Legislativní novinky. Důležité legislativní změny. Opožděné platby a platební morálka podle EU. Elektronické recepty a ochrana před padělanými léky

Transkript

1 Legislativní novinky Leden Obsah: Důležité legislativní změny Judikatura Vybrané předpisy vyhlášené ve sbírce Účinnost vybraných předpisů Důležité legislativní změny Opožděné platby a platební morálka podle EU Díky směrnici EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích dojde k novelizaci obchodního zákoníku. Základním cílem této změny je eliminovat v současné době velmi časté případy opožděných plateb za dodané zboží a stanovit další mechanismy na zlepšení platební morálky. Návrh zákona stanoví, že nedohodnou-li se smluvní strany na jiné lhůtě splatnosti, tak je doba splatnosti v obchodních vztazích 30 dnů. Pokud si ale budou chtít smluvní strany dohodnout lhůtu splatnosti delší než 60 dnů, tak si ji mohou sjednat, jen když to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Takovým případem by mohla být například dohoda vylučující úrok z prodlení nebo dohoda vylučující náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Smluvní autonomie stran tak není absolutní a v zákoně se objevuje snaha o ochranu slabší smluvní strany. U dlužníka - veřejného zadavatele platí také obecně lhůta splatnosti 30 dnů. Zároveň je však uvedeno, že u dlužníka - veřejného zadavatele nesmí lhůta splatnosti překročit 60 dnů. Lhůta splatnosti začne běžet ode dne, kdy byla dlužníkovi doručena faktura. Nebude-li možné zjistit den doručení faktury nebo bude-li faktura doručena dříve než plnění, začne lhůta běžet dnem převzetí plnění. Novela se zabývá i dobou převzetí zboží/služeb nebo ověření, zda bylo řádně splněno. Doba přejímky/ověření splnění nesmí být za normálních okolností delší než 30 dnů. Překročení této doby by mělo být možné pouze v případě zvláště složitých smluv, je-li to uvedeno ve smlouvě nebo v zadávací dokumentaci, a opět pouze v případě, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Novela obchodního zákoníku dále předpokládá změnu nařízení vlády, které se týká výše úroků z prodlení. Nově by měla sazba úroku z prodlení odpovídat výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů namísto dosavadních 7. Věřiteli by také měly být přiznány minimální náklady spojené s vymáháním jeho pohledávky, a to ve výši korun českých. Elektronické recepty a ochrana před padělanými léky Vojtěch Hrdlička, Rödl & Partner Praha Poslanci schválili rozsáhlou novelu zákona o léčivech, která navazuje na dosavadní poznatky z praxe a nové směrnice EU. Návrh změn lze rozdělit do třech hlavních okruhů, které se týkají dozoru nad léčivými přípravky, ochrany proti padělaným léčivým přípravkům a doplnění zkušeností z praxe do právního předpisu. Novela zavádí s účinností od 1. ledna 2015 povinnost lékařů vydávat pouze elektronické recepty. Tyto recepty budou evidovány v databázi, která bude přístupná lékařům. To přispěje ke zkvalitnění péče o pacienty, protože v současnosti lékař nemusí vždy přesně vědět, jaké jiné léky pacient užívá a nemůže si být jistý, zda pro něj kombinace léků nebude škodlivá. Zavedení elektronických receptů má navíc přispět k omezení jejich zneužívání a padělání. Dojde také ke zvýšení informovanosti pacientů o skutečné výši úhrady 1

2 poskytované zdravotní pojišťovnou za vydávaný léčivý přípravek. Podstatná část novely se věnuje ochraně proti nebezpečí pronikání padělaných léků na trh, zneužívání léků a dozoru nad léky. Zákonodárce předpokládá, že dojde k zefektivnění dozoru nad léčivými přípravky po jejich registraci. Cílem je zajistit maximální bezpečnost a co nejvýhodnější poměr prospěšnosti léčivého přípravku k jeho rizikům. Zejména držitelé registrací konkrétního léčivého přípravku by měli odpovídat za detekci, hodnocení, pochopení a prevenci nežádoucích účinků a zároveň poskytovat veškeré informace o registrovaných léčivých přípravcích (například. klinická hodnocení a studie). K ochraně pacientů před takzvanými padělanými léčivými přípravky by mělo přispět rozšíření okruhu osob, které mají plnit povinnosti při prodeji léků. Mezi ně patří nejen distributoři, ale i zprostředkovatelé prodeje či nákupu. Ochrana proti nebezpečí pronikání padělaných léčivých látek se řeší především ověřováním jejich původu a totožnosti výrobcem. Nově by výrobci, dovozci a distributoři léčivých látek měli informovat příslušné orgány o své činnosti a v zájmu zvýšení spolehlivosti v rámci dodavatelského řetězce by distributoři měli ověřovat, zda jsou jejich dodávající distributoři zaregistrováni u příslušného orgánu členského státu. Novela se dotkne i lékáren zajišťujících prodej po internetu. On-line lékárny budou muset obsahovat společné logo internetového prodeje léčivých přípravků a odkazovat na internetové stránky SÚKL. K léčbě postačí souhlas dítěte Novela zákona o zdravotních službách má zajistit, aby i nezletilí pacienti mohli rozhodovat o své léčbě. Přestože některé zákroky je ze strany lékaře možné provést i bez souhlasu pacienta, většinou je svolení zapotřebí. Za nezletilé pacienty doposud rozhodovali pouze jejich zákonní zástupci a i u jednoduchých zákroků byl zapotřebí souhlas obou rodičů. Novela zákona považuje za nutné, aby byl zjišťován názor nezletilého pacienta na poskytnutí zamýšlených zdravotnických služeb. Ten musí být zohledněn jako faktor, jehož závažnost narůstá s věkem a rozumovou a mravní vyspělostí pacienta. Jestliže se tedy jedná o zákrok, který je nezletilý pacient schopen vzhledem k věku a vyspělosti vyhodnotit, je možné poskytnout zdravotnickou službu pouze na základě souhlasu nezletilého. To ovšem platí pouze u akutních zákroků, s plánovanými zákroky bude stále nutné svolení alespoň jednoho z rodičů. Nejsou-li nezletilí schopni závažnost svého zákroku posoudit, umožňuje novela rodičům, aby k vyslovení souhlasu zplnomocnili další osoby, například prarodiče nebo chůvu. Nově navíc nebude nutné informovaný souhlas pacienta každých 30 dnů obnovovat. Případy pacientů, kteří jsou zbaveni způsobilosti k právním úkonům, se budou posuzovat podobně jako případy nezletilých s tím, že bude posuzována pouze vyspělost, věk bude irelevantní. Bude-li změna schválena Senátem, mohly by být změny účinné od 1. června Rozšíření možnosti vycestovat jen na občanku Ilona Štrosová, Rödl & Partner Praha V současné době mnohé balkánské státy povolují občanům České republiky vstup na své území a následný pobyt jen na občanský průkaz. Jedná se však o jednorázové prohlášení ze strany těchto států, které český právní řád neupravuje. Současná úprava zákona o cestovních dokladech toto umožňuje pouze v rámci Evropské unie. Úprava cestovních dokladů pro cestování přes vnější hranici Schengenského prostoru není přesně stanovena. Z tohoto důvodu Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o cestovních dokladech, která českým občanům umožní cestovat například do Černé Hory, Albánie a dalších balkánských států pouze na občanský průkaz. Nově by tedy mělo být možné vycestovat na občanský průkaz do států, které občanský průkaz České republiky jako cestovní doklad uznají. Seznam těchto států by mělo zveřejňovat Ministerstvo zahraničních věcí. Lékařská prohlídka před vznikem pracovního poměru Ilona Štrosová, Rödl & Partner Praha Poslanecká sněmovna schválila v závěrečném čtení novelu zákona o specifických zdravotních službách týkající se povinných lékařských prohlídek. Cílem novely je odstranit zbytečné administrativní zatěžování zaměstnavatelů i zaměstnanců. Současná podoba zákona o specifických zdravotních službách stanovuje povinnost zaměstnance podrobit se před vznikem pracovněprávního vztahu lékařské prohlídce. Vzhledem ke skutečnosti, že podle zákoníku práce vzniká pracovněprávní vztah nejen z pracovní smlouvy ale také z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jsou i osoby pracující na tyto dohody povinny podrobit se lékařské prohlídce a splnit veškeré administrativní povinnosti s tím spojené. Novela považuje takové zatěžování osob pracujících mimo pracovní poměr za zbytečné a stanovuje povinnost budoucího zaměstnance podrobit se lékařské 2

3 prohlídce pouze před vznikem pracovního poměru. Před vznikem pracovněprávního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti bude vstupní lékařská prohlídka vyžadována pouze v omezeném počtu případů. A to jednak, má-li být osoba zařazena k práci, která je zákonem hodnocena jako práce riziková nebo v případě, že má být uchazeč zařazen na práci, která sice není riziková, ale zaměstnavatel má pochybnosti o zdravotní způsobilosti uchazeče. Vyšší frekvence změny zdravotní pojišťovny zamítnuta Častější změna zdravotní pojišťovny nebude možná. Poslanecká sněmovna zamítla senátní návrh změny zákona o veřejném zdravotním pojištění. Podle dosavadní úpravy je nutné, aby klient, který chce změnit zdravotní pojišťovnu, podal vybrané pojišťovně přihlášku, a to nejpozději 6 měsíců před požadovaným dnem změny. Přihlášku je navíc možné podat pouze jednou za rok. Tento stav je podle Senátu nevhodný zejména proto, že některé pojišťovny působí jen v oblasti regionu a klient tedy nemá možnost rychle změnit pojišťovnu, například pokud se přestěhuje. Z tohoto důvodu si novela kladla za cíl zavést možnost změny pojišťovny k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí. Změna pojišťovny však bude nadále možná jen jednou za rok. Změny exekučního řízení Monika Štýsová, Rödl & Partner Praha Nová právní úprava občanského soudního řádu a exekučního řádu přináší od 1. ledna 2013 podstatné změny exekučního řízení. Jednou z těch nejdůležitějších je, že soud již nebude vydávat usnesení o nařízení exekuce, ale pouze pověření soudního exekutora k provedení exekuce. Soudní exekutor následně účastníkům doručí vyrozumění o zahájení exekuce. Dokument o pověření exekutora soudem se nebude doručovat účastníkům. Další novinkou je, že jediným opravným prostředkem proti exekuci zahájené po 1. lednu 2013 bude pouze návrh na zastavení exekuce. Povinný tak po vyrozumění o zahájení exekuce společně s prvním exekučním příkazem bude mít možnost pouze vznést námitku podjatosti exekutora nebo 15denní lhůtu k podání návrhu na zastavení exekuce. Podání odvolání v tomto případě nebude možné. vymáhat pouze soud, a ty, které bude vymáhat soudní exekutor (těch bude většina). Soud bude mít na starost například záležitosti, které se týkají výchovy nezletilých dětí, vykázání ze společného obydlí či vyklizení bytu se zajištěním bytové náhrady, záležitosti daňové. Ostatní nároky a pohledávky bude možné vymoci jen exekucí prostřednictvím soudního exekutora. Díky novele bude možné slučovat exekuce vedené proti témuž dlužníkovi. Spojování řízení v rámci jednoho exekutorského úřadu bude prováděno automaticky. Zákon ovšem upravuje i náležitosti pro spojování exekucí, jejichž provedením byli pověřeni různí exekutoři. Budou-li exekuce proti témuž dlužníkovi vedeny u více exekutorů, exekuční soud tato řízení na návrh dlužníka spojí a určí, který exekutor spojené řízení povede. Tento režim se má týkat zejména takzvaných bagatelních pohledávek. Podstatné změny se týkají i samotného návrhu na zahájení exekuce. Nově musí exekuční návrh obsahovat rodné číslo povinného, je-li oprávněnému známo či datum narození. K návrhu na zahájení exekuce je zároveň nutné přiložit originál či ověřenou kopii exekučního titulu s doložkou vykonatelnosti. Novela v zájmu zefektivnění exekučního řízení přináší i nové způsoby výkonu exekuce, a to správu nemovitostí, prodej členských práv v bytovém družstvu, pozastavení řidičského průkazu u vymáhání nedoplatku na výživném pro nezletilého, postih mzdy a prostředků na účtu manžela povinného, a to pro dluhy spadající do společného jmění manželů. Pokud tedy exekuci bude mít jen jeden z manželů a dluh bude spadat do společného jmění manželů, pak exekutor může exekuovat mzdu či účet i druhého z manželů. Nová právní úprava odebírá soudním exekutorům pravomoc sepisovat exekutorské zápisy s doložkou přímé vykonatelnosti. Od počátku roku 2013 má tuto pravomoc pouze notář. Hlavním důvodem tohoto opatření je snaha o zrušení dvojkolejnosti vykonatelných zápisů. Podle důvodové zprávy je hlavní činností exekutora nucený výkon rozhodnutí a nikoli sepisování veřejných listin, které přísluší především notářům. Pokud jde o exekuce nemovitostí, mění se snižování nejnižšího podání při opakované dražbě. V případě nevydražení nemovitosti může být nemovitost při pátém dražebním jednání vydražena za 25 procent ceny nemovitosti. Novela dále omezuje dvojí výkon rozhodnutí prováděný soudním vykonavatelem a soudním exekutorem, když vymezuje druhy nároků, které bude moci nadále 3

4 Judikatura Mohu dosáhnout zrušení rozhodnutí soudu o zrušení společnosti? Vojtěch Hrdlička, Rödl & Partner Praha V praxi se můžeme setkat s případy, kdy je společnosti zákonem uložena určitá povinnost (například založení účetní závěrky, dodržení četnosti jednání valné hromady) nebo splnění předpokladů (například mít platný souhlas s umístěním sídla). Pokud výše uvedené společnost nesplňuje, soud může na návrh nebo i bez návrhu společnost zrušit s likvidací. Je však rozhodnutí soudu pro mou společnost citelnou sankcí? Vždyť se jako společník mohu rozhodnout, jak chci se svou společností nakládat. Logické přeci je, že když odstraním soudem vytýkané vady, které byly důvodem pro zrušení společnosti, tak soud společnost zase obnoví. Nebo tomu tak není? Snad definitivní odpověď přineslo nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu. V daném řízení šlo o situaci, kdy byla společnost zrušena s likvidací, protože nesplnila zákonem požadované předpoklady pro její existenci. Po několika letech se však společník rozhodl, že chce, aby společnost dále fungovala a provozovala podnikatelskou činnost. Navrhl proto soudu, aby své rozhodnutí o zrušení společností s likvidací zrušil a společnost obnovil. Ve svém návrhu se odkázal na 68 odst. 8 obchodního zákoníku a 4 odst. 1 písm. d) zákona o přeměnách. Soudy nižších stupňů a nakonec i Nejvyšší soud návrhu společníka na obnovu společnosti nevyhověly. Nejvyšší soud uvedl, že příslušná ustanovení obchodního zákoníku se vztahují pouze na případ, kdy byla společnost zrušena a vstoupila do likvidace rozhodnutím společníků nebo příslušného orgánu společnosti. Neaplikuje se však tehdy, když o zrušení společnosti a o její likvidaci bylo rozhodnuto soudem. Stejně tak nelze podle Nejvyššího soudu použít ustanovení zákona o přeměnách, protože jeho aplikace je možná, jen kdyby docházelo k přeměně likvidované společnosti. Z toho vyplývá, že zrušení rozhodnutí soudu o zrušení společnosti nebo družstva (jinak než prostřednictvím řádných či mimořádných opravných prostředků) zákonem upravena, a tudíž ani dovolena, není. V současnosti není důvodů pro zrušení společnosti mnoho. Po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku a zákona o korporacích (po 1. lednu 2014) se ale může stát, že společnost nebude splňovat nové, zákonem stanovené povinnosti. V praxi se jedná například o situaci, kdy společenská smlouva bude v rozporu s ustanoveními zákona, od kterých se nelze odchýlit. Společnost bude povinna dát společenskou smlouvu do pořádku do 6 měsíců od účinnosti zákona a ve stejné lhůtě ji založit i do sbírky listin. Pokud tak neučiní, hrozí jí, že bude po marné výzvě soudu zrušena. S ohledem na výše uvedené lze všem společnostem doporučit, aby nezapomněly provést prověrku povinností a předpokladů nutných k zachování jejich existence i po 1. lednu Vybrané předpisy vyhlášené ve sbírce Sbírka: 463/2012 ZÁKON, kterým se mění zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců Sbírka: 472/2012 VYHLÁŠKA o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad Sbírka: 480/2012 VYHLÁŠKA o energetickém auditu a energetickém posudku Sbírka: 500/2012 ZÁKON o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů Sbírka: 500/2012 ZÁKON, kterým se mění zákon o dani z přidané hodnoty Účinnost vybraných předpisů Sbírka: 360/2012 účinnost od 1. prosince 2012 ZÁKON, kterým se mění zákon o ochraně hospodářské soutěže a trestní zákoník Sbírka: 386/2012 účinnost od 1. prosince 2012 NAŘÍZENÍ VLÁDY, kterým se mění nařízení vlády o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu Sbírka: 411/2012 účinnost od 21. prosince 2012 ZÁKON, kterým se mění zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců 4

5 Sbírka: 483/2012 účinnost od 31. prosince 2012 NAŘÍZENÍ VLÁDY o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (úprava náhrady). Kontakt pro další informace Mgr. Monika Štýsová Advokátka (Rechtsanwältin) Senior Associate Tel.: monika.stysova@roedl.cz Legislativní novinky leden 2013 Rödl & Partner, v.o.s. Platnéřská 2, Praha 1 Tel.: , fax: Tento dokument má pouze informativní povahu. Při řešení konkrétního případu doporučujeme vždy individuální konzultaci, jelikož aplikace výše uvedených informací bude v konkrétní situaci ovlivněna okolnostmi případu. Advokátní kancelář Rödl & Partner, v.o.s. nepřejímá žádnou odpovědnost za případné nepřesnosti v tomto dokumentu nebo za škodu, která by vznikla jednáním učiněným na základě tohoto dokumentu. 5