ÚVOD 6 1. VÝZNAM KOMPOSTOVÁNÍ A HLAVNÍ CÍL STUDIE 7 2. LEGISLATIVA 10

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ÚVOD 6 1. VÝZNAM KOMPOSTOVÁNÍ A HLAVNÍ CÍL STUDIE 7 2. LEGISLATIVA 10"

Transkript

1

2 Stránka 2 OBSAH ÚVOD 6 1. VÝZNAM KOMPOSTOVÁNÍ A HLAVNÍ CÍL STUDIE Význam kompostování Hlavní cíl studie 9 2. LEGISLATIVA Základní pojmy ČR Základní pojmy SR Legislativa ČR 16 Legislativní požadavky na systém sběru biologicky rozložitelného odpadu 16 Legislativní požadavky na zpracování biologicky rozložitelných odpadů 17 Trendy legislativy a očekávané důsledky pro nakládání s komunálními biologicky rozložitelnými odpady 21 Možnosti výstupů z kompostáren, legislativní požadavky na výstupy a možnosti jejich uplatnění Legislativa SR Legislativa EU KOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ Biologicky rozložitelný odpad 36 Charakteristika některých druhů BRO Odpady ze zemědělské činnosti Kompostovatelný odpad z údržby zeleně Využívání odpadů ze zahrad Metody Kompostování 41 Anaerobní způsob kompostování 41 Aerobní způsob kompostování První fáze rozkladná mineralizace Druhá fáze přeměnná Třetí fáze dozrávání kompostu (fáze syntézy) Charakteristiky kvality kompostu 44 Typy kompostování 45 Plocha pro kompostování Kompostárna na trvalém stanovišti Kompostárna na dočasném stanovišti 49 Technologie kompostování Kompostování v plošných hromadách Kompostování v pásových hromadách 49

3 Stránka Intenzivní kompostovací technologie Dynamické způsoby kompostování Statické způsoby kompostování 53 Vermikompostování 54 Stroje a zařízení v kompostovacím procesu Drtiče a štěpkovače Překopávače Prosévací a separační zařízení Ostatní zařízení Moderní kompostovací technologie 66 Fermentační boxy Proces Agronom Aerobní fermentor EWA 67 Kompostovací systém KNEER 67 Kompostování ve vacích 68 Kompostovací systém COMPOnent Vlastnosti kompostovaných surovin 69 Teplota 69 Vlhkost 70 Hodnoty ph 70 Obsah kyslíku 71 Obsah živin a poměr C:N 71 Mikrobiální aktivita 72 Pórovitost, zrnitost a velikost částic Faktory ovlivňující průběh kompostování 74 Správná vlhkost 74 Přídavek půdy 74 Promíchání 74 Tma a teplo 75 Doba kompostování Ukončení kompostovacího procesu Přednosti kompostování ÚZEMÍ ESÚS SPOLEČNÝ REGION Základní charakteristika zkoumaného území 79 Charakter půdy v obcích zájmového území (Slovenská část) 82 Technická infrastruktura v obcích zájmového území (Slovenská část) 85 Omezení některých lokalit v zájmovém území ochrana přírody a krajiny (Slovenská část) 86 Charakter půdy v obcích zájmového území (Česká část) 94 Technická infrastruktura v obcích zájmového území (Česká část) 98 Omezení některých lokalit v zájmovém území ochrana přírody a krajiny (Česká část) 99

4 Stránka 4 5. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU Současný způsob nakládání s BRO na slovenském území 102 Stávající dostupná zařízení s potenciálem zapojení do systému 103 Stávající zařízení v zájmovém území (Slovenská část) Současný způsob nakládání s BRO na českém území 107 Stávající dostupná zařízení s potenciálem zapojení do systému 110 Stávající zařízení v zájmovém území (Česká část) Sociologický průzkum NÁVRH ŘEŠENÍ SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRO VE 3 VARIANTÁCH Analýza produkce za ESÚS na české straně 121 Údaje za ČR, vývoj produkce v čase 121 Údaje za region 124 Údaje o produkci z obcí se zavedeným systémem separace komunálního BRO na úrovni domácností, kvalita odpadu ze separace 124 Uvažovaná výhledová produkce pro potřeby návrhové části studie Analýza produkce za ESÚS na slovenské straně 129 Údaje za SR, vývoj produkce odpadu v čase 130 Údaje za okres Senica 131 Uvažovaná výhledová produkce pro potřeby návrhové části studie Varianta využití stávajícího zařízení v dosahu regionu s možností využití domácího kompostování, komunitního kompostování 134 Domácí kompostování 134 Komunitní kompostování 134 Systém odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů a zapojení stávajících dostupných zařízení do systému Varianta centrální kompostárny obecné předpoklady Navrhovaná řešení technologie kompostování 150 Varianta kompostárny v základní výbavě 152 Varianta kompostárny v optimální výbavě NÁVRH LOKALIT PRO ZŘÍZENÍ UZLŮ SÍTĚ NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM BRO NA ČESKÉ STRANĚ ÚZEMÍ Lokality s předpoklady pro výstavbu komunálních kompostáren Lokality s předpoklady pro výstavbu komunitních kompostáren Lokality s předpoklady pro domácí kompostování NÁVRH LOKALIT PRO ZŘÍZENÍ UZLŮ SÍTĚ NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM BRO NA SLOVENSKÉ STRANĚ ÚZEMÍ 169

5 Stránka Lokality s předpoklady pro výstavbu komunálních kompostáren Lokality s předpoklady pro výstavbu komunitních kompostáren Lokality s předpoklady pro domácí kompostování PŘEHLED PODNIKATELSKÝCH ZÁMĚRŮ PŘEHLED PŘÍLEŽITOSTÍ K ZÍSKÁNÍ FINANČNÍ PODPORY NA SLOVENSKÉM ÚZEMÍ OPERAČNÍ PROGRAM KVALITA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA OBDOBÍ _ PŘEHLED PŘÍLEŽITOSTÍ K ZÍSKÁNÍ FINANČNÍ PODPORY NA ČESKÉM ÚZEMÍ OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (OPŽP) Dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ZÁVĚR SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM GRAFŮ SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH 203

6 Stránka 6 ÚVOD Lidská společnost již od svých počátků produkuje odpad. V současnosti kvůli pokrokovému průmyslu a vyspělým technologiím ve všech oborech lidské činnosti existuje čím dál větší množství nepřeberného materiálu, a tak dochází k velkému civilizačnímu problému. Tím je rostoucí produkce odpadu, a to jak v méně rozvinutých zemích, tak i ve více vyspělých. Dokonce v oblastech, které jsou přelidněné, se odpad stává smrtící hrozbou. Nejstarším a v přírodě nejlépe rozložitelným je odpad biologický, který je běžnou součástí našich životů. Při ekologické likvidaci a následném využívání biologického odpadu se dostáváme k možnostem kompostování. Je to proces, který je v souladu s přírodou a ve své podstatě využívá přirozené přírodní pochody. Právě tématu a možnostem kompostování se tato studie věnuje. Přiblížíme si celkový proces kompostování jako takový a následně se jej budeme snažit využít i v našem regionu. V úvodu této studie jsou popsány všechny důležité informace o biologicky rozložitelném odpadu a možnostech kompostování. Tato metoda je nejpřirozenějším a nejekologičtějším způsobem, jak dále zhodnocovat biodegradovatelné odpady. V praktické části jsou pak navržena 3 variantní řešení kompostování pro potřeby obyvatel žijících na území ESÚS Společný region. [8] [19]

7 Stránka 7 1. VÝZNAM KOMPOSTOVÁNÍ A HLAVNÍ CÍL STUDIE 1.1. Význam kompostování Už v minulosti byl kompost neodmyslitelnou součástí každé zahrádky. Naši předkové žijící v souladu se zvyklostmi a se vztahem k přírodě na něj ukládali nepotřebné zbytky z kuchyně, zahrady nebo pole. Avšak dnešní doba se rychle vyvíjí, mění a my rovněž s ní. Ve městech, v husté zástavbě, lidé odpad vhodný ke kompostování vyhazují společně s komunálním odpadem. Ale nejen ve městech, současný moderní svět mění mílovými kroky také vzhled tradičního venkova. Naše obce se zmodernizovaly, občanská vybavenost i životní úroveň je v podstatě stejná jako ve městě. Rozdíly mezi městem a vesnicí se, dá se říci, srovnaly. Nejčastěji se odpad skladuje nebo spaluje při nízkých teplotách, protože obě tyto metody jsou ekonomicky nejmíň náročné. Nicméně při takovémto zpracování se dostávají do našeho životního prostředí toxické látky, které ovlivňují jak zdraví člověka, tak i zdraví celé naší Země. Z těchto vážných důvodů je naléhavé zvolit lepší a k životnímu prostředí šetrnější technologie zpracování či uskladnění. Třídění biologického odpadu je předpokladem pro vznik kompostáren. Míst, kde se bude dále tento odpad zpracovávat a následně využívat. Bohužel, mnoho organických zbytků se velmi často zcela nerozumně ničí, přitom by právě tyto organické zbytky mohly jako kompost podporovat úrodnost půdy. Málo prostoru na skládkách je ještě zmenšeno takovými látkami, které tam rozhodně nepatří. Je proto důležité zacházet s odpady tak, abychom je dokázali dobře a rozumně dále zpracovávat. Půda je živý systém složený z humusu a celé škály minerálních látek, nikoli jen mrtvá hornina, jak se mnohdy zcela špatně domníváme. Právě látka nazývaná humus je základem přirozené úrodnosti půdy. Na humusové částice jsou vázané živiny, které se nevyplavují vodou a které jsou velmi dobře přístupné rostlinám v době, kdy je zrovna potřebují. Živiny, které jsou obsažené v odumřelých částech rostlin, jsou činností celého důmyslného systému půdních organismů zpracovány a předávány opět živým rostlinám. Tímto můžeme říci, že se celý koloběh uzavírá. A je dobře, když v dnešní, vyspělé době, čím dál více lidí tomuto základnímu principu rozumí. Organické rozložitelné odpadní látky neobsahují nic, co by příroda nemohla dále zpracovávat. Proto můžeme říci, že tou nejlevnější a ve své podstatě nejvýhodnější cestou hospodaření s těmito odpady je právě kompost a kompostování. Také při pohledu na celou věc z ekologického hlediska představuje kompostování přirozený způsob likvidace odpadů a v přírodě tak uzavírá celý koloběh, přesněji řečeno ekologický koloběh, kdy dochází díky celé řadě půdních procesů k doplnění humusu do půdy. [14] [15] [38]

8 Stránka 8 Kompostování jako přirozená recyklace: Při pohledu na složení bioodpadu, jehož části jsou například: zbytky potravin, dřevo, papír, exkrementy a další, pochází původně z rostlin, které tím pádem v minulosti vyrostly z půdy. Proto, aby se zachoval přirozený koloběh živin v životním prostředí a především v půdě, je ideální, vrátí-li se tyto živiny zase zpět do půdy. Avšak z několika důvodů, například ekologických, hygienických nebo také technologických není možné vrátit je do půdy přímo. Odpad se musí před tím, než je navrácen zpět půdě stabilizovat a upravit. Tím nejpoužívanějším způsobem je kompostování. Během celého procesu kompostování se z biologického odpadu získá velmi kvalitní, neškodné hnojivo, které obsahuje organické látky a především humus. Jeho součástí jsou ještě navíc stopové prvky a minerální látky. Velmi jednoduše lze říci, že je zde obsaženo vše, co se při sklízení úrody půdě vzalo. V podstatě lze říci, že kompostování je řízený mikrobiální rozklad organismů, jež má za svůj hlavní účel co nejrychleji a nejhospodárněji odbourat nepotřebnou organickou hmotu a díky systému půdních procesů ji převést na stabilní a kvalitní humus, který je pro rostliny a všechny další živé organismy prospěšný a důležitý pro jejich správný růst. Při procesu kompostování se z použitého organického materiálu uvolňují plynné látky mikrobiálního metabolismu, především CO 2 a teplo. Biochemicky při tvorbě kompostu probíhá aerobní rozklad podle následující rovnice: C 6 H 12 O O 2 => 6 CO H 2 O glukóza + kyslík => oxid uhličitý + voda Jasně tedy vidíme, že kompostování biologických odpadů je ve srovnání se skládkováním opravdu skutečným způsobem, jak je využít. Protože odpady uložené na skládkách zůstávají ve své podstatě v nezměněné podobě po velmi dlouhou dobu a mimo jiné tak mohou například způsobit kontaminaci vody nebo ovzduší. Kompostování jako rozumná alternativa zpracování odpadů umožňuje vrácení původních živin a materiálů do přirozeného potravního cyklu. V procesu kompostování také dojde ke zničení cizorodých a neprospěšných látek, a to jejich rozložením nebo přeměnou na jiné materiály. Další výhodu kompostování spatřujeme v tom, že se sníží objem odpadu, a to v konečném důsledku až o 30 %. [31] [38] Kompostování je svým způsobem umění, které vyžaduje znalosti a dovednosti získané praxí. Naši předkové po dlouhá staletí udržovali úrodnost půdy využíváním různých organických zbytků. Dnes můžeme zvyšovat úrodnost půdy používáním průmyslově vyráběných hnojiv. Existují ale také takové případy, kdy se do půdy nedostává adekvátní množství právě již zmiňovaného humusu a půda se tím pádem vyčerpává, lze říci, že i eroduje, a v podstatě tak ztrácí svoji úrodnost a přirozenou obranyschopnost proti různým chorobám půdních organismů. Celým smyslem kompostování je vytvořit látky podobné půdnímu humusu a získat rostlinné živiny v pomalu uvolňovaných formách v půdě v rytmu růstu rostlin tak, aby jimi mohly být rostliny

9 Stránka 9 zásobované po celou dobu jejich růstu a mohli z nich čerpat. Kompostování má mimo jiné silný význam v koloběhu energií v přírodě. Lidé degradují vzácné suroviny na odpad a mění jej do velmi málo použitelných forem. Tímto způsobem je vyvíjen obrovský tlak na přítok hmot a energií. Zde však platí, že na rozdíl od primárně přirozených toků jsou tyto zmíněné sekundární toky vyvolány antropogenními faktory a jsou pro přírodu nevratné. Tento způsob chování se k přírodě můžeme vidět mimo jiné na příkladu dnešního intenzivního hospodaření zemědělců na polích. Při takovémto zacházení je půda doslova ochuzována o humus, který je znakem zdravé půdy a má v ní ničím nezastupitelný význam. Tento rozdíl nedokáže nahradit snad žádné z celé řady umělých hnojiv určených k zúrodňování půdy. Odborníci ve svých studiích tvrdí, že zcela optimální obsah humusu v půdě je 5 %. Dnes však nalezneme i takové zemědělce, kteří hospodaří na polích s obsahem humusu pouze 1 %. [2] [14] [15] [31] [38] 1.2. Hlavní cíl studie Spolek MAS Partnerství venkova, z. s. ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou Senica (RRAS) se rozhodl realizovat projekt,,kompostovanie v Spoločnom regióne. Cílem tohoto projektu je v rámci přeshraniční spolupráce podpořit nakládání s biologickým odpadem, a tím výrazně přispět k zlepšení životního prostředí v předmětném území a jeho okolí. Studie zahrnuje zpracování návrhů pro řešení využití biodegradabilních odpadů. Specifickým cílem projektu je navázat spolupráci s partnerem v oblasti vedení informační kampaně zaměřené na environmentální povědomí, zkušenosti s realizovanými metodami zpracování biologických odpadů, hlavně využíváním komunálního a komunitního kompostování. Záměrem kampaně je také informovat občany o legislativních podmínkách a možných rizicích v procesu nakládaní s biologickým odpadem, který produkují ve své domácnosti, informovat o postupech při sběru a třídění bioodpadu. Dalším cílem projektu je definování stavu produkování bioodpadů v regionu, způsoby nakládání s těmito druhy odpadů a vygenerování nejvhodnějších lokalit pro možnou výstavbu kompostárny. V rámci projektu se sestavuje tato Studie proveditelnosti. Z návrhů vyplývajících ze studie bude následně vytvořena finanční analýza. Věříme, že studie povede k výstavbě systému pro sběr a zpracování biologického odpadu z domácností i firem a k jeho dalšímu zpracování v podobě kompostování a následného využití kompostu. Právě tento ucelený řetězec, kde budou správně podchyceny všechny články, může úspěšně fungovat.

10 Stránka LEGISLATIVA 2.1. Základní pojmy ČR Definice pojmů v této části studie vychází zejména ze zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění (dále jen zákon) a jeho prováděcích předpisů, dále pak z vyhlášky č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady v platném znění (dále vyhláška), ze směrnice EP a Rady ES č. 98/2008 o odpadech v platném znění (dále směrnice) a ze zákona č. 156/1998 Sb. o hnojivech v platném znění. V případě, že pojem není zahrnut v legislativě odpadového hospodářství nebo jiném legislativním zdroji, je definice sestavena na základě odborného významu nebo významu užívaném v oblasti odpadové praxe. Odpad: (dle zákona, 3) Každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Komunální odpad: (dle zákona, 4) Veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Biologicky rozložitelný odpad (BRO): (dle zákona, 33a) Jakýkoli odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu. Biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO): Biologicky rozložitelný komunální odpad je odpad vytvořený či získaný pouze člověkem a jeho činností. Je velmi důležitou částí BRO. Jeho ekologické zpracování rovněž určuje legislativa. Biologicky rozložitelným komunálním odpadem se rozumí biologicky rozložitelný odpad obsažený v komunálním odpadu a v odpadu podobném komunálnímu. Využitelné složky komunálního odpadu: Využitelné složky komunálního odpadu jsou druhy komunálního odpadu získané odděleným sběrem, které lze po úpravě nebo přímo recyklovat či jinak materiálově využít (např. odděleně posbíraný papír, sklo, plasty, kovy, textil a další.). Směsný komunální odpad (zbytkový komunální odpad): Směsným komunálním odpadem je nazývána směs druhů komunálního odpadu, která zůstává po oddělení využitelných a nebezpečných složek (druhů) komunálního odpadu nebo, ze které nebyly tyto složky (druhy) vůbec odděleny. Užíván je také pojem zbytkový komunální odpad. Objemný odpad: Za objemný odpad je považován takový komunální odpad, který vzhledem k rozměrům nebo hmotnosti nelze odkládat do sběrných nádob (případně sběrných pytlů), určených pro pravidelný sběr směsného komunálního odpadu. Je proto důležité být připraveni na zpracování i tohoto druhu odpadu, který jak domácnosti, tak firmy produkují. [12] [15] [18]

11 Stránka 11 Oprávněná osoba: (dle zákona, 4) Osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle zákona nebo podle zvláštních právních předpisů. Zařízení: (dle zákona, 4) Technické zařízení, místo, stavba nebo část stavby. Zařízení pro zpracování biologicky rozložitelného odpadu: (dle zákona, 33a) Zařízení pro aerobní nebo anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů. Malé zařízení: (dle zákona, 33b) Zařízení, které zpracovává využitelné biologicky rozložitelné odpady pro jednu zakládku v množství nepřekračujícím 10 tun, roční množství biologicky rozložitelného odpadu zpracované malým zařízením nesmí přesáhnout 10 tun. Nakládání s odpady: (dle zákona, 33b) Shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů. Shromažďování odpadů: (dle zákona, 4) Krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady. Tříděný sběr: (dle směrnice, čl.3) Sběr, kdy je tok odpadů oddělen podle druhu a povahy odpadu s cílem usnadnit specifické zpracování. Výtěžnost sběru: (není definováno legislativou) Množství zájmového druhu odpadu získaného sběrem odpadů za určité období, které je jednoznačně kvantitativně vyjádřeno (např. v kg/obyvatel/rok). Svoz odpadů: (není definováno legislativou) Přeprava odpadů odpovídající přepravní technikou z předem určených (v případě obcí daných např. obecně závaznou vyhláškou obce) míst jeho soustředění do zařízení určeného k jeho zpracování nebo k jeho soustředění před následným zpracováním. Úprava odpadů: (dle zákona 4) Každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstranění nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností. Zpracování odpadů: (dle zákona 4) Využití nebo odstranění odpadů zahrnující i přípravu před využitím nebo odstraněním odpadů. Využití odpadů: (dle zákona, 4) Činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží určitému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu, a to i v zařízení neurčeném k využití odpadů podle 14 odst. 2, nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu upraven. Materiálové využití odpadů: (dle zákona, 4) Způsob využití odpadů zahrnující recyklaci a další způsoby využití odpadů jako materiálu k původnímu nebo jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie. Recyklace odpadů: (dle zákona, 4) Jakýkoliv způsob využití odpadů, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky pro původní nebo jiné účely jejich použití, včetně přepracování organických materiálů; recyklací odpadů není energetické využití a zpracování

12 Stránka 12 na výrobky, materiály nebo látky, které mají být použity jako palivo nebo zásypový materiál. Způsoby biologického zpracování bioodpadů, které jsou považovány za jejich využívání: (dle vyhlášky, příloha č. 2) Řízené a kontrolované procesy aerobní nebo anaerobní mikrobiální biochemické přeměny těchto bioodpadů probíhající v zařízeních k jejich zpracování, případně další způsoby využívání nebo i zcela nové biologické postupy a technologie vyvinuté na základě postupujícího rozvoje vědy a techniky s výstupy, které odpovídají požadavkům vyhlášky. Anaerobní digesce bioodpadů: (dle vyhlášky, příloha č. 2) Řízený a kontrolovatelný mikrobiální mezofilní nebo termofilní rozklad organických látek bez přístupu vzduchu v zařízení bioplynové stanice jako samostatné technologie za vzniku bioplynu, digestátu nebo rekultivačního digestátu. Kompostování: (dle vyhlášky, příloha č. 2) Proces, při němž se činností mikro a makroorganismů za přístupu vzduchu přeměňuje využitelný bioodpad na stabilizovaný výstup kompost. Komunitní kompostování: Komunitním kompostováním se rozumí kompostování biologicky rozložitelných odpadů určité komunity (zahrádkářské kolonie, školy, sídliště, části města, firmy) a používání kompostu převážně komunitou. Systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce či občanů, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. Domácí kompostování: Domácím kompostováním se rozumí kompostování biologicky rozložitelných odpadů a používání kompostu v zahradách u soukromých domů, zahrad, chat apod. Centrální kompostování: Centrálním kompostováním se rozumí kompostování biologicky rozložitelných odpadů v zařízení určeném ke zpracování odpadů a takto schváleném příslušným orgánem státní správy, které bývá běžně označováno jako průmyslová kompostárna. Kompost: Kompost je stabilizovaná, nepáchnoucí, hnědá až černá homogenní hmota, drobtovité až hrudkovité struktury, vzniklá aerobním biologickým zráním rozložitelných odpadů, bohatá na humusové látky a rostlinné živiny. Jedná se o výslednou fázi celého procesu kompostování. Správně vyzrálý a kvalitní kompost je velmi důležitou přísadou při každoroční péči o zahradu, sad, nebo pole. Zelený kompost: (dle zákona, 10a) Substrát vzniklý kompostováním rostlinných zbytků. Rekultivační kompost (též Průmyslový kompost): (dle vyhlášky, příloha č. 5) Stabilizovaný výstup z aerobního zpracování bioodpadu, určený pro udržení nebo zlepšení vlastností půdy, použitelný mimo zemědělskou a lesní půdu. Registrovaný kompost: (není definováno legislativou) Kompost registrovaný jako hnojivo podle 4 zákona č. 156/1998 Sb. o hnojivech v platném znění, registrovaný kompost může být za dodržení požadavků zákona o hnojivech používán ke zlepšení vlastností na zemědělské a lesní půdě. Veřejná zeleň: (dle zákona, 10a) Parky, lesoparky, sportoviště, dětská hřiště a veřejně přístupné travnaté plochy v intravilánu obce. Hnojivo: (dle zákona o hnojivech, 2) Látka způsobilá poskytnout účinné množství živin pro výživu kulturních rostlin a lesních dřevin, pro udržení nebo zlepšení půdní úrodnosti a pro příznivé ovlivnění výnosu či kvality produkce.

13 Stránka 13 Organické hnojivo: (dle zákona o hnojivech, 2) Hnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy v organické formě. Substrát: (dle zákona o hnojivech, 2) Látka sloužící k zakořeňování a pěstování rostlin; substrátem je zejména rašelina, zemina nebo jejich směsi. Uvádění hnojiv do oběhu: (dle zákona o hnojivech, 2) Nabízení hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů k prodeji nebo jinému způsobu převodu, jejich prodej nebo jiný způsob převodu a skladování za účelem prodeje nebo jiného způsobu převodu. Rizikový prvek: (dle zákona o hnojivech, 2) Prvek nebo látka, jež mohou nepříznivě ovlivnit vlastnosti půdy nebo kvalitu produkce nebo potravní řetězec. Kompostárna: Je zařízení, které umožňuje ekologické zpracování veškerého bioodpadu bez omezení kapacity. Dále také umožňuje zpracovateli odebírat odpad i od soukromých subjektů (podnikatelé, školy, firmy, atd.). Kompostárna musí být vybudována na zpevněné ploše vodohospodářsky zajištěné tak, aby nedocházelo ke kontaminaci vod látkami z kompostů. Rovněž se upřednostňuje také místo, které je vzdálenější vodním tokům a jehož podloží je stabilní. Komunitní kompostárna: Komunitní kompostárna je takový způsob předcházení vzniku odpadů, kdy si jednotlivá obec stanoví vyhláškou systém nakládání se zbytky z údržby obecní zeleně a zahrad občanů kompostováním. Kompostovací proces musí probíhat za aerobních podmínek a vzniklý kompost se používá na hnojení obecních pozemků či se bezplatně dává místním občanům ke hnojení jejich zahrad. Výhodou tohoto způsobu je: - poměrně malé legislativní požadavky na vybudování a zajištění provozu komunitní kompostárny v obci - zpracování materiálu přímo v místě vzniku Nevýhodou tohoto způsobu naopak je: - to, že v takovém zařízení nelze zpracovat například kuchyňský bioodpad, případně bioodpad od jiných původců na území obce (například sportovní kluby, podnikatelé, či jiné instituce). [8] [15] [38] Odpad ze zeleně: Odpad ze zeleně je komunální odpad rostlinného původu z údržby veřejných sadů a parků, sídlištní a uliční zeleně, travnatých hřišť, ze zahrad fyzických osob, ze hřbitovů a městské zeleně. Jedná se zejména o větve stromů, trávu, listí (s výjimkou uličních smetků), ale i piliny, odřezky dřeva a ostatní odpadní dřevo neošetřené prostředky s obsahem těžkých kovů nebo organických sloučenin. Zakládka: Je směsí bioodpadů a dalších složek, založených podle skladby stanovené schváleným provozním řádem kompostování ve stejném termínu do jedné či více hromad. Zemědělský odpad živočišného původu: Výkaly a moč zvířat včetně znečištěné slámy nevyužitelné ke hnojení nebo zpracování na organická hnojiva. [14] [15] [31]

14 Stránka 14 Vytříděný kuchyňský odpad z kuchyní, jídelen a stravoven: Odpad pouze rostlinného charakteru (například zbytky zeleniny a ovoce), který nepřišel do kontaktu se surovinami živočišného původu (například se syrovým masem, syrovými produkty rybolovu, syrovými vejci nebo syrovým mlékem). Nerozložitelné příměsi: Jsou látky, které se při procesu kompostování nemohou měnit (zejména kameny, stavební odpad, kovové předměty, plasty a sklo a jiné materiály. Bioplyn: Bioplyn je směs metanu, oxidu uhličitého, dusíku, vodíku a dalších plynů, který vzniklá anaerobním vyhníváním biologicky rozložitelných odpadů, které jsou schopné hoření. Bioplynová stanice: Samostatná technologie zpracování bioodpadů využívající procesu anaerobní digesce za účelem produkce bioplynu, digestátu nebo rekultivačního digestátu. Hygienizace: Způsob úpravy bioodpadu, který vede k redukci počtu patogenních organismů, které mohou způsobit onemocnění člověka nebo zvířat pod hygieniky stanovenou mez. Mechanicko biologická úprava: Mechanicko biologickou úpravou se rozumí úprava zbytkového komunálního odpadu, netříděných nebo jiných biologicky rozložitelných odpadů nevhodných ke kompostování nebo pro anaerobní rozklad s cílem stabilizovat a snížit objem odpadů. [15] 2.2. Základní pojmy SR Tato podkapitola obsahuje definice základních pojmů vycházejících ze zákona č. 79/2015 Z. z. o odpadech a změně a doplnění některých zákonů, který nabyde účinnosti Zmíněn je také zákon č. 136/2000 Z. z., o hnojivech. Pojmy, které nejsou zahrnuty v legislativě, jsou odborně vysvětleny v předcházející kapitole. Odpad: (dle zákona, 2) je movitá věc nebo látka, kterých se držitel zbavuje, chce se zbavit nebo je v souladu s tímto zákonem nebo zvláštními předpisy povinen se jí zbavit. Biologicky rozložitelný odpad (BRO): (dle zákona, 2) je odpad, který je schopen rozložit se anaerobním způsobem nebo aerobním způsobem, jako je zejména odpad z potravin, odpad z papíru a lepenky, odpad ze zahrad a parků. Biologický odpad: (dle zákona, 2) je biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků, odpad z potravin a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, ze stravovacích a z maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad z potravinářských podniků. Biologicky rozložitelné komunální odpady: (dle zákona, 2) jsou všechny druhy biologicky rozložitelných odpadů, které lze zařadit do skupiny 20 Komunální odpady. Nakládání s odpadem: (dle zákona, 3) je sběr, přeprava, využití a odstraňování odpadů, včetně dohledu nad těmito činnostmi a následné péče o místa odstranění a zahrnuje i jednání obchodníka nebo zprostředkovatele. Shromažďování odpadu: (dle zákona, 3) je dočasné uložení odpadu u držitele odpadu před dalším nakládáním s ním, které není skladováním odpadu. Třídění odpadů: (dle zákona, 3) je dělení odpadů podle druhů, kategorií nebo jiných kritérií nebo

15 Stránka 15 oddělování složek odpadů, které lze po oddělení zařadit jako samostatné druhy odpadů. Tříděný sběr: (dle zákona, 3) je sběr vytříděných odpadů. Úprava odpadu: (dle zákona, 3) je činnost, která vede ke změně chemických vlastností, biologických vlastností nebo fyzikálních vlastností odpadu za účelem umožnění nebo usnadnění jeho přepravy, zhodnocení, zpracování nebo za účelem zmenšení objemu nebo snížení jeho nebezpečných vlastností. Zpracování odpadu: (dle zákona, 3) je činnost využití nebo odstranění včetně přípravy odpadu před využitím nebo odstraněním, pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak. Využití odpadů: (dle zákona, 3) je činnost, jejímž hlavním výsledkem je prospěšné využití odpadu za účelem nahradit jiné materiály ve výrobní činnosti nebo v širším hospodářství, nebo zajištění připravenosti odpadu na plnění této funkce; seznam způsobů využití odpadu je uveden v příloze č. 1. tohoto zákona. Recyklace: (dle zákona, 3) jakýkoli způsob využití odpadu, kterou se odpad znovu zpracuje na výrobky, materiály nebo látky určené pro původní nebo pro jiné účely; zahrnuje i přepracování organických materiálů. Recyklace nezahrnuje energetické využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jako zásypový, pokud není v 42 odst. 12, 52 odst. 18 a 19 a 60 odst. 15 stanoveno jinak. Organickou recyklací: (dle zákona, 52) je aerobní (kompostování) nebo anaerobní (biometanizace) biologicky rozložitelných složek obalových odpadů za řízených podmínek s využitím mikroorganismů, které produkují stabilizovaných organických zbytků nebo methan; ukládání na skládku se nepovažuje za formu organické recyklace. Hnojivem (dle zákona o hnojivech, 2) se rozumí: a) látka obsahující živiny na výživu rostlin a lesních dřevin na udržení nebo zlepšení půdní úrodnosti a pro příznivé ovlivnění výnosu či kvality produkce, b) pomocná látka pro úpravu vlastností půdy, která bez účinného množství rostlinných živin půdu biologicky, chemicky nebo fyzikálně ovlivňuje, zlepšuje její nebo zvyšuje účinnost a využitelnost živin z hnojiv, c) pěstební substrát sloužící na zakořeňování a pěstování rostlin; substrátem je zejména rašelina, zemina nebo jejich směsi. Rizikovým prvkem nebo rizikovou látkou: (dle zákona o hnojivech, 2) je prvek nebo látka, které mohou nepříznivě ovlivnit vlastnosti půdy nebo kvalitu produkce, nebo potravinový řetězec. Uvádět do oběhu: (dle zákona o hnojivech, 3) lze pouze takové hnojivo, které bylo na základě výsledků ověřování jeho účinnosti, kvality, zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti a po posouzení shody1) certifikované a zapsáno do registru certifikovaných hnojiv. Uvedením hnojiva do oběhu: (dle zákona o hnojivech, 3) se rozumí nabídka na prodej, prodej a jeho skladování za účelem prodeje.

16 Stránka Legislativa ČR Mluvíme-li o kompostu a kompostování, nesmíme stejně, jako u žádného oboru lidské činnosti zapomínat na hledisko legislativní. Proto lze říci, že právě z pohledu legislativního je kompost považován za organické hnojivo s pomalu uvolnitelným dusíkem, které je vyprodukováno z biologicky rozložitelného materiálu a to procesem kompostování. Tím klíčovým zákonem je v této oblasti zákon č.156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů. Výroba kompostu jako takového se jím ale řídí jen v tom případě, je-li následně kompost uváděn na trh. Z toho tedy jasně vyplývá skutečnost, že se tento zákon v celém rozsahu vztahuje na výrobu a prodej průmyslového kompostu. Samozřejmě, pokud dochází k prodeji faremních kompostů nebo kompostů vzniklých komunitním kompostováním, vztahuje se také na ně tento zákon. Jak tedy vyplývá z textu, tento zákon se nevztahuje na takzvané domácí komposty, které jsou produkovány pouze pro vlastní potřebu fyzických osob. Legislativní požadavky na systém sběru biologicky rozložitelného odpadu Od 1. ledna 2015 platí novela zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, která obcím ukládá povinnost zajistit místa pro oddělené soustřeďování biologicky rozložitelných odpadů. Podrobnosti a požadavky na sběr bioodpadu a jiných složek komunálních odpadů v obcích jsou stanoveny vyhláškou č. 321/2014 Sb. o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů. Podle vyhlášky ( 1) lze oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu provádět prostřednictvím: - sběrných dvorů, - zařízení podle 14 odst. 1 zákona a v případě biologicky rozložitelných komunálních odpadů také prostřednictvím malých zařízení podle 33b zákona, - velkoobjemových kontejnerů, - sběrných nádob, - pytlového způsobu sběru nebo - kombinací výše uvedených způsobů. Místa pro oddělené shromažďování BRO musí být dle vyhlášky zajištěna minimálně v období od 1. dubna do 31. října kalendářního roku. Povinnost zajistit místa pro oddělené soustřeďování biologicky rozložitelného komunálního odpadu je podle vyhlášky splněna také v případě, že obec má na svém území zavedený systém komunitního kompostování, do kterého je umožněno odevzdávat veškeré rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad vznikající na území obce. Systém sběru biologicky rozložitelných odpadů obecně zahrnuje rozmístění sběrných nádob v obci a vývoz jejich obsahu ve stanovených periodách nebo dle stanoveného rozpisu na zařízení, určené ke zpracování bioodpadu. Sběr bioodpadu v obcích může být řešen dodávkou a odvozem jednorázových obalů (pytlový sběr), umístěním nádob v domácnostech nebo u domu, rozmístěním nádob ve sběrných hnízdech pro tříděný odpad zahrnujících nádoby pro další separované složky komunálního odpadu (papír, plast, sklo, ) nebo na samostatných stanovištích pro nádoby pro sběr BRO. Sběr bioodpadu může být řešen nebo doplněn sezónními kampaněmi s rozmístěním velkoobjemových kontejnerů podle vyhlášeného harmonogramu, např. v době špičkové produkce

17 Stránka 17 biologicky rozložitelných odpadů. Povinnost zajistit místo pro soustřeďování bioodpadů podle zákona může být splněna i prostřednictvím sběrného dvora. Vývoz bioodpadu ze shromažďovacích nádob na zařízení k jeho zpracování je obvykle řešen pomocí speciálních vozidel pro svoz komunálního odpadu vybavených nástavbou pro vyprazdňování nádob do přepravního prostoru vozidla (kuka vozy). V případě řešení sběru prostřednictvím kontejnerů (sezónní kampaně, sběrné dvory) je vývoz řešen pomocí nosiče kontejnerů s případnou výměnou plného kontejneru za prázdný. Pro rozmístění sběrných nádob a zřízení sběrných hnízd neplatí zvláštní legislativní požadavky (s výjimkou případného stavebního řešení sběrných míst, která mohou podléhat ohlášení nebo stavebnímu povolení podle zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon). V případě předávání odpadů v rámci systému sběru a svozu jiné osobě platí podle 12, odstavec 4 zákona povinnost předávat odpad pouze osobě oprávněné k jejich převzetí do svého vlastnictví a povinnost ověřovat, zda je osoba, které je odpad předáván osobou oprávněnou. Oprávněnou osobou podle zákona ( 12, odst. 3) je: - osoba, která provozuje zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadu, k jehož provozu a k jehož provoznímu řádu byl vydán souhlas krajského úřadu podle 14, odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., - osoba, která provozuje zařízení, které není určeno k nakládání s odpady, pokud zpracovávané odpady splňují požadavky na vstupní surovinu do výroby dle 14, odst. 2 zákona, - provozovatel malého zařízení ke zpracování biologicky rozložitelných odpadů, který zařízení provozuje na základě kladného vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností, - obec, za podmínek, uvedených v 17 zákona. Osoba oprávněná k převzetí odpadu jako provozovatel zařízení povoleného příslušným krajským úřadem (dále také KÚ) podle 14, odst. 1 zákona smí převzít pouze ty druhy odpadů, které jsou uvedeny ve schváleném provozním řádu zařízení. Legislativní požadavky na zpracování biologicky rozložitelných odpadů V této kapitole jsou popsány základní legislativní požadavky a legislativní kroky, které vyžaduje zřízení a provozování systému zpracování biologicky rozložitelných odpadů nebo výstavba a provoz zařízení pro zpracování biologicky rozložitelného odpadu ze sběru na úrovni domácností a odpadu z údržby obecní zeleně. Problematika je legislativně zajištěna zejména následujícími předpisy: - zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech (dále zákon), - vyhláška č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, - vyhláška č. 321/2014 Sb. o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů

18 Stránka 18 - zákon č. 201/2012 Sb. o ovzduší, - zákon č. 183/2006 Sb. stavební zákon. Biologicky rozložitelný odpad je odpad s vysokým potenciálem materiálového využití, z tohoto důvodu nejsou dále uvažovány možnosti odstranění nebo přímého energetického využití. Nejvíce rozšířenými a ověřenými metodami využití biologicky rozložitelného odpadu z obcí jsou anaerobní digesce a kompostování. Anaerobní digesce je metoda zpracování bioodpadu v zařízení bioplynové stanice biologickým rozkladem v uzavřených reaktorech bez přístupu kyslíku. Výstupem ze zpracování je bioplyn a vyhnilý substrát (digestát). Bioplyn je spalován v kogenerační jednotce za současné výroby elektrické energie. Digestát je většinou využíván jako hnojivo nebo jako surovina pro výrobu kompostu. S ohledem na potenciál produkce bioodpadů z regionu a s ohledem na ekonomické nároky na výstavbu zařízení pro anaerobní digesci není s možností zpracování bioodpadu ze zájmové oblasti metodou anaerobní digesce v návrhové části této studie uvažováno. Kompostování je spolehlivou metodou pro využití biologicky rozložitelného odpadu v obcích. Z hlediska legislativního zajištění jsou na tomto místě uvažovány následující možnosti řešení systému využití BRO kompostováním: - systém komunitního kompostování, - malé zařízení, - zařízení. Systém komunitního kompostování Výše zmíněnou povinnost odděleného soustřeďování biologicky rozložitelného odpadu v obcích lze podle vyhlášky č. 321/2014 Sb. zajistit mimo jiné prostřednictvím zavedení systému komunitního kompostování, do kterého je umožněno odevzdávat veškeré rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad vznikající na území obce. V tomto případě může obec ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce ( 10a, odstavec 2 zákona). Takový systém je provozován v režimu prevence a nevztahují se na něj požadavky zákona na provoz zařízení a na nakládání s odpady a s tím spojené požadavky na příslušné souhlasy, na evidenci a ohlašování odpadů a další požadavky na nakládání s odpady podle zákona a jeho prováděcích vyhlášek. Výstupem z provozu komunitní kompostárny je zelený kompost, který je možno využít k údržbě veřejné zeleně (viz. kapitola 1.2.). V případě jiného využití zeleného kompostu, nebo jeho uvádění do oběhu, je nutné dodržet podmínky podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 156/1998 Sb. o hnojivech). Při zřízení a provozu komunitní kompostárny je nutné zajistit dodržení požadavků dle zvláštních předpisů v oblasti životního prostředí (zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, zákon č. 201/2012 Sb. o ovzduší, zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví ) a v oblasti stavebního řádu (zákon č. 183/2006 Sb. stavební zákon), pokud tak konkrétní stavební nebo technické řešení vyžaduje. Malé zařízení Jako malé zařízení k využívání BRO z obcí je zákonem ( 33b) stanoveno zařízení, které zpracovává

19 Stránka 19 bioodpad v zakládkách o objemu do 10 tun, celkové množství zpracovaného bioodpadu pak nepřesahuje 150 tun ročně. Základní požadavky na malé zařízení a jeho provoz jsou uvedeny v přílohách č. 1, 2 a 3 vyhlášky č. 341/2008 Sb. o nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Dle přílohy č. 1 mohou být v malém zařízení využívány pouze následující druhy odpadů dle Katalogu odpadů: Odpad z rostlinných pletiv, Dřevo neuvedené pod číslem , Biologicky rozložitelný odpad, Odpad z tržišť. Dle přílohy č. 2 je v průběhu kompostování v malých zařízeních nutné dosáhnout teploty nejméně 45 C po dobu 5 dní a uskutečnit nejméně 2 překopávky. Dle přílohy č. 3 vyhlášky jsou základní požadavky na malé zařízení a jeho provoz následující: - zařízení musí být zřízeno v souladu s jiným právním předpisem (vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby), - zvolit místo se sklonem svahu maximálně do 3, zakládku je možno v případě potřeby pokrýt vodonepropustnou textilií nebo kompostovat ve vacích nebo zakládku zastřešit, - dodržet minimální vzdálenost od povrchových vod (vodní tok, rybník, jezero apod.) 50 m (je nutné zohlednit místní hydrologickou situaci), - dodržet minimální vzdálenost od zdrojů pitné vody, zdrojů léčivých vod a přírodních minerálních vod 100 m (je nutné zohlednit místní hydrogeologickou situaci), - zvolit místo mimo aktivní zónu záplavového území v souladu s jiným právním předpisem (zákon č. 254/2001 Sb. o vodách), - zabezpečit místo proti vstupu nepovolaných osob a označit (s uvedením informací o kontaktu na provozovatele a provozní době zařízení), - vést provozní deník. Z hlediska legislativního zajištění jsou podstatné následující souvislosti: - malé zařízení je provozováno na základě kladného vyjádření obce s rozšířenou působností, není vyžadován souhlas krajského úřadu s provozem zařízení podle 14, odst. 1 zákona, - provozovatel malého zařízení je oprávněnou osobou k příjmu odpadu do svého vlastnictví podle 12, odst. 3 zákona, - malé zařízení není vyjmenovaným zdrojem znečišťování podle přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb.o ovzduší. Při zřízení a provozu malé kompostárny je nutné zajistit dodržení požadavků dle zvláštních předpisů v oblasti životního prostředí (zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, zákon č. 201/2012 Sb. o ovzduší, zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví ) a v oblasti stavebního řádu (zákon č. 183/2006 Sb. stavební zákon), pokud tak konkrétní stavební nebo technické řešení vyžaduje.

20 Stránka 20 Zařízení Zařízením se na tomto místě návrhové části studie rozumí zařízení k využívání biologicky rozložitelných odpadů kompostováním (kompostárna), provozované ve standardním režimu (mimo režim komunitního kompostování a mimo režim malé kompostárny). Základní požadavky na kompostárnu a její provoz jsou stanoveny vyhláškou č. 341/2008 Sb., o nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Příloha č. 1 vyhlášky stanoví seznam odpadů dle katalogu odpadů, které jsou považovány za bioodpady. Dle přílohy č. 2 vyhlášky jsou základní požadavky na zařízení a jeho provoz následující: - nezbytnou výbavou je zařízení pro sledování teploty, zařízení pro zvlhčování zakládek a zařízení pro provzdušňování, překopávání, - pro kompostování je požadována hygienizace, která spočívá v dosažení teplotního režimu, při kterém jsou překročeny teploty 45 C po dobu 5 dní pro odpady ze zahrad a zeleně a zbytkovou biomasu ze zemědělství, v případě jiných biologicky rozložitelných odpadů je požadováno překročení teplot 55 C po dobu 21 dní nebo překročení teplot 65 C pod dobu 5 dní, - při procesu kompostování je pro expedici kompostu přípustná teplota nižší než 40 C, - v průběhu celého procesu kompostování je nutné důsledně dodržovat opatření stanovená k dodržení požadavků jiných právních předpisů, zejména ve vztahu k ochraně podzemních a povrchových vod, ochraně zdraví a pro omezení znečišťování okolního prostředí zápachem (nesmí dojít k překročení přípustné míry obtěžování zápachem). Z hlediska legislativního zajištění jsou podstatné následující souvislosti: - výstavba kompostárny s odpovídajícím stavebně technickým vybavením (zpevněná nepropustná plocha, jímka vody a uzavřený systém nakládání s vodami, další stavební objekty) podléhá stavebnímu řízení nebo řízení o změně v užívání stavby podle zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon, - zařízení může být provozováno pouze na základě souhlasu krajského úřadu s provozem zařízení a s jeho provozním řádem vydaným podle 14, odst. 1 zákona, souhlas vydává krajský úřad rozhodnutím, k provozu zařízení musí být vypracován provozní řád podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, - provozovatel zařízení je oprávněnou osobou k převzetí odpadu do svého vlastnictví podle 12, odst. 3 zákona - kompostárna je vyjmenovaným zdrojem znečišťování podle přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb. o ovzduší (bod 2.3. přílohy Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů o projektované kapacitě rovné nebo větší než 10 tun na jednu zakládku nebo větší než 150 tun zpracovaného odpadu ročně), zdroj může být provozován na základě povolení podle 11, odst. 2, písm. d) zákona č. 201/2012 Sb. o ovzduší, povolení vydává krajský úřad rozhodnutím, k vydání povolení je vyžadována rozptylová studie a provozní řád zdroje

21 Stránka 21 znečišťování ovzduší, který je součástí povolení. Při výstavbě a provozu kompostárny je nutné zajistit dodržení dalších požadavků dle zvláštních předpisů v oblasti životního prostředí (zákon č. 254/2001 Sb. o vodách, zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví ) a v oblasti stavebního řádu (zákon č. 183/2006 Sb. stavební zákon), pokud tak konkrétní stavební nebo technické řešení vyžaduje. Trendy legislativy a očekávané důsledky pro nakládání s komunálními biologicky rozložitelnými odpady Trendy legislativy vychází z politiky ČR v oblasti odpadového hospodářství a ze závazků ČR v rámci Evropské unie. Zásadními stanovisky, ovlivňujícími vývoj nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, jsou následující: - V legislativě je zakotvena hierarchie nakládání s odpady ( 9a zákona č. 185/2001 Sb.), která preferuje materiálové využití odpadů před jiným využitím (například energetickým) a jiné využití preferuje před odstraněním. - Je zakázáno ukládání BRO na skládky s výjimkou komunálního BRO (též BRKO), pro který platí zvláštní harmonogram snižování jeho skládkovaného množství (příloha č. 5 vyhlášky č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky). - Pro BRO komunálního původu je vyhlášen závazek snížení jeho skládkovaného objemu na 35 % hmotnostních ve srovnání s celkovým množstvím BRKO, uloženým na skládky v roce 1995 (bod Plánu odpadového hospodářství pro Českou republiku pro období 2015 až 2024). Trendy legislativy, podstatné pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady z obcí, budou vycházet zejména z nedávno vyhlášeného Plánu odpadového hospodářství ČR pro roky 2015 až 2024 (též POH - Nařízení vlády ČR č. 352/2014), platného od Plán odpadového hospodářství vyhlašuje zásady pro podporu separace a materiálového využití BRKO. Podpora separace a využívání BRKO do značné míry vychází ze závazku POH a požadavku na významné omezení skládkování směsného komunálního odpadu (též SKO) s výhledem zákazu skládkování SKO v roce S podporou separace a využívání BRO souvisí zejména následující opatření dle POH: - průběžně upravovat poplatek za skládkování využitelných komunálních odpadů tak, aby jeho výše znevýhodňovala skládkování těch druhů odpadů, které bude od roku 2024 zakázáno skládkovat - směsný komunální odpad zařadit mezi odpady, u nichž se předpokládá zákaz skládkování od roku legislativně zakotvit povinnost obcí stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, odděleného sběru a nakládání s biologicky rozložitelnými odpady - podporovat výstavbu zařízení pro aerobní rozklad, anaerobní rozklad, energetické využití biologicky rozložitelných odpadů

22 Stránka 22 - vytvořit přiměřenou síť těchto zařízení v regionech - podporovat využití kompostů vyrobených z biologicky rozložitelných odpadů, tj. biologických odpadů získaných z odděleného sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů, k aplikaci do půdy Dopadem aplikace výše uvedených a dalších opatření bude ekonomické znevýhodnění skládkování směsných komunálních odpadů a tlak na zajištění efektivního systému separace biologicky rozložitelných odpadů na území obce a jejich využití v odpovídajícím zařízení. Dalším očekávaným důsledkem bude nárůst produkce komunálního biologicky rozložitelného odpadu a rozšiřování (zahušťování) stávající sítě zařízení pro jeho zpracování. Současně poroste produkce kompostů ze zpracování komunálního BRO a poroste tlak na odbyt produktu do různých odvětví (provoz domácností, údržba obecní zeleně, stavebnictví, zemědělství, rekultivace ). Z možných způsobů materiálového využití komunálních BRO je nejjednodušší a nejefektivnější zpracování k výrobě kompostu na kompostárnách. POH předpokládá podporu (včetně ekonomické podpory) budování kompostáren v rámci přiměřené sítě zařízení pro nakládání s odpady. Důležitý je záměr podpory distribuce kompostů k využití na půdě, který by měl zajistit alespoň částečně upřednostnění použití kompostů před aplikací jiných hnojiv, jejichž zapravení do půdy je ekonomicky výhodnější. Možnosti výstupů z kompostáren, legislativní požadavky na výstupy a možnosti jejich uplatnění Výstupem ze zpracování biologicky rozložitelných odpadů kompostováním mohou být organická hnojiva (průmyslové komposty) a rekultivační komposty. Výroba průmyslového kompostu podléhá požadavkům na hnojivo nebo na pomocnou půdní látku a na jejich uvádění do oběhu dle zákona č. 156/1998 Sb. Uvedení hnojiva do oběhu je podmíněno registrací hnojiva. Registrované průmyslové komposty je možné využít ke hnojení na zemědělské nebo lesní půdě. Výroba rekultivačního kompostu podléhá požadavkům vyhlášky MŽP č. 341/2008 Sb. o nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a požadavkům zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky. Vyhláška MŽP č. 341/2008 Sb. předpokládá zařazení kompostu do jednotlivých skupin a tříd podle kvality. Výstupy skupiny 2 jsou určeny k použití mimo zemědělské a lesní pozemky. Průmyslový kompost Průmyslové komposty uváděné do oběhu musí být registrovány podle 4 zákona č. 156/1998 Sb. o hnojivech. O registraci rozhoduje a registraci vydává Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ). Žadatel, který podává žádost o registraci je povinen poskytnout potřebné vzorky, nebo umožnit jejich odběr, uhradit správní poplatek (3000 Kč) a poskytnout další podklady a informace nezbytné pro registrační řízení např. provozní řád kompostárny schválený příslušným úřadem a předložit doklady o právní subjektivitě žadatele a o oprávnění k podnikání (živnost výroba hnojiv). Součástí registračního řízení je dále předložení návrhu příbalového letáku, kde musí být uvedeny

23 Stránka 23 veškeré náležitosti požadované zákonem, především rozsah a způsob použití kompostu. Produkt je určen k použití jako hnojivo na zemědělské nebo lesní půdě, k obnově narušených ploch, k rekultivacím, sadovým úpravám nebo k jiným obdobným účelům. Maximální dávka hnojiva je dle zákona č. 156/1998 Sb. v množství 50 t/ha, aplikace je možná nejvýše jedenkrát za 3 roky. Vyrobený kompost je hnědá, šedohnědá až černá homogenní hmota, sypké nebo drobtovité až hrudkovité struktury, bez nerozpojitelných částic. Výrobek nesmí vykazovat pachy svědčící o přítomnosti nežádoucích látek. Tab. 1. Registrovaný výrobek musí splňovat požadavky na kvalitu dle vyhlášky č. 474/2000 Sb.: Základní jakostní znaky kompostu znak jakosti jednotka hodnota vlhkost % hm. min max. 65 spalitelné látky v sušině % hm. min. 25 celkový dusík % hm. min. 0,6 C : N - max. 30 ph - 6,0 až 8,5 nerozložitelné příměsi % hm. max. 2 Ve výrobku nesmí být překročeny limitní hodnoty pro obsah rizikových prvků dle přílohy č. 1, bod 2b) vyhlášky MZ č. 474/2000 Sb. o stanovení požadavků na hnojiva: Tab. 2. Maximální koncentrace rizikových prvků v hnojivu Maximální koncentrace rizikových prvků v hnojivu As Mo Cr Cu Hg Ni Pb Cd Zn [mg.kg -1 sušiny] Kontrola znaků jakosti kompostu a kontrola dodržení limitních koncentrací rizikových látek je prováděna u každé vyrobené šarže kompostu. V případě změny podmínek registrace dle zákona č. 156/1998 Sb. o hnojivech nebo změny vyhlášky č. 474/2000 Sb. o požadavcích na hnojiva mohou být kvalitativní požadavky na výrobek upraveny. Rekultivační kompost Výstupem je kompost skupiny 2 nebo stabilizovaný odpad skupiny 3 ve smyslu vyhlášky MŽP č. 341/2008 Sb. o nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Rekultivační kompost skupiny 2 je určen k použití mimo zemědělské a lesní pozemky a musí splňovat jakostní znaky rekultivačního kompostu dle přílohy č. 5, tabulky č vyhlášky MŽP č. 341/2008 Sb.

24 Stránka 24 Tab. 3. Znaky jakosti rekultivačního kompostu vlhkost spalitelné látky Znaky jakosti rekultivačního kompostu celkový dusík C : N ph nerozlož. příměsi % hmotnosti sušiny - - % hmotnosti min. 25 min. 0,6 min. 20, max. 30 6,0-8,5 max. 2 Výstup nesmí překračovat limitní hodnoty pro obsah rizikových prvků podle jednotlivých tříd dle přílohy č. 5, tabulka 5.1. vyhlášky MŽP č. 341/2008 Sb.: Tab. 4. Limitní koncentrace vybraných rizikových látek a prvků ve výstupu ze zpracování bioodpadu skupiny 2 Limitní koncentrace vybraných rizikových látek a prvků ve výstupu ze zpracování bioodpadu skupiny 2 nerozlož. As Cd Cr Cu Hg Ni Pb Zn PCB PAU výstup příměs >2 mm mg.kg-1 sušiny % hm třída I , třída II , ,2 6 2 třída III Kontrola znaků jakosti rekultivačního kompostu a kontrola dodržení limitních koncentrací rizikových látek je prováděna u každé vyrobené šarže uvedeného výstupu. Při produkci výstupů skupiny 2, třída I a II, je dále prováděna kontrola účinnosti hygienizace vnesenými organismy v případě změny technologie, která může ovlivnit přežívání patogenních nebo podmíněně patogenních činitelů, při změně skladby zpracovávaných bioodpadů nebo při změně původce nebo oprávněné osoby, pokud zařízení zpracovává kaly z čistíren odpadních vod nebo jiné bioodpady, u kterých se předpokládá kontaminace patogenními činiteli a v případě dvakrát po sobě zjištěné nevyhovující kvalitě výstupů na základě kontroly obsahu indikátorových mikroorganismů dle vyhlášky MŽP č. 341/2008 Sb. přílohy č. 5, tabulky 5.4.: Tab. 5. Kritéria pro kontrolu účinnosti hygienizace indikátorový mikroorganismus Kritéria pro kontrolu účinnosti hygienizace jednotka počet zkoušených vzorků při každé kontrole Salmonella spp. nález / 50 g 5 negativní Termotolerantní KTJ / 1 g 5 2 < 103 koliformní bakterie * 3 < 50 Enterokoky * KTJ / 1 g 5 2 < 103 limit 3 < 50 * z odebraných 5 vzorků musí minimálně stanovený počet vyhovět předepsaným limitům

25 Stránka 25 Stabilizovaný bioodpad Je-li výstupem z výroby stabilizovaný bioodpad musí splňovat limity pro obsah škodlivin pro skupinu 3 dle přílohy č. 5, tabulky č vyhlášky č. 341/2008 Sb.: Tab. 6. Limitní koncentrace vybraných rizikových látek a prvků ve výstupu skupiny 3 výstup stabilizovaný odpad Limitní koncentrace vybraných rizikových látek a prvků ve výstupu skupiny 3 * dle typu skládky As Cd Cr Cu Hg Ni Pb Zn PCB PAU AT4 mg mg.kg-1 sušiny O2/g * * < 10 Výstupy skupiny 2 a 3 ve smyslu vyhlášky č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady mohou být využívány jako rekultivační komposty (skupina 2) nebo jako stabilizovaný bioodpad (skupina 3) k následujícím účelům: Skupina 2: Jedná se o rekultivační komposty splňující požadavky pro skupinu 2 ve smyslu vyhlášky č. 341/2008 Sb. Výstupy skupiny 2 jsou využívány výhradně mimo zemědělskou a lesní půdu. Jednotlivé třídy výstupů skupiny 2 mohou být využívány následovně: Skupina 3: - třída I: Je určena pro využití na povrchu terénu užívaného nebo určeného pro zeleň u sportovních a rekreačních zařízení včetně těchto zařízení v obytných zónách s výjimkou venkovních hracích ploch. - třída II: Je určena pro využití na povrchu terénu užívaného nebo určeného pro městskou zeleň, zeleň parků a lesoparků, pro využití při vytváření rekultivačních vrstev nebo pro přimíchávání do zemin při tvorbě rekultivačních vrstev, na území průmyslových zón, při úpravách terénu v průmyslových zónách (rekultivační kompost v doporučeném množství nepřesahujícím v průměru 200 t sušiny na 1 ha v období deseti let). Pro uvedená místa a účely je možno využívat i třídu I. - třída III: Je určena pro využití na povrchu terénu vytvářeného rekultivačními vrstvami zabezpečených skládek odpadů podle ČSN Skládkování odpadů Uzavírání a rekultivace skládek, rekultivačními vrstvami odkališť nebo pro filtrační náplně biofiltrů. Pro uvedené účely je možné využívat i třídu I a třídu II. Jedná se o stabilizovaný biodpad splňující požadavky pro skupinu 3 ve smyslu vyhlášky č. 341/2008 Sb. Výstupy skupiny 3 jsou určeny k uložení na skládce odpadů nebo k použití k výstavbě technických vrstev v tělese skládky odpadů. [53]

26 Stránka 26 Na kompostování se dále vztahují tyto zákony: Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, zákon České národní rady o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. [52] Zákon č.477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů - předcházet vzniku odpadů a stanovit postupy pro snižování množství a škodlivosti odpadu z obalů - opakovaně používat obaly a podporovat systém ekologicky šetrných vratných lahví na nápoje - zajistit třídění a recyklaci odpadu z obalů - zajistit využití odpadu z obalů [58] Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje zabezpečení práva na přístup k informacím o životním prostředí a na včasné a úplné informace o životním prostředí, na vytvoření podmínek pro výkon tohoto práva a podporu aktivního zpřístupňování informací o životním prostředí ze strany povinných subjektů. Stanoví: a) podmínky výkonu práva na včasné a úplné informace o životním prostředí, jimiž disponují povinné subjekty podle tohoto zákona nebo které jsou k dispozici pro tyto subjekty, b) přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí, kterými disponují povinné subjekty podle tohoto zákona nebo které jsou k dispozici pro tyto subjekty, c) základní podmínky a lhůty pro zpřístupňování informací a důvody, pro které mohou povinné subjekty podle tohoto zákona odepřít zpřístupnění informace, d) aktivní zpřístupňování informací o životním prostředí a podporu používání zařízení umožňující dálkový přístup, e) pravidla pro zřízení infrastruktury pro prostorová data pro účely politik životního prostředí a politik nebo činností, které mohou mít vliv na životní prostředí a zpřístupňování prostorových dat prostřednictvím síťových služeb na Národním geoportálu INSPIRE f) vzdělávání, výchovu a osvětu v oblasti ochrany životního prostředí. Zpřístupňování údajů získaných pro statistické účely a zpřístupňování statistických informací se řídí zvláštním zákonem. [51] Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon upravuje způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě i jiný veřejný zájem. [55] Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů Zákon stanoví práva a povinnosti osob a působnost správních úřadů při ochraně vnějšího ovzduší před vnášením znečišťujících látek lidskou činností. [54]

27 Stránka 27 Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována. [57] Zákon č.254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství. Účelem tohoto zákona je též přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů. Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha. V rámci vztahů upravených tímto zákonem se bere v úvahu zásada návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, včetně nákladů na související ochranu životního prostředí a nákladů na využívané zdroje, v souladu se zásadou, že znečišťovatel platí. [56] Procesem kompostování a jeho legislativním ustanovením se zabývá i několik nařízení a vyhlášek: Nařízení vlády č. 352/2014 Sb. o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období [42] Vyhláška č. 376/2001 Sb. Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví ze dne o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění pozdějších předpisů. [45] Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví katalog odpadů, seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely dovozu, vývozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů. [46] Vyhláška MŽP č.382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění pozdějších předpisů. [47] Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, přehled druhů a kategorií produkovaných odpadů, způsoby nakládání s nimi a způsob jejich využití nebo odstranění, vyhodnocení stávajícího způsobu nakládání s odpady s požadavky stanovenými v zákoně a prováděcích právních předpisech, ve znění pozdějších předpisů. [48] Vyhláška MŽP č. 384/2001 Sb., o nakládání s PCB, ve znění pozdějších předpisů. [6] [49] Vyhláška MŽP č. 341/2008 Sb., VYHLÁŠKA 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady) [50]

28 Stránka 28 Dále se na oblast kompostování vztahuje i norma: ČSN Průmyslové komposty V souladu s touto normou musí být průmyslový kompost hnědá, šedočerná až černá homogenní hmota, drobtovité až hrudkovité struktury bez nerozpojitelných částic. Nesmí vykazovat pachy svědčící o přítomnosti nežádoucích látek. V normě jsou také uvedeny závazné požadavky na nejvyšší přípustné množství sledovaných látek v kompostovatelných odpadech, v kompostu a ve vstupních surovinách Legislativa SR Zákon č. 79/2015 Z. z. o odpadech a o změně některých zákonů je základní právní předpis v SR ve vztahu k BRKO (biologicky rozložitelným komunálním odpadům). V 2 odst. 6, odst. 7 a odst. 8 jsou vymezeny základní pojmy (biologicky rozložitelný odpad, biologicky rozložitelné komunální odpady, atd.), které jsou již popsány v části Základní pojmy SR. Podle 3 odst. 13 je využití odpadů činnost, jejímž hlavním výsledkem je prospěšné využití odpadu za účelem nahradit jiné materiály ve výrobní činnosti nebo v širším hospodářství, nebo zajištění připravenosti odpadu na plnění této funkce a podle odst. 14 recyklace zahrnuje i přepracování organických materiálů. Seznam způsobů využití odpadu je uveden v příloze č. 1 zákona, kde kód R3 je recyklace nebo zpětné získávání organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických transformačních procesů). Ustanovením 9 odst. 2 písm. g) a písm. h) zákona o odpadech je dána povinnost v závazné části POH (plán odpadového hospodářství): - navrhovat opatření ke snižování množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky odpadů, - navrhovat opatření na zvyšování přípravy k opětovnému použití a recyklaci komunálních odpadů. [59] Vyhláška MŽP SR č. 310/2013 Z. z., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o odpadech upravuje podrobnosti provozování zařízení k využití odpadů a zařízení na odstraňování odpadů, včetně zařízení na výrobu kompostu a bioplynu. Podle 3 odst. 1 písm. c) vyhlášky závazná část POH Slovenské republiky obsahuje opatření ke zvýšení podílu využití biologicky rozložitelných odpadů a opatření ke snížení množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky odpadů vyjádřeného v jednotkách hmotnosti ve výchozím a cílovém roce s cílem dosáhnout snižování množství ukládaných odpadů na skládky odpadů takto: - do konce roku 2013 snížit množství skládkovaných biologicky rozložitelných komunálních odpadů na 50 % z celkového množství (hmotnosti) biologicky rozložitelných komunálních odpadů vzniklých v roce 1995,

29 Stránka 29 - do konce roku 2020 snížit množství skládkovaných biologicky rozložitelných komunálních odpadů na 35 % z celkového množství (hmotnosti) biologicky rozložitelných komunálních odpadů vzniklých v r [60] Významnými nástroji k dosažení výše popsaných cílů v rámci SR, které poukazují na jednoznačné směřování odpadového hospodářství SR ve vztahu k biologicky rozložitelným odpadům, jsou následující 2 ustanovení zákona o odpadech: Podle 13 písm. e) bod 6. zákona č. 79/2015 Z. z. o odpadech ve znění pozdějších předpisů se zakazuje zneškodňovat vytříděný biologicky rozložitelný kuchyňský a restaurační odpad a bod 8. biologicky rozložitelný komunální odpad ze zahrad a parků včetně biologicky rozložitelného odpadu z hřbitovů, kromě nevyužitelných odpadů po dotřídění. Stejně se podle 13 písm. g) zakazuje zneškodňovat spalováním biologicky rozložitelný odpad s výjimkou případu, na který byl vydán souhlas podle 97 odst. 1 písm. b.). Uvedené ustanovení znamená zákaz nakládání s uvedeným biologicky rozložitelným komunálním odpadem, některou z operací odstraňování odpadů D1-D15 podle přílohy č. 2 k zákonu o odpadech. Je třeba zdůraznit, že uvedené ustanovení se vztahuje výlučně na tzv. zelený biologický odpad (ze soukromých zahrad jako i údržby soukromé a veřejné zeleně), které jsou zařazeny do skupiny 20 - komunální odpady, podle vyhlášky MŽP SR č. 284/2001 Sb. (Katalog odpadů). 3 odst. 4 body a), b) a c) vyhlášky upravuje závaznou část POH pro obce, která obsahuje: - předpokládaný vznik komunálního odpadu a drobného stavebního odpadu s členěním na směsný komunální odpad, drobný stavební odpad a ne jednotlivé vytříděné složky komunálního odpadu včetně biologicky rozložitelného kuchyňského a restauračního odpadu a odpadu ze zahrad a z parků včetně hřbitovního odpadu, předpokládaný podíl jejich využití a zneškodňování, - cíle a opatření zaměřená na snížení množství vzniku komunálních odpadů a zvýšení podílu tříděného sběru komunálních odpadů a jejich následného zhodnocení, opatření na snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů uskladněných na skládky odpadů, - údaje o systému sběru komunálních odpadů a drobných stavebních odpadů a o zabezpečování tříděného sběru komunálních odpadů. Podle 81 odst. 7 písm. b) zákona č. 79/2015 Z. z. o odpadech ve znění pozdějších předpisů, je obec, kromě povinností podle 10 odst. 1 a 14 odst. 1, povinna zajistit zavedení a provádění tříděného sběru: - biologicky rozložitelného kuchyňského odpadu kromě toho, jehož původcem je fyzická osoba - podnikatel a právnická osoba, která provozuje zařízení společného stravování ( 83 odst. 1), - biologicky rozložitelných odpadů ze zahrad a parků včetně hřbitovního odpadu. Z toho vyplývá, že obcím vznikne povinnost separace všech druhů biologicky rozložitelných komunálních odpadů. Obec tak bude povinna separovat nejen, tzv. "zelený biologický odpad", ale i tzv. "kuchyňské biologické odpady" jakož i ostatní biologicky rozložitelné komunální odpady (např.

30 Stránka 30 dřevo). [59] [60] Program odpadového hospodářství SR na období Určoval cíle odpadového hospodářství Slovenské republiky, územního celku, jeho části nebo původce odpadů a opatření k jejich plnění v souladu se zákonem o odpadech v daném období. V programu byla věnována pozornost i biologicky rozložitelným odpadům. V závazné části programu byly uvedeny následující cíle: Dosáhnout materiálové zhodnocení pro 70 % odpadů ve vztahu k množství odpadů vzniklých v SR v roce Opatření: - podpořit projekty na materiálové využití biologicky rozložitelných odpadů přidělením finanční podpory z prostředků EU (je to jedno z řady opatření). Do roku 2010 zajistit 40% materiálové a 20% energetické využití komunálních odpadů. Opatření: - v maximální míře materiálově zhodnotit odděleně sbírané složky komunálních odpadů, - celoplošně rozšířit oddělený sběr mimo jiné i biologických rozložitelných odpadů. Do roku 2010 dosáhnout 50% podílu materiálového zhodnocení komunálních biologicky rozložitelných odpadů. Opatření: - podporovat všechny formy materiálového využití (domácí, komunitní, průmyslové), - dořešit technicko-organizační zajištění sběru biologicky rozložitelných odpadů z domácností a sítě hotelových restauračních zařízení ( ), - vytvořit podmínky zabraňující kontaminaci biologicky rozložitelných odpadů škodlivinami a zpracovat receptury pro celoroční kompostování, - postavit průmyslové kompostárny pro Bratislavu, Košice a jiné větší města s ohledem na místní podmínky (počet obyvatel, převaha výstavby...), - komplexně řešit uplatnění kompostů na trhu a zvyšovat míru jejich zhodnocení zpracováním na substráty, - zvyšovat množství biologicky rozložitelného odpadu (ze všech zdrojů) využitého aerobním nebo anaerobním způsobem (kompostováním, resp. zpracováním na bioplyn) Do roku 2010 snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů zneškodňování na skládkách o 20 % oproti roku Opatření: - zavést systém evidence a kontroly nakládání s biologicky rozložitelnými odpady v komunálních odpadech v městech a obcích, - vytvořit podmínky pro získávání vstupní suroviny pro celoroční kompostování, - vytvořit komplexní infrastrukturu na materiálové využití biologicky rozložitelných odpadů

31 Stránka 31 kompostováním. Program odpadového hospodářství SR na roky Program odpadového hospodářství Slovenské republiky (POH SR) představuje strategický dokument v odpadovém hospodářství Slovenské republiky na roky 2011 až Jelikož cíle stanovené v POH se nepodařilo naplnit, v aktuálním POH SR došlo k jejich přehodnocení. Jeho obsah odpovídá požadavkům stanoveným v legislativních předpisech SR a EU, především v zákoně č. 79/2015 Z. z. o odpadech a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o odpadech") a směrnice 2008/98 / ES o odpadech a o zrušení některých směrnic (dále jen "nová rámcová směrnice o odpadech"). Strategickým cílem odpadového hospodářství SR je odklonění odpadů od skládkování, resp. snižování množství odpadů ukládaných na skládky odpadů. K tomu je třeba: - Zavést opatření k předcházení vzniku odpadů, snižování nebezpečných vlastností odpadů a na podporu opětovného použití výrobků, - Zavést integrované systémy nakládání s odpady v daném území, které by byly spojeny s racionálním využitím energie vyrobené z odpadů v tomto území, - Zavést podporu používání materiálů získaných z recyklovaných odpadů k výrobě výrobků a zlepšení tržních podmínek pro takové materiály, - Zvýšit míru materiálového využití odpadů a energetického využití odpadů. Pro biologicky rozložitelné komunální odpady jsou stanoveny následující cíle a opatření (ve smyslu požadavků směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů): Cíle: - do roku 2013 snížit množství skládkovaných biologicky rozložitelných komunálních odpadů na 50 % z celkového množství (hmotnosti) biologicky rozložitelných komunálních odpadů vzniklých v roce 1995, tedy na množství nejvíce tun; - do roku 2015 snížit množství skládkovaných biologicky rozložitelných komunálních odpadů na 45 % z celkového množství (hmotnosti) biologicky rozložitelných komunálních odpadů vzniklých v roce 1995, tedy na množství nejvíce tun; - do roku 2020 snížit množství skládkovaných biologicky rozložitelných komunálních odpadů na 35 % z celkového množství (hmotnosti) biologicky rozložitelných komunálních odpadů vzniklých v roce 1995, tedy na množství nejvíce tun. Opatření: - obce musí informovat své občany o nových systémech nakládání s odpady ve smyslu nové hierarchie odpadů; - přehodnotit ekonomické nástroje v odpadovém hospodářství směrem k ekonomickým tlakům podporujícím separaci v obcích a přípravu na opětovné použití a předcházení vzniku odpadů, zejména a) vypracovat nový zákon o poplatcích za uložení odpadů, protože zákon č. 17/2004 Z. z.

32 Stránka 32 se ukázal jako neúčinný nástroj na snižování množství odpadů ukládaných na skládky; b) novelizovat zákon č. 582/2004 Z. z. o místních daních a místním poplatku za komunální odpad a drobné stavební odpady ve znění pozdějších předpisů, zejména zrušit horní hranici sazby poplatku v 78; - z prostředků, Environmentálního fondu nebo jiného centrálního zdroje a přes výrobce, dovozce, oprávněné organizace, kolektivní organizace a recyklátory třeba podporovat projekty zaměřené na zavedení a zefektivnění odděleného sběru a následné recyklace vytříděných složek - připravit návrh systému financování odděleného sběru složek komunálního odpadu - zavést účinný oddělený sběr kuchyňského, restauračního odpadu a biologicky rozložitelných odpadů z veřejné a soukromé zeleně a zahrad v souladu se Strategií snižování ukládání biologicky rozložitelných komunálních odpadů na skládky odpadů schválenou usnesením Vlády SR č. 904/2010 ze dne separační systémy technicko-organizačně optimalizovat na místní podmínky určující složení komunálního odpadu (v závislosti na druhu bytové výstavby) Pro biologické odpady jsou (ve smyslu požadavků nové rámcové směrnice o odpadech) stanoveny následující cíle a opatření: Cíle: - zavést separovaný sběr biologických odpadů za účelem kompostování nebo anaerobní zpracování odpadu; v případě odpadů z potravin zajistit zhodnocení 90 % vzniklých odpadů a z toho 80 % využít na výrobu bioplynu a 20 % pro výrobu kompostu; - zpracovávat biologický odpad způsobem, který splňuje vysokou úroveň ochrany životního prostředí; - zvýšení podílu využití čistírenských kalů z čištění komunálních odpadních vod a odpadních vod s podobnými vlastnostmi jako komunální odpadní vody za účelem zlepšení půdních vlastností nejméně na 85 % z celkového množství vzniklých čistírenských kalů z čištění komunálních odpadních vod a odpadních vod s podobnými vlastnostmi jako komunální odpadní vody, tedy na úrovni přibližně tun. Opatření: - podporovat komunitní kompostování stanovením základních technologických a provozních norem; - od roku 2015 zakázat skládkování odpadů, ve kterých je obsah organického uhlíku vyšší než 5 hmotnostních procent; - zavést systém evidence a kontroly nakládání s biologicky rozložitelnými odpady v komunálních odpadech v městech a obcích formou legislativního předpisu, přípravou pokynů pro samosprávy a školení místních samospráv; - vypracovat Akční plán na podporu umístění kompostů z biologicky rozložitelných odpadů na trhu; - podporovat projekty na materiálové využití biologicky rozložitelných odpadů a biologických

33 Stránka 33 odpadů (včetně komunitního kompostování) přidělením finanční podpory z prostředků EU a Environmentálního fondu; - zvýšit množství bioplynu vyrobeného z biologicky rozložitelných komunálních odpadů a z biologických odpadů minimálně o 20 % oproti množství bioplynu vyrobenému z biologicky rozložitelných komunálních odpadů a z biologických odpadů v roce 2010; - podpořit budování bioplynových stanic, které budou bioplyn vyrábět výhradně nebo v převážné míře z odpadů; - podporovat výstavbu integrovaných center na materiálové a energetické využití komunálních odpadů; - biologicky rozložitelné odpady a kaly z čištění komunálních vod v obcích nad obyvatel směřovat ke zhodnocování anaerobními metodami s cílem výroby bioplynu Zákon č. 17/2004 Sb. o poplatcích za uložení odpadů Tento zákon stanoví progresivní růst poplatků pro nadcházející období. Výše poplatku závisí na počtu složek, které obec vytřídí na místě vzniku. Poplatek se platí obci, na jejímž území se skládka odpadů nachází. Tato ustanovení jsou relativně důležitou hybnou silou, která přispěje ke zvýšení a zkvalitnění systémů třídění různých složek, včetně třídění a odděleného sběru odpadu ze zahrad a kuchyňského odpadu. [61] Zákon č. 136/2000 Z. z. o hnojivech Zákon upravuje podmínky prodeje kompostu. [62] Strategie omezování ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky odpadů - schválena usnesením Vlády SR č. 904/2010 z Cílem této strategie ve smyslu článku 5 (1) směrnice o skládkách je realizace omezení množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu ukládaného na skládky odpadů s návrhem opatření k dosažení cílů stanovených v odstavci článku 5 (2) zejména prostřednictvím recyklace, kompostování, produkce bioplynu nebo využití odpadů jako zdroje druhotných surovin a energie Legislativa EU Legislativní prostředí má významný vliv na stav odpadového hospodářství dané země. Odpadové hospodářství v Česku je legislativně ošetřeno relativně krátkou dobu. Řada zákonů a opatření byla přijata z důvodu vstupu České republiky do Evropské unie. Právě legislativa Evropské unie nám jasně ukazuje, jakým způsobem celou oblast nakládání s odpady a především recyklaci v právních normách správně uchopit a dobře s nimi zacházet. Proto také uvádíme nejdůležitější legislativní předpisy Evropské unie, které jsou závazné pro všechny členy EU. [5] [6] Směrnice Rady č. 1999/31/ES o skládkování odpadů, přijata Radou 26. dubna 1999 a zveřejněna v Úředním věstníku ES (Official Journal of the European Communities) 16. července 1999.

34 Stránka 34 Z hlediska omezování ukládání biologicky rozložitelných odpadů je klíčový článek 5 směrnice, který požaduje, aby: a) nejpozději do pěti let ode dne stanoveného v čl. 18 odst. 1 bylo množství komunálních biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládku sníženo na 75 % (hmotnostních) z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995 nebo během posledního roku před rokem 1995, pro který jsou k dispozici normalizované údaje Eurostat; b) nejpozději osm let ode dne stanoveného v čl. 18 odst. 1 bylo množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky sníženo na 50 % (hmotnostních) z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995 nebo v průběhu posledního roku před rokem 1995, pro který jsou k dispozici normalizované údaje Eurostat; c) nejpozději patnáct let ode dne stanoveného v čl. 18 odst. 1 bylo množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládku sníženo na 35 % (hmotnostních) z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995 nebo v průběhu posledního roku před rokem 1995, pro který jsou k dispozici normalizované údaje Eurostat. [44] Česká republika využila možnost odložit toto plnění o 4 roky (z důvodu skládkování více než 80 % komunálních odpadů dle normalizovaných údajů v Eurostatu). Za stejně důležitý lze považovat také článek 6, který kromě jiného požaduje, aby odpady byly ukládány na skládku pouze po předchozí úpravě. Toto ustanovení nelze vztahovat na inertní odpady, u kterých není úprava technicky proveditelná nebo na jakékoli jiné odpady, u nichž taková úprava nepřispívá k naplnění cílů této směrnice stanovených v článku 1 tím, že by došlo ke snížení množství odpadů nebo rizika pro zdraví lidí nebo životní prostředí. [9] Některé problémy implementace článku 5 a 6 směrnice v ČR Omezování ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky Článek 5 požaduje postupné omezování ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky. Omezení je limitováno ve vztahu k produkci v roce 1995, přičemž se článek odvolává na normalizovaná data ohlašovaná do Eurostatu. Naplnění tohoto článku je pro ČR velmi náročné, dokonce lze říci, že náročnější než pro většinu států EU. A to i v těchto zemích se o daném požadavku téměř 10 let diskutovalo. Větší náročnost vyplývá z historických důvodů. V ČR se v roce 1995 jenom omezeně nakládá s odpady ze zahrad a parků, svoz bioodpadu z domácností neexistuje. Z tohoto důvodu evidovaná produkce biologicky rozložitelných odpadů k roku 1995 vychází pouze na 148 kg na osobu, což je podstatně méně než v zemích, kde se nakládání s bioodpady eviduje a kde se bioodpady třídí. Například Německo jako výchozí hodnotu pro rok 1995 nahlásilo 346 kg na osobu. Údaj o produkci biologicky rozložitelných odpadů za rok 1995 byl zřejmě silně podhodnocen a toto podhodnocení může silně ovlivňovat strukturu nakládání s odpady v ČR.

35 Stránka 35 Špatně stanovené množství produkce biologicky rozložitelných odpadů k roku 1995 není jen problém ČR. Evropská komise ví o velkých rozdílech mezi jednotlivými státy. Jednotlivé země se ale samy musejí ozvat, pokud budou chtít výchozí stav revidovat. Reálná produkce biologicky rozložitelných odpadů v roce 1995 byla zřejmě o 100 až 120 kg na 1 obyvatele vyšší. Článek 5 skládkové směrnice by pak bylo možné naplnit i bez výstavby významnějšího počtu spaloven a především by k jeho splnění z větší míry vedlo i zavedení evidence nakládání s odpady ze zahrad a parků. [9] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 o odpadech, která stanovuje v článku 4 hierarchii způsobů nakládání s odpady v následujícím pořadí: 1) předcházení vzniku, 2) příprava k opětovnému použití, 3) recyklace, 4) jiné využití, např. energetické využití, 5) odstranění. V článku 22 o biologických odpadech nabádá členské státy přijmout v případě potřeby opatření s cílem podpořit oddělený sběr biologického odpadu za účelem kompostování a anaerobní digesce odpadu, přičemž vyzývá Komisi k provedení posouzení nakládání s biologickým odpadem za účelem případného předložení návrhu dalších legislativních kroků. K tomuto účelu byla v prosinci 2008 vydána Zelená kniha o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii. Jejím cílem je prozkoumat možnosti dalšího vývoje nakládání s biologickým odpadem. Shrnuje důležité informace o současných politikách týkajících se nakládání s biologickým odpadem a nová zjištění výzkumu v této oblasti, představuje klíčové otázky k diskusi a obrací se na zúčastněné strany s žádostí o příspěvky sdílející jejich znalosti a názory na další postup. [43] Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1774/2002, o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (VŽP). Nařízení stanovuje zejména podmínky pro sběr, přepravu, uskladnění, manipulaci, zpracování a využití těchto produktů. [41]

36 Stránka KOMPOST A KOMPOSTOVÁNÍ 3.1. Biologicky rozložitelný odpad Biologicky rozložitelný odpad (BRO) je takový odpad, který může být zpracován aerobním nebo anaerobním způsobem. Z BRO se může mezi ostatními odpady získat největší množství užitku, zpětně a ekologicky získané energie, případně dalších upotřebitelných surovin, protože obsahují velké množství rostlinných zbytků a organických látek, které je možné opět stabilizovat a opět výhodně uvádět do přírodního koloběhu, například jako organické hnojivo, kompost apod. Také je možné je různými technologickými procesy rozložit na látky jednodušší, z větší části anorganické látky, navíc za uvolnění tepelné energie, kterou je možné nadále využít. Podíl BRO v komunálním odpadu (BRKO) v roce 2005 byl stanoven v Situační zprávě o biologicky rozložitelných odpadech v ČR (ČEÚ, 2005) na 41 % hmotnosti. Do skupiny odpadů použité pro stanovení podílu BRKO byly v členění komunálních odpadů podle Katalogu odpadů platném v roce 2005 zařazeny: domovní a jemu podobný odpad z obcí, objemný odpad z obcí, uliční smetky a odpad ze zeleně. Ve skupině komunální odpad nebyly sledovány odděleně sbírané využitelné složky z komunálních a jim podobných odpadů. Z hlediska BRKO se jedná zejména o sběrový papír a lepenku. [12] [34] Charakteristika některých druhů BRO BRO mají mnoho původců. Významným producentem těchto odpadů může být průmysl, hlavně potravinářský, průmyslové zpracování odpadních vod a také je samozřejmě součástí komunálního odpadu (v roce 2013 bylo v ČR vyprodukováno cca t biologicky rozložitelného komunálního odpadu, v SR to bylo ve stejném roce přibližně t). Největší podíl na tvorbě BRO má zemědělství při pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat. Proto se další charakteristiky odpadů zaměřují na tuto oblast Odpady ze zemědělské činnosti Nejvíce BRO vzniká zemědělskou činností. Právě rostlinná a živočišná výroba vytváří mnoho odpadů, které se dají snadno dále využít. Odpady z rostlinné výroby jsou významným zdrojem organických látek a minerálních živin. Nejčastější způsoby jejich využití jsou: zkrmování hospodářskými zvířaty, kompostování, silážování nebo také přímé hnojení zemědělských plodin ve formě zaorávání. Mezi odpady z rostlinné výroby patří například sláma, bramborová nať, řepný chrást, silážní šťávy, znehodnocená krmiva jako zelená píce, seno, siláže, dále nadzemní hmota plodin na semeno po chemickém ošetření (jeteloviny, olejniny, luskoviny) a další. Hlavními BRO ze živočišné výroby jsou: chlévská mrva, močůvka, kejda a hnojůvka. Obsahují cenné organické látky, minerální látky, mikroorganismy a růstové látky. Jsou proto velmi vhodné pro tvorbu půdního humusu. Zvyšují zásoby živin v půdě a tím také zvyšují i půdní úrodnost. Jejich použití v kompostované

37 Stránka 37 zakládce vždy znamená obohacení mikrobiální činnosti. S ohledem na optimální požadavek poměru C:N se bez nich v řadě případů neobejdeme. [3] [31] Sláma Patří z kvantitativního hlediska k nejvýznamnějším odpadům při pěstování rostlin. Zhruba 50 % vyprodukované slámy je využito jako stelivo. Dále se využívá jako krmivo, substrát pro kompostování, nebo hnojivo, tedy pro přímé zaorání do půdy. Malé množství je využito v zahradnictví pro nastýlání půdy nebo jako substrát pro pěstování hub, například Hlívy ústřičné a podobně. Posklizňové zbytky Po sklizni na polích zůstává velké množství rostlinných zbytků a to zejména po sklizni brambor a řepy. V zahradnictví a sadech zase tvoří velkou část odpadů spadané listí ze stromů a keřů. Bramborová nať se nejčastěji zaorává do polní půdy nebo se kompostuje, řepný chrást se může využít stejně (v půdě podléhá snadno mikrobiálnímu rozkladu), nebo se může zkrmovat přímo, ale i ve formě siláže. V zahradách a sadech se spadané listí a větve stromů po prořezávkách obvykle kompostují, avšak větve se dají využít i jako palivo v kotlích na tuhá paliva. Důležité je ale upozornit na to, že listí některých stromů může obsahovat látky, jako jsou taniny a třísloviny, které dočasně omezují činnost rozkladných mikroorganismů, a kompostování pak probíhá podstatně pomaleji a déle. [12] [15] [31] [38] Chlévská mrva, chlévský hnůj Jedná se o čerstvou směs podestýlky a tuhých a tekutých výkalů a také částečně moči hospodářských zvířat ustájených v chovech, nebo případně na pastvě. Zemědělci pravidelně čistí chlévy a prostory, kde jsou zvířata chována a proto lze říci, že tento druh odpadu ze zemědělské činnosti je produkován pravidelně, ve stejném množství, bez ohledu na roční dobu nebo na klimatické podmínky. Je proto důležité nalézt takový systém, který chlévský hnůj bude zpracovávat a využívat jej znovu jako zdroj obohacení půdy a hnojení. Po správné fermentaci (zrání) se stává z takzvané chlévské mrvy chlévský hnůj. Z agrochemického a ekonomického hlediska je však výhodnější uzrálý hnůj použít jako hnojivo přímo do půdy. Jeho kompostování a zpracování pro výrobu bioplynu je nákladnější a pracnější. Na druhé straně je však velmi vítanou příměsí například při prokládání kompostu jednotlivými vrstvami různých materiálů. Z pohledu chemického dodává kompostu celou řadu látek a prvků, které jsou prospěšným zdrojem pro správný růst rostlin. Močůvka Močůvka vzniká zkvašením moči hospodářských zvířat, která je následně zředěná vodou (a to například: napájecí, splachovací, dešťovou). Močůvka obsahuje malé množství organických látek, ale o to více dusíku a draslíku. Proto je považována za velice hodnotné a ceněné dusíkato-draselné hnojivo. Její dusíkatá složka je z 86 % tvořena močovinou hospodářských zvířat. Obsahuje různé stimulační růstové látky, a to hlavně takzvané auxiny (charakteru rostlinných hormonů) a také má vyšší podíl organických kyselin, například kyseliny močové a kyseliny hippurové. Právě kvůli obsahu organických

38 Stránka 38 kyselin není moč vhodná k přímému hnojení polí a zahrad. Na zelené rostliny tyto kyseliny mohou působit velmi nepříznivě, proto se moč odtékající z chovů hospodářských zvířat shromažďuje v podzemních jímkách, kde dochází ke kvašení moči a tím i k rozkladu organických kyselin v ní obsažených. Vzniklou močůvku lze následně využívat k provlhčování kompostů, kterým dodává potřebné látky, především rozložené kyseliny, které jako součást kompostu příznivě ovlivňují růst a zdraví rostlin, které se kompostem hnojí. Hnojůvka Hnojůvka je tekutina, která se uvolňuje a vytéká při zrání chlévské mrvy na hnojišti v důsledku snížení retenční kapacity pro vodu po mineralizaci částí organické hmoty. Ten hlavní rozdíl mezi hnojůvkou a močůvkou je to, že močůvka obsahuje jen nepatrné množství mikrobů, zatímco hnojůvka je doslova plná mikrobů. Je jimi kontaminovaná z hnoje, v němž se dále mikroby množí. Hnojůvka se shromažďuje podobně jako močůvka v jímkách a její využití je v podstatě také obdobné. Lze ji tedy používat jako velmi vítanou přísadu do kompostu. Množství hnojůvky se pohybuje kolem 8-20 % z uskladněného hnoje, závisí to na způsobu uskladnění a ošetřování mrvy a na době, jak dlouho je chlévská mrva uskladňována. Kejda Kejda je částečně zkvašená směs tuhých a tekutých výkalů hospodářských zvířat, která je ředěná vodou. Vzniká v bezstelivových provozech při ustájení zvířat na roštech v zemědělských chovech. Tuhé a tekuté výkaly propadávají skrz rošty do sběrných kanálů a poté jsou vodou splachovány do jímek. Rozlišujeme kejdu skotu, prasat a drůbeže. Složení ovlivňuje druh hospodářských zvířat, krmení, napájení a také způsob manipulace a skladování. Stejně tak množství a kvalitu vyprodukované kejdy ovlivňuje druh zvířat, jejich stání, užitkové zaměření, způsob krmení a napájení, způsob odklízení, skladování a množství použité technologické vody. Právě objem vody ovlivňuje konečnou kvalitu kejdy. Při překročení doporučeného množství (10l až 20 l vody na dobytčí jednotku a den) se sníží podíl sušiny a ten by neměl klesnout u kejdy skotu pod 7 % až 7,5 %, u prasečí kejdy pod 6 % až 6,5 % a drůbeží kejdy pod 12 %. Poměr C:N se pohybuje v rozpětí 5 až 10:1. Kejda je dobrý zdroj živin a energie pro mikroorganismy při kompostování, ale také pro vyrobený kompost a tím i pro rostliny a půdní mikroorganismy. Kompostovat ji lze klasickým způsobem v pásových zakládkách s překopáváním, ale i kontinuálně v bioreaktorech, kde získáme kvalitní hygienicky nezávadný kompost. Použití kejdy pro kompostování podmiňuje složení výchozího materiálu, který musí být schopen vázat velké množství vody. Proto se kejda používá do zakládek s vyšším obsahem nasákavých materiálů, jako jsou piliny, zemina, dřevní štěpka, drcená kůra, sláma a mnoho dalších materiálů. [12] [15] [31] [38] Kompostovatelný odpad z údržby zeleně V případě kompostování odpadu z údržby zeleně jde zpravidla o tzv. krechtové kompostování s procesem překopávání přímo nakladači nebo rotačními překopávači kompostu. Kompostuje se kupříkladu posečená tráva, stařina, dřevní štěpka z průřezů, plevelné rostliny, odpad z tržišť, spadané listí apod. Surovinová skladba kompostu bývá také doplněna dalšími biodegradabilními odpady z provozoven, kde dochází ke zpracovávání biologických produktů (výlisky ovoce, potravinářské

39 Stránka 39 odpady, odpady z veřejného stravování, nezávadné kaly nebo zvířecí fekálie). Pokud mluvíme o množství tohoto odpadu, je třeba připomenout, že měrné množství odpadu ze zeleně bez znalosti konkrétního druhu a zdroje výskytu je obtížné stanovit. Podle zkušeností našich kolegů v zahraničí, se množství odpadu ze zeleně pohybuje v rozmezí kg na obyvatele za rok. [12] [14] [15] Listí Listí je již tradiční zahradnický odpad použitelný jako materiál ke kompostování. Ideální příprava pro kompostovací zakládku představuje smíchání podrceného listí z více druhů stromů a keřů. Některé druhy se hůře rozkládají, k nim patří například listy dubu, jírovce, topolu, břízy a akátu. Vlhkost směsi listí se pohybuje v rozmezí mezi %, poměr C:N 31-48:1, což signalizuje potřebu přidávání komponentů, které tento poměr snižují (kejda, hnůj, kuchyňský odpad atd.). Před založením je třeba promíchat listí s půdou, hnojem nebo kompostem v poměru 2:1. Doporučená šířka řad je 3 m v základně a výška 2,4 m. Aby se udržela optimální teplota a vlhkost v hromadách, neměla by být ani šířka ani výška menší než 1,8 m, což je většinou problém. Jednotlivé řady musí být od sebe vzdáleny tak, aby umožnily pohyb mechanizačních prostředků. Ke sběru listí se využívají stroje opatřené nasávacím zařízením, umožňující snížení objemu sbíraného listí a tím snížení počtu jízd. Redukce je až 5:1. Navíc nedochází k úletu listí. V některých případech se používá systém plnění listí do vaků, které navíc mohou být z biodegradovatelného materiálu, čímž se práce znatelně usnadní. V případ potřeby se kompostovací zakládky mohou zvlhčit (optimálně na 45 %), zde je výhodné vytvořit mísovitý povrch pro aplikaci nejlépe kejdy, močůvky apod. Zrání kompostu se urychlí provzdušňováním a drcením, protože se zvětšuje styčný povrch. V případ potřeby se může ovlivňovat hodnota ph a to dodatečným přidáním vápna. Kompost z listí stromů a keřů je tmavý a velmi příjemně voní zeminou. Může být použít všude tam, kde se používá rašelina, široké využití se nabízí např. k přihnojování trávníků, parků, hřišť, ochranu před erozí, mulčování nebo jako zemina pro květiny a záhony. Tráva z údržby trávníkových ploch Celkové množství tohoto vcelku problematického materiálu roste souběžně se zvyšujícími se plochami intenzívně ošetřovaných trávníků. Podle stupně intenzity se travní porosty sečou 3-20x za sezónu. V dnešní době se čím dál více zvětšuje plocha, která se udržuje jako trávníky nebo městská zeleň. A s tím také roste počet žacích strojů vybavených sběracím košem. Čerstvá posečená tráva se tak stává nežádoucím odpadem, jehož využití řeší spousta obcí, měst, ale také fyzických osob. Struktura výsledné hmoty je tvořena ústřižky trávy o délce mm. Vyšší obsah vody je způsoben jejím uvolněním z pletiv při přestřižení stébla. Vlhkost se tak pohybuje v hodnotách %. I z těchto důvodů nelze tuto hmotu využívat jako krmivo pro chovy zemědělských zvířat. Poměr C:N = 30:1 je příznivý. Objem takto vzniklé hmoty závisí pochopitelně na stavu porostu, udává se m 3 hmoty z 1 ha ošetřované trávníkové plochy za rok. Při objemové hmotnosti kg.m -3 to

40 Stránka 40 představuje množství 3,0-5,0 t/ha. Kompostování bez přídavku zeminy, minimálního množství substrátu, drcené slámy, štěpky apod. je problematické, neboť vrstva rychle slehává a bez přístupu vzduchu je náchylná k anaerobním procesům a k plísním. Zakládky s vyšším podílem takové hmoty je nutno podstatně častěji překopávat. [38] Odpadní dřevo z ovocných stromů Odpadní dřevo z ovocných stromů, které vzniká po zimním řezu je na zpracování náročnější. Podrcení (štěpkování) tohoto materiálu vyžaduje totiž speciální a výkonné mechanizační prostředky. Průměrné množství odpadního dřeva činí: - u jabloní 2,50 t.ha -1 - u meruněk 2,20 t.ha -1 - u broskvoní 2,80 t.ha -1 (včetně letního řezu) Objemová hmotnost závisí na vlhkosti, při 30-35% vlhkosti (u energetické štěpky je to vlhkost pro optimální spalování) se pohybuje od 250 do 350 kg.m -3. Poměr C:N je velmi široký a činí :1. Tento materiál tedy bude patřit k obtížně kompostovatelným. Protože dřevní štěpka z odpadního dřeva ovocných výsadeb tvoří spolu se slámou, pilinami, hoblinami apod. výborný nasávací komponent pro hovězí i prasečí kejdu, lze dosáhnout vhodným mísením příznivého poměru C:N a kompostovací proces uskutečnit. Pro zajištění kompostovacího procesu je třeba řešit tyto okruhy problémů: - dopravu materiálu na kompostovací stanoviště (dřeva nebo štěpky při použití mobilních drtičů) - skutečnost, že úvodní fáze rozkladu trvá 1-2 měsíce a celý proces 6-8 měsíců. Dřevní odpad z komunální sféry Obecně lze konstatovat, že dřevní štěpka je produkována tam, kde se vyskytuje a vzniká, případně kde se sváží odpadní dřevo. Výroba dřevní štěpky je podmíněna mechanizací výroby. Dřevní štěpku produkuje zemědělství, lesnictví, komunální služby (údržba veřejné zeleně a nakládání s odpady), stavební a dřevozpracující průmysl. Štěpka představuje surovinu, získanou drcením nebo štěpkováním dřevní hmoty. V procesu kompostování sehrává dřevní štěpka významnou roli. Důvodem jsou její vhodné fyzikální vlastnosti, díky kterým zabezpečuje pórovitost a vhodnou vzdušnost kompostové zakládky. Obecný požadavek na maximální velikost jednotlivých segmentů štěpky je 5 cm 3 =5000 mm 3. Menší částice mají větší oxidační a styčnou plochu, což je vhodnější pro biologické procesy rozkladu, které pak probíhají účinněji. Optimální velikost štěpky je mm. [38] Využívání odpadů ze zahrad Téma využívání zahradních odpadů potřebuje v současné době vyřešit velké množství obcí a menších měst, jelikož vlivem postupné přeměny zahrad z původně produkčních na okrasné

41 Stránka 41 se zahradní odpady stále více dostávají do odpadového toku a končí jako součást komunálního odpadu. Zvolené metody by měly splňovat zhruba tyto požadavky: - snadný a bezproblémový odvoz domovního bioodpadu, - vysoká čistota sebraného bioodpadu, - vysoká motivace k domovnímu a komunitnímu kompostování a celkově ke třídění odpadu, - co největší oddělení biologicky rozložitelné složky ze zbytkového odpadu, - zlepšení hygieny sběru a svozu odpadů ve všech lokalitách [38] 3.2. Metody Kompostování Rozklad může probíhat v aerobním i anaerobním režimu. U obou se liší průběh procesu, skladba přítomných mikroorganismů a také produkty metabolismu. Podle odborníků na danou problematiku existují dva systémy kompostování. Kompostování při teplotách vyšších než 60 C, kde jsou mikroorganismy oslabeny, je potlačen rozklad, výdej tepla a vylučování vody. Naopak druhý systém při teplotě nižší než 60 C, který přispívá k rozvoji mikroorganismů, podporuje rozklad, výdej tepla a vylučování vody. [31] Anaerobní způsob kompostování Anaerobní způsob je proces, který probíhá bez přístupu vzdušného kyslíku a produktem metabolismu bakterií je plyn metan. Tento druh kompostování se nejčastěji využívá v případě, že chceme kompostovat třeba čistírenské kaly nebo jim podobný druh odpadu. Lze tento způsob také využít při zušlechťování chlévské mrvy. V minulosti se tomuto způsobu věnovala velká pozornost, v současné době se však používá jen pro výše jmenované materiály. [31] Aerobní způsob kompostování Aerobní způsob je na rozdíl od způsobu prvního mnohem rychlejší a finální produkt je zpravidla velmi kvalitní kompost. Je potřeba zde zajistit dostatečné provzdušňování kompostovaného materiálu, protože právě vzduch je tou základní podmínkou aerobního procesu v kompostování. Lze tedy obecně říci, že v podstatě základem tohoto způsobu kompostování je biodegradace organické hmoty účinkem aerobních mikroorganismů. Jejich složení především závisí na složení kompostu a stupni humifikace kompostovaného materiálu. Na procesu humifikování se především podílí heterotrofní mikroorganismy, které pro svůj vývoj využívají své okolí jako zdroj důležitého kyslíku a uhlíku. Mikroorganismy tohoto typu jsou schopny odbourávat organické látky a část z nich chemickým procesem oxiduje a to až na zplodiny s nízkým obsahem energie. Štěpením vazeb získávají zdroj své energie pro správnou funkci metabolismu a s tím také zdroj biogenních prvků pro růst a vývoj. Organické látky jako například sacharidy, bílkoviny a organické kyseliny podléhají jako první takzvané biodegradaci. Naopak, degradace polysacharidů je o poznání pomalejší a začíná nejprve depolymerací.

42 Stránka 42 Tím hlavním účelem celého procesu však není úplné rozložení všech složek, ale pouze celková stabilizace materiálu. [31] Průběh kompostování aerobním způsobem Kompostování aerobním způsobem má celkem tři fáze procesu. Těmi základními vlastnostmi, oddělující jednotlivé fáze kompostování jsou v první řadě teplota, vzhled, pach a také objem substrátu. Z pohledu probíhajících komponovacích a rozkladných dějů není zcela tak důležité to, zda kompostujeme na hromadách, nebo třeba v bioreaktorech, liší se v podstatě pouze rychlost probíhajících dějů. V případě, kdy docílíme ideálních podmínek, vzniká zde obrovské množství mikroorganismů. V průběhu jednoho dne (dvacet čtyři hodin) jich může vzniknout 6, Existují však i takové případy, kdy bylo nutné mikroorganismy do kompostu očkovat. Tento způsob doplňování mikroorganismů do kompostu se označuje jako řízené kompostování. Tím nejdůležitějším faktorem, který má největší význam na aktivitu mikroorganismů působících v kompostu je teplota. Když teplota překročí 55 C až 60 C, mikrobiální aktivita tím dramaticky klesá, obvykle o více než jeden řád. Největší aktivita je běžně při teplotách nad 35 C do 50 C. Mluvíme tím pádem o ideální teplotě pro rozmnožování a správnou funkci mikroorganismů. [14] [15] [31] [38] Materiály vhodné ke kompostování - rostlinné odpady ze zahrady (tráva, celé rostliny, listí, větve stromů a keřů, odpady ze sklizně zeleniny, sláma, piliny, dřevní popel atd.) - organické odpady z domácnosti (květiny, zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina, srst, vlna atd.) - odpady z chovu zvířat (chlévská mrva, kejda, exkrementy, podestýlka atd.) - kaly z čistíren odpadních vod Materiály zcela nevhodné ke kompostování - textilie, sklo, umělé hmoty (s výjimkou tzv. kompostovatelných plastů) - popel z uhlí - dřevo ošetřené lakem - sáčky z vysavačů - chemikálie, léky - zbytky masa, kosti - oleje, mléčné výrobky - apod. [21]

43 Stránka První fáze rozkladná mineralizace Proces kompostování se dělí celkem na tři fáze. A to na fázi rozkladu, fázi přeměny a v poslední řadě na fázi zrání (syntézy). Pří každé z těchto fází se dějí zcela jiné biochemické reakce a jsou vystaveny úplně jiným fyzikálním činitelům, jako je různá teplota, vlhkost, činnost specifických mikroorganismů a další. V první fázi kompostování se materiál stabilizuje po stránce biologické. Při následném rozkladu hmoty zde probíhá rychlý nárůst teploty následovaný jejím rychlým poklesem. V samém jádru kompostované hmoty teplota dosáhne nejprve hodnoty nad 60 C, ale po krátké prodlevě začíná teplota relativně rychle klesat k nižším hodnotám. Teploty však mohou dosahovat i hodnoty okolo 80 C. [14] Při této fázi ještě nemá kompost vlastnosti humusu, dokonce může vykazovat fytotoxicitu. Je však podstatné, že dochází k hygienizaci kompostu. Právě díky vysoké teplotě jsou vyhubeny hnilobné bakterie a je zlikvidována klíčivost plevelů. Některé škodlivé organismy, které se mohou vyskytovat v organických odpadech, jsou znázorněny v následující tabulce: Tab. 7. Škodlivé organismy v organických odpadech Bakterie Mikromycety Salmonella, Escherichia, Yersinia, Streptococcus, Staphylococcus Aspergillus (A. Fumigatus) Viry Enteroviry (viry hepatitidy A) Paraziti Ascarius lumbricoides (hlíst) Tato zmiňovaná fáze je ideální pro činnost termofilních mikroorganismů. V kompostu můžeme také nalézt koky, tyčinkové bakterie, sporochety i termofilní mykobakterie a plísně. Tyto mikroorganismy rozkládají složité organické sloučeniny na jednodušší sloučeniny anorganického charakteru. Kyslík převážně berou ze vzduchu a energii ze štěpení chemických vazeb kompostované hmoty. Současně s touto zmíněnou biodegradací probíhá také chemické degradační reakce. Na počátku je třeba odbourat látky, jako jsou například cukry, škroby a bílkoviny. V následné fázi je to pak celulóza a další součásti dřevní hmoty. Konečné produkty rozkladu jsou pak voda, oxid uhličitý a nitrátový iont NO 3. V případě, že nastane ve směsi přebytek dusíku, je možnost, že se začne uvolňovat ve formě amoniaku. Proto lze říci, že tuto fázi nazýváme mineralizace. Objem kompostu při kompostování rychle klesá. Jedná se o pokles celkové hmotnosti, vyplývající z produkce oxidu uhličitého a dalších, plynných zplodin metabolismu činnosti mikroorganismů. Proto můžeme říci, že se jedná až o pokles v hodnotách blížícím se hranici 30 % z původního množství kompostu. Dalším znakem je nárůst organických kyselin a ph, a to z toho důvodu, že zmiňované mikroorganismy nejsou zavedeny na organické kyseliny. Lze tedy tímto určit i konec první fáze kompostování. První fáze tedy končí tehdy, vyčerpají-li

44 Stránka 44 se snadno rozložitelné látky a nastane nedostatek dusíku ve směsi. [14] [16] Druhá fáze přeměnná Během druhé fáze, kterou nazýváme přeměnná dochází v kompostu k poklesu teploty ze 40 C na pouhých 25 C. Termofilní bakterie jsou nahrazeny jinými mikroorganismy a také plísněmi. V této fázi dochází k rozkládání složitějších organických látek, jako jsou například celulóza, hemicelulóza, tuky, lignin a další. Tento rozklad je katalyzován mikrobiálními enzymy. Produkty rozkladné činnosti jsou ve třetí části využity k syntéze humusových látek. Soustavně s tím se také mění původní vzhled i celá struktura. Kompost se zbarví do hněda a objem klesne až o dalších 10 % ze svého celkového obsahu. Ke konci této fáze mizí fytotoxicita a již tím pádem nelze rozeznat jednotlivé částice kompostu. Právě v této fázi je již možné použít kompost jako hnojivo. [14] Třetí fáze dozrávání kompostu (fáze syntézy) V poslední fázi, ve fázi samotného dozrávání kompostu, klesá teplota na teplotu stejnou, jako má okolí. Energie je spotřebovávána k syntéze humusových látek. Ve výsledné hmotě se vytváří vazby mezi organickými a anorganickými látkami. Je vytvářen stabilní a kvalitní humus. Celkový pokles hmotnosti kompostu je v této fázi již v podstatě zanedbatelný, protože poklesl již ve fázi rozkladné a přeměnné. Celkově lze tedy říci, že od započetí procesu kompostování se jeho objem snížil asi o 50 % z celkového objemu. [12] [14] Obr. 1. Grafické znázornění průběhu kompostování Charakteristiky kvality kompostu Zdroj: web2.mendelu.cz Vyzrálý kompost, který prošel celým procesem kompostování, musí vykazovat určité kvalitativní charakteristiky, na základě kterých je pak možné využívat ho např. v zemědělství apod. Podrobnější informace jsou znázorněny v tabulkách na následující straně.

45 Stránka 45 Tab. 8. Charakteristiky kvality kompostu Min. Max. Vlhkost (%) C : N 30:1 ph 6,0-8,0 Nerozložitelné příměsi (%) 2 Tab. 9. Přípustné počty mikroorganismů Zdroj: eagri.cz KTJ / 1 g kompostu Koliformní bakterie 10 3 Enterokoky 10 3 *KTJ-kolonii tvořící jednotka Salmonella žádná Zdroj: eagri.cz Typy kompostování A. Domácí kompostování Jedná se o nejjednodušší a nejlevnější zpracování bioodpadu. Odpad se zpracuje přímo u zdroje, není nutná žádná další manipulace. Zpracovatel pro svoji potřebu získává kvalitní hnojivo kompost. Pro sběr kuchyňského odpadu a odpadu z údržby domácí okrasné zeleně je vhodný uzavřený kompostér. Kuchyňský odpad má ideální složení a jsou tak zaručeny dobré podmínky pro kompostování. V uzavřeném kompostéru je kompost chráněn a lze dosáhnout kvalitní hygienizace. I zde se však musí hlídat, aby byl materiál v kompostéru dostatečně vlhký a provzdušněný. [26]

46 Stránka 46 Obr. 2: Domácí kompostování na hromadách (vlevo) a domácí kompostér (vpravo) B. Komunitní kompostování Zdroj: gvp.cz Komunitní kompostování je ideálním prostředkem pro zpracování bioodpadu v lokalitách, kde občané nemají možnost individuálně kompostovat (činžovní domy, sídliště). Realizuje se v rámci definované skupiny obyvatel. Na rozdíl od domácího kompostování je většinou realizováno na pozemku, který patří dané komunitě, obci, nebo na pozemku, který je pro tento účel pronajat nebo je na základě dohody pro tento účel poskytnut. Základem pro vznik komunitního kompostoviště je iniciativa občanů, kteří mají zájem využívat biologicky rozložitelný odpad ze své domácnosti a jsou ochotni vyvinout určité úsilí k dosažení tohoto cíle. Na komunitním kompostování se podílí definovaná skupina obyvatel, která si v rámci své komunity určuje pravidla pro sběr a zpracování bioodpadu. Je výhodné, pokud je určena osoba, která za kompost odpovídá a dohlíží na čistotu odpadu, kompostovací proces a odběr hotového kompostu. Kompost vyrobený při komunitním kompostování není prodáván. Členové komunity si jej odebírají pro svou vlastní potřebu. Komunitní kompostování je mezistupněm mezi domácím a komunálním kompostováním. Umožňuje lidem, kteří nemají vlastní zahradu, využívat v blízkosti místa bydliště vlastní bioodpady. Obci tak odpadají náklady spojené s dopravou a zpracováním bioodpadu.

47 Stránka 47 Obr. 3: Komunitní kompostování (vlevo) a komunitní kompostér (vpravo) C. Komunální kompostování Zdroj: ekodomov.cz Komunální kompostování zpracovává bioodpad sbíraný z větší oblasti než je tomu u komunitního kompostování, a to obvykle na komerční bázi. Komunální zpracování bioodpadů řeší obec. V současné době v některých obcích ČR již můžete vidět vedle nádoby na papír, plast, nápojový karton a sklo i hnědé sběrné nádoby na bioodpad. Způsob zpracování bioodpadu je dán místními podmínkami, které mají rovněž vliv na systém jejich sběru a svozu. Bioodpad se zpracovává v obecních kompostárnách. Vzniká kompost, který se využívá například pro obnovu a údržbu veřejné zeleně v regionu, při rekultivacích apod. Kompost může obec také prodávat. [25] Vzniklé náklady spojené s manipulací a se zpracováním bioodpadu, se většinou pokryjí úsporou, která vzniká odděleným zpracováním bioodpadu. Odpadají totiž vysoké poplatky za skládkování nebo spalování. [26] Speciální nádoby Patentovaná vnitřní žebra nádoby, otvory v bočních stěnách, víku a zvláštní vyklápěcí mřížka nad dnem nádoby zajišťují těmto speciálním nádobám optimální aerobní podmínky v průběhu celé doby pobytu odpadu v nádobě. V důsledku toho je dosaženo vyšší teploty obsahu, což přináší a garantuje přednosti, jako jsou zejména: vyšší vypařování vody a snížení hmotnosti odpadu, omezení výskytu larev a hmyzu, dosažení vyšší hodnoty ph a tedy výrazné omezení zápachu. [33]

48 Stránka 48 Obr. 4. Speciální nádoba na sběr bioodpadu (vlevo) a svoz bioodpadu (vpravo) Zdroj: zivotniprostredi.koprivnice.org Plocha pro kompostování Zdroj: ekodomov.cz Kompostárna na trvalém stanovišti Snad pro každou kompostárnu je základem zpevněná plocha, jejíž vybudování však vždy závisí na konkrétních podmínkách daného místa. Zpevněné plochy mají význam zejména k zajištění volného přístupu pracovní techniky a strojů k hromadám kompostu a také k odizolování zpracovávaných surovin od okolní půdy a podzemních vod, což je důležité především z hlediska ekologického. Samotná velikost celé plochy potřebné pro kompostování, závisí především na celkovém množství kompostovaných surovin a také na zvoleném způsobu kompostování. Dalším důležitým předpokladem pro fungování kompostárny je zamezení vtečení přívalových vod do materiálu kompostu. Z tohoto důvodu doporučují projektanti těchto kompostáren, aby měl povrch pod kompostem sklon. Doporučované rozmezí je 1,5-3 % z celkové plochy a spád tak, aby voda mohla volně odtékat směrem k jímce. Jímka musí být dostatečně velká na to, aby mohla zachytit dešťové srážky za jeden až tři měsíce, případně se počítá s hodnotou napršených srážek po dobu čtvrthodinového přívalového deště. Jímka je důležitým místem kompostárny, protože voda z ní se využívá na zvlhčování kompostu v těch případech, hrozí-li vysychání. Obecně lze tedy tvrdit, že tyto podmínky splňuje kompostování na tzv. vodohospodářsky zabezpečeném stanovišti. Jedná se o nepropustnou plochu, která je zpravidla postavena ze železobetonu, je monolitická, aby nedocházelo k propuštění případných uniklých látek do podloží. Z tohoto důvodu je také nutné, aby plocha určená ke kompostování byla ohraničena obrubníkem, který je 0,4m vysoký a který odděluje plochu určenou k samému kompostování s plochou okolní. Dále je také nutné, aby celá kompostárna byla vybavena výstražným systémem, který ohlásí případný únik nežádoucích látek z procesu kompostování. [14] [31]

49 Stránka Kompostárna na dočasném stanovišti V případě potřeby je možné kompost vyrobit na dočasné polní kompostárně. Musíme však dodržovat některá pravidla. Například to, že se tak nikdy nesmí stát na pozemku, který se nachází v pásmu ochrany vodních zdrojů. Při kompostování na dočasném stanovišti je nutné zajistit přístup k zakládce po zpevněné cestě a celý pozemek urovnat do spádu 3 pro zajištění volného odtoku dešťové vody z pozemku. Další věcí, kterou je nutné zajistit je volný a bezpečný pohyb mechanizačních prostředků na pozemku. [31] Technologie kompostování U všech komponovacích technologií je průběh kompostování velice podobný. V podstatě nezáleží na tom, zda budeme kompostovat volně na hromadách, kde ovlivňujeme kompostovací podmínky nebo použijeme-li některé specializované kompostovací zařízení. Všechny probíhající děje budou vždy stejné. Co se však bude významně lišit, je jejich intenzita. Kompost je možné vytvářet hned několika způsoby: 1. Kompostování v plošných zakládkách 2. Kompostování v pásových zakládkách 3. Intenzivní kompostovací technologie 4. Vermikompostování 5. Kompostování dle systému zvaném COMPOnent Kompostování v plošných hromadách Tyto plošné komposty se uplatňovaly především v minulosti. Bylo to především z toho důvodu, že nebyla vhodná mechanizace pro pásové zakládky. Kompost se tedy zakládal z chlévské mrvy, slámy a jiných odpadů a k jeho zavlažování se používala močůvka. Kompost se překopával hlubokou orbou a plocha zakládky se v dalších letech dala využít k pěstování některých krmných plodin. Obdělávání těchto plodin tedy částečně mohlo nahradit překopávku. I v dnešní době se tento druh kompostování využívá. Především v polních podmínkách, kde nejsou jiné možnosti, tento způsob můžeme využít. Povrch pro kompostování musí být rovný a splňovat všechny požadavky na místě zakládky. [14] [15] [31] Kompostování v pásových hromadách Tato technologie v podstatě představuje klasickou výrobu kompostů, kdy se kompostovaný materiál vrství do pásových hromad. Délka hromad tím pádem musí být přímo úměrná některým požadavkům, ať je to například umožnění otáčení mechanizačních prostředků při překopávání a navážení, nebo zamezení ohrožení vod. Tyto pásové zakládky mohou mít lichoběžníkový nebo trojúhelníkový profil. Kompostování v pásových hromadách se používá v kompostárnách buď na volné ploše, nebo na zastřešené ploše. Tyto plochy musí být vodohospodářsky zabezpečené, musí být respektovány podmínky vodního zákona pro ochranu povrchových a podzemních vod.

50 Stránka 50 Jelikož vodohospodářsky zabezpečené plochy jsou investičně velmi nákladné (1 m 2 až Kč), lze využívat pro kompostování zařízení, která jsou již zabezpečena (silážní žlaby, hnojiště a zemědělská složiště, areály uhelných skladů a skladů hnojiv apod.). Rekonstrukce těchto zařízení na kompostárnu probíhají s minimálními úpravami a náklady. [1] [29] [31] Obr. 5. Stálá kompostárna na volné ploše (vlevo) a stálá kompostárna na zastřešené ploše (vpravo) Zdroj: biom.cz Jednou z možností tvaru hromady je lichoběžník. Právě tento profil umožňuje upravovat hromadu nakladačem a podélné navážení traktorovými přívěsy. Jeho šířka bývá 3 m až 6 m a výška mezi 1,5 m až 3 m. Díky tomuto tvaru profilu je možná lepší aplikace tekuté složky. Výhodou je také menší zranitelnost deštěm. Tou další výhodou je potom lepší využití ploch, protože na pracovní uličky připadá menší podíl plochy. Naopak nevýhodou je horší přirozené provětrávání profilu a horší rozložení teplotního pole. Proto se musí tato zakládka častěji překopávat. Nevýhodou se může jevit i to, že pro lichoběžníkový profil hromady je třeba větší záběr pro překopávače kompostu. [31] Obr. 6. Lichoběžníkový profil hromady Zdroj: archiv.ekomonitor.cz Další z možností tvaru kompostu je trojúhelníkový profil hromady. Šířka bývá 2 m až 4 m a výška je dána charakterem materiálu, což je například vlhkost a sypný úhel. Obecně se doporučuje šířka zakládky od 2,5 m. Dále je důležité to, že pokud má kompost výšku nad 3 m, je třeba jej mnohem častěji překopávat.

51 Stránka 51 U tohoto profilu je však výhoda ta, že dochází k uplatňování takzvaného komínového efektu. Díky tomu také dochází k lepšímu odvádění tepla a profil se přirozeně provětrává. Naopak kvůli úzké koruně trojúhelníkového profilu je velmi ztížena aplikace kejdy do zakládky, protože se poměrně špatně upravuje rýha pro zasakování. Pro dosáhnutí správného průběhu technologického procesu kompostování v pásových hromadách je velmi důležitým předpokladem zajištěný vysoký stupeň mechanizace. Použití překopávače vyžaduje úpravu profilu hromady před prvním překopáním. Tento proces se provádí nakladačem nebo traktorem s čelní shrnovací lopatou. Dobrá příprava tvaru hromady umožní dosáhnout vysoké výkonnosti překopávání, která u samojízdných překopávačů, při šířce hromady čtyři metry, dosahuje hodnot až m 3 *h -1. K nevýhodám trojúhelníkového profilu hromady patří nízké využití kompostovací plochy a nutnost zakrývat hromady plachtami. [31] [38] Obr. 7. Trojúhelníkový profil hromady Intenzivní kompostovací technologie Zdroj: archiv.ekomonitor.cz Intenzivní kompostovací technologie pracuje na principu intenzifikace provzdušnění zakládky, čímž dosáhne vyšší teploty a také zkrácení celé této fáze. Tento intenzivní proces v první části působí na zakládku takovým způsobem, že i další fáze kompostování proběhnou v podstatě rychleji. Tyto zařízení jsou však dosti nákladné po stránce finanční. Proto je vhodné se zaměřit jen na dobu první fáze kompostování, během které dochází ke změně struktury a vzhledu a zároveň je odstraněn zápach. Materiál prochází hygienizací, při které dojde k usmrcení patogenních a hnilobných mikroorganizmů a zároveň jsou zničeny i semena plevelu. Tato část je z tohoto pohledu asi nejvíce náročná. V dnešní době existují dva druhy těchto zařízení. První jsou polozavřená kompostovací zařízení, jako jsou žlaby a boxy, a za druhé to jsou uzavřená kompostovací zařízení zvané bioreaktory Dynamické způsoby kompostování V případě dynamického způsobu kompostování probíhá celý proces tímto způsobem: Kompostovaný materiál se pohybuje kontinuálně nebo cyklicky a zároveň je provzdušňován. Tento zmíněný způsob kompostování se provádí v takzvaných bioreaktorech, mající tvar bubnů nebo věží. Kompostování v těchto zařízeních se označuje jako krátkodobé nebo také jako rychlé kompostování.

52 Stránka 52 To znamená, že tyto systémy je vhodné využívat, pokud chceme odpady dekontaminovat v co možná nejkratší době. Tímto způsobem zpracované komposty lze využít i pro některé další speciální účely. Pro výrobu stabilních kompostů je potřeba materiál předkompostovaný v kompostovací věži nebo bubnu dále kompostovat. Z toho vyplývá, že kompostárny s těmito dynamickými způsoby potřebují další stupeň kompostování. [14] [15] Kompostovací věže Kompostovací věže, jiným označením se mohou nazývat také věžové bioreaktory, jsou válce, mající velký objem. Jejich průměr je od 8-10 m a jsou vysoké asi 7 m. Materiál je do věže vpravován horní částí. Ve spodní části je umístěn provzdušňovací mechanismus, zabezpečující proudění vzduchu uvnitř bioreaktoru. V tomto procesu by během několika hodin teplota měla vystoupat až k 70 C. Kompostovací věž může být konstruována s takzvanými etážemi nebo bez nich. V případě, že se jedná o kompostovací věž bez etáže, nedochází k promísení materiálu, zároveň je zde nedostatečné provzdušnění a z toho plynoucí špatný rozklad veškerých organických látek. Pokud je však kompostovací věž vybavena etážemi, kompostovaný materiál je rozvržen do tenčích vrstev (asi 45 cm) a díky tomu dochází k jeho lepšímu promísení. Materiál se v etáži posunuje a dostává se příslušnými otvory do další etáže, kde je opět promíchán. Posunovací zařízení je ale další mechanismus, který může být opotřeben a poškozen a je nutné se o něj správně technicky starat. [14] Obr. 8. Kompostovací věž Kompostovací bubny Zdroj: hgf10.vsb.cz Kompostovací buben, jiným slovem rotační biostabilizátor, vykonává pomalý rotační pohyb, při kterém uvnitř bubnu dochází k provzdušňování materiálu, dělení materiálu a také k homogenizaci. Materiál uvnitř bubnu se pohybuje šroubovitým pohybem v podélném směru od vstupu k výstupu. Tím dochází k vytěsnění již zpracovaného materiálu na konci bubnu novým, čerstvě naplněným odpadem.

53 Stránka 53 Je třeba podotknout, že odpad do bubnu není třeba doplňovat, protože materiál v bubnu je možné libovolně dlouho promíchávat a uzavřít výstupní otvory. Během celého procesu je do bubnu zaváděn vzduch. Důležitá je také doba, po kterou je materiál uvnitř tohoto bubnu ponechán. Tato doba by měla být maximálně dva až pět dnů, což je doba, která stačí k rozkladu lehce rozložitelných organických látek a poměrně rychlému nastartování procesu kompostování. Za zmínku však stojí to, že odpad není stabilizován úplně. [14] Obr. 9. Rotační biostabilizátor Statické způsoby kompostování Tímto způsobem lze označovat kompostování v boxech nebo tunelových reaktorech, které jsou podrobněji popsány níže. Kompostování v boxech V případě kompostování v boxech se využívají kovové nebo plastové boxy, které mohou být buď stacionární, nebo mobilní. Podle tohoto rozdělení se odvíjí objem těchto boxů. Tento objem může být od 30m 3 až do 100m 3. Při tomto procesu je důležitou součástí provzdušňování, které probíhá formou takzvaného nuceného provzdušňování. Přiváděný vzduch může způsobit zkratové kanály, přes které následně dochází k úniku vzduchu, což vede ke snižování efektivity celého procesu kompostování. Tento problém lze řešit například propracovanějšími systémy, které pracují s kombinací nuceného provzdušňování a mechanického překopávání, například za pomoci otáčecích bubnů a lopatkových překopávačů. Kompostování v boxech je z pohledu konstrukčního poměrně jednoduché, ale vyžaduje speciální techniku a tou další věcí je fakt, že je náročné na prostor, především pak tehdy, jedná-li se o mobilní (přenosné) boxy. [14] [15] [31]

54 Stránka 54 Obr. 10. Kompostovací boxy polouzavřené (vlevo) a kompostovací boxy-uzavřené (vpravo) Zdroj: studium.pavelmach.cz Kompostování v tunelovém bioreaktoru Zdroj: hgf10.vsb.cz Tunelový bioreaktor je kompostovací zařízení obdélníkového průřezu. Ve spodní části je zabudován systém kanálů pro rozvádění vzduchu. Provzdušňování materiálu uvnitř je rovnoměrné a je tím pádem malé riziko vzniku zkratových kanálů. Výhodou je také menší vrstva materiálu. S materiálem se pohybuje pomocí posuvného dna nebo posuvného čelního štítu. Posunem se vytváří prostor pro další zavážku, která je vkládána obvykle horní částí bioreaktoru a na nejvzdálenější stěně je umístěn druhý uzavíratelný výstupní otvor, kterým odchází ven výsledný produkt. Kompostování v tunelovém bioreaktoru trvá zpravidla 14 dní. Objem zařízení je různý. V případě malých kovových reaktorů činí rozměry m 3, větší reaktory mají objem do cca 500 m 3 a jsou zpravidla betonové a je možné je spojovat do baterií, které pak mohou mít společnou strojovnu. Mechanické ústrojí je snadno dostupné v čelní části bioreaktoru a s tím je spojena i jeho bezproblémová údržba po celou dobu jeho využívání. [14] [15] [31] Vermikompostování Jedná se o kompostování, které využívá schopnosti žížal přeměňovat organické zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo a v podstatě tak stimulovat činnost mikroorganismů. K potřebám vermikompostování se používá především druh Eisenia foetida žížala hnojní, v České republice známá spíše jako žížala kalifornská. Dále se využívají například tyto druhy: Eisenia andrei, Lumbricus rubellus, Eudrilus eugenie nebo Perionix excavatus. Výsledným produktem je takzvaný vermikompost, tedy biohumus, který obsahuje velké množství organických látek (50-60 %, z čehož je 35 % humusových látek a z toho 17 % tvoří huminové kyseliny. Po následném vysušení má vermikompost vzhled jemné kvalitní lesní půdy. [15]

55 Stránka 55 Tab. 10. Změny v počtech a aktivitě mikroorganismů po průchodu trávícím traktem žížal Počet bakterií v 1 g suché hmoty Půda Trávící trakt Exkrementy Poutání vzdušného N 2 bakterií Azotobacter chroococcum (v %) Půda Trávící trakt Exkrementy Zdroj: is.cuni.cz Tab. 11. Nároky žížal na podmínky prostředí Faktor prostředí Optimum Limitní hodnoty Minimum Maximum Teplota ( C) > 7 > 33 Vlhkost % > 60 > 90 ph 6,5-7,5 > 6 > 8 C:N 20:1 Zdroj: is.cuni.cz I když neobsahuje minerální částice, vyznačuje se vermikompost velkou vodní kapacitou a v neposlední řadě také nezanedbatelným obsahem mikroorganismů, které významně ovlivňují růst rostlin. Samotný proces kompostování trvá asi 6-8 měsíců. Ve vermikompostéru je vhodné dlouhodobě sledovat vlhkost a teplotu. Je možné tak získat lepší a ucelenější představu o životních podmínkách žížal. Vermikompostér se skládá z několika pater. Mezi nimi se mohou žížaly díky dírám ve dnech pohybovat. Na dno patra se dává podestýlka, ve které žížaly žijí a do níž se dávají jednotlivé bioodpady. Vermikompostéry mohou být domácí výroby nebo průmyslově vyráběné. [14] [15]

56 Stránka 56 Obr. 11. Skladba vermikompostéru Obr. 12. Domácí vermikompostér (vlevo) a vermikompostér v restauraci (vpravo) Zdroj: kompostuj.cz, vlastní úpravy Zdroj: kompostuj.cz Zdroj: relax.lidovky.cz Vermikompostování je v dnešní době sice moderní způsob, jak nakládat s vytříděným bioodpadem, ale také způsob poměrně náročný. Je proto vhodné, aby se použil takový bioodpad, který neobsahuje patogenní zárodky, měl by tedy projít před tímto procesem důkladnou hygienizací. Stejně tak by měla být už rozložena většina lehce mineralizovatelných látek, a pokud obsahuje velké množství hůře rozložitelných látek, např. lignin nebo celulózu, měl by projít procesem předkompostování, který může trvat až 3 měsíce. Materiál by také neměl obsahovat složky amoniaku, proteinů, rezidua pesticidů, těžké kovy nebo organické polutanty. Protože všechny tyto látky brzdí aktivitu žížal nebo dokonce způsobují jejich úhyn. Žížaly materiál zpracovávají od povrchu směrem dolů, a proto se na povrchu vytváří vrstva humusu. Pro správný proces vermikompostování je také důležitá optimální teplota, která by se měla pohybovat od 19 C do 22 C. Dále také správná vlhkost a dostatek kyslíku. K provzdušnění žížaly samy přispívají tvořením chodbiček a cest. Vedlejším produktem vermikompostování je i množení žížal, které lze například využít opět

57 Stránka 57 pro vermikompostování nebo jako krmivo pro ryby a drůbež na farmách nebo v drobných chovech. [31] Stroje a zařízení v kompostovacím procesu Dnešní rozvoj kompostování a všech kompostovacích technologií má za nutný následek potřebu rozvoje veškeré speciální techniky, která je pro veškeré procesy spojené s kompostováním potřeba. Těmi základními pracovními operacemi na kompostárně, které vyžadují speciální techniku, jsou navážení biologicky rozložitelného odpadu na místo určení, zjištění hmotnosti, případně celkového objemu odpadu, úprava BRO (drcení, štěpkování, rozmělnění na menší části), vytřídění nežádoucích příměsí odpadu, úprava profilu hromad, překopávání, aplikace tekutých a kašovitých hmot (kejda, kaly z odpadních vod apod.), manipulace s geotextilií a foliemi, prosévání, nakládání kompostu, vlhčení zakládky, finální úpravy kompostu (balení, expedice). Podle kompostovací technologie je třeba vybrat vhodné strojní a technické vybavení, které bude splňovat jak požadavky pro obsluhu míst určených ke kompostování, tak také musí splňovat předpisy a normy jak České republiky, tak Evropské unie. Při procesu kompostování mohou některé operace vykonávat připojitelné stroje, které ale nemají vlastní zdroj energie. Pro svoji činnost je proto nutné, aby byly napojeny na energetický prostředek. Lze říci, že energetický prostředek je využíván například jako kolový traktor, nosič nářadí nebo čelní nakladač. V případě, že použijeme traktor nebo nosič nářadí, je nutné, aby k němu bylo možné připojit i čelní lopatu potřebnou pro manipulaci se surovinami. Naopak, u čelního nakladače je třeba zvážit, jestli tento nakladač disponuje dostatečným výkonem a jestli je k němu vůbec možné mechanicky připojit další pracovní zařízení. Obecně lze tvrdit, že kritéria pro výběr a zakoupení energetických prostředků jsou: snadnost obsluhy, dobré ergonomické řešení ovládacích prvků, kompaktnost celé konstrukce, vývodový hřídel, celková univerzálnost, výkonnost a hospodárnost Drtiče a štěpkovače Do zakládky kompostu není vhodné dávat dřevní masu v celku. Kvůli snadnějšímu promíchání a homogenizaci celé směsi kompostovaných surovin se vyžaduje její rozmělnění či drcení. V tomto případě se využívají drtiče a štěpkovače. Zpravidla se jedná o drcení nebo štěpkování biomasy s vlhkostí okolo 50 %. Sem můžeme také zahrnout suroviny jako dřevní odpady, hrubá zelená hmota, kůra, réví, listí a další. Obecně tedy platí následující pravidla: - Čím menší jsou částice, tím je větší oxidační plocha a biodegradabilní proces probíhá o to účinněji. - Čím lepší je rozklad suroviny, tím větší mohou být i její části v zakládce. - Čím menší částice jsou požadovány, tím větší jsou ekonomické náklady na jejich částečné rozmělnění.

58 Stránka 58 Štěpkovače Jsou to stroje, které dřevo beztřískově rozdělí napříč nebo podél vláken. Těmi nejvýznamnějšími faktory ovlivňující kvalitu štěpky jsou pracovní ústrojí štěpkovačů a také vlastnosti zpracovávaného dřeva sukovistos, rovnost dřeva, tvrdost dřeva a další fyzikální ukazatele vlastností vláknin (stáří, tloušťka). Nejvhodnějším dřevem z hlediska kvality a množství štěpek je dřevo čerstvé a mokré. V největší míře se však zpracovává dřevo nekvalitní. Z těchto důvodů je potřeba počítat se zvýšenými nároky na technické provedení štěpkovačů, na jejich kvalitu práce a na energetické nároky při následném využívání v komponovacích linkách. Výkon těchto štěpkovačů ovlivňuje i znečištění povrchu dřeva hlínou, pískem a dalšími nečistotami. [15] [38] Štěpkovače můžeme dělit: - Podle energetických zdrojů to jsou například připojitelné k energetickému prostředku (traktorové), přívěsné s vlastním motorem pro pracovní ústrojí, samojízdné s vlastním motorem - Podle pracovního ústrojí s diskovým pracovním ústrojím, s bubnovým pracovním ústrojím nebo se spirálovým pracovním ústrojím - Podle příkonu motoru malé (mají svůj vlastní podvozek, jsou připojitelné za traktor, jejich výkon je kw), střední (jednonápravový a dvounápravový přívěs, výkon kw), velké (jsou nesené na traktorovém podvozku nebo samojízdné, jejich výkon je kw). Obr. 13. Štěpkovač (vlastní motor, vlevo)a štěpkovač (bez vlastního zdroje, vpravo) Drtiče Zdroj: agriimport.cz Zdroj: stepkovac-na-vetve.cz V kompostovacích linkách slouží drtiče pro drcení větví, kůry, zelené hmoty a dalších materiálů. Na suroviny působí pracovním ostřím, úderem, nebo pomalým tlakem.

59 Stránka 59 Drtiče můžeme dělit: - Dle energetického zdroje mohou být připojitelné k energetickému prostředku, přívěsné s vlastním motorem pro pracovní ústrojí, nebo samojízdné s vlastním motorem. - Dělení podle způsobu pohonu drtiče s elektrickým pohonem, drtiče se spalovacím motorem, drtiče s pohonem od vývodové hřídele traktoru. - Podle způsobu přepravy mohou být přenosné, převozné, na jednonápravovém podvozku, na dvounápravovém podvozku. - Podle výkonu motoru drtiče s motorem 1-3 kw (určené pro domácí používání), drtiče s motorem 3-10 kw (pro pracovníky údržby městské zeleně), drtiče s motorem kw (určené pro specializované firmy zabývající se zpracováním zemědělských, lesnických a ostatních bioodpadů). - Dle druhu pracovního ústrojí (pracovní ústrojí je faktorem, který určuje výkonnost a kvalitu rozmělnění materiálu): Kladivové jsou nejvíce rozšířené, ústrojí je sérií kovových kladiv, které jsou seřazeny na rychle se otáčející hřídeli. Materiál uvnitř je tlučen proto ohnuté kovové desce s rozmanitou velikostí otvorů. Velikost částic závisí na zvoleném sítu. Sítové zpravidla s pevným rotorem, na němž jsou namontovány výstupky z tvrzené oceli, které drtí materiál o tvrdá síta s různou velikostí otvorů. Tento materiál je natlačen do vany pod rotorem. Cepové tento typ je využíván obvykle u širších strojů, které mají i vyšší rychlost rotoru, na kterém jsou upevněny cepy. Stupeň rozdrcení materiálu závisí především na počtu nožů, na otáčkách drtícího bubnu a rychlosti podávání. Bubnové ústrojí je složeno z více disků rotujících uvnitř bubnu Talířové s jedním nebo více noži, přičemž talíř je uložen kolmo nebo šikmo ke směru přiváděného materiálu Nožové drtí materiál ostrými noži, které jsou osazeny na rotoru. Rozdrcená hmota má rovnoměrně velké částice Kombinované jsou to například talířové a kladívkové Oproti štěpkovačům mají drtiče mnohem větší spotřebu energie. Výstupní částice jsou nerovnoměrné, ale jsou méně náchylné například k cizorodým předmětům. Dezintegrace pomocí drtičů bývá řešena vícestupňově a to z důvodu snížení energetické spotřeby a eliminace nerovnoměrných částic. [14] [31]

60 Stránka 60 Obr. 14. Drtič převozný (vlevo) a drtič přípojný (vpravo) Překopávače Zdroj: synpro.cz Překopávání kompostu je důležitá operace v celém procesu kompostování. Překopávání má za cíl kompost provzdušnit a podpořit podmínky vhodné pro činnost mikroorganismů. Vzhledem k využití pracovního času, výkonnosti, kvality práce i prostorových nároků, jsou nejvhodnější ty překopávače, které pracují kontinuálně. Protože stroje s přerušovaným pracovním cyklem je možné využívat pro překopávání malých objemů zakládek. Mezi ty nejdůležitější požadavky na překopávače patří: - Kvalitní provzdušnění a promísení surovin v celé výšce překopávaného profilu, - Nízká pracovní rychlost a možnost její regulace v rozsahu m*h -1 - Formování překopávaných surovin a dobré manévrovací a pojezdové vlastnosti pro pohyb na pracovní ploše. Překopávače kompostu lze dělit dle energetického zdroje, možnosti připojení, dle druhu pracovního ústrojí, výkonnosti a dalších kritérií. Mohou být navrženy ve variantě překopávače neseného vpředu, nebo neseného vzadu, případně lze využít i překopávač návěsný. Samojízdné překopávače mají vlastní energetický zdroj. Ten zajišťuje pohon pojezdového i překopávacího ústrojí. Podvozek je řešen na pojezdových kolech nebo na pásech. [31] [38] Rozdělení překopávačů dle pracovního ústrojí: Bubnové překopávače mají vodorovně instalovaný rotor různého provedení s rameny o průměru 0,3 do 0,9 m. Rotor se otáčí několik centimetrů nad povrchem země. Kryt nad rotorem usměrňuje materiál a napomáhá vytvářet samotný tvar hromady překopávaného kompostu. Nože, ramena, zuby nebo kladívka jsou připevněna k rotoru tak, aby přisunovala materiál v požadovaném směru. Naprostá většina modelů přesunuje materiál do středu hromady. Pracovní šířka bubnových překopávačů musí být minimálně stejně velká jako šířka překopávané hromady, protože mnoho překopávačů tohoto typu obkračuje pásovou hromadu kompostu. Některé typy naopak využívají pro pojezd traktor. Ten potřebuje mezi jednotlivými řadami kompostu místo na projetí a na práci. Toto místo se tak stává neproduktivním prostorem a omezuje kapacitu plochy

61 Stránka 61 pro kompostování. Proto jsou často využívány dražší překopávače, které jsou samojízdné a s vlastním pohonem bubnu. Šnekové překopávače pro překopávání kompostu používá šnek nebo rotor s rameny, které jsou upravené do tvaru spirály. Některé typy mají hřídel s rameny upravenými do takzvané šroubovice. Další mají sadu velkých šikmých ramen, které jsou rovněž upraveny do šroubovice. U většiny překopávačů je rotor poháněn z energetického prostředku hydrostaticky přes převodovku. Šnekové překopávače pracují tak, že jdou v ose pásové hromady kompostu a přemisťují materiál na jednu stranu. Téměř nepotřebují ani prostor mezi jednotlivými hromadami. Mohou provzdušňovat celou hromadu a to buď najednou, nebo odebírat materiál postupně. Dopravníkové překopávače pracovním strojem je vynášecí dopravník instalovaný čelně. Tento dopravník nabírá kompost, vynáší ho nahoru a přehazuje přes sebe na příčný dopravník, který ho ukládá na požadované místo. Tímto způsobem dochází k provzdušňování. Pryžový dopravník je opatřen hroty, usnadňujícími nabírání ošetřované suroviny. Toto pracovní ústrojí bývá poháněno zpravidla vlastním motorem. Některé typy využívají k pojezdu traktor nebo nakladač, další jsou samojízdné. K pojezdu mezi jednotlivými hromadami potřebují minimum prostoru. Proto pásovou hromadu mohou překopat v celé její výšce najednou nebo odebírat a překopávat kompost v několika vrstvách. Bubnové boční překopávače tento typ překopávačů pojíždí podél hromady kompostu a šikmo skloněným frézovacím mechanismem se zuby nebo rotujícími talíři odřezává celý bok hromady. Tato uvolněná hmota padá na druhý dopravník skloněný v obráceném směru, který ji vynáší na druhou stranu a tam vytváří zcela novou hromadu. Šikmý dopravník lze výškově nastavovat a tak vytvářet různě vysokou a širokou hromadu. Tento zmiňovaný překopávač se agreguje buď s traktorem, nosičem nářadí nebo nakladačem. Další z řady překopávačů mohou být ještě kotoučové nebo kombinované. Jiné rozdělení překopávačů kompostů lze určovat dle následujících kritérií: - zda jsou připojitelné k energetickému prostředku nesené, návěsné, tažené. - dále pak samojízdné pohon elektrickým motorem, nebo zážehovým motorem, případně vznětovým motorem. Kritériem pro zvolení správného překopávače kompostu je velikost plochy pro kompostování, na které se budou pásové hromady překopávat. Při určení velikosti manipulační plochy je nutné zohlednit požadavky na plochu pro pojezd mezi jednotlivými hromadami, dále pro otáčení na konci hromady a také nutné technologické přejezdy. Dále se musí počítat s objemovou redukcí zpracovávaných surovin, které umožňuje sloučení dvou hromad stejného stáří do hromady jedné, která bude mít po upravení správnou šířku a výšku pro pohyb a práci překopávače. [14] [21] [31] Kritéria pro výběr překopávače kompostu: Subjektivními hledisky pro výběr překopávače jsou v první řadě ovládání stroje, výhled ze stroje při řízení, náročnost údržby, směr pohybu. Dále potom výkonnost hnacího motoru a množství spotřeby

62 Stránka 62 paliva. Při výpočtu hospodárnosti jednotlivých strojů musíme zohledňovat roční vstupní náklady do kompostárny na stroj, celkový výkon překopávání za hodinu, celkovou pořizovací cenu překopávače, dále počet pracovních hodin stroje během roku a celkový výpočet nákladů přepočtených na 1m 3 výsledného kompostu. Proto při výběru překopávače je třeba přihlížet k několika parametrům. Čím vyšší je totiž výkonnost překopávače, tím nižší jsou provozní a personální náklady na překopávání. Často však narazíme na ne zcela pravdivé informace dodavatelů, kteří mnohdy udávají vyšší výkonnost strojů, než poté v reálu je. Pro výběr překopávače může posloužit i následující schéma, ve kterém je shrnuto jejich základní rozdělení. [21] [31] Obr. 15. Rozdělení překopávačů kompostu Zdroj: svt.pi.gin.cz

63 Stránka 63 Obr. 16. Překopávač kompostu přípojný Zdroj: komunalweb.cz Obr. 17. Překopávač kompostu samojízdný Zdroj: stsprachatice.cz Zdroj: komunalweb.cz Prosévací a separační zařízení Zdroj: faguspraha.cz Prosévací a separační zařízení slouží pro úpravu kompostu a pro oddělení nežádoucích materiálů, jako jsou kameny, sklo, papír, kovy a zbytky plastových folií. Tyto jmenované příměsi lze nalézt hlavně v tom materiálu, který pochází z odděleného sběru komunálního odpadu. Při finalizaci kompostu je třeba zajistit vyrovnanou velikost zrn. Při takzvané separaci se ke kompostování využívají například odstředivé odlučovače, které oddělují různé částice směsi, potom třídiče, které využívají kulového tvaru některých částic a vzduchové třídiče, které oddělují lehké příměsi proudem vzduchu a těžší frakce odcházejí do drtiče. Pro prosévání se využívají vibrační třídiče s rovinným sítem, kde probíhá posun surovin po šikmo uloženém rovinném štítu. Dále jsou to rotační třídiče s válcovým sítem, kde probíhá plynulý posun materiálu vnitřní stranou rotujícího roštu, z konstrukčního hlediska mohou být mobilní a stacionární. Pro tento proces se také využívají rotační rošty, třídící a drtící lopaty. Prosévací zařízení lze rozdělit takto: - Vibrační třídiče s rovinným sítem ty pracují na principu přerušovaného posunu materiálu ve směru spádnice po šikmo uloženém rovinném sítu. Výhodou je konstrukční jednoduchost, vysoká životnost a také malá energetická náročnost. Zpravidla bývají provedena jako stacionární, neboť potřebují pevné ukotvení rámu stroje.

64 Stránka 64 - Rotační třídiče s válcovým sítem pracují na principu plynulého posunu materiálu vnitřním povrhem rotujícího válcového síta, které má částečně šikmou horizontální plochu otáčení. Tou hlavní výhodou válcových sít je vysoká výkonnost, která je dána dobrou průchodností surovin přes samočistící elementy. Tento materiál je do určité výšky unášen po obvodu síta a potom vlivem zemské gravitace padá. - Rotační rošty (zvané také aktivní rošty) jsou tvořeny soustavou hřídelí, na nichž jsou v pravidelných roztečích umístěny ocelové nebo pryžové části kotoučovitého, hvězdicovitého nebo případně jiného tvaru. Při otáčení hřídelí vždy stejným směrem dochází k pohybu materiálu po pracovních plochách a jeho třídění nastává propadem mezi jednotlivými částmi, které jsou řazeny za sebou od nejmenších po největší. Tou hlavní výhodou je vysoká výkonnost, která je dána dobrou průchodností materiálu přes samočistící části. - Třídící a drtící lopaty lze jimi vybavit čelní nakladač a s jejich pomocí je možno současně promíchávat a drtit zpracovávané suroviny. [21] [39] Obr. 18. Vibrační síto rovinné (vlevo) a rotační síto válcové (vpravo) Dělení separačních zařízení: Zdroj: svt.pi.gin.cz - Odstředivé odlučovače pracují na principu různých balistických drah různě hmotných částic. - Třídiče využívající geometrického tvaru pro třídění využívají rozdílný tvar separovaných částic, kdy dochází k propadávání částic s kulovým tvarem, zatím co ostatní částice jsou dopravníkem vynášeny dále. - Vzduchové třídiče dochází tady k oddělování lehkých surovin proudem vzduchu, zbylá frakce jde do drtiče a dále může být kompostována.

65 Stránka 65 Kritéria pro hodnocení výběru prosévacího nebo separačního zařízení: - Specifikace surovin, které se budou prosévat, a to konkrétně velikost částic, objemová hmotnost a vlhkost. - Místo, kde bude docházet k prosévání, tedy kompostárna, případně místo vzniku odpadu. - Nároky na prostor rozměry prosévacího zařízení a navazujících dopravníků. - Technické parametry velikost otvorů, povrch prosévací plochy a počet kmitů. - Provozní charakteristiky jako je cena pořízení, náklady na provoz, spotřeba energie, požadavky na údržbu zařízení, hlučnost Ostatní zařízení Pro správnou funkci kompostovací linky jsou důležitá i další zařízení, která se používají buď pro samotný proces kompostování, nebo také v běžné zemědělské činnosti. Patří sem například: - Zařízení pro evidenci příjmů surovin pokud přichází do kompostárny velké množství surovin a zároveň s tím se provádí zpracování a prodej kompostu, je vhodné vybavit kompostárnu kanceláří pro vedení evidence a kvality a množství přijatých surovin a evidenci již hotového kompostu. Pro tyto případy se také využívají mostové váhy pro určování množství přijatých nebo odvážených surovin. - Zařízení pro vlhčení kompostu v pásových hromadách tím nejvhodnějším způsobem je napojení hadice na pojížděcí překopávač kompostu. Ten je vybaven rozvodem k jednotlivým tryskám. Ty zabezpečují postřik do hromady kompostu během procesu překopávání. - Biotechnologické přípravky používají se pro podpoření kompostování a potlačení zápachu, který vzniká v průběhu procesu kompostování, kdy dochází k uvolňování řady plynů. - Plachty pro přikrývání kompostu v pásových zakládkách tyto plachty zachytí vodu na povrchu pásové hromady kompostu a přitom umožní adekvátní výměnu plynů. Používání plachet také zajišťuje rovnoměrné rozložení tepla v celém průřezu pásové hromady. Problémem však může být nakládání s poničenými vaky, které se stávají odpadem. Mnohé firmy tento problém řeší zpětným odběrem staré fólie od svých zákazníků. - Zařízení pro manipulaci s kompostovací plachtou - některé překopávače jsou vybaveny automatizovanými navíječi plachet, které velmi usnadňují práci. [39]

66 Stránka 66 Obr. 19. Regulace vlhkosti kompostu (vlevo) a aplikace biotechnologických přípravků (vpravo) Obr. 20. Přikrývání hromad plachtou Zdroj: svt.pi.gin.cz Zdroj: archiv.ekomonitor.cz Zdroj: svt.pi.gin.cz Zdroj: svt.pi.gin.cz 3.3. Moderní kompostovací technologie Procesy kompostování se v poslední době staly předmětem zájmu výzkumníků zabývajícími se kompostováním. Jejich poznatky, přenesené do reality komponovacích stanic vytvořily takové způsoby kompostování, které jsou nejen rychlejší a efektivnější, ale také dokážou upotřebit více materiály, které se pro výrobu kompostu využívají. Fermentační boxy Fermentační boxy jsou komory, do nichž se naváží biologicky rozložitelný odpad a následně se v nich mění na hnojivo, tedy kompost. Fermentační boxy se používají především pro zpracovávání odpadů produkovaného hospodářskými zvířaty, odpady z jídelen a potravinářských zařízení, nebo odpadem z jatek. Fermentační boxy slouží jako vhodné místo pro biologické procesy rozkládání tohoto odpadu. Pro zpracování odpadu ve fermentačních boxech existuje celá řada způsobů a metod, jakým procesem se jaký druh odpadu může zpracovávat.

67 Stránka Proces Agronom Tyto fermentační boxy vyrábí a dodává firma AGRONOM CS spol. s r.o., která se zabývá technologiemi pro zpracování biologických odpadů a čistírenských kalů řízenou aerobní fermentací. Dále se také zaměřuje na přírodní organická hnojiva, rekultivační substráty a ekologické využití odpadu. Fermentory firmy AGRONOM CS s.r.o. jsou tepelně izolované boxy o rozměrech 5 x 7 x 4 m. Tyto boxy jsou vybaveny zařízením pro měření teploty, ventilátorem pro nucený přívod vzduchu a ventilátorem pro odvod plynů z procesu fermentace. Kompostovací fermentor je provzdušňován v horní i dolní části, a to každých asi 10 minut po dobu cca 15 sekund. Fermentace by měla probíhat při teplotě C po dobu cca 6-7 dní. Měření teplot je plně automatizováno. Materiál je míchán v míchačce, kam je přemístěn pomocí nakladače nebo dopravníku, v případě kejdy přečerpán z jímky. Tímto způsobem připravená vsádka je kolovým nakladačem navezena do fermentoru. Fermentor bývá naplněn do výšky dvou metrů a během fermentačního procesu se materiál zhutňuje a sedá. Nejběžnějšími materiály, které jsou v tomto procesu zpracovávány - kejda, sláma, hnůj, zeleň a biologicky rozložitelné odpady z výroby. [14] [39] Aerobní fermentor EWA Aerobní fermntor EWA je produkt firmy AGRO-EKO spol. s r.o. Aerobní fermentor EWA (Ecological Waste Apparatus) je certifikované zařízení pro ekologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Velikost fermentoru je 3 x 2,4 x 12 m. Tyto fermentory lze používat jednotlivě, ale výhodnější je sestava alespoň dvou nebo tří fermentorů. Boxy jsou uvnitř tepelně izolované, zakládka v něm je intenzivně provzdušňována a je překopávána pomocí kyvných fréz a kolečkového dopravníku, které jsou umístěny na vnitřní straně fermentoru. Do fermentoru je zabudované i zařízení pro naskladnění a vyskladnění materiálu. Materiál je naskladněn do fermentoru, kde je překopáván a dochází ke zvyšování teploty. Stejné podmínky v celém profilu zakládky urychlují kompostovací proces. Termofilní fáze trvá minimálně 48 hodin a teploty převyšují 70 C, čímž dochází k hygienizaci materiálu uvnitř. Provzdušňování je regulováno na základě teplot okolního vzduchu a teploty zakládky. Pracovní cyklus aerobního fermentoru je řízen počítačem. Dle požadovaného finálního produktu se jeden pracovní cyklus skládá z 3 nebo 4 časově oddělených fází. Měří se teplota zakládky i teplota okolního prostředí. Na základě těchto hodnot se spouští aerace a překopávání (spouštění může být buď automatické, nebo ruční). Využitím aerobního fermentoru EWA mohou vzniknout dva produkty kompost k agrotechnickému využití (mulčkompost) nebo kompost k energetickému využití (biopalivo). Kompostovací systém KNEER Jedná se o uzavřený kompostovací systém. Na základě tohoto systému fungují např. kompostovací kontejnery Clarocompost firmy Innprotech AG. V České republice je kompostovací systém KNEER k vidění na kompostárně v Kyjově nebo v Boskovicích.

68 Stránka 68 Intenzivní kompostovací proces v kontejneru probíhá 14 dnů, poté kompost dozrává 2-3 měsíce na volné ploše. Kompostovací systém KNEER se skládá z kompostovacích kontejnerů, kontejneru s kompresorovou stanicí, správního kontejneru s řídícím počítačem a potrubního systému pro provzdušňování a odvzdušňování kontejnerů. Materiál je dezintegrován pomocí drtiče a homogenizován a poté následně přepraven do kontejneru. V kontejneru je materiál v pravidelných intervalech provzdušňován. Provzdušňování se provádí každých minut po dobu asi 3 minut v každém kontejneru. Provzdušňování je dáno obsahem kyslíku v kompostovaném materiálu, znamená to tedy, že provzdušňování probíhá podle skutečné potřeby. Odpadní vzduch prochází biofiltrem a pachové emise jsou tím pádem minimální. Voda, která během procesu vznikne, je shromažďována a může se používat pro zvlhčování. Během kompostovacího procesu teplota vystoupá na C, což je dostačující pro hygienizaci kompostu. Měření teploty je automatizováno a teploty jsou zaznamenávány každý den. Zpracovávané materiály jsou dřevní hmoty, tráva, kaly z odpadních vod, biologicky rozložitelné odpady. [14] [31] Kompostování ve vacích Jedná se o technologii kompostování s využitím PE-vaků, známých z oblasti konzervace a uskladnění objemných krmiv, avšak upravených pro kompostovací proces. PE-vaky jsou plněny připravenou surovinovou zakládkou pomocí speciálního stroje (kompostovacího lisu). Pro zajištění aerobního procesu je plnicí stroj uzpůsoben k souběžnému vkládání PE-hadice do vaku při jeho plnění, která je v pravidelných rozestupech opatřena otvory zajišťujícími rovnoměrný přívod vzduchu do celého profilu vaku, a to pomocí ventilátoru s časovacím mechanismem. Během kompostovacího procesu je prováděno předepsané monitorování. Po ukončení kompostování je kompost z PE-vaku vyjmut a podle potřeby dále upraven. Kompostování ve vacích trvá asi 3 měsíce. Poté kompost jeden měsíc dozrává na hromadě. Kompostovací proces je kontrolován pomocí teplot. Měření teploty není automatizováno a provádí se ručně. Během prvních dvou týdnů je počet měření teplot vyšší (každý den) oproti nepravidelným intervalům v dalším průběhu procesu. Na základě teplot se upravuje provzdušňování. Průměrně se střídá 5minutová délka intervalu provzdušňování s pětiminutovým intervalem bez provzdušňování. Teploty lze také automatizovat, v takovém případě je dle teploty automaticky regulováno provzdušňování vaků a podmínky pro aerobní rozklad jsou tak optimální. Maximální teploty, kterých je dosaženo jsou okolo 65 C. Kompostovaný materiál má jenom dvě složky trávu a dřevní odpady. Ty jsou rozdrceny a smíchány v drtícím a míchacím vozu a poté následně je tento materiál pomocí kompostovacího lisu dávkován do připravených vaků. [39]

69 Stránka 69 Obr. 21. Kompostování ve vacích (vlevo) a kompostovací lis (vpravo) Kompostovací systém COMPOnent Zdroj: hgf10.vsb.cz Takzvaný COMPOnent je systém rakouské firmy Compost Systems GmbH. Jedná se v podstatě o stavebnicový systém složený z několika prvků, který dohromady dává zařízení se systémem optimalizovaného a kontrolovaného aerobního způsobu tlení. První částí je tzv. COMPOair, který zajišťuje provzdušňování, COMPOtemp, měřící teplotu, COMPOcontrol, který je rozvodnou provzdušňovací centrálou celého systému a který na základě teplot řídí provzdušňování pro každou zakládku samostatně. Dále COMPOscan, sloužící k vizualizaci průběhu rozkladu, COMPOreport, což je software pro provoz kompostáren a COMPOrain, který řídí zavlažování zakládek. Velkou výhodou je, že systém COMPOnent může být zabudován i na už provozovanou kompostárnu. Tento systém je flexibilní a lze ho nastavit na speciální požadavky dané kompostárny. Toto zařízení ovlivňuje redukci pachových emisí, zajišťuje zrychlený proces tlení a bezpečný průběh celého procesu. Při procesu je důležité pořizovat průběžnou dokumentaci. Systém mimo jiné také zabezpečuje zlepšenou kvalitu kompostu a výraznou redukci provozních nákladů. [14] [31] 3.4. Vlastnosti kompostovaných surovin Pro správně fungující kompostovací proces jsou důležité vlastnosti kompostovaných surovin. Ty ovlivňují celý tento proces. Je proto důležité stanovit, jaké vlastnosti jsou pro proces kompostování nejvhodnější. Teplota Při samotném procesu kompostování je teplota tím nejdůležitějším faktorem. Průběh teplot můžeme rozdělit do dvou zásadních částí. Tou první fází je fáze mozolní a doprovází jí teploty v rozsahu C. Druhou fází je fáze termofilní a vznikají při ní teploty vyšší než 40 C. Po těchto dvou fázích teplota klesá a u kompostu, který je již zralý zůstává na stejné teplotě, jakou má okolní prostředí. Pro rozklad organických látek je vhodná taková teplota, která je dána hlavně druhem surovin, protože různé organické materiály se rozkládají při jinak vysokých teplotách. Zpravidla je uváděno optimální rozmezí teplot od 50 do 60 C. Právě podle teploty je možné určit zralost kompostu. Výše teploty je dána především aktivitou

70 Stránka 70 mikroorganismu obsažených uvnitř. Když teplota neklesne na úroveň okolního prostředí, vypovídá to již o tom, že mikroorganismy jsou stále aktivní a kompost tedy nelze považovat za vyzrálý, protože v něm není obsaženo dostatečné množství stabilních organických látek. Při kompostování může mít teplota dva různé úhly. Prvním je optimální teplota pro rozklad organických látek a tím druhým je teplota potřebná k likvidaci lidských, živočišných a rostlinných patogenních mikroorganismů, parazitů, případně různých semen plevelů nebo například larev much a jiného hmyzu. Správná výše teplot, které jsou potřebné k likvidaci nežádoucích mikroorganismů, se liší dle druhu a jsou většinou předepsány příslušnou státní normou ČSN Lze tedy obecně konstatovat, že k likvidaci naprosté většiny lidských, živočišných a rostlinných patogenů je potřeba dosáhnout teploty 55 C. Pro zneškodnění semen plevelů je třeba 63 C. Kromě faktoru teploty je nutné zohlednit i dobu, po kterou je schopna se udržet v celém průběhu kompostování. [26] Vlhkost Voda obsažená v kompostu umožňuje pohyb mikroorganismů. Také je důležitá pro přenos živin a slouží jako prostředek pro chemické reakce. Vlhkost kompostu závisí na mikrobiální aktivitě a biologické oxidaci organického materiálu. Množství vody, které se uvolňuje díky mikrobiální aktivitě, která probíhá při kompostování, je větší, než její ztráty při odpařování. Optimální vlhkost kompostu se pohybuje v rozmezí %. V případě, že poklesne vlhkost pod 40 %, mikrobiální aktivita se zpomaluje a zase naopak, když je vlhkost v kompostu vyšší než 60 %, dochází k ucpávání pórů vodou a tím se vytváří anaerobní prostředí. Vlhkost ovlivňuje i vzduch. Při velkém množství vzduchu, který se do kompostu dodává, je vidět největší ztráta vody. Na vlhkost zakládky má také vliv i struktura kompostovaných surovin, kde nejdůležitějším faktorem je jejich pórovitost. Správná vlhkost pro kompostování je taková, kdy je 70 % pórů v čerstvém kompostu zaplněno vodou. Z toho tedy jasně vyplývá, že optimální vlhkost se liší podle surovinového složení kompostu. Pro příklad: Zemité komposty s obsahem organických látek do 20 % v sušině by měly mít ideální vlhkost v rozmezí %. Naopak komposty složené ze zemědělských odpadů s obsahem organických látek % v sušině kompostu by měly mít vlhkost %. Při pohledu na kompost ze stromové kůry a dřevních odpadů s obsahem organických látek v rozmezí % v sušině je potřebná vlhkost %. Vlhkost je ovlivněna především zvolenou technologií kompostování. Při přílišném vysušení, ke kterému dochází především při použití technologií s nuceným provzdušňováním, se mohou velmi výrazně zpomalit všechny biologické pochody. [15] [26] Hodnoty ph Optimální hodnoty ph v kompostu jsou v rozmezí 6,5-8, tedy blízké neutrální hodnotě. Při poklesu ph pod hodnotu 6 dojde k uhynutí naprosté většiny mikroorganismů, hlavně pak bakterií. Tím

71 Stránka 71 se zpomaluje proces rozkladu organických látek. Stoupne-li naopak hodnota ph nad 8,5, dochází k přeměně dusíkatých sloučenin na amoniak, který z kompostu uniká ve formě plynu, a tím se zvyšují ztráty dusíku. Pro počáteční fázi kompostování je ph poměrně nízké (okolo 5), které je způsobeno tvorbou organických kyselin. V této fázi kompostování jsou dominantní organismy, jako například houby a plísně, které jsou tolerantní vůči kyselému prostředí. Krátce na to jsou kyseliny rozkládány na mikroorganismy, což je doprovázené změnou ph směrem k hodnotám, které jsou již neutrální, nebo dokonce k vyšším, a to až okolo 8,5. Při přechodu ph do neutrálních nebo mírně zásaditých hodnot nahrazují předešlé organismy bakterie. Obsah kyslíku Provzdušňování kompostu je důležité hned z několika důvodů. Tím prvním je dodávání kyslíku za účelem vytvoření aerobního prostředí kompostu, které následně umožňuje mikrobiální aktivitu. Tím druhým důvodem je provzdušnění kompostu, a to za čelem snižování vlhkosti. Vzduch, který se uvnitř kompostu ohřeje, podporuje vypařování vody z kompostu. Tento způsob se používá při zakládání kompostu z vlhkých surovin. Posledním důvodem je dodávání vzduchu pro regulaci teplot v průběhu kompostování. V případě, jsou-li v kompostované hromadě příliš vysoké teploty v delším časovém období, může mít tato skutečnost neblahý vliv na činnost a život mikroorganismů a následně na proces organického rozkladu biomasy, která se kompostuje. Dodávání vzduchu do kompostu je možné hned několika způsoby. Tyto způsoby se liší podle zvolené výrobní technologie. Mezi ty nejčastěji používané metody patří pravidelné překopávání vhodným překopávačem kompostu. Tím lze množství kyslíku v hromadě více než zdvojnásobit. Další způsob je rozšířit vzduch pomocí ventilátoru. Obsah kyslíku ve vzdušných pórech zrajícího kompostu by neměl v žádném případě klesat pod 6 %. Nedostatkem vzduchu vzniká anaerobní prostředí, v němž vznikají organické kyseliny, sirovodík, metan a spousta dalších nežádoucích látek. Většina těchto látek způsobuje problémy s velmi silným zápachem a celkovou hygienou kompostu. [26] [31] Obsah živin a poměr C:N Těmi nejdůležitějšími živinami, které jsou obsažené v kompostu, jsou uhlík, dusík, fosfor a draslík. Tyto jmenované prvky patří mezi základní živiny pro rostliny, a tím pádem ovlivňují celkovou výslednou hodnotu kompostu. Uhlík je důležitý jako zdroj organické hmoty pro mikroorganismy a společně s dusíkem umožňuje syntetizovat proteiny a podílí se na výstavbě buněk. Minimální obsah fosforu pro správné zabezpečení metabolické činnosti mikroorganismů je ve výši 0,2 % oxidu fosforečného v sušině. Mikroorganismy žijící v kompostu vyžadují také důležité stopové prvky pro lepší asimilaci živin. Sem patří hlavně draslík, dále také vápník, měď, železo, hořčík, sodík, zinek a další.

72 Stránka 72 Nejdůležitějšími živinami, na nichž závisí kvalita výsledného kompostu, jsou uhlík společně s dusíkem. Zvláště velmi důležitý je jejich poměr C:N. Co se týká uhlíku, tak není podstatný jeho celkový obsah, ale je pro nás důležité, kolik se ho v hromadě nachází ve formě přípustné pro mikroorganismy. Během mikrobiálního růstu je potřeba 25 až 30 jednotek uhlíku na jednu jednotku dusíku (25-30:1). Uhlík z rozložených rostlinných a živočišných zbytků, který je obsažený v kompostu, získávají mikroorganismy pro svou buněčnou stavbu. Při mikrobiální aktivitě dochází k uvolňování oxidu uhličitého do atmosféry. Množství tohoto uvolněného plynu se snižuje úměrně s dobou zrání kompostu, které je doprovázeno snížením mikrobiální aktivity. Emise oxidu uhličitého z kompostu souvisí i s maximálními teplotami, které jsou dosahovány během procesu kompostování. Při poklesu teplot klesá i množství uvolněného oxidu uhličitého (CO 2) do atmosféry. Množství uvolňovaného CO 2 závisí na poměru C:N. Proto platí, že čím je poměr C:N zpracovávaných surovin vyšší, tím nižší je emise CO 2, protože u organických surovin s nižším poměrem C:N naopak dochází ke snadnějšímu rozkladu, což následně vede k většímu uvolňování uhlíku, který pak může zčásti unikat do atmosféry ve formě plynu. Mikroorganismy potřebuju k syntéze bílkoviny rovněž i zmiňovaný dusík. Bakterie mohou obsahovat 7-11 % dusíku v sušině a houby od 4 % do 6 %. V praxi se potom vychází z toho, že obsah uhlíku představuje asi polovinu obsahu organické hmoty, to znamená takzvaných spalitelných látek. Kompostované hmoty s poměrem C:N užším než 10:1 se rozkládají velice rychle a jsou mikrobiologicky dobře využitelné. Malý poměr C:N u kompostovaných surovin vede k uvolňování dusíku ve formě amoniaku. To hlavně platí při zásaditém ph. Ztráty dusíku při kompostování surovin s nízkým poměrem C:N v rozmezí 9:1 až 12:1 se pohybují mezi 37 % až 60 %. Na druhé straně hmoty se širokým poměrem C:N nad 50:1 se rozkládají velice pomalu. V případě, že poměr C:N dlouhodobě přesahuje hodnotu 50:1, dochází ke zpomalování celého komponovacího procesu kvůli rychlému růstu buněk a odčerpávání přístupného dusíku, což vede k jejich úhynu. Tím, jak hynou buňky, uvolňují v sobě akumulovaný dusík, který se stává přístupným pro živé buňky. K uvolňování amoniaku do atmosféry dochází i při anaerobních podmínkách v kompostu. Ztráty dusíku snižují hnojivé účinky celého kompostu. K optimálnímu využití uhlíku a dusíku mikroorganismy dochází právě při poměru C:N 25-30:1. [31] [38] Mikrobiální aktivita Hlavními činiteli, kteří se podílí na rozkladu organických látek v kompostovaných surovinách, jsou bakterie a nižší houby. Vysokou biodegradační aktivitu docílíme tím, že optimalizujeme podmínky tak, aby vyhovovaly rozkladné činnosti těchto organismů. Složení těchto organismů v kompostu závisí hlavně na jejich přizpůsobení na prostředí a vlivu chemických látek v prostředí. Kompostování jako biologický proces zahrnuje miliardy mikroorganismů. Tyto mikroorganismy (MO) poté rozkládají organický materiál a během kompostování ovlivňují svůj osud produkcí tepla,

73 Stránka 73 které postupně obměňuje jejich složení. Mikroorganismy jsou klasifikovány podle teploty, při které mohou růst. Podle toho se dělí na: kryofilní a psychrofilní, teplotní rozmezí mají 0-25 C, dále jsou to mikroorganismy mezofilní, ty pro svůj růst potřebují teplotu od 25 C do 45 C a v poslední řadě to jsou mikroorganismy termofilní, které si žádají teplotu vyšší než 45 C. Jak množství, tak také druhy mikroorganismů během kompostování kolísají. V kompostu nalezneme velmi široký rozsah organismů, jejichž příkladem mohou být: Bakterie: Bacillus megatherium, Bacillus stearothermophilus, Bacillus cereue, Preudomonad, Flavobakterium a další. Aktinomycety: Norardia brasilienris, Thermomonospora viridis, Streptomyces violaceoruber a jiné. Plísně: Rhizopus nigricans, Rhizoctonia, Geotrichum candidum, Sacharomysec. Materiál také obsahuje spoustu prvoků a řas. [31] Pórovitost, zrnitost a velikost částic Pórovitost souvisí především s fyzikálními vlastnostmi surovin, což jsou konkrétně velikost částic, tvar a také konzistence. Tyto vlastnosti ovlivňují proces kompostování tím, že určují množství vzduchu v hromadě. Pórovitost a struktura materiálu jsou dány jak výběrem surovin pro proces kompostování, tak také dále podle míry drcení a promíchání substrátu. Pojem pórovitost je definován jako poměr objemu dutin k celkovému objemu hmoty určené pro kompostování. Výskyt větších, homogenních částic v kompostované hromadě zvyšuje její pórovitost. Velmi dobrá struktura zabraňuje snižování pórovitosti v základce, která je většinou mokrá. Naopak menší částice, které mají větší povrchovou plochu, jsou lépe zpracovatelné pro řadu mikroorganismů, které se v tomto materiálu pohybují. Znamená to tedy, že se tak urychluje proces rozkladu a tedy i proces samotného kompostování. Menší částice naopak lépe izolují hromadu, ale působí tím způsobem, že snižují pórovitost, tedy možnost dostatečného provzdušnění. Při zkoumání odborníci zjistili, že nejlepších výsledků dosahujeme tehdy, jsou-li částice surovin pro kompostování velké cca mm.

74 Stránka Faktory ovlivňující průběh kompostování V této kapitole dojde k přiblížení jednotlivých chemických, fyzikálních, strukturních a mikrobiologických vlastností, které průběh procesu kompostování velmi významným způsobem ovlivňují. Správná vlhkost Vlhkost je velmi důležitým faktorem v celém procesu. V případě, že dojde k nedostatečné vlhkosti uvnitř kompostovaného materiálu, mikroorganismy pozastavují svoji činnost. Ovšem při přílišném vlhku dojde v důsledku nedostatku proudícího vzduchu k hnilobným procesům, které jsou nežádoucí. Vzduch, především pak jeho součást kyslík, je pro bakterie a houby životně důležitý. Největší potřeba kyslíku je v horké počáteční fázi rozkladu. Proto je doporučováno, aby byl materiál kyprý, aby se tak mohl vzduch dostávat hlouběji do kompostu a proudit ve struktuře kompostu. Množství vzduchu v kompostu je výrazně ovlivněno množstvím strukturní hmoty, jako jsou například slabé větve, sláma, piliny, seno, kůra a další materiály. Čím více je strukturní hmoty, tím více je potřeba vzduchu. Během průběhu rozkladu také dochází k sesedání kompostovaného materiálu, a tedy tím pádem i k zamezení přístupu vzduchu dovnitř do kompostu. Proto je velmi důležité pravidelné přehazování kompostu a ideálně i překopávání. Platí zde také pravidlo, že čím více je strukturního materiálu v kompostu, o to později lze provést přehození. [21] [31] [39] Přídavek půdy Pro celý proces kompostování je důležité, abychom do kompostované směsi odpadů doplnili i přídavek půdy. Ten je nezbytný, pokud chceme získat kvalitní a látkově vyvážený produkt na konci celého procesu. V podstatě tak přídavkem půdy dosáhneme lepších životních podmínek pro mikroorganismy, protože je tím pádem vyrovnanější obsah vody v kompostu. Půda totiž vodu váže a je schopna ji pozvolna uvolňovat do svého okolí. Během procesu kompostování mají vznikat především stabilní částice a ty vznikají tak, že se stmeluje humus společně s jílem, který je obsažen právě v půdě. Proto bez přídavku půdy zůstane kompost spíše vláknitý a nestane se z něj zemitý a drobtovitý materiál. Promíchání Tím hlavním důvodem pro promíchávání, neboli také prokypření kompostu je potřeba dostatečného provzdušnění kompostovaného materiálu a tím pádem i nepřerušované zásobení celé směsi kyslíkem. Dalším důvodem pro pravidelné kypření je homogenizace materiálu. Po docela krátké době se vytváří v kompostu různé zóny na základě rozdílných podmínek pro rozklad. Okrajová zóna bývá příliš suchá a po čase zde můžou proběhnout procesy přeměny. V zóně intenzivního rozkladu probíhají procesy nejintenzivněji a materiál se velmi rychle zahřeje a vlivem vysoké teploty velmi lehce vyschne. Samotné jádro kompostu je ohroženo nedostatkem kyslíku a je náchylné ke vzniku hnilobných procesů. Tyto zmíněné zóny musíme promíchávat po dobu tak dlouhou, dokud nejsou částice stabilní,

75 Stránka 75 ab se zóny už nemohly tvořit. Důležitá jsou také pravidla, která nám o přehazování říkají následující: - Čím častěji je kompost přehazován, tím dříve je proces kompostování hotový a celkový rozklad probíhá o to kontrolovaněji. - Dále platí tvrzení, že čím je ve směsi více strukturního materiálu, tím déle můžeme čekat s přehazováním. Odborníci se však shodují s tvrzením, že při správně založeném kompostu stačí kompost přehazovat každých šest měsíců, případně i méně často. Tma a teplo Pro správný proces kompostování je také vhodné zakrytí kompostu, jelikož bakterie a houby jsou schopny rozkládat kompostovaný materiál pouze při absolutní tmě. Materiál, kterým budeme kompost zakrývat, by měl být propustný pro proudění vzduchu, tedy například seno, listí, sláma, rákosové rohože nebo pytle z juty. Pro počátek procesu rozkladu je velmi důležitá počáteční teplota uvnitř materiálu. Ta by měla být ideálně v rozmezí C. V následujícím průběhu rozkladu nemá již na proces rozkladu okolní teplota v podstatě žádný vliv. [31] [35] Doba kompostování Dobu, po kterou dochází k přeměně organických surovin na uzrálý kompost, ovlivňuje hlavně poměr C:N, dále potom vlhkost, množství vzduchu, teplota, druh kompostovaného materiálu a zásadní je i zvolená strategie. Výsledný čas se tím pádem v každém z případu velmi liší. Doporučená doba pro kompostování je ale určitě delší než dva měsíce. Při samotném kompostování je možnost monitorovat fyzikálně-chemické, nebo také chemické a mikrobiologické vlastnosti zpracovávaného materiálu, které nám zásadním způsobem dopomohou zajistit optimální podmínky pro rozklad materiálu. Znalost těchto zmíněných hodnot je důležitý pro čas skončení celého komponovacího procesu. Jedná se především o následující body: - měření teploty vně kompostu - hodnocení vlhkosti - měření obsahu kyslíku uvnitř kompostu - stanovení stability a zralosti kompostu - mikrobiologické hodnocení kompostu - chemické hodnocení kompostu. Během procesu kompostování jsou zjišťovány první tři uvedené vlastnosti kompostu. Po ukončení tohoto procesu jsou prováděna zbylá tři hodnocení, která toho nejvíce vypovídají o konečné kvalitě hotového kompostu. [14] [21] [38] 3.6. Ukončení kompostovacího procesu Standardní doba pro zrání kompostu je od první překopávky minimálně 23 dní. Po této době je

76 Stránka 76 možné již zvažovat ukončení celého komponovacího procesu. K posouzení lze využít takzvanou orientační zkoušku, kde posuzujeme faktory, které by měl mít materiál, což je konkrétně hnědá až černá barva, hrudkovitá struktura, nulový zápach a zemitá vůně. Důležité je také ustálení teploty, které znamená, že teplota uvnitř kompostu je stejná jako teplota okolního prostředí. [31] 3.7. Přednosti kompostování Obecně lze říci, že samotným cílem kompostování je přeměnit odpad z domácností a organický odpad z průmyslu, a to pomocí přirozených pochodů na výsledný konečný produkt, tedy kompost. Tento kompost může být používán při pěstování rostlin jako kvalitní humusové hnojivo. Kompostování má jasné ekologické přednosti. K nim patří přeměna škodlivých látek na neškodné konečné produkty a získávání humusových látek, které jsou nezbytné hlavně pro udržení úrodnosti půdy. Díky teplotám, které jsou vyšší než 60 C vznikajících při aerobním procesu komposování, trvajícím po delší dobu prostřednictvím působení řady mikroorganismů, nastává dekontaminace kompostovaného materiálu. Dokonce i teplu odolní přenašeči chorob, například Bacillus antracit, původce sněti slezinné, jejíž spory zůstávají v půdě i desítky let, jsou ve hnijícím kompostovaném materiálu zničeny. Pravda je, že kompostování poskytuje jednu z možností, jak bezpečně dekontaminovat potenciálně infekční odpadní látky, jakými jsou například čistírenské kaly, a to za pomoci tepla vyrobeného biogenním způsobem. Při pohledu na kompost mu můžeme rozumět nejen jako důležitému zdroji živin pro samotné rostliny. Působí nepřímo na rostliny i tím, že vylepšuje různé faktory prostředí v půdě, které pozitivním způsobem ovlivňují růst rostlin. Použitím kompostu dojde ke zvýšení obsahu humusu v půdě, případně může být následně nahrazen. Kompost z odpadu je velmi podobný jako jiná půdní hnojiva, jako je například rašelina nebo chlévský hnůj, v řadě případů je však mnohanásobně převyšuje. Výsledný kompost zlepšuje fyzikální strukturu půdy - humusové látky se mimo jiné podstatně podílejí na vytváření stabilní, kypré půdy. Tím se zvětšuje objem pórů, což zlepšuje výměnu plynu s ovzduším a tím napomáhá k dýchání kořenů rostlin. Půda ošetřená kompostem má mnohem lepší odvodňovací schopnost, snadněji se zpracovává a umožňuje výraznější prokořenění. Neméně důležitý přínos kompostu v půdě je i to, že půda, ve které se kompost nachází, méně vysychá a netvrdne. [11] [21] [34] [20] Rizika spojená s procesem kompostování Životní prostředí i lidé jsou vystaveni nepříznivým vlivům kompostů při jejich výrobě, skladování a zrání, jejich aplikaci i následně. Pokud není kompost dostatečně sanitovaný, může docházet k ohrožování životního prostředí i lidského zdraví. Při výrobě a skladování dochází k rozprachu a obohacování výstupních plynů (při nucené aeraci). Lidé jsou přímo ohrožováni inhalací

77 Stránka 77 mikroorganismů adsorbovaných na prachových částicích. Při aplikaci kompostů dochází rovněž k rozprachu a při nedostatečné ochraně mohou lidé kompost i nedopatřením požít. Z uvedeného je zřejmé, že cest kontaminace je velké množství a že je nezbytné sanitaci kompostů věnovat velkou péči. Tato skutečnost nabývá na významu také proto, že stále větší množství kompostů a nejrůznějších substrátů se využívá v domácnostech při pěstování květin či rostlin. Proto je nezbytné, aby mikrobiologická kvalita kompostů byla stanovena závaznými ukazateli, které musí všichni výrobci dodržovat. Je samozřejmé, že sanitace kompostu je nezbytná. Samotné technologické postupy mohou podstatně eliminovat nežádoucí organismy, avšak při skladování a zrání kompostů, jejich balení a přepravě dochází často k sekundární kontaminaci, která má v kompostu velmi dobré podmínky k množení. K hlavním rizikům, která se vyskytují v průběhu kompostování, patří tedy emise plynů, uvolňování prachu a mikroorganismů. V případě plynů se jedná především o emise oxidu uhličitého (CO 2), amoniaku (NH 3), sirovodíku (H 2S) a metanu (CH 4). Ve vzduchu kompostovacích hal může koncentrace CO 2 dosahovat hodnot 2-3 %. [40] S ohledem na biologická rizika používání kompostů bylo ve světě i u nás provedeno velké množství studií, které měly za hlavní cíl určit velikost rizika a jeho druhy. V rámci těchto prací byly v kompostech sledovány výskyty jednotlivých typů organismů, které mají určitý vztah ke vzniku ohrožení. Stanovení byla prováděna jak v kompostech, tak ve vzduchu kompostáren, skladovacích prostorech kompostů a pod. Např. Salmonella byla nalezena ve čtyřech vzorcích ze 108 zkoumaných, Escherichia coli se vyskytovala v počtech 0 až 158 buněk na 1 g sušiny kompostu, celkový počet koliformních bakterií dosahoval až 10 6 KTJ (kolonie tvořící jednotku) na 1 g sušiny a vyskytovaly se v 95 % zkoumaných vzorků kompostu, fekální streptokoky ve 24 vzorcích se vyskytovaly v počtech 10 2 až 10 9 KTJ na 1 g sušiny kompostu. Výskyt vajíček některých červů se pohyboval ve zkoumaných vzorcích od 0 do 90 kusů v 1 g kompostu. Při studiu obsahu různých organismů ve vzduchu kompostáren byly zjišťovány plísně, aktinomycety, gramnegativní bakterie i kvasinky. U pracovníků v kompostárnách (především zpracovávajících přebytečný aktivovaný kal a organický podíl domovního odpadu) byly zjištěny i zdravotní problémy. [40] Po aplikaci může kompost ulpět na zelenině či jiných rostlinách a při nedostatečném omytí může být sněden. Aplikací, zejména opakovanou, dochází k obohacování půdy o nežádoucí organismy, které mohou být při ošetřování půdy rozprášeny, může docházet k jejich vyplavování vlivem srážek do podzemní vody i povrchových toků. Při sportování na trávnících dochází rovněž k rozprachu. Navíc při zraněních kůže může dojít k přímému zanesení infekce. Z mikrobiologického hlediska mohou rizika působit organismy obsažené ve zpracovávaném materiálu, organismy vznikající v průběhu kompostování nebo mikroorganismy, které se do kompostů dostanou jako sekundární kontaminace.

78 Stránka 78 Mikroorganismy přicházející do procesu se zpracovávaným odpadem jsou většinou spojeny se zažívacím traktem a většina by jich měla v průběhu kompostování vymizet. Organismy, které se vyvinou v průběhu kompostování a podílejí se na degradaci organické hmoty, jsou většinou mezofilní a termofilní bakterie a plísně. Mezi nimi se vyskytuje několik podmíněně patogenních druhů. Organismy, jejich spory i toxiny (endotoxiny gramnegativních bakterií) působí zdravotní nebezpečí u pracovníků kompostáren i uživatelů kompostů. Do organismu se dostávají především dýchacími cestami. Jsou to grampozitivní bakterie (včetně aktinomycet), gramnegativní bakterie a plísně. O tom, jaká kritéria z biologického hlediska by kompost měl splňovat, se vedou stále spory. Avšak jako doporučené hodnoty z literatury lze uvést následující: fekální streptokoky max. 5x10 3 /g, enterobakterie 5x10 2 /g, nepřítomnost salmonel ve 100 g kompostu a nepřítomnost vajíček parazitů. Přežívání virů závisí především na vlhkosti a teplotě. Jejich množení v hotovém kompostu nebylo prokázáno. Přežívání vajíček parazitů (Ascaris) je velmi dlouhé. Byla nalezena i tři roky po aplikaci kompostu do půdy. V kompostech byly kvalitativně prokázány i aflatoxiny. Jejich koncentrace však nebyly zjištěny, a proto nelze posoudit jejich negativní vliv. Gramnegativní bakterie jsou nebezpečné proto, že tvoří endotoxiny. Jako limit se uvádí koncentrace gramnegativních bakterií v 1 m 3 vzduchu 1000 KTJ. Stanovení endotoxinů ve vzduchu v kompostárnách ukázalo jejich koncentraci v rozmezí 10 až 14 ng/m 3 vzduchu. Tato koncentrace je považována za neškodnou. [40] Poměrně velké riziko souvisí s výskytem aktinomycet. Koncentrace aktinomycet jsou v kompostech často velmi vysoké a jejich negativní působení na zdraví zaměstnanců kompostáren bylo prokázáno. V kompostech byla sledována i přítomnost patogenních kvasinek, zejména kvasinky Candida albicans. Tento druh ani jiné patogenní kvasinky nebyly v kompostech nalezeny. Při kompostování organického podílu vytříděného z pevného domovního odpadu po drcení byly nalezeny také fekální koliformní bakterie, enterokoky, Salmonella, gramnegativní bakterie a plísně. Vzhledem k tomu, že je nyní již velké množství kompostů a substrátů distribuováno v maloobchodní síti a jejich využití je velmi časté i v domácnostech např. v květináčích či při pěstování různých rostlin na balkónech a lodžiích, je potřeba mikrobiologické kontroly a snižování počtu podmíněně patogenních a patogenních mikroorganismů nezbytná stejně jako účinné postupy potlačující nežádoucí mikrobiální osídlení již při samotné výrobě. V současné době se proto kvalitě kompostů včetně jejich zdravotní nezávadnosti věnuje ve státech Evropské unie stále vyšší pozornost. Vysoká kvalita výsledného produktu závisí na výběru vhodných vstupních surovin a řízení kompostovacího procesu. Stále více je tak využíván separovaný odpad z domácností včetně zeleného odpadu. [40]

79 Stránka ÚZEMÍ ESÚS SPOLEČNÝ REGION 4.1. Základní charakteristika zkoumaného území Evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) Spoločný región působí na území SR a ČR. Na území SR se jedná o 22 obcí z okresu Senica v Trnavském kraji, které spadají do územní působnosti Regionální rozvojové agentury Senica (RRA Senica). Na území ČR se jedná o 24 obcí dvou mikroregionů, a to Mikroregionu Letovicko a svazku obcí Malá Haná. Tyto mikroregiony patří do okresu Blansko v Jihomoravském kraji. Oba mikroregiony pak tvoří území působnosti MAS Partnerství venkova.

80 Stránka 80 Slovenská část Obr. 22. Poloha RRA Senica v rámci SR a Trnavského kraje

81 Stránka 81 V následující tabulce je uveden počet obyvatel a celková rozloha všech obcí na slovenské straně území: Tab. 12. Počet obyvatel a rozloha jednotlivých obcí na území RRA Senica (k ) Obec Počet obyvatel Rozloha (ha) Bílkové Humence ,53 Borský Mikuláš ,19 Borský Sv. Jur ,91 Čáry ,06 Častkov ,23 Dojč ,71 Hlboké ,38 Koválov ,03 Kuklov ,36 Kúty ,78 Lakšárska Nová Ves ,75 Moravský Sv. Ján ,75 Podbranč ,59 Rohov ,79 Rovensko ,42 Rybky ,90 Sekule ,19 Smrdáky ,53 Sobotište ,39 Šajdíkové Humence ,35 Šaštín-Stráže ,93 Štefanov ,81 CELKEM ,58 Zdroj: SSÚ

82 Stránka 82 Podle geomorfologického členění SR je území Slovenské části zastoupené anebo do něj zasahují následující celky se svými dílčími jednotkami. Na východě to jsou Malé Karpaty s částmi Pezinské a Brezovské Karpaty, na severovýchodě a severu je to jižní část bradlového pásma a pribradlovej oblasti s podbrančsko-trenčianským úsekem a Myjavskou pahorkatinou. Na západě a jihu je to Vídeňská pánev se senickou a záhorsko-dolnomoravskou částí. Většina území má rovinatý povrch, pahorkatiny vystupují na severu a severozápadě a největších výšek dosahuje na východě. Nadmořská výška se pohybuje od cca 148 do 748 m.n.m. Největší řekou na území je Morava, která je však jen hraničním tokem s Českou a Rakouskou republikou. Největším přítokem je řeka Myjava, která na území také pramení. Je zde vybudováno několik kanálů, které upravují vodní režim v rovinaté části území a také několik vodních nádrží sloužících na zavlažování a rekreační účely. [23] Klimaticky patří většina území do teplých oblastí s průměrnými teplotami v lednu 1-4 C a v červenci 18,5-20,5 C. Oblast Malých a Bílých Karpat a Myjavské pahorkatiny patří do mírných oblastí s průměrnými teplotami v lednu 2-6 C a v červenci 16-19,5 C. Srážky se pohybují od 530 do 700 mm za rok v teplých oblastech, resp. Od 600 do 900 mm za rok v mírných oblastech. Převládající směr větrů je západní až severozápadní. Na území je zastoupena pestrá paleta půdních typů, které jsou rozšířeny na různě velkých plochách. Zemědělská půda zabírá ha, lesy ha. [23] Charakter půdy v obcích zájmového území (Slovenská část) Území na straně Slovenské republiky má v převážné míře zemědělský charakter, což dokládá i následující tabulka: Tab. 13. Charakter půdy v obcích zájmového území na straně SR v ha (k ) Obec Celková výměra pozemku Zemědělská půda Orná půda Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Bílkove Humence Borský Mikuláš Borský Svätý Jur 409,5 336, , ,9 29,1 12,1 18,9 13,4 4998,2 2061,3 1611,4 34,4 27,8 307,5 2512,1 73,2 252, ,9 1974, ,7 352,5 1636,3 95,6 173,9 91,5 Čáry 1494,1 725,3 463, ,6 627,4 25,6 92,4 23,3 Častkov 1318,2 1022,4 633,5 17,6 4,2 367, ,4 34,5 Dojč 2036, ,5 15,9 2,2 4,4 178,3 46,6 120,7 25,1 Hlboké 2013,4 1435,3 1349,2 12,7 6,6 66,9 417,6 15,

83 Stránka 83 Koválov ,7 949, ,5 9,4 235,8 7,6 58,8 17,2 Kuklov 1870, ,8 0 35,2 765,6 47, ,9 Kúty 2715,8 1690,5 1269,8 67,1 0,3 353,4 545,6 126, ,9 Lakšárska Nová Ves Moravský Svätý Ján 3692, ,6 25,9 0,8 272,8 2100,5 33,4 71,6 134,3 3901,8 2275,3 1713,9 23,2 0,1 535,5 1057,7 190,4 214,1 164,2 Podbranč 1412,6 984,9 531,8 55,2 22,5 375,5 246,4 15,8 80,5 85 Rohov 456,8 352,5 308,3 9,7 0 34,5 50,4 2,6 21,3 30,1 Rovensko 1040,4 975,9 952,3 11,1 1,3 11,2 0 5,9 43,1 15,5 Rybky 577,9 531,4 509,7 10,6 1,2 9,9 0 1, ,2 Šajdíkové Humence Šaštín- Stráže 1552,4 413,4 273,1 17, , ,1 87,6 107,4 4194,9 1771, ,3 0 92,2 1883,1 77,6 228,6 234,6 Sekule 2349,2 1425,5 1163,4 36,2 3,2 222,3 486,2 136, ,4 Smrdáky 472,5 384,5 334,3 7,4 17,5 23,9 31,8 1,4 34,6 20,2 Sobotiště 3225,4 2148,6 1233,4 84,6 68,1 757,3 762,6 70,9 141,7 101,5 Štefanov 2208,8 1872,1 1791,3 33,6 4,2 4,9 176,1 23, ,5 Zdroj: SSÚ

84 Stránka 84 Graf 1. Pozemková skladba na slovenské straně území Vodní plochy 2% Zastavěné plochy 5% RRA Senica Ostatní plochy 3% Lesní půda 32% Orná půda 47% Trvalé travní porosity 9% Ovocné sady 1% Zahrady 1% Zdroj: SSÚ Z grafického znázornění pozemkové skladby slovenské části ESÚS Společný region je patrné, že téměř polovinu území tvoří orná půda, což opět potvrzuje zemědělský charakter tohoto regionu. Druhé největší zastoupení v pozemkové skladbě uvažovaného území má lesní půda, která zabírá více jak 30 % území. Poměrně velké zastoupení pak mají ještě trvalé travní porosty zabírající asi 9 % plochy regionu. Zbylé části, týkající se půdní charakteristiky slovenského území, jsou zde zastoupeny již v menší míře. Zajímavé srovnání nám nabízí také následující tabulka, kde jsou porovnány vybrané kategorie týkající se pozemkové skladby vyšších územních celků a slovenské části ESÚS Společný region. Tab. 14. Podíly vybraných kategorií u vyšších územních celků SR (v %) Orná půda Lesní půda Trvalé travní porosty Ostatní plochy Vodní plochy RRA Senica okr. Senica Trnavský kraj 46,3 31,4 9,2 3,3 2,2 47,2 31,6 7,8 3,8 1,9 62,5 15,8 3,5 3,7 3,9 SR 28,8 41,1 17,6 3,3 1,9 Zdroj: SSÚ

85 Stránka 85 Důležitá je rovněž informace, týkající se existence zemědělských podnikatelských subjektů. Celkový počet agrosubjektů evidovaných na slovenské straně zájmového území je 85, z toho je 15 právnických subjektů ve formě zemědělských družstev a farem. Tyto subjekty hospodaří na ploše ha, což je více než dvakrát větší plocha než plocha lesní půdy. [37] Technická infrastruktura v obcích zájmového území (Slovenská část) Důležité informace, které je třeba v této studii rovněž zohlednit, jsou informace týkající se technické infrastruktury jednotlivých obcí. Úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou má podobně jako vybavenost základními službami zásadní vliv na kvalitu života v uvažovaném regionu. Vybavení technologiemi zajišťujícími např. čištění vod má vliv také na kvalitu životního prostředí. V tabulce níže je k dispozici přehled zasíťovanosti území v jednotlivých obcích na území SR: Tab. 15. Technická infrastruktura v obcích SR obec vodovod kanalizace ČOV plynofikace skládka komunálního odpadu Bílkove Humence NE NE NE ANO NE Borský Mikuláš ANO ANO ANO ANO NE Borský Svätý Jur ANO NE NE ANO NE Čáry ANO NE NE ANO NE Častkov NE NE NE ANO NE Dojč ANO ANO ANO ANO NE Hlboké ANO NE NE ANO NE Koválov ANO NE NE ANO NE Kuklov ANO NE NE ANO NE Kúty ANO ANO ANO ANO NE Lakšárska Nová Ves ANO NE NE ANO NE Moravský Svätý Ján ANO ANO ANO ANO NE Podbranč ANO NE NE NE NE Rohov NE NE NE ANO NE Rovensko ANO ANO ANO ANO NE Rybky NE NE NE ANO NE Sekule ANO ANO ANO ANO NE Smrdáky ANO ANO ANO ANO NE Sobotiště NE NE NE ANO NE Šajdíkové Humence ANO ANO ANO ANO NE Šaštín Stráže ANO ANO ANO ANO NE Štefanov ANO ANO ANO ANO NE

86 Stránka 86 Zdroj: šetření u obcí Omezení některých lokalit v zájmovém území ochrana přírody a krajiny (Slovenská část) Jedná se opět především o omezení týkající se ochrany přírody a krajiny. Z hlediska omezení výstavby např. kompostárny, které se vždy váže na jedno konkrétní místo, je nejjednodušší informovat se na příslušné správě chráněné krajinné oblasti (Záhorie nebo Biele Karpaty), jaké chráněné zájmy eviduje na dané parcele a získané informace si následně prověřit. Při plánování většího zařízení se bude pravděpodobně jednat o územní ochranu, případně o druhovou ochranu. Z pohledu ochrany přírody a krajiny je důležité v případě investičního záměru sledovat: 1. Územní ochrana 1. územní ochranu, 2. druhovou ochranu, 3. všeobecnou ochranu, 4. ochranu dřevin. Na území ESÚS SR se nacházejí tyto kategorie chráněných území: - chráněná krajinná oblast - chráněné ptačí území - chráněný areál - přírodní rezervace - národní přírodní rezervace - přírodní památka. V území se nachází také navrhovaná území evropského významu, která ještě nejsou vyhlášená za chráněná území. Do jejich vyhlášení v nich platí režim jako ve vyhlášeném chráněném území. [37] V chráněných územích i v navrhovaných územích územích evropského významu, mimo chráněných ptačí oblastí, se ochrana zabezpečuje omezováním lidské činnosti, rozděluje se do pěti stupňů. Se zvyšujícím stupněm ochrany se ochrana zpřísňuje, tj. v prvním stupni ochrany je nejmenší, má nejmenší omezení (volná krajina) a v pátém stupni ochrany nejpřísnější, je zde nejvíc omezení (bezzásahové území). Chráněná území, která se překrývají s územím ESÚS, mají ochranu stanovenou od 2. až po 5. stupeň ochrany. Chráněné ptačí území má omezení definované ve vyhlášce, kterou bylo vyhlášené. Pro plánování investic je tedy důležité vědět, zda se vytipovaná lokalita nachází v chráněném území. Stejně tak je důležité určit, zda se jedná o území z evropské soustavy chráněných území, tj. chráněné ptačí území nebo území evropského významu. Evropská soustava chráněných území je známá NATURA Slovenský právní systém termín NATURA 2000 nezná, není v zákoně definovaný. Do evropské soustavy chráněných území patří

87 Stránka 87 chráněné ptačí území, navrhované území evropského významu (nevyhlášené za chráněné území, ale s režimem chráněného území) a chráněné území evropského významu (vyhlášené v kategorii chráněných území, např. přírodní rezervace). V území ESÚS jsou všechny tři typy přírodních území. Od konce ledna 2014 by měly být všechny navrhované území evropského významu chráněnými územími evropského významu. Podle zákona o ochraně přírody platí na přírodním území vždy poslední předpis, kterým se v území stanovuje ochrana. Investor, který plánuje stavbu požádá a orgán ochrany přírody okresní úřad v sídle kraje Bratislava vydá odborné stanovisko, ve kterém uvede, zda je potřebné další posuzování. Jednotlivé typy chráněných území se v SR různě prolínají, vytvářejí různé kombinace pro stejnou parcelu. [37] Tab. 16. Obec a kategorie chráněných území, které jsou v jejich katastrálním území vyhlášené (CHKO chráněná krajinná oblast, MCHÚ maloplošné chráněné území, CHPÚ chráněné ptačí území, ÚEV území evropského významu) obec CHKO MCHÚ CHPÚ ÚEV Bílkové Humence x Borský Mikuláš x x x Borský Svätý Jur x x x Čáry x Častkov x x Dojč Hlboké x x Koválov Kuklov x Kúty x x Lakšárska Nová Ves x x x Moravský Svätý Ján x x x Podbranč x x x Rohov Rovensko Rybky Sekule x x Smrdáky Sobotište x Šajdíkové Humence x Šaštín - Stráže x x x Štefanov Zdroj: vlastní šetření

88 Stránka 88 Legislativa ochrany přírody v SR Na Slovensku je ochrana přírody zakotvená v zákoně č. 543/2002 Z.z. o ochrane prírody a krajiny. Zákon postupně prochází vývojem, má mnoho novel, které by měly odrážet pokrok v ochraně přírody. Poslední je novela platná od , zákon č. 506/2013. Prováděcí vyhláškou je vyhláška MŽP SR č. 24/2003 Z.z., kterou se provádí zákon č. 543/2002 Z.z. o ochrane přírody a krajiny. Jedná se o poměrně složitý zákon, který odráží složitý vývoj ochrany přírody od roku Podle novely zákona o ochraně přírody, která platí od budou moci obce obecně závazným nařízením vyhlásit obecní chráněné území. V SR se jedná o nový typ chráněného území. Jak zjistit, zda se parcely, ve kterých je naplánována investice nacházejí v chráněném území, nebo ne? Pokud se jedná o chráněné území, které není naturovým, je údaj uvedený na listu vlastnictví daného pozemku. Pro naturové území tyto údaje zatím nejsou na katastru zapsány. Nejjednodušší je zeptat se na Státní ochraně přírody, územně příslušné organizační jednotce, kterými jsou v tomto případě Správa Chráněné krajinné oblasti Záhoří a Správa Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Kontakty jsou uvedeny na webových stránkách Státní ochrany přírody (http://www.sopsr.sk). Komplexní databáze má i Ředitelství Státní ochrany přírody v Banské Bystrici, Okresní úřad v Senici, Okresní úřad v sídle kraje Bratislava. [37] Informace o chráněných územích, kromě chráněných krajinných oblastí jsou na webové stránce státního seznamu (http://uzemia.enviroportal.sk/), který vede Muzeum ochrany přírody a jeskyňářství v Liptovském Mikuláši. Muzeum vede i archiv dokumentace, kterou bylo chráněné území vyhlášeno (hranice území, stupně ochrany a další údaje). V uvedeném seznamu k lednu 2014 není uvedena přírodní rezervace Vanišovec, která byla vyhlášena vyhláškou Krajského úřadu životního prostředí v Bratislavě č. 3/2012 ze dne 4. dubna 2012, kterou se vyhlašuje přírodní rezervace Vanišovec. Údaje o naturových územích jsou na webové stránce Státní ochrany přírody v části Natura 2000 (http://www.sopsr.sk/natura/), jedná se o aktuální závazky SR vůči EU. Právně závazné údaje o chráněném ptačím území jsou ve vyhlášce MŽP SR č. 202/2010, kterou se vyhlašuje Chráněné ptačí území Záhorské Pomoraví. Právně závazný předpis, ve kterém jsou stanoveny navrhované území evropského významu je Výnos MŽP SR č.3/ , kterým se vydává národní seznam území evropského významu, údaje se mohou mírně lišit od údajů na webové stránce, je to dáno postupným plněním si závazků SR vůči EU a málo pružnými změnami legislativy. Chráněná území evropského významu jsou vyhlášeny v některé z kategorií chráněných území, a tudíž jsou i na stránce státního seznamu i na stránce Státní ochrany přírody v části Natura Zvláštní část území evropského významu tvoří území, které byly schváleny Usnesením vlády SR č. 577 z k aktualizaci národního seznamu území evropského významu (č. Materiálu 27812/2011) a následně zaslané Evropské Komisi. Uvedené území měly být vydány obecně závazným právním předpisem podle 27 odst. 5 a 6 zákona č. 543/2002 Sb., ale dodnes nejsou. Jedná se o lokality, ve kterých je vyžadováno posouzení jako v územích evropského významu (v textu níže), i když nejsou stanoveny obecně právním předpisem (v národním právním systému "nepatří" mezi naturové území). Jejich

89 Stránka 89 seznam je dostupný v materiálu, který byl předložen na jednání vlády, nebo na uvedené webové stránce Státní ochrany přírody. [37] Chráněná krajinná oblast Záhorie je definovaná ve vyhlašovacím předpisu, kterým je vyhláška MKSSR č. 220/1988 Sb. o Chráněné krajinné oblasti Záhoří a Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty je definovaná ve Vyhlášce MŽP SR 396/2003 Sb. o Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Pro rychlou orientaci mohou pomoci i různé tématické mapy, v nichž jsou hranice jednotlivých chráněných území zakresleny. Reálný stav je velmi dobré prověřit v právně závazných předpisech, zvláště pokud se jedná o znemožnění výstavby zařízení na kompostování z titulu ochrany přírody. Území se různě překrývají, např. na téže parcele může být chráněné území s omezeními podle stupně ochrany a současně i chráněné ptačí území s omezeními uvedenými ve vyhlášce. Omezení se rozdělují na zákazy (zakázané činnosti) a souhlasy (činnosti k jejichž provedení je třeba souhlasu orgánu ochrany přírody). Ve vyhlášce chráněného ptačího území jsou uvedeny činnosti, které mohou mít negativní vliv na předmět ochrany. [37] Při omezeních je téměř jedno, zda se jedná o zákaz nebo souhlas, ve výsledku řízení se v praxi výrazně neliší, neboť ze zákazu je možné udělit výjimku (není to běžné) a při souhlasech lze souhlas neudělit, t.j. činnost zakázat. Záleží na posouzení konkrétní situace. Pokud je investice v chráněném území a její charakter vyžaduje výjimku nebo souhlas, je nutné o rozhodnutí požádat okresní úřad v sídle kraje Bratislava. Při rozhodování se v chráněných územích berou v úvahu všechny druhy, pro které se vyhlašují chráněná území a všechny druhy, které jsou chráněny a v území se vyskytují. Seznamy jsou přílohami prováděcí vyhlášky MŽP SR č. 24/2003 Sb. Hodnotí se také vliv na stanoviště, které se v území vyskytují. Dále se při stavbách posuzuje i vliv na krajinu, který má často znaky subjektivity, jelikož zákon č. 543/2002 Sb. se krajině věnuje jen okrajově. V ESÚS SR se nacházejí 2 území, které jsou vyhlášeny i na ochranu krajiny: Chráněná krajinná oblast Záhorie a Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty. Při hodnocení investičního záměru se může investor setkat i s hodnocením vlivu na neživou přírodu. Všechna hodnocení provádí Státní ochrana přírody, správa CHKO Záhorie nebo Státní ochrana přírody správa CHKO Bílé Karpaty (kromě hodnocení v procesu EIA), připravuje odborné podklady pro rozhodování státní správy podle územní příslušnosti na základě výzvy Okresního úřadu v sídle kraje Bratislava. Úřad jedná/rozhoduje pouze na základě žádosti investora, není to součástí např. územního řízení. [37] Okresní úřad Senica a Okresní úřad v sídle kraje Bratislava jsou dotčenými orgány a jejich vyjádření je závazné i při územním a stavebním řízení, t.j. jejich vyjádření je závazné i když se investice plánuje v území, které není chráněno. Podklady pro vyjádření stejně tak připravují i správy CHKO. V tomto případě jedná úřad na základě výzvy jiného orgánu (stavebního úřadu). V naturových územích se hodnotí vliv na předmět ochrany, který je jednoznačně vymezen tím, že je jmenován ve vyhlášce a ve vyhlášce chráněného ptačího území Záhorské Pomoraví. Tvoří ho stanoviště a druhy. Například předmětem ochrany SKUEV0226 Vanišovec jsou stanoviště: Přirozené dystrofní stojaté vody, 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviska, 9190 Vlhké acidofilní březové doubravy, 91G0 * Karpatské a panonské dubovo-habrové lesy, 91I0 * Eurosibiřské dubové lesy

90 Stránka 90 na spraši a písku. Pokud se záměr plánuje v naturovém území, nebo v jeho blízkosti, je investor povinen předložit jej k posouzení podle zákona č. 543/2002 Sb., jestliže stavba nepodléhá posuzování v procesu EIA. V případě, že podléhá posuzování v procesu EIA, vliv na předmět ochrany je posouzen ve vlastním procesu EIA. Pokud se má provést posouzení podle zákona č. 543/2002 Sb., předkládá investor žádost a podklady ve smyslu zákona na okresní úřad v sídle kraje Bratislava, tento v odborném stanovisku rozhodne, zda je nutné další posuzování v procesu EIA (předpokládá se vliv na předmět ochrany), nebo ne (vliv se nepředpokládá). Pokud záměr podléhá procesu EIA, ať už na základě svých parametrů přímo, nebo na základě odborného stanoviska je důležité, aby ve zprávě o posouzení vlivů, kterou si zajišťuje investor sám, se při dotčených naturových územích jednalo o samostatné, dobře odlišitelné posouzení, aby nevznikly pochybnosti, že toto posouzení bylo opomenuto. Je nutné vyhodnotit každý předmět ochrany, t.j. každé stanoviště a druh, i když je jasné, že investice např. z prostorových důvodů na něj nemůže mít vliv, minimálně jednoduchým konstatováním, že vliv se nepředpokládá a proč. Takto je možné předejít mnoha nedorozuměním. K provedení hodnocení existují metodiky. O tom, zda je investor povinen žádat o souhlas nebo výjimku v chráněném území, zda má podat žádost o stanovisko, se dozví nejpozději v územním řízení, kde na to bude upozorněn prostřednictvím závazného vyjádření orgánů životního prostředí. Investor však musí podat žádost, aby orgány začaly jednat o povolení výjimky, udělení souhlasu, aby vydali odborné stanovisko. [37]

91 Stránka 91 Česká část Obr. 23. Poloha MAS Partnerství venkova v rámci ČR a Jihomoravského kraje

92 Stránka 92 Tabulka níže uvádí počet obyvatel a rozlohu jednotlivých obcí české strany zájmového území, které jsou sdruženy do dvou mikroregionů Mikroregionu Letovicko a Svazku obcí Malá Haná. Tab. 17. Počet obyvatel a rozloha jednotlivých obcí na území MAS Partnerství venkova (k ) Mikroregion Letovicko Svazek obcí Malá Haná Obec Počet obyvatel Rozloha (ha) Obec Počet obyvatel Rozloha (ha) Deštná ,36 Borotín ,17 Horní Poříčí ,11 Cetkovice ,35 Horní Smržov ,71 Malá Roudka ,97 Křetín ,13 Světlá ,27 Lazinov ,19 Šebetov ,29 Letovice ,40 Uhřice ,67 Míchov ,02 Úsobrno ,15 Pamětice ,34 Vanovice ,45 Petrov ,92 Velké Opatovice ,46 Roubanina ,7 CELKEM ,78 Prostřední Poříčí ,41 Skrchov ,37 Stvolová ,58 Sulíkov ,12 Vísky ,33 Vranová ,96 CELKEM ,65 Zdroj: ČSÚ

93 Stránka 93 Pokud sledujeme českou stranu Spoločného regiónu, můžeme konstatovat, že celé území leží v oblasti mírně teplé. Tato oblast je charakteristická dlouhým, teplým létem a krátkou, mírnou zimou. Dlouhodobá průměrná roční teplota se pohybuje v kraji mezi 6-10 C. Ve vyšších polohách jsou tyto teploty přibližně o 1 C nižší. V nejteplejším měsíci roku červenci se dlouhodobé roční teploty pohybují v rozmezí C. Naopak v nejchladnějším měsíci lednu je to jen -2 až -5 C. Z pohledu množství srážek se území řadí mezi mírný krajský nadprůměr, průměrný srážkový úhrn činí mm za rok. V kotlinách a těsných údolích se často vyskytují teplotní inverze a vytvářejí mlhy, zvlášť na podzim a v zimě (údolí Svitavy). Obecně je možné ale konstatovat, že ovzduší je v tomto území na dobré úrovni, hlavně v malých obcích. Jen v inverzní poloze města Letovice se občas vyskytnou vyšší koncentrace škodlivin, způsobené nejen uzavřeným údolím Svitavy, ale především lokalizací průmyslové výroby v těsné blízkosti města. Vodní bilance v území není příznivá. Převážná většina území náleží k oblastem chudým na podzemní vody, což je zapříčiněno přítomností krystalických hornin, které obsahují pramenné oblasti Českomoravské vrchoviny. Zásoby podzemních vod jsou pak v křídových pískovcích. [23] Mezi jednu ze dvou hydrologických dominant území patří řeka Svitava. Územím protéká také říčka Jevíčka, jejíž přítoky jsou Uhřický a Úsobrnský potok. Dalšími toky jsou Bělá a Semíč, které jsou levými přítoky řeky Svitavy. Celková délka toku Svitava je 98 km (na území Letovicka to je přibližně 7 až 8 km), plocha povodí km 2 a průtok je ovlivněn odběry I. a II. Březovského vodovodu (1 m 3 za sekundu z celkového průtoku 3,5 m 3 za sekundu). Spadá do povodí řeky Svratky a dále k povodí Černého moře. K dalším jejím přítokům patří říčka Křetínka, která se do Svitavy vlévá ve městě Letovice. Na Křetínce leží druhá vodní dominanta Letovicka, a to vodní nádrž Letovice. Přehrada se nachází západně od města při silnici vedoucí z Letovic do Křetína a dále do Poličky. Přehrada změnila ráz krajiny mezi Letovicemi a Křetínem. Její stavba proběhla v letech Říčku Křetínku přehradila hráz o délce v koruně 143 m a výšce 28,5 m. Tím vznikla údolní nádrž o délce 2,9 km, objemu 11,5 miliónů m 3 vody a hloubce víc jak 27 m. Maximální plocha této vodní nádrže je 111 ha. Nádrž byla vybudována za účelem zlepšení průtoku v řece Svitavě, sportovního rybářství a vodáctví a k rekreaci. Není zde však povolená výstavba individuálních rekreačních objektů. Další přítoky řeky Svitavy jsou již všechny pravé a od severu to jsou říčky Zavadilka, Kladorubka (je na ní vybudovaný Letovický rybník) a Semíč. Potok Semíč se sice již nevlévá do Svitavy na území Spoločného regiónu, ale protéká přes území katastru obcí Letovicka. Řeka Svitava je částečně znečištěná především z důvodu umístění průmyslu ve městech, kterými protéká (Svitavy, Letovice, Blansko, Brno) a odpadní komunální vodou. Z hlediska dopravy je oblast letovické přehrady upravená hygienickými pásmy. Protože ještě není v obcích kolem přehrady vybudovaná kvalitní splašková kanalizace s napojením na ČOV, tak může docházet k jejímu znečištění a dlouhodobému zhoršení kvality vody. Velkým problémem této vodní nádrže jsou sinice a řasy, jejichž rozvoj souvisí s teplotou a přesycením vody živinami z polí a obcí. To má svoje následky pro celý region, a to nejen z hlediska hydrologického, ale taktéž z hlediska cestovního ruchu. [23] V obou mikroregionech, jak v Letovicku, tak v Malé Mané, převládají půdní druhy hlinité a písčitohlinité. Podél vodních toků jsou půdy těžší, převážně jílovito-hlinité. Z půdních typů jsou nejvíce

94 Stránka 94 rozšířené hnědozemě, dále jsou tu zastoupeny kambizemě a též nivní hydromorfní půdy. Na území Malé Hané se vyskytují také černozemě (nadprůměrně produkční půdy). [23] Charakter půdy v obcích zájmového území (Česká část) Území ESÚS se na české straně řadí charakterem půdy mezi zemědělské regiony. Podrobnější informace o půdách na české straně regionu nabízí následující tabulka: Tab. 18. Charakter půdy v obcích zájmového území na straně ČR v ha (k ) Obec Celková výměra pozemku Zemědělská půda Orná půda Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosity Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy MIKROREGION MALÁ HANÁ Borotín 762,2 433, ,5 58,9 68,2 295,1 3 11,9 54,8 Cetkovice 853,4 658,4 581,1 23 1,7 52,5 126,2 8,8 13,5 46,4 Malá Roudka ,5 227,1 8 0,4 34,9 95,3 0,1 4,1 16 Světlá 223,3 203,2 170,8 12,2 1,4 18,8 1,6 1,3 4,6 12,6 Šebetov 944,3 372,3 277,7 29 8,2 57,7 479,1 3,9 17,3 71,7 Uhřice 655,7 449, ,6 3,2 12, ,9 8,6 33,7 Úsobrno 779,1 199,3 89,4 15,9 0,5 93,5 537,6 4,3 9,3 28,7 Vanovice 1215, ,8 34,4 53,6 94,1 280,2 7,2 16,1 85 Velké Opatovice 2593,5 1693,8 1391,2 58,4 6,2 238,1 632,3 11,6 48,8 207,1 Zdroj: ČSÚ

95 Stránka 95 Obec Celková výměra pozemku Zemědělská půda Orná půda Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosity Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy MIKROREGION LETOVICKO Deštná 329,4 192,3 121,8 10 0,6 59,9 94 0,8 4,1 38,1 Horní Poříčí 506,1 323,4 161,5 13 2,8 146, ,9 5,1 51,7 Horní Smržov 390,7 178,7 122,8 5,6 0,5 49,8 178,1 2 3,3 28,6 Křetín 595,1 205,3 128,7 14,4 5,5 56,8 314,8 15,4 7 52,6 Lazinov 386,2 135,6 87 5,8 1,1 41,7 156,2 53,4 2,9 38,1 Letovice 5100,4 2640,7 1823,6 170, ,5 1787,6 73,8 96,4 501,8 Míchov ,4 98,3 6,7 2,2 33,2 139,9 3,8 3,2 17,7 Pamětice 350,3 230,7 186,6 10,5 1,2 32,5 85,8 1,4 4,1 28,4 Petrov 315,9 197,7 138,8 4,1 0 54,7 71,9 1,2 2,5 42,7 Prostřední Poříčí 488,4 289, ,5 3,4 98, ,3 5,2 48,8 Roubanina 268,7 175, ,3 0,8 25,6 72 0,5 3,1 17,3 Skrchov 212,4 145,1 106,9 6, ,1 3,9 2,9 28,3 Stvolová 374, ,8 9,3 2,7 92,1 198,7 0,9 2,7 21,5 Sulíkov 372,1 255,5 191,3 8,7 3,2 52,4 71,2 0,1 4,6 40,8 Vísky 378,3 242, ,8 43,6 104,8 0,3 5,3 25,4 Vranová ,4 11,8 2,5 44,4 92,6 10,5 5,3 36,3 Zdroj: ČSÚ

96 Stránka 96 Graf 2. Pozemková skladba na české straně území Zastavěné plochy 2% Ostatní plochy 8% Vodní plochy 1% MAS CELKEM Lesní půda 33% Orná půda 41% Trvalé trávní porosty 11% Ovocné sady 1% Zahrady 3% Zdroj: ČSÚ Z grafického znázornění pozemkové skladby území MAS je jasně vidět zemědělský charakter oblasti. Orná půda zabírá největší podíl v 17 obcích Borotín, Cetkovice, Deštná, Horní Poříčí, Letovice, Malá Roudka, Pamětice, Petrov, Prostřední Poříčí, Roubanina, Skrchov, Světlá, Uhřice, Vanovice, Velké Opatovice, Vísky, Vranová. Z toho v 9 dokonce více než 50 % - Cetkovice, Malá Roudka, Pamětice, Roubanina, Skrchov, Světlá, Uhřice, Vanovice, Velké Opatovice. Významnou položku tvoří i lesní půda. Ta převažuje na území zbývajících 7 obcí a z toho ve 4 s podílem věším než 50 %. Pomyslná třetí příčka náleží trvalým travním porostům. Jak můžeme vidět v tabulce níže, pozemková skladba MAS se nijak zvlášť neliší od zbytku republiky. Na celostátní úrovni zaujímají největší podíl orná a lesní půda a vodní plochy. Na úrovni krajské a okresní je kategorie vodních ploch nahrazena kategorií ostatní. [22] Tab. 19. Podíly vybraných kategorií u vyšších územních celků ČR (v %) Orná půda Lesní půda Trvalé travní porosty Ostatní plochy Vodní plochy MAS 41,5 32,8 11,1 8,1 1,2 okr. BK 34,0 43,3 9,7 7,3 0,8 JMK 49,2 28,1 4,2 8,5 2,2 ČR 38,1 33,7 12,5-12,6 Zdroj: ČSÚ

97 Stránka 97 Zemědělské subjekty působící v regionu V mikroregionu Letovicko je registrováno 116 podnikatelských subjektů se zaměřením na "zemědělství, lesnictví, rybářství". Z uvedeného počtu je 22 provozoven charakterizovaných jako "zemědělští podnikatelé". V mikroregionu Malá Haná je evidováno 91 podnikatelských subjektů se zaměřením na "zemědělství, lesnictví, rybářství", přičemž z uvedeného počtu je 24 subjektů v kategorii "zemědělští podnikatelé". Přesnějšími údaji disponuje ministerstvo zemědělství, kde je evidováno 76 zemědělských podnikatelů (k ). Z výše uvedených údajů Českého statistického úřadu a portálu EAGRI (Ministerstvo zemědělství ČR) je možné usuzovat, že v zájmovém území existuje dostatečný počet pracovních sil, které mohou odborně produkovat a po zaškolení efektivně zpracovávat biomasu. [37] Mezi největší subjekty hospodařící v zájmovém regionu patří společnosti VOS zemědělců a.s. se sídlem ve Velkých Opatovicích, Ledeko a.s. z Letovic a družstvo Agrospol Knínice se svými farmami v Šebetově a Vanovicích. VOS zemědělců a.s. se sídlem ve Velkých Opatovicích se zabývá živočišnou a rostlinnou výrobou. Kromě zemědělské činnosti se zabývá i opravami dopravních prostředků a pracovních strojů. Celková výměra, na níž společnost hospodaří, je ha včetně 70 ha ovocných sadů a 300 ha trvalých travních porostů. Ve svých stájích chová společnost VOS zemědělců asi 500 ks dobytka. Je i provozovatelem bioplynové stanice ve Velkých Opatovicích. LEDEKO a.s. jako téměř každá společnost podnikající v zemědělství se zabývá rostlinnou a živočišnou výrobou a jinými přidruženými výrobami. Jednou z nich je i truhlářská výroba v Letovicích na zámku. Zde společnost provozuje kotel na biomasu. Jako palivo slouží dřevní odpad z truhlářské dílny. Společnost LEDEKO hospodaří na cca ha zemědělské půdy, přičemž ha tvoří orná půda, zbytek tvoří plocha trvalých travních porostů. Živočišná výroba je soustředěna ve třech farmách - v Třebětíně, v Prostředním Poříčí a Deštné. Celkově se chová 450 krav, 200 jalovic, 650 prasat a 200 býků. Kromě zemědělské výroby provozuje LEDEKO i pekárnu. [37] Agrospol Knínice kromě tradiční zemědělské činnosti pěstuje i cukrovou řepu na výrobu bioetanolu na ploše cca 148 ha. Družstvo hospodaří na celkové ploše cca ha. Skot chová na farmách v Šebetově a ve Vanovicích. Družstvo vlastní také cca 90 ha ovocných sadů višně, jabloně, švestky, rybíz a ve středisku Vanovice školkařskou výrobu (ovocné stromky).

98 Stránka 98 Technická infrastruktura v obcích zájmového území (Česká část) Česká část území ESÚS Společný region je charakteristická rozdrobenou sídelní strukturou, zejména na Letovicku, což představuje vyšší finanční náročnost vybavení území kvalitní technickou infrastrukturou. V tabulce níže je k dispozici přehled zasíťovanosti území tak, jak uvedli zástupci jednotlivých obcí: Tab. 20. Technická infrastruktura v obcích ČR obec vodovod kanalizace ČOV plynofikace Borotín ANO částečně (90 %) NE částečně (95 %) skládka komunálního odpadu Cetkovice ANO částečně (10 %) částečně (80 %) ANO NE Deštná ANO částečně (90 %) částečně částečně (1 %) (90 %) NE Horní Poříčí částečně částečně částečně (5 %) NE (70 %) (80 %) NE Horní částečně Smržov (98 %) částečně (20 %) NE ANO NE Křetín ANO částečně NE ANO NE Lazinov částečně částečně částečně (85 %) NE (95 %) (50 %) NE Letovice částečně částečně částečně částečně NE Malá Roudka ANO částečně (10 %) NE NE NE Míchov ANO částečně (50 %) NE částečně (80 %) NE Pamětice ANO částečně (70 %) NE ANO NE Petrov ANO NE NE ANO NE Prostřední částečně částečně NE NE Poříčí (90 %) NE Roubanina ANO částečně (50 %) NE ANO NE Skrchov ANO částečně (40 %) NE částečně (50 %) NE Stvolová částečně částečně částečně (10 %) NE (95 %) (75 %) NE Světlá ANO částečně (98 %) NE ANO NE Šebetov ANO NE ANO ANO NE Uhřice částečně částečně částečně (95 %) NE (98 %) (95 %) NE Úsobrno ANO NE NE NE NE Vanovice ANO částečně (65 %) NE ANO NE Velké částečně částečně ANO částečně (2,3 %) Opatovice (75 %) (75 %) NE Vísky ANO částečně (73 %) NE ANO NE Vranová ANO ANO NE ANO NE NE Zdroj: šetření u obcí

99 Stránka 99 Omezení některých lokalit v zájmovém území ochrana přírody a krajiny (Česká část) Na výběr lokality vhodné ke kompostování má vliv celá řada faktorů (technická infrastruktura, občanská vybavenost, veřejné mínění apod.). K těm zásadním patří legislativní prostředí a z něho plynoucí požadavky na ochranu přírody a krajiny. Oba mikroregiony na české straně území patří mezi regiony České republiky s nejlepším životním prostředím. Je to dáno především díky absenci velkých průmyslových podniků (kromě Letovic) v tomto území a jeho částečně periferní polohou na rozhraní krajů. V řešeném území se nachází lokality obecné i zvláštní ochrany přírody. V rámci obecné ochrany přírody je kladen největší důraz na ochranu všech pozitivních, přírodních a přírodě blízkých segmentů v rámci maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných území (registrované významné krajinné prvky a přírodní parky), na ochranu krajinného rázu a na obnovu ekologických vztahů prostřednictvím ÚSES (Územní systém ekologické stability). V řešeném území se nachází registrované prvky, které jsou evidovány pro svou ekologickou nebo estetickou hodnotu (tzv. ekologicky významné krajinné segmenty-evsk). Tyto lokality jsou průběžně hodnoceny a některé z nich registrovány jako významné krajinné prvky. Významnými krajinnými prvky jsou v obecné poloze i údolní nivy, lesy, rybníky, vodní toky. [23] Důležitým úkolem ochrany přírody a krajiny je udržení její biodiverzity. V kulturní, člověkem využívané krajině budou vždy významně zastoupeny z ekologického hlediska méně stabilní nebo nestabilní ekosystémy záměrně udržované pro vysokou produkci biomasy, např. polní kultury a hospodářské lesy. Plochy člověkem destabilizovaných ekosystémů je třeba vyvážit vhodně rozloženými plochami ekologicky stabilních přírodních a přirozených ekosystémů s vysokou biodiverzitou. Vstupem do EU Česká republika převzala i legislativu Evropského společenství ohledně ochrany přírody. Jedná se především o dokument zvaný NATURA 2000, týkající se ochrany stanovišť a ptačích oblastí. Na české straně území je vyčleněna pouze oblast ochrany stanovišť, která se nachází v údolí řeky Svitavy. Ptačí oblasti zde vymezeny nejsou. Tato území mají svůj speciální režim zacházení především pro hospodářskou činnost podobně jako chráněná území vymezená českou legislativou. [23] Území ČR má vynikající předpoklady pro trvale udržitelný rozvoj svou přírodou a záleží na lidech, jak ji dokáží využívat v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje. Rezervy jsou v dalším zjemňování režimů péče o kulturní krajinu, její přírodu, kterou nelze automaticky chápat jako zdroj a je nezbytný uvážený přístup. Především jde o udržení kulturní krajiny snížením jejího maximalistického využívání, ale zároveň zabránění zpustnutí krajiny. Působí zde faktor poklesu zájmu o krajinu, který může na jedné straně vést k posílení biodiverzity, ale na druhé straně i k riziku zaplevelení krajiny. Vše záleží na lidech a péče o přírodní zdroje by měla být i jedním z faktorů trvalé udržitelnosti celé lokality. [23] Životní prostředí na české straně území není zatěžováno významnými zdroji znečištění.

100 Stránka 100 Rozmanitost krajiny a členitý reliéf vytvářejí vysoce esteticky hodnotnou krajinu. Estetická hodnota krajiny je pouze místy narušena širými lány solárních panelů. Velmi podstatnou složkou životního prostředí je ovzduší, jeho kvalita se v souvislosti s návratem k vytápění tuhými palivy v důsledku nárůstu cen plynu zhoršuje zejména v zimním období. Předmětem stížností bývá také zápach, který souvisí se zemědělskou činností. Kvalita povrchových vod se dlouhodobě zlepšuje díky čištění odpadních vod. Kvalita podpovrchových vod se rovněž zlepšuje, a to díky méně intenzivnímu využívání hnojiv při zemědělské činnosti. Půdní pokryv ve východní části území, Malé Hané, tvoří zejména kvalitní hnědozemě a černozemě, které jsou pro vysoký obsah živin obzvlášť vhodné pro zemědělské využití. Půdní pokryv na území Letovicka tvoří zejména hnědé půdy a hnědozemě s charakteristickým načervenalým zbarvením, které jsou také zemědělsky využívány. [22] V rámci obecné ochrany přírody nalezneme na území MAS jednu přírodní rezervaci (PR) a 3 přírodní památky (PP). PR Durana se nachází na území obce Úsobrno. Jedná se o jedinečný komplex bukových porostů s ojedinělými exempláři mohutných jedlí o rozloze 47 ha. PP Horní Bělá zasahuje na území obce Šebetov 9 ha z celkové rozlohy 22,5 ha. Předmětem ochrany je luční enkláva v údolní nivě říčky Bělé se zachovalými břehovými porosty a výskytem mokřadních a rašelinných společenstev. PP Babolský háj v Letovicích o rozloze 5,01 ha chrání mokřad s výskytem vzácného kapradníku bažinného (Thelypteris palustris). V PP Park Letovice o rozloze 27,57 ha jsou předmětem ochrany strmé skalnaté svahy nad Svitavou. [22] V rámci soustavy NATURA 2000 se na území MAS nachází 3 Evropsky významné lokality, a to lokalita Nad kapličkou a Křetín zámek. Lokalita Nad kapličkou se nachází ve Vranové a na rozloze 3,86 ha je zde chráněn modrásek bahenní (Maculinea nausithous). V křetínském zámku se usídlila letní kolonie vrápence malého (Rhinolophus hipposideros). V borotínském zámku sídlí významná letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis). Postupně se v mikroregionu rozvíjí i Územní systém ekologické stability (ÚSES). ÚSES je definován v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Cílem ÚSES je potom vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území s příznivým vlivem na okolí, zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny a zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). Územní systémy tedy mají zajistit vyváženost produkčních a mimoprodukčních funkcí krajiny a přispívat tak k trvale udržitelnému rozvoji. V rámci ÚSES rozlišujeme plošné útvary biocentra, která jsou propojena liniovými útvary biokoridory. Takto vytvořená síť potom funguje na nadregionální, regionální a lokální úrovni. V ČR se už více než 10 let pracuje na Informačním systému ÚSES, který by dokázal poskytnout přehledné a ucelené informace o biocentrech a biokoridorech na různých úrovních. Tento informační systém ale dosud nebyl uveden do provozu.

101 Stránka 101 Legislativa ochrany přírody v ČR V Čechách je základním zákonem v oblasti ochrany přírody a krajiny již výše zmíněný zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Důležité jsou rovněž dva jeho prováděcí předpisy, a to vyhláška č. 395/1992 Sb., v platném znění a vyhláška č. 64/2011 Sb., v platném znění. Zákon o ochraně přírody a krajiny je složitý, vícevrstvový a pro posouzení jeho uplatnění je často třeba odborné stanovisko specialistů pro problematiku legislativy životního prostředí. Po vytipování lokality vhodné na výstavbu kompostárny, je vhodné předběžně si ověřit informace o ochraně životního prostředí dané lokality na Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR), zda v ní neeviduje zájmy ochrany přírody. Výkon státní správy v územích, které se nacházejí v ESÚS ČR zabezpečuje Krajský úřad Jihomoravského kraje, který též disponuje údaji o ochraně životního prostředí, případně dotčené obce. [37] Při uplatňování zákona o ochraně přírody a krajiny v praxi může plány s biomasou ovlivnit: - územní ochrana - druhová ochrana - ochrana dřevin - všeobecná ochrana V některých případech se může investor setkat i s jinými zájmy ochrany přírody. Pro lepší přehled jsou ještě jednotlivé kategorie chráněných území obcí na české straně uvedeny v tabulce níže. [37] Tab. 21. Přehled jednotlivých kategorií chráněných území v obcích ČR (PP přírodní památka, PR přírodní rezervace, EVL Evropsky významná lokalita) MIKROREGION LETOVICKO SVAZEK OBCÍ MALÁ HANÁ obec PP PR EVL obec PP PR EVL Deštná Borotín - - x Horní Poříčí Cetkovice Horní Smržov Malá Roudka Křetín - - x Světlá Lazinov Šebetov x - - Letovice x - - Uhřice Míchov Úsobrno - x - Pamětice Vanovice Petrov Velké Opatovice Roubanina Prostřední Poříčí Skrchov Stvolová Vísky Vranová - - x Zdroj: vlastní šetření

102 Stránka ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU 5.1. Současný způsob nakládání s BRO na slovenském území Ve většině obcí na slovenské části území se zvýšil oddělený sběr vybraných složek komunálního odpadu v důsledku zvýšených poplatků za uložení odpadů na skládky a zejména poskytováním nárokovatelného příspěvku z Recyklačního fondu v souladu s 64 odst. 1 zákona č. 223/2001 Z. z. o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Zajištěním důsledné separace a zvyšováním důrazu na využití komunálního odpadu se snižují požadavky na ukládání odpadů na skládky. Méně uskladněného podílu BRO v komunálním odpadu se v konečném důsledku odrazí i v menší produkci skládkových plynů, které mají negativní účinek na životní prostředí. Vývoz komunálního odpadu v dotčených obcích slovenské části Společného regionu zajišťují společnosti Technické služby Senica, a.s.,.a.s.a. Zohor spol. s r.o. a VEPOS - SKALICA s.r.o. Rozpis obcí s příslušnými společnostmi provádějícími svoz odpadu se nachází v následující tabulce. Tab. 22. Subjekty zajišťující svoz odpadu na slovenském území obec Podbranč Sobotište Hlboké Šajdíkové Humence Dojč Smrdáky Koválov Rohov Rybky Rovensko Bílkové Humence Borský Mikuláš Borský Svätý Jur Častkov Čáry Kuklov Kúty Lakšárska Nová Ves Moravský Svätý Ján Sekule Šaštín-Stráže Štefanov subjekt Technické služby Senica, a.s. Technické služby Senica, a.s. Technické služby Senica, a.s. Technické služby Senica, a.s. Technické služby Senica, a.s. Technické služby Senica, a.s. Technické služby Senica, a.s. Technické služby Senica, a.s. Technické služby Senica, a.s. Technické služby Senica, a.s..a.s.a Zohor spol. s r.o..a.s.a Zohor spol. s r.o..a.s.a Zohor spol. s r.o. Technické služby Senica, a.s..a.s.a Zohor spol. s r.o..a.s.a Zohor spol. s r.o..a.s.a Zohor spol. s r.o..a.s.a Zohor spol. s r.o..a.s.a Zohor spol. s r.o..a.s.a Zohor spol. s r.o. VEPOS - SKALICA s.r.o. VEPOS - SKALICA s.r.o. Zdroj: Vlastní šetření Technické služby Senica, a.s. provádějí svoz odpadu, skládkování odpadu, sběr komunálního BRO ze zahrad a veřejných prostranství, provozují sběrný dvůr.

103 Stránka 103 Pro ukládání komunálního odpadu se používají následující typy sběrných nádob: Obr. 24. Sběrné nádoby Nádoba 110 l Nádoba 140 l Nádoba 240 l Kontejner 660 l Kontejner 1100 l Pro separaci odpadu je využíván i pytlový způsob sběru, který je určen pro rodinné domy, přičemž vývoz probíhá tak jako při kontejnerovém způsobu sběru, v pravidelných intervalech. Společnost.A.S.A. Zohor spol. s r.o. zajišťuje sběr a odvoz komunálního odpadu ve sběrných nádobách o objemu: 120 l, 240 l a 1100 l, případně v sběrných pytlích označených společností.a.s.a. Zohor jedenkrát za dva týdny. VEPOS - SKALICA s.r.o. na úseku odpadového hospodářství používá moderní metody nakládání s odpady, provádí přepravu, třídění a přípravu odpadů k využití, recyklaci a zneškodnění. Občané, kteří vlastní nebo užívají rodinné domy, zahrady, rekreační chatky apod., přednostně kompostují BRKO formou domácího kompostování. Pokud má občan větší množství zeleného BRKO - listí, větve, plevel, tráva, které není schopen zkompostovat na domácím kompostovišti, případně nemá možnost domácího kompostování, může takový odpad přivést do prostoru určeného pro sběr BRKO. V některých obcích je takový odpad zneškodňován v obecní kompostárně ve sběrném dvoře, např. v obci Borský Mikuláš. Zřízení sběrných míst je jednoduchý a levný způsob sběru bioodpadu. Nutností je však dodržení krátké donáškové vzdálenosti (čím je vzdálenost větší, tím je zapojenost obyvatelstva menší). Sběrné dvory jsou v provozu jen v některých obcích Společného regionu, např. v obci Borský Svätý Jur, Kúty a v některých je jejich vybudování ve stádiu příprav, např. v obci Rybky. Stávající dostupná zařízení s potenciálem zapojení do systému Ze společných setkání zástupců obou partnerů - Regionální rozvojové agentury Senica a MAS Partnerství venkova i samospráv dotčených 46 obcí ČR a SR během přípravy základních dokumentů

104 Stránka 104 vyplynula potřeba recyklace kompostovatelných druhů odpadů pro výrobu kompostu, s cílem šetřit primární surovinové zdroje. Kompostování snižuje negativní dopad nesprávných způsobů nakládání s bioodpadem na životní prostředí a zdraví člověka. Zvyšuje výnosy zemědělských plodin, ale zároveň při vhodné aplikaci zlepšuje strukturu půdy, zvyšuje mikrobiální oživení půdy, zlepšuje některé fyzikálně-chemické vlastnosti půdy, jako je pufrovitost či vodozádržnost. Okres Senica sousedí se 4 okresy - Skalica, Trnava, Myjava, Malacky, přičemž kompostárny byly uvedeny do provozu v okresních městech Senica, Trnava, Skalica a Myjava. V Malackách je výstavba kompostárny plánována. Tab. 23. Kompostárny v okrese Senica a v sousedních okresech Provozovatel Adresa PSČ Obec Uvedení do provozu 1 Technické služby Senica, a.s. Senica - časť Čáčov, areál Zemědělského družstva Senica VEPOS - SKALICA s.r.o. Štvrte v širokom poli, areál Rolnického a obchodního družstva Skalica Správa majetku Města Myjava, s. r. o. areál společnosti Brantner Slovakia s.r.o Myjava A.S.A. s.r.o. Trnava Zavarská cesta, areál skládky odpadů Trnava Zavar Trnava 1999

105 Stránka 105 Stávající zařízení v zájmovém území (Slovenská část) Nejbližší průmyslová kompostárna se nachází ve městě Senica. Poloha zájmového území a města Senica je znázorněna v níže uvedené mapce. Obr. 25. Poloha slovenského území ESÚS a města Senica KOMPOSTÁRNA SENICA Na slovenské straně území je třeba zmínit centrální kompostárnu v Senici. Město Senica se nachází 77 km severozápadně od hlavního města Bratislavy, v blízkosti hranic s Českou republikou (30 km) a Rakouskem. Počet obyvatel města je Kompostárna byla vybudována díky realizaci projektu Kompostáreň bioodpadov Senica spolufinancovaného z Kohezního fondu a Státního rozpočtu SR v rámci Operačního programu Životní prostředí, prioritní osa: 4. Odpadové hospodářství, opatření: 4.1 Podpora aktivit v oblasti separovaného sběru, 4.2 Podpora aktivit na zhodnocování odpadů. Kompostárna stojí na městském pozemku v městské části Čáčov a ročně může zpracovat do tun bioodpadu. Senica si i díky této investici do kompostárny prodlouží životnost své skládky komunálního odpadu, která postačí už jen na několik let. [32] Kompostování je realizováno na připravené zabezpečené betonové ploše v aerobních fermentorech EWA, při dodržení podmínek ochrany povrchových a spodních vod a životního prostředí. Vlastní proces kompostování se řídí ustanoveními ČSN ,,Průmyslové komposty pro výrobu, zkoušení, dodávání a užívání kompostů vyráběných průmyslovým způsobem a používaných jako

106 Stránka 106 organické hnojivo". Kompostárna dokáže v současnosti zpracovat až tun biologicky rozložitelného komunálního odpadu, z kterého se získá přibližně 700 tun kompostu. Produkovaný kompost je v městě Senica využívaný na údržbu veřejné zeleně. V tomto zařízení se zhodnocuje bioodpad z údržby veřejné zeleně, dřevěný odpad ze stromů a keřů, kuchyňský odpad a jiný biologicky rozložitelný odpad z domácností a komunální sféry vyprodukovaný na území města Senica a v blízkém okolí. Provozovatelem kompostárny jsou Technické služby Senica, a.s, které zajišťují pravidelný svoz biologicky rozložitelného odpadu z domácností a následně zajišťují i celý kompostovací proces při dodržení platných předpisů a norem. [10] Z údajů statistického úřadu bylo zjištěno, že v roce 2005 z celkové produkce BRKO v okrese Senica nebyl odpad kompostováním zhodnocován vůbec, přičemž v ostatních letech mělo zhodnocování kolísavou tendenci. Od uvedení kompostárny bioodpadů Senica do provozu nebylo zhodnoceno jen nepatrné množství komunálního biologicky rozložitelného odpadu. Obr. 26. Kompostárna Senica

107 Stránka 107 Tab. 24. Vývoj zhodnocování BRKO v okrese Senica produkce odpadu celkem zhodnoceného kompostováním rok t t ,66 0, ,03 75, ,89 993, , , , , , , , , ,20 820, , , Současný způsob nakládání s BRO na českém území Ze základních informací nutno zmínit, že vývoz komunálního odpadu v dotčených obcích české části Společného regionu zajišťují společnosti Technické služby Letovice a SITACZ, a.s. Rozpis obcí s příslušnými společnostmi provádějícími svoz odpadu se nachází v následující tabulce. Tab. 25. Subjekty zajišťující svoz odpadu na českém území obec Borotín Cetkovice Deštná Horní Smržov Horní Poříčí Křetín Lazinov Letovice Malá Roudka Míchov Pamětice Petrov Prostřední Poříčí Roubanina Skrchov Stvolová Světlá Šebetov Uhřice Úsobrno Vanovice Velké Opatovice Vísky Vranová subjekt SITA CZ, a.s. SITA CZ, a.s. SITA CZ, a.s. Technické služby Letovice Technické služby Letovice Technické služby Letovice Technické služby Letovice Technické služby Letovice SITA CZ, a.s. SITA CZ, a.s. SITA CZ, a.s. Technické služby Letovice Technické služby Letovice SITA CZ, a.s. Technické služby Letovice Technické služby Letovice SITA CZ, a.s. SITA CZ, a.s. SITA CZ, a.s. SITA CZ, a.s. SITA CZ, a.s. SITA CZ, a.s. Technické služby Letovice SITA CZ, a.s. Zdroj: vlastní šetření

108 Stránka 108 Systém shromažďování komunálního BRO je v zájmovém území MAS Partnerství venkova, z.s. řešen individuálně obecními vyhláškami. Zatímco řešení směsného komunálního odpadu je jednotné (svoz svozovou firmou v daných intervalech), přístup k biologicky rozložitelným odpadům se v jednotlivých obcích liší. Nejčastěji jsou používány sběrné kontejnery na BRO (např. obec Borotín, Šebetov) či jejich kombinace s velkoobjemovými kontejnery (Velké Opatovice). Část obcí disponuje sběrným dvorem, v němž je možné BRO vytřídit (Letovice). V některých obcích se plánuje výstavba nových sběrných dvorů, projekty jsou v různých stádiích rozpracovanosti (Lazinov DÚR, Velké Opatovice hledání lokality, Křetín požadavek do ÚP). Organizují se ankety na zjištění preferencí nakládání s BRO (např. občané Šebetova se přiklání ke stávajícím maloobjemovým nádobám, v obci Lazinov preferují kompostéry). Obr. 27. Stanoviště kontejnerů na separovaný odpad v obci Šebetov

109 Stránka 109 Obr. 28. Sběrný dvůr Letovice, v provozu od 10/2014 Současný stav nakládání s bioodpady nelze považovat za dostatečný a vyhovující. Aktuálně je možné v zájmové lokalitě nacházet místa s neodpovídajícím způsobem nakládání s bioodpady, např. viz foto (oddělené, nezabezpečené shromažďování BRO, příp. nakládání v místech, které nejsou k tomuto účelu určeny): Obr. 29. Kontejnery na separovaný odpad, nejmenovaná obec

110 Stránka 110 Obr. 30. Současný stav nakládání s částí BRO v regionu, nejmenovaná lokalita Stávající dostupná zařízení s potenciálem zapojení do systému V následujících tabulkách je uveden přehled zařízení typu kompostárna, která jsou provozována na základě rozhodnutí příslušného krajského úřadu dle 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech. V tabulce č. 23 jsou vypsány kompostárny v JMK dle Seznamu oprávněných osob k nakládání s odpady včetně jejich povolených odpadů, které vydal Krajský úřad Jihomoravského kraje. Modře vyznačen je okres Blansko. Tab. 26. Kompostárny v Jihomoravském kraji Identifikační kód CZB IČ Provozovatel Ulice PSČ Obec A.S.A. ES Únanov, s.r.o. areál skládky S-NO Únanov CZB A.S.A., spol. s r.o. areál skládky S-OO Žabčice CZB Agropodnik, a.s. areál vepřína CZB Centrální kompostárna Brno a.s. areál bývalé skládky Brno CZB EKOR, s.r.o. Havlíčkova Kyjov Újezd u Černé Hory CZB EKOR, s.r.o. areál skládky Těmice Těmice CZB HANTÁLY a.s. areál skládky Velké Pavlovice CZB L.N.O.GREEN, s.r.o. areál Mikros-vín Bavory CZB Město Jevišovice CZB Město Strážnice místní část "Za kostelem" lokalita U Cihelny (areál skládky) Jevišovice Strážnice

111 Stránka 111 CZB MĚSTO VALTICE ul. Mikulovská (u ČOV) Valtice CZB Město Židlochovice Topolová Židlochovice CZB Městys Moravská Nová Ves areál sběrného střediska odpadů Moravská Nová Ves CZB Obec RATÍŠKOVICE Rohatecká Ratíškovice CZB POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo Oslavany CZB RESPONO,a.s. areál skládky Kozlany Kozlany CZB SETRA, spol. s r.o. Vlasatice Vlasatice CZB SETRA, spol. s r.o. býv. hnojiště ZD Brno - Chrlice CZB SETRA, spol. s r.o. býv. hnojiště ZD Vítonice CZB SITA CZ a.s. Svatopluka Čecha Boskovice CZB Skládka Hraničky, spol. areál skládky s r.o. Mutěnice CZB STRONG Consulting s.r.o. Zbrod Hodonín CZB Technické služby Města Slavkova u Brna Mutěnice Hodonín Slavkov u Brna CZB VIA ALTA a.s. U ČOV Blansko CZB ZERA, a.s. Za mlýnem Ratíškovice V další tabulce vidíme kompostárny v PUK dle Seznamu oprávněných osob k nakládání s odpady včetně jejich povolených odpadů, které vydal Krajský úřad Pardubického kraje. Modře vyznačen okres Svitavy. Tab. 27. Kompostárny v Pardubickém kraji Identifikační kód IČ Provozovatel Ulice PSČ Obec CZE AGRODRUŽSTVO KLAS CZE Bohemian Waste Management a.s. areál střediska VKK Dolany Zdechovice Dolany Zdechovice CZE Eko Bi s.r.o. Třebovice Třebovice CZE CZE EKOLA České Libchavy s.r.o. Hanácká zemědělská společnost Jevíčko a.s. České Libchavy 172 areál ZD České Libchavy Víska u Jevíčka CZE Jan Vašíček Licoměřice Lipovec CZE Lucie Krejčí areál ZD Biskupice CZE Městské služby Litomyšl s.r.o. k.ú.litomyšl (1562/1) Litomyšl

112 Stránka 112 CZE Městské vodovody a kanalizace Skuteč s.r.o. k.ú. Skuteč (areál ČOV) Skuteč CZE MEZILESÍ apol. s r.o. Sklené Sklené CZE Milan Michálek Dobrovského I (areál ovocných a okrasných školek) Lanškroun CZE Obec Borová Borová Borová CZE Obec Koclířov Koclířov Koclířov CZE SAVE CZ s.r.o. k.ú. Rychnov Krouna CZE SETRA, spol. s r. o. Dašice v Čechách Dašice v Čechách CZE Služby města Pardubic a.s. Dražkovice Pardubice CZE SmP - Odpady a.s. Dražkovice Pardubice III CZE CZE CZE CZE CZE Technické služby Hlinsko, s.r.o. TECHNICKÉ SLUŽBY HOLICE Technické služby Choceň Technické služby Letohrad s. r. o. Technické služby Vysoké Mýto Srní Puškinova ul. 814 k.ú.choceň Orlice 243 Kompostárna Vysoké Mýto Hlinsko Holice Choceň Letohrad Vysoké Mýto CZE TS ŽAMBERK s.r.o. Dlouhoňovice Dlouhoňovice CZE Zdeněk Horáček Slatinská Vysoké Mýto

113 Obr. 31. Mapa vybraných kompostáren, jmenovitě viz následující tabulky Stránka 113

114 Stránka 114 Tab. 28. Vybrané kompostárny v okrese Blansko Identifikační kód IČ Provozovatel Ulice PSČ Obec 1 CZB Agropodnik, a.s. areál vepřína Újezd u Černé Hory 2 CZB SITA CZ a.s. Svatopluka Čecha Boskovice 3 CZB VIA ALTA a.s. U ČOV Blansko Tab. 29. Vybrané kompostárny v okrese Svitavy Identifikační kód IČ Provozovatel Ulice PSČ Obec 4 CZE Hanácká zemědělská společnost Jevíčko a.s. areál ZD Víska u Jevíčka 5 CZE Lucie Krejčí areál ZD Biskupice 6 CZE MEZILESÍ apol. s r.o. Sklené Sklené 7 malá komp Obec Slatina Slatina

115 Stránka 115 Stávající zařízení v zájmovém území (Česká část) Na české straně území se nenachází žádná centrální kompostárna ani jiné zařízení na využívání biologicky rozložitelných odpadů. Nejbližší průmyslová kompostárna se nachází ve městě Boskovice. Boskovice jsou od Letovic, jako hlavního města Mikroregionu Letovicko, vzdálené přibližně 13 km. Velké Opatovice, které jsou centrem Mikroregionu Malá Haná a jsou od Boskovic vzdáleny přibližně 18 km. Poloha zájmového území a města Boskovice je znázorněna v níže uvedené mapce. Obr. 32. Poloha českého území ESÚS a města Boskovice KOMPOSTÁRNA BOSKOVICE Město Boskovice leží v severní části Jihomoravského kraje. Boskovice mají v současné době 11 tisíc obyvatel a město má velmi pestrou historii. Boskovice jsou přirozeným spádovým územím regionu, proto také město funguje jako obec s rozšířenou působností. Před lety se Boskovičtí rozhodli řešit otázky týkající se životního prostředí, především nakládání s bioodpadem. Město se pustilo do výstavby kompostárny. Nově také zavedlo třídění bioodpadu z domácností ve městě. Biologické odpady z domácností občanů, kterými mohou být zbytky jídel, slupky brambor nebo ovoce, shnilé ovoce a zelenina a další, byly v minulosti ukládány občany do popelnic a kontejnerů a končily na skládkách nebo ve spalovně. Vzhledem k tomu, že množství tohoto odpadu má být dle legislativy postupně v budoucnosti omezováno, byla odborem tvorby a ochrany životního prostředí Města Boskovice s vedením společnosti SITA CZ, a. s., řešena možnost zavedení třídění biologického odpadu z domácností, především v sídlištní zástavbě, protože v zástavbě rodinných domků mohou

116 Stránka 116 občané tyto odpady kompostovat na zahradách. Dnes tvoří bioodpad více než třicet procent komunálního odpadu a systém sběru je právě jednou z možností, jak snižovat množství komunálních odpadů a přispívat k ochraně životního prostředí. Zavedení sběru bioodpadů vyšlo z požadavků legislativy České republiky a Evropské unie, ve kterých jsou stanoveny podmínky k omezení ukládání bioodpadu na klasické skládky. Třídění odpadů biologického původu ve městě Boskovice je prováděno prostřednictvím 32 kusů speciálních plastových odpadových nádob na biologické odpady o kapacitě 1100 litrů hnědé barvy, které jsou od začátku roku 2015 rozmístěny zejména na stanovištích současných separačních kontejnerů. [28] Kompostárnu v lokalitě Boskovice Doubravy provozuje firma SITA CZ a.s., provoz Boskovice. V současnosti má boskovická kompostárna maximální kapacitu tun zlikvidovaného odpadu. [13] Zařízení slouží k využívání biologicky rozložitelných odpadů rostlinného původu, které jsou řízeným procesem kompostování využity pro výrobu kompostů a substrátů. Přijímané odpady pochází zejména z údržby zeleně města Boskovice, od občanů, kteří odpad přivážejí přímo do zařízení, z podnikatelské sféry a z okolních obcí, kde mají zavedený separovaný sběr na úrovni domácností. [24] Současné právní předpisy v oblasti odpadového hospodářství zakazují ukládat biologické odpady na skládky všech skupin, s výjimkou kompostovatelných odpadů vznikajících provozem domácností. Tento požadavek je uveden i v Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje a Svazku obcí pro nakládání s odpady boskovického regionu. Postupně by mělo docházet k omezování kompostovatelného odpadu v odpadu, který končí v popelnicích a kontejnerech. Jde o snížení podílu biologického odpadu a to do roku 2010 na 75 %, 2013 na 50 %, 2020 na 35 % z celkového množství biologického odpadu vzniklého v roce [28] Obr. 33. Kompostárna Boskovice

117 Stránka Sociologický průzkum V předmětném území bylo provedeno šetření se zástupci obcí, týkající se nakládání s bioodpadem z obecních prostor a následně bylo uskutečněno dotazníkové šetření na vzorku místních obyvatel regionu, které mělo za cíl zmapovat, jakým způsobem občané řeší nakládání s bioodpadem a jaký mají názor na problematiku kompostování. Vzor dotazníku je v příloze č. 1 této studie. V rámci šetření se zástupci jednotlivých obcí bylo zjištěno, že pro sběr bioodpadu z lokálního území (posečená tráva, listí, větve z ořezu stromů apod.) využívá většina obcí velkoobjemové kontejnery, které jsou přistavovány v pravidelných intervalech nebo jednorázově dle potřeby obce. Některé obce využívají také spolupráci se zemědělskými subjekty a vyváží svůj vyprodukovaný bioodpad na zemědělská polní hnojiště, kde se pak promíchá s chlévskou mrvou. Zbytky a části keřů a větve stromů po ořezu jsou v mnoha obcích také páleny. Obce se rovněž snaží množství posečené trávy ze svých pozemků (parky, hřiště, apod.) redukovat např. mulčováním apod. V některých obcích také spolupracují s drobnými zemědělci, kteří posečenou trávu z obecních prostor suší a využívají jako krmivo pro hospodářská zvířata. V některých případech vyřešila obec problematiku bioodpadů dodaním domácího kompostéru do každé domácnosti. Dotazníkový průzkum byl proveden přímou komunikací s respondenty, kterým byly vždy pokládány jednotlivé otázky dotazníku. Dotazníkové šetření bylo anonymní, lidé jsou v tomto případě více otevření. Z výsledků šetření vyplývá, že většina obyvatel zpracovává svůj vyprodukovaný bioodpad na vlastních kompostech, což je dáno venkovským charakterem převážné části území. I přes tento fakt, je ovšem potřeba problematiku nakládání s biologicky rozložitelnými odpady v obci i nadále řešit a je důležité najít vždy optimální řešení, do kterého spadá i možnost kompostování. Z podrobného vyhodnocení dotazníkového šetření vyplynuly také rozdíly ve způsobu nakládání s bioodpadem včetně kompostování na území ČR a SR. V některých oblastech jsou naopak odpovědi respondentů z české i slovenské strany zájmového území podobné. Dotazováno bylo 300 občanů na území SR a 300 občanů na území ČR. Lidé na slovenské straně se vyjádřili pro větší potřebu třídit odpad z domácnosti než lidé z ČR, kde bylo i větší množství občanů, kteří považují třídění odpadu za zbytečné. Jako hlavní důvod pro třídění odpadu pak považuje česká i slovenská strana ochranu životního prostředí. Co se týká komodit, které občané třídí, tak se jedná na české i slovenské straně zejména o klasické třídění papíru, skla a plastu. V ČR i SR se pak v menší míře třídí kovy a léky. V případě třídění bioodpadu je ovšem mezi oběma stranami poměrně velký rozdíl. Z uvedeného počtu dotázaných na Slovensku více jak 60 % uvedlo, že mimo výše uvedené komodity třídí také bioodpad. Na české straně území třídí bioodpad jen přibližně 30 % dotázaných a v porovnání se slovenskou stranou je v Česku také větší počet občanů, kteří netřídí vůbec cca 14 % (na slovenské straně území netřídí odpad jen asi 4 % dotázaných!). V případě třídění bioodpadu vzniklého v domácnosti je na tom opět lépe slovenská strana zájmového území, kde 48 % dotázaných respondentů uvedlo, že třídit tento materiál je velmi potřebné. Na české straně stejnou odpověď uvedlo jen 28 % dotázaných. Rozdíly mezi českou a slovenskou stranou zájmového území jsou také ve způsobu likvidace bioodpadu z domácností. Zatímco na české

118 Stránka 118 straně končí ještě poměrně velké množství nevytříděného bioodpadu v popelnicích společně s ostatním odpadem, na slovenské straně je to podstatně méně. Na Slovensku lidé také ve větší míře využívají kompostování a zkrmování bioodpadu domácími zvířaty. V rámci dotazníkového šetření posuzovali lidé také různé způsoby likvidace bioodpadů - zda jsou bezpečné či naopak (míchání bioodpadu s běžným komunálním odpadem, spalování, kompostování, rozmetávání nebo zakopávání do půdy, zkrmování drůbeží nebo domácími zvířaty, výroba bioplynu z bioodpadu, vypouštění rozdrceného bioodpadu do kanalizace). Jako nejvíce bezpečná forma likvidace bioodpadu z hlediska zdraví lidí se občanům z obou stran území jeví právě kompostování. K poměrně bezpečným metodám likvidace bioodpadu pak obě strany území řadí ještě rozmetání nebo zakopávání do půdy a zkrmování bioodpadu domácími zvířaty. Přijatelná je z pohledu obyvatel celého Společného regionu také výroba bioplynu z bioodpadu. Naopak k nebezpečným metodám likvidace bioodpadu patří dle vyjádření respondentů z celého zájmového území míchání bioodpadu spolu s běžným komunálním odpadem a vypouštění rozdrceného bioodpadu do kanalizace. Jediný nesoulad mezi českou a slovenskou stranou panuje v případě spalování bioodpadu, kde Češi považují tuto metodu relativně za bezpečnou, Slovákům se naopak jeví jako nebezpečná. Dle tohoto průzkumu nepředstavuje pro občany ze slovenské strany území likvidace bioodpadu v současnosti žádný problém, lidé na české straně s tím naopak drobné problémy mají. Zajímavé je také srovnání finanční náročnosti třídění bioodpadů. Třídění bioodpadu od běžného komunálního odpadu nepředstavuje pro většinu domácností ze slovenského území žádné zvýšené výdaje ale ani úspory (z hlediska finanční náročnosti je to jedno), na české straně převážil názor, že třídění bioodpadu přináší malé zdroje úspor. V anketě byli lidé také dotazováni, zda by bylo vhodné zákonem určit, aby se bioodpady nesměly míchat s komunálním odpadem. Většina dotázaných z obou stran území si myslí, že by toto řešení bylo správné a pokud by zákon třídění bioodpadu přikazoval, tak dle šetření by velká část občanů z obou stran území tuto povinnost přijala. V rámci sociologického průzkumu se lidé také vyjadřovali k jednotlivým formám kompostování. Postupně tedy hodnotili domácí, komunitní a komunální kompostování. Na české i slovenské straně bylo z těchto tří metod nejlépe hodnoceno domácí kompostování. Komunitní kompostování hodnotila většina českých i slovenských dotazovaných rovněž jako vyhovující formu likvidace bioodpadu. Rozdílné názory pak byli mezi českou a slovenskou stranou v případě komunálního kompostování. Na slovenské straně bylo i komunální kompostování většinou dotázaných vyhodnoceno jako vyhovující metoda pro nakládání s bioodpadem. Na území ČR tomu tak již nebylo. Část dotázaných respondentů (28 %) označila tuto metodu pro ně jako nevhodnou. Většina dotázaných na české i slovenské straně zájmového území pak dává přednost domácímu kompostování na klasické hromadě před domácími kompostéry ať již profesionálně vyrobenými či zhotovenými svépomocí. V případě ochoty lidí pořídit si a zaplatit domácí kompostér z vlastních zdrojů, se názory na české a slovenské straně území mírně odlišují. Většina dotázaných na straně SR by si domácí kompostér v žádném případě nepořídila, ale byla zde zároveň i silná skupina obyvatel, která by za domácí kompostér byla ochotna zaplatit do Kč. Na straně ČR to bylo přesně naopak. Nejvíce dotázaných by do domácího kompostéru investovalo do Kč, ale i zde byla početná

119 Stránka 119 skupina lidí, která by si jej v žádném případě nekoupila. Jiná situace by samozřejmě nastala, pokud by profesionální kompostovací zásobníky koupila obec a pronajímala je občanům za velmi symbolickou cenu (1 Kč za rok). Většina obyvatel na straně ČR i SR by zájem o pronájem domácích kompostérů měla. Avšak i přesto se na obou stranách našlo poměrně vysoké procento lidí, kteří by zájem o tento pronájem spíše neměli (v ČR dokonce 25 %), což může být dáno tím, že lidé jsou zvyklí kompostovat spíše na klasickém domácím kompostovišti (hromadě). V případě možnosti zřídit si se sousedy společné (komunitní) kompostoviště, tak většina dotázaných slovenských respondentů projevila nezájem o tento způsob kompostování. Část slovenských dotázaných pak s komunitním kompostováním souhlasila, ale vytříděný bioodpad by byli ochotni odvážet max. 100 metrů od svého domu. Na české straně území projevili o komunitní kompostování o něco větší zájem, včetně ochoty odvážet bioodpad i na vzdálenější místo komunitního kompostoviště ve vzdálenosti 500 nebo metrů. Pokud by komunitní kompostoviště bylo vzdáleno a více metrů, o komunitní kompostování by pak mělo zájem jen minimum občanů z české i slovenské strany území. Vzniklý kompost by nejvíce obyvatel z české i slovenské části území použilo jako hnojivo na vlastní zahrádce. Poměrně velká část občanů ČR by kompost prodala. Na slovenské straně by kompost zpeněžil jen minimální počet lidí. Co se týká typu zástavby, nejvíce lidí v ČR i SR uvedlo, že žijí ve vlastním rodinném domě. Na české straně pak žije ještě poměrně velká skupina dotázaných v nájemním bytě (26 %), proti slovenské straně, kde v nájmu žije minimum dotázaných (3,7 %). Na obou stranách území byli ve většině případů dotazováni lidé vyučení nebo se středoškolským vzděláním s maturitou, o něco méně bylo vysokoškolsky vzdělaných. Se základním vzděláním bylo dotazovaných občanů minimum. Největší počet dotázaných z české i slovenské strany uvedlo, že žije v tříčlenné nebo čtyřčlenné domácnosti. Dvojčlenných domácností bylo na obou stranách podstatně méně, stejně jako pětičlenných domácností nebo domácností, které mají více jak 5 členů. Největší procento dotázaných na obou stranách má k dispozici menší zahradu (nebo nějaký zemědělský pozemek) o velikosti menší jak 4 ary. O něco méně dotázaných pak uvedlo, že vlastní větší zahradu nebo pozemek od 4 do 25 arů. Na české straně území bylo také více dotázaných, kteří zahradu či jiný zemědělský pozemek nevlastní. Na české a slovenské straně se pak liší hlavní způsob využití zahrady nebo zemědělského pozemku. Na slovenské straně využívá téměř polovina dotázaných svoji zahradu zejména k pěstování ovoce a zeleniny a k chovu hospodářských zvířat, na české straně území je zahrada využívána převážně k odpočinku, plodiny jsou zde pěstovány jen v malé míře. Většina dotázaných na obou stranách dále uvedla, že součástí jejich zahrady je i menší pravidelně udržovaný trávník. Na české straně je proti té slovenské ovšem také poměrně velký počet dotázaných, kteří žádný trávník na zahradě nemají. Velký rozdíl mezi českou a slovenskou stranou je možné najít v případě pěstování ovocných stromů. Téměř polovina dotázaných z českého území uvedla, že ovocné stromy na zahradě nemá. Menší část občanů pak na své zahradě pěstuje do 10 ošetřovaných ovocných stromů. Na slovenské straně je situace opačná. Více jak polovina dotázaných zde uvedla, že na své zahradě pěstují do 10 ovocných stromů, které jsou pravidelně prořezávány a ošetřovány. Více jak 10 pravidelně ošetřovaných ovocných stromů pěstuje na svých zahradách rovněž větší počet lidí ze slovenské strany než z české. V případě chovu hospodářských zvířat se odpovědi obou zájmových stran území také poměrně odlišují. Více jak 60 % dotázaných respondentů na české straně území odpovědělo, že žádná

120 Stránka 120 hospodářská zvířata nechová, na slovenské straně nechová žádná zvířata asi 40 % dotázaných. Zbylí dotázaní na obou stranách pak nejvíce chovají drůbež a králíky, na slovenské straně se chovají ještě poměrně hojně prasata, na české straně je pak chovatelů prasat o něco méně. Nejméně se pak na české i slovenské straně chovají kozy, ovce, krávy, koně, případně jiná užitková zvířata. Naprostá většina dotázaných jak na české, tak na slovenské straně území, využívá v současnosti menší nádobu na odpad o objemu l. Objemnější nádobu na odpad (1 100 l) používá na obou stranách jen malý počet dotázaných. Z výsledků šetření je patrné, že do budoucna by bylo vhodné zlepšit informovanost a osvětu pro veřejnost, hlavně co se týče českého území. Je potřeba občany motivovat, aby bioodpad, který vyprodukují, neskončil spolu s komunálním odpadem v popelnicích. Jako vzor by mohla posloužit obec Vranová, která si zpracovala analýzu nakládání s bioodpadem na svém území, ze které vyšlo, že část občanů si přeje využívat domácí kompostéry a druhá část občanů se přiklonila k možnosti třídit tento materiál do zvláštních nádob (popelnic) na bioodpad. Obci se podařilo najít vhodný dotační titul a zažádala si o dotaci na domácí kompostéry i nádoby na bioodpad.

121 Stránka NÁVRH ŘEŠENÍ SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRO VE 3 VARIANTÁCH 6.1. Analýza produkce za ESÚS na české straně Pro potřeby stanovení návrhových parametrů systému nakládání s komunálními biologicky rozložitelnými odpady mikroregionu je v této části studie analyzován možný potenciál produkce BRO v oblasti. Analýza produkce vychází: - z údajů o celkové a měrné produkci na území České republiky a z trendů jejího vývoje, - z údajů o stávající produkci širšího regionu, - z dat zjištěných sledováním pilotních lokalit se zavedeným systémem separace na úrovni domácností. Analýza je zaměřena výhradně na biologicky rozložitelné odpady komunálního původu, které jsou dle Katalogu odpadů (vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů) zařazeny ve skupině 20 - Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek odděleného sběru jako odpady následujících druhů: Dřevo neuvedené pod číslem , kategorie ostatní Biologicky rozložitelný odpad, kategorie ostatní Surovinovou skladbu případného zařízení pro zpracování komunálního BRO lze v případě potřeby doplnit vhodným biologicky rozložitelným odpadem z produkce jiného odvětví (např. primární zemědělská a potravinářská výroba odpady skupiny 02 dle Katalogu odpadů (dále též KO), průmysl zpracování dřeva a celulózy odpady skupiny 03 dle KO a podobně). Údaje za ČR, vývoj produkce v čase Zdrojem údajů, uváděných v této a v následující kapitole je veřejný informační systém odpadového hospodářství Ministerstva životního prostředí ISOH (isoh.cenia.cz/groupisoh), který obsahuje agregované údaje z hlášení o produkci a nakládání s odpady původců a oprávněných osob. Zdrojem údajů o počtu obyvatel pro stanovení měrné produkce jsou data Českého statistického úřadu (www.czso.cz), údaje počtu obyvatel jsou uváděny vždy k daného roku. Data v tabulce níže byla získána s použitím následujícího filtru: - vykazované území: Česká republika - kód odpadu: , kategorie: ostatní - kód nakládání: A00 (produkce)

122 Stránka 122 Tab. 30. Vývoj produkce komunálních BRO v České republice rok produkce populace měrná produkce celkem t t t obyvatel kg/obyvatel , , , , , , , , , , , ,6 Současná produkce odpadů rostlinného původu z obcí činí v republikovém průměru zhruba 33 kg/obyvatel, výrazně převažují odpady zařazené dle KO jako odpad číslo (zhruba 90 % produkce). Zdrojem produkce jsou zejména: - komerční sféra údržba zeleně průmyslových, sportovních, rekreačních areálů, odstranění vegetace při přípravě staveniště apod., - údržba městské a obecní zeleně, - separace na úrovni domácností (zejména sběrné dvory, sezónní kampaně, trvale osazené nádoby pro separaci BRO z domácností).

123 Stránka 123 Trend produkce sledované složky zachycuje následující graf. Graf 3. Trend produkce komunálních BRO v České republice Vývoj produkce komunálního BRO vykazuje od roku 2006 plynulý růstový trend s meziročním nárůstem v průměru o 14 %. Nárůst je pravděpodobně způsoben zejména postupným zlepšováním odpadového hospodářství obcí, kdy dochází k postupnému začleňování BRO z údržby zeleně, se kterým mohlo být původně nakládáno mimo režim zákona o odpadech, do komunální produkce. Dalším faktorem je postupné rozšiřování nabídky separovaného sběru BRO na úrovni domácností. Dle analýzy produkce podle počtu obyvatel správních obvodů obcí s rozšířenou působností, která byla provedena za rok 2012 (Chudárek 2013), je těžiště produkce komunálního BRO soustředěno do správních obvodů ORP s lidnatostí do obyvatel a nad obyvatel, jak vyplývá z následující tabulky: Tab. 31. Produkce komunálních BRO podle lidnatosti správního obvodu ORP populace správního obvodu ORP měrná produkce komunálního BRO [tis. ob.] do nad 300 [kg/ob.] 30,7 23,1 26,5 34,5 33,2 V krátkodobém výhledu lze očekávat vyšší nárůst produkce komunálního BRO za rok 2015 z důvodu novely zákona o odpadech č. 229/2014 Sb., podle které je obec nově povinna od roku 2015 zajistit místa pro oddělené soustřeďování biologicky rozložitelných odpadů. Ve střednědobém a dlouhodobém výhledu pak lze očekávat průběžný nárůst produkce, spojený jednak s rozšiřováním nabídky separace BRO v obcích, jednak se záměrem MŽP postupně znevýhodňovat skládkování odpadů postupným navyšováním poplatků za ukládání některých odpadů včetně směsného komunálního odpadu, který by měl od roku 2024 patřit mezi odpady, u kterých bude platit zákaz ukládání na skládky (viz. Nařízení vlády ČR č. 352/2014 o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období ).

124 Stránka 124 Údaje za region Mikroregion Letovicko i svazek obcí Malá Haná se nacházejí na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Boskovice. Produkce komunálního BRO za posledních 10 let na území správního obvodu je uvedena v tabulce níže (zdroj ISOH a ČSÚ, viz. předchozí kapitola). Data v tabulce níže byla získána s použitím následujícího filtru: - vykazované území: správní obvod ORP Boskovice - kód odpadu: , kategorie: ostatní - kód nakládání: A00 (produkce) Tab. 32. Vykazovaná produkce komunálních BRO na území správního obvodu ORP Boskovice rok produkce populace měrná produkce celkem t t t obyvatel kg/obyvatel , , , , , , , , , ,2 Vykazovaná produkce na území správního obvodu ORP Boskovice činila v roce ,2 kg/obyvatel, což je výrazně pod průměrem České republiky (33 kg/obyvatel). Celkový trend je, přes meziročně nevyrovnanou produkci, růstový. Údaje o produkci z obcí se zavedeným systémem separace komunálního BRO na úrovni domácností, kvalita odpadu ze separace V následujícím textu jsou využity výsledky sledování sběru a svozu biologicky rozložitelného odpadu na lokalitách Tišnov (Hřebíček 2011), Šumperk (Hřebíček 2011) a Vyškov (Přikrylová 2014). V Šumperku a Tišnově byla do sběru zahrnuta vždy část města (pilotní oblast), v případě Vyškova pak byl systém zaveden na celém území města. Na uvedených lokalitách byla sledována výtěžnost systému nádobového sběru a svozu BRO z domácností s následujícími parametry:

125 Stránka 125 Tab. 33. Základní parametry oblastí se sledovaným svozem BRO z domácností lokalita Šumperk Tišnov Vyškov sledované období počet obyvatel ve svozu počet nádob (ks) objem nádob (m 3 ) 12,5 20,4 438,3 počet obyvatel na nádobu (ob./ks) objem nádoby na obyvatele (l/ob.) 23,8 4,7 7,8 10, ,5 zpracovatelská kompostárna Rapotín Boskovice Kralice, Brno V Šumperku byly v pilotní oblasti rozmístěny speciální nádoby na BRO o objemu 240 l na ulici (1 nádoba pro cca 8 RD) nebo u bytových domů. V případě Tišnova byly umístěny nádoby o objemu l vždy v jedné domácnosti v RD. V případě Vyškova byly nádoby o objemu 140 l (2 235 ks) umístěny u rodinných domů, nádoby o objemu 240 l (516 ks) byly umístěny u bytových domů a nádoby o objemu 770 l (3 ks) v chatových oblastech. Výtěžnost sběru byla stanovena následovně: - Šumperk: min. 85 kg/ob./rok max. 125 kg/ob./rok průměr 100 kg/ob./rok - Tišnov: min. 112 kg/ob./rok max. 135 kg/ob./rok průměr 128 kg/ob./rok - Vyškov: 47 kg/ob./rok V případě všech lokalit byla dokumentována výrazná sezónnost produkce s nástupem produkce v dubnu, s útlumem v prosinci a se sezónními maximy srpnu a září. Sezónnost produkce dokumentuje graf níže, kde jsou zobrazeny průměrné měsíční produkce BRO ze separovaného sběru na lokalitách Tišnov a Šumperk (podle Hřebíček 2011): Graf 4. Sezónní produkce na lokalitách Tišnov a Šumperk

126 Stránka 126 Výše uvedenému rozsahu produkce odpovídají i výsledky sledování na dalších pilotních lokalitách se zavedeným systémem sběru BRO na úrovni domácností (uvedeno v Hřebíček 2010), kde se produkce zavedených systémů pohybovala v rozmezí 40 až 145 kg/rok: - Zlín Podvesná: 85 kg/ob./6 měsíců (květen až říjen) - Bílina: 40 kg/rok (převážně bytové domy) - Vysoké Mýto: 145 kg/rok Výtěžnost sběru a svozu BRO na úrovni domácností závisí zejména na následujících faktorech: - ochota obyvatel zapojit se do separace (závisí na osvětě a komunikaci s úřadem, dostupnosti sběrových nádob, ekonomické motivaci ) - komfort sběru pro občany (docházková vzdálenost, dostupná kapacita nádob) - logistické řešení systému svozu (počet a objem nádob, četnost jejich vývozů) Kvalita BRO ze sběru z domácností V rámci sledování parametrů svozů v oblastech Tišnov a Šumperk (Hřebíček 2011) byla analyzována materiálová skladba odpadu se zaměřením na obsah nežádoucích složek. Materiálová skladba byla stanovena ručním tříděním reprezentativního vzorku návozu o objemu vždy min. 1 m 3. Jednotlivé materiálové skupiny byly stanoveny s ohledem na technologii následného zpracování, rozložitelnost složky, příslušnost k jiné zájmové skupině separovaného sběru komunálního odpadu a legislativního rámce nakládání. Odpad byl tříděn podle následujícího schématu: - zájmové BRO: snadno rozložitelný rostlinný odpad (BRO k zakládce), dřevní hmota (BRO k drcení) - nežádoucí BRO: papír, textil, vedlejší produkty živočišného původu - nerozložitelné příměsi: plast, kovy, minerální odpad, sklo Během sledování sběru na lokalitě Tišnov bylo odebráno a analyzováno celkem 16 návozů, v případě Šumperku 4 návozy. Průměrné výsledky stanovení v % hmotnosti navážky za obě zájmové lokality jsou uvedeny v následující tabulce: Tab. 34. Materiálová skladba BRO ze separovaného sběru typ odpadu zájmové BRO nežádoucí BRO nerozložitelné příměsi položka skladba odpadu (% hmotnosti) Šumperk Tišnov BRO k zakládce 86,5 87,0 97,4 BRO k drcení 10,9 11,1 98,1 papír 0,16 1,3 textil 0,36 0,89 0,02 1,37 VPŽP 0,37 0,05 plast 0,57 0,33 kovy 0,2 1,73 0,02 0,52 minerální odpad 0,85 0,15

127 Stránka 127 sklo 0,11 0,02 Z výsledků stanovení vyplývá vysoký obsah zájmové složky. Obsah nerozložitelných příměsí (zejména drobný plast) byl patrný v každém návozu, jeho hmotnostní podíl je však (i s ohledem na malou měrnou hmotnost) nízký (Hřebíček 2011). Dle závěrů výše uvedeného průzkumu je BRO ze separovaného sběru obtížně zpracovatelný. Návozy obsahují směs typově různých BRO (travní seč, dlouhá suchá sláma, keře a prořezy větví, listí, ovoce, zelenina a kuchyňský odpad). Odpad je tak obtížně zpracovatelný v kompostárnách s jednoduchou výbavou (např. pouze nakladač), kterou nelze zajistit žádoucí homogenizaci a vytřídění nerozložené a nerozložitelné složky. Uvažovaná výhledová produkce pro potřeby návrhové části studie S ohledem na značný rozsah měrné produkce BRO zjištěné při sledování výsledků separace na lokalitách se zavedeným systémem sběru a svozu, který kolísá mezi 40 kg/obyvatel/rok až 145 kg/obyvatel/rok (viz. výše), je poměrně obtížné spolehlivě předvídat budoucí produkci na jiném území. Je možné uvažovat průměr výsledků sledovaných lokalit, případně vycházet z předpokládaných parametrů budoucího systému a logistických parametrů svozu. Průměrná hodnota produkce na základě výsledků stanovení na sledovaných lokalitách činí 90 kg/obyvatel/rok, což odpovídá produkci zjištěné na lokalitě Šumperk s relativně komfortním systémem separace (1 nádoba 240 l na 24 obyvatel, vývoz v sezóně 2 týdně). Výhledovou produkci lze rovněž odhadnout pomocí předpokládaných parametrů logistiky svozu. Jak je uvedeno níže je pro potřeby vybudování základní sítě pro separaci BRO z domácností navrženo využít stávající sběrná hnízda pro obalové složky komunálního odpadu (papír, plast, sklo). Návrh je zpracován ve třech variantách, které mohou být zároveň postupnými etapami rozšiřování systému sběru: - základní varianta, využívající stávajících sběrných hnízd pro soustředění obalových složek odpadu (papír, plast, sklo ) - rozšířená varianta pro zahuštění základní sítě veřejně dostupných nádob na sběr bioodpadu - komfortní varianta zahrnující doplnění sítě o nádoby umístěné v domácnostech (rodinné domy) nebo u bytových domů Základní varianta předpokládá umístění l na stávající sběrná místa obalových složek odpadu v obcích v regionu, s četností svozu 1 týdně během sezóny a 1 měsíčně mimo sezónu. Jak je uvedeno v kapitole 3.2. čítá stávající stav zhruba 80 sběrných hnízd. Výtěžnost sběru je pak možné předběžně stanovit s použitím následujících parametrů: - počet obyvatel ve svozu: počet nádob 80 ks - okamžitá kapacita sběru: 88 m 3 - počet svozů: 35

128 Stránka 128 od 1. dubna. do 31. října. 1 týdně, - mimo sezónu 1 měsíc - celková kapacita sběru: m 3 /rok - měrná hmotnost v nádobě: 300 kg/m 3 - Ø zaplněnost nádoby: 80 % - objem svozu: 739 t/rok - výtěžnost systému: 41,7 kg/obyvatel Uvažovaná mezní minimální výtěžnost svozu při využití stávající sítě nádobového sběru separovaných složek komunálního odpadu činí zhruba 42 kg/obyvatel. Tato hodnota odpovídá dolní hranici výtěžnosti ve sledovaných oblastech se zavedeným systémem sběru (viz. předchozí kapitola). Rozšířená varianta předpokládá umístění l kontejnerů na separaci BRO v dostupnosti zhruba 100 obyvatel na jeden kontejner, v případě měst Letovice a Opatovice pak zhruba 300 obyvatel na kontejner, s četností svozu 1 týdně během sezóny a 1 měsíčně mimo sezónu. Výtěžnost sběru je pak možné předběžně stanovit s použitím následujících parametrů: - počet obyvatel ve svozu: celkem ( Letovice, Opatovice) - počet nádob: 107 ks - objem nádob: l - hustota sítě: 100 obyvatel/nádoba (Letovice, Opatovice 300 ob./nádoba) 11 l/obyvatel (3,7 l/ob. Letovice, Opatovice) - okamžitá kapacita sběru: 145,2 m 3 - počet svozů: 35 od 1. dubna. do 31. října. 1 týdně, mimo sezónu 1 měsíc - celková kapacita sběru: m 3 /rok - měrná hmotnost v nádobě: 300 kg/m 3 - Ø zaplněnost nádoby: 80 % - objem svozu: 989 t/rok - výtěžnost systému: 55,8 kg/obyvatel V další fázi rozvoje sběru je možné uvažovat o doplnění sítě o nádoby 110 l umístěné v domácnostech na základě dobrovolnosti. Jako mezní případ lze uvažovat se zapojením jedné pětiny domácností (převážně zástavba RD). Při průměrném počtu 3 obyvatele na domácnost pak orientační výpočet předpokládá následující parametry: - počet obyvatel ve svozu: počet nádob ks - objem nádob: 110 l - okamžitá kapacita sběru: 129,9 m 3 - počet svozů: 35

129 Stránka 129 od 1. dubna. do 31. října. 1 týdně, mimo sezónu 1 měsíc - celková kapacita sběru: m 3 /rok - měrná hmotnost v nádobě: 300 kg/m 3 - Ø zaplněnost nádoby: 80 % - objem svozu: t/rok - výtěžnost systému: 61,6 kg/obyvatel Uvažovaná celková mezní maximální výtěžnost svozu při kombinaci l nádob ve sběrných místech a 110 l nádob v domácnostech by tak činila zhruba 117 kg/obyvatel regionu. Vypočtená mezní výtěžnost odpovídá výtěžnosti ve sledovaných oblastech se zavedeným komfortním systémem sběru (viz. předchozí kapitola). Mezní kapacita zpracovatelského zařízení pro uvažovanou produkci tak činí t/rok Analýza produkce za ESÚS na slovenské straně Analýza produkce vychází: - z údajů o celkové měrné produkci na území Slovenské republiky a z trendů jeho vývoje - z údajů o produkci širšího regionu Analýza je zaměřena na biologicky rozložitelné odpady, které jsou podle Katalogu odpadů vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č. 284/2001 Sb. zařazeny do skupiny 20 - Komunální odpady (odpady z domácností a podobné odpady z obchodu, průmyslu a institucí) včetně jejich složek ze separovaného sběru, v podskupině 01 - Složky z odděleného sběru odpadů (kromě 15 01) a 02 - Odpady ze zahrad a parků (včetně odpadů z hřbitovů). Konkrétně jde o následující druhy odpadů: Papír a lepenka Biologicky rozložitelný kuchyňský a restaurační odpad Dřevo (jiné než nebezpečné) Biologicky rozložitelný odpad ( zelený ) Výše uvedené biologicky rozložitelné komunální odpady jsou typickým příkladem tzv. "Čistých bioodpadů", které lze separovat již při jejich vzniku a stávají se tak vysokohodnotným vstupem pro proces kompostování, resp. jiného způsobu zhodnocení. Druhou skupinu biologicky rozložitelných tvoří odpady, které přesto že splňují definici biologicky rozložitelných odpadů, mají vzhledem ke své specifické vlastnosti, resp. minimální množství ve kterých se vyskytují, zvláštní systém nakládání.

130 Stránka 130 Jde o tyto druhy biologicky rozložitelných komunálních odpadů: Jedlé oleje a tuky Dřevo obsahující nebezpečné látky Údaje za SR, vývoj produkce odpadu v čase Zdrojem údajů, které jsou uvedeny v této kapitole je Enviroportál, což je informační portál resortu Ministerstva životního prostředí České republiky. Sledování vzniku a nakládání s odpady ve smyslu zákona č. 223/2001 Sb. ze dne 15. května 2001 o odpadech a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o odpadech" provádí Slovenská agentura životního prostředí pomocí Regionálního informačního systému o odpadech (RISO), který je v provozu od roku Údaje do systému RISO jsou sbírány prostřednictvím pracovišť obvodních a krajských úřadů životního prostředí, které jsou základními vstupními místy údajů. Zdrojem údajů o počtu obyvatel pro stanovení měrné produkce jsou údaje Statistického úřadu Slovenské republiky (www.statistics.sk), přičemž údaje o počtu obyvatel jsou uváděny vždy k daného roku. Údaje v uvedené tabulce byly získány podle následujících kritérií dat: - vykazované území: Slovenská republika - rok: druh odpadu: , , , , , Tab. 35. Vývoj produkce BRKO v Slovenské republice rok produkce počet obyvatel celkem měrná produkce t t t t t t t kg/obyvatel , , , ,62 10,00 1, , , , ,17 890, ,29 12,90 3, , , , , , ,47 23,68 1, , , , , , ,52 26,46 0, , , , ,78 884, ,37 13,18 0, , , , , , ,11 12,24 2, , , , , , ,41 60,90 140, , , , , , ,02 69,17 0, , , , , , ,56 288,64 0, , ,83 V republikovém průměru dosahuje produkce biologicky rozložitelných odpadů 30 kg na obyvatele. Výrazně přitom převažují odpady zařazené podle Katalogu odpadů do Biologicky rozložitelný odpad ("zelený") a Papír a lepenka.

131 Stránka 131 Biologicky rozložitelné odpady vznikají nejen v komunální sféře, ale i průmyslové. Největšími producenty BRKO jsou domácnosti žijící v rodinných domech a obce při údržbě veřejné zeleně. Vývoj produkce BRKO zachycuje následující graf. Graf 5. Vývoj produkce BRKO v Slovenské republice produkce (kg/obyvateľ) rok Ve sledovaném období od roku 2005 až do roku 2013 byl zaznamenán nárůst produkce biologicky rozložitelného komunálního odpadu o 10 kg na obyvatele. Údaje za okres Senica Působnost Regionální rozvojové agentury Senica, jak zakládajícího člena Evropského seskupení pro územní spolupráci Společný region, s ručením omezeným je okres Senica. Produkce BRKO na území okresu Senica je uvedena v následující tabulce, které byly získány ze Statistického úřadu Slovenské republiky: Tab. 36. Vývoj produkce BRKO za okres Senica rok produkce celkem populace měrná produkce t t t t t t obyvatel kg/obyvatel ,36 772,30 0,00 0,00 0, , , ,06 857,79 0,18 0,00 0, , , ,93 982,29 1,67 0,00 0, , , , ,37 0,00 0,00 0, , , , ,85 0,00 0,13 0, , , , ,01 0,00 0,00 0, , , , ,02 0,00 0,00 0, , , , ,99 0,00 0,00 0, , , , ,80 0,00 0,00 0, , ,39

132 Stránka 132 V okrese Senica dosahuje produkce biologicky rozložitelných odpadů 34 kg na obyvatele, přičemž za sledované období se vyseparovaná složka komunálního odpadu BRKO zdvojnásobila. Graf 6. Vývoj produkce BRKO v okrese Senica produkce (kg/obyvateľ) rok Uvažovaná výhledová produkce pro potřeby návrhové části studie Základní varianta V základní variantě jsme předpokládali, že výtěžnost systému bude 34,39 kg/obyv. Je to hodnota, která odpovídá dolní hranici výtěžnosti v okrese Senica za posledních sledovaných 5 let. počet obyvatel: počet nádob: 120 ks objem nádob: l okamžitá kapacita sběru: 132 m 3 počet svozů: 35 celková kapacita sběru: m 3 /rok měrná hmotnost v nádobě: 300 kg/m 3 zaplněnost nádoby: 80 % objem svozu: t/rok výtěžnost systému: 34,39 kg/obyv.

133 Stránka 133 Rozšířená varianta V rozšířené variantě jsme předpokládali, že výtěžnost systému bude 48,65 kg/obyv. Je to průměrná hodnota nejnižší a nejvyšší výtěžnosti v okrese Senica za posledních 5 let. počet obyvatel: počet nádob: 170 ks objem nádob: l okamžitá kapacita sběru: 186,8 m 3 počet svozů: 35 celková kapacita sběru: m 3 /rok měrná hmotnost v nádobě: 300 kg/m 3 zaplněnost nádoby: 80 % objem svozu: t/rok výtěžnost systému: 48,65 kg/obyv. Komfortní varianta V komfortní variantě jsme předpokládali, že výtěžnost systému bude 62,91 kg / obyv. Je to hodnota, která odpovídá horní hranici výtěžnosti v okrese Senica za posledních sledovaných 5 let. počet obyvatel: počet nádob: ks objem nádob: 120 l okamžitá kapacita sběru: 241,5 m 3 počet svozů: 35 celková kapacita sběru: m 3 /rok měrná hmotnost v nádobě: 300 kg/m 3 zaplněnost nádoby: 80 % objem svozu: t/rok výtěžnost systému: 62,91 kg/obyv.

134 Stránka Varianta využití stávajícího zařízení v dosahu regionu s možností využití domácího kompostování, komunitního kompostování Domácí a komunitní kompostování je prevencí vzniku odpadu. Je založeno na dobrovolné aktivitě občanů, která může být vhodným způsobem podporována samosprávou obce. S ohledem na skutečnost, že tyto možnosti nakládání s BRO v obci budou využívány pouze částí občanů, je domácí a komunitní kompostování vhodné řešit jako doplnění systému nádobového sběru a svozu. Domácí kompostování Nejjednodušším zpracováním bioodpadu z domácností je domácí kompostování, které je z hlediska legislativy považováno za předcházení vzniku odpadu. Domácí kompostování, nebo též domovní kompostování, je způsob, kterým si domácnost obvykle vyrábí kompost z bioodpadů produkovaných v domácnosti a na zahradě. Obvykle je realizováno v malém kompostéru o objemu řádově prvé jednotky m 3, který může být vyroben ze dřeva, z pletiva, z plastu nebo lze na zahradě kompostovat na hromadě. Jde o tradiční metodu, při níž se odpad zpracovává přímo u zdroje a není nutná žádná další manipulace. Zpracovatel pro svoji potřebu získává kvalitní hnojivo kompost. Pro sběr kuchyňského odpadu a odpadu z údržby domácí okrasné zeleně je vhodný uzavřený kompostér. Kuchyňský odpad má ideální složení a jsou tak zaručeny dobré podmínky pro kompostování. V uzavřeném kompostéru je kompost chráněn a lze dosáhnout kvalitní hygienizace. Musí se však kontrolovat, aby byl materiál v kompostéru dostatečně vlhký a provzdušněný. Při domácím kompostování je provzdušňování zajišťováno převážně přírodními fyzikálními pochody difuzí a konvekcí, doporučuje se však provádět také manuální překopávání například vidlemi či lopatou, které zajistí také žádoucí homogenizaci. Komunitní kompostování Komunitní neboli společné kompostování je mezistupněm mezi domácím a komunálním kompostováním a technologicky je s ním totožné. Stejně jako domácí kompostování, náleží komunitní kompostování do režimu prevence, materiál není odpadem ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb. a nevede se evidence odpadů. Uplatňuje se tam, kde je určitá komunita občanů, kteří nemají možnost domácího kompostování (činžovní dům se zahradou nebo dvorem, zahrádkářská nebo chatová kolonie, část obce nebo i malá obec apod.). Při vhodně zvolené poloze kompostéru nebo hromady se jedná o jednoduchý a levný způsob zpracování bioodpadu. Jeho podoba je dána velikostí komunity, intenzitou třídění a množstvím kompostovaných rostlinných zbytků. Od tohoto se také odvíjí potřebná plocha ke kompostování. Pokud jsou dodrženy obecné zásady kompostování, kompostovaný materiál nezapáchá (kompost musí být dostatečně vlhký tak, aby v něm probíhal kompostovací proces, a zároveň překopáván tak, aby byl dostatečně provzdušněn pro život kompostovacích organismů). Systém odděleného sběru biologicky rozložitelných odpadů a zapojení stávajících dostupných zařízení do systému Domácí a komunitní kompostování je vhodný prvek systému řešení nakládání s BRO v obci jako doplněk

135 Stránka 135 nádobového sběru. Jedná se řešení, kdy je odpad primárně oddělen již u původce. Systém sběru biologicky rozložitelných komunálních odpadů je navržen doplněním nádob pro separaci BRKO ve sběrných hnízdech jednotlivých obcí. Navrhovaná varianta řešení separace svozu BRKO: - sběr do nádob l rozmístěných na stávajících volně přístupných stanovištích - celkem cca 80 stanovišť (zhruba stávající síť sběrných míst pro tříděný odpad v mikroregionu. - navržený interval svozu 1 x týdně v období duben-listopad - mimo sezónu (prosinec-březen) není BRO sváženo nebo v omezené četnosti (1 x 30 dní). Další variantou sběru je systém sběru prostřednictvím nádob o objemu 120 l / 240 l umístěných v jednotlivých domácnostech nebo bytových domech. Při navržené variantě sběru biologicky rozložitelných odpadů u producentů (obce, občané) bude svoz bioodpadu zajištěn dopravcem, který disponuje technikou pro svoz odpadů. Odpad je možné dále předat k následnému zpracování na stávající zařízení (seznam uveden v tabulce v části ) Varianta centrální kompostárny obecné předpoklady Centrální kompostování zpracovává bioodpad svážený z širší svozové oblasti, než je tomu u komunitního kompostování. Jde o bioodpad z údržby obecní zeleně, z obecních zařízení (úřady, školy, apod.) a po zavedení tříděného sběru BRO také od občanů. Odpad je určen k materiálovému využití. Provozovatelem kompostárny je v takovém případě obec (případně sdružení obcí) nebo subjekt, který je k provozování kompostárny obcí pověřen. Ten pak nese veškeré náklady, které z provozu kompostárny plynou. Náklady na provoz jsou pak kompenzovány na základě dohody s vlastníkem kompostárny. Za vhodně nastavených podmínek a při úspěšném provozu mohou být náklady vyváženy nebo dokonce překročeny příjmy plynoucími z poplatků za využití odpadu a z případného prodeje kompostu. Zavedením centrálního kompostování v režii obce odpadá povinnost obce platit poplatek za zpracování biologického odpadu jiné firmě, naopak ale vznikají náklady na provoz, a zejména na vybudování vhodného zařízení. Provoz kompostárny musí splňovat řadu požadavků vyplývajících z legislativních předpisů např. vodohospodářské zabezpečení plochy, hygienické zajištění provozu, požadavky pro zařízení nakládající s odpady a výrobu kompostu. Legislativní požadavky provozování zařízení (ČR) Rozhodnutí dle 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech včetně provozního řádu Zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů lze provozovat pouze na základě rozhodnutí krajského úřadu dle 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, kterým je udělen souhlas k provozování tohoto zařízení a souhlas s jeho provozním řádem (dále jen "souhlas k provozování zařízení"). Účastníkem řízení o vydání souhlasu k provozování zařízení ke sběru nebo

136 Stránka 136 výkupu odpadů a s jeho provozním řádem je obec, na jejímž území má být zařízení provozováno. Žádost o udělení souhlasu k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů (dále jen "zařízení") dle 1 vyhlášky č. 381/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady obsahuje: a. obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel právnickou osobou; jméno a příjmení, obchodní firmu, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li žadatel fyzickou osobou, b. identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno, c. označení a adresu všech provozoven, kde je využívání, odstraňování, sběr nebo výkup odpadů provozován, včetně doložení právního vztahu žadatele k předmětné provozovně, nejde-li o mobilní zařízení, d. jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu fyzické osoby nebo fyzických osob oprávněných jednat jménem žadatele, e. kopii podnikatelského oprávnění (např. živnostenský list) nebo kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo kopii zřizovací listiny žadatele, f. jméno, příjmení odpadového hospodáře a doklady o jeho odborné způsobilosti podle 15 odst. 5 zákona, pokud žadatel má podle 15 zákona povinnost určit odpadového hospodáře, g. název, účel a technický popis zařízení včetně všech zařízení souvisejících, popis technologického postupu nakládání s odpadem v zařízení, h. seznam druhů odpadů podle Katalogu odpadů, se kterými bude v zařízení nakládáno, i. popis přístupových tras k zařízení ve vztahu k jednotlivým druhům dopravy odpadů do zařízení, nejde-li o mobilní zařízení, j. způsob skladování odpadů v zařízení, k. návrh sledování (monitoringu) vlivu provozu zařízení na okolní životní prostředí a zdraví lidí odpovídající typu zařízení a druhům odpadů, l. plán odborného vzdělávání pracovníků zařízení, m. pokud je souhlas k provozování zařízení vydáván k již existujícímu zařízení, doklad o souladu zařízení se zvláštními právními předpisy, nejde-li o mobilní zařízení, n. návrh provozního řádu a návrh na zavedení provozního deníku, jejichž obsah pro různé typy zařízení je uveden v příloze č. 1 vyhlášky č. 381/2001 Sb. Součástí schvalovacího procesu o udělení souhlasu k provozování zařízení příslušným Krajským úřadem je provozní řád zařízení, který dle zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. a příslušných prováděcích předpisů vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb. příloha č. 1 bod 5, 7 a 10, a vyhlášky MŽP č. 341/2008 Sb. příloha č. 4, ve znění pozdějších předpisů specifikuje podmínky provozování zařízení k nakládání s odpady. V provozním řádu zařízení jsou uvedeny následující informace: dle vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb. přílohy č. 1 bod 5: - základní údaje o zařízení

137 Stránka název zařízení, identifikační údaje vlastníka, identifikační údaje provozovatele zařízení včetně údajů o statutárních zástupcích a telefonním spojení na ně, jména vedoucích pracovníků zařízení, významná telefonní čísla (hasiči, orgány ochrany veřejného zdraví, lékařská záchranná služba, policie apod.), údaje o sídlech příslušných dohlížecích orgánů (Česká inspekce životního prostředí, orgán místní samosprávy - obecní úřad, příslušný orgán státní správy apod.), adresa a údaje o pozemcích, na nichž je zařízení umístěno (č.p.p. a kat. území), údaj o ukončení stavby zařízení (kolaudační rozhodnutí, č.j., datum vydání), základní kapacitní údaje zařízení, údaj o časovém omezení platnosti provozního řádu - charakter a účel zařízení - přehled druhů odpadů, pro něž je zařízení určeno (zatřídění podle Katalogu odpadů a seznamu nebezpečných odpadů), účel, k němuž je zařízení určeno - stručný popis zařízení - popis technického a technologického vybavení zařízení (skladovací prostředky, manipulační prostředky, způsob ochrany horninového prostředí v místech nakládání s odpady, zařízení určené pro přejímku odpadů (váha, laboratoř) apod.) - technologie a obsluha zařízení - povinnost obsluhy zařízení při všech technologických operacích v zařízení, přejímka odpadu administrativní postup a praktický postup kontroly kvality odpadu, povinnosti obsluhy (např. zjistit hmotnost odpadu, provést vizuální kontrolu, vystavit příslušné dokumenty, způsob a postup zápisu do provozního deníku), další nakládání s odpadem způsob značení odpadu, balení odpadu, umísťování odpadů do zařízení - monitorování provozu zařízení - výběr ukazatelů předpokládaných vlivů provozu zařízení na okolí a způsob a četnost jejich sledování a dokumentování (např. spotřeba energie, spotřeba vody, měření hlukových emisí, sledování množství a kvality emisí do ovzduší v souladu se zvláštními předpisy, sledování množství a kvality odpadních, podzemních a povrchových vod v souladu se zvláštními předpisy, meteorologické ukazatele apod.) - organizační zajištění provozu zařízení - vedení evidence odpadů přijímaných do zařízení i v zařízení produkovaných odpadů - opatření k omezení negativních vlivů zařízení a opatření pro případ havárie - bezpečnost provozu a ochrana životního prostředí a zdraví lidí dle vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb. přílohy č. 1 bod 7: - podrobná kvalitativní charakteristika odpadů umožňující jejich přijetí do zařízení - suroviny využívané v zařízení (mimo přijímané odpady) - využitelné materiály (nebo energie) získávané v zařízení z odpadů a jejich množství ve vztahu k přijímaným odpadům - energetická náročnost zařízení v přepočtu na hmotnostní jednotku přijímaných odpadů - odpady, odpadní vody a emise do ovzduší vystupující ze zařízení a jejich skutečné vlastnosti

138 Stránka 138 včetně popisu způsobu jejich řízení - hmotnostní podíl odpadů vystupujících ze zařízení včetně hmotnostního toku emisí do ovzduší a objemu vypouštěných odpadních vod ve vztahu k hmotnosti přijímaných odpadů dle vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb. přílohy č. 1 bod 10: - návrh na zavedení provozního deníku - popis způsobu vedení provozního deníku, odpovědnosti za vedení jednotlivých záznamů a přehled údajů a informací, které budou do provozního deníku zaznamenávány - stanovení postupu ohlášení orgánu kraje pro případ, že odpad nebyl do zařízení přijat - ustanovení o uchovávání dokumentů dokladujících kvalitu přijatých odpadů po dobu 5 let dle vyhlášky MŽP č. 341/2008 Sb. přílohy č. 4: Ustanovení pro případ využívání bioodpadů ve smyslu vyhlášky č. 341/2008 Sb. - návrh provozního deníku dle bodu 10. přílohy č. 1 vyhlášky č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady - předpokládaný způsob využití výstupu ze zařízení - opatření pro splnění požadavků na ochranu zdraví a životního prostředí - opatření k provádění kontroly emisí pachů - opatření k minimalizaci obtěžování a rizik z provozu zařízení - zásady plánu vzorkování výstupů ze zařízení - rozsah sledovaných ukazatelů stanovených pro hodnocení výstupů ze zařízení a četnost jejich kontrol - stanovení postupu změny provozního řádu ve smyslu snížení četnosti zkoušek - další podmínky pro příjem bioodpadů. Závazné stanovisko Krajské hygienické stanice Krajská hygienická stanice příslušného kraje uděluje stanovisko k provoznímu řádu zařízení dle 75 písm. d) zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech jako orgán dotčený ve věcech chráněných dle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí dle 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší včetně provozního řádu Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů jsou vyjmenovaným stacionárním zdrojem dle zákona č. 201/2012 Sb. přílohy č. 2, kódu 2.3. pokud je projektovaná kapacita rovna nebo větší než 10 t na jednu zakládku nebo větší než 150 tun zpracovaného odpadu ročně. Krajský úřad vydává dle 11 odst. 2 zákona č. 201/2012 Sb.: - závazné stanovisko k umístěné stacionárního zdroje znečišťování ovzduší (dále jen SZZO ), - závazné stanovisko ke stavbě SZZO,

139 Stránka povolení provozu SZZO, součástí povolení je provozní řád zdroje znečišťování ovzduší. Kolaudační rozhodnutí Kolaudační souhlas, vydaný podle zvláštního právního předpisu, dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, pro stavby určené k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů nelze vydat bez rozhodnutí, kterým byl udělen souhlas k provozování zařízení podle 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech. Úřad příslušné obce či městské části odbor stavební a technický uděluje povolení užívání stavby na dobu trvalou nebo dočasnou. Značení zařízení Zařízení musí být řádně označeno tabulí, s uvedením náležitostí dle 4, odst. 2, písm. d) vyhlášky č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady. Informační tabule musí být čitelná z volně přístupného prostranství před zařízením, na níž jsou uvedeny následující informace: - název zařízení, - druhy odpadů nebo skupiny a podskupiny odpadů podle Katalogu odpadů, které mohou být v zařízení využívány, odstraňovány, sbírány nebo vykupovány, - obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, je-li provozovatel právnickou osobou; jméno a příjmení, obchodní firma, bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště, je-li provozovatel fyzickou osobou, včetně jména, příjmení a telefonního spojení osoby oprávněné jednat jménem provozovatele, - správní úřad, který vydal souhlas k provozování zařízení a s jeho provozním řádem, včetně telefonního spojení, - provozní doba zařízení. Příjem odpadů do zařízení Přehled druhů odpadů Zařízení k využívání odpadu typu Centrální kompostárna je určeno ke zpracování biologicky rozložitelných odpadů ze spádové oblasti mikroregionu Letovicko a Opatovicko. Centrální kompostárna může být určena především pro zpracování níže uvedených odpadů z produkce obcí a zemědělské činnosti, zařazených dle vyhlášky MŽP České republiky č. 341/2001 Sb.:

140 Stránka 140 Tab. 37. Seznam bioodpadů podle Katalogu odpadů využitelných v zařízení Seznam bioodpadů podle Katalogu odpadů využitelných v zařízení Kat.číslo 02 Název odpadu Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství s výroby a zpracování potravin Odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství Odpad rostlinných pletiv Odpady z lesnictví Odpady z výroby a ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy a tabáku; odpady z konzervárenského a tabákového průmyslu z výroby droždí a kvasničného extraktu, z přípravy a kvašení melasy Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Odpady z pekáren a výroby cukrovinek Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování 03 Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek a nábytku Odpadní kůra a korek Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem Odpad z výroby a zpracování celulózy, papíru a lepenky Odpadní kůra a dřevo 15 Odpadní obaly; Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu) Dřevěné obaly 17 Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) Dřevo, sklo a plasty Dřevo 20 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině Dřevo neuvedené pod číslem Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) Biologicky rozložitelný odpad

141 Stránka 141 Dále může být seznam využívaných odpadu doplněn o následující biologicky rozložitelné odpady, zařazené dle seznamu bioodpadů (příloha č. 1 vyhlášky MŽP č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady) pro výrobu kompostů, vše kategorie ostatní O : Tab. 38. Seznam bioodpadů podle Katalogu odpadů využitelných v zařízení Seznam bioodpadů podle Katalogu odpadů využitelných v zařízení Kat.číslo Název odpadu Pozn. 02 Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství s výroby a zpracování potravin Odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství Kaly z praní a z čištění Odpady z výroby a ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy a tabáku; odpady z konzervárenského a tabákového průmyslu z výroby droždí a kvasničného extraktu, z přípravy a kvašení melasy Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace Odpady jinak blíže neurčené Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Odpady z výroby cukru Zemina z čištění a praní řepy Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Odpady z mlékárenského průmyslu Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Odpady z pekáren a výroby cukrovinek Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Odpady z výroby alkoholických a nealkoholických nápojů (s výjimkou kávy, čaje a kakaa) Odpad z praní, čištění a mechanického zpracování surovin Odpad z destilace lihovin Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku 03 Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky Odpad z výroby a zpracování celulózy, papíru a lepenky Mechanicky oddělený výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky

142 Stránka Odpady ze třídění papíru a lepenky určené k recyklaci Odpadní kaustifíkační kal Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, výplní povrchové vrstvy z mechanického třídění Kaly z čistění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu Odpady z kožedělného a kožešnického průmyslu Odpadní klihovka a štípenka Kaly neobsahující chrom, zejména kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Odpady z textilního průmyslu s výjimkou textilií ze syntetických vláken Organické hmoty z přírodních produktů (např. tuk, vosk) Ostatní kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod Odpady z nezpracovaných textilních vláken Odpady ze zpracovaných textilních vláken 15 Odpadní obaly; absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené 1501 Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu) Papírové a lepenkové obaly 16 Odpady v tomto katalogu jinak neurčené Vadné šarže a nepoužité výrobky Organické odpady neuvedené pod číslem Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely Odpady z aerobního zpracování pevných odpadů Kompost nevyhovující jakosti Odpady z anaerobního zpracování odpadu Extrakty z anaerobního zpracování komunálního odpadu Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování komunálního odpadu Extrakty z anaerobního zpracování odpadů živočišného a rostlinného původu Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování živočišného a rostlinného odpadu

143 Stránka Odpady z čistíren odpadních vod jinde neuvedené Kaly z čištění komunálních odpadních vod Směs tuků a olejů z odlučovačů tuků obsahujících pouze jedlé oleje a jedlé tu Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem Odpady z výroby vody pro spotřebu lidí nebo vody pro průmyslové účely Pevné odpady z primárního čištění (z česlí a filtrů) Kaly z čiření vody Kaly z dekarbonizace Odpady z úpravy odpadů jinde neuvedené (např. třídění, drcení, lisováni peletizace) Papír a lepenka Dřevo neuvedené pod číslem Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině Papír a lepenka, s výjimkou papíru s vysokým leskem a odpadu z tapet Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven Ostatní komunální odpady Odpad z tržišť Kal ze septiků a žump Objemný odpad Pozn. zvláštní způsoby nakládání: 1. podléhají souhlasu a kontrole Krajské veterinární správy podle jiného právního předpisu 2. podléhají kontrole podle tabulky č přílohy č. 5 k této vyhlášce. 3. určité zmetkové potraviny - výběr zmetkových potravin podle Nařízení Komise (ES) ze dne 3. února 2006 č. 197/2006 Sb., neživočišného původu nebo neobsahující produkty živočišného původu jako například pečivo, těstoviny, cukrářské výrobky a podobné výrobky, které z obchodních důvodů, z důvodu závady při výrobě, balení nebo jiné závady nepředstavují nebezpečí pro zdraví lidí nebo zvířat a nejsou již určeny k lidské spotřebě a zbavené obalů mohou být zpracovány v zařízeních na výrobu bioplynu nebo kompostování, která nepodléhají schválení Krajské veterinární správy

144 Stránka 144 ani její kontrole. Z příjmu do zařízení jsou vyloučeny biologicky rozložitelné odpady charakteru vedlejších produktů živočišného původu ve smyslu Nařízení EP a rady ES č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu. Uvedený odpad nesmí obsahovat nebezpečné látky nebo být nebezpečnými látkami znečištěn. Požadavky při přejímce odpadů Přejímka odpadů do zařízení musí být v souladu s požadavky uvedenými v příloze č. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb., kde jsou uvedeny požadavky, které musí při přejímce odpadů provozovatel splnit. Provozovatel zařízení zabezpečí při přejímce odpadu následující činnosti: - vizuální kontrolu každé dodávky odpadu, - namátkovou kontrolu odpadu k ověření shody odpadu s informacemi poskytnutými dodavatelem odpadu, - zaznamenání kódu druhu odpadu, kategorii, hmotnosti odpadu, data dodávky, totožnosti dodavatele odpadu a v případě komunálního odpadu totožnost firmy, která provádí jeho shromažďování nebo svoz, při dodávkách nebezpečného odpadu i údaje o nebezpečných vlastnostech, - zaznamenání údajů o vlastnostech odpadu nezbytné pro zjištění, zda je možné v příslušném zařízení s daným odpadem nakládat, včetně protokolů o zkouškách a k nim příslušné protokoly o odběru vzorků, pokud to vyplývá ze souhlasu k provozování zařízení nebo z jeho provozního řádu, - vydání písemného potvrzení o každé dodávce odpadu přijatého do zařízení. Kvalitativní požadavky pro příjem odpadů Dodavatel odpadu poskytne osobě oprávněné k provozování příslušného zařízení k nakládání s odpady v případě jednorázové nebo první z řady dodávek následující písemné informace: - název, adresu sídla a IČ, bylo-li přiděleno, dodavatele odpadu, - kód odpadu, kategorie a při dodávkách nebezpečného odpadu také údaje o jeho nebezpečných vlastnostech, - další údaje o vlastnostech odpadu nezbytné pro zjištění, zda je možné v příslušném zařízení s daným odpadem nakládat, včetně protokolů o zkouškách a k nim příslušné protokoly o odběru vzorků, pokud to vyplývá ze souhlasu k provozování zařízení nebo z jeho provozního řádu. V případě surovin, které by mohly ohrozit kvalitu výstupů zejména odpady charakteru kaly ČOV, je vhodné v případě jednorázové nebo první z řady dodávek odpadu v jednom kalendářním roce, doložit kvalitu odpadu výsledky stanovení rizikových prvků (As, Cd, Cr, Cu, Hg, Mo, Ni, Zn, PCB, AOX) v sušině. Podle požadované kvality výstupu dle charakteru požadovaného produktu jsou kvalitativní charakteristiky nastaveny recepturou šarže.

145 Stránka 145 V případě výroby hnojiva a rekultivačního substrátu, které jsou registrovány podle 4 zákona č. 156/1998 Sb. o hnojivech jsou kvalitativní požadavky pro příjem odpadů do zařízení a možnost jejich využití definovány dle kvalitativních požadavků pro registrované výstupy. Norma ČSN Průmyslové komposty uvádí nejvyšší přípustný obsah sledovaných látek v surovině pro kvalitu odpady na vstupu: Tab. 39. Nejvyšší přípustný obsah sledované látky v surovině Nejvyšší přípustný obsah sledované látky v surovině ukazatel jednotka nejvyšší přípustný obsah As mg/kg sušiny 50 Cd mg/kg sušiny 13 Cr mg/kg sušiny 1000 Cu mg/kg sušiny 1200 Hg mg/kg sušiny 10 Mo mg/kg sušiny 25 Ni mg/kg sušiny 200 Pb mg/kg sušiny 500 Zn mg/kg sušiny 3000 Z příjmu do zařízení jsou vyloučeny odpady: - neodpovídající původcem deklarovanému druhu odpadu, - obsahující nebezpečné příměsi nebo nadměrný podíl nežádoucích (nerozložitelných) příměsí nebo příměsí, které by mohly poškodit strojní zařízení, - odpady charakteru vedlejších produktů živočišného původu podle nařízení EP a rady ES č. 1069/2009. Vedení evidence odpadů Evidence odpadů přijímaných do zařízení, upravených odpadů na výstupu ze zařízení a odpadů z vlastní produkce musí být vedena dle 39, odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů s náležitostmi dle 21 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady. Evidence je aktualizována při převzetí odpadů do zařízení, při úpravě odpadu, při předání odpadu k dalšímu využití nebo odstranění a při vzniku odpadu ze separace nežádoucích příměsí. Průběžná evidence o odpadech a způsobech nakládání s nimi za odpady vlastní a za odpady převzaté musí být vedena za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu zvlášť. Průběžná evidence se vede podle přílohy č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb. a dále vždy obsahuje datum a číslo zápisu do evidence, jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence. Údaje o roční produkci a nakládání s odpady jsou ohlašovány v souladu s požadavky 22 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady. Průběžná evidence odpadů je archivována po dobu nejméně 5 let.

146 Stránka 146 Legislativní požadavky provozování zařízení (SR) Dle zákona o odpadech č. 79/2015 Z.z. je každý provozovatel zařízení na zhodnocování nebo zneškodňování odpadu povinen plnit povinnosti podle 14 tohoto zákona, kde jsou uvedeny povinnosti držitele odpadu. Další povinnosti pro provozovatele zařízení na zhodnocování nebo zneškodňování odpadů vyplývají z 17 zákona o odpadech. Provozovatel uvedeného zařízení je dle této části zákona povinný: a) zhodnocovat odpady nebo zneškodňovat odpady v souladu s rozhodnutím příslušného orgánu státní správy odpadového hospodářství, které jej opravňuje k provozování zařízení, b) provozovat zařízení v souladu se schváleným provozním řádem, c) vést provozní dokumentaci zařízení, d) zveřejnit podmínky, za kterých přebírá odpad do zařízení, e) uvádět do provozu a provozovat stroje, technologii a vykonávat oprávněnou činnost v souladu s platnou dokumentací a s technickými požadavky, f) plnit evidenční a ohlašovací povinnost a povinnost uchovávání evidence a uchovávání ohlašovaných údajů; g) plnit povinnosti původce odpadu ve vztahu k ním produkovaným odpadům Náležitosti žádosti o udělení souhlasu k provozování zařízení na zhodnocování nebo zneškodňování odpadu specifikuje vyhláška Ministerstva životního prostředí Slovenské republiky č. 310/2013 Z. z., kterou se provádějí některé ustanovení zákona o odpadech. Žádost obsahuje: a) identifikační údaje žadatele, b) sídlo zařízení pro nakládání s odpady, c) seznam druhů odpadů, s kterými se v zařízení bude nakládat, d) rozsah analýz jednotlivých druhů nebezpečných odpadů, s kterými se v zařízení bude nakládat, e) seznam vykonávaných činností dle zákona o odpadech, f) popis technologického postupu nakládání s odpady, g) technické údaje o zařízení, h) způsob zabezpečení odborné technické kontroly provozu zařízení, i) opatření pro případ havárie, j) datum zahájení provozu, k) závěrečné stanovisko z procesu posuzování vlivů na životní prostředí nebo rozhodnutí ze zjišťovacího řízení, nebo vyjádření k oznámení o změně, pokud se na tuto činnost vyžaduje. Značení zařízení Podmínky pro označování zařízení k nakládání s odpady stanovuje 23 vyhlášky č. 310/2013 Z. z. Zařízení k nakládání s odpady se musí označit informační tabulí viditelnou z veřejného prostranství, která obsahuje zejména: a) název zařízení, b) obchodní jméno a sídlo nebo místo podnikání provozovatele zařízení, c) provozní čas zařízení, d) seznam druhů odpadů, s kterými se v zařízení nakládá, e) název orgánu státní správy, který vydal souhlas k provozu zařízení, f) jméno a příjmení osoby zodpovědné za provoz zařízení a její telefonní číslo.

147 Stránka 147 Příjem odpadů do zařízení Přehled druhů odpadů Zařízení k využívání odpadu typu Centrální kompostárna je určeno ke zpracování biologicky rozložitelných odpadů ze spádové oblasti Regionální rozvojové agentury Senica. Centrální kompostárna může být určena především pro zpracování níže uvedených odpadů z produkce obcí a zemědělské činnosti, zařazených do katalogových čísel odpadu dle vyhlášky MŽP Slovenské republiky č. 284/2001 Z.z. Jedná se o stejné druhy odpadů jako v případě České republiky, kde jsou tyto odpady určeny vyhláškou MŽP ČR č. 341/2001 Sb. Tab. 40. Seznam bioodpadů podle Katalogu odpadů využitelných v zařízení Seznam bioodpadů podle Katalogu odpadů využitelných v zařízení Kat.číslo 02 Název odpadu Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství s výroby a zpracování potravin Odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství Odpad rostlinných pletiv Odpady z lesnictví Odpady z výroby a ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy a tabáku; odpady z konzervárenského a tabákového průmyslu z výroby droždí a kvasničného extraktu, z přípravy a kvašení melasy Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Odpady z pekáren a výroby cukrovinek Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování 03 Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek a nábytku Odpadní kůra a korek Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem Odpad z výroby a zpracování celulózy, papíru a lepenky Odpadní kůra a dřevo 15 Odpadní obaly; Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu) Dřevěné obaly 17 Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst)

148 Stránka Dřevo, sklo a plasty Dřevo 20 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině Dřevo neuvedené pod číslem Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) Biologicky rozložitelný odpad Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, zákon č. 79/2015 Z.z. o odpadech a o změně a doplnění některých zákonů se vztahuje i na nakládání s těly zvířat a jejich částmi, která uhynula jiným způsobem než porážkou pro lidskou spotřebu, včetně zvířat usmrcených za účelem eradikace nákazy zvířat, a které jsou zneškodňovány podle čl. 19 odst. 1 písm. a) a e) nařízení (ES) č. 1069/2009 v platném znění. Zákon o odpadech SR se dále vztahuje i na nakládání s vedlejšími produkty živočišného původu včetně odvozených produktů rovněž upravených v Nařízení (ES) č. 1069/2009 v platném znění. Požadavky při přejímce odpadů Přebírání odpadů do zařízení k nakládání s odpady upravuje 26 vyhlášky č. 310/2013 Z. z. Do zařízení k nakládání s odpady je možné odpad převzít, jen pokud se současně s každou dodávkou odpadu předloží provozovateli zařízení: a) doklad o množství a druhu dodaného odpadu, b) pokud se jedná o nebezpečné odpady i průvodní list a identifikační list nebezpečného odpadu, c) údaj o vlastnostech a složení odpadu v rozsahu podle 18. Při dodávce odpadu do zařízení k nakládání s odpady se: a) zkontroluje kompletnost a správnost požadovaných dokladů a údajů a jiných dohodnutých podmínek převzetí odpadu, b) vykoná kontrola množství dodaného odpadu, c) vykoná vizuální kontrola dodávky odpadu s cílem ověřit deklarované údaje o původu, vlastnostech a složení odpadu, d) podle potřeby zabezpečí kontrolní náhodné odběry vzorku odpadu a zkoušky a analýzy odpadu s cílem ověřit deklarované údaje držitele odpadu o původě, vlastnostech a složení odpadu; vzorky se uchovávají najméně jeden měsíc, e) zaeviduje převzatý odpad. Provozovatel zařízení k nakládání s odpady poté potvrdí držiteli odpadu převzetí odpadu s vyznačením data a času jeho převzetí a uvedením jeho druhu a množství.

149 Stránka 149 Tab. 41. Hraniční hodnoty koncentrace škodlivých látek v odpadu dle přílohy č. 5 zákona č. 79/2015 o odpadech Ukazatel Hraniční hodnota v mg/kg suš. 1 suma polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) suma polychlorovaných bifenylů (PCB) 50 3 extrahovatelné organické halogensloučeniny (extrakt) lehce uvolnitelné kyanidy suma uhlovodíků (minerální olej) (hexanový extrakt) benzen, toluen, xylen fenoly merkaptán rtuť arsen 1) olovo 1) kadmium nikl 1) obsah rozpustných látek (20 C) ) Uvedené hraniční hodnoty neplatí pro odpad ve skleněné nebo poloskleněné formě (ztvrdnuté zbytky nátěrových látek, odpady zapracované do sklářských, keramických nebo cementářských výrobků. Vedení evidence odpadů Povinnost vést evidenci odpadů přijímaných do zařízení, upravených odpadů na výstupu ze zařízení a odpadů z vlastní produkce stanovuje zákon o odpadech č. 79/2015 Z.z. Podrobnější náležitosti týkající se evidence odpadů jsou pak uvedeny ve vyhlášce č. 310/2013 Z.z., ktorou se vykonávají některá ustanovení zákona o odpadech. Dle 7 odst. 1 vyhlášky se evidencia odpadů vede pro všechny kategorie odpadů podle druhů odpadů bez omezení množství na Evidenčním listu odpadu, jehož vzor je uvedený v příloze č. 7 vyhlášky. Evidence se pak vede samostatně za každou provozovnu. V 27 vyhlášky jsou dále uvedeny požadavky na vedení a obsah provozní dokumentace zařízení na zhodnocování a zařízení na zneškodňování odpadů. Všeobecné požadavky na technicko-organizační opatření se uplatňují v závislosti na druhu zařízení na zhodnocování nebo zneškodňování odpadů. Provozní dokumentaci o technicko-organizačním zabezpečení řádného chodu zařízení a minimalizace vlivu zařízení na životní prostředí tvoří: a) technologický reglement, b) provozní řád, c) provozní deník, V 27, odst. 3, 6 a 8 vyhlášky č. 310/2013 Z.z. jsou také blíže specifikovány všechny náležitosti výše uvedených dokumentů. Evidenční list odpadu se vyplňuje průbežně za období kalendářního roku. Držitel odpadu pak uchovává evidenční list odpadu pět let.

150 Stránka Navrhovaná řešení technologie kompostování Popis dispozičního řešení Zařízení charakteru Centrální kompostárna může být řešeno jako nově zbudované zařízení nebo mohou být využity stávající zemědělské objekty např. nevyužívané silážní žlaby. Plocha pro zpracování BRO musí být řešena jako zpevněná vodohospodářsky zabezpečená plocha např. s betonovým, živičným nebo panelovým povrchem s izolační folií, vyspádovaná do záchytné jímky. Kompostovací plocha musí splňovat řadu požadavků vyplývající z legislativních předpisů a provozních požadavků zařízení např. umožnit otáčení mechanizačních prostředků při zakládání výrobních zakládek, manipulační prostor při zajišťování provzdušňování např. překopáváním, zamezení ohrožení povrchových a podzemních vod. Zařízení obvykle zahrnuje následující základní provozní objekty a soubory: - kompostovací plocha, - zpevněné skladovací plochy, - vodní hospodářství, - provozní zázemí a zabezpečení provozu, - jiná výbava. Kompostovací plocha Kompostovací plocha, která je určena ke zpracování BRO a výrobě kompostů, musí být řešena jako zpevněná vodohospodářsky zabezpečená plocha např. s asfaltobetonovým povrchem. Plocha musí být vyspádována do drenážního systému, kterým jsou vody z fermentace a srážkové vody zachycené na ploše odvedeny do sběrné jímky. Na kompostovací plochu navazují zpevněné plochy komunikací a skladovací a manipulační plochy. Zpevněné skladovací a manipulační plochy Jedná se o zpevněné plochy např. s asfaltobetonovým povrchem, které jsou určeny pro deponii a úpravu surovin ke kompostování, k úpravě produktů z kompostování, ke skladování hotového kompostu a k zajištění dopravní obslužnosti areálu. Vodní hospodářství Vodní hospodářství může být řešeno jako systém zachycení a odvedení vod, který zajišťuje kontrolované nakládání s vodami. Drenážní systém může být ukončen v akumulační jímce. Akumulační jímka může být řešena jako podzemní plastová bezodtoká nádrž. Vody akumulované v jímce mohou být dle potřeby využívány pro závlahu kompostových zakládek a v případě přebytků vod je likvidace akumulovaných vod řešena vývozem na ČOV. Provozní zázemí a zabezpečení provozu - objekt obsluhy Objekt může být řešen jako obytný kontejner, montované buňky, stavební buňka nebo zděný

151 Stránka 151 objekt a obvykle zahrnuje kancelář, šatnu a sociální zázemí. Sociální zázemí by mělo být pro potřeby obsluhy vybaveno šatnou, sprchou, toaletou a odpočívárnou. Objekt musí být zabezpečen a vytápěn. Dále musí být zajištěn přívod el. energie a rozvod nejméně užitkové vody. Zdrojem vody určené k hygieně zaměstnanců může být voda z veřejného vodovodního řádu nebo voda ze zásobníku, který může být řešen jako podzemní nebo nadzemní plastová nádrž. V případě absence vodovodního řádu v areálu zařízení může být pitná voda dovážena ve formě balené. Likvidace splaškových vod z objektu může být řešena vypouštěním do veřejné kanalizace nebo jímáním v podzemní bezodtoké nádrži, ze které jsou vody vyváženy na ČOV. Obr. 34. Objekt obsluhy ilustrační foto - zabezpečení areálu Areál Centrální kompostárny musí být zabezpečen např. po obvodu souvisle ohrazen oplocením. Areál musí být vybaven vstupní branou, která je mimo provozní dobu uzamčena. Jiná výbava - váha Obr. 35. Váha ilustrační foto Vážení přijímaných odpadů může být řešeno vlastním zařízením typu přejezdová váha případně využití váhy v jiném provozu v okolí zařízení na základě uzavřené smlouvy (např. v sousedícím zemědělském podniku). Vážení je nezbytnou součástí provozu zařízení, provozovatel je povinen vystavit dodavateli odpadu doklad o přijetí odpadů do zařízení a vést průběžnou evidenci, jejíž součástí je kromě jiných údajů také údaj o hmotnosti odpadu.

152 Stránka 152 Technologie zpracování Navrhované řešení představuje klasickou technologii výroby kompostu v pásových zakládkách, kdy se kompostovaný materiál vrství rovnoměrně po celé délce tak, aby příčný průřez zakládky obsahoval všechny složky surovinové skladby. Tvar zakládky se volí v závislosti na charakteru kompostovaného materiálu a v závislosti na technologické výbavě zařízení. Pásové hromady mohou být trojúhelníkového nebo lichoběžníkového průřezu s rovným povrchem. V případě využití trojúhelníkové profilu pásové hromady je doporučena šířka hromady 2,0-2,5 m, výška profilu je dána charakterem materiálu (nejčastěji je 1,5 m). Zakládky tohoto profilu jsou lépe přirozeně provětrávány, a tím zásobovány vzdušným kyslíkem, který je pro proces kompostování nezbytný (min. koncentrace 8 %). Nezbytná aerace během celého průběhu procesu kompostování může být zajištěna překopáváním pomocí nakladače, který překládá kompostovaný materiál a tím zajišťuje přísun vzdušného kyslíku do kompostové zakládky. Dochází zde k lepšímu odvádění tepla, v důsledku toho se kompost nepřehřívá. Nevýhodou však může být v důsledku menší plochy profilu nižší teplota v jádru hromady. Dále je komplikovanější aplikace tekutých složek, kdy v úzké koruně profilu se hůře upraví rýha pro zasakování. U lichoběžníkového profilu je doporučena šířka hromady 2,0-6,0 m, výška profilu je 1,5-2,5 m. Využitím tohoto profilu jsou dosaženy vyšší teploty v zakládce zejména v první fázi procesu, lépe se aplikují tekuté složky a lépe je využita kompostovací plocha. Zakládka musí být častěji překopána, protože je zde horší přirozené provětrávání profilu. Běžná doba zrání kompostu v pásových hromadách je 3-6 měsíců, může být však až 12 měsíců. Tato doba je závislá na kapacitě plochy, objemu návozů, surovinové skladbě, homogenitě zakládky, počtu překopávek. Následující kapitoly popisují možné řešení technologické výbavy kompostárny ve dvou variantách: - základní výbava - zahrnuje výbavu kompostárny nakladačem pro nezbytné manipulace, ostatní technologické operace (homogenizace, drcení dřeva, sítování) budou řešeny dojezdem externí technologie - optimální výbava - zahrnuje zajištění všech potřebných operací vlastní technikou Varianta kompostárny v základní výbavě Základní technologická sestava kompostárny zahrnuje technologickou výbavu, která zajišťuje pravidelné technologické operace. Základní technologickou sestavou kompostárny je technika pro manipulaci s odpady a produkty - čelní kolový nakladač nebo teleskopický manipulátor, který může zajišťovat překopávky kompostu, zařízení pro monitoring procesu - tyčový teploměr. Technologické činnosti úprava vstupních surovin a úprava výsledného produktu, které není nutné provádět v pravidelných intervalech, mohou být řešeny s využitím externí technologie.

153 Stránka 153 Úprava vstupních surovin do zakládek Technologie pro zpracování dřevní hmoty může být v případě základní varianty s minimální výbavou řešena využitím externí technologie. Větve, prořezy nebo jiná dřevní hmota je navážena do zařízení a přechodně soustřeďována ve vyhrazeném prostoru zpevněné skladovací plochy. Po soustředění dostatečného množství materiálu, může být způsob zpracování dřevní hmoty řešen využitím externích zařízení, které vykonají službu drcení materiálu. Drtiče dřevní hmoty, které zajišťují služby drcení dřeva, jsou v provedení mobilních vysokokapacitních zařízení. Drceným materiálem mohou být větve, odpad z prořezů stromů a keřů, palety, stavební dřevo. Výkon těchto strojů je závislý na druhu zpracovávaného materiálu, podmínek pro manipulaci s odpadem. V případě optimálních podmínek může být až 140 m 3 za hodinu (tj. až 20 t za hodinu vyrobené štěpky). Soustředěná hmota v množství cca 150 tun je tak vysokokapacitním strojem zpracována během 2-3 dnů. Stroje mohou být vybaveny magnetickým separátorem pro separaci kovových částí. Velikost frakce zpracovaného materiálu je zajištěna dodrcovacím košem s velikostí otvorů 50 mm nebo 100 mm. Služba za drcení je účtována dle činnosti stroje tj. cena za motohodinu práce stroje, další variantou je platba za službu dle zpracovaného množství materiálu tj. cena za tunu zpracovaného materiálu. Obr. 36. Vysokokapacitní drtič dřevní hmoty - ilustrační foto Úprava výstupů Třídění vyrobeného kompostu je doporučená technologická operace. Tříděním kompostu je zajištěna separace nerozložených a nevhodných příměsí a tím je zajištěna požadovaná kvalita kompostu. Třídění produktu je realizována v případě ukončení výroby kompostu, jedná se o finální úpravu vyrobeného kompostu. Pokud délka kompostovacího procesu trvá 6 měsíců, je v průběhu roku využíván třídič dvakrát. Z tohoto důvodu je možné sítování kompostu řešit v případě základní varianty s minimální výbavou dodávkou služby sítování externí technikou. Služba za sítování je účtována dle činnosti stroje tj. cena za motohodinu práce stroje.

154 Stránka 154 Obr. 37. Vysokokapacitní třídič kompostu - ilustrační foto Výhodou navržené varianty Centrální kompostárna se základní technologickou výbavou s využitím externí technologie je značná investiční úspora spočívající v úspoře za pořízení technologické výbavy zařízení a požadavku na velikost vodohospodářsky zabezpečené plochy určené ke kompostování. Nevýhodou však je časová náročnost pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů z důvodu snížené účinnosti aerace absencí techniky pro optimální způsob překopávání a dodání potřebného vzdušného kyslíku. Doba kompostování se tak může prodloužit ze 3 až 6 měsíců na 12 až 18 měsíců. Další nevýhodou jsou zvýšené nároky na skladové kapacity pro uskladnění materiálu (dřevo, kompost) do doby dojezdu externí techniky. Tab. 42. Navrhované rozměry pásových hromad Šířka pásové hromady (m) Výška pásové hromady (m) 2,0 1,10-1,20 2,5 1,30-1,50 3,0 1,50-1,80 4,0 2,20 6,0 2,50 Varianta kompostárny v optimální výbavě Tato varianta předpokládá a na základě praktických provozních zkušeností navrhuje, na rozdíl od varianty popisované v kap , kompletní stálé vybavení centrální kompostárny potřebnou strojní technologií. Navrhovaná strojní výbava zařízení Centrální kompostárny je určena k zajištění následujících technologických činností: - manipulace s odpady a produkty - čelní kolový nakladač nebo teleskopický manipulátor - úprava vstupních surovin do zakládek - drtič dřevní hmoty

155 Stránka zajištění vhodných procesních podmínek - překopávač tažený traktorem - monitoring procesu - tyčový teploměr - úprava výstupů - bubnový třídič Manipulační technika Manipulační technika zajišťuje zejména manipulaci při příjmu, třídění, úpravě surovin, zakládání kompostových zakládek a úpravě hotového kompostu. Manipulace může být zajištěna čelním kolovým nakladačem nebo teleskopickým manipulátorem. - souhrn základních požadavků na technologii: - čelní nakladač nebo teleskopický manipulátor - dieslový motor - lopata s přídrží o objemu 1,5-2,0 m 3 - lopata o objemu 1,5-2,5 m 3 Obr. 38. Manipulační technika ilustrační foto Úprava vstupních surovin do zakládek Úprava vstupních surovin je nezbytou technologickou operací, která je součástí přípravy vstupního materiálu ke kompostování při zpracování dřevní hmoty. Pro úpravu dřevní hmoty jsou využívány drtiče nebo štěpkovače. Typ zařízení pro úpravu surovin je zvolen dle množství a druhu surovin pro zpracování. Vhodná velikost částic je přibližně 50 mm. Obecně platí, že čím menší jsou částice surovin, tím je větší oxidační a styčná plocha a biodegradabilní proces probíhá účinněji. Čím surovina lépe degraduje, tím větší mohou být její částice v zakládce a čím menší částice jsou do zakládky požadovány, tím větší jsou ekonomické náklady na jejich rozmělnění. Drtič dřevní hmoty může být řešen jako mobilní zařízení s vlastní pohonnou jednotkou. Surovina je dávkována do štěpkovače na podávací pás drtiče pomocí vhodné techniky (nakladač, drapák ). Drcení probíhá v drtící komoře při běhu stroje, frakce na výstupu je nastavena použitou technologií,

156 Stránka 156 rychlostí posunu podávacího pásu nebo pomocí třídícího koše na výhozu z drtící komory. Během práce stroje je vyklízen dle potřeby prostor za vynášecím pásem pomocí vhodné techniky. V případě zpracování dřevní hmoty s příměsí kovových částí (např. palety) je žádoucí výbavou drtiče magnetický separátor, který případné kovy zachytí a oddělí od zpracované dřevní štěpky. Požadovanou frakci výstupu z úpravy drcením je možné zajistit příslušným dodrcovacím košem s velikosti otvorů např. 50 mm. - souhrn základních požadavků na technologii: - mobilní rychloběžný drtič - pohon spalovacím motorem - zpracování dřevního materiálu do průměru min. 300 mm (dle druhu odpadu) - dodrcovací koš s otvory o velikosti 50 mm případně 100 mm - magnetický separátor Obr. 39. Drtič dřevní hmoty - ilustrační foto Zajištění vhodných procesních podmínek Zabezpečení optimálních podmínek pro rozvoj a činnost mikroorganismů je základní podmínkou pro správný průběh komponovacího procesu a dosažení požadované kvality výsledného produktu. Aerobní mikroorganismy potřebují pro optimální činnost kromě živin dostatek vzdušného kyslíku a zajištění vlhkosti kompostovaného materiálu. Provzdušňování výrobních zakládek Provzdušňování kompostových zakládek je nezbytnou technologickou operací v celém technologickém postupu kompostování. V případě technologie kompostování v pásových zakládkách může být provzdušňování zajištěno překopávačem neseným traktorem nebo samojízdným překopávačem. Účelem překopávání je provzdušnit kompost, umožnit přístup vzdušného kyslíku a tím dosáhnout řízené mikrobiální činnosti během celé doby kompostování.

157 Stránka 157 Úprava vlhkosti kompostových zakládek Pro zajištění optimální vlhkosti kompostových zakládek může být využívána akumulovaná voda ze záchytných jímek, která je aplikována do kompostových zakládek pomocí čerpadla a hadic nebo napojením na rozvod vody a ruční postřik. Monitoring procesu Obr. 40. Monitoring procesu ilustrační foto Optimální podmínky pro mikroorganismy je žádoucí ověřit monitorováním určitých fyzikálních, chemických a mikrobiologických vlastností zpracovaných surovin. Základním měřitelným ukazatelem zrání kompostu je teplota kompostových zakládek. Jednotlivé fáze komponovacího procesu se vyznačují charakteristickým průběhem teplot, který velmi úzce souvisí s intenzitou činnosti specifických skupin mikroorganismů. Monitorování průběhu procesu kompostování může být zajištěno digitálním teploměrem s čidlem na tyčové sondě. Teploměr musí být vybaven tyčovou zapichovací sondou, kterou je možno zapíchnout do zakládky alespoň do hloubky 1 m pod povrch. Dosažení a udržení požadované hodnoty teploty na určitý čas je nutné i pro hygienizaci kompostovaných surovin. V případě výroby průmyslových kompostů podle zákona č. 185/2001 Sb. o hnojivech a rekultivačního kompostu podle vyhlášky č. 341/2009 Sb. musí být v průběhu výroby dosaženo ve výrobní zakládce teplot 45 C a více po dobu nejméně 10 dní, pokud byly jako surovina k výrobě použity pouze odpady ze zahrad a zeleně a odpady zbytkové biomasy ze zemědělství. Pokud byly jako surovina k výrobě použity i jiné biologicky rozložitelné odpady musí být, v souladu s požadavky přílohy č. 2 vyhlášky č. 341/2008 Sb., v průběhu výroby dosaženo ve výrobní zakládce teplot 55 C a více po dobu nejméně 21 dní nebo teplot 65 C a více po dobu nejméně 5 dní. - souhrn základních požadavků na technologii: - měření teploty v rozmezí (-55 až +125) C - délka sondy min mm - typ snímače digitální

158 Stránka 158 Obr. 41. Digitální teploměr - ilustrační foto Úprava výstupů Produkt dle charakteru může být po ukončení fermentace upraven sítováním pomocí třídícího zařízení. Prosévací zařízení může být řešeno jako bubnový třídič, který umožní třídit hotový kompost na dvě frakce. Podsítná frakce z třídění je vyrobeným produktem. Nadsítná frakce z třídění může být opětovně zavedena do procesu aerobní fermentace nebo je s ní dále nakládáno jako s odpadem v souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb. a vyhlášky č. 383/2001 Sb. a to zejména v případě, kdy jsou vytříděny nežádoucí příměsi. - souhrn základních požadavků na technologii: - rotační bubnový třídič - pohon síta spalovacím motorem nebo elektromotorem - prosévací buben min mm délka, min. 600 mm průměr - vstupní násypka rozměr dle rozměru lopaty nakladače - třídící buben vybaven čistícím kartáčem - síto velikost třídících otvorů mm.

159 Stránka NÁVRH LOKALIT PRO ZŘÍZENÍ UZLŮ SÍTĚ NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM BRO NA ČESKÉ STRANĚ ÚZEMÍ 7.1. Lokality s předpoklady pro výstavbu komunálních kompostáren Obr. 42. Lokality pro možnou výstavbu komunálních kompostáren

160 Stránka 160 Jako vhodné lokality byly vytipovány místa uvedená v předcházející mapě. Jedná se většinou o lokality většinou již v současnosti či minulosti využívané pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady či areály bývalých zemědělských družstev. Níže jsou vytipované lokality přiblíženy. Obr. 43. Vytipovaná lokalita1. Křetín plocha za bývalým ZD

161 Stránka 161 Obr. 44. Letovice Obr. 45. Vytipovaná lokalita 2 Letovice - prostor nově vybudovaného sběrného dvora místo Červený vrch (bývalá skládka)

162 Stránka 162 Obr. 46. Vytipovaná lokalita 3 Letovice - černá skládka bioodpadu u lesa při silnici II/368 Letovice- Jevíčko Obr. 47. Vytipovaná lokalita 4 Letovice - areál ZD LEDEKO a.s.

163 Obr. 48. Vytipovaná lokalita 5 Vanovice areál Agrospol ZD Knínice Stránka 163

164 Obr. 49. Vytipovaná lokalita 6 Cetkovice areál bývalého ZD VOS zemědělců a.s. (brownfield) Stránka 164

165 Obr. 50. Vytipovaná lokalita 7. Velké Opatovice plocha u ČD Stránka 165

166 Stránka Lokality s předpoklady pro výstavbu komunitních kompostáren Za vhodné lokality pro výstavbu komunitních kompostáren lze považovat mimo jiné i všechny výše uvedené lokality (viz kap. 7.1.). Komunitní kompostárny má smysl umisťovat do lokalit, kde existuje iniciativní komunita občanů, kteří nemají možnost domácího kompostování (např. činžovní dům se zahradou nebo dvorem, zahrádkářská nebo chatová kolonie, část obce nebo i malá obec apod.). Jako příklady lokalit s předpoklady pro umístění komunitních kompostáren/kompostérů lze uvést např. zástavbu bytových domů Letovice (mezi ulicemi Komenského, Družstvevní, Albína Krejčího či Komenského a Bezručova) či zahrádkářkou kolonii v blízkosti ul. Česká (viz níže). Obr. 51. Lokality pro výstavbu komunitních kompostáren - Letovice

167 Stránka 167 Dalším příkladem lokalit vhodných pro výstavbu komunitních kompostáren jsou v případě Velkých Opatovic oblasti bytových domů v ulicích Jubilejní, Hliníky, Nová, Na Zkratce apod., viz níže. Obr. 52. Lokality pro výstavbu komunitních kompostáren Velké Opatovice

168 Stránka Lokality s předpoklady pro domácí kompostování Domácí kompostování je obvykle realizováno na zahradě, v malém kompostéru ze dřeva, pletiva, plastu či volně na hromadě. Vzhledem k charakteru zástavby zájmové lokality s převahou rodinných domů se zahrádkami by se mohlo jednat o významnou část využití biologicky rozložitelných odpadů. Obr. 53. Lokality pro domácí kompostování

169 Stránka NÁVRH LOKALIT PRO ZŘÍZENÍ UZLŮ SÍTĚ NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM BRO NA SLOVENSKÉ STRANĚ ÚZEMÍ 8.1. Lokality s předpoklady pro výstavbu komunálních kompostáren Kompostárna bioodpadů Senica zpracovává biologicky rozložitelné komunální odpady jen pro město Senica, avšak v delším časovém horizontu se uvažuje o sběru bioodpadů i v okolních obcích, které jsou ve spádovém území do 10 km a nad 500 obyvatel. Jeho svoz by vykonávaly Technické služby Senica, a.s., které už v těchto obcích vykonávají svoz komunálního odpadu. Předpokladá se, že v budoucnosti bude pro dotknuté obce, a to: Hlboké, Sobotište, Častkov, Smrdáky, Koválov a Dojč svoz vykonávaný. Obr. 54. Spádové obce pro svoz BRKO do kompotárny Senica a Šaštín - Stráže Za vhodnou lokalitu pro výstavbu nové komunální kompostárny v okrese Senica byla vytipovaná lokalita bývalého zemědělského družstva ve městě Šaštín - Stráže, která by mohla sloužit nejen pro potřeby města, ale i pro obce, které se nacházejí ve vzdálenosti do 10 km a mají víc jak 500 obyvatel. Sloužila by pro obce: Štefanov, Čáry, Kuklov, Borský Mikuláš a Borský Svätý Jur.

170 Obr. 55. Vytipovaná lokalita Šaštín Stráže pro výstavbu komunální kompostárny Stránka 170

171 Stránka Lokality s předpoklady pro výstavbu komunitních kompostáren Jako vhodné lokality byla vytypována většinou místa, která jsou v současnosti, nebo byla i v minulosti využívaná jako areály zemědělských družstev. Pro výstavbu komunitních kompostáren byly vybrány obce, které mají více jak 500 obyvatel a nacházejí se ve vzdálenosti nad 10 km od Kompostárny bioodpadů Senica a předpokládané komunální kompostárny Šaštín - Stráže. Obr. 56. Vytipované lokality pro výstavbu komunitních kompostáren

172 Stránka 172 Na následujících mapách jsou blíže vyznačené předpokládané lokality komunitních kompostáren ve vytipovaných obcích. Obr. 57. Vytipovaná lokalita 1 v obci Podbranč

173 Obr. 58. Vytipovaná lokalita 2 v obci Sekule Stránka 173

174 Obr. 59. Vytipovaná lokalita 3 v obci Lakšárska Nová Ves Stránka 174

175 Obr. 60. Vytipovaná lokalita 4 v obci Kúty Stránka 175

176 Obr. 61. Vytipovaná lokalita 5 v obci Moravský Svätý Ján Stránka 176

177 Obr. 62. Vytipovaná lokalita 6 v obci Šajdíkové Humence Stránka 177

178 Stránka Lokality s předpoklady pro domácí kompostování Obr. 63. Lokality pro domácí kompostování Jelikož obce: Rohov, Rybky, Rovensko, Bílkové Humence nesplňují požadavky pro vznik komunitních ani komunálních kompostáren (mají méně než 500 obyvatel), nadále se v nich bude zpracovávat bioodpad formou domácího kompostování.

179 Stránka PŘEHLED PODNIKATELSKÝCH ZÁMĚRŮ Na české i slovenské straně zájmového území nejsou zpracovány žádné významnější záměry, zabývající se problematikou kompostování. Z důvodu finanční náročnosti není o projekty týkající se kompostování mezi podnikatelskými subjekty zájem. V uvažovaném regionu se sice nachází zemědělské společnosti, které by mohly využít své zázemí i technické prostředky k provozu případné kompostárny, o těchto záměrech ovšem zatím neuvažují. Problematika kompostování zahrnuje celou řadu právních předpisů, což může být také jedním z důvodů, proč nemají zemědělské subjekty v území o podnikání v oblasti kompostování zájem.

180 Stránka PŘEHLED PŘÍLEŽITOSTÍ K ZÍSKÁNÍ FINANČNÍ PODPORY NA SLOVENSKÉM ÚZEMÍ OPERAČNÍ PROGRAM KVALITA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA OBDOBÍ PRIORITNÍ OSA 1: UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ PROSTŘEDNICTVÍM ROZVOJE ENVIRONMENTÁLNÍ INFRASTRUKTURY INVESTIČNÍ PRIORITA 1 Prioritní osy 1: Investice do sektoru odpadového hospodářství s cílem splnit požadavky environmentálního acquis Unie a pokrýt potřeby, které členské státy specifikovaly v souvislosti s investicemi nad rámec uvedených požadavků Základ pro výpočet (celkový příspěvek): EUR SPECIFICKÝ CÍL 1.1.1: Zvýšení míry zhodnocování odpadů se zaměřením na jejich přípravu k opětovnému použití a recyklaci a podpora předcházení vzniku odpadů. V souladu s požadavky vyplývajícími z environmentálního acquis a v souladu s hierarchií odpadového hospodářství je cílem zvýšit zhodnocování odpadů. Důraz bude kladen na přípravu k opětovnému použití a recyklaci odpadů. Součástí stanoveného cíle je i podpora předcházení vzniku odpadů včetně posilování environmentálního povědomí o životním cyklu výrobků a hierarchii odpadového hospodářství. Způsobilé aktivity: SPECIFICKÝ CÍL 1.1.1: Zvýšení míry zhodnocování odpadů se zaměřením na jejich přípravu k opětovnému použití a recyklaci a podpora předcházení vzniku odpadů. Uvedený specifický cíl bude naplňován prostřednictvím následujících aktivit: A. Podpora nástrojů informačního charakteru se zaměřením na předcházení vzniku odpadů, na podporu tříděného sběru odpadů a využití odpadů Celkové množství vyprodukovaného odpadu v ČR, tak i množství vyprodukovaného odpadu na obyvatele ČR má kolísavý charakter, a tedy stále existuje prostor pro prevenci vzniku odpadů a jeho minimalizaci. Mezi významné opatření preventivní povahy patří informování veřejnosti a dotčených subjektů o nutnosti a výhodnosti předcházení vzniku odpadů, o životním cyklu produktů, jakož i propagace dobrovolných nástrojů environmentální politiky, zejména systémů environmentálního řízení, včetně EMAS, propagace ekologických veřejných zakázek, produktů a služeb s právem používat ekoznačku, informační programy pro obecní samosprávy, zaměřené zejména na závaznost nové hierarchie odpadového hospodářství a uplatňování dobrovolných nástrojů environmentální politiky. Zároveň bude podpořeno zvyšování environmentálního povědomí a informovanosti v oblasti propagace materiálů, které budou vyrobeny z recyklovaných odpadů z obalů a z odpadního papíru, skla, plastů a vícevrstvých kombinovaných materiálů a které slouží k výrobě obalů a dalších výrobků, ve smyslu směrnice 94/62 /ES, jakož i informační kampaně rozšiřující environmentální povědomí

181 Stránka 181 obyvatelstva v oblasti tříděného sběru, zvyšování míry recyklace a jiných způsobů využívání odpadů. Tab. 43. Cílové skupiny, území a způsobilí příjemci Cílové skupiny - obyvatelé SR, - subjekty veřejné správy, - subjekty soukromého sektoru. Cílové území - celé území SR Příjemci - Slovenská agentura životního prostředí v rámci národního projektu, - subjekty ústřední správy s působením v oblasti tvorby a ochrany životního prostředí, - subjekty územní samosprávy, - neziskové organizace poskytující všeobecně prospěšné služby v oblasti tvorby a životního prostředí, - nadace v oblasti tvorby a ochrany životního prostředí, - sdružení fyzických nebo právnických osob v oblasti tvorby a ochrany životního prostředí. Příprava na opětovné použití a zhodnocování se zaměřením na recyklaci nebezpečných odpadů včetně podpory systémů tříděného sběru komunálních odpadů a podpory předcházení vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů Z důvodu plnění závazků vyplývajících z rámcové směrnice o odpadech a v souladu s cíli stanovenými směrnicí 1999/31 / ES je třeba, aby SR dokončila infrastrukturu v oblasti využití, a to především recyklace ne nebezpečných odpadů a nebezpečných odpadů a využití biologicky rozložitelných odpadů. Proto v rámci uvedené aktivity bude finanční pomoc směřována na: podporu předcházení vzniku biologicky rozložitelných komunálních odpadů (například podporou domácího kompostování a zařízení na anaerobní rozklad biologicky rozložitelného komunálního odpadu u provozovatelů kuchyňských a restauračních zařízení), výstavbu nových zařízení pro přípravu k opětovnému použití odpadů; podporu tříděného sběru složek komunálních odpadů, včetně mechanické úpravy komunálního odpadu; výstavbu nových zařízení nebo rekonstrukci stávajících zařízení na recyklaci ne nebezpečných odpadů, včetně úpravy odpadů jako součásti technologie recyklace (podpora bude zaměřena na ty druhy a proudy odpadů, pro které SR nemá vybudované dostatečné kapacity a jejich recyklace je nutná z důvodu plnění cílů rámcové směrnice o odpadech); výstavbu nových zařízení nebo rekonstrukci stávajících zařízení na využití biologicky rozložitelného odpadu, včetně produkce bioplynu využívaného na kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie (zahrnující např. budování zařízení na kompostování, anaerobní rozklad); výstavbu nových zařízení nebo rekonstrukci stávajících zařízení na materiálové zhodnocování ne nebezpečných odpadů

182 Stránka 182 na materiály, které se dají použít jako palivo; výstavbu nových zařízení na mechanicko-biologickou úpravu směsných komunálních odpadů; zvyšování environmentálního vědomí a podporu informovanosti a propagace tříděného sběru odpadů u zdroje a v oblasti využití odpadů jako součást investičních projektů. Tab. 44. Cílové skupiny, území a způsobilí příjemci Cílové skupiny Cílové území Příjemci - subjekty územní samosprávy, - státní rozpočtové organizace a státní příspěvkové organizace, - sdružení fyzických nebo právnických osob, - neziskové organizace poskytující všeobecně prospěšné služby fyzické nebo právnické osoby oprávněné k podnikání. - celé území SR. Územní priority budou vycházet z platného Programu odpadového hospodářství Slovenské republiky, vypracovaného na národní úrovni, z kterého následně vycházejí Programy odpadové hospodářství krajů. - MŽP SR nebo ním zřízené rozpočtové nebo příspěvkové organizace, - MV SR okresní úřady, - subjekty územní samosprávy, - sdružení fyzických nebo právnických osob, - neziskové organizace poskytující všeobecně prospěšné služby, - fyzické nebo právnické osoby oprávněné k podnikání. B. Příprava na opětovné použití a recyklaci nebezpečných odpadů Z důvodu chybějící infrastruktury ve zhodnocování nebezpečných odpadů, jejímž důsledkem je stále se zvyšující podíl zneškodněných nebezpečných odpadů, je podpora v rámci operačního programu zaměřena také na přípravu pro opětovné použití a recyklaci nebezpečných odpadů. Investiční projekty v oblasti zhodnocování nebezpečných odpadů budou zároveň podpořeny informačními aktivitami. Proto v rámci uvedené aktivity bude finanční pomoc směřována na: výstavbu nových zařízení pro přípravu k opětovnému použití odpadů; výstavbu nových zařízení a rekonstrukci stávajících zařízení na recyklaci nebezpečných odpadů; zvyšování environmentálního vědomí a informovanosti a propagace přípravy pro opětovné použití nebezpečných odpadů a v oblasti recyklace nebezpečných odpadů jako součást investičních projektů.

183 Stránka 183 Tab. 45. Cílové skupiny, území a způsobilí příjemci Cílové skupiny - subjekty územní samosprávy, - státní rozpočtové organizace a státní příspěvkové organizace v oblasti odpadního hospodářství, - sdružení fyzických nebo právnických osob, - neziskové organizace poskytující všeobecně prospěšné služby fyzické nebo právnické osoby oprávněné k podnikání. Cílové území - celé území SR Příjemci - MŽP SR nebo ním zřízené rozpočtové nebo příspěvkové organizace Vybudování a zavedení jednotného environmentálního monitorovacího a informačního systému v odpadovém hospodářství Stávající systém sběru a zpracování dat vykazuje velkou chybovost, je založen na značné byrokratické zátěži podnikatelského a veřejného sektoru. Nekvalitní údaje a nedostatečná možnost údaje zpracovávat, vyhodnocovat a využívat pro potřeby řízení státní správy odpadového hospodářství vyvolala potřebu vybudování nového plně elektronického systému sběru a zpracování údajů. Tab. 46. Cílové skupiny, území a způsobilí příjemci Cílové skupiny Cílové území Příjemci - subjekty územní samosprávy, - statní rozpočtové organizace a státní příspěvkové organizace v oblasti odpadového hospodářství, - sdružení fyzických nebo právnických osob, - neziskové nebo právnické osoby oprávněné k podnikání. - Celé území SR. Územní priority budou vycházet z platného Programu odpadového hospodářství Slovenské republiky, vypracovaného na národní úrovni, z kterého následně vycházejí Programy odpadového hospodářství krajů. - MŽP SR nebo ním zřízené rozpočtové nebo příspěvkové organizace, - subjekty územní samosprávy, - sdružení fyzických nebo právnických osob, - fyzické nebo právnické osoby oprávněné k podnikání.

184 Stránka PŘEHLED PŘÍLEŽITOSTÍ K ZÍSKÁNÍ FINANČNÍ PODPORY NA ČESKÉM ÚZEMÍ Česká republika se v současné době intenzivně připravuje na čerpání evropských prostředků v dalším programovém období od 2014 do roku Hlavní aktivitou je příprava strategických materiálů, tzv. operačních programů, které jsou analýzou současného stavu jednotlivých odvětví, ale zejména výčtem opatření, jež budou z evropských prostředků podporována. V současné době probíhá finalizace znění jednotlivých operačních programů a jejich schvalování vládou ČR. Následně budou odeslány Evropské komisi ke konečnému schválení. Teprve poté bude možné přistoupit k vyhlašování výzev, výběru projektů a čerpání finančních prostředků. Většina operačních programů předpokládá spuštění výzev až ve druhé polovině roku První výzvy jsou však z pohledu alokací finančních prostředků velmi štědré a šance na výběr projektů je zde v celém programovém období největší. Není tudíž od věci důkladná příprava projektů již v této fázi programů. [4] Drtivá většina možností pro získání dotace je dnes vyhlašována a zveřejňována na webových stránkách poskytovatelů. Zde je publikován souhrn informací o dotačním programu, jako jsou tématické zaměření, období účinnosti programu, do kdy se podávají žádosti, případně další podobné praktické informace. Rovněž zde bývá zveřejněn formulář žádosti, kterou je možné si z webu stáhnout. V neposlední řadě pak pravidla či podmínky dotačního programu, dle kterého se musíte zorientovat a zjistit některé důležité údaje. [36] Jak zjistit, zda je některý z dotačních programů (státních, krajských, evropských, nadačních či jiných) vhodný pro Váš projekt či záměr? Pro základní orientaci je důležité získat především tyto informace: 1. Zjistit, kdo je u daného dotačního programu (dotačního titulu, grantového schématu, či jiný obdobný název) příjemcem podpory a srovnat, zda splňujete tuto podmínku. Příjemcem mohou být například pouze dobrovolné a společenské instituce, podnikatelský subjekt, nestátní neziskové organizace a jiné. 2. Pokud jste vhodný žadatel dle bodu 1., pak je nutné seznámit se s podporovanými aktivitami (např. investice, vzdělávání, studie, projekty, vzdělávací akce). Jestliže Váš projekt / záměr i tomuto hledisku vyhovuje, je na řadě srovnání potřebných výdajů na jeho realizaci s tzv. "uznatelnými náklady", které bývají také velmi často součástí podmínek dotačních programů. 3. "Uznatelnými náklady" se rozumí výdaje za realizaci projektu, které jsou podporovány z dané dotace. Často bývají například vyjmuty mzdové náklady pracovníků příjemce z uznatelných nákladů, a tudíž na ně nelze dotaci získat. 4. Velmi důležité je zjištění termínů: - pro podání žádosti

185 Stránka pro doložení povinných příloh k žádosti (např. stavebního povolení, výpisů z katastru) - pro realizaci akce (do kdy musí být projekt realizován) [36] OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (OPŽP) V novém programovacím období bude možné v rámci OPŽP financovat také projekty zaměřené na zlepšení nakládání s odpady. Tato prioritní osa má číslo 3. Velký důraz je kladen na snižování množství odpadů, 212 mil. EUR je proto vyhrazeno pro zajištění materiálového a energetického využití odpadů. Novinkou je samostatné vyčlenění prostředků na prevenci vzniku odpadů a to ve výši 82 mil. EUR. Financovány tak budou i projekty zaměřené na ekologické vzdělávání, výchovu a osvětu. Prioritní osa 3 OPŽP naopak nebude počítat s nákupy kompostérů do domácností. Důležitým prvkem budou inovativní technologie a uplatňování nástrojů na předcházení vzniku odpadů. Předběžný harmonogram výzev pro OPŽP na rok 2015 je uveden v příloze č. 3 tohoto dokumentu. [17] PRIORITNÍ OSA 3 - Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika Specifický cíl 3.2: Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů Očekávaná finanční alokace: Kč Podporované aktivity: - výstavba a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů (systémy pro sběr, svoz a separaci odpadů a bioodpadů, sběrné dvory a sklady komunálního odpadu, systémy pro separaci komunálních odpadů, nadzemní a podzemní kontejnery včetně související infrastruktury), - výstavba a modernizace zařízení pro materiálové využití odpadů (např. kompostárny a jiná vhodná zařízení pro materiálové využití odpadů), - výstavba a modernizace zařízení na energetické využití odpadů a související infrastruktury, - výstavba a modernizace zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady včetně zdravotnických odpadů (vyjma skládkování). [30] Příklady podporovaných projektů: - výstavba a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů, - doplnění systémů odděleného sběru, skladování a manipulace s odpady, - budování nových a modernizace stávajících sběrných dvorů, - třídící a dotřiďovací linky zabezpečující kvalitní výstupní surovinu a linky s navazujícími technologiemi, - doplnění překladišť a skladů pro KO a jeho vytříděné složky a pro další odpady, které nejsou z kategorie nebezpečné, - budování systémů odděleného sběru bioodpadů, - podpora a rozvoj systému sběru, shromažďování a nakládání s nebezpečnými a zdravotnickými odpady, - budování kompostáren s využitím kompostu převážně na zemědělské půdě, - budování sběru a svozu gastroodpadů/kuchyňských odpadů,

186 Stránka doplnění systému sběru u výrobků na konci životnosti, - výstavba a modernizace zařízení pro materiálové využití odpadů, - zařízení na úpravu nebo využívání ostatních odpadů, - technologie pro zpracování stavebních prvků ze zateplovacích systémů (např. zpracování stavebního polystyrénu, stavebních prvků z PVC ), - budování zařízení na energetické využití komunálních odpadů (ZEVO), - zařízení pro tepelné zpracování odpadů, - výstavba bioplynových stanic pro zpracování bioodpadů, - zařízení pro tepelné zpracování zdravotnických a nebezpečných odpadů, či jejich modernizace, - zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady, či jejich modernizace, - rekonstrukce zařízení pro spoluspalování odpadů, - instalace kotlů na spalování odpadů v teplárnách. [30] Tab. 47. Území a způsobilí příjemci Cílové území - celé území ČR Příjemci - kraje, - obce, - dobrovolné svazky obcí, - příspěvkové organizace, - organizační složky státu, - státní podniky a organizace, - podnikatelské subjekty, - obchodní společnosti a družstva, - veřejné výzkumné instituce, - veřejnoprávní instituce, - městské části hl. města Prahy, - vysoké školy, školy a školská zařízení, - nestátní neziskové organizace (obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, ústavy, spolky), - církve a náboženské společnosti a jejich svazy, - fyzické osoby podnikající. [30]

187 Stránka Dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje Dotace jsou poskytovány ve veřejném zájmu v souladu s Programem rozvoje Jihomoravského kraje, případně s jinými rozvojovými dokumenty Jihomoravského kraje tak, aby byl zajištěn všestranný rozvoj území kraje a uspokojeny potřeby občanů kraje. [7] Dotační program Jihomoravského kraje pro začínající podnikatele pro rok 2015 Cílem programu je rozvíjet podnikatelské prostředí v Jihomoravském kraji, podpořit drobné podnikatele v počáteční fázi podnikání pomocí dotace, a tím zvýšit míru zaměstnanosti obyvatelstva v kraji. - Objem finančních prostředků: Kč - Příjem žádostí: od do , 14:00 - Územní lokalizace programu: Jihomoravský kraj - Administrátor programu: Odbor regionálního rozvoje Individuální dotace JMK 2015 Tyto dotace jsou určeny pro konkrétního žadatele z důvodů zvláštního zřetele, a to zejména pro okruh projektů, které nejsou v předmětném období podporovány žádným z vyhlášených dotačních programů. - Objem finančních prostředků: nezveřejněn - Příjem žádostí: celoročně/průběžně - Územní lokalizace programu: Jihomoravský kraj - Administrátor programu: Odbor kancelář hejtmana Podrobné informace o dotačních programech Jihomoravského kraje včetně odkazu na speciální program, který je nutný pro otevření a vyplnění žádosti, včetně příručky, je možné nalézt na webovém portálu v sekci Dokumenty ke stažení. [7] PROGRAM ROZVOJE VENKOVA M06 Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti Investice do nezemědělských činností Dílčí opatření: podpora na investice na založení a rozvoj nezemědělských činností Popis druhu operace - Investice na založení nebo rozvoj nezemědělských činností vedoucí k diverzifikaci příjmů zemědělských podnikatelů, vytváření nových pracovních míst a posílení ekonomického potenciálu ve venkovských oblastech, a to podporou vybraných ekonomických činností.

188 Stránka 188 Příjemci - Zemědělský podnikatel Pozn.: Příjemcem nemůže být organizace producentů uznaná podle článku 152, sdružení organizací producentů uznané podle čl. 156 nebo mezioborová organizace uznaná podle článku 157 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a ruší nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007. Způsobilé náklady - stavební obnova (přestavba, modernizace, statické zabezpečení) či nová výstavba provozovny - pořízení strojů, technologií a dalšího vybavení sloužícího pro nezemědělskou činnost - doplňující výdaje jako součást projektu (úprava povrchů, náklady na výstavbu odstavných stání) - nákup nemovitostí Příslušné částky a míry podpory Podpora se poskytuje jako příspěvek na vynaložené způsobilé výdaje, a to ve výši: - 25 % způsobilých výdajů pro velké podniky - 35 % způsobilých výdajů pro střední podniky - 45 % způsobilých výdajů pro malé podniky Maximální výše výdajů, ze kterých je stanovena dotace, je 10 mil. Kč na projekt. Minimální výše výdajů, ze kterých je stanovena dotace, je 200 tis. Kč na projekt. Příspěvek EZFRV činí 75 % veřejných výdajů. Příspěvek ČR činí 25 % veřejných výdajů. [27] Podrobné informace týkající se dotačních titulů a grantů pro Jihomoravský kraj je možné nalézt také v tzv. Grantovém kalendáři. Grantový kalendář (GK) připravuje Regionální rozvojová agentura jižní Moravy a obsahuje výběr dotačních titulů, které jsou určené obcím a městům Jihomoravského kraje a jimi zřizovaným organizacím, případně neziskovým organizacím. Cílem GK je informovat o zdrojích doplňkových finančních prostředků, které mohou pomoci realizovat investiční i neinvestiční záměry rozvoje obcí a regionu mimo podnikatelskou sféru. Tento dokument je k dispozici na [30]

189 Stránka ZÁVĚR V návrhové části studie byly podrobně popsány nároky na legislativní zajištění jednotlivých prvků systému sběru, svozu a zpracování komunálních biologicky rozložitelných odpadů. Dále byly podrobně popsány legislativní a provozní nároky na vstupy a výstupy ze zpracování, na provozní dokumentaci a na možnosti technického a technologického řešení. Byl doložen stávající stav produkce komunálního BRO v předmětném území. V návrhové části je zdokumentována stávající síť technické výbavy regionu využitelná pro rozšíření sběru a zpracování BRO z domácností v oblasti. Byly také navrženy vhodné lokality pro rozšíření sítě nebo lokality pro umístění zpracovatelského zařízení. Dále byla analyzována potenciální výtěžnost sběru ve třech variantních řešeních. V současnosti je výrazně podporováno postupné omezování skládkování směsných komunálních odpadů. Dokonce se předpokládá, že přibližně do roku 2024 bude nařízen úplný zákaz skládkování tohoto druhu odpadu. Z tohoto důvodu můžeme ve výhledu očekávat posílení ekonomiky systému separace biologicky rozložitelného odpadu z domácností a jeho zpracování přímo v regionu. Omezování skládkování směsného komunálního odpadu bude rovněž podpořeno zvyšováním ceny poplatku za jeho uložení na skládku. Separací biologicky rozložitelného odpadu dojde ke zvýšení celkové produkce komunálních odpadů, neboť biologicky rozložitelné odpady, se kterými domácnosti dosud nakládaly mimo režim zákona, budou zahrnuty do režimu odpadů. Ovšem současně můžeme předpokládat, že ze směsného komunálního odpadu bude odstraněna velká část jeho biologické složky, což povede k podstatné redukci objemu vyprodukovaného směsného komunálního odpadu. Za nejvhodnější variantu pro dané území můžeme v současné době označit svoz odpadu do stávajícího zařízení v dosahu předmětného regionu. Lze ale očekávat, že ve výhledu dojde k plošnému nárůstu produkce (především v ČR) díky změnám platných právních předpisů, což může v konečném důsledku znamenat vyčerpání kapacit stávajících zařízení a potřebu budování nových zařízení ke zpracování biologicky rozložitelného odpadu. Ve výhledu je tedy možné uvažovat o výstavbě nových zařízení pro region. Vybudování nových zařízení pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů se do budoucna jeví jako přínosný prvek, který by mohl výrazným způsobem usnadnit otázku odpadového hospodářství daného regionu. Důležitou podmínkou je ovšem odpovídající nárůst produkce biologicky rozložitelných odpadů v regionu. Záměr výstavby nové kompostárny je vždy vhodné od začátku konzultovat s odbornou společností, která navrhne vyhovující lokalizaci zařízení, technické řešení kompostárny i odpovídající technologické postupy. Ve spolupráci s touto odbornou firmou je pak třeba navrhnout optimální řešení, které musí brát v úvahu stávající síť zařízení a musí navazovat na aktuální systém svozu biologicky rozložitelného odpadu. I v případě provozování zařízení je vhodným řešením spolupracovat s odbornou společností. Výstavba kompostárny pak může být navržena ve dvou variantách. V prvním případě se jedná o zařízení se základní výbavou, kde je nutné některé postupy zajistit pronájmem externí technologie. Druhá varianta je finančně náročnější a zahrnuje plnou výbavu pro všechny potřebné technologické postupy. Ve střednědobém výhledu je vhodné postupně rozšiřovat nabídky separace biologicky rozložitelného odpadu a zajistit tak pro region sběr tohoto druhu odpadu. Důležité bude docílit

190 Stránka 190 požadavků platných právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství a postupně se snažit nastavit systém nakládání s odpady v regionu tak, aby byl připraven na postupné omezování ukládání směsného komunálního odpadu na skládky.

191 Stránka SEZNAM TABULEK Tab. 1. Registrovaný výrobek musí splňovat požadavky na kvalitu dle vyhlášky č. 474/2000 Sb.: 23 Tab. 2. Maximální koncentrace rizikových prvků v hnojivu 23 Tab. 3. Znaky jakosti rekultivačního kompostu 24 Tab. 4. Limitní koncentrace vybraných rizikových látek a prvků ve výstupu ze zpracování bioodpadu skupiny 2 24 Tab. 5. Kritéria pro kontrolu účinnosti hygienizace 24 Tab. 6. Limitní koncentrace vybraných rizikových látek a prvků ve výstupu skupiny 3 25 Tab. 7. Škodlivé organismy v organických odpadech 43 Tab. 8. Charakteristiky kvality kompostu 45 Tab. 9. Přípustné počty mikroorganismů 45 Tab. 10. Změny v počtech a aktivitě mikroorganismů po průchodu trávícím traktem žížal 55 Tab. 11. Nároky žížal na podmínky prostředí 55 Tab. 12. Počet obyvatel a rozloha jednotlivých obcí na území RRA Senica (k ) 81 Tab. 13. Charakter půdy v obcích zájmového území na straně SR v ha (k ) 82 Tab. 14. Podíly vybraných kategorií u vyšších územních celků SR (v %) 84 Tab. 15. Technická infrastruktura v obcích SR 85 Tab. 16. Obec a kategorie chráněných území, které jsou v jejich katastrálním území vyhlášené (CHKO chráněná krajinná oblast, MCHÚ maloplošné chráněné území, CHPÚ chráněné ptačí území, ÚEV území evropského významu) 87 Tab. 17. Počet obyvatel a rozloha jednotlivých obcí na území MAS Partnerství venkova (k ) 92 Tab. 18. Charakter půdy v obcích zájmového území na straně ČR v ha (k ) 94 Tab. 19. Podíly vybraných kategorií u vyšších územních celků ČR (v %) 96 Tab. 20. Technická infrastruktura v obcích ČR 98 Tab. 21. Přehled jednotlivých kategorií chráněných území v obcích ČR (PP přírodní památka, PR přírodní rezervace, EVL Evropsky významná lokalita) 101 Tab. 22. Subjekty zajišťující svoz odpadu na slovenském území 102 Tab. 23. Kompostárny v okrese Senica a v sousedních okresech 104 Tab. 24. Vývoj zhodnocování BRKO v okrese Senica 107 Tab. 25. Subjekty zajišťující svoz odpadu na českém území 107 Tab. 26. Kompostárny v Jihomoravském kraji 110 Tab. 27. Kompostárny v Pardubickém kraji 111 Tab. 28. Vybrané kompostárny v okrese Blansko 114 Tab. 29. Vybrané kompostárny v okrese Svitavy 114 Tab. 30. Vývoj produkce komunálních BRO v České republice 122 Tab. 31. Produkce komunálních BRO podle lidnatosti správního obvodu ORP 123 Tab. 32. Vykazovaná produkce komunálních BRO na území správního obvodu ORP Boskovice 124 Tab. 33. Základní parametry oblastí se sledovaným svozem BRO z domácností 125 Tab. 34. Materiálová skladba BRO ze separovaného sběru 126 Tab. 35. Vývoj produkce BRKO v Slovenské republice 130 Tab. 36. Vývoj produkce BRKO za okres Senica 131 Tab. 37. Seznam bioodpadů podle Katalogu odpadů využitelných v zařízení 140 Tab. 38. Seznam bioodpadů podle Katalogu odpadů využitelných v zařízení 141 Tab. 39. Nejvyšší přípustný obsah sledované látky v surovině 145

192 Stránka 192 Tab. 40. Seznam bioodpadů podle Katalogu odpadů využitelných v zařízení 147 Tab. 41. Hraniční hodnoty koncentrace škodlivých látek v odpadu dle přílohy č. 5 zákona č. 79/2015 o odpadech 149 Tab. 42. Navrhované rozměry pásových hromad 154 Tab. 43. Cílové skupiny, území a způsobilí příjemci 181 Tab. 44. Cílové skupiny, území a způsobilí příjemci 182 Tab. 45. Cílové skupiny, území a způsobilí příjemci 183 Tab. 46. Cílové skupiny, území a způsobilí příjemci 183 Tab. 47. Území a způsobilí příjemci 186

193 Stránka SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Grafické znázornění průběhu kompostování Obr. 2: Domácí kompostování na hromadách (vlevo) a domácí kompostér (vpravo) Obr. 3: Komunitní kompostování (vlevo) a komunitní kompostér (vpravo) Obr. 4. Speciální nádoba na sběr bioodpadu (vlevo) a svoz bioodpadu (vpravo) Obr. 5. Stálá kompostárna na volné ploše (vlevo) a stálá kompostárna na zastřešené ploše (vpravo) Obr. 6. Lichoběžníkový profil hromady Obr. 7. Trojúhelníkový profil hromady Obr. 8. Kompostovací věž Obr. 9. Rotační biostabilizátor Obr. 10. Kompostovací boxy polouzavřené (vlevo) a kompostovací boxy-uzavřené (vpravo) Obr. 11. Skladba vermikompostéru Obr. 12. Domácí vermikompostér (vlevo) a vermikompostér v restauraci (vpravo) Obr. 13. Štěpkovač (vlastní motor, vlevo)a štěpkovač (bez vlastního zdroje, vpravo) Obr. 14. Drtič převozný (vlevo) a drtič přípojný (vpravo) Obr. 15. Rozdělení překopávačů kompostu Obr. 16. Překopávač kompostu přípojný Obr. 17. Překopávač kompostu samojízdný Obr. 18. Vibrační síto rovinné (vlevo) a rotační síto válcové (vpravo) Obr. 19. Regulace vlhkosti kompostu (vlevo) a aplikace biotechnologických přípravků (vpravo) Obr. 20. Přikrývání hromad plachtou Obr. 21. Kompostování ve vacích (vlevo) a kompostovací lis (vpravo) Obr. 22. Poloha RRA Senica v rámci SR a Trnavského kraje Obr. 23. Poloha MAS Partnerství venkova v rámci ČR a Jihomoravského kraje Obr. 24. Sběrné nádoby Obr. 25. Poloha slovenského území ESÚS a města Senica Obr. 26. Kompostárna Senica Obr. 27. Stanoviště kontejnerů na separovaný odpad v obci Šebetov Obr. 28. Sběrný dvůr Letovice, v provozu od 10/ Obr. 29. Kontejnery na separovaný odpad, nejmenovaná obec Obr. 30. Současný stav nakládání s částí BRO v regionu, nejmenovaná lokalita Obr. 31. Mapa vybraných kompostáren, jmenovitě viz následující tabulky Obr. 32. Poloha českého území ESÚS a města Boskovice Obr. 33. Kompostárna Boskovice Obr. 34. Objekt obsluhy ilustrační foto Obr. 35. Váha ilustrační foto Obr. 36. Vysokokapacitní drtič dřevní hmoty - ilustrační foto Obr. 37. Vysokokapacitní třídič kompostu - ilustrační foto Obr. 38. Manipulační technika ilustrační foto Obr. 39. Drtič dřevní hmoty - ilustrační foto Obr. 40. Monitoring procesu ilustrační foto Obr. 41. Digitální teploměr - ilustrační foto

194 Stránka 194 Obr. 42. Lokality pro možnou výstavbu komunálních kompostáren Obr. 43. Vytipovaná lokalita1. Křetín plocha za bývalým ZD Obr. 44. Letovice Obr. 45. Vytipovaná lokalita 2 Letovice - prostor nově vybudovaného sběrného dvora místo Červený vrch (bývalá skládka) Obr. 46. Vytipovaná lokalita 3 Letovice - černá skládka bioodpadu u lesa při silnici II/368 Letovice-Jevíčko Obr. 47. Vytipovaná lokalita 4 Letovice - areál ZD LEDEKO a.s Obr. 48. Vytipovaná lokalita 5 Vanovice areál Agrospol ZD Knínice Obr. 49. Vytipovaná lokalita 6 Cetkovice areál bývalého ZD VOS zemědělců a.s. (brownfield) Obr. 50. Vytipovaná lokalita 7. Velké Opatovice plocha u ČD Obr. 51. Lokality pro výstavbu komunitních kompostáren - Letovice Obr. 52. Lokality pro výstavbu komunitních kompostáren Velké Opatovice Obr. 53. Lokality pro domácí kompostování Obr. 54. Spádové obce pro svoz BRKO do kompotárny Senica a Šaštín - Stráže Obr. 55. Vytipovaná lokalita Šaštín Stráže pro výstavbu komunální kompostárny Obr. 56. Vytipované lokality pro výstavbu komunitních kompostáren Obr. 57. Vytipovaná lokalita 1 v obci Podbranč Obr. 58. Vytipovaná lokalita 2 v obci Sekule Obr. 59. Vytipovaná lokalita 3 v obci Lakšárska Nová Ves Obr. 60. Vytipovaná lokalita 4 v obci Kúty Obr. 61. Vytipovaná lokalita 5 v obci Moravský Svätý Ján Obr. 62. Vytipovaná lokalita 6 v obci Šajdíkové Humence Obr. 63. Lokality pro domácí kompostování

195 Stránka SEZNAM GRAFŮ Graf 1. Pozemková skladba na slovenské straně území 84 Graf 2. Pozemková skladba na české straně území 96 Graf 3. Trend produkce komunálních BRO v České republice 123 Graf 4. Sezónní produkce na lokalitách Tišnov a Šumperk 125 Graf 5. Vývoj produkce BRKO v Slovenské republice 131 Graf 6. Vývoj produkce BRKO v okrese Senica 132

196 Stránka SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] ALTMANN, Vlastimil; PLÍVA, Petr. Výpočet velikostních parametrů kompostáren na zpevněných plochách. Trendy vo výskume a vývoji poľnohospodárskych strojov a technológií v ekosystéme kultúrnej krajiny. Dudince, júna s. Dostupné také z: [2] ASOCIACE SOUKROMÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Kompostování - pojďme půdě něco vrátit zpět. [online] [cit ]. Dostupné z: [3] BUCHAROVÁ, Jana. Vše o kompostování. [online] [cit ]. Dostupné z: [4] CZ Biom: Podpora obnovitelných zdrojů v novém programovém období Evropské unie Biom.cz [online] [cit ]. Dostupné z: ISSN: [5] ČESKÁ ASOCIACE ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ. Pravdy či nepravdy co skutečně stanoví platná legislativa EU v oblasti odpadového hospodářství? [online] [cit ]. Dostupné z: [6] DEKONTAMINACE PCB. [online]. [cit ]. Dostupné z: [7] DOTAČNÍ PORTÁL KRAJSKÉHO ÚŘADU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. Dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje. [online] [cit ]. Dostupné z: [8] GRZYWA, Bagarová, Martina. Produkce bioodpadů v ČR. [online] [cit ]. Dostupné z: [9] HAVEL,Milan. Arnika program Toxické látky a odpady. Splní Česká republika skládkovou směrnici o odpadech a za jakou cenu? [online] [cit ]. Dostupné z: CR/140827_skladkova_smernice_final.pdf [10] HAZUCHA, Ľuboš. Kompostáreň bioodpadov. Naša Senica, informačný mesačník mesta Senica. [online] [cit ]. Dostupné z:

197 Stránka 197 [11] HEJÁTKOVÁ, Květuše. Využívání kompostů vyrobených z BRO v zemědělství [online]. [cit ]. Dostupné z: [12] ISKANDIROVÁ, Maria. Řízení kvality procesů zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Brno, s. Diplomová práce (Ing). Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky. Dostupný také z: https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=52952 [13] JAHODOVÁ, Marie. Boskovičtí rozšíří kompostárnu. BLANENSKÝ deník.cz. [online] [cit ]. Dostupné z: html [14] KARAFIÁTOVÁ, Kamila. Analýza moderních technologií ekologického kompostování. Brno, s. Diplomová práce (Ing). Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky. Dostupný také z: https://is.mendelu.cz/lide/clovek.pl?zalozka=7;id=24773;studium=49369;zp=30608;verejny=1 [15] KLEMENTOVÁ, Jana. Studie nakládání s biologicky rozložitelným odpadem pro vybranou městskou část města Brna. Brno, s. Diplomová práce (Ing). Mendelova univerzita v Brně, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů. Dostupný také z: [16] KOMPOSTOVÁNÍ. [online].[cit ]. Dostupné z: [17] KOMPOSTUJ.cz. Finance pro bioodpad. [online] [cit ]. Dostupné z: [18] KOMPOSTUJ.cz. Slovníček pojmů. [online] [cit ]. Dostupné z: [19] KOMPOSTUJ.cz. Zdravá půda - zdravý život. [online] [cit ]. Dostupné z: [20] KOMPOSTUJEME V OBCÍCH. [online]. [cit ]. Dostupné z: [21] MACH, Pavel. Kompostování proces kompostování, materiály vhodné pro kompostování, mikroorganismy v procesu kompostování. [prezentace PowerPoint]. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta Dostupné z

198 Stránka 198 https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/2062/knihovna%20k%20projektu/technika%20pro%20odpa dove%20hospodarstvi%20-%20kompostovani.pdf [22] Místní akční skupina Partnerství venkova. Integrovaná strategie území MAS Partnerství venkova na období Analytická část. 60 s. Spolufinancováno Jihomoravským krajem. Dostupné z: file:///c:/users/admin/downloads/analyticka_cast%20(4).pdf [23] Místní akční skupina Partnerství venkova. Místní integrovaná strategie hospodářského a sociálního rozvoje, Společný region (česká část) s. Příprava dokumentu byla spolufinancovaná z Evropského fondu regionálního rozvoje. [24] Moderní obec. Zpracování BRO v obcích. [online] [cit ]. Dostupné z: [25] Možnosti využití bioodpadů ve školách. [cit ]. Dostupné z: h.pdf [26] MRKVICA, M. Research into the use of biodegradable waste. Department of Applied and Landscape Ecology, Faculty of Agronomy, Mendel University in Brno. MENDELNET s. Dostupné také z: [27] MZe ČR. Program rozvoje venkova na období [online] [cit ]. Dostupné z: [28] PARMA, Jaroslav. Kompostárna. [online] [cit ]. Dostupné z: [29] PLÍVA, Petr. Plochy vhodné pro kompostování v pásových hromadách. Biom.cz [online] [cit ]. Dostupné také z : ISSN: [30] REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA JIŽNÍ MORAVY. Grantový kalendář 05/2015, B. Katalog dotací pro municipální sféru Jihomoravský kraj. [online] [cit ]. Dostupné z: [31] SINGER, Vojtěch. Moderní metody ekologického kompostování. Brno, s. Diplomová práce (Ing). Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky. Dostupný také z: [32] SITA. Senica má novú kompostáreň, hľadá prevádzkovateľa. SME.sk. [online] [cit ]. Dostupné z:

199 Stránka 199 [33] SLUŽBY MĚSTA PARDUBIC a.s. Projekt odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) od občanů města Pardubic. 9 s. Dostupné také z: [34] SVEDELIUS, Růžena. Tlení pro každého - jak na domácí kompostování. [online] [cit ]. Dostupné z: [35] ŠKARPA, Petr. Organická hnojiva ostatní (studijní materiál). Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin. [online] [cit ]. Dostupné z: [36] ŠLEJŠKA, Antonín: Expertní systém pro kompostování: Mohu získat nějakou podporu (dotaci)?. Biom.cz [online] [cit ]. Dostupné z: ISSN: [37] ŠTÚDIA MOŽNÉHO VYUŽÍVANIA ENERGETICKÉHO POTENCIÁLU BIOMASY NA ÚZEMÍ EZÚS SPOLOČNÝ REGIÓN. [online]. 174 s [cit ]. Příprava dokumentu byla spolufinancovaná z Evropského fondu regionálního rozvoje. Dostupné z: file:///c:/users/admin/downloads/1+biomasa_final%20(1).pdf [38] UHLÍŘOVÁ, Hana. Hodnocení provozu kompostárny. Brno, s. Diplomová práce (Ing). Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky. Dostupný také z: [39] ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Metodická pomůcka Kompostování přebytečné travní biomasy. Zpracováno s podporou Ministerstva zemědělství ČR. Náměšť nad Oslavou, s. ISBN Dostupné také z: [40] ZIMOVÁ, Magdalena; MATĚJŮ, Ladislav. Kompostování odpadů a potencionální riziko mikrobiální kontaminace. Sborník ze sympozia "Bioodpad '99". [cit ]. Dostupné z: Legislativní zdroje [41] NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu. [cit ]. Dostupné z: [42] NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 352/2014 Sb. o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015-

200 Stránka [cit ]. Dostupné z: 20B986C1257E2E /$file/NV%20352_2014.pdf [43] SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic. [cit ]. Dostupné z: [44] SMĚRNICE RADY 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů. [cit ]. Dostupné z: 0odpad%F9%201999%2031%20EC.pdf [45] VYHLÁŠKA č. 376/2001 Sb. Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění pozdějších předpisů. [cit ]. Dostupné z: 522ec ?OpenDocument [46] VYHLÁŠKA č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů. [cit ]. Dostupné z: 5be95c a?OpenDocument [47] VYHLÁŠKA č. 382/2001 Sb. Ministerstva životního prostředí o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění pozdějších předpisů. [cit ]. Dostupné z: c ea82?OpenDocument [48] VYHLÁŠKA č. 383/2001 Sb. Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. [cit ]. Dostupné z: 2F18B5C D1242/$file/V%20383_2001.pdf [49] VYHLÁŠKA č. 384/2001 Sb. Ministerstva životního prostředí o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB). [cit ]. Dostupné z: 6b3bac f2de?OpenDocument [50] VYHLÁŠKA č. 341/2008 Sb., Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky

201 Stránka 201 a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady). [cit ]. Dostupné z: 06D4FEC B84/$file/V%20341_2008%20odpady.pdf [51] ZÁKON č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. [cit ]. Dostupné z: C1256FFE00293E2F/$file/z%C3%A1kon% pdf [52] ZÁKON č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. [cit ]. Dostupné z: 4213ec12572f de?OpenDocument [53] ZÁKON č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [cit ]. Dostupné z: 4AB9DC125727B /$file/Z%20185_2001%20.pdf [54] ZÁKON č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. [cit ]. Dostupné z: 8F7F6C1257A94002EC4A0/$file/Z%20201_2012.pdf [55] ZÁKON č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [cit ]. Dostupné z: [56] ZÁKON č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. [cit ]. Dostupné z: AD3AEC1256AE30038D05C/$file/z%C3%A1kon%20%C4%8D.% %20Sb..pdf [57] ZÁKON č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. [cit ]. Dostupné z: 11F98C12564EA003D3E04/$file/Z%20334_1992.pdf [58] ZÁKON č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů. [cit ]. Dostupné z:

202 Stránka C A8/$file/Z_477_2001.pdf [59] Zákon č. 79/2015 Z.z., o odpadoch a o zmene a doplnení niektorých zákonov. [cit ]. Dostupné z: [60] Vyhláška č. 310/2013 Z. z. Ministerstva životného prostredia Slovenskej republiky, ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona o odpadoch. [cit ]. Dostupné z: =1 [61] Zákon č. 17/2004 Z.z., o poplatkoch za uloženie odpadov v znení zákona č. 587/2004 Z. z. zákona č. 515/2008 Z z. a zákona č. 434/2013 Z. z. [cit ]. Dostupné z: =1 [62] Zákon č. 136/2000 Z.z., o hnojivách v znení neskorších predpisov. [cit ]. Dostupné z: =1

203 Stránka SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Dotazník k sociologickému průzkumu Vzor obecně závazné vyhlášky obce, kterou se stanoví systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce Přesné znění 10a platného zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (Komunitní kompostování) Příloha č. 4 Předběžný harmonogram výzev pro OPŽP na rok 2015

204 PŘÍLOHY

205 Stránka 205 Příloha č. 1 Dotazník k sociologickému průzkumu 1 Podľa Vás, je alebo nie je potrebné triediť odpad, ktorý vzniká v domácnostiach? 1 je to veľmi potrebné 2 je to skôr potrebné 3 je to skôr zbytočné 4 je to úplne zbytočné N neviem 2 Bez ohľadu na to, či Vy osobne považujete triedenie odpadu za potrebné, povedzte prosím, prečo niektorí ľudia oddeľujú jednotlivé druhy odpadu? Uveďte len jeden hlavný dôvod! 1 lebo sa to tak vyžaduje 2 lebo je to pre nich ekonomicky výhodné 3 lebo sa tým šetrí životné prostredie 4 lebo sa niektoré odpady dajú znovu využiť 5 iný dôvod N neviem 3 Ako je to vo Vašej domácnosti: triedite v súčasnosti odpad? 1 triedime 2 chceli by sme triediť, ale nemáme na to podmienky 3 netriedime a ani o to nemáme záujem N neviem 4 Ak triedite odpad, ktoré druhy zbierate samostatne, oddelene od ostatných? MOŽNOSŤ VIACERÝCH ODPOVEDÍ! 1 papier 2 sklo 3 plasty 4 kovy 5 lieky 6 batérie 7 bioodpad 8 iný odpad 1 odpad netriedime Okrem bežného domového, tzv. komunálneho odpadu (papier, sklo, plasty, kovy...) musia domácnosti riešiť aj problém, ako sa zbaviť BIOODPADOV: sem patria odpady z kuchyne (šupky,

206 Stránka 206 odrezky, zvyšky jedál...), popol, piliny, odrezané/odlomené konáre stromov a kríkov, opadané lístie, opadané ovocie, pokosená tráva, zvädnuté kvetiny a pod. 5 Podľa Vás, je alebo nie je potrebné triediť BIOODPAD, ktorý vzniká v domácnostiach? 1 je to veľmi potrebné 2 je to skôr potrebné 3 je to skôr zbytočné 4 je to úplne zbytočné 2 N neviem 6 Akým spôsobom likvidujete vo Vašej domácnosti bioodpad? Uveďte prosím TRI najčastejšie spôsoby likvidácie kuchynského a záhradného bioodpadu! Bioodpad: 1 nevytriedený dávame do popolníc s ostatným odpadom 2 vytriedený dávame do osobitných hnedých popolníc 3 spaľujeme 4 kompostujeme 5 rozmetávame/zakopávame na záhrade 6 skrmujú do domáce zvieratá/hydina 7 vyvážame do zberných dvorov 8 vyvážame na skládky 9 likvidujeme ináč 7 Ak by ste to mali vyjadriť celkovo, za všetok bioodpad, ktorý Vaša domácnosť»vyprodukuje«, akú časť z neho dávate nevytriedený do popolníc (spolu s ostatným odpadom)? 1 (takmer) všetok bioodpadu dávame do popolníc spolu s ostatným odpadom 2 väčšinu bioodpadu dávame do popolníc 3 do popolníc dávame len menšiu časť bioodpadu 4 bioodpad do popolníc (takmer) vôbec nedávame N neviem

207 Stránka Skúste prosím orientačne odhadnúť, koľko bioodpadu»vyprodukuje«vaša domácnosť za rok? Keby ste ho mali odviezť všetok naraz aký objem by zabral? Zarátajte všetky druhy bioodpadu bez ohľadu na spôsob jeho likvidácie! Všetkého bioodpadu, ktorý za rok»vyprodukujeme«, by bolo: 1 najviac tak za 1 popolnicu 2 asi tak za 2 až 3 popolnice 3 asi tak za 4 až 6 popolníc 4 asi tak za 7 až 9 popolníc 5 asi tak za 10 až 12 popolníc 6 asi za viac ako 12 popolníc 7 asi za nákladnú vlečku 8 asi za viac ako nákladnú vlečku N neviem 9 Čo si myslíte o jednotlivých spôsoboch likvidácie bioodpadov: sú alebo nie sú bezpečné z hľadiska zdravia ľudí? Posúďte prosím každú formu likvidácie bioodpadu osobitne! A miešanie bioodpadu spolu s bežným komunálnym odpadom Táto forma likvidácie bioodpadu je z hľadiska zdravia ľudí: 1 úplne bezpečná 2 skôr bezpečná 3 skôr nebezpečná 4 veľmi nebezpečná N neviem posúdiť B spaľovanie Táto forma likvidácie bioodpadu je z hľadiska zdravia ľudí: 1 úplne bezpečná 2 skôr bezpečná 3 skôr nebezpečná 4 veľmi nebezpečná N neviem posúdiť C kompostovanie Táto forma likvidácie bioodpadu je z hľadiska zdravia ľudí: 1 úplne bezpečná 2 skôr bezpečná 3 skôr nebezpečná 4 veľmi nebezpečná N neviem posúdiť

208 Stránka 208 D rozmetávanie alebo zakopávanie do pôdy Táto forma likvidácie bioodpadu je z hľadiska zdravia ľudí: 1 úplne bezpečná 2 skôr bezpečná 3 skôr nebezpečná 4 veľmi nebezpečná N neviem posúdiť E skrmovanie hydinou alebo domácimi zvieratami Táto forma likvidácie bioodpadu je z hľadiska zdravia ľudí: 1 úplne bezpečná 2 skôr bezpečná 3 skôr nebezpečná 4 veľmi nebezpečná N neviem posúdiť F výroba bioplynu z bioodpadu Táto forma likvidácie bioodpadu je z hľadiska zdravia ľudí: 1 úplne bezpečná 2 skôr bezpečná 3 skôr nebezpečná 4 veľmi nebezpečná N neviem posúdiť G vypúšťanie rozdrveného bioodpadu do kanalizácie Táto forma likvidácie bioodpadu je z hľadiska zdravia ľudí: 1 úplne bezpečná 2 skôr bezpečná 3 skôr nebezpečná 4 veľmi nebezpečná N neviem posúdiť

209 Stránka Skúste prosím zhodnotiť, či pre Vás a Vašu domácnosť predstavuje likvidácia bioodpadov v súčasnosti problém, či Vás nejako zaťažuje? 1 nie je to pre nás žiadny problém 2 je to len malý problém 3 je to problém 4 je to veľký problém N neviem posúdiť 11 Čo myslíte, ak domácnosť oddeľuje bioodpad od bežného domového (komunálneho) odpadu, je to pre ňu v konečnom dôsledku úspora alebo zvýšenie (finančných) nákladov? Triedenie bioodpadu je pre domácnosť: 1 významným zdrojom úspor 2 malým zdrojom úspor 3 z hľadiska (finančných) nákladov je to jedno 4 malým zdrojom výdavkov 5 významným zdrojom výdavkov N neviem posúdiť 12 Čo si o tom myslíte: je alebo nie je správne zákonom určovať, že sa nesmú miešať komunálne odpady s bioodpadmi? 1 určite to je správne 2 skôr to je správne 3 skôr to nie je správne 4 vôbec to nie je správne 5 nezaujíma ma to N neviem to posúdiť 13 A aký je Váš postoj k realizácii tohto zákona: budete alebo nebudete vo Vašej domácnosti úplne oddeľovať bežný domový (komunálny) odpad od bioodpadov? 1 úplne ich oddeľujeme už teraz 2 čiastočne ich už teraz oddeľujeme a keď bude treba, budeme ich oddeľovať úplne 3 čiastočne ich už teraz oddeľujeme a to musí stačiť aj v budúcnosti 4 teraz ich neoddeľujeme, ale budeme ich oddeľovať 5 neoddeľujeme ich a ani ich nebudeme oddeľovať N neviem

210 Stránka Zákon o odpadoch umožňuje viacero foriem likvidácie vytriedeného bioodpadu. Čo si o jednotlivých spôsoboch myslíte Vy? Posúďte prosím každú formu osobitne! A domáce kompostovanie - domácnosť si sama zabezpečuje kompostovanie bioodpadov a využíva vzniknuté hnojivo (kompost) Takáto forma likvidácie bioodpadu je: 1 veľmi dobrá 2 vyhovujúca 3 nevhodná N neviem posúdiť B komunitné kompostovanie - niekoľko domácností, miestna časť alebo malá obec si svojpomocne zabezpečuje kompostovanie bioodpadov na spoločnom kompostovisku a kompost si delia Takáto forma likvidácie bioodpadu je: 1 veľmi dobrá 2 vyhovujúca 3 nevhodná N neviem posúdiť C komunálne kompostovanie - celá obec alebo niekoľko obcí zadajú kompostovanie bioodpadov špecializovanej firme a kompost si delia (alebo si delia peniaze z jeho predaja) Takáto forma likvidácie bioodpadu je: 1 veľmi dobrá 2 vyhovujúca 3 nevhodná N neviem posúdiť 15 Ak by ste si mali vybrať jednu z uvedených foriem likvidácie bioodpadu, pre ktorú by ste sa rozhodli? 1 pre domáce kompostovanie 2 pre komunitné svojpomocné kompostovanie 3 pre komunálne kompostovanie cez špecializovanú firmu 4 je mi to jedno N neviem

211 Stránka Má Vaša domácnosť v súčasnosti vlastné kompostovisko? 1 máme klasickú kopu - hrobľu 2 máme kompostovací zásobník 3 nemáme kompostovisko 17 Ak by ste sa rozhodli pre domáce kompostovanie, aký spôsob vytvorenia kompostoviska by Vám najviac vyhovoval? 1 klasická kopa - hrobľa 2 svojpomocne vyrobený kompostovací zásobník 3 profesionálne vyrobený kompostovací zásobník 4 je mi to jedno 1 nemám záujem o domáce kompostovanie N neviem 18 Koľko by ste boli ochotný/á zaplatiť za kúpu profesionálneho kompostovacieho zásobníka? 0 nekúpil/a by som ho v žiadnom prípade 1 najviac do Kč 2 najviac až Kč 3 najviac až Kč 4 viac ako Kč N neviem 19 Ak by profesionálne kompostovacie zásobníky kúpila obec a prenajímala ich občanom za symbolickú 1 Kč ročne, mali by ste o takýto prenájom záujem? 1 určite áno 2 skôr áno 3 skôr nie 4 určite nie N neviem 20 Ak by ste sa rozhodli zriadiť si spolu so susedmi spoločné (komunitné) svojpomocné kompostovisko, do akej vzdialenosti od Vášho domu by ste boli ochotný/á odvážať bioodpad? 1 najďalej do 100 metrov 2 najďalej 500 metrov 3 najďalej do metrov 4 najďalej do metrov 5 aj viac ako metrov 9 nemám záujem o spoločné kompostovisko N neviem

212 Stránka Ak by ste získali zo svojho bioodpadu kompost (hnojivo), čomu by ste dali prednosť? 1 využiť ho vo vlastnej záhradke 2 predať ho 3 je mi to jedno 4 nemám záujem o kompost N neviem 22 Mohli by ste povedať, v akom byte býva Vaša domácnosť v súčasnosti? Bývate: 1 sami vo vlastnom rodinnom dome 2 v rodinnom dome spoločne s inou domácnosťou 3 sami v byte v osobnom vlastníctve 4 sami v družstevnom byte 5 sami v nájomnom byte 6 inak 23 Koľko rokov má prednosta (hlava) Vašej domácnosti? 1 do 30 rokov 2 31 až 45 rokov 3 46 až 60 rokov 4 nad 60 rokov 24 Aké najvyššie (ukončené) vzdelanie dosiahol prednosta (hlava) Vašej domácnosti? 1 základné 2 vyučený/á alebo stredné bez maturity 3 stredoškolské s maturitou 4 vysokoškolské 25 Z koľkých členov sa skladá Vaša domácnosť? Zarátajte, prosím, všetky osoby, ktoré s Vami žijú a spoločne hospodária pod jednou strechou (bez ohľadu na vek alebo príbuzenské vzťahy)! Zarátajte aj seba! 1 žijem sám 2 sme dvojčlenná domácnosť 3 sme trojčlenná domácnosť 4 sme štvorčlenná domácnosť 5 sme päťčlenná domácnosť 6 sme šesťčlenná domácnosť 7 sme viac ako šesťčlenná domácnosť

213 Stránka Má Vaša domácnosť k dispozícii záhradu alebo nejaký poľnohospodársky pozemok/y? 0 nemáme žiadnu záhradu ani poľnohospodársky pozemok 1 máme záhradku, ktorá je menšia ako 4 áre 2 máme záhradu alebo poľnohospodársky pozemok s celkovou rozlohou od 4 do 25 árov 3 máme záhradu alebo poľnohospodársky pozemok s celkovou rozlohou od 25 do 50 árov 4 máme záhradu alebo poľnohospodársky pozemok s celkovou rozlohou od 50 árov do 1 hektára 5 máme záhradu alebo poľnohospodársku pôdu s celkovou rozlohou viac ako 1 hektár 27 Môžete povedať, na aký účel/y záhradu (pozemok) využívate? 0 netýka sa, nemáme žiadnu záhradu (pozemok) 1 Záhradu (poľnohospodársky pozemok) využívam: 1 len na odpočinok a rekreáciu 2 prevažne na odpočinok a popri tom v malej miere aj niečo pestujem 3 hlavne na pestovanie (ovocia, zeleniny...) alebo na chov (hydiny, ošípaných...) 4 nevyužívam ho 28 Je súčasťou Vašej záhrady (pozemku) trávnik, ktorý udržiavate (pravidelne kosíte)? 1 áno, máme menší udržiavaný trávnik 2 áno, máme väčší udržiavaný trávnik 3 máme trávnik, ale nie je udržiavaný 4 trávnik nemáme 29 Pestujete vo Vašej záhrade (na pozemku) ovocné stromy, ktoré ošetrujete (pravidelne prerezávate, striekate...)? 1 áno, máme do 10 ošetrovaných stromov 2 áno, máme viac ako 10 ošetrovaných stromov 3 máme ovocné stromy, ale neošetrujeme ich 4 ovocné stromy nemáme

214 Stránka Chováte nejaké domáce úžitkové zvieratá? Ak áno, aké? MOŽNOSŤ VIACERÝCH ODPOVEDÍ! 1 chováme hydinu 2 chováme zajace 3 chováme ošípané 4 chováme kozu/kozy, ovcu/ovce 5 chováme kravu/y 6 chováme koňa/kone 7 chováme iné úžitkové zvieratá 8 nechováme nič 31 Akú nádobu na komunálny odpad (popolnicu) v súčasnosti používa Vaša domácnosť? 1 menšiu (100 až 120 litrov) 2 veľkú (1.100 litrov) N neviem

215 Stránka 215 Příloha č. 2 Vzor obecně závazné vyhlášky obce, kterou se stanoví systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce OBEC Obecně závazná vyhláška obce č. /.., kterou se stanoví systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce Zastupitelstvo obce.. se na svém zasedání dne.usnesením č..usneslo vydat na základě 10a odst. 2 zákona c. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s 10 písm. d) a 84 odst. 2 písmeno h) zákona č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku: Čl. 1 Sběr a shromažďování rostlinných zbytků Rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad na území obce v období od.do lze Var. I a) předávat pověřené osobě provádějící pojízdný sběr vždy v měsíci Var. II b) odkládat do kontejnerů přistavených v jednotlivých částech obce vyjmenovaných v příloze této vyhlášky Var. III c) předávat v komunitní kompostárně v..(uvést místo) (Lze použít všechny varianty společně nebo i další v obci vhodné) Čl. 2 Způsob využití zeleného kompostu Obec využívá zelený kompost k údržbě a obnově veřejné zeleně v obci.

216 Stránka 216 Čl. 3 Účinnost Tato obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti dnem.. Podpis Titul, jméno, příjmení starosta Vyvěšeno na úřední desce dne: Podpis Titul, jméno, příjmení, místostarosta Sejmuto z úřední desky dne:

217 Stránka 217 Příloha č. 3 Přesné znění 10a platného zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech (Komunitní kompostování) (1) Pro účely této části zákona se rozumí 10a a. komunitním kompostováním - systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby b) zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost, c) zeleným kompostem - substrát vzniklý kompostováním rostlinných zbytků, d) veřejnou zelení - parky, lesoparky, sportoviště, dětská hřiště a veřejně přístupné travnaté plochy v intravilánu obce. (2) Obec může ve své samostatné působnosti, jako opatření pro předcházení vzniku odpadů, stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce. (3) Úprava a kompostování zelených zbytků musí být provozovány tak, aby nedošlo k narušení složek životního prostředí nad míru stanovenou zvláštními právními předpisy. Kompostovací proces musí být řízen tak, aby byl zajištěn aerobní mikrobiální rozklad organické hmoty bez vzniku zápachu a emisí metanu. (4) Jiné využití zeleného kompostu, než je uvedeno v odstavci 2, je možné pouze za splnění podmínek stanovených zvláštními právními předpisy

218 Stránka 218 Příloha č. 4

185_2001_Sb. 185/2001 Sb. ZÁKON. ze dne 15. května 2001. o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Změna: 477/2001 Sb.

185_2001_Sb. 185/2001 Sb. ZÁKON. ze dne 15. května 2001. o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Změna: 477/2001 Sb. 185/2001 Sb. ZÁKON ze dne 15. května 2001 o odpadech a o změně některých dalších zákonů Změna: 477/2001 Sb. Změna: 76/2002 Sb., 275/2002 Sb., 320/2002 Sb. Změna: 188/2004 Sb. Změna: 356/2003 Sb., 167/2004

Více

Plán odpadového hospodářství Karlovarského kraje

Plán odpadového hospodářství Karlovarského kraje Ing. Pavel Novák s.r.o. Plán odpadového hospodářství Karlovarského kraje Závazná část červen 2015 Zadavatel: Karlovarský kraj, Závodní 353, 360 06 Karlovy Vary Zhotovitel: Ing. Pavel Novák, s.r.o. Osadní

Více

č. 185/2001 Sb. ZÁKON ze dne 15. května 2001 o odpadech a o změně některých dalších zákonů

č. 185/2001 Sb. ZÁKON ze dne 15. května 2001 o odpadech a o změně některých dalších zákonů č. 185/2001 Sb. ZÁKON ze dne 15. května 2001 o odpadech a o změně některých dalších zákonů Ve znění: Předpis č. K datu Poznámka 477/2001 Sb. (k 1.1.2002) mění 3 odst. 3 písm. b), 38 odst. 7 písm. a), v

Více

pozdějších předpisů. 3 ) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného

pozdějších předpisů. 3 ) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného ZÁKON 185/2001 Sb. ze dne 15. května 2001 o odpadech a o změně některých dalších zákonů ZMĚNA č. 477/2001 Sb. ZMĚNA č. 76/2002 Sb., 275/2002 Sb., 320/2002 Sb. ZMĚNA č. 356/2003 Sb. ZMĚNA č. 167/2004 Sb.,

Více

MĚSTO BENEŠOV. Obecně závazná vyhláška č. 6/2014,

MĚSTO BENEŠOV. Obecně závazná vyhláška č. 6/2014, MĚSTO BENEŠOV Obecně závazná vyhláška č. 6/2014, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území města

Více

OBEC NENAČOVICE. Část I Úvodní ustanovení.

OBEC NENAČOVICE. Část I Úvodní ustanovení. OBEC NENAČOVICE Obecně závazná vyhláška obce Nenačovice č. 1/2010 Kterou se stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na k.ú. Nenačovice,

Více

Ekonomické zhodnocení využití biologických odpadů ve městě Šumperku. Bc. Jiřina Hladilová

Ekonomické zhodnocení využití biologických odpadů ve městě Šumperku. Bc. Jiřina Hladilová Ekonomické zhodnocení využití biologických odpadů ve městě Šumperku Bc. Jiřina Hladilová Diplomová práce 2010 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá ekonomickým zhodnocením využití biologických odpadů

Více

KOMUNÁLNÍ ODPAD. Pojmy

KOMUNÁLNÍ ODPAD. Pojmy Obsah: 1. Pojmy 2. Výkon veřejné správy 3. Třídění 4. Sběrná místa 5. Nebezpečné složky 6. Platby KOMUNÁLNÍ ODPAD Pojmy Nejprve ke klíčovému pojmu celého odpadového hospodářství. Pojem odpad je definován

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie Blanka ROKYTOVÁ NAKLÁDÁNÍ S BIOLOGICKÝM ODPADEM VE VYBRANÉM ÚZEMÍ Bakalářská práce Vedoucí práce: RNDr. Renata Pavelková Chmelová,

Více

KONCEPCE ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA PLZNĚ

KONCEPCE ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA PLZNĚ KONCEPCE ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA PLZNĚ Zadavatel: Statutární město Plzeň, Magistrát města Plzně Odbor řízení technických úřadů Škroupova 5, 306 32 Plzeň Zpracovatel: BOHEMIAPLAN, s.r.o.,

Více

Počet obyvatel/instalované sběrné místo. Podíl sběru papíru, plastů, v pytlovém sběru

Počet obyvatel/instalované sběrné místo. Podíl sběru papíru, plastů, v pytlovém sběru 1) Odměna za zajištění míst zpětného odběru Sazba: 20,-Kč/obyvatel/rok Zajištění minimální dostupnosti né sítě Sazba: 6,-Kč/obyvatel/rok Nádobový Počet obyvatel/instalované né místo 1 000 obyvatel 105

Více

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE KOVÁŘOV č. 2/2015

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE KOVÁŘOV č. 2/2015 OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE KOVÁŘOV č. 2/2015 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území obce Kovářov

Více

III. Věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností

III. Věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností III. Věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností Ministerstvo životního prostředí, 2. 11. 2014 Obsah A. Přehled právních předpisů vztahujících se k věcnému záměru... - 4 - B. Zhodnocení stávající

Více

POH ČR 2015-2024. Kabinet odpadů. 29. května 2014. Ing. Gabriela Bulková Ministerstvo životního prostředí

POH ČR 2015-2024. Kabinet odpadů. 29. května 2014. Ing. Gabriela Bulková Ministerstvo životního prostředí POH ČR 2015-2024 Kabinet odpadů 29. května 2014 Ing. Gabriela Bulková Ministerstvo životního prostředí Příprava POH ČR MŽP návrh nového POH ČR na další 10 leté období (2015-2024) Nástroj pro řízení OH

Více

1. ZÁVAZNOST VYHLÁŠKY

1. ZÁVAZNOST VYHLÁŠKY Obecně závazná vyhláška města Lanškroun č. 2/2010, o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému

Více

č. 1/2014 MĚSTO LOUNY OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MĚSTA LOUN

č. 1/2014 MĚSTO LOUNY OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MĚSTA LOUN MĚSTO LOUNY OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MĚSTA LOUN č. 1/2014 kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a systém nakládání se stavebním odpadem

Více

Obecně závazná VYHLÁŠKA OBCE Brumovice

Obecně závazná VYHLÁŠKA OBCE Brumovice Obecně závazná VYHLÁŠKA OBCE Brumovice č. 3 /2005, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a systém nakládání se stavebním odpadem

Více

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE ROZKOŠ. č. 4/2011. Část první Základní ustanovení

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE ROZKOŠ. č. 4/2011. Část první Základní ustanovení OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE ROZKOŠ č. 4/2011 kterou se stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a systém nakládání se stavebním odpadem na

Více

O B E C KOROZLUKY. Obecně závazná vyhláška č. 01/2015

O B E C KOROZLUKY. Obecně závazná vyhláška č. 01/2015 O B E C KOROZLUKY Obecně závazná vyhláška č. 01/2015 kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a systém nakládání se stavebním odpadem

Více

BIOODPAD a KOMPOSTOVÁNÍ. Přednášející: Ing. Eliška Frolcová. TESPRA Hodonín, s.r.o. Velkomoravská 91 695 01 Hodonín www.tespra-hodonin.

BIOODPAD a KOMPOSTOVÁNÍ. Přednášející: Ing. Eliška Frolcová. TESPRA Hodonín, s.r.o. Velkomoravská 91 695 01 Hodonín www.tespra-hodonin. BIOODPAD a KOMPOSTOVÁNÍ Přednášející: Ing. Eliška Frolcová TESPRA Hodonín, s.r.o. Velkomoravská 91 695 01 Hodonín www.tespra-hodonin.cz Bioodpad Biologicky rozložitelný odpad (bioodpad) donedávna nikdo

Více

ČÁST DRUHÁ KOMUNÁLNÍ ODPAD

ČÁST DRUHÁ KOMUNÁLNÍ ODPAD Město Týnec nad Labem O b e c n ě z á v a z n á v y h l á š k a č. 1/2001 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů na území Města Týnec nad

Více

Komunitní kompostárna Štítary

Komunitní kompostárna Štítary Komunitní kompostárna Štítary Projekt realizovaný v letech 2012 2013 byl spolufinancován Evropskou unií Fondem soudržnosti a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životního

Více

VĚSTNÍK KRAJE VYSOČINA

VĚSTNÍK KRAJE VYSOČINA VĚSTNÍK KRAJE VYSOČINA Ročník 2004 Rozesláno dne 10. srpna 2004 Částka 3 OBSAH: 1. O b e c n ě z á v a z n á v y h l á š k a kraje Vysočina, kterou se vyhlašuje závazná část Plánu odpadového hospodářství

Více

OBEC Vyžice. Obecně závazná vyhláška obce Vyžice č. 1/2015,

OBEC Vyžice. Obecně závazná vyhláška obce Vyžice č. 1/2015, OBEC Vyžice Obecně závazná vyhláška obce Vyžice č. 1/2015, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území

Více

Jak správně třídit papír? Papír je velmi dobře recyklovatelná surovina. Proč tedy ničit lesy, abychom získali surovinu na výrobu papíru, když můžeme zužitkovat již vyrobený nepotřebný papír? Použitím jedné

Více

Odpady a recyklace. Přednáška č.10 Legislativa v OH. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství. Ing. Martin Dočkal, Ph.D.

Odpady a recyklace. Přednáška č.10 Legislativa v OH. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství. Ing. Martin Dočkal, Ph.D. Odpady a recyklace Přednáška č.10 Legislativa v OH Předpisy v odp. hospodářství zákony vyhlášky technické normy Ostatní důležitá legislativa v oblasti ŽP Zákon 185/2001 Sb. (novela 154/2010,... 223/2015

Více

Možnosti využití bioodpadů ve školách

Možnosti využití bioodpadů ve školách Možnosti využití bioodpadů ve školách Bioodpad je jediným odpadem, který lze v domácích podmínkách plně recyklovat - kompostovat. Pro zahrádkáře to není nic nového. Kompostovat však můžeme i ve městech

Více

Vyhláška č. 3/2007. Čl. 1. Úvodní ustanovení

Vyhláška č. 3/2007. Čl. 1. Úvodní ustanovení Vyhláška č. 3/2007 kterou se stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, včetně systému nakládání se stavebním odpadem Zastupitelstvo města Dobřany

Více

Očekávané změny v legislativě hnojiv. Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ

Očekávané změny v legislativě hnojiv. Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Očekávané změny v legislativě hnojiv Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství České republiky, Těšnov 17, 117 05 PRAHA 1, e-mail: mail: budnakova@mze.cz Spotřeba energie v roce 2060 Obnovitelná

Více

Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje

Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje Plán odpadového hospodářství Libereckého kraje Prohlášení ke koncepci dle 10g odst. 4 a 5e zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění PRAHA prosinec 2015 Obsah: Prohlášení

Více

VÝTAHY, HROMOSVODY, ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

VÝTAHY, HROMOSVODY, ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ BUDOV VÝTAHY, HROMOSVODY, ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Ing. Zuzana Vyoralová, Ph.D. ( zuzana.vyoralova@fa.cvut.cz ) BIVŠ 29.března 2016 OBSAH PŘEDNÁŠKY : TYPY VÝTAHŮ PASIVNÍ HROMOSVODY AKTIVNÍ

Více

Oddíl I Základní ustanovení. Článek 1 Úvodní ustanovení

Oddíl I Základní ustanovení. Článek 1 Úvodní ustanovení Obecně závazná vyhláška obce Korolupy č. 3/2001 o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů na katastrálním území obce Korolupy, včetně systému nakládání

Více

Legislativa ČR v oblasti nakládání s bioodpady. Ráztoka 8.11.2007

Legislativa ČR v oblasti nakládání s bioodpady. Ráztoka 8.11.2007 Legislativa ČR v oblasti nakládání s bioodpady Ráztoka 8.11.2007 SOUČASNÁ LEGISLATIVA ČR V OBLASTI BIOODPADŮ Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech Vyhláška č. 381/2001 Sb. Katalog odpadů Vyhláška č. 383/2001

Více

MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY

MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY Nápravník, J., Ditl, P. ČVUT v Praze 1. Dopady produkce a likvidace prasečí kejdy na znečištění životního prostředí Vývoj stavu půdního fondu lze obecně charakterizovat

Více

NOVÉ EVROPSKÉ TRENDY NAKLÁDÁNÍ S BIODEGRADABILNÍMI ODPADY NEW EUROPEAN TRENDS OF DISPOSAL OF BIODEGRADABLE WASTE

NOVÉ EVROPSKÉ TRENDY NAKLÁDÁNÍ S BIODEGRADABILNÍMI ODPADY NEW EUROPEAN TRENDS OF DISPOSAL OF BIODEGRADABLE WASTE NOVÉ EVROPSKÉ TRENDY NAKLÁDÁNÍ S BIODEGRADABILNÍMI ODPADY JANA KOTOVICOVÁ NEW EUROPEAN TRENDS OF DISPOSAL OF BIODEGRADABLE WASTE ABSTRAKT Široká škála systémů nakládání s biologickými odpady a neustálý

Více

vyhlašuje úplné znění zákona č. 185/2001 Sb., ZÁKON

vyhlašuje úplné znění zákona č. 185/2001 Sb., ZÁKON PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 477/2001 Sb., zákonem č.76/2002 Sb., zákonem č. 275/2002

Více

VYHLÁŠKA Č. 2/2002 O SYSTÉMU SBĚRU, PŘEPRAVY, TŘÍDĚNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ NA ÚZEMÍ OBCE

VYHLÁŠKA Č. 2/2002 O SYSTÉMU SBĚRU, PŘEPRAVY, TŘÍDĚNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ NA ÚZEMÍ OBCE VYHLÁŠKA Č. 2/2002 O SYSTÉMU SBĚRU, PŘEPRAVY, TŘÍDĚNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ NA ÚZEMÍ OBCE Zastupitelstvo obce Habrůvka schválilo na svém zasedání dne 28.10.2002 na základě 10, písm.

Více

MOŽNOSTI OBCÍ PŘI PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADŮ. Ing. Vladimír Klatovský, CSc.

MOŽNOSTI OBCÍ PŘI PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADŮ. Ing. Vladimír Klatovský, CSc. MOŽNOSTI OBCÍ PŘI PŘEDCHÁZENÍ VZNIKU ODPADŮ Ing. Vladimír Klatovský, CSc. Předcházení vzniku odpadů Problematika prevence a předcházení vzniku odpadů je řešena na několika úrovních: Evropská unie Česká

Více

Obecně závazná vyhláška Města Sedlčany č.38/2001

Obecně závazná vyhláška Města Sedlčany č.38/2001 Obecně závazná vyhláška Města Sedlčany č.38/2001 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů na území Města Sedlčany včetně systému nakládání

Více

3. 2. 2015. Bioodpad v obci. Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe, Okompostu. Zpracování a využití BRKO

3. 2. 2015. Bioodpad v obci. Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe, Okompostu. Zpracování a využití BRKO Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe, Okompostu Květuše Hejátková ZERA Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. Bioodpad v obci Zpracování a využití BRKO

Více

Programový rámec: PRV

Programový rámec: PRV Integrovaná strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Holicko 2014 2020 Programový rámec: PRV Plánovaná alokace pro období 2016(2017) 2023: 11,241 mil Kč (předběžný výpočet dle zadaného vzorce)

Více

Vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje za rok 2012

Vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje za rok 2012 Vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje za rok 2012 Zpracovatel: Krajský úřad Moravskoslezského kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Listopad 2013 1 1. Úvod Plán odpadového

Více

Město Lipník nad Bečvou

Město Lipník nad Bečvou Město Lipník nad Bečvou Obecně závazná vyhláška města Lipník nad Bečvou č. 2/2004, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, vznikajících

Více

Obecně závazná vyhláška obce Polní Voděrady č. 3/2003

Obecně závazná vyhláška obce Polní Voděrady č. 3/2003 Obecně závazná vyhláška obce Polní Voděrady č. 3/2003 kterou se stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu a systém nakládání se stavebním odpadem

Více

Kompostárna PAKK malé zařízení do 150 t/rok

Kompostárna PAKK malé zařízení do 150 t/rok Kompostárna PAKK malé zařízení do 150 t/rok Prosinec 2015 1. Základní informace Název zařízení: Kapacita zařízení: Umístění kompostárny: Kompostárna PAKK do 150 t/rok p. č. 2217/1 v k.ú. Suchdol Kompostárna

Více

Obecně závazná vyhláška obce Předboj č.3/2008 o systému nakládání s komunálním a stavebním odpadem

Obecně závazná vyhláška obce Předboj č.3/2008 o systému nakládání s komunálním a stavebním odpadem Obecně závazná vyhláška obce Předboj č.3/2008 o systému nakládání s komunálním a stavebním odpadem Zastupitelstvo obce Předboj na svém zasedání dne 28.11.2007 schválilo a vydalo v souladu s ustanovením

Více

Základní pravidla kompostování

Základní pravidla kompostování Základní pravidla kompostování Vyrobit kvalitní kompost v průběhu několika měsíců není nemožné. Důležité je, aby měly bakterie a půdní organismy pro svůj život vhodné podmínky. Pro urychlení rozkladu materiálu

Více

Využití biologicky rozložitelných odpadů

Využití biologicky rozložitelných odpadů Využití biologicky rozložitelných odpadů Ing. Dagmar Sirotková, Ing. Dagmar Vološinová Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v. v. i. Definice Odpad movitá věc, které se člověk zbavuje nebo má

Více

o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, autovraků a systému nakládání se stavebním odpadem

o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, autovraků a systému nakládání se stavebním odpadem MĚSTO BECHYNĚ -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Obecně závazná vyhláška č. 12/2008 o systému shromažďování, sběru,

Více

OBEC HRADČANY. Obecně závazná vyhláška č. 1/2013. o nakládání s komunálním odpadem ve správním území obce Hradčany

OBEC HRADČANY. Obecně závazná vyhláška č. 1/2013. o nakládání s komunálním odpadem ve správním území obce Hradčany OBEC HRADČANY Obecně závazná vyhláška č. 1/2013 o nakládání s komunálním odpadem ve správním území obce Hradčany Zastupitelstvo obce Hradčany se na svém zasedání dne 25. listopadu 2013 usneslo vydat na

Více

NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM

NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM Výsledky sledování indikátoru: NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM v mikroregionu Drahanská vrchovina za rok 2013 Vydala: správní rada mikroregionu Zpracoval: Mgr. František Vlk Příprava k tisku: Dana Křížová Luleč

Více

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE HUKVALDY. čís. 2/2009

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE HUKVALDY. čís. 2/2009 OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE HUKVALDY čís. 2/2009 o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a systému nakládání se stavebním odpadem na území obce Hukvaldy.

Více

1 Účel a předmět zákona

1 Účel a předmět zákona V. Platné znění dotčených částí zákona o obalech s vyznačením navrhovaných změn 1 Účel a předmět zákona (1) Účelem tohoto zákona je chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů, a to zejména

Více

Rozesláno dne 15. února 2016 Částka 1 OBSAH:

Rozesláno dne 15. února 2016 Částka 1 OBSAH: VĚSTNÍK KRAJE VYSOČINA Ročník 2016 Rozesláno dne 15. února 2016 Částka 1 OBSAH: 1. Veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi obcí Lány a městem Chotěboř extranet.kr-vysocina.cz/vestnik/2016/001.pdf 2. Veřejnoprávní

Více

Předcházej a recykluj

Předcházej a recykluj Předcházej a recykluj Milan Havel sdružení Arnika Odpady naše ekologická stopa Ztráta surovin Každý rok končí na našich skládkách a ve spalovně tisíce tun odpadů. Díky této politice přicházíme o cenné

Více

SEKCE E ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; SLUŽBY SOUVISEJÍCÍ S ODPADNÍMI VODAMI, ODPADY A SANACEMI

SEKCE E ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; SLUŽBY SOUVISEJÍCÍ S ODPADNÍMI VODAMI, ODPADY A SANACEMI SEKCE E ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; SLUŽBY SOUVISEJÍCÍ S ODPADNÍMI VODAMI, ODPADY A SANACEMI 36 Přírodní voda; úprava a rozvod vody, obchod s vodou, prostřednictvím sítí 36.0 Přírodní voda; úprava a rozvod vody,

Více

2. Využitelný odpad je složka komunálního odpadu vzniklá odděleným sběrem za účelem dalšího využití, např. papír, sklo, kovy, plasty.

2. Využitelný odpad je složka komunálního odpadu vzniklá odděleným sběrem za účelem dalšího využití, např. papír, sklo, kovy, plasty. Obecně závazná vyhláška č. 1 /2005 Obecně závazná vyhláška č. 1 /2005, kterou se stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu a systém nakládání

Více

Článek 1 Předmět a působnost vyhlášky. Článek 2 Základní pojmy

Článek 1 Předmět a působnost vyhlášky. Článek 2 Základní pojmy Obecně závazná vyhláška obce Šitbořice č. 1/2013 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Zastupitelstvo obce Šitbořice se na svém zasedání

Více

Návod na vyplnění Dotazníku o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr za rok 2015

Návod na vyplnění Dotazníku o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr za rok 2015 Návod na vyplnění Dotazníku o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr za rok 2015 Dotazník je přílohou č. 2 smlouvy mezi obcí a společností EKO-KOM, a.s. Proto musí být řádně

Více

PŘEDSEDA VLÁDY. vyhlašuje

PŘEDSEDA VLÁDY. vyhlašuje 106 PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 477/2001 Sb., zákonem č. 76/2002 Sb., zákonem

Více

PROVOZNÍ ŘÁD KOMPOSTÁRNA PAKK (Zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady do 150 tun/rok )

PROVOZNÍ ŘÁD KOMPOSTÁRNA PAKK (Zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady do 150 tun/rok ) PROVOZNÍ ŘÁD KOMPOSTÁRNA PAKK (Zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady do 150 tun/rok ) Obsah 1. Základní údaje o zařízení 2 1.1. Název zařízení 2 1.2. Identifikační údaje vlastníka a

Více

Povinnosti obcí při nakládání s odpady

Povinnosti obcí při nakládání s odpady Povinnosti obcí při nakládání s odpady Setkání starostů, Ostrava 17. 2. 2009 1 Zákon o odpadech (185/2001 Sb.) Příprava nového zákona o odpadech návaznost na novou Směrnici vnitřní připomínkové řízení

Více

Obec Janovice KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ, VČETNĚ SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ SE STAVEBNÍM ODPADEM NA ÚZEMÍ OBCE JANOVICE

Obec Janovice KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ, VČETNĚ SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ SE STAVEBNÍM ODPADEM NA ÚZEMÍ OBCE JANOVICE OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA Č. 1/2015 O SYSTÉMU SHROMAŽĎOVÁNÍ, OVÁNÍ, SBĚRU, PŘEPRAVY, TŘÍDĚNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ, VČETNĚ SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ SE STAVEBNÍM ODPADEM NA ÚZEMÍ OBCE JANOVICE

Více

Vhodné nastavení budoucího OH dle nového zákona, včetně ekonomických dopadů

Vhodné nastavení budoucího OH dle nového zákona, včetně ekonomických dopadů Česká asociace odpadového hospodářství Vhodné nastavení budoucího OH dle nového zákona, včetně ekonomických dopadů Ing. Petr Havelka výkonný ředitel ČAOH Obsah * Oběhové hospodářství * Vybrané cíle POH

Více

OBECNE ZAVAZNA VYHLASKA MĚSTA TÁBORA. č. 06/2014

OBECNE ZAVAZNA VYHLASKA MĚSTA TÁBORA. č. 06/2014 OBECNE ZAVAZNA VYHLASKA MĚSTA TÁBORA o č. 06/2014 SBĚRU, PŘEPRAVY, TŘÍDĚNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ, VČETNĚ SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ SE STAVEBNÍM ODPADEM v v r v Zastupitelstvo města Tábora

Více

Domalovánky o třídění odpadu

Domalovánky o třídění odpadu Domalovánky o třídění odpadu Ahoj, jmenuji se Doubek a říkají o mně, že toho hodně vím. Budu vás provázet domalovánkami o třídění a recyklaci odpadů. Dozvíte se, co je to recyklace a proč je tak důležité

Více

N á v r h ZÁKON. ze dne... 2017. Hlava I. Obecná ustanovení. Díl 1. Úvodní ustanovení. 1 Účel a předmět úpravy

N á v r h ZÁKON. ze dne... 2017. Hlava I. Obecná ustanovení. Díl 1. Úvodní ustanovení. 1 Účel a předmět úpravy III. N á v r h ZÁKON ze dne... 2017 o vybraných výrobcích s ukončenou životností a o změně souvisejících zákonů (zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností) Parlament se usnesl na tomto zákoně

Více

Město Kojetín. Čl. 1 Úvodní ustanovení

Město Kojetín. Čl. 1 Úvodní ustanovení Město Kojetín Obecně závazná vyhláška č. 1/2015, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území města

Více

2. Prioritní oblast: VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

2. Prioritní oblast: VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 2. Prioritní oblast: VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ STRATEGICKÝ CÍL PRO PRIORITNÍ OBLAST VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Udržet a zlepšovat kvalitu zásob pitné vody v regionu Jihovýchod, aby se zajistilo zásobování

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

Jak třídit odpady z domácností?

Jak třídit odpady z domácností? Jak třídit odpady z domácností? Třídit odpady hned, jakmile vzniknou, zvlášť do košů, tašek, pytlů Do barevných kontejnerů dávat opravdu jen to, co tam patří znečištěné obaly mohou znehodnotit celý obsah

Více

Aktuální změny zákona o odpadech a prováděcích právních předpisů Jan Maršák Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí

Aktuální změny zákona o odpadech a prováděcích právních předpisů Jan Maršák Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí Aktuální změny zákona o odpadech a prováděcích právních předpisů Jan Maršák Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí Konference Analytika odpadů 3. 4. listopadu 2015, Tábor OBSAH Legislativa odpadů

Více

Environmentální vzdělávání 2015

Environmentální vzdělávání 2015 Environmentální vzdělávání 2015 ODPADY ODPADY ODPAD = movitá věc, které se člověk zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Přesná právní definice: zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých

Více

Platné znění od 1.11.2009. 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV

Platné znění od 1.11.2009. 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství. ze dne 12. listopadu 1998 ČÁST PRVNÍ SKLADOVÁNÍ HNOJIV Změna: vyhláškou č. 476/2000 Sb. Změna: vyhláškou č. 473/2002 Sb. Změna: vyhláškou č. 399/2004 Sb. Změna: vyhláškou č. 91/2007 Sb. Změna: vyhláškou č. 353/2009 Sb. Platné znění od 1.11.2009 274/1998 Sb.

Více

Obecně závazná vyhláška. č. 1/2015. o nakládání s komunálním a se stavebním odpadem

Obecně závazná vyhláška. č. 1/2015. o nakládání s komunálním a se stavebním odpadem Obecně závazná vyhláška č. 1/2015 Zastupitelstvo města Nové Město nad Metují se na svém zasedání dne 29. ledna 2015 usneslo vydat na základě 10 písm. d) a 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o

Více

1) Biologicky rozložitelné komunální odpady, pro které je obec povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování

1) Biologicky rozložitelné komunální odpady, pro které je obec povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování ZPŮSOB SBĚRU BRKO V OBCÍCH DLE KONCOVÉHO ZPŮSOBU VYUŽITÍ Obec je povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování minimálně biologicky rozložitelných komunálních odpadů rostlinného původu, a to vždy s

Více

PROVOZNÍ ŘÁD SBĚRNÉHO DVORA TŘÍDĚNÉHO ODPADU V (VZOR)

PROVOZNÍ ŘÁD SBĚRNÉHO DVORA TŘÍDĚNÉHO ODPADU V (VZOR) PROVOZNÍ ŘÁD SBĚRNÉHO DVORA TŘÍDĚNÉHO ODPADU V (VZOR) SCHVALOVACÍ PROTOKOL Provozního řádu sběrného dvora v Na základě rozhodnutí o udělení souhlasu k provozování zařízení ke sběru, výkupu, a odstraňování

Více

Projekt odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) od občanů spádových obcí OÚ Miskovice

Projekt odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) od občanů spádových obcí OÚ Miskovice Projekt odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) od občanů spádových obcí OÚ Miskovice 1. Úvod V současné době je na celém světě dlouhodobě zaznamenáván výrazný úbytek organické

Více

ZÁKON ze dne 24. dubna 1996 o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů ČÁST PRVNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ PÉČE

ZÁKON ze dne 24. dubna 1996 o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů ČÁST PRVNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ PÉČE 1 z 18 147 ZÁKON ze dne 24. dubna 1996 o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÁ PÉČE ODDÍL I ZÁKLADNÍ

Více

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ V PRAXI

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ V PRAXI ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ V PRAXI KOMPOSTOVÁNÍ BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ Tomáš Chudárek BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY OSNOVA 1. Úvod k roblematice BRO 2. Zdroje a rodukce odadu 3. Technologiea nakládání

Více

ENVIprojekt s.r.o. Na Požáře 144, 760 01 Zlín Tel. +420 577 006 280, fax +420 577 006 290. Královéhradecký. ENVIprojekt s.r.o.

ENVIprojekt s.r.o. Na Požáře 144, 760 01 Zlín Tel. +420 577 006 280, fax +420 577 006 290. Královéhradecký. ENVIprojekt s.r.o. ENVIprojekt s.r.o. Na Požáře 144, 760 01 Zlín Tel. +420 577 006 280, fax +420 577 006 290 OBEC : KRAJ : Broumov Královéhradecký ZAKÁZKOVÉ ČÍSLO : 904 / 2014 ZHOTOVITEL : OBJEDNATEL : ENVIprojekt s.r.o.

Více

PROVOZNÍ ŘÁD SBĚRNÉHO DVORA V TROUBKÁCH

PROVOZNÍ ŘÁD SBĚRNÉHO DVORA V TROUBKÁCH SBĚRNÉHO DVORA V TROUBKÁCH Obsah 1. Základní údaje 5 1.1 Název 5 1.2 Umístění sběrného dvora 5 1.3 Identifikační údaje vlastníka a provozovatele 5 1.4 Odpovědný pracovník a obsluha sběrného dvora 5 1.5

Více

JITKA NEDOROSTOVÁ PAVLÍNA KOSMÁKOVÁ

JITKA NEDOROSTOVÁ PAVLÍNA KOSMÁKOVÁ KOMPOSTOVÁNÍ JITKA NEDOROSTOVÁ PAVLÍNA KOSMÁKOVÁ OSNOVA Úvod Co je kompostování Tři základní druhy kompostování Co dát a nedat do kompostu Fáze kompostování Kde založit kompost V čem kompostovat Problémy

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 31.05.2005 KOM(2005) 223 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o pokroku pilotních studií uvedených v čl. 4 odst. 3 a čl. 5 odst. 1 nařízení

Více

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA Města Kdyně. č. 1/ 2008

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA Města Kdyně. č. 1/ 2008 OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA Města Kdyně č. 1/ 2008 kterou se stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na územní Města Kdyně včetně

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Ústav životního prostředí

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Ústav životního prostředí Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Ústav životního prostředí Studijní program: Ekologie a ochrana prostředí Studijní obor: Ochrana a tvorba životního prostředí Milada Karasová Hodnocení

Více

274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv

274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv 274/1998 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 12. listopadu 1998 o skladování a způsobu používání hnojiv Změna: 476/2000 Sb. Změna: 473/2002 Sb. Změna: 399/2004 Sb. Změna: 91/2007 Sb. Ministerstvo

Více

2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1

2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1 2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007

Více

č. 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv

č. 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv č. 377/2013 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o skladování a způsobu používání hnojiv Ministerstvo zemědělství stanoví podle 8 odst. 5 a 9 odst. 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 381/2001 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 381/2001 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 381/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu

Více

Cíle. Seznámit studenta s technickými zařízeními bioplynových stanic.

Cíle. Seznámit studenta s technickými zařízeními bioplynových stanic. Bioplynové stanice Cíle Seznámit studenta s technickými zařízeními bioplynových stanic. Klíčová slova Reaktor, metanogeneze, kogenerační jednotka 1. Úvod Bioplynové stanice (BPS) jsou dnes rozšířenou biotechnologií

Více

(není relevantní pro transpozici)

(není relevantní pro transpozici) Čl. 1 Číslo Sb. z. Ustanovení (, odst., Účelem této směrnice je na prvním místě prevence vzniku odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) a dále jeho opětovné použití, recyklace a další formy

Více

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu Kompost patří k nejstarším a nejpřirozenějším prostředkům pro zlepšování vlastností půdy. Pro jeho výrobu jsou zásadní organické zbytky z domácností, ze zahrady atp. Kompost výrazně přispívá k udržení

Více

Ing. Jana Hellemannová 11. září 2014

Ing. Jana Hellemannová 11. září 2014 Projekt je realizován v rámci OP Slovenská republika Česká republika, který je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj Ing. Jana Hellemannová 11. září 2014 Obsah prezentace Co je komunální

Více

VYHLÁŠKA. Ministerstva životního prostředí. ze dne 17. října 2001,

VYHLÁŠKA. Ministerstva životního prostředí. ze dne 17. října 2001, č. 381/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ze dne 17. října 2001, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu

Více

EXISTENCE A VZNIK ČERNÝCH SKLÁDEK. Správce měřidla Pracovník servisní platformy Roky 2013 2017 2020 Plán 60 80 Skutečnost 40 Popis měřítka

EXISTENCE A VZNIK ČERNÝCH SKLÁDEK. Správce měřidla Pracovník servisní platformy Roky 2013 2017 2020 Plán 60 80 Skutečnost 40 Popis měřítka Problémový C1 Cíl C1 Číslo indikátoru okruh EXISTENCE A VZNIK ČERNÝCH SKLÁDEK Minimalizace černých skládek C1 % Podíl zlikvidovaného odpadu z černých skládek Plán 60 80 Skutečnost 40 Cíl C1.1 existujících,

Více

M Ě S T O J I Ř Í K O V

M Ě S T O J I Ř Í K O V M Ě S T O J I Ř Í K O V Obecně závazná vyhláška č. 1/2014, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a systém nakládání se stavebním

Více

Obecně závazná vyhláška obce Bratkovice č. 2/2008

Obecně závazná vyhláška obce Bratkovice č. 2/2008 Obecně závazná vyhláška obce Bratkovice č. 2/2008 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů na území obce Bratkovice včetně systému nakládání

Více

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ZA ROK 2014

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ZA ROK 2014 VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE ZA ROK 2014 říjen 2015 K.IS, s. r. o. M. J. Lermontova 25 160 00 Praha 6 Identifikační údaje Objednatel Název : Krajský úřad Královéhradeckého

Více

Vedlejší živočišné produkty a odpadová legislativa

Vedlejší živočišné produkty a odpadová legislativa Vedlejší živočišné produkty a odpadová legislativa Vymezení pojmů Osnova prezentace V jakých případech je VŽP odpadem Otázka působnosti odpadové legislativy - směrnice o odpadech ve vztahu k nařízení č.1069/2009

Více