KOMPOSTOVÁNÍ BIOMASY Z ÚDRŽBY VEŘEJNÉ ZELENĚ

Transkript

1 KOMPOSTOVÁNÍ BIOMASY Z ÚDRŽBY VEŘEJNÉ ZELENĚ

2 PROJEKT GREENGAIN SI KLADE ZA CÍL VYTVOŘIT V RÁMCI EU PLATFORMU, KTERÁ ZVÝŠÍ INFORMOVANOST O MOŽNOSTECH ENERGETICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ BIOMASY, KTERÁ NENÍ PRIMÁRNĚ PĚSTOVÁNA PRO ENERGETICKÉ ÚČELY. HLAVNÍM ÚKOLEM JE PŘISPĚT K MAPOVÁNÍ UDRŽITELNÝCH ZDROJŮ BIOMASY, KTERÉ BY POKRYLY ROSTOUCÍ NÁROKY EU NA ENERGII Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ.

3 MODELOVÝ PŘÍKLAD: MIKROREGION VLTAVOTÝNSKO Vltavotýnsko je přirozená spádová oblast s centrálním městem Týn nad Vltavou. Rozkládá se v severní části okresu České Budějovice, sousedící s okresy Písek a Tábor. Mikroregion tvoří celkem 14 obcí, k nimž náleží 58 místních částí. Obce Vltavotýnska jsou: Bečice, Čenkov u Bechyně, Dobšice, Dolní Bukovsko, Dražíč, Hartmanice, Horní Kněžeklady, Hosty, Chrášťany, Modrá Hůrka, Temelín, Týn nad Vltavou, Všemyslice a Žimutice. Oblast je spravována městem Týn nad Vltavou jako obcí III. stupně pověřenou výkonem státní správy.

4 Vltavotýnsko v číslech: počet obyvatel: Rozloha: 262,43 km2 Hustota zalidnění: 53,7 ob./km 2 Počet obcí: 14 Tj. cca 7,6 % obyvatel okresu České Budějovice na 15,65 % jeho rozlohy.

5 VLTAVOTÝNSKO MIKROREGION ODPAD (hlavní partneři, servisní firmy a koncovky) Organizace řešící bioodpady v tomto regionu PRO-ODPAD, z.s., Organizace řešící servis - sekání trávy, doprava, prořez parků, alejí apod POMOC, z.s., Týn nad Vltavou, RUMPOLD-T, s.r.o., Týn nad Vltavou, Správa a údržba silnic, pobočka Týn nad Vltavou., Povodí Vltavy, s.p., místní závod vodního díla Hněvkovice, Organizace řešící likvidaci bioodpadů v regionu KOMPOSTÁRNA JAROŠOVICE, s.r.o., (kompostování - kompost, výroba a prodej energetické štěpky, )

6 TRÁVA INTRAVILÁN VLTAVOTÝNSKO Základní vlastnosti LCMW hlavním cílem příroda/zkrášlení a údržba zeleně v intravilánu měst a obcí v regionu. Pod kategorie technická infrastruktura úprava parků a veřejných prostor Vlastnictví z 95% majetek obcí a měst Použití - biomasa je v současné době používána a likvidována v Kompostárně Jarošovice, použití na výrobu kompostu Omezení některé legislativní kroky a finanční stránka (centralizovaný svoz je drahý) Možnosti zlepšení systém centralizovaného svozu bioodpadu, především v intravilánu města Týn nad Vltavou a větších obcí v regionu Doprava malými nákladními auty, popř. traktory s vlekem

7

8 TRÁVA EXTRAVILÁN Základní vlastnosti LCMW hlavním cílem bezpečnost silničního provozu. Pod kategorie technická infrastruktura úprava biomasy podél cest a komunikací Vlastnictví ze 100% majetek státu, města Použití - biomasa likvidována na místě vzniku mulčováním

9

10 BIOODPADY PODÉL KORYTA ŘEKY VLTAVY Základní vlastnosti LCMW hlavním cílem ochrana a bezpečnost při povodních a i zkrášlení okolí řeky Pod kategorie technická infrastruktura úprava břehů řeky Vlastnictví ze 100% státu Použití - biomasa je v současné době používána a likvidována v Kompostárně Jarošovice, použití na výrobu kompostu + výroba štěpky Doprava nákladními auty, popř. traktory s vlekem

11

12 DŘEVINY INTRAVILÁN Základní vlastnosti LCMW hlavním cílem příroda/zkrášlení a údržba dřevin v intravilánu měst a obcí v regionu. Pod kategorie technická infrastruktura úprava parků a veřejných prostor Vlastnictví z 95% majetek obcí a měst Použití - biomasa je v současné době používána a likvidována v Kompostárně Jarošovice, použití na výrobu štěpky a posléze kompostu nebo prodej energetické štěpky. Doprava malými nákladními auty, popř. traktory s vlekem

13

14 DŘEVINY EXTRAVILÁN Základní vlastnosti LCMW hlavním cílem bezpečnost silničního provozu i ochrana životního prostředí. Pod kategorie technická infrastruktura úprava biomasy podél cest a komunikací Vlastnictví ze 100% majetek státu Použití - biomasa je v současné době používána a likvidována v Kompostárně Jarošovice, použití na výrobu štěpky a posléze kompostu nebo prodej energetické štěpky. Doprava malými nákladními auty, popř. traktory s vlekem

15

16 KOMPOSTOVÁNÍ OBECNÉ PRAVIDLA KOMPOSTOVÁNÍ JE PŘIROZENÁ BIOCHEMICKÁ PŘEMĚNA, PŘI KTERÉ VZNIKÁ Z ORGANICKÝCH LÁTEK ZA PŘÍSTUPU VZDUCHU (ANAEROBNÍ PODMÍNKY) A VLIVU ŽIVÍCH ORGANISMŮ STABILNÍ ORGANICKÝ PRODUKT HNOJIVÝ SUBSTÁT VÝSLEDKEM TOHOTO PROCESU JE PŘEMĚNA NESTABILNÍCH PŘÍRODNÍCH SUROVIN NA STABILNÍ HNOJIVO

17 KOMPOSTOVÁNÍ OBECNÉ PRAVIDLA TENTO PROCES DOPROVÁZÍ: - SNÍŽENÍ OBJEMU MATERIÁLU - SNÍŽENÍ HMOTNOSTI MATERIÁLU - SNÍŽENÍ OBSAHU VLHKOSTI VODY - ZVÝŠENÁ TEPLOTA organické látky + O2+ mikroorganismy kompost + CO2+ H2O + teplo

18 KOMPOSTOVÁNÍ OBECNÉ PRAVIDLA Při kompostování probíhá přeměna organických látek stejným způsobem jako v půdě, ale lze ji technologicky ovládat. Proto lze kompostování definovat jako řízený proces, který zabezpečuje optimální podmínky potřebné pro rozvoj žádoucích mikroorganismů a lze získat humusové látky rychleji a produktivněji proti polním podmínkám.

19 SANKEYŮV DIAGRAM Při tomto procesu dochází k poklesu hmotnosti kompostovaného materiálu. Ze Sankeyova diagramu je patrno, že celkový pokles hmotnosti od začátku kompostování je asi 50 % (vztaženo na původní hmotnost zakládané hmoty). Pokles objemu je ještě ve skutečnosti větší, protože dojde ke zhutnění materiálu. Byla-li původní sypná hmotnost zakládaného materiálu kg/m3, je sypná hmotnost kompostu podle druhu technologie okolo 700 kg/m3

20 SANKEYŮV DIAGRAM

21 ZÁKLADNÍ FÁZE KOMPOSTOVÁNÍ I. FÁZE ROZKLADU MINERALIZACE Mineralizace je specifická rychlým nárůstem teploty. Teplota v zakládce dosahuje C a následně relativně rychle klesá. V prvopočátku se rozkládají škroby, cukry, bílkoviny a později celulóza a další dřevní hmoty. Konečnými produkty tohoto rozkladu jsou voda, CO2 a nitrátový iont NO3.. Kompost v této fázi není schopen aplikace do půdy, protože nemá vlastnosti humusu. Dokonce může vykazovat náznaky fytotoxicity. Vzhledem k vysoké teplotě v I. fázi dochází k zániku hnilobných patogenních bakterií a ničí klíčivost semen - hygienizace kompostu Pokud teplota dlouhodoběji nevystoupí nad 40 C, může být považována za ukončenou.

22 ZÁKLADNÍ FÁZE KOMPOSTOVÁNÍ II. FÁZE ROZKLADU PŘEMĚNA Zde nastává pozvolný pokles teploty ze 40 C na 25 C. Termofilní Bakterie jsou nahrazeny jinou skupinou mikroorganismů a plísní či nižší formou hmyzu. Mění se původní struktura, pach, vzhled a její jednotlivé částice se rozpadají. Hmotnost se snižuje o 10 %. Sotva lze rozeznat původ skladby kompostu, který nejeví známky fytotoxicity a výluhy jsou hygienicky nezávadné. Na konci tohoto procesu lze kompost použít jako hnojivo.

23 ZÁKLADNÍ FÁZE KOMPOSTOVÁNÍ III. FÁZE ROZKLADU DOZRÁVÁNÍ Má za následky vyrovnávání teploty s okolím, obsahu je malé živočichy a hmyz (sviňky, stonožky, žížaly). Vznikají vazby mezi anorganickými a organickými látkami a vytváří se kvalitní a stabilní humus. Hmotnost hmoty v této fázi klesá jen zanedbatelně. Při kompostování dochází k přirozené recyklaci, kdy se biologický materiál vrací opět na začátek biologického řetězce

24 ZÁKLADNÍ FÁZE KOMPOSTOVÁNÍ GRAF

25 ZÁSADY PŘI KOMPOSTOVACÍM PROCESU I. STEJNÁ RYCLOST BIODEGRADACE ZDE JE POTŘEBA UPŘEDNOSŤOVAT MÍSENÍ LÁTEK, KTERÉ MAJÍ STEJNOU, NEBO PODOBNOU DOBU ROZKLADU Z HLEDISKA STEJNOMĚRNÉHO ZRÁNÍ KOMPOSTU

26 ZÁSADY PŘI KOMPOSTOVACÍM PROCESU II. VHODNÉ CHEMICKÉ SLOŽENÍ Pro zachování vhodných podmínek pro proces kompostování, je třeba, aby byl zachován vhodný poměr mezi organickými a anorganickými látkami. Obsah lehce odbouratelných látek (cukry, bílkoviny) v organických složkách je důležitý pro průběh humifikace. Pokud je větší obsah anorganických látek, průběh humifikace je zpomalen.

27 ZÁSADY PŘI KOMPOSTOVACÍM PROCESU III. VHODNÁ VLHKOST SMĚSI Kompostovatelný materiál obsahuje v průměru cca 40 % vody. Pro daný proces je lepší nižší než vyšší vlhkost, vzhledem k úpravě materiálu. Při zvýšené se prodlužuje doba kompostování, časem se ale tato vlhkost spontánně upraví volným odparem.

28 ZÁSADY PŘI KOMPOSTOVACÍM PROCESU IV. VHODNÝ POMĚR C:N Poměr důležitý pro vytvoření optimálních podmínek pro rozvoj mikroorganismů, při kterém musí být obsah dusíku v rovnováze s obsahem uhlíku. Zdroj uhlíku a dusíku je nutný pro syntézu bílkovin, které jsou součástí buněk mikroorganismů, kde se zúčastňují jejich metabolismu jako enzymy. Tento poměr udává rychlost rozkladu kompostovatelného materiálu. - Ideální hodnota je u čerstvého kompostu : 1 - ve zralém : 1. - Je-li poměr C:N menší než 15:1 je rozklad rychlý a N se ztrácí ve formě amoniaku, klesá produktivita tvorby humusových látek. - Naopak při poměru nad 50:1 se hmota rozkládá déle a dochází i k delšímu zrání.

29 ZÁSADY PŘI KOMPOSTOVACÍM PROCESU IV. VHODNÝ POMĚR C:N

30 ZÁSADY PŘI KOMPOSTOVACÍM PROCESU V. VHODNÁ STRUKTURA MATERIÁLU Vhodná struktura materiálu je důležité, aby složky kompostu byly důkladně podrceny a promíseny. Těžko provzdušnitelná struktura, kterou tvoří velmi jemné složky brání růstu mikroorganismů..

31 ZÁSADY PŘI KOMPOSTOVACÍM PROCESU VI. DOSTATEČNÝ PŘÍVOD VZDUCHU Dostatečný přívod vzduchu vzhledem k tomu, že se jedná o aerobní proces, je důležité dokonalé provzdušnění materiálu. Organismy totiž vyžadují dostatečné množství kyslíku pro svůj metabolismus.

32 SLOŽENÍ KOMPOSTU KVALITNÍ KOMPOST BY MĚL VYKAZOVAT TYTO PARAMETRY vlhkost %, ph 6,0 6,5 minimální obsah organické hmoty 20 % obsah organických látek vsušině % dusík nad 2 % fosfor nad 0,65 % draslík nad 1,25 % vápník + hořčík nad 4,5 %

33 KOMPOST Konečný produkt kompostovacího procesu-univerzální statkové hnojivo, kteréobsahuje všechny druhy rostlinných živin, humusové složky a půdotvorné látky oživené edafonem. Zralost kompostu lze rozeznat dle tmavé drobovité hmoty bez zápachu, ve které nelze identifikovat strukturu původních částic.

34 DÍKY ZA POZORNOST