Přijatá změna zákona má i velké odpůrce. Programový ředitel Hnutí DUHA Vojtěch Kotecký ji označil za nehoráznost. Z výsledku hlasování viní kritici mj. laxní přístup ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, který původně navrhoval dosavadní poplatky aspoň částečně zvýšit. I tak by prý šlo o poplatky spíše symbolické, protože znečištění ovzduší stojí ČR ročně podle odhadů Evropské agentury pro životní prostředí 150 mld. Kč. Za naprosto nepřijatelné a neodpovědné je hlasování poslanecké sněmovny o zákonu o ochraně ovzduší označeno ve stanovisku Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR. Úprava podle ní zbavila průmyslové znečišťovatele závazků k znečišťování ovzduší, a otevřela tak cestu k prohlubování obnovených nepříznivých trendů bez možnosti alespoň takto regulovat nepříznivý vliv průmyslu na zdraví obyvatelstva (víc na str. 10 tohoto vydání). (vam) Foto: archiv Senát prý odstranil excesy Rekordní obrátky Svaz průmyslu a dopravy ČR podporuje senátní úpravu zákona o podporovaných zdrojích energie aozměně některých zákonů, s kterou horní komora parlamentu poslala příslušný legislativní návrh zpět do poslanecké sněmovny. Senátní komplexní návrh odstraňuje nejkřiklavější nedostatky, které v souhrnu představují potenciální ekonomickou hrozbu a možnost opakování situace s podporou fotovoltaiky. Proto SP ČR apeluje na poslance, aby senátní úpravu zákona přijali. Senátní návrh snižuje neodůvodněně vysokou podporou biometanu z původních 4000 Kč/MWh (což by mohlo zvýšit náklady pro daňové poplatníky podobně jako u fotovoltaického boomu v objemu 12 až 17 mld. Kč ročně) na 1700 Kč/MWh. Rovněž řeší věcné i technické nedostatky v oblasti povinného výkupu tepla z obnovitelných zdrojů. Nejsme s návrhem spokojeni, ale jde o kompromis, který alespoň částečně upravuje jinak naprosto nesmyslnou podobu zákona, jak ji původně přijala poslanecká sněmovna, uvedl Jan Rafaj, viceprezident SP ČR pro energetiku, životní prostředí a evropskou regulaci. Současný systém státní podpory obnovitelných zdrojů Svaz dlouhodobě kritizuje. Jak totiž ukazují dosavadní výsledky, v podílu nákladů obnovitelných zdrojů energie k hrubému domácímu produktu na (právnickou a fyzickou) osobu zaujímá ČR zdaleka první místo v Evropské unii. Jen přímé náklady obnovitelných zdrojů přesáhnou letos v celkových číslech 22 mld. Kč. Tento neblahý stav paradoxně přiznává i důvodová zpráva k návrhu zákona, podle níž systém zatěžuje celkovou cenu za elektřinu, a tím snižuje konkurenceschopnost průmyslu v České republice a koupěschopnost obyvatelstva. Podle SP ČR se v současné makroekonomické situaci dosavadní přístup státu k obnovitelným zdrojům energie dostal na mez únosnosti. Jejich podpora by proto měla konečně začít naplňovat hlavní cíl: prostřednictvím smysluplné, koncepční a víceúčelové pomoci posilovat energetickou efektivitu a soběstačnost, dostatek a stabilitu energetických zdrojů i přenosové soustavy ku prospěchu daňových poplatníků občanů i firem. (sp) Vloni se každý den v průměru vyvezlo z ČR zboží a služby za víc než osm miliard korun. V roce 2010 to bylo přes 7,1 mld. Kč. Rok 2011 se tak stal s celkovým objemem našeho vývozu mil. Kč historicky nejúspěšnějším. V roce 2011 ve srovnání s předchozím rokem vzrostl vývoz o 13,2 % a dovoz o 10,9 %. Roční bilance dosáhla přitom aktiva 191,4 mld. Kč, což je o 70,2 mld. Kč víc než v roce K úspěchu českého exportu přispěl i prosinec, kdy se meziročně v běžných cenách zvýšil vývoz o 10,1 % a dovoz o 5,1 %. Obchodní bilance skončila aktivem 10,5 mld. Kč, meziročně o 10,4 mld. Kč vyšším. Po listopadovém poklesu jsme se tak vrátili na říjnovou, dosud největší, hodnotu v historii ČR. Stejně tak saldo za celý minulý rok se vyšplhalo na nejvyšší metu, uvedl Bohuslav Čížek, analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR. V prosinci pokračoval čtvrtý měsíc po sobě rychlejší růst vývozu než dovozu. Zahraniční poptávka zůstává tahounem a nůžky mezi růstem zahraničních zakázek a poklesem domácích zakázek se v prosinci ještě víc otevřely. Na druhé straně jsou vývoz a dovoz provázány v rámci relativně značné závislosti českého exportu na importu. Pozitivní obchodní bilanci stále dominuje výroba strojů a dopravních prostředků. Dalším příznivým faktorem byl vývoj u průmyslového spotřebního zboží a polotovarů a materiálů. Výrazně negativně působil na průmyslové podniky růst cen paliv. (pod) LEO Express má první vlak Není to žádná sláva Český železniční dopravce LEO Express převzal první zbrusu nový vlak FLIRT od švýcarského výrobce Stadler Rail AG. Tato nízkopodlažní elektrická souprava nejmodernější konstrukce absolvuje na jaře t. r. nezbytné zkoušky a bude testována i na zkušebním okruhu u Velimi. LEO Express postupně nakoupí celkem pět jednotek, které začnou ještě letos přepravovat cestující mezi Prahou a Ostravou a nabídnou jim dosud nebývalé pohodlí a velmi kvalitní služby. Celková hodnota kontraktu na dodání pěti souprav pro LEO Express od firmy Stadler je 1,5 mld. Kč. Jde o plně klimatizované soupravy nejmodernější hliníkové konstrukce. Vlak složený z 5 vagonů má délku 90 metrů, pohotovostní hmotnost necelých 150 tun, kapacitu 237 sedících pasažérů, 5 míst pro kočárky a 2 místa pro invalidní vozíky. Jeho provozní rychlost je 160 km/hod. a maximální 190 km/hod. Díky koncových spřáhlům lze spojit víc jednotek do jednoho funkčního celku. Cestujícím nabídne velký komfort, jako jsou pohodlné polohovatelné sedačky, dostatek místa pro nohy i velká zavazadla, opěrky nohou, velmi nízká hlučnost nebo bezbariérový přístup do celého vlaku. Ale i dosud u nás nebývalé technické vymoženosti všudypřítomné elektrické zásuvky nebo rychlý internet pro všechny ad. Dodavatelem vlaků je švýcarská firma Stadler. Vlaky LEO Express nabídnou cestování pro všechny. Rodiny s dětmi se s nimi mohou pohodlně svézt na dovolenou. Nejen studenti využijí přístup k internímu audio-video systému plnému informací a zábavy. Zaměstnanci a byznysmeni se rychle a komfortně přesunou na služební jednání, a přitom mohou po celou dobu naplno a v klidu pracovat. A kdo potřebuje ještě víc soukromí a zvláštní služby, využije luxusní třídu Premium, která v České republice dosud nebyla. Cestující se v ní mohou díky moderním sklopným sedačkám během jízdy i prospat. Celá flotila by mohla plný provoz na trase Praha Ostrava zahájit nejpozději v prosinci LEO Express na ní bude realizovat osobní rychlíkovou železniční dopravu na vlastní podnikatelské riziko a bez dotací. Zdroj: LEO Express (am) Poslední čtvrtletí 2011 avizovalo zpomalení růstu Hrubý domácí produkt České republiky se ve 4. čtvrtletí loňského roku meziročně zvýšil o 0,5 %. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však poklesl o 0,3 %. Za celý rok 2011 vzrostl český HDP o 1,7 % a v jeho průběhu postupně ztrácel na tempu. Uvedl to ve své zprávě z poloviny února t. r. Český statický úřad. Zpomalení růstu naší ekonomiky potvrzují i šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR, které čtvrtletně provádí spolu s Českou národní bankou. Oslabení je patrné i u průmyslové výroby, která táhne růst hospodářství a například v prosinci loňského roku meziročně vzrostla jen o 2,0 % proti listopadu s jednoprocentním růstem. Pro letošní rok nepředpokládáme žádnou katastrofu, naše odhady růstu HDP se pohybují mezi 0,1 a 0,6 procenta, uvedl Boris Dlouhý, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR. Pokud jde o poptávku, byl vývoj v posledním čtvrtletí 2011 podobný jako v předchozích. Zahraniční poptávka byla tahounem hospodářství, zatímco domácí ochabovala. Předpokladem oživení růstu HDP je proto její stimulace a zvýšení. To se však s ohledem na slabší vládní investice a úsporná opatření letos nedá očekávat. Patrný je pokles investičních aktivit podniků. Jak se uvádí ve zprávě ČSÚ, vývoj charakterizuje výrazný, postupně se prohlubující propad investiční aktivity podnikatelských subjektů i vládních institucí. Částečný pokles zaznamenaly výdaje sektoru vládních institucí, spotřeba domácností zůstala po dílčím zotavení ve 4. čtvrtletí 2011 přibližně na úrovni předchozího roku. Podniky jsou v investicích opatrné a vyčkávají. (mm) Zajímavé adresy:

6 6 /ú n o r / S t a v i t e l s t v í Jak si stojí stavebnictví v České republice na počátku letošního roku? Lépe, než se čekalo, ale Český statistický úřad zveřejnil předběžné výsledky stavebnictví za rok Neočekávaně příznivé počasí v závěru roku vylepšilo průběžně narůstající meziroční propady. V pozemním stavitelství nedošlo kupodivu témě k žádnému meziročnímu rozdílu, zato u inženýrských staveb, které byly vždy tahounem dobrého ročního výsledku, je meziroční pokles 8,7 %. Výsledkem roku 2011 je propad proti roku 2010 jenom o 3,1 %. Je to příznivější číslo, než se očekávalo, rozdíl proti poslednímu konjunkturnímu roku 2008 činí 10,8 %. I tohle vcelku příjemné překvapení má však svá ale. Z trhu zmizelo velké množství firem, především malé a střední, ekonomika řady podniků je nestabilní, mnohé jsou na pokraji krachu, vzrostl počet insolventních firem, počet nezaměstnaných v ČR rozšířilo i značné množství pracovníků ze stavebnictví. Nejpodstatnější část investic ve veřejné zakázce činí dopravní infrastruktura. Pro rok 2011 obdržel Státní fond dopravní infrastruktury do rozpočtu částku o 35 mld. Kč nižší než v roce 2010, přesto nebude v plné výši dočerpána. Důvodem jsou chyby, které byly v předložených projektech, některá problémová výběrová řízení (např. vodní doprava), investorská příprava staveb, rozsah víceprací, jejichž předvídatelnost při zadávání liniových staveb je problematická, ale také nedostatečné vedení dokumentace stavby, např. stavebních deníků a výměrových listů. Nejvýznamnější složkou pozemního stavitelství je bytová výstavba. Očekávané zrušení snížené sazby DPH zřejmě ovlivnilo počet zahajovaných bytů; byl meziročně jen o málo nižší. Zato zahájená výstavba bytů byla nižší o téměř 22 %, bylo to bytů. Jen pro představu o zaostávání bytové výstavby potřeba pouhé prosté reprodukce činí bytů ročně. O co přichází veřejný rozpočet Každý pokles stavební produkce se leden únor březen duben květen červen Měsíc 108,3 105,6 104,6 94,0 95,1 93,7 Od počátku roku 108,3 106,9 105,9 102,5 100,3 98,7 K roku ,2 74,6 75,7 78,9 81,0 82,0 červenec srpen září říjen listopad prosinec Měsíc 88,9 92,3 93,3 92,0 97,7 114,6 Od počátku roku 97,3 96,4 95,9 94,8 95,2 96,5 K roku ,9 83,9 84,5 85,6 87,7 89,2 prosinec leden prosinec prosinec leden prosinec Pozemní stavitelství 113,8 99,7 Byty zahájené 87,8 97,9 Inženýrské stavitelství 117,2 91,3 Byty dokončené 94,1 78,6 Předběžné výsledky českého stavebnictví v roce 2011 (v indexech). projeví v poklesu HDP, ve zvýšené nezaměstnanosti, ale také v příjmech a výdajích státního rozpočtu. Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR (SPS) předložil Národní ekonomické radě vlády v polovině roku 2010 analýzu přínosu a úspor státního rozpočtu z 1 milionu stavební produkce. Z ní vyplynulo, že každý investovaný milion Kč generuje stabilizaci 3 pracovníků v ekonomice. Příjem státního rozpočtu a omezení výdajů na podpory v nezaměstnanosti činí 350 tisíc korun (daně právnických a fyzických osob, DPH, daň ze mzdy, spotřební daň, sociální a zdravotní pojištění). To vše pouze ve stavebnictví, výpočet nezahrnuje multiplikační efekty pro ostatní obory. V nedávné době jsme získali od Hlavního svazu německého stavebního průmyslu Studii Rýnsko-Westfálského institutu pro výzkum hospodářství s názvem Multiplikační faktory ve stavebnictví v SRN. Dochází v ní překvapivě k podobným závěrům přínosu investic, jaké jsou v naší analýze. Konstatuje, že investice ve výši 1 mld. EUR přispívá v rámci celkového hospodářství k růstu výroby mezi 2,359 a 2,592 mld. EUR. Vliv na zvýšení zaměstnanosti se pohybuje mezi a osobami a příjem státu dosahuje výše 408 mld. EUR. Vstup do roku 2012 Zásoba dosud neprovedených stavebních prací je na konci roku 2011 o 12 % nižší než na konci předchozího. Rovněž objem nově uzavřených zakázek v průběhu roku 2011 je proti roku 2010 nižší, a sice o 17 %. Dopravní infrastruktura si v letošním roce v přidělených finančních prostředcích moc nepolepší. Dobrá zpráva pro uživatele komunikací je, že prostředky vyčleněné na údržbu a opravy budou poněkud vyšší, přesto ale vzhledem k jejich zuboženému stavu je plánovaná částka velmi nízká. Přednostní čerpání národních prostředků na dofinancování vysaje zdroje pro opravy, dlouhodobé podfinancování vede k degradaci stavu sítě, zvyšování budoucích nákladů a snížení bezpečnosti. Velký rizikem je hrozba nedočerpání současného OPD I (Operační program doprava) v důsledku vyřazení projektů. Po obdržení konečné zprávy auditu Evropského účetního dvora je možné i neschválení už realizovaných projektů. OPD v plném rozsahu lze čerpat za předpokladu rozběhu náhradních projektů za neuskutečněné projekty (nerozhodnuta D1, D8) a uvolnění dostatečných prostředků na kofinancování z národních zdrojů. Bytovou politiku bude v příštím období ovlivňovat Koncepce bydlení do roku 2020, kterou přijala vláda ke konci loňského roku. Byla rozpracována do jednotlivých úkolů a jednou z nejvýznamnějších změn je to, že dochází k přechodu investičních podpor bydlení poskytovaných ze strany státu z dotační formy na formu nízkoúročených úvěrů a státních garancí. Poskytování investičních dotací je omezeno na nejnižší možnou míru. Státní fond rozvoje bydlení připravuje pilotní program s využitím nástrojů finančního inženýrství JESICCA v celkovém objemu 600 mil. Kč na revitalizaci společných částí domů Index stavební produkce mezinárodní porovnání (sezonně očištěno, průměr roku 2005 = 100) Zdroj: Eurosat a vznik sociálních bytů (nízkoúročené úvěry). Má být k dispozici v roce SFRB chystá také program na revitalizaci bytového fondu s cílem provést komplexní rekonstrukci a snížit energetickou náročnost bydlení a uvažuje o přípravě programu na podporu rekonstrukcí bytového fondu s cílem rekonstrukce velkých bytů na menší. MMR jedná s MŽP o přípravě společného programu na podporu bydlení s využitím výnosů z prodeje emisních povolenek K problematickým segmentům SPS předkládá kompetentním státním orgánům k řešení a projednání jednotlivé problémové oblasti. V dopravní infrastruktuře je to zpracování a schválení závazného dlouhodobého strategického plánu dobudování dopravní infrastruktury včetně závazného harmonogramu financování. Aktuální je urychlené vyřešení existence náhradních projektů pro dočerpání OPD a zvýšení prostředků na opravu a údržbu komunikací. Podstatné pro úspěšnou budoucnost je alokovat dostatečné prostředky na přípravu projektů pro nové evropské zdroje v takové výši, která zajistí pokrytí majetkoprávní a projektové přípravy jednotlivých projektů. Investorskou přípravu je nutné zajistit hned. V bytové politice je přednostní zajistit pokračování programu Nový panel, který nezatěžuje státní rozpočet a vytváří příznivé podmínky pro budování bytů, a obnovit pokračování programu Zelená úsporám SFŽP financovaného z prodeje emisních povolenek. Pro rok 2013 připravit nový program MMR, MPO, MŽP pro oblast rekonstrukcí bytových budov a snižování energetické náročnosti. Pro všechny přijaté programy stanovit pevná pravidla na dobu min. 10 let. Bylo by rovněž prospěšné řídit bytovou politiku z jednoho centra (dnes MMR, SFRB, MF, MŽP). Legislativu zaměřit na zjednodušení administrativy (schvalovací procesy při povolování staveb a další právní normy). Přijmout urychleně novelu stavebního zákona (především vymezení účasti veřejnosti, integrace EIA do územního řízení, autorizace stavbyvedoucího) a novelu zákona o vyvlastnění (oddělení procesu vyvlastnění, cena pozemků). K novele zákona o veřejných zakázkách urychleně zpracovat vyhlášky k zákonu o veřejných zakázkách (VOP, zadávací dokumentace, projektová dokumentace). SPS v souladu se svým posláním trvale pokračuje v diskuzi s vládou, politiky, nezávislými ekonomy a zástupci stavebních institucí. Zdůrazňuje důsledky neřešeného kritického vývoje oboru a nutnost vnímat problémy v jednom celku z hlediska politického, ekonomického a sociálního, a to v horizontu delším než jedno volební období. Vláda jako největší investor má zejména v tomto ekonomicky složitém vývoji povinnost působit proticyklicky. Musí umět definovat své potřeby ve střednědobém horizontu minimálně pěti let, aby dodavatelé, projektanti i výrobci stavebních materiálů mohli očekávanému vývoji přizpůsobit v plném komplexu kapacity. V tom je její nezastupitelná zodpovědnost. Michael Smola (Autor je tajemníkem SPS.) Co je, a není Švarcsystém Stavba roku 2012 Novela zákoníku práce (ZP) č. 262/2006 Sb., provedená zákonem č. 365/2011 Sb. s účinností od , ani novela zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., provedená zákonem č. 367/2011 Sb., žádným způsobem nemění současný právní rámec podnikání OSVČ. Oba zákony pouze precizují pojmy závislá práce a nelegální práce včetně sankcí za porušování právních povinností jednotlivých subjektů. Legislativa používá pro tzv. švarcsystém pojmu zastřený pracovně právní vztah. Práce fyzické osoby, která vykazuje znaky pracovního poměru, nemůže být vykonávána formou podnikatelské činnosti. Jaké znaky má pracovně právní vztah výkon závislé práce: 1. Práce je vykonávána pod přímým řízením odpovědné osoby ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti. 2. Práce je vykonávána osobně (ne tedy prostřednictvím další osoby), jménem zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. 3. Práce je vykonávána na určeném pracovišti ve stanovené pracovní době, za mzdu nebo odměnu. 4. Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je uzavřena řádná pracovní smlouva. Jaké znaky má obchodně právní vztah výkon podnikatelské činnosti: 1. Práce pro podnikatele fyzickou nebo právnickou osobu (např. vyššího dodavatele) vykonává jiná podnikající osoba (např. OSVČ). 2. OSVČ, subdodavatel, vykonává práci svým jménem a na svou odpovědnost. 3. Mezi dodavatelem a subdodavatelem musí být uzavřena řádná smlouva o dílo. 4. Tato smlouva musí obsahovat konkrétní věcně vymezený úkol za cenu, stanovenou podle nabídky nebo kalkulace, dohodou. 5. Subdodavatel používá k provedení prací vlastní nářadí a pomůcky, vlastní osobní ochranné pomůcky. 6. Subdodavatel provádí práce samostatně podle dohodnutého postupu, bez určování denních úkolů např. stavbyvedoucím. 7. Za provedené práce je vystavena řádná faktura s povinnými náležitostmi. 8. Pro subdodavatele neplatí pracovní doba zaměstnanců (kromě omezení přístupu v rámci BOZ) a nenáleží mu plnění typická pro pracovní poměr. 9. Smlouva o dílo nemůže obsahovat podmínky výhradní práce pro dodavatele. Pokud firma důsledně oddělí obě základní formy zajišťování svých úkolů a dá jim jednoznačnou smluvní formu, nemůže hrozit nebezpečí sankcí ze strany kontrolní činnosti Státního úřadu inspekce práce. Podrobněji na: /RDS/_deail_new.asp?id=4311&ty pe=dai (sps) Byl vyhlášen jubilejní 20. ročník soutěže Stavba roku. Organizuje ji Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství jako nadační program, řízený radou programu, za účasti spoluvypisovatelů soutěže. Jedním z nich je Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Soutěž je určena pro stavby, realizované na území ČR bez ohledu na státní příslušnost projektanta a místo registrace dodavatele. Do soutěže mohou být přihlášena stavební díla ze všech oborů dokončená a uvedená do provozu nebo zkolaudovaná v období od 1. června 2011 do 31. května roku Dále pro stavby realizované mimo území ČR s tím, že česká firma je investorem stavby, zpracovatelem projektu nebo dodavatelem stavby, příp. dodavatelem materiálu či konstrukčního řešení, který se na stavbě významně podílí a pro které její přihlašovatel získá souhlas s přihlášením i od zahraničních partnerů. Pokud byla dokončena a uvedena do provozu nebo zkolaudována do května roku Přihlásit do soutěže se může každá fyzická nebo právnická osoba, která stavební dílo prováděla nebo se podílela na jeho financování, projekci, realizaci či je provozovatelem nebo vlastníkem stavby, pokud zdokumentuje realizované dílo požadovaným způsobem a uhradí prezentační poplatek. Přihlášku včetně kompletní požadované dokumentace je nutno doručit nejpozději do do hod. na adresu Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství. Prezentační poplatek za jednu přihlášenou stavbu činí Kč včetně 20% DPH. (am) Zkuste si najít:

7 ú n o r / /7 O b c h o d, s l u Ï b y, f i n a n c e Reálné tržby maloobchodu v ČR loni vzrostly jen o necelá dvě procenta Letos to vypadá na pokles Je toho dost, co dobré službě zákazníkům a vlastní prosperitě maloobchodu prospívá, ale často i překáží. K mnohému zamyšlení nad tím, jak dál v této oblasti se snažil podnikatelům a manažerům napovědět nedávný 18. ročník Retail Summitu. Východiska byla naznačena, především ve vlastních marketingových a komerčních aktivitách, ty lze ovlivňovat a zvyšovat. Avšak překonávat takové nástrahy, jaké nastavují ekonomické a rozpočtové restrikce, jakož i vyšší daňové nároky a jiné zásahy vesměs potlačující příjmové ambice poptávky domácností i institucí, se ukazuje jako velmi obtížné až nemožné. Nemluvě o tom že mnozí z kompetentních se snaží pomáhat i tím, že spekulují, jak jistými regulacemi a omezováním obchodních principů tržní atmosféru či ovzduší spolupráce dodavatelů a retailu komplikovat. Podívejme se na situaci dnes už se znalostí završeného roku 2011, tudíž s výchozími parametry předvídání roku probíhajícího, a také s prvními poznatky z ledna Potraviny a pohonné hmoty klesly Za loňský rok zvýšil maloobchod v souhrnném pojetí (NACE 45+47) nominálně tržby o 2,7 %, reálně o 1,9 %; jak potvrdí i další údaje, prorůstovým činitelem uvedených tržeb byl obchod s motorovými vozidly, který celoročně reálně vzrostl o 5,4 %, při nominálním zvýšení o 3 %. Maloobchod v užším pojetí (NACE 47) vloni zvýšil tržby meziročně v běžných cenách o 2,6 %, ve stálých cenách (reálně) o pouhé 0,4 %. Přitom prodej potravin sice v běžných cenách stoupl o 3,1 %, avšak reálně po osmi měsících meziročního propadu zřejmě vyvolaného i vývojem cen klesl o 1,2 %. Prodej nepotravinářského zboží celoročně nominálně vzrostl o 0,6 %, reálně se zvýšil o 2,6 %. Pozoruhodný je přitom vývoj prodeje přes internet a zásilkovou službou. Koncem roku sice poněkud zpomalil, avšak za celý rok jeho tržby reálně vzrostly o 7,4 %, při nominálním růstu o 11,8 %, tedy při výhodnějších cenách. Samostatnou specifickou kapitolu tvoří v maloobchodních tržbách prodej pohonných hmot, především postižený růstem cen. Tržby za pohonné hmoty byly v roce 2011 v běžných cenách meziročně vyšší o 7,1 %, reálně nedosáhly předloňské úrovně o 3,5 p.b., pod úhlem těchto čísel se spotřeba PHM snížila. Z předchozích údajů lze také shrnout, že rozhodujícími faktory cenového růstu v maloobchodě byly ceny potravin a právě pohonných hmot. V celém spektru spotřeby domácností bychom pak museli hlavně přiřadit růst výdajů na bydlení, ale to už bude předmětem jiných analýz. Na inflaci se obchodníci připravili V našich relacích o vnitřním spotřebitelském trhu obvykle uvádíme s ohledem na zařazení ve spotřebě též obratové výsledky, jichž dosahuje ubytování, stravování a pohostinství (NACE 55, 56). S celkovým relativně zlepšeným vývojem cestovního ruchu zřejmě za loňský rok souvisí proti minulosti zlepšené výsledky v tržbách za ubytování. Jejich přírůstek meziročně reálně dosáhl 5,9 %, a to i vlivem cenové politiky hotelnictví. Na druhé straně ani v roce 2011 už kolikátý rok zůstaly při nominální stagnaci za reálným meziročním zvýšením o 2,2 % tržby za stravování. Ještě před publikováním shora uvedených řádků nás zastihla informace o vývoji indexu spotřebitelských cen za leden Plně potvrdila předvídaný skok ve vývoji inflace, resp. indexu hladiny spotřebitelských cen, proti prosinci 2011 o 1,8 %, meziročně proti lednu 2011 o 3,5 %. Zpráva ČSÚ o zrychlení inflace cituje většinu spotřebních položek co do meziměsíčního i meziročního růstu, v některých případech potravin a bydlení i růstu dvouciferného. Nepochybně v předzvěsti toho, co od prvního dne roku 2012 nastane, už i předchozí prosincový index spotřebitelských cen naznačoval, že se obchodníci na budoucí vývoj předem připravovali. Ani poslední lednová predikce ministerstva financí neskrývá, že letos dojde při stagnujícím HDP k poklesu konečné spotřeby, resp. výdajů domácností na spotřebu. Tento scénář tudíž už nastal a ještě nedávné velké nejistoty v předpovědích vývoje se kloní spíše k jistotám spočívajícím ve zpomalení reálné poptávky. Ladislav Šípek Foto: archiv Výsledky pojistného trhu za loňský rok o 0,3 % nižší Po několika letech propad Ani přetrvávající zájem veřejnosti o investiční produkty životního pojištění nevyrovnal oslabení v neživotním pojištění, jehož předepsané pojistné v roce 2011 kleslo o 1,6 %. Celkový vývoj tak odpovídá průběžným trendům loňského roku. Byly jimi především výrazný pokles cen pojištění motorových vozidel, úbytek pojištěných osob se zabezpečením životních rizik a vyšší pojistná ochrana podnikatelů. Česká asociace pojišťoven (ČAP) změnila metodiku vykazování statistik. Z důvodu reálnějšího zobrazení vývoje pojistného trhu nově započítáváme v životním pojištění pouze 10 % z celkové hodnoty předpisu jednorázového pojistného. Přepočet na bázi jedné desetiny byl zvolen s ohledem na průměrnou délku trvání smlouvy s jednorázově placeným pojistným, která činí 10 let, vysvětluje Tomáš Síkora, výkonný ředitel ČAP. Trh životního pojištění nadále roste. V loňském roce vykázaly členské pojišťovny o 1,9 % vyšší předepsané pojistné než v předchozím období. Zájem o produkty s jednorázově placeným pojistným se projevil zejména u obchodů spojených s dosavadními smlouvami (+20,5 %). V celkovém kontextu zaznamenalo jednorázově placené životní pojištění pokles o 700 mil. Kč. Potěšující je, že o téměř miliardu korun narostl předpis v oblasti běžně placeného pojistného. Naopak špatnou zprávou je, že současně s rostoucím objemem pojistného a nové obchodní produkce poklesl o víc než 100 tisíc celkový počet smluv životního pojištění. Nepříznivý vývoj v oblasti neživotního pojištění nezvrátil ani pozitivní trend u podnikatelských pojištění, kde vzrostlo předepsané pojistné o 2,1 %. Celkový pokles trhu neživotního pojištění o 1,2 mld. Kč proti předchozímu roku byl způsoben zejména výrazným poklesem předepsaného pojistného u pojištění vozidel, konkrétně u pojištění odpovědnosti z provozu vozidla o víc než 8 %. Domnívám se, že loňský rok byl posledním rokem, kdy ceny pojištění vozidel klesaly. Pro další snižování už není prostor a pojišťovny budou nuceny změnit strategii boje o klienta, pokračuje Tomáš Síkora. Nadále nejsilnějšími hráči na trhu jsou finanční skupiny Generali PPF Holding (Česká pojišťovna, a.s., Generali pojišťovna, a.s., Česká pojišťovna ZDRAVÍ, a.s.) a skupina VIG (Kooperativa pojišťovna, a.s., Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Pojišťovna České spořitelny, a.s.). Největší meziroční nárůst celkového objemu předepsaného pojistného, o víc než 800 mil. Kč, vykázala Pojišťovna České spořitelny. Zdroj: ČAP (vam) Inflační očekávání Do letošního prvního šetření ČNB zaslalo svůj příspěvek deset domácích a jeden zahraniční analytik. Roční prognóza inflace od prosince 2011 výrazně poklesla. Odhad růstu HDP na rok 2012 se snížil nepatrně, ovšem v roce 2013 má česká ekonomika opět začít oživovat. Podle průměrné roční prognózy vytvoří zvýšení DPH na úvod letošního roku vysokou srovnávací základnu, která začátkem roku 2013 odezní. Pokles inflace by pak měl být dále prohlouben deflačním efektem druhého kroku změny DPH (sjednocením sazeb na 17,5 %). V ročním horizontu se tempo růstu spotřebitelských cen snížilo na 2,1 %, na stejné úrovni by se měla inflace pohybovat i o dva roky později. Průměrná tříletá prognóza inflace se tak během roku 2011 zřetelně přiblížila k inflačnímu cíli a maximální hodnota se nyní pohybuje jen 0,6 p. b. nad tímto cílem (maximální hodnota v lednu 2011 činila 4 %). Názor analytiků na hospodářský růst v roce 2012 se nepatrně zhoršil. Průměrná prognóza od minulého šetření poklesla o 0,1 p. b. na 0,1 %. V roce následujícím by už česká ekonomika měla zrychlit na 2,0 %. Všichni dotázaní analytici předpokládali, že po únorovém zasedání bankovní rady ČNB zůstanou základní úrokové sazby na současné úrovni (0,75 %). Podle většiny se dokonce nebudou výrazně měnit ani v průběhu roku Měsíční prognóza kurzu koruny vůči euru se posunula ke slabším hodnotám, zatímco roční žádnou změnu nezaznamenala. Podle analytiků se tedy měl kurz koruny v polovině února t. r. pohybovat okolo 25,69 CZK/EUR a za rok kolem 24,18 CZK/EUR. Zdroj: ČNB (mv) Cestovní ruch překvapil Hromadná ubytovací zařízení v ČR poskytla v roce 2011 služby 6,8 mil. zahraničních hostů, což bylo o 7,9 % víc než předloni a nejvíc za sledované období od dosavadního vrcholu roku 2007, kdy tato návštěvnost dosáhla 6,7 mil. nerezidentů. Obdobný přírůstek byl v loňském roce dosažen v počtu přenocování nerezidentů, a sice 8,1 %. Z hlediska tradiční sezonnosti v cestovním ruchu mělo zcela logicky největší podíl (skoro 32 %) na návštěvnosti zahraničních hostů v HUZ v ČR třetí čtvrtletí 2011 (předloni až 32,6 %). Statistiky tedy ukazují, že náš cestovní ruch si přes těžkosti a hrozby světové i domácí ekonomiky vedl dost dobře. Přitom světové prognózy a výsledky nebyly moc příznivé. Světová organizace UNWTO mj. upozorňuje v předběžných úvahách na vliv globální ekonomické nejistoty, teritoriální důsledky přírodní katastrofy v Japonsku i politických změn na Středním východě avseverní Africe. Přesto je ve Světovém turistickém barometru oceňován růst světového cestovního ruchu za rok 2011 na 4,4 %, resp. na 980 mil. příjezdů proti 939 mil. v roce 2010 (index 2010/2009 byl 106,5). Nejvíc k tomu přispěla Evropa s tempem 6 %, z toho střední a východní 7,7 %. Zajímavé je cestování do ČR z hlediska rozvrstvení hostů podle národností. Tradičně nejvíc jich loni přijelo z Německa 1,4 mil., tzn. o 5,5 % více než v roce Nejvýraznější přírůstek byl zaznamenán u návštěvníků z Ruska, o více než 34 %, při celkovém počtu hostů 570 tis. Třetí byli v návštěvnosti ČR Poláci 374 tis. (+6,6 %) a za nimi Italové 344 tis. (+3,0 %). Už v minulém čísle Podnikatele jsme ocenili rostoucí výkonnost našich hotelů v roce 2011, jejichž návštěvnost vzrostla o víc než 8 %. Meziročně víc se jich ubytovalo i v kempech, zatímco ostatní zařízení (penziony, chatová zařízení apod.) předloňských výsledků v obsazení zahraničními, ale ani našimi hosty nedosáhla. Kromě osmiprocentního přírůstku návštěvnosti hostů ze zahraniční stoupl i počet těch domácích, a to o 5,7 %, v případě Prahy dokonce o téměř 8 % (s celkovým podílem Prahy na celé ČR téměř 40 %). Pozitivní vývoj zaznamenali také kraje Středočeský, Plzeňský, Ústecký a Zlínský, kde dosáhly přírůstky hostů ze zahraničí až dvouciferných hodnot. K poklesu naopak došlo zvláště v kraji Pardubickém. K dobrým výsledkům cestovního ruchu ČR opět přispěly osvědčené destinace, mezi něž patří i lázeňská zařízení, jejichž návštěvnost se loni meziročně zvýšila o 5,4 %, z toho o 9,2 % u nerezidentů, hlavně na Karlovarsku. Dělat prognózu pro letošní rok je velmi obtížné. Zvlášť když domácí cestovní ruch bude nejspíš poznamenán snížením výdajů zejména rezidentů na spotřebu. (lš) Stojí za pozornost:

8 8 /ú n o r / E v r o p s k á u n i e K směrnici o nakládání s odpady z elektrických a elektronických zařízení Míra recyklace až 80 % V České republice se ročně na jednoho občana vybere asi 4,3 kg odpadu. V porovnání například s Rakouskem (8,8 kg) je to velmi málo, naopak ve srovnání s Itálií (2,6 kg) nebo s Polskem (1 kg) výrazně hodně. Podle nedávno přijaté revize směrnice č. 2002/96/EC, o nakládání s odpady z elektrických a elektronických zařízení (OEEZ), mají všechny členské státy EU paušálně zvýšit sběr elektroodpadu bez ohledu na to, zda už plní dosavadní povinnost, nebo ne. Dokument totiž většině z nich ukládá dodržet do roku 2016 dřívější závazek zpracovávat 4 kg elektroodpadu na osobu za rok, resp. po dobu prvních 4 let od platnosti revidované směrnice vybrat 45 tun elektroodpadu z každých 100 tun elektronických zařízení, která byla v předchozích třech letech uvedena na trh. V následujících třech letech by se tak mělo dále zpracovávat 45 % OEEZ počítaných ze sumy elektrických a elektronických zařízení uvedených na trh. Tento požadavek je kladen na deset zemí Evropské unie, mezi něž patří i ČR. Od roku 2019 budou mít tyto státy možnost buď recyklovat 65 % OEEZ počítaných ze sumy elektrických a elektronických zařízení uvedených na trh, nebo zpracovávat 85 % generovaného odpadu. Konečný cíl musejí splnit do roku Znamená to, že sběru a následné recyklaci bude Foto: podléhat víc nefunkčních ledniček, elektronických přístrojů a telefonů. Míra recyklace pro některé kategorie výrobků dosáhne až 80 %. Evropský parlament rovněž schválil, aby spotřebitelé měli možnost vracet malá zařízení jako např. telefony, ledničky apod. v jakémkoli větším obchodě s elektronikou, který má prodejní plochu přesahující 400 m2, aniž by byli nuceni koupit si nový výrobek. Evropská platforma malých a středních podniků a řemeslníků UEAPME, jejímiž členy jsou také Hospodářská komora České republiky i Asociace malých a středních podniků a živnostníku ČR, po celou dobu projednávání revidované směrnice prosazovala, aby obchodníci nemuseli odebírat zboží od zákazníka bez předchozí koupě stejného výrobku. Oponovala, že v praxi to bude znamenat pouze další zátěž pro malé a střední podniky ve formě výdajů na evidenci, uskladnění a odvoz těchto artiklů do recyklačních a sběrných zařízení. UEAPME viděla v nařízení diskriminaci maloobchodníka, který bude muset odebírat i zboží, které bylo koupeno ve velkých obchodech či prostřednictvím internetových portálů s elektronikou. Požadavky UEAPME, a tím i HK ČR, byly aspoň částečně uspokojeny udělením výjimky pro nejmenší obchodníky tak, že byla v novelizované směrnici jasně definována velikost podniku, který je povinen výrobek bez náhrady odebrat. V praxi však musejí fungovat efektivní sběrné systémy, které zajistí odběr výrobků přímo od zákazníka a maloobchodníka. Zodpovědnost za dopad používání výrobku na životní prostředí by neměla ležet pouze na bedrech maloobchodníků, ale především jejich výrobců, a také spotřebitelů. Proto HK ČR prosazovala, aby byla použita analogie směrnice pro obaly a obalové odpady, a byly zřízeny efektivní systémy zpětného odběru nezávislého na obchodní síti. Na lednovém plenárním zasedání EP ve Štrasburku bylo odhlasováno, že se výrobci elektronických zařízení budou nadále finančně podílet na plnění cílů pro zpracování odpadu. Zjednoduší se jim ale postupy registrace a podávání informací a budou si moci určit zplnomocněného zástupce místo povinnosti mít sídlo v každé zemi, kde působí. Nová pravidla rovněž zajistila, aby nebyly v jednotlivých členských státech opakovaně hrazeny poplatky za registraci. Poslanci rovněž schválili přísnější kontroly nelegálních dodávek do zemí, v nichž panují podmínky ohrožující zdraví pracovníků a životní prostředí. Důkazní břemeno má být od celních úřadů přeneseno na vývozce, který bude muset v budoucnu dokazovat, že je zboží vyváženo za účelem opravy nebo opětovného použití. Alena Vlačihová Nejistota mezi spotřebiteli Slabá ekonomická prognóza brzdí v řadě zemí ochotu nakupovat Nové záchranné balíčky, situace v Řecku, Itálii a Francii i vyhlídky horšího ekonomického vývoje v roce 2012 zvyšují obavy evropských spotřebitelů. Zjistil to mj. průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě. Uskutečnil se v Rakousku, Bulharsku, České republice, ve Francii, v Německu, Řecku, Itálii, Polsku, Rumunsku, ve Španělsku a Velké Británii. Těchto 12 zemí představuje asi 80 % celkové populace 27 členských států EU. Ekonomická očekávání Ekonomická očekávání ve většině zemí EU v posledním čtvrtletí roku Ochota evropských zákazníků nakupovat v prosinci výrazně klesla. Obavy z celoevropské recese v roce 2012 přispěly k velké nejistotě mezi spotřebiteli a na trzích. Prognózy ekonomického růstu se snížily téměř ve všech zemích EU. Výjimkou bylo Španělsko, kde došlo k mírnému zlepšení. Nejlepší hodnoty ukazatele má v současnosti Německo (-0,9 b.) a Španělsko (-3,6 b.). S výrazně nižší hodnotou je na třetím místě Bulharsko (-25,5 b.). Na konci stojí Portugalsko (-54,7 b.), Řecko (-58,6 b.) a Česká republika (-63,0 b.). Očekávané příjmy Z hlediska očekávaných příjmů se od vývoje v ostatních evropských zemích zcela odlišuje Německo, které má ukazatel 34 b. Vzhledem k velmi potěšitelnému hospodářskému růstu se tam spotřebitelé domnívají, že také platy a mzdy budou v roce 2012 výrazně růst. Španělsko má opět druhou nejvyšší hodnotu ukazatele s -8,6 b., po něm následuje Rakousko s -19,7 b. Výrazný pokles příjmů stále očekávají Řekové (-65,0 b.), Italové (-60,7 b.) a Francouzi (-60,4 b.). Ochota nakupovat Německo je poprvé od září 2008 na 2. místě ve srovnání ochoty nakupovat mezi všemi zeměmi EU, a sice s hodnotou ukazatele 27,4 b. Tenkrát to bylo Bulharsko, které zaznamenalo vyšší hodnotu, nyní stojí před Německem Rakousko s 35,6 b. Nejvíc zavřené zůstávají peněženky ve Francii (-29,8 b.), v Portugalsku (-44,1 b.) a ve Velké Británii (-54,8 b.). Hospodářské hodnoty jsou v ČR v současnosti relativně dobré. Loni v prosinci byla inflace 2,4 % a roční průměr činil 1,9 % (na konci ledna 2012 byl podle ČSÚ meziroční růst spotřebitelských cen 3,5 % pozn. red.). Tento vývoj se přičítá zejména potravinám, nápojům a energii, jelikož nárůst cen u těchto produktů se očekával z důvodu zvýšení DPH v lednu Navíc ekonomičtí výzkumníci předpovídají pro rok 2012 zvýšení nezaměstnanosti, což má dopad na výdaje spotřebitelů. Ochota nakupovat zůstávala relativně konzistentní na nízké úrovni s hodnotou -13,1 b., zaznamenanou v prosinci Zdroj: GfK (vam) Problém zvaný CSR a jeho domácí specifika Požadavek na společenské chování firem musejí iniciovat jejich stakeholders, nikoliv státní regulace Společenská odpovědnost firem (CSR) je dobrovolným závazkem chovat se v rámci svého fungování odpovědně k prostředí i společnosti, kde firmy podnikají. Koncept, který přispívá k udržitelnosti firmy, se objevil na začátku druhé poloviny 20. století a postupně se adaptoval na nové trendy spojené především s globalizací. Rovněž hospodářská situace silně ovlivňuje zapojení firem do tohoto konceptu. CSR nelze jednoznačně uplatnit na všechny firmy, ale musí být přizpůsoben jejich velikosti, formě či odvětví. CSR by též nemělo zůstat jen výsadou firem, ale i dalších organizací, které by se měly k svému okolí chovat zodpovědně. Národní strategie CSR se v České republice teprve formuje. Vhodnou inspirací je nový balíček Evropské komise k zodpovědnému podnikání. Nicméně i ten je nutné zasadit do kontextu českého prostředí, aby odpovídal místnímu vývoji. CSR je českými firmami považována za finanční vydání navíc. To se musí změnit. Dokud ale na firmy nezačne tlačit společnost (respektive jejich stakeholders), nikoliv však regulace, bude taková změna pomalá, shodli se účastníci debaty organizované v Evropském domě v Praze 30. ledna t. r. Uspořádalo ji Zastoupení Evropské komise v ČR a Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR ve spolupráci s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a CEBRE Českou podnikatelskou reprezentací při EU. Přestože některé členské země EU už rámec CSR upravují, Evropský parlament nepožaduje, aby evropská legislativa chování firem v tomto ohledu regulovala, uvedl europolanec Richard Falbr. Je však podle něho škoda, že firmy CSR uplatňují jen v dobrých časech, avkrizi od ní upouštějí. CSR může mít mnohem víc podob, než jen charitu nebo dobrovolnictví. I nutné propouštění zaměstnanců lze učinit eticky, ve spolupráci s úřady práce a třeba s vyšším odstupným, řekl Petr Jonák, ředitel pro vnější vztahy společnosti AWT, a dodal, že CSR je především motorem udržitelnosti a dlouhodobého působení firmy v daném regionu. Lze ji však využít i jako marketingový nástroj pro upevňování pozice na trhu. Problémem je, když se stává pouhým reklamním tahákem. Uplatňovat by ji však neměly jen firmy, ale i stát. CSR není výsadou jen velkých firem, uplatňují ji, často nevědomky, i ty drobné. Působí lokálně, mají sociální vztah k okolí a jednají transparentně, sdělil Rostislav Dvořák, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev. Jaroslav Prachař, výkonný ředitel občanského sdružení Korektní podnikání zdůraznil, že CSR zahrnuje tři oblasti ekonomickou, sociální a environmentální. Alena Plášková z Rady kvality upozornila, že není lehké definovat, jak by CSR měla vypadat, proto potřebujeme v ČR probudit společenskou poptávku a stát nevnímat jako regulátora. Ivo Jupa, partner ve společnosti CSR Consult, připomněl, že se pod téma CSR u nás v současné době zahrnuje nepřehledné množství témat a aktivit, které sahají od charity až po business strategie. Za významné označil společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek a podporu sociálního podnikání. Při přípravě národní strategie CSR v ČR by se podle Pavlíny Kalousové z Byznysu pro společnost fóra odpovědných firem mělo vycházet iztoho, že CSR a udržitelné podnikání není etablovanou součástí strategií všech českých firem a že zdejší stakeholders nejsou stejně aktivní jako v některých evropských zemích, což také určuje tempo rozvoje odpovědnosti v podnikání. (mk) Stakeholders U firem se stakeholders dělí na vnitřní a vnější. Vnitřními jsou zaměstnanci, manažeři a vlastníci či akcionáři. Vnějšími zákazníci, dodavatelé, obchodní partneři, věřitelé, místní samospráva, vláda, a také i lidé žijící v okolí firmy, včetně rodin jejích zaměstnanců. Nepřehlédněte:

9 A utomobily ú n o r / /9 Renault Latitude Povedené dítě globalizace se po korejském úspěchu stěhuje na evropský trh Vzpomínáte ještě na velký liftback Renault Safrane? Od ukončení jeho výroby uběhlo už dvanáct let. V posledním desetiletí Renault přicházel jen s exotickými nápady typu Vel Satis nebo Avantime. Není divu, s výjimkou modelů opravdu prémiových značek nemají v novém tisíciletí velká auta s klasickou karoserií zejména v Evropě na růžích ustláno. Globalizace přinesla spojení značky s kosodélníkem ve znaku s japonským Nissanem, v Koreji se Francouzi dali dohromady s firmou Samsung a tamním motoristům nabízejí s odkazem na prestižní evropský původ limuzínu SM-5. Evropského toho na tom autě moc není. Přesto stratégové Renaultu došli k názoru, že by se mohlo na starém kontinentě s úspěchem prodávat, a vytvořili jeho evropský klon Renault Latitude. Nový model se designem na první pohled od ostatních vozů střední třídy odlišuje. Svůj asijský původ šikovně maskuje, ale ostatním evropským renaultům se tak docela nepodobá. Tvarem připomíná Mohutná přední maska a výrazně skloněné čelní sklo dodávají vozu na mohutnosti. Latitude nafouklý Fluence, stejně jako velkým vnitřním prostorem, nadčasovostí a příznivou cenou. Jeho vnější rozměry opticky zvětšuje protáhlý tvar čelních světlometů, mohutný přední nárazník a dlouhé linie profilu. Kompaktní a nízký tvar zadní části zvýrazňuje reprezentativní charakter vozu. V Koreji (i když s poněkud odlišným vnějším designem) je tohle auto úspěšné, v případě Renaultu v Evropě se dá očekávat zájem specifických skupin zákazníků, jako jsou například taxislužby. Rodiny přece jen volí spíš klasické kombíky nebo středně velká SUV, která jsou variabilnější. U nás se jistě bude Latitude chtít poměřovat zejména s tradičním zástupcem tohoto segmentu Škodou Superb. V hájemství nafty S korejským příbuzným má Latitude společný pouze základní zážehový čtyřválec o objemu dvou litrů. I když je tato verze nejlevnější (510 tis. Kč), mnoho zájemců o ni se v Evropě asi nenajde. Těžištěm úspěchu budou určitě vznětové motory dvoulitr o výkonu 150 (výhradně manuál) nebo 175 koní (výhradně automat) a šestiválcový třílitr o výkonu 235 koní, který je dodáván výhradně s automatem v nejvyšší výbavě Initiale (bez stokoruny za 900 tis. Kč). Paleta čtyř růz-ných motorových variant, dvou převodovek a tří úrovní výbavy tvoří dostatečnou nabídku pro zájemce s rozdílnými požadavky na podobný automobil. My jsme k vyzkoušení dostali výkonnější čtyřválcový diesel, tedy dvoulitrový přeplňovaný motor dci s filtrem pevných částic FAP. Nemá cenu podrobně se zabývat hodnocením jeho dobrých výkonů. Spotřeba na úrovni 6 7 litrů nafty na 100 km v kombinovaném režimu a schopnost pružné reakce bez přílišného turboefektu jej řadí mezi to nejlepší, co je dnes nejen u aliance Renault-Nissan v takovém objemu válců k mání. Value for money Co největší hodnota za vydané peníze. Takové kritérium mají rádi porotci v různých srovnávacích testech, a právě v téhle disciplíně může být Latitude, byť trochu postrádá sex-appeal, hodně silný v kramflecích. I když není design jeho interiéru výrazně nápaditý, musíme určitě vyzdvihnout jeho kvalitní zpracování. Latitude je ideálním vozem především pro toho, komu záleží na prostornosti. Hodně místa mají nejen cestující vpředu, ale i na zadních sedadlech. Vzhledem k délce vozu 4,9 metru a rozvoru 2760 mm je nadprůměrně objemný i zavazadlový prostor. Omezený přístup do něj je u klasických tříprostorových sedanů obvyklý. Kromě střídmé elegance nabízí velký Renault moderní techniku, která nejen poskytuje pohodlí všem cestujícím, ale také zvyšuje bezpečnost. Typické je pro tuto značku uživatelské rozhraní s joystikem na středovém tunelu, přes které se ovládá mnoho komfortních funkcí vozu od telefonu přes navigaci až po rádio. Z hlediska bezpečnosti jsou všechny úrovně výbavy bez kompromisů. Přesto, že má Latitude hodně komfortní podvozek, umožňuje i rychlou jízdu, která však není pro posádku příliš pohodlná. Vojtěch Štajf Foto: archiv autora Typ vozu Renault Latitude Citroën C5 Škoda Superb 2,0 dci 2,0 HDi 2,0 TDI CR Interiér Renaultu Latitude je spíš střízlivě elegantní a nenese stopy designérských experimentů. Joystikem na středovém tunelu se ovládá mnoho funkcí vozu od telefonu přes navigaci až po rádio. Motor (cm 3 ) vznět. 4válec vznět. 4válec vznět. 4válec turbo 1995 turbo 1997 turbo 1968 Výkon (kw/k) 127/ / /170 Max. toč. moment (Nm/ot. min. -1 ) 360/ / /1750 Převodovka 6stup., aut. 6stup., aut. 6stup., aut. Max. rychlost (km/h) Zrychlení km/h (s) 9,9 10,0 8,8 Komb. spotřeba (l/100 km) 6,5 6,2 6,0 Délka (mm) Objem zavazadl. prostoru (l) Emise CO 2 (g/km) Základní cena (Kč) Největší předností Renaultu Latitude je prostornost, dobrá výbava a přiměřeně nízká cena. Autem roku 2012 v ČR se stal Ford Focus Titul Auto roku 2012 v České republice získal Ford Focus třetí generace. Uspěl mezi 41 automobilovými novinkami. Vítězství v anketě tak umocnilo skutečnost, že se tento vůz stal loni nejprodávanějším modelem ze všech do ČR dovážených. Vozy nominované do ankety byly rozděleny do pěti kategorií, v nichž byli vyhlášeni vítězové. Ve střední a vyšší střední třídě si mezi 7 nominovanými nejlépe vedlo Audi A6, sportovní vozy opanovalo Porsche 911 Carrera (8 kandidátů). V nižší střední třídě (9 adeptů) byl první celkový vítěz Ford Focus, mezi městskými vozy (8 nominovaných) Škoda Citigo a v kategorii terénní a velkoprostorové vozy (9 soutěžících) Range Rover Evoque. O vítězích kategorií rozhodl v prvním kole volby součet hlasů veřejnosti a 31členné odborné poroty. Z nich pak ve druhém kole zvolila odborná porota Auto roku 2012 v ČR. Celkem se hlasování v anketě zúčastnilo osob. Vylosovaní získali ceny za víc než Kč tou první byla poukázka v hodnotě Kč na pořízení některého z automobilů nominovaných do ankety. Na vítězném vozu Ford Focus porota ocenila zejména výborné jízdní vlastnosti, širokou nabídku karoserií a moderních motorů. Kladnou roli sehrála i skutečnost, že vůz přinesl do své třídy řadu vyspělých asistenčních systémů. Do dětské výtvarné soutěže bylo přihlášeno 3554 obrázků. Autoři do 10 let měli nakreslit obrázek na téma Moje nejoblíbenější auto a v kategorii let na téma Jak si představuji bezpečné auto. Auto roku 2012 v ČR vyhlásily jako jedinou oficiální anketu Svaz dovozců automobilů a Sdružení automobilového průmyslu ve spolupráci s generálním partnerem, společností Wüstenrot. Sdružení automobilového průmyslu jako v souvislosti s ní pořádalo také další ročník akce Dodavatel pro Auto roku Přihlásit se mohli jeho členové vyrábějící díly nebo příslušenství pro automobily nominované do ankety. Letos to bylo 42 firem. Ty, které dodávají své produkty pro vítězný vůz, budou moci používat označení Dodavatel pro Auto roku 2012 v České republice. Českému autoprůmyslu se v loňském roce velmi dobře dařilo. Znovu dokázal, že je jedním z klíčových odvětví v naší republice. Dosáhl souhrnných tržeb přes 600 mld. Kč, a podílel se tak 20 % na průmyslové výrobě i na pětině exportu České republiky. Byl u nás vyroben historicky rekordní počet osobních automobilů Dařilo se i českým výrobcům autobusů, motocyklů a přívěsů. Například produkce autobusů se zvýšila o třetinu. ČR je však také velmocí ve výrobě automobilových dílů a příslušenství. Polovinu tržeb našeho autoprůmyslu vytvářejí právě jeho dodavatelé. Vyrábějí díly skoro pro všechny světové značky aut a dal by se z nich sestavit kompletní automobil. Našli bychom je v 95 % ze všech do ankety nominovaných automobilů, přestože pocházejí z různých zemí i světadílů. A pokud jde o vozy evropských značek, naše podniky dodávají na všechna nominovaná auta. V loňském roce v této anketě zvítězil sportovní Mercedes-Benz SLS AMG. Klub motoristických novinářů pořádá konkurenční anketu, v níž pro rok 2012 zvítězil Range Rover Evoque. Mediálním partnerem ankety Auto roku 2012 v České republice byl i měsíčník Podnikatel. (vam) Zajímavé adresy: portal.sda-cia.cz

10 10/ú n o r / V z d û l á n í, v û d a, i n o v a c e Flexibilita a ziskovost Volnější formy práce mají podle průzkumu přímý vliv na produktivitu a vyšší obrat firem Podle nového průzkumu společnosti Regus se 67 % českých firem díky flexibilním pracovním postupům zvýšila produktivita a u 63 % firem je přímým důsledkem flexibilních forem práce vyšší obrat. V rámci průzkumu bylo dotázáno víc než vedoucích obchodních manažerů po celém světě. Jde pravděpodobně o první případ, kdy nezávislý průzkum prokázal vztah mezi flexibilními formami práce (z hlediska času a/nebo místa) a vyšší produktivitou/generováním obratu. Respondenti také uvedli, že díky různým formám flexibilní práce mají víc energie a lepší motivaci (56 % dotázaných), což může být jedním z důvodů, proč jsou produktivnější a generují vyšší obrat. Flexibilní práce zlepšuje pracovní morálku a zdraví pracovníků, proto má důležitou roli jako jeden z nástrojů pro udržení talentů, a také představuje pro firmy výborný způsob, jak odměňovat dosavadní zaměstnance a lákat nové. Další zajímavé poznatky: 60 % respondentů uvedlo, že ve srovnání s dřívějškem nyní pracují víc na cestách. 40 % respondentů tvrdí, že jejich zaměstnanci se díky možnostem flexibilní práce cítí zdravěji. 85 % respondentů očekává nárůst počtu lidí, kteří se v určitém okamžiku své kariéry rozhodnou pro práci na částečný úvazek. 80 % zaměstnanců malých firem uvádí, že jejich společnost ve srovnání s dřívějškem nyní pracuje pružněji, zatímco ve velkých firmách toto stanovisko zastává jen 68 % pracovníků. Celosvětově začaly flexibilní práci mnohem víc využívat spíš malé firmy než velké. Díky pokroku v technologiích a sítích, a také zaměstnancům, kteří chtějí dosáhnout lepší rovnováhy mezi pracovním a osobním životem, se flexibilní práce stala spíše normou než výjimkou. Tento průzkum potvrzuje, že flexibilní práce je pro firmy přínosem, má přímý vliv na vyšší produktivitu a generování většího obratu. Dostupnost pracovních center v každém městě je stále atraktivnějším lákadlem, zvlášť pro malé firmy, které se nemohou spolehnout na síť kanceláří mimo své hlavní sídlo. Zaměstnanci se ve flexibilním systému práce cítí zdravěji, mají víc energie a lepší motivaci a jsou v zaměstnání šťastnější, loajálnější, méně náchylní k odchodu jinam. Práce na částečný úvazek je mnohem běžnějším jevem nejen u lidí na volné noze, matek či lidí v pokročilejším věku, ale i u zaměstnanců tzv. generace Y, z nichž mnozí preferují práci u několika zaměstnavatelů najednou. Zdroj: Regus (am) Veřejný portál Stále víc obcí a měst zveřejňuje informace o vypisovaných zakázkách na internetu. Podnikatelé, zejména malí a střední, však nemají čas tyto údaje vyhledávat. Proto vznikla internetová databáze veřejných zakázek VeřejnýPortál.cz. Jde o křižovatku, kde se setkávají požadavky obcí s nabídkami podnikatelů. Do projektu se už zapojilo 50 obcí a měst včetně krajských (Liberec, Hradec Králové a České Budějovice). Jejich roční rozpočet je dohromady téměř 11 mld. Kč a počet obyvatel přesahuje 670 tisíc, což představuje 6,5 % obyvatel celé České republiky. (m) Protest akademiků Reformní návrhy ministra školství Josefa Dobeše, shrnuté do zákona o vysokých školách a zákona o finanční pomoci studentům, se setkaly s ostrým odporem akademické obce pedagogů i studentů. Co k tomu vedlo? Kromě toho, že vláda, ani ministr Dobeš o svých záměrech s akademickou obcí seriózně nediskutují a prosazují svá řešení přes její nesouhlas, je to řada věcných výhrad k zamýšleným změnám. Velmi podrobně jsou rozpracovány v textu, který vznikl prací kolektivu autorů, členů akademické obce Univerzity Karlovy v Praze, v lednu roku 2012 (plné znění viz /IFORUM html). V jeho závěru se mj. uvádí: Návrhy přinášejí nebezpečí postupné redukce vysokých škol na provozní instituce velkých zaměstnavatelů a ztráty ohledu na jejich akademický charakter. Svobodný prostor pro vědu a výzkum vyžaduje mnohem větší nezávislost na vnějších politických a ekonomických vlivech, než jakou do budoucna zaručují nynější návrhy. Změny je navíc nutno vnímat v souvislostech. Některé z návrhů, které snad mohou fungovat v jiných zemích, v České republice téměř jistě fungovat nebudou, zvláště ne za současné tendence státu zbavovat se odpovědnosti za veřejný sektor, vysoké míry korupce a stále silnějšího podfinancování vysokého školství. V naší zemi tyto návrhy povedou jen k dalšímu omezení financování veřejného vysokého školství, prudkému snížení jeho kvality a destabilizaci, či dokonce destrukci celého vysokoškolského sektoru. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Josef Dobeš ani vláda ČR však tyto argumenty neslyší a jsou, zdá se, připraveni oba zákony přes odpor akademických reprezentací prosadit. Proti tomu nezbývá než se postavit, postavit se veřejně a hlasitě. (vm) Je to prý naprosto nepřijatelné a nezodpovědné Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR kritizuje nedávné hlasování PS PČR k zákonu o ochraně ovzduší Průmyslové znečištění ovzduší začíná být u nás opět nejvážnější hrozbou životnímu prostředí a obyvatelstvu, zejména v regionech zatížených těžkým průmyslem. Uvádí se to v odmítavém stanovisku KŽP AV ČR k nedávnému hlasování Poslanecké sněmovny PČR k zákonu o ochraně ovzduší: Se značným zneklidněním pozorujeme opětovné zhoršování kvality ovzduší a životního prostředí v České republice v posledních letech. Týká se především jemných prachových částic PM10 a PM2.5, na které se váží zdraví nebezpečné látky. Jak ukazují výzkumy, lze identifikovat nepříznivé zdravotní dopady zejména v době těhotenství a u předškolních dětí s vážnými následky zvýšení zdravotního rizika v pozdějším věku. V uplynulém roce se zvětšila rozloha území, na kterém byly naměřeny nadlimitní a zákon překračující koncentrace znečištění i počty dnů jejich trvání. Jde o silné zatížení některých regionů, kde dochází k plošnému zvýšení a dlouhodobému přetrvávání koncentrací škodlivin, jež představují riziko pro střední délku života a zdraví obyvatel. Jakkoli v této oblasti postrádáme přesná hodnocení, která řeší účast zdrojů na imisním znečištění, jež u nás dosud nejsou příliš často a účelně využívány, většina dosavadních poznatků svědčí o tom, že například nejméně 80 % tohoto znečištění, zejména nebezpečných příměsí prachových částic, je produkováno na severní Moravě průmyslem. Znečištění ovzduší v ČR postihuje zejména oblasti severozápadních a středních Čech, severní Moravy a Slezska, ale výrazně zasahuje i jižní Moravu. Za těchto okolností se jeví jako naprosto nepřijatelné a neodpovědné hlasování poslanecké sněmovny o zákonu o ochraně ovzduší, který zbavil průmyslové znečišťovatele závazků ke znečišťování ovzduší, a otevřel tak cestu k prohlubování obnovených nepříznivých trendů bez možnosti aspoň takto regulovat nepříznivý vliv průmyslu na zdraví obyvatelstva. V dané souvislosti konstatujeme, že je to poprvé v celé polistopadové historii, kdy se demokraticky zvolená sněmovna svým hlasováním zřetelně postavila proti všem dosavadním prohlášením a legislativním snahám v oblasti ochrany životního prostředí a zdraví obyvatelstva. Hlasování sněmovny připomíná neblahou zkušenost z období předlistopadové totality, kdy se rozcházela slova a činy tehdejší komunistické moci, Významným druhem znečištění prostředí, o kterém se ale příliš nemluví, je světelné. Takto to vypadá při pohledu na střední Evropu. která nepokrytě a cynicky hazardovala se zdravím a střední délkou života obyvatelstva, zejména v pánevních okresech Severních Čech, v zájmu průmyslu, energetiky a exportu surovin. Uvedený legislativní návrh je zcela zjevně v rozporu s dosavadním směrem vývoje v oblasti ochrany životního prostředí u nás a vyřazuje naši zemi z prostředí moderních evropských zemí, kde je realizováno heslo znečišťovatel platí. Tento krok zařadí Českou republiku mezi státy zaostávající jak v technologické úrovni ochrany prostředí, tak zejména v jejím legislativním ukotvení a vymáhatelnosti zákonů upřednostňujících kvalitu života obyvatelstva před zájmy průmyslové lobby. Poslanci, kteří nechali projít tento skandální zákon, se přihlásili k plné politické odpovědnosti za katastrofální stav životního prostředí a měli by obyvatelstvu zejména v průmyslových regionech své důvody pro souhlas s navrženým zákonem (novelou) vysvětlit. Jejich chování vyvolává vážné podezření, že zhoršování životního prostředí u nás je způsobeno neschopností zbavit ekonomické a sociální prostředí enormní a donedávna nepředstavitelné korupční zátěže. Doplňující informace KŽP: Argumentace přísnějšími limity pro velká průmyslová zařízení z evropských norem je zavádějící. Tyto zdroje měly naplnit emisní limity a literu zákona podle staré směrnice IPPC v roce Jejich situace se však řešila kolektivními emisními stropy, což nepředstavovalo žádný tlak na zlepšování technologií, změnu paliva a snížení emisí. Novou směrnicí jim Evropská unie poskytla výhodu prodloužení termínu do roku 2016, další možnost transformačního plánu snížení emisí do roku 2020, a pokud se zavážou staré provozovat od roku 2016 do roku 2023 maximálně 17,5 tisíc hodin, nemusejí přísnější limity až do roku 2023 plnit vůbec. To bude platit na obou stranách česko-polské hranice, takže naděje na rapidní zlepšení kvality ovzduší je mizivá. Emisní koktejl, který kdysi namíchal komunistický režim, proto ještě dlouho přetrvá. Zdroj: KŽP a (vam) Zkuste si najít:

11 ú n o r / /11 Potravináfiské technologie Hrdost na české výrobky Šizení receptur je podle Simony Sokolové, generální ředitelky Olmy Olomouc, cesta do pekel Před třemi lety nastoupila PhDr. Simona Sokolová jako generální ředitelka do Olmy Olomouc, jedné z největších mlékáren v republice. A podařilo se jí vytáhnout firmu z červených čísel do hodnot obvyklých u těch prosperujících. Hovořili jsme s ní však ioobecných aspektech potravinářského průmyslu. to nejde. A také nezapomeňme, že kvalitní výrobek má svou cenu! Řekla jste, že výkup mléka, resp. množství vykoupených litrů, pro vás není rozhodující. Ale pro zemědělce asi ano. Jaké s nimi máte vztahy? Troufám si říci, že výborné. Já jim říkám moji chlapi. Začátky ale nebyly jednoduché, my jsme do Olmy vstoupili v době mléčné krize; z deseti korun za litr vykoupeného mléka se najednou stalo šest. Doba byla hodně napjatá, ale dnes je to už bez problémů. Já si jejich práce nesmírně vážím. Proto se vždy jako první dozvědí, jaké chystáme novinky, co nás trápí i těší. Chci v nich vzbuzovat hrdost na Olmu, na to, že nám dodávají své mléko. Olma to je naše společná práce. PhDr. Simona Sokolová. Jakou má nyní Olma pozici v mlékárenském průmyslu ČR? Tyto žebříčky se ještě pořád postaru dělají podle toho, kdo kolik vykoupí od zemědělců mléka. Ale na to si my už nehrajeme. Naší prioritou je postavení značky na trhu. Nechali jsme si udělat výzkum, a podle něj jsme na trhu ČR dvojka. Nemáme dost finančních prostředků na marketing jako jiné zahraniční firmy. Mít ty stamiliony na reklamu, byli bychom jednička. My jí ale chceme být i tak. To bude určitě složitá cesta. Lze ji nějak zobecnit, jako návod i pro další firmy, zpracovávající zemědělské produkty? Povede jedině přes kvalitu výrobků a serióznost firmy. Byť je tlak na cenu velký, nikdy jsme nezasahovali do našich receptur a nešidili je. To je cesta do pekla. A zákazník to jednou pozná, že ho šidíte. My jsme raději volili metodu tvrdé restrukturalizace. Ano, je to bolestivé, ale jinak V nedávném rozhovoru pro Mladou frontu Dnes označil šéf Madety Milan Teplý rok 2010 za zlatý pro mlékárenský průmysl. Souhlasíte s tím? Já mám ty roky ve své hlavě postavené úplně jinak. V roce 2009 prodala Olma extrémně velké množství kelímků za brutálně nízké ceny, což korespondovalo s dobou krize. V roce 2010 počet těchto kelímků klesl, v roce 2011 se Olmě podařilo vrátit do toho extrémního množství kelímků, dokonce jsme je překonali. Ale já se zdráhám používat slova jako zlatý. V mlékárenství nejde o stamiliony. Jak říká náš pan majitel: zisk v potravinářství se pohybuje na hranici 1 5 %, a to už jste král! A budete kingové i letos, kdy se od začátku roku zvedla DPH? Zvýšení DPH je velmi složitý problém. Podívejte se, v jakém regionu žijeme, a tím nemyslím Hanou nebo střední Čechy. Mám na mysli region Evropy a našich sousedů: Rakousko, Slovensko, Polsko, Německo. Třeba v Polsku mají mléčné výrobky DPH pět procent a potraviny obecně devět procent. Odtud pramení naše potíže. Lidé si zajedou za hranice, nakoupí vedle mléčných výrobků třeba i benzin nebo naftu a další věci. A co budeme s naší produkcí dělat my? Ale to už se dostávám do politické roviny. Mají třeba z tohoto úhlu pohledu smysl akce ministerstva zemědělství na podporu českých produktů jako Klasa a jiné? Teď se postavím do role obyčejného zákazníka a klienta, který běžně nakupuje. Já už ani pomalu nevím, čemu mám věřit. Z regálů na vás útočí Klasa, Český výrobek, další různé značky jako Chráněné označení původu, Regionální výrobek. Je toho tolik, že se to míjí účinkem. Proč musíme mít nějaké značky? Proč nejsme hrdi jen na to, že jsme Češi? Kupujme české výrobky, naši lidé tak budou mít práci, firmy budou mít tržby, ekonomice to obecně prospěje. Na tomto tzv. vyšším zájmu mi záleží. Tohle umějí právě Poláci. Oni jsou hrozně hrdí na své výrobky, na svoji práci. Produkt Polski to je pro ně značka! Zkusme podobným způsobem budovat českou národní hrdost. V okolních zemích nemají jen nižší DPH, ale tamní podniky jsou i víc dotovány z fondů Evropské unie. Není to další překážka pro české zemědělce a zpracovatele? Je, ale za to si můžeme z větší části sami. V Polsku na každé fabrice visí nápisy, jak a kdy byla postavena či zrekonstruována z prostředků EU. My v Česku si dokážeme nanejvýš jeden druhému závidět a ještě házet klacky pod nohy. Vnímejme Poláky jako soupeře na trhu. Oni získávají za peníze EU nové technologie a nás pak hravě přeskočí. Dostanou se před nás a my to pocítíme. Začněme u sebe, nezáviďme si, a pak bude líp. Bude líp i pro Olmu, která si ještě před pár lety nevedla vůbec dobře? Věřím, že ano. Na konci roku 2008 jsme vstoupili do holdingu Agrofert. Za tu dobu jsme ušli velký kus cesty, především lidé v naší firmě, bez nich by to nešlo. Pochopili, co se má dělat, a to byl základ úspěchu, protože začátky byly hodně bolestné. Museli jsme propustit okolo 150 zaměstnanců všech možných profesí. Firma byla při koupi Agrofertem hodně zadlužena. Nebylo vůbec jednoduché rozdávat výpovědi v době začínající ekonomické krize. Ale bez toho by Olma nepřežila. Bolelo to, ale je to za námi a dnes je Olma v takové kondici, v jaké nikdy předtím nebyla. Co přinesl sňatek Olmy s Agrofertem? Na to je jednoduchá odpověď: bez Agrofertu bychom zanikli, Olma by tehdejší situaci sama nezvládla. Agrofert samozřejmě pomohl finančně. Napřed se tím vyřešily průšvihy z doby minulé, ale pak jsme museli dokázat, že umíme hospodařit a že Olma je životaschopná firma, produkující kvalitní výrobky a schopná stát se třeba jedničkou na českém trhu. Lze tomu rozumět tak, že Olma nevyráběla kvalitně, a tudíž se dostala do existenčních potíží? Vůbec ne! Naopak. Olma měla kvalitní výrobky i před vstupem Agrofertu, ale byl tady problém s řízením firmy, s organizací výroby. My jsme to prostě museli uchopit za jiný konec; restrukturalizovali jsme to tady a dovolili jsme si věci, od kterých nás jiní zrazovali. Šli jsme do toho, a vyplatilo se! Investovali jsme do výroby na úkor našich zisků, chtěli jsme ukázat, že Olma umí udělat výbornou věc a že je svým způsobem průkopníkem na trhu. Tím jsme odstartovali sérii výrobků, v nichž jsme byli první v daném segmentu, teď to pokračuje dětskými výrobky Olmíky. Je tohle cesta, jak udržet v českých podmínkách konkurenceschopnost? Určitě. Základ ale musí být ve stoprocentní kvalitě výrobků. Za ni v Olmě ručím, přes to nejede vlak. Vše další je nadstavba. Dětem musí jogurt chutnat, ale děti si chtějí také hrát, tak proč by nemohly s obaly od jogurtů? Vytvořili jsme rodinu Olmíků, kteří žijí na farmě, hlavními představiteli jsou Oli a Oťas. Děti si mohou vymalovávat tyto postavičky, hrát si s nimi na internetových stránkách, vymýšlejí jména zvířátek, prostě jsou vtaženy do dění. Jim se to líbí, když nevědí co a jak, obrátí se na rodiče. Chceme takhle oslovit rodinnou klientelu a postupem času k tomu přidat třeba i další výrobky. Myslím si, že právě to je cesta, jak získávat dlouhodobě zákazníky, a tím pádem být konkurenceschopný. Jan Hrabálek

12 12/ú n o r / E l e k t r o t e c h n i k a, a u t o m a t i z a c e Počítač není gurmán Bez počítačů už svět nedá ani ránu. Dlouho by o tom mohl vyprávět odborník na kybernetiku profesor Michal Pěchouček z ČVUT v Praze. Hlavní náplní jeho práce je vývoj tzv. umělé inteligence, kterou se mj. zabývá při vývoji systému pro řízení letového provozu malých chytrých letadel. V našem rozhovoru však nemluví jen o novodobém počítačovém náboženství, ale i tom, v čem computery člověka nikdy nedostihnou. Nedá se současný vývoj kybernetiky, počítačů srovnat s náboženstvím, vždyť uživatelů PC je možná už víc než věřících? Ano, v České republice je určitě více uživatelů PC než věřících lidí. Ale to je, jako byste chtěl porovnávat počet lidí, kteří řídí auto, a počet vegetariánů. Jen tolik společného mají kybernetika a náboženství. Co je pro svět nebezpečnější: náboženští fanatici typu bin Ládina, nebo hackeři útočící na počítačová centra? Ačkoliv mají obě skupiny hodně společného, každá je víc nebezpečná z jiného pohledu. Zatímco náboženští fanatici mají poměrně jednotnou misi, hackeři jsou různí: někteří to dělají pro peníze, jiní pro zábavu a seberealizaci, další sledují politické cíle. Škody, které může kybernetický terorismus napáchat, si dnes snad ani neumíme představit. Lze předpokládat, kam až může kybernetizace světa dojít, co všechno budou počítače řídit a má to vůbec nějakou hranici? Těžko předvídat. Závisí na tom, jaký životní komfort si budou chtít lidé dopřát a co si budeme jako společnost schopni dovolit. Společnost potřebuje internet, sociální sítě a zdarma poskytované webové aplikace, protože jejich provoz a rozvoj se uživí z internetové reklamy. Na druhé straně se ukazuje, že kvalitní obsah (například v oblasti žurnalistiky) asi bude potřeba financovat z předplatného. To jsou trendy dopředu těžko odhadnutelné. Je například zajímavé, jaký rozmach zažívá bezpilotní letecká robotika: výroba této techniky je levnější než u pilotovaných letadel. Užitečné by bylo propojení bezpilotních letadel a klasické manipulační robotiky. Dokážu si představit, jak budou například létající helikoptéry odebírat vzorky znečištění ovzduší okolo komínů, nebo budou schopny natírat objekty či prořezávat stromy. Předpokládám také zapojení chytrých programů do oblasti energií. Inteligentní agenti dokážou např. vypočítat, v jakém čase je nejlevnější pustit si pračku, nebo kdy a kde si dobít elektromobil. V jakém stadiu je nyní vývoj tzv. umělé inteligence, kterým se intenzivně zabýváte? Umělé inteligenci hodně pomáhá masivní výstavba datových center. Výpočetní prostředky, které byly dřív dostupné jen špičkovým výzkumným ústavům, teď může použít každý. S ohledem na to, kolik se v datových centrech nyní koncentruje dat, začíná být zajímavým tématem, jak jim co možná nejlépe porozumět a jaké v nich hledat souvislosti. Tím se zabývá oblast dobývání znalostí (datamining). Jak to poznají běžní lidé? Data, informace a celý internet se jim budou zdát víc ušity na míru. Příkladem dobývání znalostí je ový klient gmail od firmy google, který vám dokáže tím, že analyzuje vaši ovou komunikaci, nabídnout reklamní banner, co možná nejvíc odpovídající vašim zájmům, společenskému postavení nebo finančnímu zázemí. Co v tomto oboru nastane v roce 2030, a třeba v roce 2050? To já opravdu říct neumím. Myslím, že bude hodně záviset na tom, zda lidstvo najde alternativu k fosilním palivům a jakým způsobem bude používat případně nově vymyšlené energetické zdroje. Existuje něco, v čem počítače a kybernetika člověka nikdy nenahradí? Já si myslím, že v kulinářství. Protože počítač se nemůže stát labužníkem, nikdy z něj nebude dobrý kuchař, nepřipraví vám gurmánský zážitek. Četl jsem, že u vás na katedře využíváte pro testování robotů i fotbalové zápasy. Můžete to vysvětlit? Na ČVUT pracuje robotická skupina, která vyvíjí malé fotbalisty. Právě schopnost hrát fotbal vyžaduje poměrně hodně umělé inteligence. Intuice, cit, periferní vidění se musí v případě robotického fotbalu nahradit spoustou komplikovaných a velmi přesných výpočtů. Ve spolupráci s americkými univerzitami vyvíjíte systém pro řízení letového provozu malých chytrých letadel. Co takové letadlo umí? My pomáháme řídit jak běžný civilní letový provoz, tak robotická letadla. V současně době je hodně typů bezpilotních letadel od bojových, která jsou velká jako stíhačka, až po modelářská, dva metry široká, s kterými pracujeme my. Hodně populární jsou malé vícevrtulové helikoptéry, které ale mají větší nároky na spotřebu energie. Bezpilotní letadla umějí různé věci. Některá se dokážou sama navigovat, jiná rozpoznávat obraz na zemi a hlídat objekty, další létat ve formaci atp. Akčemu mi může být chytré bezpilotní letadlo dobré? První civilní aplikace bezpilotních letadel jsou v oblasti záchrany lidských životů jako například při monitorování šíření požáru. Zajímavé by mohly být i bezpilotní aplikace, které nás budou včas informovat o zácpách na dálnicích, nebo letadla, která vám pohlídají dům, když budete na dovolené. Vás i váš tým si vybírají ke spolupráci přední světové univerzity. Neláká vás tedy odchod za prací třeba do USA? Já rád pomáhám české vědě a mladým českým výzkumníkům k tomu, aby uspěli ve světě. Vážím si všech českých odborníků v zahraničí, kteří nám dělají skvělé jméno ať už je to ekonom Jan Švejcar, nebo plasticky chirurg Bohdan Pomahač. Ale mé poslání je právě teď na ČVUT a snažím se ho plnit co možná nejlépe. Jan Hrabálek Digitální továrna Zapojení počítačové techniky do výroby prakticky všeho považujeme za samozřejmost už delší dobu. Způsoby výroby se však dnes zásadně mění, jsou naprosto odlišné od těch, které se ve světě i u nás používaly ještě v 90. letech min. stol. Nové pojetí výroby lze shrnout pod velmi široký pojem digitální továrna (DF) a její současný vývoj můžeme charakterizovat jako boj o úspory. Současná výroba se od minulosti obecně liší především tím, že upouští od obrovských sérií naprosto identických výrobků. Takové součásti nejsou schopny vyhovět požadavkům nové doby, a především zvyšujícím se nárokům na tržní mechanismy. V praxi se naopak uplatňuje velkoobjemová výroba obrovského množství aplikací jednoho základního produktu. Odborníci z automobilového průmyslu, hlavního tahouna ekonomiky, spočítali, že se v moderním automobilu dá zkombinovat až miliarda variací výbavy a součástek. Jak to astronomické číslo uvést do praxe? Jde především o to, zvládnout obrovské množství dat, které takové kombinace představují. A aby měla konkrétní vypovídací hodnotu, musejí být uložena na jednom místě. Jinými slovy, životnost výrobku je nutné sledovat a shromažďovat v jednom úložišti. Touto složitou otázkou se zabývá koncept Produkt Lifecycle Management (PLM), který sleduje celý životní cyklus výrobku. Pouze úplná integrace všech procesů a dat, návrhem počínaje a prodejním servisem i údržbou s odpovídajícími IT řešeními konče, dovolí výrobcům splnit nároky trhu, zdůraznil na podzimní konferenci u příležitosti strojírenského veletrhu v Brně Ing. Petr Mareček ze společnosti T-System Czech Republic. Tzv. digitální továrna se tak stává virtuálním obrazem reálné výroby, nejčastěji v autoprůmyslu, dále pak v leteckém, lodním a strojírenském průmyslu. Mezi významnými uživateli systému PLM jsou renomované společnosti jako Audi, BMW, Boeing, Lockheed Martin, Mazda, Opel, Peugeot, Siemens, Škoda Auto a řada dalších. Ekonomika především Není třeba připomínat, že jedním z výrazných aspektů je vedle splnění základního principu sledování výrobků od A do Z i aspekt ekonomický. Zahraniční experti vypracovali studii s názvem The Benefits of Digital Faktory, a ta přinesla zajímavá čísla (viz tab.). Tato čísla však nejsou jediným přínosem DF a systému PLM ve výrobě. Snižují se také podnikatelská rizika při zavádění nové výroby, výrobní procesy se ověří ještě před zahájením výroby, navíc na menším počtu prototypů. Systémy DF a PLM dokážou nasimulovat výrobní linky, roboty a pracovní postupy, okamžitě odhalí slabá místa ve výrobním cyklu a v neposlední řadě posoudí i ergonomii pracovišť. Přitom návratnost investic do systému digitální továrny je velmi krátká. Proto si už tolik firem uvědomilo strategický přínos DF či PLM a investují do jejich zavedení velké prostředky. Je to prostě revoluční krok v oblasti plánování výroby. Zdroje: (hh) Výsledky systému DF Úspory Náklady snížení majetku 10 % Plochy optimalizace layoutů 25 % Lepší využití zdrojů 30 % Optimalizace materiálových toků 35 % Méně strojů, nástrojů a pracovišť 40 % Celkové snížení mákladů 13 % Celkové zvýšení produkce 15 % Rychlejší uvedení výrobku na trh 30 % Přínos uplatnění systému digitální továrny ve výrobě. Navigační systém Galileo míří do Prahy Česká republika se, řečeno s trochou nadsázky, stane pupkem evropského vesmírného prostoru. Do Prahy se totiž v září tohoto roku nastěhují desítky expertů, aby zde řídili chod celoevropského navigačního systému Galileo. Ten bude zajišťovat Evropská unie společně s Evropskou vesmírnou agenturou. Systém bude využívat 30 satelitů obíhajících ve výšce 23 kilometrů nad zemí. Projekt se má spustit v roce 2014 a dokončen má být v roce Galileo má fungovat tak, aby každému držiteli přijímače signálu určilo jeho aktuální polohu s odchylkou menší než jeden metr. To vše z pražské centrály. Hlavní město ČR se tak stane sídlem první mezinárodní instituce. Právě Praha hostila koncem ledna t. r. Kongres o aplikacích systému Galileo, v jehož závěru byla podepsána smlouva o přesunu centra do Prahy. První civilní systém Proč je takový poprask kolem evropského navigačního systému, když ten americký, který všichni známe pod pojmem GPS docela spolehlivě funguje? Odpovědí je hned několik. Ve světě dosud existují tři družicové systémy. Vedle nejznámějšího GPS funguje také ruský Glonass a čínský Compass, jenž byl uveden do provozu teprve v prosinci loňského roku. Všechny tyto tři systémy mají ale společného zřizovatele a provozovatele armádu. Galileo tak bude prvním civilním systémem, určující polohu. Výjimečnost tohoto systému vidím v přesnosti a aplikacích, které GPS nenabízí, uvedl v diskusi na toto téma v České televizi ministr dopravy Pavel Dobeš. Další velkou výhodou Galilea oproti GPS je schopnost využití při letecké navigaci a řízení letového provozu. To představuje velkou konkurenční výhodu. Čím víc toho bude Galileo řídit, tím bude efektivnější, a tím pádem bude víc vydělávat, dodal ministr. Kolik celý projekt bude stát? První odhady nákladů museli experti zvýšit. V současné době EU předpokládá, že do roku 2014, kdy se má Galileo spustit, se budou celkové výdaje pohybovat v částce kolem pěti miliard eur. Do roku 2019, tedy do celkového dokončení projektu, se předpokládá investice dalších sedmi miliard eur. Celý projekt měli původně financovat soukromí investoři, ale ti od Galilea ustoupili s tím, že pro ně není tak rentabilní. Ministr Dobeš však v už zmíněné debatě v ČT poznamenal: Soukromý sektor začíná velmi vážně uvažovat, že by se mohl připojit, především v různých aplikacích, nebo přímo vstoupit do samotného procesu. Příležitost pro české firmy Právě umístění centrály v Praze by mohlo být stimulem pro české podniky. Jejich případné zapojení do Galilea by znamenalo zvýšení konkurenceschopnosti v oblasti kosmických technologií a satelitní navigace. Kosmické aktivity jsou pro nás výzvou, neboť napomáhají k posunu vpřed v oblastech, kde máme stále rezervy, například ohledně spolupráce mezi výzkumem, vývojem a průmyslovou sférou, řekl při zahájení Kongresu český premiér Petr Nečas a dodal: Včasné spuštění systému Galileo proto nabízí jedinečnou možnost, jak by se mohla Evropa přiblížit Japonsku a USA, kde má průmyslová inovace pořád ještě náskok. Vše podle plánu Krátce po pražském summitu byly v Londýně podepsány další smlouvy na pořízení družic a služby nosných raket, které umožní zprovoznění Galilea v roce Je to důkazem toho, že vše probíhá v určeném čase a že dodržujeme předem stanovený rozpočet, glosoval podpisy smlouvy místopředseda Evropské komise Antonio Tajani, odpovědný za průmysl a podnikání. Pořízení nosných raket Ariane 5 francouzské výroby znamená zbavení se závislosti na ruských raketách Sojuz, které v současné době vypouštějí družice Galileo na oběžnou dráhu. Vše tedy spěje k tomu, aby Evropané mohli využívat propracovanější navigační systém už v roce (hh)

13 ú n o r / /13 E l e k t r o t e c h n i k a, a u t o m a t i z a c e Měřitelné přínosy Toyota I_Site snižuje náklady na manipulaci Progresivní fleet management Toyota I_Site poskytuje vlastníkům a správcům flotily manipulační techniky informace a podporu potřebnou pro efektivnější a strategické řízení procesu manipulace s cílem výrazně snížit celkové provozní náklady. Principem činnosti Toyota I_Site jsou uživatelsky vyladěné reporty obsahující údaje o činnosti vozíků, kombinované s adresnými analýzami a doporučeními expertů ze společnosti Toyota Material Handling. Různých hotových systémů správy flotily, které ale neumožňují individuální přístup, je na trhu mnoho. Toyota obohacuje správu strojového parku o inteligenci, která umožní přijímat správná manažerská rozhodnutí a přináší vám přehled a kontrolu, kterou potřebujete k zvýšení bezpečnosti, snížení nákladů a zvýšení produktivity. Posunula správu strojového parku o notný kus za hranice tradičních nástrojů, zejména díky konzultacím a expertním doporučením kombinovaným s bohatou nabídkou integrovaných ekonomických dat a údajů o strojovém parku. Toyota I_Site efektivně řídí proces manipulace Progresivní fleet management Toyota I_Site umožňuje měřit bez prodlení prakticky každý aspekt manipulačního procesu, a snáze tak docílit zlepšení na všech úrovních. Systém Toyota I_Site je možné nainstalovat na jakýkoli motorový vozík. Je unikátní kombinací promyšlené technologie, cenných informací, odborných znalostí a analytické podpory, jejímž výsledkem jsou jasně měřitelná zlepšení v oblasti produktivity, využití strojového parku, chování řidičů a snižování nákladů. Například náklady na škody způsobené řidiči v důsledku nesoustředěné nebo zbytečně riskantní jízdy klesají už v prvních týdnech po nasazení Toyota I_Site o desítky procent. Přímočaře k levnějšímu provozu vozíků Proces implementace začíná detailním pohovorem se specialisty Toyota I_Site, v rámci kterého se snaží pochopit vaše specifické obchodní cíle a provozní podmínky. Následují adresná doporučení a systém reportů na míru. Detailní, zároveň však snadno použitelné výkazy kombinují prvky jako je úroveň využití vozíků nebo údaje o nárazech získané prostřednictvím bezdrátového datového připojení s provozními informacemi, jako jsou údaje o smlouvách, náhradních dílech a servisních nákladech. Jakmile je služba Toyota I_Site instalována, může uživatel začít pracovat na kontinuálním zlepšování svých provozů. Aktivity mohou zahrnovat cokoli od zajištění školení pro řidiče, kteří zaznamenali nadměrný počet nárazů, po upravení kritických míst pracovního procesu za účelem zvýšení efektivity, nebo dokonce změny strojového parku v podobě zredukování počtu vozíků. Díky Toyota I_Site mohou podniky identifikovat a okamžitě řešit každodenní provozní problémy, a zároveň řešit problematiku manipulace s materiálem v širších souvislostech a z dlouhodobější, strategické perspektivy. Snížení nákladů při současném zachování bezpečnosti a kvality je nejvyšší prioritou uživatelů. Toyota I_Site přináší přesně takové informace, podporu a doporučení, jaké podniky potřebují ke kontrole nákladů. Tlak na správné chování řidičů Systém vytváří tlak na lepší chování řidičů, ale na druhé straně umožňuje i objektivní hodnocení jejich výkonu. I dříve bylo možné škodu nějak vyčíslit, ale chyběla přesná a průkazná data o síle nárazu i o viníkovi. Průkazné statistiky jsou díky šokovým senzorům k dispozici kdykoli a velmi rychle. Statistické údaje o využití vozíku jsou přesné, jasně vypovídající a prakticky okamžitě dostupné. Stačí jedno kliknutí myši. Přesné informace a důraz na lepší chování řidičů tvoří velmi produktivní funkční celek, přičemž každý jednotlivý dílek skládačky celkového obrazu má svůj význam. Je prakticky nemožné ošidit šokový senzor a nejde ani svést vlastní chybu na jiného řidiče bez znalosti jeho PIN kódu. Znáte-li chybující řidiče, je možné jim pomoci například dodatečným školením. Tři roky poté, co společnost TMHE uvedla systém vzdálené správy flotily Toyota I_Site na trh, hlásí zákazníci už ze 17 zemí Evropy významné a měřitelné přínosy pro své podniky: jednoduchá instalace žádné speciální požadavky na HW a SW, instalace bez ohledu na typ a značku vozíku, přenos dat zajištěn přes mobilního operátora, Principem činnosti Toyota I_Site jsou uživatelsky vyladěné reporty obsahující údaje o činnosti vozíků kombinované s adresnými analýzami a doporučeními expertů ze společnosti Toyota Material Handling. soubor dat k dispozici přehledně přes webové rozhraní, přístup z jakéhokoli počítače s připojením na internet, zabezpečený přístup pomocí jména a hesla, provozní a servisní data s detailním členěním náklady, lokace. (lh). Autodesk oživuje kostky Lego Společnost Autodesk představila nový inovativní přístup k tvorbě interaktivních 3D návodů na výstavě Lego World 2012 v Kodani. Návody pro digitální sestavování jsou dostupné na speciálně vyvinuté aplikaci pro ipad s využitím produktu Inventor Publisher Mobile Viewer, která byla vytvořena pro tuto událost. Software Autodesk Inventor Publisher pomáhá výrobcům přiblížit používání jejich výrobků s pomocí jasné, přesné a přesvědčivé produktové dokumentace ve 2D a 3D. Inventor Publisher nabízí alternativu k tradičním postupům tím, že vytváří interaktivní návody v 3D, které běží na zařízeních ipad, iphone, ipod a Android. S využitím technologie Inventor Publisher a ve spolupráci s Lego Group vyvinul Autodesk aplikaci, která nabídla fanouškům světoznámé stavebnice na výstavě Lego World 2012 zcela novou herní zkušenost. Dokonalý zážitek ze hry Na Lego World 2012 měly děti nejrůznějšího věku příležitost vyzkoušet si aplikaci k zobrazení interaktivních animovaných digitálních 3D instrukcí k sestavení draka Brickley z kostek Lego. Animaci je možné kdykoliv pozastavit, přiblížit specifický detail či rotovat modelem k zobrazení toho, jak jsou spojeny jednotlivé části. Aplikace představuje atraktivní způsob, jakým mohou být propojeny skutečné a digitální světy. Cílem Lego Group je poskytnout dětem dokonalý zážitek ze hry s fyzickými kostkami Lego, obohacený o možnost sledování digitálních 3D instrukcí na dotykových mobilních zařízeních. Spolupráce firem Autodesk a Lego Group nabízí průkopnické zkušenosti v oblasti interaktivní 3D technologie a jejího vlivu na zážitky zákazníků. Protože zákazníci stále víc preferují 3D vizualizace a mobilní zařízení se stávají součástí běžného života, spojujeme své úsilí s technologickými lídry a inovátory, jako je například Autodesk. Rádi bychom využili síly digitálních návrhových dat k demonstraci všech možností našim zákazníkům. Jsme velmi potěšeni tím, že můžeme našim fanouškům na kodaňské výstavě Lego World 2012 představit interaktivní stavebnicové návody umožňující digitální pohledy a interakce s kostkami Lego, a tím obohatit jejich zážitky, řekl Olav Gjerlufsen, ředitel Lego Group. Dobrá hra The Lego Group je soukromě vlastněná rodinná společnost se sídlem v dánském Billundu. Byla založena v roce 1932 a dnes je jedním z největších světových výrobců materiálu pro dětské hry, přičemž globálně zaměstnává přibližně pracovníků. Název Lego vznikl z dánských slov leg godt. To v češtině znamená dobrá hra. Podnikatelským mottem Lego Group je rozvíjet dětskou kreativitu a představivost. Produkty LEGO je možné zakoupit ve víc než 130 zemích. (com)

14 14/ú n o r / E l e k t r o t e c h n i k a, a u t o m a t i z a c e R.U.R. v novém tisíciletí Od doby, kdy Karel Čapek vymyslel pro svou hru R.U.R. slovo robot, uplynulo mnoho času. Během něj se jak slovo samo, tak i jeho představitelé přestěhovali z prostředí sci-fi literatury a natrvalo se usadili v našem každodenním životě. S roboty se setkáváme, vědomě či nevědomky, téměř na každém kroku, a to už od nejútlejšího mládí např. ve stavebnicích Lego. Sci-fi se stalo skutečností a roboty jsou našimi dobrými partnery a pomocníky. Fungují v podmínkách, v nichž by lidský organismus neobstál, zvládají práci a úkony, které mnohonásobně přesahují možnosti člověka. Jednou z předních světových firem v oblasti energetiky a automatizace je ABB, které stálo také u zrodu průmyslových robotů a odvětví robotiky vůbec. V roce 1974 jako první na světě uvedlo na trh komerčně dostupný průmyslový robot, poháněný výhradně elektricky a řízený mikroprocesorem. Různorodé využití Kromě toho, že mají roboty důležitou roli v průmyslu, kde lakují, svařují, balí, přemísťují či plní, jsou přínosem také v oblasti výzkumu, a dokonce i v zábavním průmyslu. Jedním z takových příkladů je spolupráce robotů ABB na posledním dílu slavného hollywoodského filmu Terminator. Roboty ABB se ale také podílely na posledním turné skupiny Bon Jovi staly se nepřehlédnutelnými tanečníky, pohybovaly se do rytmu hudby, a zároveň v reálném čase přenášely obrazový záznam koncertu a digitální animace. Ale vraťme se k hlavnímu smyslu robotů. Nejběžnějším příkladem jejich využití je automobilový průmysl, kde umožňují snížení spotřeby energie až o 50 %, jako například lakovací robot ABB přinášející už zmíněné snížení emisí CO 2 a energetických nákladů lakoven. Osm robotů ABB také pomáhá v dosažení maximální pružnosti výrobních linek přednímu světovému výrobci domácích a zahradních řezacích nástrojů, společnosti Fiskars. Dokážou naostřit nástroje s přesností na mikrometry, a snižují tak spotřebu teflonu o 30 %. Bez zásahu lidské ruky V České republice pomohlo ABB automatizaci logistického centra společnosti Hamé, kde firma realizovala projekt automatické depaletizace, balení a následné paletizace sklenic ve svém novém Centrálním distribučním skladu ve Starém Městě. Cílem byla plná automatizace, a tím i zvýšení produktivity celého procesu. Základem řešení je trojice průmyslových robotů ABB IRB660 s rameny a veškerými nezbytnými periferiemi, které umožňují manipulaci s desítkami různých variant balení. Od začátku do konce, kdy je zabalené zboží naskládáno na paletě, se lidská ruka nedotkne žádné sklenice a linkou probíhají víc než 4 sklenice za vteřinu. Roboty nechybějí ani v úspěšné nábytkářské firmě IKEA. Její úhledně zabalené zboží se s lidskou rukou téměř nesetkalo. Kompletizaci všech šroubků, podložek i proložení papíru proti odření má na starost průmyslový robot. Například v továrně v Malackách na Slovensku zajišťují roboty ABB obsluhu strojů, lisů, manipulaci s materiálem, lakování a broušení dřevěných desek, nakládání do lakovacích linek a vykládání z nich, vkládání materiálu do krabic na balicích linkách i paletizaci krabic. Roboty ABB pomáhají společnosti IKEA udržet nízké ceny výrobků při maximální kvalitě zboží a efektivnosti výroby. I díky tomu je nábytek vyráběný na Slovensku dodáván do 231 obchodních domů IKEA v 24 zemích světa. Ambiciózní experiment Své zastoupení mají roboty také v oblasti výzkumu. Jedním z příkladů je Evropské středisko jaderného výzkumu (CERN), kde pomáhají znovu navodit podmínky velkého třesku. Dva roboty ABB provedly 54 milionů přesných svařovacích operací, aby pomohly vybudovat dva prstence urychlovače známého pod názvem Large Hadron Collider (LHC). V LHC mohou být částice urychleny tak, aby napodobily zrození vesmíru, které nastalo jednu miliardtinu sekundy po velkém třesku. Jde pravděpodobně o nejpřesnější a nejnáročnější aplikaci, kterou kdy standardní robot vykonal. Po patnácti letech plánování, stavby a oprav se v loňském roce v urychlovači konečně uskutečnil první z pokusů, kvůli kterým byl postaven. Je označován za jeden z nejambicióznějších vědeckých experimentů všech dob. Už jen setkání paprsků představuje velkou výzvu: je to tak trochu jako vypálit z obou břehů Atlantiku jehly tak, aby se v polovině cesty střetly. Oceněná Frida Dlouhodobé zkušenosti v oblasti robotiky přinášejí společnosti ABB nejen mnoho spokojených zákazníků a zvyšující se počet zakázek, ale i řadu ocenění od odborníků. Jedním z posledních je prestižní cena Red Dot za rok ABB získala ocenění nejlepší z nejlepších designových koncepcí Red Dot 2011, a to za robota určeného ke kompletaci malých součástek, přezdívaného FRI- DA (z angl. Flexible Robot Industrial Dual Arm). Ocenění Red Dot je na mezinárodní úrovni považováno za známku kvality a o jeho udělení rozhodují přední osobnosti z oblasti designu. ABB se podařilo zvítězit nad 3536 projekty z 54 zemí. (pod) OPIS Engineering slaví 20 let zkušeností Za dvacetiletou činností společnosti OPIS Engineering se neskrývá pouze distribuce vybraných produktů, ale také servisní zásahy u odběratelů produktů a opravy pohonů nejrůznějších značek přímo ve výrobních závodech nebo na pracovišti v Brně. Současnou strategií firmy je poskytovat špičkové služby v oblasti technického poradenství, oprav a dodávek ve vybraných segmentech elektropohonů. Významnou součástí strategie je neustálá snaha zvyšovat kvalitu distribuční sítě v podporovaných technologiích a profesionalizace týmu zaměstnanců. V neposlední řadě společnost investuje do zkušebního a kontrolního zázemí v oblasti výroby zákaznických aplikací pohonů. V roce 1993 firma hledala český výraz pro produkty výrobce Ringfeder. Tehdy byla kónická fixační pouzdra označena českou zkratkou CONFIX a po zralé úvaze byla vybrána mezi výrobci dodavatelská společnost M. A. V. Na počátku existence docházelo k důležitým rozhodnutím, na základě kterých OPIS Engineering k. s. úspěšně funguje dodnes. Po změně politického režimu a otevření trhu následoval jeho zcela nový vývoj. Na dosud ryzí český trh začaly vstupovat zahraniční elementy. Nově založené společnosti OPIS Engineeringbyly nabízeny produkty snad všech výrobců z Itálie i Německa. Při zpětném pohledu do minulosti a zhodnocení zkušeností se její představitelé domnívají, že udělali velmi správná rozhodnutí. Jako příklad můžeme uvést specifický produkt, který OPIS Engineering distribuuje na českém trhu přímo od výrobce společnosti M. A. V. Ta pro svou výrobu používá výhradně výkovky z Japonska. Pan Jaroslav Čada, jednatel společnosti, uvádí: Nabízely se nám možnosti najít dodavatele tohoto typu výkovků v České republice, ale ty svou kvalitou neuspěly. Často se setkáváme s tím, že se nám odběratelé snaží jako podvrhy reklamovat koupená pouzdra od jiných dodavatelů. Tím nás pouze utvrzují v nízké kvalitě produktů konkurenčních společností. I když bylo někdy těžké rozloučit se s odběrateli kvůli rozdílným názorům na cenové kalkulace, je pro nás velkým potěšením zjištění, že se po nějaké době právě kvůli vysoké kvalitě našich produktů a služeb vracejí. Specifikum aktuátorů Setec Významnou skupinu produktů, na niž by společnost OPIS Engineering ráda upozornila, tvoří výrobky společnosti Setec. Zejména lineární aktuátory, které vynikají vysokou tuhostí provedení. Většina lineárních pohonů používá pro svůj posuv kuličkové šrouby. Jejich zapouzdření je ovlivňováno velkými krouticími momenty, které konkurenční výrobky těžko snášejí. Aktuátory Setec jsou stavěny pro maximální zdvih dosahující délky až 5000 mm a zvládají osové zatížení až 20 kn. Hnací motorovou jednotku může tvořit stejnosměrný motor s elektronickou komutací, krokový motor anebo zákaznický pohon. Další portfolio produktů společnosti OPIS Engineering tvoří stejnosměrné komutátorové motory, které vznikly jako deriváty automobilových motorků určených pro stěrače japonské společnosti NIDEC. Pan Jaroslav Čada k tomu uvádí: Tyto motorky se velmi osvědčily ve všech kancelářských strojích, například v kopírkách, tiskárnách a skartovacích zařízeních, ale najdeme je i v domácnostech. Tam slouží jako pohony krbových dvířek, garážových vrat, digestoří či kávovarů a grilů. Společnost NIDEC je nyní vyrábí v 270 různých tvarech s nejrůznějšími doplňky, jako jsou vestavěné halové snímače, kontaktní koncové vypínače či optické snímače, a mohou sloužit i jako servopohony. Jejich velkou předností je speciální hystereze, díky které se rotor točí podle zákaznických pokynů s dodržením přesné dojezdové dráhy. Tento požadavek je typický u některých lékařských přístrojů. Šnekové převodovky Bonfiglioli Zvláštní pozornost zaslouží výrobky Bonfiglioli. Tato společnost produkuje denně víc než 5000 šnekových převodovek v deseti velikostech, a přesto stále nestačí pokrýt poptávku po nich v časových limitech. Tyto šnekovky byly vyvinuty ve spolupráci s institutem pro konstrukci a výzkum převodovek v Mnichově (FZG TU) a svou modulární konstrukcí se staly vzorem pro ostatní výrobce ve světě. Kam směřuje strategie společnosti Naše společnost se snaží neustále inovovat portfolio svých produktů a technických řešení a sledovat nejnovější vývojové trendy na světovém trhu. Pochopili jsme, že nedílnou a velmi důležitou součástí naší organizace je kvalitní servis a neustálá práce na vývoji nových řešení a vylepšení. Pouze firma, která má celou cestu svých produktů od výzkumu přes vývoj, výrobu až po použití a kompletní servis plně pod kontrolou, může v dnešním tvrdém konkurenčním boji uspět. Konečný zákazník očekává spolehlivost řešení, vysokou užitnou hodnotu a pružný servis. Doufáme, že se nám tyto představy trhu podařilo naplnit a jsme připraveni v tomto trendu dále pokračovat, dodává Jaroslav Čada. (lp). OPIS Engineering k. s. Selská Brno tel.: info@opis.cz

15 O b a l y ú n o r / /15 Inovativní řešení STI Česko reorganizuje a optimalizuje svou podobu STI Group je evropský lídr mezi výrobci stojanů, a zároveň jedna ze špičkových firem v evropském obalovém sektoru. Přibližně polovina největších evropských výrobců spotřebního zboží (FMCG) se spoléhá na produkty a služby od STI Group, stejně jako vedoucí výrobci průmyslových produktů. STI nabízí inovativní řešení prezentací výrobků na POS a balicích procesů. Firma STI Česko je špičkou ve výrobě displejů a vybraných obalových řešení. Zajišťuje komplexní služby od vývoje výrobků po balení a kompletaci. Kromě výroby a manipulace s displeji se STI také specializuje na vývoj a výrobu ofsetově potištěných obalů z hladké i vlnité lepenky. Ing. Ivana Skopala, obchodního ředitele STI Česko s.r.o., jsme se zeptali: a chceme zde realizovat podstatnou část svých obchodů. Ale na export také nezapomínáme; důležitými trhy jsou pro nás Slovensko, Polsko, Německo a Maďarsko. Jaké investice máte naplánovány pro rok 2012? V letošním roce se chceme věnovat dvěma důležitým úkolům. Z hlediska strojního vybavení máme v úmyslu investovat do nových lepicích strojů, které budou schopny nabídnout nové produkty hlavně na tuzemský trh. Nezapomínáme však ani na naše zaměstnance plánují se rekonstrukce zázemí, jako jsou šatny a sociální zařízení, a také zvětšení vývojového oddělení a obnova kanceláří. Jaký byl důvod restrukturalizace prodejní kanceláře Praha? V minulém roce začal proces restrukturalizace prodejních kanceláří a výrobních závodů v celé STI Group. Jde o proces co nejlogičtějšího a nejefektivnějšího umístění tak, aby se snížily náklady a aby vztah prodej výroba byl co nejvíc vstřícný k zákazníkům. V praxi to znamenalo v minulém roce restrukturalizace prodejních kanceláří v Budapešti a Praze a přesunutí části úkolů do výrobních závodů. Procesy, týkající se vývoje, grafiky a vnitřní služby, byly v rámci STI Česko přesunuty přímo do výrobního závodu, který je strategicky situován v pohraničí na rozhraní tří států: České republiky, Polska a Německa. Je tak zaručena nejrychlejší možná reakce na přání zákazníků. Proto také věnujeme velkou pozornost investicím do zlepšení pracovního zázemí. STI Česko reorganizuje a optimalizuje svou podobu, má za sebou nejúspěšnější rok v historii. Jaký byl pro vaši firmu rok 2011 konkrétně? Z hlediska obratu a hospodářského výsledku byl rekordní; výrobní závod Rumburk vyrobil a zákazníkům dodal zboží za asi 200 milionů korun. Kam míří vaše výrobky? Velká většina našich výrobků končí na domácím trhu. Česká republika je naší prioritou i do budoucna Dosáhla společnost STI Česko kromě rekordní výroby nějakých dalších úspěchů? Ano, jsme velmi hrdí na to, že se stále ukazuje síla našich dobrých nápadů a přínos celosvětového propojení mezi našimi vývojovými pracovišti. V minulém roce nám to přineslo dvě ocenění v soutěži Obal roku, který pořádá Obalový institut SYBA. Prestižní ocenění získalo dárkové balení Ballantines a prodejní stojan TUC pro firmu Kraft Foods. Markéta Machanová. STI Česko s.r.o. U Libeňského pivovaru 68/2, Praha 8 Ivan Skopal, obchodní ředitel gsm: ivan.skopal@sti-group.com Soutěž Obal roku Česká národní soutěž Obal roku je určena pro jakékoli obalové řešení, jež nezískalo ocenění v předchozích ročnících. Mohou do ní přihlásit exponát všichni, kdo se podílejí na výrobě a používání obalů, obalových materiálů či pomocných obalových prostředků. Jsou to především dodavatelé obalových prostředků a materiálů, výrobci baleného zboží, reklamní agentury a grafická studia, a také firmy poskytující balicí služby. Organizátorem soutěže je Obalový Institut SYBA s.r.o. Přihlášené exponáty nemusejí mít původ v České republice. Hodnotí se v šesti kategoriích: spotřebitelské obaly; dárkové obaly; skupinové obaly a displeje; přepravní a technologické obaly; obalové materiály; etikety, uzávěry, fixace a ostatní pomocné obalové prostředky Hodnocení přihlášených exponátů provádí porota nezávislých odborníků, která pak předloží své návrhy na ocenění k posouzení grémiu reprezentantů zástupcům odborného tisku a profesních svazů. Exponáty se posuzují komplexně a počet ocenění není předepsán. Porota oceňuje především inovativnost a originalitu, ochranné vlastnosti výrobku, jeho prezentaci k prodeji a marketingu, přijatelnost pro spotřebitele nebo uživatele, plnění logistických a legislativních požadavků i dopad na životní prostředí. Cílem soutěže je vyzdvihnout a propagovat nejlepší myšlenky a technologie v oblasti balení, které se na českém i zahraničním trhu objevují. V loňském ročníku získalo ocenění Obal roku 2011 nejlepších 29 řešení z 86 přihlášených exponátů. Šest z nich bylo nominováno na speciální ocenění předsedkyně komise: držitelem Zlaté ceny se stala společnost Petainer Czech Holdings za exponát Petainer KEG (obr. 1), Stříbrnou cenu získala společnost THIMM Obaly za obalové řešení CarryPack (obr. 2) a Bronzovou cenu společnost TOP TISK obaly za Pyramidu na čaj (obr. 3). Zdroj: (am) Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3

16 16/ú n o r / O b a l y Jak likvidujeme obaly Účelem obalů je především uchovat zboží v nezměněné kvalitě až do doby jeho spotřeby. Ale mají také významnou funkci informační a propagační reklamní. Ne nadarmo se říká, že prodává právě obal. Ve chvíli, kdy obal přestane plnit účel, pro který byl vyroben, stává se z něj odpad. Mnohé obalové odpady jsou však velmi dobře využitelné a mohou dál sloužit jako vstupní suroviny pro zpracování jiných výrobků, či dalších obalů. Aby byl proces jejich recyklace co nejúčinnější, je potřeba odpady z obalů třídit podle jejich materiálového složení, tedy odkládat je v rámci systému odděleného sběru. Jakmile obaly přestanou vyhovovat svému účelu, přichází čas na jejich ekologickou likvidaci. Legislativně je nakládání s nimi upraveno zákonem č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon mj. stanovuje práva a povinnosti podnikajících právnických a fyzických osob při uvádění obalů na trh či do oběhu, ukládá povinnost jejich zpětného odběru, stanovuje v procentech množství obalových odpadů, které musí být recyklováno nebo využito, a vymezuje také základní pravidla pro nakládání s vratnými obaly. Jako příklad lze uvést nařízení, jež ukládá prodejcům s prodejní plochou větší než 200 metrů čtverečních povinnost nabízet nápoje ve vratných zálohovaných obalech, pokud už prodávají stejné nápoje v obalech nevratných. Míra materiálového využití odpadů z obalů vzniklých v ČR v jednoltivých letech. Evropa úspěšně recykluje Evropská organizace pro obaly a životní prostředí uvádí, že v období let 1998 až 2008 došlo v členských zemích EU k snížení množství obalových odpadů na skládkách o 43 %, což je v přímé souvislosti se zvyšující se efektivitou recyklace obalů a dalších forem jejich využití. V roce 2008 bylo v EU k dispozici přes 17 mil. tun obalového materiálu. Ve sledovaném období také ztratila validitu do té doby platná souvislost mezi růstem obalových odpadů a růstem hrubého domácího produktu. A do obalového průmyslu zasáhly i sociálně ekonomické a demografické trendy: postupné stárnutí evropské populace, spolu s rostoucí oblibou jednočlenných domácností u městských obyvatel, které předpokládají nákupy většího počtu baleného zboží, ovlivnilo množství obalů uvedených na trh jen o 10 %. A množství odpadů se dokonce snížilo o celých 43 %. Byl tak potvrzen dřívější kvalifikovaný odhad Evropské komise, že obalové odpady z domácností a komerčních zdrojů tvoří pouhá 3 % z celkového množství odpadů. Tato čísla potvrzují zpětně vysokou účinnost přijatých legislativních opatření, zejména pak Směrnice o obalech a obalových odpadech z roku 1994, podle níž mělo být v roce 2008 ve dvanácti původních evropských zemích dosaženo nejméně 50% podílu recyklace, nové členské země by pak měly této úrovně dosáhnout v období let 2011 až A ve stálém růstu snahy evropských spotřebitelů akceptovat třídění obalů pro recyklaci (která se mezitím do jisté míry proměnila ve společenský a sociální úzus) se projevila i účinnost ekologické osvěty a environmentálního vzdělávání zavedených v zemích EU. Tento trend dokumentuje také zpráva Evropské organizace pro obaly z PET a Asociace pro recyklaci plastů, podle níž se v roce 2010 v EU množství PET lahví z tříděného sběru proti předcházejícímu roku zvýšilo o plných 6,5 % a dosáhlo tak 1,45 mil. tun. Omezit vývoz do Asie V případě recyklace obalů se zejména z ekonomických důvodů dnes velká část použitých PET lahví vyváží do Asie. Tam se však často upravují za podmínek, které neodpovídají našim hygienickým normám, a znovu se zpracovávají, částečně opět na obaly a zčásti také na textilie či jiné materiály. Proto se např. německé Sdružení průmyslu plastických hmot snaží prosadit, aby místo prodeje do ciziny byl obalový odpadový materiál zpracováván na výchozí surovinové vločky (z nichž se pak metodou úpravy odpovídající přísným hygienickým a ekologickým normám vyrábějí fólie) přímo v Evropě. Nežádoucí hliníkové plechovky Studie týkající se problematiky obalů a odpadů z obalů Porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR metodou LCA (Life Cycle Assessment), iniciovaná Ministerstvem životního prostředí ČR, hodnotí dopady na životní prostředí spojené s používáním jednotlivých druhů nápojových obalů PET lahví, vratných skleněných lahví, jednorázových skleněných lahví, hliníkových plechovek a nápojových kartonů (kompozitní obaly). Z výsledků vyplývá, že přes drobné výjimky z tohoto pravidla, mají kompozitní obaly (nápojové kartony), spolu s vratnými skleněnými lahvemi, relativně nejmenší měrný (tj. na stejný objem obaleného nápoje) dopad na životní prostředí ze všech posuzovaných nápojových obalů. Jako obaly s nejvyšším dopadem na životní prostředí jsou hodnoceny hliníkové plechovky a jednorázové skleněné lahve. To je způsobeno zejména vysokou spotřebou energie potřebnou k jejich výrobě. PET lahve jsou přibližně uprostřed této environmentální škály. Studie dál potvrzuje obecné pravidlo, že obaly větších objemů při použití stejného materiálu jsou spojeny s nižšími dopady na životní prostředí než obaly menších objemů. Pavel Hrazdíra Je libo pivo z lepenky? Chrání naše zdraví Vývoj světové ekonomiky, její možná i (ne)možná recese, nutí k novým trendům snad všechna odvětví průmyslu. Výjimkou není ani oblast balení potravin. Dochází zde k posunu ve výrobě spotřebitelských obalů i celých systémů v dodavatelských řetězcích. Hlavním motivem je hledání úspor nákladů i koncepce udržitelného rozvoje s důrazem na správnou výrobní praxi obalů pro potraviny a nápoje. Na toto téma se loni konala konference s názvem Save Food. Byla součástí veletrhu Interpack, což je jedna z vrcholných akcí pro pracovníky obalového průmyslu. Však se také do Düsseldorfu sjelo na 166 tisíc odborných návštěvníků z celého světa. A pokryli celé spektrum od výrobců přes průmysl obalů až k obchodu. Jako jeden z hlavních kladů akce Save Food považuji skutečnost, že se nám podařilo vtáhnout do oblasti balení potravin i jiné obory, které v obalovém průmyslu primárně nepůsobí, řekl na loňské tiskové konferenci u příležitosti výstavy generální ředitel Veletrhů Düsseldorf Matthias Dornscheidt. Uvedli jsme tak v chod jedno z nejdůležitějších témat naší doby. Obaly na bázi papíru Právě na téma balení potravin a nápojů se konal na sklonku roku 2011 Český a slovenský obalový kongres. V bloku Potravinářská akademie přednášel mj. Jaroslav Dobiáš z VŠCHT v Praze a zaměřil se na bezpečnost obalů potravin na bázi papíru: Tento materiál má v oblasti balení potravin obecně největší podíl. Aplikace obyčejného papíru pro Nevratné sudy Keykeg získávají na oblibě. balení potravin je ale omezena na potraviny s nižší aktivitou vody. Důležitou úpravou je proto zušlechťování, které tomuto druhu obalů udílí větší odolnost proti vodě i možnost tepelného sváření. Kombinované obaly Už si pomalu zvykáme na potraviny a nápoje v mnoha typech obalů. Není to tak dávno, co by nikoho ani nenapadlo plnit do plastových lahví pivo, český národní nápoj. Dnes jsou jich plné supermarkety, a žádný větší pivovar si nemůže dovolit tuto technologii nepoužívat. Vedle tohoto způsobu a samozřejmě i skleněné klasiky, se stále častěji můžeme setkat s tzv. kombinovanými obaly, kde se nosnou složkou stává lepenka. Mají sice nižší životnost, ale ta se kompenzuje až devětkrát nižší hmotností obalu a snadnou manipulovatelností. Účinná bariéra Balení nápojů do lepenkového obalu není nic nového. Musí se ovšem dodržet jedna základní zásada, vytvoření účinné bariéry např. nanesením vodovzdorné vrstvy přímo na lepenku metalizací, natíráním či dalšími technologickými postupy. Tak jak to známe u mléka nebo džusu z tzv. tetrapacku. Ochrana i atraktivní design Stále oblíbenější metodou je tzv. BiB metoda, neboli Bag in Box. Nápoj se uchovává v pružné fólii, vyvinuté původně NASA pro kosmické účely. Výhodou je, že se při odpouštění nedostane do styku se vzduchem, vak se smršťuje a lepenkový obal kolem tvoří nejen ochranu, ale i atraktivní design, na němž se může firemní marketing pěkně vyřádit. I ortodoxní pivaři s lahváčem v ruce ale stále víc přicházejí na chuť tzv. Keykegům. Je to varianta lepenkového obalu s plastem, ale ve velkoobjemovém provedení. Tyto sudy nejsou vratné, ale zato plně recyklovatelné, takže šetří životní prostředí. Pro svoji lehkost se hodí na různé garden party, vydrží i pád z jednoho a půl metru. Roli hraje také ekonomika; nikdo po vás nebude chtít zálohu na vratný obal, cena lepenkového sudu je až desetkrát menší, což je samozřejmě výhoda jak pro spotřebitele, tak pro výrobce. Tak co, je libo pivo z lepenky? Foto: archiv (hh) Obaly velmi aktivně eliminují nebezpečné látky v balených potravinách nebo nápojích. Potvrzují to studie Výzkumného ústavu potravinářského v Bratislavě. Ze studií vyplývá, že působením plastových obalů na potraviny dochází k výraznému snížení rizika vystavení lidského organismu rakovinotvorným sloučeninám, uvádí Filip Linek ze společnosti Oskar Plast. Přítomnost různých škodlivých látek v potravinách je trvalým problémem vznikajícím v důsledku průmyslové činnosti lidstva. Jedna z nejznámějších škodlivých látek objevující se v potravinách je benzen, který napadá životně důležité orgány, jakými jsou játra, ledviny, plíce, srdce a mozek. Následně pak způsobuje mimo jiné chudokrevnost, leukémii a rakovinu plic. Pasivní bezpečnostní prvek Benzen se vyskytuje zejména v nápojích v důsledku velkého působení světla a tepla, které vzniká hlavně při špatném skladování nápojů např. ve výlohách. Jeho nebezpečné účinky ale můžeme sami snížit používáním plastových obalů. Plastové obalové materiály mohou představovat významný prvek pasivní bezpečnosti potravin, uvádí prof. Ing. Peter Šimko, DrSc., z Výzkumného ústavu potravinářského v Bratislavě. Studie ukázaly, že rakovinotvorné účinky benzenu, který reagoval s polyethylenovým obalem, byly stupně během 14 dnů sníženy dokonce o dva, dodává ke studii Filip Linek. Pohlcování škodlivin Další nebezpečnou látkou vyskytujících se v potravinách je rakovinotvorný benzopyren, který poškozuje i genetickou informaci buněk. Je přítomen zejména v uzených masných výrobcích, kam se dostává už při uzení masa, především pak s využitím spalování dřeva. Studie ukázaly, že účinným nástrojem k odstranění takovýchto škodlivých látek je působení masného výrobku s obalem, přičemž největšího snížení bylo dosaženo pohlcením škodlivých látek plastovým obalem, uvádí Filip Linek a dodává: Používáním plastových obalů tak dosáhneme výrazného zlepšení ochrany zdraví spotřebitelů. (pod)

17 ú n o r / /17 P r Û m y s l a d o p r a v a Projekty desetiletí Teplárenské projekty z let 2001 až 2010, které nejvíc přispěly k čistému ovzduší našich měst a obcí V oblasti dálkového zásobování teplem vzniká u nás každým rokem řada zajímavých projektů. Od roku 2002 proto Teplárenské sdružení České republiky vyhlašuje každoročně soutěž s názvem Projekty roku v systémech dálkového vytápění a chlazení. Jejím záměrem je veřejnosti ukázat možnosti a úspěšné realizace v tomto oboru. Přihlášené projekty přispívají k rozvoji a modernizaci účinných, ekonomických a k životnímu prostředí šetrných systémů zásobování teplem. Efektivně zajišťují teplo pro byty i energetické potřeby služeb a průmyslu. Ze 78 teplárenských projektů z let 2001 až 2010 bylo vybráno deset. Ty se budou při hlasování ucházet o přízeň energetiků a ekologů, novinářů a veřejnosti o tři tituly Projekt desetiletí ve třech kategoriích. Hlasování bylo zahájeno v polovině ledna t. r. na internetových stránkách Teplárenského sdružení ČR kde také najdete podrobnější informace k soutěžní anketě i k nominovaným projektům. Tři vítězné Projekty desetiletí, které vyberou hlasováním energetici a ekologové, novináři a veřejnost, budou slavnostně vyhlášeny na společenském večeru XVIII. teplárenských dnů 25. dubna 2012 v pražském hotelu Step. O významu soutěže svědčí i to, že byla vybrána k podpoře ze Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2011 PROGRAM EFEKT jako projekt Propagace kombinované výroby elektřiny a tepla jako efektivního a šetrného způsobu nakládání s energií. Časopis Podnikatel je mediálním partnerem této soutěže. Představení projektů Využití geotermální energie pro dodávku tepla v pravobřežní části Děčína, Termo Děčín a.s., člen skupiny MVV Energie CZ a.s.: Projekt centrálního zdroje tepla pro pravobřežní část Děčína dokončený v roce 2002 představuje největší využití geotermální vody v ČR. Tepelná čerpadla využívají energii geotermální vody (31 C), která přirozeně vyvěrá z hloubky 545 metrů, k výrobě tepla do městské soustavy zásobování teplem. Pro pohon tepelných čerpadel se získává elektřina z kogeneračních plynových motorů. Plynové kotle slouží pro krytí zimních špiček a jako záloha. Průtok vody z vrtu nelze měnit, proto je zdroj doplněn akumulační nádrží (800 m 3 ), která vyrovná denní kolísání odběrů tepla. Zdroj má účinnost 140 % a snižuje roční emisní zátěž lokality o tun CO 2. Modernizace soustav zásobování teplem v Blansku, Boskovicích a Tišnově, Zásobování teplem s.r.o., Blansko s dotčenými městy: Radnice v Blansku, Boskovicích a Tišnově ve spolupráci se společností ZT Blansko v letech 2000 až 2005 zmodernizovaly dožívající městské tepelné soustavy. V Blansku byla dodávka tepla soustředěna do pěti soustav s řídicí kotelnou a kogeneračními motory. Nové předizolované sítě zajišťují teplo pro 3500 bytů. V Boskovicích modernizace ušetřila 20 % paliva a změnila systém vytápění víc než tisícovky bytů, tří škol a dalších odběratelů. Z devíti kotelen zůstaly tři. V Tišnově bylo zrušeno sedm kotelen a zrekonstruováno pět blokových kotelen. Teplem je zásobováno 1600 bytů a tři mateřské školky. Nově bylo připojeno dalších 160 bytů. Energetická účinnost soustavy v Tišnově byla modernizací zvýšena ze 73 % nad 85 %. Rozšíření palivové základny a kombinované výroby elektřiny a tepla v Klatovech, Klatovská teplárna a.s.: V Klatovech uvedli v roce 2008 do provozu hnědouhelný roštový kotel s prvky fluidní techniky, který umožňuje spoluspalování hnědého uhlí a dřevní štěpky až do objemu 20 %. Parametry kotle jsou vhodné pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla protitlakou parní turbínou. Jeho zprovoznění snížilo roční spotřebu mazutu pro výrobu tepla a elektřiny z 8000 tun na 3500 tun při současném spalování tun hnědouhelného hruboprachu, a to s dodržením nejpřísnějších emisních limitů. Tím byly výrazně sníženy náklady na spotřebované palivo, což má v konečném důsledku zásadní vliv na cenu tepla, která se v letech 2008 až 2011 nezměnila. Tento ukazatel byl také rozhodujícím faktorem realizace projektu. Nový zdroj a rekonstrukce soustavy zásobování teplem v Žatci, Žatecká teplárenská, a.s.: V polovině roku 2009 začal rozsáhlý projekt rekonstrukce soustavy zásobování teplem v Žatci. Za 15 měsíců byla v areálu uhelné výtopny Perč vybudována nová kotelna s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla v největší jednotce na spalování biomasy s organickým Rankinovým cyklem (ORC) v České republice. Současně proběhla rekonstrukce nadzemního horkovodu, čímž došlo k výraznému snížení ztrát v distribuci tepla. Vedle částečné náhrady spalování uhlí byla zrušena mazutová kotelna uprostřed sídliště. Využití biomasy snížilo spotřebu uhlí z na 7000 tun a emise CO 2 z na tun za rok. Účinnost zdroje se zvýšila ze 79 na 85 % a ztráty v horkovodní soustavě klesly o 4 %. Využití biomasy pro výrobu tepla a elektřiny v Krnově, Novém Jičíně a Olomouci, Dalkia Česká republika, a.s.: V Krnově byl v roce 2009 zahájen provoz kotle na spalování čisté biomasy, který zajišťuje polovinu roční výroby tepla a elektřiny. Až tun biomasy ročně zajišťuje teplárně 20 dodavatelů z regionu. Teplárna zásobuje teplem pětinu krnovských bytů (2500) a deset významných průmyslových firem. Instalace kotle na biomasu (4200 t/r) v Novém Jičíně umožnila diverzifikovat palivovou základnu (biomasa 10 %, plyn 90 %) a omezila i dopady nárůstu ceny plynu do cen tepla. Teplárna Olomouc provozuje tepelné hospodářství zoologické zahrady, kde byl vybudován nový kombinovaný zdroj výroby elektřiny a tepla. Teplo a 5 % spotřeby elektřiny pro roční provoz zahrady jsou vyráběny ze 400 t štěpky. Vyvedení tepla z Elektrárny Dětmarovice a nová soustavu zásobování teplem v Bohumíně, společný projekt skupiny ČEZ a města Bohumín: Dodávku ekologického tepla do Bohumína umožnila volná kapacita elektrárny v Dětmarovicích, která už teplem zásobuje 8800 bytů v Orlové. V rámci projektu za půl miliardy korun byly provedeny úpravy v elektrárně, vybudován 8 km dlouhý napáječ a nově položeno 13,5 km teplovodních rozvodů po Bohumíně. Na 80 výměníkových stanic bylo přestavěno 70 dožívajících plynových kotelen. Kromě školních, kulturních a jiných městských zařízení elektrárna vytápí 5300 domácností a řadu komerčních objektů. Dodávka 150 TJ tepla by se měla do roku 2016 zdvojnásobit. Zrušením kotelen se ročně sníží v Bohumíně spotřeba plynu o 6,7 mil. m 3 a klesne roční produkce CO 2 o tun a NO x o kg. Rozvoj kombinované výroby elektřiny a tepla, MVV Energie CZ a.s. a její dceřiné společnosti: V letech 2009 až 2010 byla ve skupině MVV Energie CZ prostřednictvím projektů COGEN rozšířena kombinovaná výroba elektřiny a tepla v dalších deseti lokalitách sedmi měst s náklady přes 0,6 miliardy korun. Společnosti skupiny MVV energie CZ dnes vyrábějí elektřinu a teplo v kombinovaném cyklu celkem v deseti městech (20 lokalit). Kogenerační plynové motory s instalovaným výkonem od 0,42 do 4,5 MWe, doplněné akumulačními nádržemi, jsou instalovány v sedmi městech a turbíny (od 1 do 5 MWe) v dalších třech městech. Jako palivo se používá u motorové kogenerace zemní plyn, u parních turbín uhlí, biomasa, topné oleje a energie ze spalování odpadu. Ročně skupina kogeneračně vyrobí 150 GWh elektřiny. Rozšiřování Pražské teplárenské soustavy do dalších městských částí a Neratovic, Pražská teplárenská, a.s.: Od roku 2002 byly na Pražskou teplárenskou soustavu, jejímž základním zdrojem je mělnická elektrárna s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, napojeny pražské části Modřany, Krč, Invalidovna, Horní Počernice, Horní Měcholupy a Petrovice, Lhotka-Libuš, Holešovice a město Neratovice. Byly zrušeny desítky plynových kotelen a nahrazeny novými moderními výměníkovými stanicemi. Zlepšila se ekologická situace v zásobovaných místech. Na soustavu byly přepojeny desetitisíce domácností, které ročně ušetří v nákladech na teplo tisíce korun, dále byla připojena občanská vybavenost i průmyslové podniky. Horkovodní napáječe jsou dostatečně velké, aby se mohli připojit i další odběratelé v jejich okolí. Využití biomasy pro výrobu zelené elektřiny, tepla a chladu v Plzni, Plzeňská teplárenská, a.s.: V Plzni zkoušeli první spalování biomasy už v roce Na jaře 2010 pak zprovoznili zelený energetický výrobní blok za téměř 900 mil. Kč. Do sítě může dodávat elektrický výkon 11,5 MW nebo tepelný výkon 15 MW do soustavy zásobování teplem v Plzni. Ročně kotel spálí tun odpadní i cíleně pěstované biomasy. S novým zařízením v Plzni vyrobí přes 40 % elektřiny ekologicky. Celkem k výrobě elektřiny, tepla a chladu Plzeňská teplárenská využívá 300 tisíc tun biomasy ročně, což nahradí 150 tisíc tun uhlí. Po využití odpadního tepla spalin pro sušení štěpky a dopravníku peletek do kotle začali Plzeňští jako první také přepravovat do teplárny lesní biomasu, a sice ekologicky, kontejnery po železnici. Zásobování teplem a kombinovaná výroba elektřiny a tepla z biomasy v Třebíči, TTS energo s.r.o., Třebíč: V roce 2001 kouřilo v Třebíči přes sto uhelných a plynových blokových i domovních kotelen a desítka průmyslových uhelných kotelen. V lednu 2002 uvedla TTS energo Třebíč do provozu první teplovodní kotel v Teplárně Sever, na kterou byly přepojeny desítky kotelen v této části Třebíče. Dnes je její dominantou termoolejový kotel s kogeneračním ORC modulem. Podle podobného scénáře byly ve městě vybudovány tepelné soustavy Teplárny Jih a Teplárny Západ. Stovky lokálních zdrojů nahradily tři moderní ekologické teplárny s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla z biomasy pro domácností. Podíl biomasy na roční výrobě GJ překračuje 90 %, což je unikátní nejen v rámci ČR. (pod) Vynikající možnost uplatnění pro mladé vědce Berlín, Paříž, Řím, Ankara, Bukurešť, Varšava a v neposlední řadě také Brno! To jsou města, kde se Středoevropský technologický institut (CEITEC) jako jediný český reprezentant představí mladým výzkumníkům z celé Evropy. Cílem je vyhledat úspěšné a nadané vědce a nabídnout jim možnost pokračování jejich kariéry právě v institutu CEITEC. Účelem Marie Curie Actions Road Show 2012 je představit vědecká centra v sedmi zapojených zemích. Výsledkem bude zprostředkování desítek výzkumných mezinárodních pobytů pro mladé vědce s finanční podporou EU. Tříměsíční turné odstartovalo v Berlíně, koncem března t. r. se zahraniční výzkumné organizace představí přímo v moravské metropoli. Hlavním cílem těchto informačních akcí pořádaných pod záštitou Evropské komise je seznámit doktorandy a začínající vědce s pracovními možnostmi, které jim nabízejí evropské granty Marie Curie. V prostorách sedmi zúčastněných vědeckých center se během března až května představí všechny pozvané instituce a o možnostech využití grantů budou informovat zástupci Evropské komise. Své zkušenosti předají i vědci, kterým se už podařilo grant Marie Curie získat v minulých letech. V Berlíně byla účast hojná, celkem se zúčastnilo téměř 100 výzkumných pracovníků víc než 15 národností, kteří nyní působí v Německu. Jejich zájem o CEITEC byl velký a někteří už nyní uvažují o snaze získat grant Marie Curie s místem působiště v Brně, konstatoval zástupce institutu CEITEC Roman Badík. Středoevropský technologický institut je jediným zástupcem z ČR, který se Road show účastní. Za Českou republiku jsme pozvali právě CEITEC, protože v něm vidíme velký potenciál pro vědecké pracovníky. Díky jeho multioborovému zaměření a propojení různých výzkumných oborů v něm najdou uplatnění vědci mnoha profesí, sdělila Susan Kentnerová, zástupkyně pořádající asociace Helmholtz, která sdružuje celkem 18 německých výzkumných center. Plánem brněnského centra excelence je orientovat se na skutečné špičky v oboru a do Brna přilákat především zkušené vědce, kterým se už podařilo v mezinárodní konkurenci prosadit. Minulého ročníku Marie Curie Road Show se celkově zúčastnilo přes 450 mladých výzkumníků z pěti pořádajících organizací (Německo, Francie, Itálie, Dánsko, Turecko). V tomto roce se navíc kromě České republiky, kterou zastupuje CEITEC, zúčastní také výzkumné organizace z Polska a Rumunska. Informační den Marie Curie organizovaný Středoevropským technologickým institutem se uskuteční 27. března 2012 v Brně. Akce Marie Curie si dávají za cíl kvalitativně a kvantitativně posílit lidský potenciál v oblasti výzkumu a technologií v Evropě. Nabízejí řadu možností jak pro výzkumné pracovníky všech vědních oborů v různých fázích jejich kariéry, tak pro jejich hostitelské organizace. Celkový rozpočet akcí Marie Curie pro léta přesahuje 4,7 mld. EUR. Z těchto prostředků by mohlo být podle odhadů Evropské komise v různé podobě podpořeno až výzkumných pracovníků. (rep)

18 18/ú n o r / P r Û m y s l a d o p r a v a Z Moravy na západ i jih Před šesti lety, kdy vlaky na kontinentálních linkách kombinované dopravy křižovaly jen západní Evropu, začali své první zkušenosti s tímto typem přepravy získávat i zákazníci v ČR. V Lovosicích vznikl v roce 2006 terminál pro překládku intermodálních návěsů, výměnných nástaveb a tankových kontejnerů. Rádi bychom už tehdy vozili zboží po železnici dál až na Moravu, ale infrastruktura terminálů pro kombinovanou přepravu nám chyběla, říká jednatel společnosti Bohemiakombi Ing. Vladimír Fišer, kterého jsme požádali o rozhovor. Jak je to s překladišti v ČR dnes? K terminálu v Lovosicích přibyl v únoru loňského roku terminál Ostrava-Paskov. Průkopníkem na Moravě je firma AWT, která je provozovatelem tohoto terminálu a jež nakoupila překladač s kleštinami, což nám umožnilo začít vozit po železnici zboží z Německa nejen do Lovosic, ale až do Ostravy. Před měsícem jste zahájili provoz vaší nové linky mezi Ostravou a Veronou. Jaký je o ni zájem? Propojení průmyslových zón na severu Moravy se severní Itálií bylo zcela logickým krokem ve chvíli, kdy tento terminál na Moravě Terminál Quadrante Europa Verona. začal úspěšně fungovat. Už pohled na mapu Evropy ukazuje, že to bude velmi zajímavý směr i v plánech do budoucna. Poptávka je poměrně značná. Kombinovaná přeprava silnice-železnice je pro české zákazníky novým druhem přepravy. Šest let jejího fungování je z širšího úhlu pohledu a v porovnání se západní Evropou stále krátká doba. Objevuje se mnoho zájemců, kterým nabídka vyhovuje, jsou příjemně překvapeni rychlostí přepravy, líbí se jim zajímavé ceny. Řada z nich si však musí nejprve pořídit intermodální návěsy, což trvá minimálně dva měsíce. Nemohli jsme tedy počítat s tím, že by od prvního dne byly vlaky na nové lince vytíženy na 100 %. Nicméně trend postupně narůstajícího vytížení je velmi dobrý. Kolik vlaků na lince mezi terminály AWT Paskov a Quadrante Europa Verona nyní jezdí? Díky atraktivitě této relace jsme si ve spolupráci s italským partnerem Cemat Milano a německým partnerem Kombiverkehr Frankfurt mohli dovolit hned od začátku vypravovat tři vlaky za týden, a to jak z Ostravy, tak v opačném směru, z Verony. Srovnáme-li rychlost přepravy s přepravou po silnici, je na této lince přibližně stejná. Vlak ujede vzdálenost 1000 km za 22 hodin, kamion má zpravidla dvě zastávky, což znamená, že potřebuje hodin. K naší přepravě musíme přičíst ještě tzv. první a poslední míli, tedy přepravu po silnici z místa nakládky zboží do výchozího terminálu a po přepravě vlakem znovu po silnici až k cílovému zákazníkovi. Silnice pro nás vždy bude srovnávací základnou, k níž se musíme přiblížit a s kterou se musíme co do rychlosti, kvality a spolehlivosti přepravy srovnávat. Jízdní řád je sestaven tak, aby vyhovoval zákazníkům. Jestliže jeden den zákazník naloží zboží v Itálii, následující den proběhne přeprava vlakem z výchozího do cílového terminálu a už třetí den, v časných ranních hodinách, si může zákazník svůj návěs nebo výměnnou nástavbu vyzvednout v cílovém terminálu a dopravit ji ke koncovému příjemci. To samé platí i o víkendu. Ve směru z Ostravy odjíždí vlak v pátek navečer, ve směru z Verony v neděli ráno. V obou koncových terminálech jsou přepravní jednotky připraveny k odebrání v pondělí v šest hodin ráno. To jsou fakta zajímavá jak pro koncové zákazníky, tak i pro ty naše silniční dopravce a speditéry. Jaké další možnosti otvírá tato nová linka českým zákazníkům? Tím přínosem nejsou samozřejmě pouze přepravy mezi Ostravou a Veronou. Verona je obrovský terminál, kde probíhají překládky na deseti kolejích. Je tedy zároveň přestupním místem na další vlakové linky stejného druhu jižněji do Itálie do Bologni, Noly, nebo až do Bari, popřípadě trajektem až do řeckého Patrasu. Obdobné možnosti jsou však i ve směru na sever. Dnes můžeme nabídnout trasu do Varšavy nebo do Brestu. To znamená přepravy, které směřují do Ruska nebo do Kazachstánu. Tyto linky mohly fungovat a sloužit českým firmám už mnohem dřív, pokud by se dopravní politika věnovala také dlouhodobějším konceptům budování infrastruktury překladišť a stát se k této věci stavěl vstřícněji. Co plánujete dál? Díky těmto linkám se nám podařilo přiblížit Moravu nejen západní, ale nově i jižní Evropě. Trend je postupovat stále východněji a síť zahušťovat novými spoji. Nebudu konkrétní, rád hovořím o projektech, až když jsou spuštěny. To je také důvod, proč jsem tento rozhovor poskytl až nyní, kdy už vlaky na lince Ostrava Verona skutečně jezdí. Vlasta Piskačová.

19 ú n o r / /19 P r Û m y s l a d o p r a v a HIWIN 10 let v ČR Rychlost dodání a vysoká kvalita, to jsou důvody, proč české firmy volí značku HIWIN Lineární technika nachází uplatnění v různých oborech, a to především ve strojírenství, kde je využita u obráběcích strojů, strojů pro dělení materiálu nebo manipulačních zařízení. Své místo mají lineární pohony také v oblasti automatizační techniky, u tiskařských strojů, ale také například v laboratořích nebo v lékařství. Lze říci, že lineární pohony jsou využívány všude tam, kde je nutný přímočarý pohyb a kde je vyžadována vysoká přesnost a tuhost celého systému. Synonymem pro vysoce kvalitní komponenty lineární techniky je značka HIWIN, která vznikla složením výrazů,,hi-tech a Winner, (volně přeloženo jako vítěz v Hi-Tech technologiích). O rozhovor jsme požádali jednatele české firmy HIWIN s.r.o Ing. Petra Jaška a výkonného ředitele této společnosti Ing. Pavla Cacha. Kterým směrem se v posledních letech ubírá nabídka produktů vaší společnosti? Pavel Cach: Dodnes jsme se soustředili na malé a střední firmy, kterým dodáváme jednotlivé komponenty lineárního vedení, kuličkové šrouby, kuličková pouzdra, aktuátory atd. Nyní tyto komponenty spojujeme do celků a v následujících letech chceme zákazníkům poskytovat komplexní řešení. Naším cílem je tedy dodat celé jádro stroje. Lineární motory mají velkou budoucnost a představují technologickou špičku v oboru lineárních technologií. Letos však dokážeme zákazníkům nabídnout také torzní a rotační motory, které jsme vyvinuli, a to včetně řídicích systémů. Definitivně jsme tak odstranili problémy, které způsobovala nekompatibilita s komponenty jiných značek. Vaše společnost se nyní přestěhovala do svého nově vybudovaného sídla. Co pro vás tyto prostory znamenají? Petr Jašek: Nová budova je výsledkem spolupráce Ing. arch. Tomáše Sitara, Ateliéru WIK s.r.o. a stavební firmy PS BRNO, s.r.o. Znamená pro nás kvalitnější a příjemné zázemí pro naše zaměstnance, máme reprezentativní prostory, kam můžeme bez obav pozvat své obchodní partnery. Velmi důležité je i to, že nová budova zahrnuje skladovací prostory, a to v rozsahu 800 m 2. Zatím využíváme 3 metry jejich výšky, budeme je však využívat až do 6 metrů. Díky tomu jsme zvýšili počet skladových položek, a jsme tak připraveni rychle reagovat i na požadavky velkých zákazníků. Budeme schopni je obsluhovat velmi flexibilně, jednak díky těmto novým skladům, a také díky tomu, že náš hlavní dodavatel, firma HIWIN GmbH, resp. mateřská HIWIN Technologies Corp., výrazně zkracuje dodací lhůty. Běžné součástky tak dokážeme dodat do druhého dne, některé komponenty do týdne a speciální záležitosti pak do měsíce. Plánujeme tyto skladovací prostory během dalších pěti let ještě víc rozšířit Pavel Cach: Součástí nové budovy je také školicí středisko pro 25 lidí. Budeme tam organizovat školení, zaměřená na nové produkty a na nové montážní postupy. Tato školení budou zpočátku určena především našim distributorům, jsme připraveni však vyjít vstříc i dalším zájemcům. Dokončili jste novou budovu, nastartovali vlastní vývoj. Znamená to, že vás nijak nezasáhlo ekonomicky složité období let 2009 a 2010? Petr Jašek: Tu dobu jsme pochopitelně vnímali a měla vliv například na posun termínu dokončení nové budovy o dva roky. Nicméně soustředili jsme se na to, abychom dokázali zákazníkům poskytovat své služby co nejrychleji a ve vysoké kvalitě. Naši prodejci jednají se zákazníky osobně, a právě tyto vztahy jsou dobrým základem pro rozvíjení spolupráce. Je-li zákazník spokojen, nemá důvod přejít někam jinam. Zmínili jste se o tom, že mateřská společnost HIWIN Technologies Corp. i německý distributor HI- WIN GmbH výrazně zkrátily dodací lhůty. Jak toho dosáhly? Pavel Cach: Společnost HIVIN investovala 300 mil. USD do rozšíření svých výrobních kapacit. Stala se tak třetím největším výrobcem lineárních technologií na světě. Firma se však dále rozvíjí mílovými kroky a jejím cílem je posunout se celosvětově na druhou příčku ve svém oboru. Mít vlastní vývoj znamená velkou konkurenční výhodu. Kam tento vývoj směřujete? Pavel Cach: Základní vývoj probíhá samozřejmě v mateřské společnosti HIWIN na Tchaj-wanu. Náš vlastní vývoj funguje tři roky a je nezávislý na našich dodavatelích. Je zaměřen především na osazování os lineárními motory a na komplexnost celého řešení. Vyvíjíme tedy i všechny další díly hotových celků. Pro většinu zákazníků je dnes rozhodující cena. Jak se vám daří tento parametr obhájit? Pavel Cach: Stěžejní je, aby se zákazník dokázal rozhodnout pro správný typ celého řešení. Celkové náklady pak mohou být naopak nižší, než například klasické řešení pomocí kuličkových šroubů. To je důvod, proč poskytujeme odbornou pomoc už ve fázi návrhu řešení. Dokážeme tak našim zákazníkům ve výsledku ušetřit nemalé prostředky. Poskytujete svým zákazníkům také servis? Pavel Cach: Samozřejmě. Má-li zákazník jakýkoliv problém, jsme schopni mu pomoci, a to buď prostřednictvím telefonické konzultace, nebo se dohodneme na dodání nového dílu. Je-li problém složitější, a vyžaduje-li například různé softwarové zásahy, vyjíždí od nás odborníci přímo k zákazníkovi a problém řeší na místě. Jak firma HIWIN v ČR začínala a jak se vyvíjely vaše obchodní úspěchy? Petr Jašek: Firma HIWIN začínala v ČR před deseti lety a patří k těm, jejichž začátky se odehrávaly skutečně v garáži. Tehdy měla dva zaměstnance. V prvním roce se obrat firmy pohyboval kolem 2 mil. Kč. Nyní má naše společnost 15 zaměstnanců v Čechách, tříčlennou organizační složku na Slovensku a je většinovým podílníkem HIWIN Bulgaria Ltd. v Bulharsku. V roce 2011 jsme dosáhli ročního obratu 125 mil. Kč. V dalších letech ho plánujeme zvýšit o %. V horizontu pěti let bychom se rádi dostali na hranici půl miliardy korun. Jaké jsou vaše exportní aktivity? Petr Jašek: Vybudovali jsme si dobré vztahy s nezávislým prodejcem v Bulharsku, což vyústilo ve vytvoření společné firmy HIWIN Bulgaria Ltd. v roce Máme silné zastoupení také v Srbsku, v roce 2009 jsme získali kvalitního distributora v Chorvatsku, spolupracujeme s Běloruskem. Naše produkty dodáváme také do Rumunska a částečně i do Maďarska. Letos bychom se chtěli zaměřit na Ukrajinu. Dnes tvoří naše exportní aktivity čtvrtinu obratu firmy. Vlasta Piskačová. HIWIN v České republice Reprezentantem značky HIWIN je od roku 2002 i česká společnost HIWIN s.r.o., která je kapitálově spojena s evropskou obchodně výrobní centrálou značky HIWIN v německém Offenburgu, firmou HIWIN GmbH, a je výhradním distributorem lineární techniky HIWIN v ČR a na Slovensku. Hlavními prodejními argumenty značky HIWIN jsou na celém světě: kvalita produktů, rychlost dodávek, odborná pomoc a všestranná péče o zákazníka. Větší zakázky jsou vyráběny v několika výrobních závodech na Tchaj-wanu, případně v Japonsku nebo USA. Samozřejmě ve vysoké kvalitě a pro zákazníka ve velmi příznivých cenách. Od roku 2002 se firma HIWIN pravidelně zúčastňuje MSV v Brně, od roku 2003 strojírenského veletrhu v Nitře a v posledních 4 5 letech i veletrhů v Bulharsku, Rumunsku a Polsku.

20 20/ú n o r / P r Û m y s l a d o p r a v a Nová aktivní podpora Systém rekvalifikací by se v budoucnu mohl týkat až tří čtvrtin lidí na trhu práce Zatímco o zpřísňování pravidel pro nezaměstnané se mluví hodně, o jejich aktivní podpoře při rekvalifikaci už méně. To se však postupně mění, protože Úřad práce ČR, personalisté i firmy dostávají do rukou nástroj, jenž jim usnadní pomoc nově vznikající Národní soustavu povolání a Národní soustavu kvalifikací. Ty by měly přinést informace o tom, které kvalifikace jsou žádané na trhu práce, a popis toho, jak je určitá pozice a její pracovní náplň konkrétně vymezena. O tom, kdo se do odborné debaty zapojuje, jsme hovořili s Bohumilem Mužíkem ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. Jaký je rozdíl mezi Národní soustavou povolání a Národní soustavou kvalifikací? První popisuje výkon povolání či pracovní pozice. Druhá je databází kvalifikací pro výkon povolání nebo pracovní pozice. Obě soustavy jsou provázané. Jde o průlomovou záležitost, protože dříve se daly oficiálně uznávané kvalifikace získat jen v klasickém školském systému. Komu jsou oba systémy určeny? Státním institucím, zaměstnavatelům, školám i občanům, které čeká během života změna či doplnění kvalifikace. Jsou to potenciálně podle statistik asi tři čtvrtiny lidí na trhu práce České republiky. Klíčová je role zaměstnavatelů. Můžete uvést příklady těch, kteří se už zapojili? S tímto systémem v personální praxi pracují například ŽĎAS, MOTOR JIKOV Group, CENSUS SECURITAS a mnoho dalších. V těchto společnostech začínají personalisté využívat výstupů obou systémů při náboru, koncipování podnikových katalogů, tvorbě plánů rozvoje personálu a adaptaci nových pracovníků. Přesně definované požadavky jsou pak užitečné i pro Úřad práce ČR a pracovní agentury. Česká republika se nechala v Británii inspirovat sektorovými radami. Jak pomáhají u nás? Do sektorových rad je u nás nyní zapojeno víc než 1150 zástupců zaměstnavatelů, jejich střešních asociací a svazů. To v naší historii nemá obdobu. Vytvořené sektorové rady jsou připravené řešit vedle spoluvytváření Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací také průřezová témata. Dnes máme na jedné straně zástupy nezaměstnaných a na druhé straně pracovní nabídky, které není možné obsadit kvalifikovanými pracovníky. To je dlouhodobě neudržitelný stav. Je nezbytné zpřísňovat parametry na pobírání dávek v nezaměstnanosti, ale zároveň nabídnout překvalifikování podle aktuální situace na trhu. V tom rovněž pomáhají sektorové rady. Co chystá konsorcium řešitelů pro nejbližší období? Nejprve je třeba všechny strany informovat; jde o zcela novou věc. K využití obou systémů ve firmách připravujeme i přímou podporu formou poradenství, které nabízíme zdarma. Všechny, kdo uvažují o využití Národní soustavy povolání, zveme k regionálním kulatým stolům. Zájemcům o víc informací ve firmách stačí kontaktovat regionální zástupce Svazu průmyslu a dopravy na adresách uvedených na webových stránkách Svazu průmyslu a dopravy ČR. Kromě toho musíme intenzivně pracovat na implementaci výstupů do běžné praxe, tj. na jejich využití při ověřování a uznávání kvalifikací. Konkrétně jde o proces cílené rekvalifikace v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, změny kvalifikace u občanů a zaměstnanců k řešení operativních změn potřeb kvalifikací. Systém je možné účelově využít i k prověřování kompetencí u přicházejících migrantů apod. (red). SPZ na osobu považují ČAP a ČKP za nesystematickou Zkomplikuje identifikaci aut V rámci novely zákona o silničním provozu připravuje ministerstvo dopravy změnu v registraci vozidel. Na rozdíl od současného systému navrhuje státní poznávací značky aut vázat na majitele vozidla. Česká asociace pojišťoven (ČAP) a Česká kancelář pojistitelů (ČKP) návrh nepovažují za systematický a doporučují zavést přidělování SPZ motorovým vozidlům trvale po celou dobu jejich registrace. Z pohledu ČAP i ČKP je úprava trvalého přidělení SPZ konkrétní osobě a pouze za určitých okolností na vozidlo, kterou navrhuje MD, zcela nesystematická. Neřeší problém vysokých nároků na práci s daty ani snížení nákladů na výrobu nových značek. Domníváme se, že princip trvalého přidělení SPZ konkrétní osobě by výrazně zkomplikoval identifikaci vozidel a zvýšil by administrativní náročnosti, říká JUDr. Jakub Hradec, výkonný ředitel České kanceláře pojistitelů. Navíc se registrační značka přidělením konkrétní osobě velmi přiblíží k osobnímu údaji, protože umožní jednodušší identifikaci osoby. Jako nejvýhodnější a nejméně nákladné řešení doporučuje ČAP a ČKP zavést systém trvalého přidělení jedné SPZ konkrétnímu vozidlu po celou dobu jeho registrace v ČR, bez ohledu na změnu osoby vlastníka či jeho bydliště. SPZ by pak byla jedinečným a trvalým identifikátorem konkrétního vozidla. Z analýzy ČKP vyplývá, že v roce 2009 bylo provedeno téměř 800 tisíc změn vlastníků vozidla a asi 300 tisíc výměn SPZ. Navrhovaný systém by výrazně zefektivnil administrativní činnost spojenou se těmito změnami, a zároveň by snížil náklady na výrobu nových SPZ. Díky neměnnosti a stálosti údajů o vozidle by se snížila chybovost dat. Ve všech případech by se zjednodušila identifikace vozidla, např. při úkonech vůči registru vozidel, při šetření dopravních nehod, u likvidace pojistných událostí, při pátrání po odcizených vozidlech apod. Přidělování SPZ motorovým vozidlům trvale je princip, jehož efektivitu dokládá dlouhodobá zkušenost v zahraničí, například ve Švédsku, Finsku, v Itálii, nově i ve Francii. Zároveň nevylučujeme ani možnost zavedení moderních personifikovaných SPZ zájemcům za poplatek, ovšem za předpokladu, že by současně platila i standardní SPZ, doplňuje Ing. Tomáš Síkora, výkonný ředitel České asociace pojišťoven. (čap) Průmysl v r Drama se v letošním roce zřejmě neodehraje. Ve většině odvětví se očekává spíš stagnace nebo jen mírný meziroční nárůst. Všichni si však uvědomují, jak křehký je další vývoj. Letošní rok bude v českem průmyslu ve znamení zpomalení naší ekonomiky a zhoršování některých ukazatelů, ať už jde o slabší poptávku, nižší investiční výdaje či pokles zaměstnanosti. Opakování situace z přelomu let 2008/2009 by však nastat nemělo a v řadě odvětví se spíš očekává, že se výroba udrží na úrovni loňského roku nebo mírně poroste. To jsou některé závěry společného pravidelného čtvrtletního dotazníkového šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR a České národní banky, které se uskutečnilo v prosinci 2011 a na jehož otázky odpovědělo 192 respondentů z nefinančních podniků. Nad vývojem eurozóny visí však řadu otazníků a rizik, přestože poměrně optimistické zprávy přicházejí z Německa, USA i dalších trhů. Firmy se také obávají zhoršení dostupnosti úvěrů a mají kritické výhrady ke stavu podnikatelského prostředí, které se podle nich v zásadě nelepší. Podniky nepanikaří a není mezi nimi patrný hluboký pesimismus. Na současnou situaci jsou lépe připraveny, než tomu bylo v letech 2008 a 2009, a podle toho se také chovají, říká Radek Špicar, viceprezident SP ČR. Podniky se musejí vypořádávat s řadou faktorů, které omezují jejich růst. Nejčastěji meziroční zhoršení pociťují u cen energie, na negativní dopady poukazuje až 73 % podniků, a cen materiálů a surovin (55 % podniků). Firmy vnímají i zostření konkurenčního prostředí, což uvádí 34 % respondentů. Nedostatečnou poptávku, zejména domácí, zmiňuje 32 % tuzemských podniků. (sp)