VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V PRAZE

Transkript

1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 26. února 2001 pod čj / Vnitřní mzdový předpis Akademie múzických umění v Praze.... Ing. J. Beneš, CSc. ředitel odboru vysokých škol VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V PRAZE Článek 1 Úvodní ustanovení (1) V souladu s 17 zákona č.111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), (dále jen zákon ) a v návaznosti na 18 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb. o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, v platném znění, a v souladu se zákonem č. 65/1965 Sb., zákoníku práce v platném znění, vydávám tento mzdový předpis Akademie múzických umění v Praze (dále jen AMU ). (2) Mzdový předpis se vztahuje na všechny zaměstnance, kteří jsou k AMU v pracovním nebo obdobném poměru, s výjimkou zaměstnanců uvedených v čl. 20. (3) Mzdový předpis je platný pro všechny fakulty, složky, účelová zařízení a další pracoviště tvořící součásti AMU. (4) Mzdový předpis platí i pro zaměstnance, se kterými je sjednána podle 86 zákoníku práce v pracovní smlouvě kratší než stanovená týdenní pracovní doba s tím, že podle délky týdenní pracovní doby se alikvotně krátí mzdový tarif. Ostatní přiznané složky mzdy se sjednávají samostatně. (5) Mzdový předpis upravuje poskytování mzdy a odměny za pracovní pohotovost, jakož i zjišťování a používání průměrného výdělku pro pracovněprávní účely. Článek 2 Zařazování zaměstnanců do funkcí, profesí a mzdových tarifních tříd (1) Zaměstnanci působící na fakultách a ostatních složkách AMU jsou v pracovněprávních vztazích k této vysoké škole. AMU zařazuje zaměstnance na základě dohodnutého druhu vykonávané práce v pracovní smlouvě do příslušné profese nebo funkce a tomu odpovídající mzdové třídy (příloha č. 1).

2 (2) Výši mzdy v rozpětí stanoveného tarifu stanovuje u akademických pracovníků rektor nebo děkan takto: a) 8. platová třída lektor b) 9. platová třída asistent c) 10. platová třída odborný asistent d) 11. platová třída docent (3) Podkladem pro zařazení ostatních zaměstnanců do profese a funkce je popis pracovní činnosti uvedený v samostatné příloze k pracovní smlouvě. (4) Zaměstnanec musí být s pracovní smlouvou, popisem pracovní činnosti a mzdou seznámen před započetím práce a tuto skutečnost stvrdit svým podpisem s uvedením data podpisu. (5) Podkladem pro zpracování popisu pracovní činnosti je katalog prací obsahující příklady pracovních činností s jejich zařazením do příslušné mzdové třídy. (6) Pracovní činnosti se člení podle složitosti, náročnosti, samostatnosti, odpovědnosti a namáhavosti do 12 mzdových tříd. (7) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do té mzdové třídy, ve které je v katalogu zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není tato práce v katalogu uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do mzdové třídy, ve které jsou v katalogu zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti, psychické a fyzické náročnosti a samostatnosti. (8) Vedoucí zaměstnanec je zařazen do mzdové třídy, ve které jsou v katalogu zařazeny nejnáročnější práce jemu podřízených zaměstnanců, které odborně řídí, nebo nejnáročnější práce jím vykonávané. Činnosti spojené s řízením pracovního kolektivu jsou ohodnoceny příplatkem za vedení, ale ne vyšším mzdovým tarifem. Za odborné řízení nelze považovat případ, kdy vedoucí zaměstnanec pouze organizuje práci podřízených zaměstnanců, aniž by kvalifikovaně posuzoval jejich pracovní postupy a výsledky jejich činnosti. (9) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do mzdové třídy, pokud splňuje kvalifikační předpoklady i požadavky potřebné pro řádný výkon práce zařazené v této třídě. Výjimky může povolit zaměstnavatel. K dosažení vyššího než potřebného stupně vzdělání se nepřihlíží. Přehled kvalifikačních požadavků pro jednotlivé třídy je uveden v příloze. Článek 3 Stanovení mzdy zaměstnanci (1) Mzdou se pro tyto účely rozumějí peněžitá plnění nebo plnění peněžité povahy poskytovaná zaměstnanci za výkon práce. Za mzdu nelze považovat plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, odměny za pracovní pohotovost. (2) Zaměstnanci přísluší mzda nejméně ve výši minima tarifního rozpětí příslušné mzdové třídy, do které byl zařazen podle výkonu nejnáročnější práce (čl. 2). 2

3 (3) Se zaměstnancem nelze sjednat mzdu nižší než je minimální mzda stanovená obecnými předpisy o minimální mzdě. (4) Při stanovení výše mzdového tarifu v rámci rozpětí příslušné mzdové třídy zaměstnavatel přihlédne k délce předchozí odborné praxe. Přitom platí zásada, že pokud je délka předchozí odborné praxe kratší než tři roky, musí být zaměstnanci stanovena mzda maximálně do výše jedné třetiny mzdového tarifu příslušné třídy. (5) Podle odstavce 4 postupuje zaměstnavatel při prvním zařazení zaměstnance do příslušné mzdové třídy. K prvnímu zařazení dochází při: a) založení pracovního poměru, b) změně druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, c) změně mzdového předpisu. Do doby praxe se započítává (mimo výše uvedené) doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby, doba mateřské a rodičovské dovolené v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. (6) Posouzení druhu praxe a rozhodnutí o rozsahu jejího zápočtu je v kompetenci zaměstnavatele. Jestliže započetl při prvním zařazení zaměstnance do mzdové třídy jinou praxi v určité výši (postupoval stejným způsobem jako u ostatních zaměstnanců), je toto započtení projevem jeho vůle, které nemůže bezdůvodně měnit. Důvodem pro změnu rozsahu zápočtu může být pouze dřívější zápočet provedený zaměstnavatelem na základě nesprávných údajů sdělených zaměstnancem, změna zvláštních předpisů, z níž vyplývá nutnost změny zápočtu, nebo soudní rozsudek a jeho výkon. (7) O dalším mzdovém postupu rozhoduje zaměstnavatel na základě plnění pracovních povinností. Článek 4 Mzda při převedení na jinou práci (1) Převede-li zaměstnavatel zaměstnance po dohodě s ním na přechodnou dobu na práci zařazenou do vyšší mzdové třídy, poskytne se za tuto dobu, nejdéle však za 60 pracovních dnů doplatek mzdy ve výši rozdílu dolní hranice tarifního rozpětí vyšší mzdové třídy a jeho mzdového tarifu. (2) Při přechodném převedení na jinou práci s pracovní činností zařazenou do nižší mzdové třídy se mzdový tarif zaměstnance nemění. (3) Pravidla uvedená v odstavci 1 a 2 se neuplatní v případě, že v popisu pracovní činnosti bylo uvažováno se střídáním pracovních činností. (4) Při přechodném převedení nebo výkonu prací zařazených ve stejném nebo nižším tarifním stupni podle odstavce 1 a 2 se poskytuje tarifní mzda stanovená ve mzdovém výměru zaměstnance. (5) Za převedení na jinou práci se nepovažuje částečný výkon činnosti při dočasné nepřítomnosti jiného zaměstnance, kdy zaměstnanec současně vykonává svoji činnost. 3

4 (6) V případě převedení na jinou práci z důvodů ohrožení nemocí z povolání, karanténního opatření nebo odvrácení živelní události - za níž přísluší nižší mzda, obdrží po dobu převedení ke mzdě doplatek nejméně do výše průměrného výdělku, nejdéle však po dobu 12 po sobě následujících měsíců. Při ohrožení nemocí z povolání přísluší zaměstnanci uvedený doplatek i u nového zaměstnavatele, pokud původní zaměstnavatel nemá jinou vhodnou práci. Článek 5 Mzda a příplatek za práci přesčas (1) Prací přesčas se rozumí každá předem dohodnutá odpracovaná hodina nad rámec sjednané týdenní pracovní doby. (2) Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda zvýšená o 25 % průměrného výdělku a zvýšená o 50% za práci přesčas v sobotu nebo v neděli a v noci. (3) Za práci přesčas lze, po předchozí dohodě se zaměstnancem, poskytnout náhradní volno, a to za jednu hodinu práce přesčas jednu hodinu náhradního volna. (4) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení, je mzda stanovena s přihlédnutím k případné práci přesčas s výjimkou práce přesčas v noci, v den pracovního klidu nebo při pracovní pohotovosti. Dále nepřísluší zvýšená mzda ani náhradní volno zaměstnancům zařazeným v kategoriích akademických pracovníků a vědeckých, výzkumných a vývojových pracovníků. (5) Ukládání a rozsah přesčasové práce se řídí ustanoveními zákoníku práce. Článek 6 Mzda a náhrada mzdy za svátek (1) Za práci ve svátek se přednostně poskytuje náhradní volno. Po dohodě se zaměstnancem je možné poskytnout příplatek za svátek ve výši 100% průměrného výdělku. (2) (Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud mu mzda ušla v důsledku svátku, a to také za den, v němž mu bylo poskytnuto za práci ve svátek náhradní volno. (3) Náhrada mzdy ve svátek nepřísluší zaměstnanci, který neomluveně zameškal směnu bezprostředně předcházející svátku nebo bezprostředně po něm následující. Článek 7 Příplatek za práci v noci Za práci v noci přísluší zaměstnanci mzdové zvýhodnění. Na mzdové zvýhodnění za práci v noci se vztahuje zvláštní předpis. 1) AMU stanoví výši tohoto mzdového zvýhodnění za hodinu práce v noci ve výši 5, 40 Kč/hod. Práce v noci je stanovena na dobu od 22. až 6. hodiny. Nadále bude tento příplatek upravován v souladu se zvláštním předpisem. 1) 1) 5 nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů. 4

5 Článek 8 Příplatek za práci v sobotu a v neděli (1) Za práci o sobotách a nedělích v rámci týdenní pracovní doby lze poskytnout vedle mzdy příplatek. Zaměstnanci přísluší za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku. (2) Při poskytování příplatku za noční práci, za práci v sobotu a v neděli, za práci přesčas ve svátek, kterou zaměstnanec odpracoval v kalendářním měsíci, se poskytne příplatek po sečtení hodin pouze za celé hodiny. Článek 9 Příplatek za směnný provoz (1) Zaměstnanci, který v rámci dvousměnného, třísměnného nebo nepřetržitého provozu střídavě vykonává práci v ranní, odpolední nebo noční směně náleží příplatek za směnnost. (2) Výši příplatku podle odstavce 1 stanoví zaměstnavatel v rámci rozpětí Kč. (3) Příplatek podle odstavce 1 nenáleží, je-li doba překrytí jednotlivých směn delší, jak polovina směny. Jestliže je jedna ze směn kratší, doba překrytí nemůže být delší než polovina této směny. Překrytím se rozumí důvod předání pracoviště, dokončení pracovní činnosti nebo provozní nutnost, vyžadující současnou přítomnost obou směn na pracovišti. Příplatek se stanoví podle rozsahu sjednaného pracovního úvazku a odpracované pracovní doby. Článek 10 Příplatek za dělenou směnu Za práci ve směnách rozdělených na dvě či více částí, se poskytuje příplatek ve výši 20 Kč za každou dělenou směnu. Dělenou směnou se rozumí směna, ve které souvislé přerušení práce nebo jejich souhrn činí alespoň 2 hodiny. Článek 11 Příplatek za vedení (1) Vedoucímu zaměstnanci přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení v tomto rozsahu: a) Prorektoři, děkani, kvestor 7000,- až 15000,- Kč měsíčně b) Proděkani, tajemníci, vedoucí ekonomického odboru, ředitelé Studia Filmové a televizní fakulty a DISKu, vedoucí uměleckého provozu Hudební fakulty 5000,- až 12000,- Kč měsíčně 5

6 c) Vedoucí kateder, vedoucí kabinetů a pracovišť jim postavená naroveň, ředitel knihovny, vedoucí pracovišť a účelových zařízení, vedoucí finační účtárny 1500,- až 5000,- Kč měsíčně d) Zaměstnanec, který je podle organizačního řádu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu závazné pokyny (zejména vedoucí fakultních knihoven, vedoucí osobního oddělení, vedoucí oddělení práce a mzdy). 500,- až 3500,- Kč měsíčně (2) Výši příplatku za vedení v rozsahu podle odstavce 1, stanovuje vedoucímu zaměstnanci zaměstnavatel. (3) Při stanovení příplatku za vedení se nepřihlíží ke zkrácenému pracovnímu úvazku. (4) Vedoucí zaměstnanec může pobírat pouze jeden příplatek za vedení. Článek 12 Příplatek za zastupování (1) Nárok na příplatek za zastupování vznikne zaměstnanci tehdy, zastupuje-li zaměstnance vedoucího vyššího stupně řízení a pokud zastupování není součástí jeho pracovních povinností. Poskytnutí není vázáno na to, zda zaměstnanec je, nebo není vedoucím zaměstnancem. Pokud zastupující zaměstnanec má přiznán příplatek za vedení (je vedoucím zaměstnancem), tak mu po dobu zastupování další příplatek nepřísluší. Má pouze nárok na jeho zvýšení. (2) Příplatek za zastupování poskytne zaměstnavatel zaměstnanci, který zastupuje vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení po dobu delší, než čtyři týdny, a to zpětně od prvního dne zastupování. Doby, po které zaměstnanec zastupoval vedoucího zaměstnance, kratší než čtyři týdny nelze sčítat. (3) Výši příplatku za zastupování určuje zaměstnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí příplatku za vedení stanoveného zastupovanému zaměstnanci. (4) Zaměstnavatel nemusí určit příplatek za zastupování ve stejné výši, v jaké určil příplatek za vedení zastupovanému vedoucímu zaměstnanci. Pokud zastupující zaměstnanec má nárok na svůj příplatek za vedení (je vedoucím zaměstnancem), tak mu po dobu zastupování nepřísluší. Má nárok pouze na vyšší. Článek 13 Výplata další mzdy (1) Další mzda náleží zaměstnanci za splnění pracovních úkolů v každém pololetí kalendářního roku, pokud v něm, t.j. v pololetí kalendářního roku, odpracuje alespoň 65 dnů u jednoho zaměstnavatele v témže pracovním poměru. Nárok na polovinu další mzdy vznikne zaměstnanci v tom případě, že v prvním pololetí neskončí jeho pracovní poměr před 31. květnem nebo před 30. červnem, odpracuje-li zaměstnanec stanovený počet dní až v červnu, ve druhém pololetí před 30. listopadem nebo před 31. prosincem, pokud zaměstnanec odpracuje stanovený počet dní až v prosinci. Splnění podmínky trvání téhož pracovního poměru k jednomu zaměstnavateli se 6

7 nevyžaduje v případě, že dojde ke změně zaměstnavatele a k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na základě zákona. (2) Za odpracovaný den se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny a dále se za odpracovaný den považuje den, v němž zaměstnanec : a) čerpal dovolenou na zotavenou v rozsahu poloviny své směny a větším, b) čerpal náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek v rozsahu poloviny své směny a větším, c) nemohl konat práci pro překážku na straně zaměstnavatele v rozsahu poloviny své směny a větším, d) nepracoval proto, že na jeho obvyklý den připadl svátek. (3) Zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu a má zaměstnavatelem rozvrženou týdenní pracovní dobu nerovnoměrně, se pro účely odstavce 1 posuzuje jako zaměstnanec, který v kalendářním týdnu odpracoval pět pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu. Ustanovení odstavce 2 platí obdobně. Tento postup nelze však uplatnit u zaměstnanců s kratší, než stanovenou týdenní pracovní dobou, jimž zaměstnavatel v rámci kratší pracovní doby rozvrhl práci na méně než pět pracovních dnů v týdnu. Těmto zaměstnancům se započtou pouze dny, v nichž skutečně pracovali. (Případně čerpali ostatní doby postavené pro účely vzniku nároku na ostatní mzdu na úroveň odpracované doby). (4) Výše další mzdy je tvořena součtem mzdového tarifu, příplatku za vedení, příplatku za směnný provoz a osobního příplatku, a to v těch částkách, na které zaměstnanci naposledy vznikl nárok nebo mu byly zaměstnavatelem naposledy určeny (t.j. v měsíci květnu, červnu, listopadu, popř. v prosinci), pokud se případně nestanoví jinak. (5) Polovina další mzdy je splatná v nejbližším dnu stanoveném pro výplatu mzdy po vzniku nároku na další mzdu. Článek 14 Osobní příplatek (1) Zaměstnanci, který dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo kvalitně plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel přiznat osobní příplatek až do výše 100% horní hranice mzdového tarifu přiznané třídy. (2) Zaměstnanci, který je vynikajícím a všeobecně uznávaným odborníkem, může zaměstnavatel přiznat osobní příplatek do výše 100 % horní hranice mzdového tarifu přiznané třídy. (3) Osobní příplatek je přiznáván na dobu až šesti měsíců, na základě hodnocení, které provádí přímý nadřízený a schvaluje zaměstnavatel nejdéle do 31. prosince běžného roku. Od 1. ledna následujícího roku se stanovuje osobní příplatek nově. (4) V závislosti na plnění podmínek stanovených v odstavci 1 a 2 může zaměstnavatel rozhodnout o zvýšení, snížení nebo odejmutí osobního příplatku bez ohledu na dobu stanovenou v odstavci 3. (5) Na poskytnutí příplatku nemá zaměstnanec nárok. 7

8 Článek 15 Odměny Zaměstnavatel může zaměstnancům poskytnout odměnu: a) Za splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu. b) K ocenění jeho pracovních zásluh při dovršen padesáti let věku a při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod. Limit výše odměny bude stanoven každoročně při rozpise mzdových prostředků. Výši odměny schvaluje zaměstnavatel. Odměnu lze poskytnout pouze zaměstnancům v hlavním pracovním poměru. c) Za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo živelným událostem, jejichž likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen majetek, zdraví nebo život. d) Za práce a činnosti prováděné v doplňkové činnosti podle zvláštních předpisů. e) Za zajištění, respektive získání finančních zdrojů mimo státní dotace podle zvláštních předpisů. f) Za práce a činnosti prováděné při řešení grantů, tvůrčích, vědecko-výzkumných úkolů a různých projektů včetně zahraničních. Odměny musí být řádně písemně zdůvodněny. Článek 16 Splatnost mzdy (1) Mzda je splatná pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím měsíčním období. Výplatní termín AMU je stanoven na 9. každého měsíce. (2) Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené na zotavenou mzdu splatnou během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodli jinak. (3) Při skončení zaměstnání vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci, na jeho žádost, mzdu splatnou za měsíční období v den skončení zaměstnání. Musí to však umožňovat technika výpočtu mezd. Článek 17 Srážky ze mzdy (1) Srážky ze mzdy lze provést jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. (2) Zaměstnavatel může provést srážky ze mzdy bez souhlasu zaměstnance jen na základě zvláštních předpisů: a) daň ze mzdy, b) částky postižené výkonem rozhodnutí, c) částky propadající státu v důsledku uloženého nápravného opatření a peněžité tresty, 8

9 d) přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, pokud je zaměstnanec povinen je vrátit, e) nevyúčtované zálohy na náhradu cestovních údajů, f) náhrady mzdy za dovolenou, na níž nevznikl nárok, g) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, h) pojistné na všeobecné zdravotní pojištění. Článek 18 Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely (1) Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely zjišťuje zaměstnavatel z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. (2) Pro výpočet průměrného výdělku se nezapočítávají především částky, které nejsou vypláceny v souvislosti s pracovní činností, náhrady mezd, příjmy které se zdaňují zvláštní sazbou a příjmy, které jsou od daně z příjmů ze závislé činnosti zcela osvobozeny. (3) Pokud není stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. (4) Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku pracovního poměru do konce kalendářního čtvrtletí, pokud zaměstnanec odpracoval alespoň 22 dnů. (5) Pokud zaměstnanec neodpracoval alespoň 22 dnů nebo pracovní poměr nevznikl v předchozím čtvrtletí, použije se pro dané čtvrtletí pravděpodobný výdělek odpovídající vykonávané pracovní činnosti a to až do doby, kdy zaměstnanec odpracuje 22 dnů. (6) Průměrný výdělek se zjišťuje jako průměrný hodinový výdělek, popř. jako průměrný denní výdělek. Pokud je podle pracovněprávních předpisů vyžadován průměrný měsíční výdělek, pak se průměrný denní výdělek přepočte na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních dnů v roce. (7) Průměrný výdělek zjišťovaný jako průměrný hodinový výdělek se přepočte na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na měsíc v roce. Tento způsob se použije tehdy, kdy jsou zaměstnanci neodůvodněně zvýhodňováni nepřiměřenou prací přesčas. (8) Jestliže vypočtený průměrný výdělek zaměstnance je nižší než minimální mzda určená celostátním předpisem, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě. (9) Jestliže je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována mzda, která se týká celého roku, pro účely zjištění průměrného výdělku se určí její poměrná část vztahující se na 1 měsíc (1/12), a to ve všech měsících. (10) Do průměrného výdělku se další mzda započítává tak, že se do základny pro výpočet průměrného výdělku v rozhodném období (čtvrtletí) zahrne jedna polovina další mzdy. Zbývající část se zahrne do základny pro výpočet průměrného výdělku v dalším čtvrtletí. Část další mzdy se započítává do rozhodného období úměrně době odpracované v rozhodném období (čtvrtletí). Tato zásada může platit v plném rozsahu pouze tehdy, pokud zaměstnanec v rozhodném období konal práci v plném rozsahu, tj. odpracoval plný fond pracovní doby. Ve všech ostatních případech je třeba podíl stanovovat v závislosti na odpracované době. 9

10 Článek 19 Odměna za pracovní pohotovost (1) Při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti na pracovišti mimo pracovní dobu zaměstnance poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za hodinu této pohotovosti odměnu ve výši 50 % průměrného výdělku, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 100 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna. (2) Při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti mimo pracoviště mimo pracovní dobu zaměstnance poskytne zaměstnavatel zaměstnanci za hodinu této pohotovosti odměnu ve výši 15 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o den pracovního klidu, ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku. (3) Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda. Odměna za pracovní pohotovost v takovém případě nepřísluší. Článek 20 Zaměstnanci v doplňkové činnosti a grantové činnosti (1) Zaměstnancům v doplňkové činnosti a v grantové činnosti může zaměstnavatel na návrh odpovědného řešitele přiznat smluvní mzdu. (2) Smluvní mzda se přiznává místo všech složek mzdy, kromě odměn a další mzdy, vždy na dobu určitou. Článek 21 Závěrečná a přechodná ustanovení (1) Nároky přiznané podle dřívějších předpisů zůstávají nedotčeny. (2) Přílohy tohoto mzdového předpisu tvoří: a) Příloha č. 1 - Stupnice mzdových tarifů podle tříd b) Příloha č. 2 - Katalog prací pro technicko-hospodářské pracovníky a vědecko vývojové pracovníky. c) č. 3 - Katalog prací dělnických profesí. (3) S obsahem mzdového předpisu a jeho změnami musí být seznámeni všichni zaměstnanci, přičemž formu seznámení určí zaměstnavatel. (4) Zaměstnanci musí být seznámeni vhodnou formou se všemi změnami v odměňování předem. (5) Zrušuje se Vnitřní mzdový předpis AMU registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 30. března 1999 pod čj /99-30, který nabyl účinnosti dne 1. dubna (5) Tento mzdový předpis byl projednán s předsedou odborové organizace AMU dne 22. ledna (6) Tento mzdový předpis byl schválen podle 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem AMU dne 14. února

11 (7) Tento mzdový předpis nabývá platnosti podle 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. prof. Peter Toperczer, v. r. rektor 11

12 Příloha č. 1 k Vnitřnímu mzdovému předpisu AMU Rozpětí mzdových tarifů podle mzdových tříd Rozpětí mzdovéh o tarifu Mzdová třída minimun maximu m

13 Příloha č. 2 k Vnitřnímu mzdovému předpisu AMU Katalog prací pro technicko-hospodářské pracovníky a vědecko vývojové pracovníky 3. třída THP - SO, základní číslo funkce název funkce technický pracovník ostatní Zabezpečování kontaktu s ostatními součástmi AMU, pomoc při technickém zajišťování natáčení studentských filmů, výpůjčky a vracení technického vybavení, pokladní zaškolení Nabídka a prodej vstupenek, programů, dalších tiskovin a předmětů svěřených k distribuci, jejich přejímka, řádné vyúčtování. 4. třída THP SO, vyučení číslo funkce název funkce administrativní pracovník technický pracovník - ostatní technik protipožární ochrany Vykonávání jednoduchých prací na základě pokynů vedoucího zaměstnanců (zejména třídění písemností a došlé pošty, opisování textu, vykonávání opakovaných kontrolovatelných administrativních prací, - zejména výpůjční služby, evidence vypůjčených věcí, hlášení nedostatků a závad na vrácených výpůjčkách, - shromažďování podkladů pro technickou činnost, - sledování nezávadnosti divadelních prostor a provozů z hlediska protipožárních 13

14 a bezpečnostních předpisů. 5. třída - USO, USV číslo funkce název funkce požadované vzdělání třída - USO, USV číslo funkce název funkce sekretářka katedry referent správního úseku jiného informační a knihovnický pracovník referent na úseku vědecko-výzkumném - Zajišťuje samostatně vnitřní komunikaci katedry, koordinuje jednotlivé činnosti, plní povinnosti výkonné sekretářky podle pracovní náplně, - vede v počítači skladové účetnictví a vykonává úkony s tím spojené(zejména výdejky), - vykonávání základních knihovnických a informačních prací, provádění revizí a péče o správu fondů. 7. třída THP - USO, USV číslo funkce název funkce odborná sekretářka hospodářka vedoucí hospodářského oddělení referent na úseku studijním referent správního úseku jiného 14

15 referent na úseku evidence majetku pracovník archivu technický pracovník-ostatní vedoucí technické správy televizní technik zvukový technik vedoucí výpravy informační a knihovnický pracovník technický pracovník ve výpočetní technice Vykonávání sekretářských prací podle požadavků rektora, kvestora, prorektorů, děkanů, proděkanů a tajemníků fakult, - organizační koordinace práce jednotlivých složek a útvarů, zajišťování informačních, organizačních a evidenčních prací sekretariátu, - zajišťování personální a mzdové agendy na fakultách a organizačních složkách AMU, - zajišťování kontrolní a revizní činnosti, - provádění jednoduchých dílčích rozborů, sledování vývoje nákladů a výdajů, zajišťování méně náročných ekonomických činností na úseku financování, rozpočetnictví a kalkulace, - samostatný nákup širokého sortimentu zboží, - zpracovávání všech druhů dohod a smluv externích zaměstnanců, - zajišťování a organizace údržby a oprav majetku AMU, - zajišťování agendy spojené s evidencí majetku, - vytváření podkladů pro databázi, stručné popisky děl, spolupráce při zajišťování festivalových akcí, - samostatné zajišťování komplexní agendy spojené s tuzemskými i zahraničními studenty, - technické zajišťování údržby a oprav, předkládání návrhů na - odstranění závad a nedostatků pracovního prostředí, - samostatný výkon odborných činností při výkonu správy ateliérů laboratoří a kabinetů, zajišťování odborných oprav, zajišťování technické správy těchto zařízení, 15

16 - provádění údržby kamer, monitorů, videomagnetofonů a dalšího technického zařízení, nastavování předepsaných technických parametrů, provádění měření, - nastavení a obsluha zařízení pro tvorbu zvuků elektronickou cestou, zajištění dokumentačního zpracování zápisů o zvukovém a zvukově obrazovém záznamu, zpracování záznamu zvuku z různých druhů nosičů včetně střihu, ovládání technologických postupů při výrobě filmových a televizních děl, počítačové zpracování zvuku, - provádění příjmu zvuku (synchron, postsynchron, play-back), spolupráce při dokončování zvukových pásů, kontrola technického stavu zvukových zařízení, - zajišťování veškerých součástí výpravných prostředků filmů (zejména nábytek, látky, osvětlovací tělesa, rekvizity, kostýmní výprava), - revize technického stavu vybraných technických zařízení, - zajišťování samostatných odborných knihovnických a informačních činností, spolupráce s dodavateli informačních dokumentů a s informačními středisky, práce s uživateli, - organizačně technické zajišťování chodu složité a speciální výpočetní techniky včetně uvádění do provozu, 8.třída THP bakalářský studijní program číslo funkce název funkce tajemník DISKu referent správního úseku jiného referent na úseku kontrolním referent na úseku evidence majetku referent všeobecné účtárny referent finanční účtárny referent na úseku ekonomickém referent mzdové účtárny referent na úseku personálním vedoucí hospodářského oddělení vedoucí technické správy 16

17 technický pracovník - ostatní informační a knihovnický pracovník vedoucí zvukové techniky mistr zvuku zvukový technik vedoucí osvětlovací techniky vedoucí dílen scénických dekorací vedoucí oddělení televizní techniky televizní technik mechanik strunných nástrojů mechanik klávesových nástrojů mechanik dechových nástrojů specialista v oboru elektroakustiky vedoucí UZA vedoucí personálního oddělení technický pracovník ve výpočetní technice produkční vědecký pracovník v oboru akustiky technický pracovník - ostatní Komplexní a samostatné zajišťování personálního rozvoje AMU, s rozmanitou kvalifikační a profesní strukturou zaměstnanců, - komplexní a samostatné účetní zpracování mzdové agendy(mezd) a všech činností s tím souvisejících, - komplexní zajišťování složitých účetních agend, financování organizace nebo jejích ucelených částí, - kontrolní činnost na AMU na základě zadaných požadavků, 17

18 - zajišťování veškeré agendy spojené se správou majetku, zajišťování veškeré agendy spojené s činností ÚIK, - zajišťování odborných informačních, knihovnických a bibliografických činností, práce s uživateli na úrovni referenčních služeb, - samostatné řešení dílčích výzkumných a vývojových úkolů nebo provádění výzkumných a vývojových prací při realizaci úkolů vědy a techniky, - poradenská a rozborová činnost, - samostatné zajišťování složitých odborných technických agend, příprava podkladů pro investiční činnost, správa a odpovědnost za svěřené objekty, organizace a kvalifikované posuzování práce podřízených zaměstnanců, - zajišťování technického dozoru méně složitých investičních akcí - komplexní péče o výpočetní techniku, včetně přídavných zařízení - vytváření uživatelských softwere pro počítače typu PC XT, PC AT a srovnatelné prostřednictvím programových prostředků zvoleného prostředí, komplexní péče o přídavná zařízení, - vytváření uměleckoakustické složky veřejné hudební produkce na vysoké technické a uměleckoakustické úrovni, instalace a zapojování elektronických zvukových zařízení, realizace základních elektroakustických měření, - vykonávání technicky nejsložitější řemeslné práce například zapojování obvodů v oblasti magnetického záznamu zvuku, optického zvukového záznamu, CD záznamu, měřící techniky a zvukové profesionální techniky vůbec, - vykonávání náročných odborných prací spojených s řešením úkolů na úseku technického rozvoje organizační složky, provádění rozborů, zpracovávání a vyhodnocování technických a umělecko estetických poznatků, řízení zvukového pracoviště v atelieru i exteriéru, určování způsobu natáčení zvláštních zvukových efektů, - zavádění nových progresivních technologií v oblasti filmového zvuku, - komplexní zajišťování technologické přípravy elektroakustického systému pro provoz scény, samostatné tvůrčí řešení uměleckého využití zvukového systému včetně koncepčních návrhů pro zlepšení a rozšiřování jeho funkcí v návaznosti na umělecké požadavky, zajišťování systematické kontroly elektroakustického systému, jeho údržby, oprav a průběžného doplňování dalšími subsystémy, - zabezpečování technické stránky zejména scénářů pro televizní natáčení, sestavování plánu technického rozvoje televizního studia, nastavování parametrů režijní jednotky, diasnímačů, filmových snímačů, kontrola nastavení kamerových jednotek, provádění obtížných prací odborného charakteru při řešení vývojových úkolů specielní problematiky v televizním studiu, - koncepční a dispečerské řízení složitého provozu osvětlovacího systému v souladu s uměleckými požadavky, včetně jeho montáže, doplňování potřebnými prvky a oprav, 18

19 komplexní kontrolní činnost světelného parku divadla, zajišťování ekonomičnosti a bezpečnosti provozu celého elektroosvětlovacího systému, - odpovědnost za zajišťování scénických dekorací jejich konstrukčního a materiálového řešení a jeho bezpečnost, zajišťování jejich oprav a úprav, určování technologií jejich výrobních postupů, dispečerské zajišťování případného provedení dekorací a rekvizit, případné reklamační řízení, kontrola kvality prováděných prací, zásobování pracoviště příslušnými materiály, - vykonávání samostatně souhrnných odborných činností při výkonu správy ubytovacího zařízení, zajišťování všech činností, souvisejících s jeho provozem, - provádění oprav a restauračních prací na poškozených hudebních - nástrojích, průběžná kontrola stavu a zacházení s vypůjčenými hudebními nástroji, - práce s rezonančním dřevem obecné, práce s rezonančním dřevem akustické, práce s rezonančními laky a mořidly, jejich příprava a nanášení, opravy smyčců, - zajišťování chodu sítě výpočetní techniky, - centrální pokladní činnost, - řešení méně náročných dílčích výzkumných a vývojových úkolů, asistentská činnost, - organizace instalací a dezinstalací výstav v České republice i v zahraničí, zajišťování sponzoringu, medializace, vedení archivu teoretických a praktických prací, organizační činnost. - zajišťování festivalových akcí u nás i v zahraničí 9. třída THP bakalářský studijní program číslo funkce název funkce technický pracovník ve výpočetní technice vedoucí TS vedoucí koleje vedoucí UVS Poněšice vedoucí výroby praktických cvičení vedoucí provozu technický redaktor EC vedoucí PaM a MÚ 19

20 vedoucí finanční účtárny vedoucí a odborný pracovník knihovny technik v oblasti investic a BOZP technický pracovník - ostatní referent na úseku kontrolním referent správního úseku jiného vědecký pracovník v oboru akustiky produkční odborný pracovník v oboru zvukové tvorby odborný pracovník v oboru elektroakustiky Technická údržba rozsáhlých počítačových systémů atypických zařízení výpočetní techniky, vytváření uživatelských systémů, případně sítí pro počítače typu PC XT, PC AT a srovnatelné včetně jejich odladění, - zajišťování technické přípravy materiálů pro tisk v EC, spolupráce na grafické úpravě tiskovin, samostatné řízení technologie výroby, - samostatné řešení výzkumných a vývojových úkolů nebo samostatné provádění výzkumných a vývojových prací, řešení výzkumných a vývojových úkolů se zadanými vstupy a vymezenými výstupy, - komplexní zajišťování náročných a rozsáhlých technických agend a prací zpravidla koncepčního charakteru, spolupráce při řízení investiční činnosti na uceleném úseku AMU, řízení a organizace technické kontroly, včetně návrhů opatření, - vedení a řízení odborných činností při výkonu správy větších majetkových souborů, organizování a zajišťování provozu po stránce ubytovací, administrativní a hospodářské, - řízení studentských výrobních štábů, organizování výroby praktických cvičení, zajišťování výrobních a hospodářských předpokladů k výrobě filmů, sledování nákladů na jednotlivá cvičení, organizace dokončovacích prací filmu, - operativní řízení složitého technického komplexu provozu divadelního studia DISK, zajišťování komplexní správy provozních a dílenských úseků, samostatné zpracovávání koncepcí technického a materiálního vybavení v souladu s požadavky jeho uměleckého využití, - komplexní zajišťování složitých odborných správních nebo ekonomických agend, - stanovení zásad mzdové politiky v organizaci s rozmanitou kvalifikační a profesní 20