Ochrana majetkových práv autora počítačového programu

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Ochrana majetkových práv autora počítačového programu Bakalářská práce Autor Jindřich Chromý Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce JUDr. Jiří Matzner Ph.D., LL.M. Praha Červen 2013

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne Jindřich Chromý

3 Poděkování Rád bych vyjádřil poděkování vedoucímu práce JUDr. Jiřímu Matznerovi, Ph.D., LL.M., který mne věnoval potřebný čas při konzultacích k práci a pomohl mi ji lépe koncipovat. Dále bych rád poděkoval, i když velmi na dálku a neosobně, všem autorům literatury, ze které jsem čerpal. Též bych chtěl vyjádřit poděkování i mezinárodním organizacím, které působí v oblasti ochrany autorského práva, jak za jejich velký přínos společnosti a autorům a také za jejich zajímavé poznatky, které sdílí s veřejností.

4 Anotace I přestože počítačové programy užíváme téměř denně, mnoho uživatelů porušuje pravidla jejich použití. Jako cíl mé práce, jsem se rozhodl přiblížit a shrnout důležité informace týkající se autorského práva vzhledem k počítačovému programu. První část této práce je věnována autorskému zákoníku ČR a mezinárodní úpravě autorského práva. V návaznosti na autorské právo je dalším neméně důležitým bodem licencování software a praktické informace, odvozené dle typů licencí. V práci se zaměřuji i na konkrétní příklady softwarového pirátství, nelegální šíření software, nelegálního užití software a dalších porušení zákona ve vztahu k software a jeho autorovi. Dalším důležitým bodem je ochrana software, ochrana majetkových práv autora počítačového programu, včetně autorskoprávní a trestněprávní odpovědnosti za porušení těchto práv. Klíčová slova: software, počítačový program, autorské právo, autor, softwarové pirátství, ochrana software, licence Annotation Even though, that we use computer programs almost daily, many users are violating the rules of their use. As the aim of my work, I decided to approach and summarize important information regarding to copyright due to a computer program. The first part of this work is devoted to copyright code of the Czech Republic and international copyright legislation. Building on copyright is next no less important point software licensing and practical informations, derived according to the types of licenses. In this work I also focuse on specific examples of software piracy, illegal distribution of software, illegal use of software and other violations of the law in relation to the software and its author. Another important point is the software protection, protection of proprietary rights of the author of computer program, including copyright and penal liability for infringement of these rights. Keywords: software, computer program, copyright, author, software piracy, software protection, licensing

5 Obsah Obsah... 5 Úvod a zvolené způsoby zpracování Definice a základní pojmy autorského práva Autorské dílo Zveřejnění díla Vydání díla Autor Zákonná domněnka autorství Spoluautorství Vznik autorských práv Osobnostní práva Majetková práva Právo k rozmnožování díla Rozšiřování díla Pronájem, půjčení, vystavení a sdílení díla Právo autora na náhradní odměnu Omezení autorských práv Zaměstnanecké dílo Školní dílo Výjimky z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu Mezinárodní úprava autorského práva Pařížská úmluva Bernská úmluva Mezinárodní dohoda TRIPS Světová organizace duševního vlastnictví - WIPO Strojový a zdrojový kód Počítačový program - software Databáze Licence k software Vznik licence Rozdělení licencí Licenční smlouva Náležitosti licenční smlouvy Postoupení licence Zánik licence Kategorie software z hlediska obsahu licence Svobodný software Open Source software Public domain software Software s GNU GPL licencí Software s Creative Commons licencí Nesvobodný software Proprietární software Freeware Shareware Donationware Abandonware Software s OEM licencí

6 3.3 Nosiče software tzv. datová média Způsoby distribuce a legálního nabití software Prodej použitého software Porušení autorského práva Softwarové pirátství Nelegální software Nelegální kopie - rozmnoženina Warez Zadní vrátka software Hacker a Cracker Nelegální šíření software Nelegální nabytí software Stažení software z internetu je legální? Nabytí software z ruky do ruky Nelegální užití software Užití protiprávního software Nelegální zásah do zdrojového kódu a vývoj software Shrnutí softwarového pirátství Příklady softwarového pirátství ze světa Skupina Piráti s postojem (Pirates with Attitudes) Skupiny DRiNK OR DiE a Razor Skupina FairLight Zabezpečení software Sériové číslo Kontrola média v mechanice Online aktivace Identifikace počítače Ochrana software Autorskoprávní ochrana software Autorskoprávní nároky Správní delikty Trestněprávní ochrana software Institut nekalé soutěže Ochrana proti nekalosoutěžnímu jednání zaměstnanců Softwarové patenty Kroky EU na ochranu software Společnost BSA Možnost legalizace software Dohoda ACTA Doporučení a praktické rady Proč používat legální software? Jak se prokazuje legálnost software? Jak se zachovat v případě, že máme podezření o porušení autorských práv? Jak se zachovat, pokud máme na svém počítači nainstalován nelegální software? Závěr a zhodnocení Seznam použité literatury

7 Úvod a zvolené způsoby zpracování S počítačovými programy se setkáváme téměř denně. Výpočetní technika se dostává do našeho života na každém kroku a mnohdy bychom si ani nedovedli náš život bez ní představit. Počítačové programy, neboli jinak řečeno software, nalezneme v každém mobilním telefonu, tabletu, mp3 přehrávači, v televizích, v noteboocích, stolních počítačích a dále. Je nutné si uvědomit, že k danému software se vztahují jistá autorská práva, patřící autorovi, či skupině autorů, kteří daný software vytvořili. Stejně tak důležité je si uvědomit, že každý software se řídí dle jistých pravidel užívání tzv. licenční smlouvou. Mnoho uživatelů si hranici svých práv neuvědomuje a často se dopouští překročení zákona. Jako výchozí prameny jsem se rozhodl užít právní kodexy ČR a odbornou literaturu na téma ochrany software, rozdělení softwarových licencí a literaturu pojednávající o softwarovém pirátství a boji proti němu. Dalším neméně důležitým zdrojem budou platné mezinárodní smlouvy a informace od mezinárodních organizací, které se věnují ochraně software. O ochraně software pojednává i řada věrohodných webových stránek větších softwarových společností, z nichž budu také čerpat cenné informace pro tuto práci. V poslední řadě využiji své osobní poznatky a zkušenosti, vztahující se k tomuto oboru. Hlavním cílem této práce je vytvořit ucelený přehled ochrany počítačového programu a pohled na jeho ochranu v praxi. Tento cíl hodlám naplnit zpracováním jednotlivých částí, pojednávajících o tomto tématu. Začnu vymezením základních pojmů autorského práva na základě autorského zákona a přihlédnu k platným mezinárodním smlouvám. Dále se budu věnovat oblasti softwarových licencí a práv z nich plynoucích. Nedílnou součástí práce bude část věnovaná případům porušení autorských práv z praxe. Na ni bude navazovat pojednání o zabezpečení a právní ochraně software. Na závěr si dovolím doporučit čtenářům praktické rady, vztahující se k této problematice a zhodnotit stávající úpravu autorských práv. Jsem aktivním uživatelem software a tuto oblast považuji v dnešní době za velmi důležitou. Právě proto jsem si zvolil toto téma pro mou bakalářskou práci. 7

8 1 Definice a základní pojmy autorského práva 1.1 Autorské dílo Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. 1 Lze tedy logicky odvodit, že předmětem ochrany autorského práva může být jakékoli dílo, které je vytvořeno fyzickou osobou a lze jej lidskými smysly vnímat. Forma vyjádření díla nehraje roli. Dílo je chráněno automaticky ode dne svého vzniku a není jej třeba nikde registrovat. Za autorské dílo můžeme označit například fotografie, hudební nahrávku, psaný text, obrázek, video, mapu a též i počítačový program. Na ten se pohlíží z hlediska autorského zákona jako na dílo literární Zveřejnění díla Za zveřejnění díla se dá považovat jeho přednesení, vystavení či jiný způsob jakým je dílo prvotně zpřístupněno veřejnosti. 3 V souvislosti se software často dochází k zveřejnění díla např. na tiskových konferencích a kongresech, kde společnosti představují své produkty Vydání díla Za vydání díla se dá považovat moment, kdy je dílo oprávněně veřejně rozšířeno jeho rozmnožením. 4 V praxi se jedná ve vztahu k software o moment, kdy je možné jej zakoupit v obchodech. 1 Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů 2 odst. (1). 2 Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů 65 odst. (1). 3 Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů 4 odst. (1). 4 Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů 4 odst. (2). 8

9 1.2 Autor Autorem se může stát jakákoli fyzická osoba, nebo skupina fyzických osob, která vytvoří dílo v jakékoli vnímatelné podobě. 5 V případě vytvoření díla více fyzickými osobami, se jedná o spoluautorství. Autor může vystupovat i pod pseudonymem, nebo může být totožnost autora neznámá. V tomto případě bychom postupovali dle zákonné domněnky autorství Zákonná domněnka autorství Dle zákonné domněnky autorství se považuje za autora ta osoba, která je pod dílem podepsána nebo uvedena na díle obvyklým způsobem, není-li prokázán opak. Pokud je na díle uveden pseudonym, též se má za to, že je osoba, která se podepisuje tímto pseudonymem autorem díla, není-li též prokázán opak, nebo nejsou vzbuzovány pochybnosti o totožnosti autora. Jestliže není známa totožnost autora nebo je pseudonym neznámý nebo se jedná o dílo anonymní, zastupuje autora při výkonu a ochraně autorských práv a na jeho účet osoba, která dílo zveřejnila Spoluautorství V případě, že je dílo vydáno více fyzickými osobami, jedná se o spoluautorství a vzniká tzv. kolektivní dílo. Zákon počítá se spoluautorstvím dvou či více osob a stanovuje, že pokud není sjednáno ve společenské smlouvě jinak, mají všichni autoři nárok na odměnu stejně a nerozdílně. 7 Jako spoluautor nemůže vystupovat osoba, která k vytvoření díla přispěla pouze poskytnutím technické rady nebo poskytla pomoc administrativní či odborné povahy, případně osoba, která dala pouze ke vzniku díla podmět. 8 To se opírá o fakt, že myšlenka není nijak chráněna. Chráněno je pouze dílo, které je vyjádřeno v jakékoli vnímatelné podobě (např. zdrojový kód). Více nám o tomto pojednává 65 autorského zákona, který je dále v této práci zmíněn. 5 Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů 5. 6 Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů 6. 7 Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů 8 odst. (1). 8 Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů 8 odst. (2). 9

10 1.3 Vznik autorských práv Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. 9 Dá se tudíž považovat, že vznikly již dne, kdy byl vytvořen návrh díla. Autorská práva k dílu se dělí na dvě skupiny. Do první patří výlučná práva osobnostní, do druhé skupiny výlučná práva majetková. Autorská práva jsou nepřevoditelná, autor se jich nemůže vzdát. 10 V anglo-americkém právním systému byl dříve vznik autorského práva a ochrany díla vázán na jeho registraci. Od roku 1989 došlo i v USA ke změně, kdy autorská díla jsou chráněna automaticky. Symbol se používá nyní již spíše symbolicky, případně pro zdůraznění, že je dílo předmětem ochrany autorských práv. V angloamerickém systému je kladen důraz především na majetkovou část autorských práv. 11 Autorskoprávní vztahy a ochrana díla se řídí dle platných zákonů dané země, ve které dílo vzniklo. 9 Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů 9 odst. (1). 10 ŠŤĚDROŇ, Bohumír. Ochrana a licencování počítačového programu. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s Autorské právo. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Autorské právo Wikipedia, last modified on [cit ]. Dostupné z: 10

11 1.4 Osobnostní práva Vznikají autorovi automaticky s vytvořením díla resp. počítačového programu. Nelze se těchto práv vzdát, ani je prodat komukoli jinému. Autor na základě osobnostních práv má nárok rozhodnout o zveřejnění díla (času a způsobu), osobovat si autorství a stanovit jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno. Autor má právo na nedotknutelnost svého díla a v případě jeho zveřejnění a při jeho změnách kontrolovat dané zásahy a úpravy. I když osobnostní práva po smrti autora zanikají, nikdo si nesmí osobovat autorství k dílu. Dílo smí být užito jen takovým způsobem, který nesnižuje jeho hodnotu a musí být uveden jeho autor, pokud se nejedná o dílo, kde je autor neznámý (anonymní). Ochrany osobnostních práv autora se mohou domáhat i právnické osoby, které sdružují autory nebo kolektivní správce autora, případně osoby autorovi blízké, a to i po jeho smrti a také po uplynutí doby trvání autorských majetkových práv Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů 11 odst. (1-5). 11

12 1.5 Majetková práva Vycházejí z osobnostních práv a upravují možnost užití a poskytnutí oprávnění výkonu těchto práv. Majetková práva jsou předmětem dědictví. Do majetkových práv patří i právo nakládat s dílem, dále jeho rozšiřování, vytváření originálů či kopií, pronajímání či jeho vystavování. Právem dílo užít se rozumí právo autora svobodně rozhodnout o užití jeho díla, případně na základě licenční smlouvy poskytnout oprávnění k výkonu majetkových práv. 13 Majetková práva autora trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. V případě díla kolektivního, na kterém se podílelo více autorů, se počítá doba trvání těchto práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil Právo k rozmnožování díla Jedná se o právo k zhotovení dočasných nebo trvalých rozmnoženin díla, nebo jeho částí. 15 U software můžeme pojmem rozmnožení díla chápat jeho oficiální rozmnožení u vydavatele software na různé nosiče médií (CD, DVD apod.) a posléze jejich distribuci k prodejcům software. Pojem rozmnožení díla lze i chápat jako vytvoření kopie díla pro svou vlastní potřebu, například ve vypalovací mechanice počítače. Kopírování software je nelegální, ovšem vytvoření tzv. záložní kopie software pro vlastní potřebu, nebo zkopírování do počítače celého obsahu nebo jeho části z nosiče, na kterém byl software nabyt za účelem jeho instalace, je považováno dle 66 autorského zákona za povolené Rozšiřování díla Pod tímto pojmem můžeme rozumět zpřístupnění díla a jeho rozmnoženin za účelem prodeje nebo distribuce. 16 Zde se jedná o klasický příklad, kdy se dostane software na pulty prodejen a spotřebitelé si jej mohou nakoupit nebo jinak získat (např. jako bonus k nákupu apod.). Pokud autor software prodá svá majetková práva na území členského státu Evropského společenství, 13 Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů

13 nebo ostatních smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru, tak je právo autora na rozšiřování díla v tomto prostoru vyčerpáno Pronájem, půjčení, vystavení a sdílení díla Dále autor může svůj software pronajmout, půjčit, vystavit nebo sdílet. S tímto se nesetkáváme u počítačových programů četně, proto je třeba jen zmínit fakt, že pronájmem se rozumí zpřístupnění díla poskytnutím jeho originálu na dobu určitou za účelem hospodářského zisku. Naproti tomu půjčení je zpřístupnění díla zařízením přístupným veřejnosti bez účelu hospodářského nebo obchodního zisku. Vystavit a sdílet dílo lze pro veřejnost. Nedochází tím ke ztrátě práv autora. Ta jsou zachována i v případě, že bylo dílo shlédnuto nebo rozšířeno Právo autora na náhradní odměnu Česká legislativa zavedla i právo autora na tzv. náhradní odměnu u zveřejněných děl, která lze rozmnožovat. Vznikla tak nově povinnost, aby osoba povinná platila odměnu příslušnému kolektivnímu správci. 18 V praxi toto znamená, že z každé vypalovací mechaniky CD, DVD, Blue-Ray, dále i z každého nenahraného nosiče médií (CD, DVD, Blue-Ray disk, USB Flash disk apod.) jsou vybírány tzv. náhradní odměny, které vybírají kolektivní správci (OSA, INTERGRAM apod.) a rozdělují mezi zastoupené autory. Důležité je též zmínit, že uživatel má právo si vytvořit jednu záložní kopii svého software. Právě z tohoto důvodu je počítáno s výše zmíněnou odměnou autorů v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu. 17 Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů

14 1.6 Omezení autorských práv V některých případech jsou práva autora do jisté míry omezena a regulována. Můžeme se s tímto setkat například u zaměstnaneckých a školních děl Zaměstnanecké dílo Jedná o dílo, které vytvořil programátor pro zaměstnavatele na základě zaměstnaneckého poměru, případně pro objednavatele software. Je důležité brát v potaz, že software bude uveden na trh pod jménem firmy (zaměstnavatele nebo objednavatele), nikoli pod jménem autora. V tomto případě se jedná o zaměstnanecké dílo. 19 Zároveň i často platí, že pokud budou existovat řádné obavy, že zaměstnanec software nedokončí včas, řádně apod., může s ním být ukončen pracovně právní poměr a dílo může dokončovat jiná osoba. Pokud je dílo výsledkem tvůrčí činnosti dvou týmů (dvou IT společností), tak by mělo být předem stanoveno, v jakém poměru mají společnosti oprávnění vykonávat majetková práva k software. Pokud není stanoveno, bylo by nutné odborně stanovit podíly, ovšem ve věci rozhodování by bylo třeba souhlasného vyjádření obou společností Školní dílo Student (žák) vypracovává dílo pro školní a vzdělávací účely a škola může jeho dílo užít i v budoucnu. Pokud by student chtěl dále šířit dílo za účelem zisku, poskytnout jinému licenci, může takto učinit, jestliže to není v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo v případě, že nebylo sjednáno se školou jinak. Škola nebo školské zařízení by bylo oprávněno požadovat, aby student odváděl ze svého zisku dosaženého užitím díla či z poskytnutí licence tzv. úhradu nákladů (v přiměřené výši), kterou škola vynaložila pro jeho vznik (vzdělání studenta k tomu, aby mohl takovouto práci vytvořit) Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů

15 1.6.3 Výjimky z ochrany podle práva autorského ve veřejném zájmu V zákoně bychom našli v 3, autorského zákona, že na některá díla se ochrana autorského práva nevztahuje, a to z důvodu veřejného zájmu společnosti. Jedná se o díla, tvořící dvě skupiny: 21 a) díla úřední-sbírky, rejstříky, rozhodnutí, úřední dokumentace, sněmovní a senátní publikace, obecní kroniky, státní symboly a další. Zde je vyloučena ochrana z důvodu veřejného zájmu. b) výtvory tradiční lidové kultury, pokud není pravé jméno autora obecně známo. Užití takového díla je povoleno jen způsobem, který nebude snižovat jeho hodnotu a podstatu. 21 ŠŤĚDROŇ, Bohumír. Ochrana a licencování počítačového programu. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s

16 1.7 Mezinárodní úprava autorského práva Pařížská úmluva Autorská práva jsou chráněna mezinárodně již od roku 1883, kdy vznikla tzv. Pařížská úmluva. Jejím obsahem je ochrana a úprava práv z průmyslového vlastnictví. Úmluva upravuje patenty, vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, tovární a obchodní známky, známky služeb, obchodní jména, údaje o původu zboží a označení původu. 22 Úmluva upravuje také některé přímo aplikovatelné právní normy. Ty se týkají zejména: 1) práva autora vynálezu na označení patentu jeho jménem, 2) zamítnutí nebo udělení patentu; ty nemají vliv na platnost patentu v jiném smluvním státě, 3) nucené licence Bernská úmluva Na Pařížskou úmluvu navázala roku 1886 Bernská úmluva. Byla definována ochrana literárních a uměleckých děl. Zveřejnění a vydání díla bylo možné na základě této úmluvy v jakékoli formě a způsobu. 24 Závaznou je především pro evropské státy a USA. Postupem let byla Bernská úmluva doplňována a upravována. (1908 Berlín, 1928 Řím, 1948 Brusel, 1967 Stockholm a roku 1971 Paříž). Od roku 1967 plní roli správce Bernské úmluvy Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO). Bernská úmluva je i významným pramenem pro legislativu Evropské unie. Též i rozsudky Evropského Soudního dvora se odvolávají na obsah této úmluvy Mezinárodní dohoda TRIPS Roku 1994 vznikla ve Světové obchodní organizaci (WTO) mezinárodní dohoda: World Trade Organization Agreement on Trade Related Aspects of Intellectual Property, známou pod zkratkou TRIPS, pojednávající převážně o majetkových právech duševního vlastnictví a 22 EPRAVO.CZ. Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví. [online] [cit ]. Dostupné z: 23 EPRAVO.CZ. Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví. [online] [cit ]. Dostupné z: 24 MAISNER, Martin a kolektiv. Základy softwarového práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s

17 obchodních aspektech. Poprvé v ní byl zahrnut do ochrany i počítačový program, i přes to, že počítačové programy již existovaly desítky let. Smlouva byla závazná pro členské státy Světové obchodní organizace (WTO), které byly povinny tuto smlouvu zakomponovat do jejich právních řádů. Bylo stanoveno mnoho podstatných věcí, mezi nejdůležitějšími nutno zmínit: stanovení práv vydavatelů, případně umělců a jejich ochrana, průmyslové vzory, ochranné známky apod. K počítačovým programům se přistupovalo dle této smlouvy jako k dílům literárním se stejným stupněm a úrovní ochrany Světová organizace duševního vlastnictví - WIPO Nutné je i zmínit tuto významnou organizaci, která vykonává dozor v oblasti ochrany autorských práv. Jedná se o agenturu OSN. V současnosti má celkem 186 členů a spravuje 24 mezinárodních smluv (včetně Bernské úmluvy). Cílem organizace WIPO je podporovat inovace a tvořivost pro hospodářský, sociální a kulturní rozvoj všech zemí prostřednictvím vyváženého a účinného mezinárodního systému duševního vlastnictví. 26 Jejich snaha v oblasti práva duševního vlastnictví je velmi přínosná, jelikož prostřednictvím konzultací s členskými se snaží upravit právní normy dle měnících se potřeb společnosti. Dovolil bych si zmínit dvě významné mezinárodní smlouvy, které vznikly v roce 1996 na základě snahy organizace WIPO a členských států. První z těchto smluv je WIPO o autorských právech, která definuje ve svém obsahu počítačové programy a práva k nim vztahující se. V této smlouvě je odkázáno v rámci ochrany autorských práv na Bernskou úmluvu, ze které tato smlouva z velké části vychází. 27 Druhá smlouva WIPO z roku 1996 pojednává o ochraně práv výkonných umělců a výrobců zvukových záznamů. Jsou zde stanovena práva na rozmnožování, rozšiřování, pronájem a zpřístupnění těchto děl MAISNER, Martin a kolektiv. Základy softwarového práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s WIPO. What is WIPO? [online] [cit ]. Dostupné z: 27 WIPO. WIPO Copyright Treaty. [online] [cit ]. Dostupné z: 28 WIPO. WIPO Performances and Phonograms Treaty (WPPT). [online] [cit ]. Dostupné z: 17

18 1.8 Strojový a zdrojový kód Strojovým kódem se rozumí binární kód, jenž se skládá z nul a jedniček, který je později enkryptován do digitální úpravy, kterou již zobrazí počítač, například jako zdrojový kód. Zdrojový kód může být psán v různých tzv. kódovacích jazycích, které počítač převede do vnímatelné podoby, jako například obrázek, navigační lišta apod. nebo vyvolá v programu určitou funkci. Mezi nejznámější kódovací jazyky patří: Java, Basic, C++ apod. 1.9 Počítačový program - software Na základě zdrojového kódu je postaven počítačový program neboli software. Zde dochází k zásadní otázce, zdali je software to samé, co počítačový program. Některá literatura přikládá software širší vymezení než výše zmíněnému počítačovému programu. Někdo se na software dívá jako na balíček programu + manuálu + nápovědy a technické podpory. Pokud ale přeložíme anglický výraz software do českého jazyka, získáme on překlad počítačový program. Právě z tohoto důvodu se již většina dnešní moderní literatury dívá na tyto dva pojmy shodně. Dále se v praxi můžeme setkat ještě s pojmem programová vybavenost, který vymezuje trestní zákoník a může se jednat v širším výkladu i o více počítačových programů nainstalovaných na jednom počítači. O počítačovém programu neboli software pojednávají podrobně 65 a 66 autorského zákona. V 65 odstavci 1 je psáno: Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární. 29 Odstavec 2. téhož paragrafu: Myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou podle tohoto zákona chráněny. 30 Krom samotného software spadá pod ochranu zákona i zdrojový kód, jakožto např. na ochranu obchodního tajemství, které si mnohé firmy pečlivě střeží a zdrojový kód tají i před 29 Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů 65 odst. (1). 30 Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů 65 odst. (2). 18

19 svými zákazníky. Fotografie, databáze a jiné tvůrčí produkty (audiovisuální nahrávky např. u her, texty apod.) spadají též pod autorskoprávní ochranu. Pod autorskoprávní ochranu naopak nespadá například grafické uživatelské rozhraní (dle rozsudku Evropského soudního dvora ze dne ve věci C-393/09). 31 Vzhledem k tomu, že vlivem globalizace používáme mnohdy nadnárodní software, je důležité si i uvědomit, jakým právním řádem se u daného software máme řídit. Nutno podotknout, že zpravidla je v licenční smlouvě uvedena formule, ve které je výslovně vyjádřeno, že licenční vztahy se řídí dle práva dodavatele nebo vydavatele software, neboli dle právního řádu státu, ze kterého pochází Databáze Databáze je třeba rozlišit do dvou skupin. První skupinou je databáze jako nedílná součást software, bez níž by nebylo možné jeho plnohodnotné fungování. Tato databáze by měla být zmíněna i v poskytované licenci pro nabyvatele a z hlediska zákona se na ni hledí jako na dílo jedinečné. Její struktura a řazení jsou chráněny autorským právem. 32 Druhou skupinou je databáze jako výstupní přehled systematicky uspořádaných údajů. Může se jednat například o výstupní dílo fungování software. Například exportovaná data skladu obchodu, telefonní seznam, jeho systematické řazení na základě uživatelem definovaných parametrů atd. Jak hovoří o databázích zákon? Databází je pro účely tohoto zákona soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření. 33 Pořizovatelem databáze se může stát jak fyzická, tak právnická osoba, která pořizuje databázi na svou odpovědnost. U právnických osob dochází k pořizování databází zpravidla fyzickou osobou na příkaz (podmět) právnické osoby. 31 EUR-Lex. Rozsudek Soudního dvora, Věc C 393/09: žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nejvyššího správního soudu Česká republika [online] [cit ]. Dostupné z: 32 MAISNER, Martin a kolektiv. Základy softwarového práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s Zákon č. 121/2000 Sb., zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů

20 U databáze se setkáme s právem vytěžování nebo zužitkování databáze, které má její pořizovatel. Vytěžování databáze v tomto smyslu znamená trvalý nebo dočasný přepis obsahu databáze do jiného prostředí, než ve kterém je databáze zaznamenána. Tj. například její export do přehledné tabulky v různých formátech (.xml,.txt,.xls a další.). Zužitkování databáze je především rozuměn její převod, zpřístupnění veřejnosti její podstatné části nebo celé. Práva pořizovatele databáze se dají převést JANSA, Lukáš a Petr OTEVŘEL. Softwarové právo: Praktický průvodce právní problematikou v IT. Brno: Computer Press, 2011, s

21 2 Licence k software 2.1 Vznik licence Licence k software může být uzavřena ústně nebo písemně. Písemná varianta je povinná pouze u výhradní licence, ale je doporučována i u nevýhradní nebo podlicenční licence. Jako písemná je považovaná psaná forma v papírové, faxové nebo elektronické podobě. 35 Z hlediska uživatelů dochází k uzavření licenční smlouvy u software nejčastěji těmito způsoby: 36 shrink-wrap otevřením obalu u krabicového software click-wrap odsouhlasení licenčních podmínek při instalaci software browse-wrap návštěva webových stránek poskytovatele software po jeho instalaci Též je možné uzavřít licenční smlouvu při zakoupení software online a jeho stažení z webových stránek jeho poskytovatele. Licenční podmínky jsou k dispozici zpravidla na webu a k přečtení ještě dříve, než uživatel software uloží do svého počítače. U krabicového software dochází k uzavření licenčním smlouvy prvním zmíněným způsobem a též toto nese v sobě jistá omezení. Uživatel před rozbalením software nevidí licenční smlouvu k software. V praxi se má za to, že uživatel při zakoupení software má zájem přistoupit na licenční podmínky dle zákona. Druhým omezením je fakt, že po vybalení software z jeho původního obalu již není možné odstoupit od smlouvy. Jediná možnost by byla v tomto případě, pokud by uvnitř krabice chybělo médium se software, bylo by poškozeno, nebo pokud by software nesplňoval slíbené funkce, tudíž by neodpovídal kupní smlouvě. 35 MAISNER, Martin a kolektiv. Základy softwarového práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011, s JANSA, Lukáš a Petr OTEVŘEL. Softwarové právo: Praktický průvodce právní problematikou v IT. Brno: Computer Press, 2011, s

22 2.2 Rozdělení licencí Licence dělíme na licence výhradní, nebo licence nevýhradní. Při udělení licence výhradní je nabyvatel jako jediný oprávněn k použití díla v rozsahu vymezeném v licenční smlouvě. Právo autora použít dílo je tímto dotčeno. Proto v praxi se shledáváme často s licencí nevýhradní, která ponechává autorovi tzv. volnější ruce k nakládání se svým dílem, ovšem to zas může pro konkrétního nabyvatele např. softwarovou společnost znamenat zásadní komplikaci, jelikož často stojí právě tyto firmy o tzv. exkluzivitu. 37 Toto lze samozřejmě upravit licenční smlouvou. Tudíž ne vždy se musí jednat čistě o licenci ryze nevýhradní, ale mohou být přesněji stanoveny podmínky a práva jednotlivých smluvních stran k nakládání s dílem v rozsahu určeném smlouvou. Podlicence je speciální tip licence. V praxi to vypadá tak, že udělením podlicence dochází k rozšíření osob, které mají právo software užívat. Podlicenci může udělit pouze osoba, která má licenci výhradní, nebo i osoba s nevýhradní licencí, která má k tomuto povolení (ústní nebo písemné) od poskytovatele licence, případně autora počítačového programu. Poskytnuta mohou být pouze ta práva, která má poskytovatel podlicence. Podlicence může být poskytnuta i více uživatelům, pokud není vyšší licenční smlouvou stanoveno jinak. Důležité je i zmínit, že zánikem výhradní nebo nevýhradní licence zaniká i udělená podlicence. 2.3 Licenční smlouva S licenční smlouvou se setkáváme u každého díla, které je určeno k užití. 46 a další autorského zákona nám vymezují licenční smlouvu a stanovují její náležitosti. V licenční smlouvě je zakotveno, jakým způsobem je dovoleno užití díla a další nutné podmínky, které jsou dány za účelem, aby byl jasně vymezen rozsah užití. U software se často setkáme s označením licence pod pojmem EULA End User License Agreement, tj. smlouvou mezi koncovým uživatelem software a jeho vydavatelem. 37 JANSA, Lukáš a Petr OTEVŘEL. Softwarové právo: Praktický průvodce právní problematikou v IT. Brno: Computer Press, 2011, s

23 Jak to vypadá v praxi? Čtou uživatelé licenční ujednání? Položil jsem na toto téma anketu veřejnosti a na vzorku 200 lidí byl výsledek takový, že 87 % oslovených uživatelů licenční smlouvu k software ani nečte. Licenční smlouvu pročítá pouhých 13 % dotázaných uživatelů, nebo o to požádá svého administrátora či právního poradce (toto je nejčastěji u podnikatelů, kteří kupují software ke komerčnímu užití za účelem podnikání). Vědí uživatelé, kteří licenční smlouvu nečtou, jaký je její obsah? Při instalaci software totiž potvrzují souhlas s licenčními podmínkami. Zde je výsledek: 57% z dotázaných nemá ponětí, co taková smlouva obsahuje 26% z dotázaných rámcově tuší co by mohlo být obsahem licenční smlouvy 17% z dotázaných se orientuje dle označení software (freeware, shareware, open source apod.) Anketou bylo dotázáno celkem 200 uživatelů software v různých věkových skupinách od 18 do 60 let. Výsledek ankety mne osobně až tak nepřekvapil. 2.4 Náležitosti licenční smlouvy V licenční smlouvě musí být vyznačeny smluvní strany resp. její poskytovatel a nabyvatel případně uživatel. Licenční smlouva k software má za úkol charakterizovat základní práva a povinnosti obou stran licencí vázaných. Tj. práva a povinnosti poskytovatele a nabyvatele. Licenční smlouva k software by měla obsahovat: vyznačení smluvních stran specifikaci a popis software, na něž se vztahuje. Specifikace software by měla být jasně vyjádřena, aby nemohlo dojít k záměně díla. Může obsahovat například jméno a označení software, jeho autora a vydavatele. povolený způsob užití díla. Způsob užití by měl být v licenci definován alespoň stručně a obeznámit jejího nabyvatele jakým způsobem může být software využit. Například zde může být zahrnuta i specifikace, jestli se jedná o licenci pro 23

24 soukromé nebo komerční užití. V řadě případů se právě od způsobu užití odvíjí i cena produktu. 38 rozsah licence časový a místní a též i množstevní. Rozsah licence je vždy a jasně v licenční smlouvě definován. Zahrnuje jak vyjádření časového úseku, pro který je licence k software poskytnuta, též i vymezení na jakém území smí být použita jestli celosvětově, nebo pouze v určitých státech, nebo na určitých kontinentech. To je spjato i s faktem, že výrobci software uvádějí na trh více modifikovaných verzí software a každá z nich je určena pro jiný cílový trh. V neposlední řadě je v licenci zmíněn i množstevní rozsah licence, tj. informace na kolik instalací se licence vztahuje. V praxi se můžeme setkat nejběžněji s licencí pouze na jednu instalaci resp. na jeden počítač, nebo tzv. multilicencí, která opravňuje jejího nabyvatele instalovat software na příslušný počet počítačů. Případně se v licenci můžeme setkat i s cenou poskytnuté licence a sazebníkem poplatků vztahujícího se k software. 39 Další náležitosti licenční smlouvy nejsou vyloučeny. V praxi se ještě objevuje v licenční smlouvě i specifikace aktualizací software, poučení o právní odpovědnosti uživatelů a řada dalších praktických informací. 2.5 Postoupení licence Neboli převod licence na jinou osobu. K němu je nutný souhlas původního poskytovatele licence. Je doporučena jeho písemná forma. Jedná se o vytvoření smlouvy o postoupení licence. Postupitel licence tedy předá licenci novému nabyvateli a sám již ztrácí práva software užívat. Postupitel může předat práva pouze v rozsahu, v jakém je sám má. Tudíž nemůže dojít k postoupení licence na deset instalací daného software (tzv. multilicence), když postupitel má pouze jednoduchou licenci na jeden počítač. Postupitel licence musí o jejím postoupení vyrozumět bez zbytečného odkladu poskytovatele licence a nahlásit mu skutečnost, ke které došlo. Veškeré poplatky s postoupeným dílem připadají k plnění jeho novému nabyvateli. Docela zajímavým bodem je i fakt, že v případě prodeje firmy například s.r.o. není třeba souhlas k postoupení licence od jejího poskytovatele. 38 JANSA, Lukáš a Petr OTEVŘEL. Softwarové právo: Praktický průvodce právní problematikou v IT. Brno: Computer Press, 2011, s ŠŤĚDROŇ, Bohumír. Ochrana a licencování počítačového programu. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s

25 2.6 Zánik licence K zániku licence dochází po vypršení lhůty, na kterou byla licence poskytnuta, nebo z jiných důvodů sjednaných ve smlouvě. Ukončení licenční smlouvy je velmi podstatná skutečnost pro užívání software a je doporučeno tomuto věnovat ve smlouvě zvýšenou pozornost. Dále licence může zaniknout z důvodu odstoupení od smlouvy pro podstatné porušení smluvních povinností nebo dle důvodů uvedených v zákoně. V případě licenční smlouvy k software je doporučeno ve smlouvě jasně specifikovat, co znamená podstatné porušení smlouvy a naopak v jakých případech se jedná o porušení nepodstatné. 40 Smrtí fyzické osoby, nebo zánikem právnické osoby, jsou převedena práva plynoucí z licence na jejího právního nástupce. K zániku licenční smlouvy by došlo jedině v případě, že by převedení těchto práv bylo v ní vyloučeno. U právnických osob je situace taková, že pokud nemá právnická osoba svého nástupce nebo nedojde-li k postoupení licence, dochází k jejímu zániku. 40 JANSA, Lukáš a Petr OTEVŘEL. Softwarové právo: Praktický průvodce právní problematikou v IT. Brno: Computer Press, 2011, s

26 3 Kategorie software z hlediska obsahu licence Ještě než začnu software kategorizovat, je důležité předznamenat, že ne vždy je ve všech případech jedna definice aplikovatelná na všechny druhy stejně označeného software. Tudíž vřele bych doporučil všem, pokud neužívají jasně označený software, například dle licence Creative Commons, která má již předem dané parametry dle zobrazených symbolů, pročíst pozorně licenční smlouvu. Například u software s označením freeware se můžeme setkat s odlišnými parametry k užití a případnému šíření, které stanovil jeho autor. Nejčastěji se jedná například o možnost užití software pro komerční potřeby. Zde někteří autoři freeware požadují, aby v tomto případě byla zakoupena placená licence. Naopak pokud je uživatelem domácnost, ponechává jeho autor uživateli takové svobody, že počítačový program kompletně splňuje parametry freeware. 41 Jako základní dělení bych si dovolil rozdělit software do dvou kategorií: a) První je kategorie svobodného software tj. software, který je povoleno užívat, kopírovat a rozšiřovat. Může být použit přesně dle původní verze, nebo mohou být dodatečně udělány změny. Může být šířen za poplatek, nebo zdarma. Zdrojový kód musí být dostupný. Do svobodného software se řadí Open Source, Public domain, software s GNU GPL licencí apod. b) Druhou kategorii tvoří tzv. nesvobodný software, pod kterým si můžeme představit proprietární software, freeware, shareware atd. U nesvobodného software nemá uživatel k dispozici zdrojový kód a není mu dovoleno program jakkoli upravovat nebo vytvářet odvozená díla. 41 JANSA, Lukáš a Petr OTEVŘEL. Softwarové právo: Praktický průvodce právní problematikou v IT. Brno: Computer Press, 2011, s

27 3.1 Svobodný software V angličtině pojem free software vznikl s vytvořením Free Software Foundation v roce Je velmi důležité nezaměňovat s freewarem. Ke svobodnému software je k dispozici uživatelům zdrojový kód a mohou jej prohlížet, případně vylepšovat nebo pozměňovat tak, aby program lépe vyhovoval pro jejich účely. Tyto programy jsou nejčastěji šířeny jako open source software s licencí GNU General Public License, nebo GNU Lesser General Public License. To má za cíl zachovat v co největší míře svobodné zacházení se softwarem pro všechny uživatele Open Source software Neboli otevřený software můžeme definovat jako software, jenž má otevřený zdrojový kód, který je uživatelům k dispozici. Mohou jej spouštět, studovat, upravovat a šířit. Musí být zachována stejná práva a svobody pro koncového uživatele. Open source může být šířen zdarma nebo za úplatu. 42 Open source se stal fenoménem moderní výpočetní techniky 21. století. Setkat se s ním můžeme například: operační systém Android, kancelářský software Open Office, webové prohlížeče Mozilla Firefox a Google Chrome, redakční systémy na tvorbu webových prezentací Wordpress, Drupal a další Public domain software Typickým příkladem Public domain software by mohl být například program, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv (tj. 70 let po smrti jeho autora) dle české legislativy. 43 V anglosaské právní kultuře se používá označení Public domain i pro software, který není nijak chráněný. Jeho autor svolil k libovolnému nakládání s dílem. Lze jej tedy libovolně používat, upravovat nebo šířit. 42 ŠŤĚDROŇ, Bohumír. Ochrana a licencování počítačového programu. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s ŠŤĚDROŇ, Bohumír. Ochrana a licencování počítačového programu. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s

28 3.1.3 Software s GNU GPL licencí Všeobecná veřejná licence. Tyto licence zajišťují, že program musí ponechávat uživateli svobody k získání zdrojového kódu, jeho úprav, vylepšení a šíření programu. Program může být šířen i za úplatu (prodáván), ale vždy musí u něj být zachována i jeho původní licence - GNU GPL. Tudíž nový nabyvatel musí mít též práva k získání zdrojového kódu, jeho studia, úprav, vylepšení či šíření programu. 44 Mezi nejznámější software fungující pod touto licencí patří, aniž by si to uživatelé uvědomovali, například GNU/Linux. Jedná se o jádro Linux, na základě kterého funguje i známý operační systém nazývaný GNU/Linux, který je k dispozici v různých modifikovaných verzích na internetu k volnému stažení. V dnešní době se můžeme setkat i s tím, že prodejci levných notebooků na ně instalují právě operační systém GNU/Linux. Výhody jsou hned dvě. Bezplatná licence na tento operační systém a zároveň lepší prodejnost daného zboží. Běžný uživatel zpravidla upřednostní notebook se systémem GNU/Linux, než notebook bez operačního systému Software s Creative Commons licencí Nese název dle americké neziskové organizace, jejímž cílem je legální rozšíření software k užívání a sílení, které se řídí jasnými podmínkami. 45 Ty jsou vyjádřeny dle přehledných a uživatelsky přátelských schémat, která jsou s dílem zobrazována. V praxi to vypadá tak, že některé varianty Creative Commons licencí povolují šíření díla za splnění určitých předpokladů. Mohou například vyžadovat, aby autor díla byl náležitě citován, nebo stanovují zákaz použití díla pro komerční účely nebo zakazují vytvoření díla odvozeného. U licencí Creative Commons existuje mnoho dalších podmínek a řada jejich vzájemných kombinací, které je třeba dodržet při užívání a šíření software na základě této licence. Dle mého názoru mají tyto licence velmi pozitivní efekt, a to snížení komplikací, které často nastávají při užívání a šíření software. Mnoho uživatelů se díky tomu nedostane do situace, ve které by snadno mohli porušit zákon a autorská práva, aniž by si toho byli vědomi. 44 ŠŤĚDROŇ, Bohumír. Ochrana a licencování počítačového programu. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s ŠŤĚDROŇ, Bohumír. Ochrana a licencování počítačového programu. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s

29 3.2 Nesvobodný software Zpravidla se jedná o zpoplatněný software, programy, které jsou určeny k prodeji a k užití pro širokou veřejnost. Jejich výrobci jsou zpravidla softwarové společnosti, které podnikají za účelem dosažení zisku. Dle licence je specifikováno, na kolik počítačů smí být software nainstalován a zdali je povoleno komerční užití či pouze nekomerční tj. zpravidla pro domácnosti a další uživatele, kteří nebudou software používat ke své podnikatelské aktivitě. U nesvobodného software není jeho uživatelům k dispozici zdrojový kód a nejsou povoleny jeho úpravy a zpravidla ani jeho šíření. Licence tento software z velké části limituje a vřele doporučuji si ji přečíst a seznámit se s ní Proprietární software Zpravidla se jedná o software, který je vytvářen ve velkých softwarových společnostech a je na volném trhu k dispozici za úplatu. Splňuje charakteristiku nesvobodného software hned ve více bodech. Zdrojový kód není uživatelům přístupný, má jasná specifika, za jakých podmínek smí být užit a nesmí být šířen dál Freeware Jedná se o software, který je k uživatelům vstřícný jak způsobem jeho získání zpravidla stažení z internetu, nebo na CD jako příloha odborných časopisů a magazínů. Je možné jej získat zdarma. Uživateli není ale zobrazen zdrojový kód tohoto software. Šíření freeware je dovoleno za předpokladu, že se bude jednat za bezúplatné šíření nepozměněného programu. Autor si ve většině případů ponechává svá majetková práva a nedovoluje program jakkoli modifikovat či dokonce prodávat. Občas obsahuje freeware program i zakomponované reklamy, pomocí kterých jeho autor docílí zisku v mnoha případech i vyššího, než kdyby své dílo prodával. V tomto případě je již daný software na hranici Freewaru a Adwaru, pro který je typické zobrazování reklam. Není vyloučeno, že autor bude vyžadovat bezplatnou registraci uživatelů před použitím jeho software. 29

30 3.2.3 Shareware Jedná se o software, který je zpravidla možné užít na zkušební dobu, případně s omezenou funkčností. Zkušební doba se pohybuje dle uvážení vydavatele, zpravidla mezi dny. Po uplynutí zkušební doby je uživateli předložena nabídka k zakoupení plné licence k software. Distribuce a šíření shareware je pro softwarové společnosti v dnešní době velmi oblíbeným krokem. Nejenže se jedná o bezplatnou reklamu, ale v mnoha případech se jim ve zkušební době podaří získat nového zákazníka. Shareware je možné stáhnout z internetových serverů a portálů, které nabízejí databáze a recenze programů Donationware V praxi málo rozšířený a je podobný freeware programu. Autor žádá finanční příspěvek za jeho vývoj a budoucí aktualizace. Setkáme se například i s žádostmi o dotace, které putují na konta neziskových či charitativních organizací. U některých donationware je v případě odmítnutí poskytnutí dotace nebo daru omezena jejich funkčnost Abandonware Jinými slovy opuštěný software technologicky starý, předchozí verze starší zpravidla 10 let, které se již minimálně 5 let neprodávají a jejichž distribuce by byla značně neekonomická. Proto některé softwarové společnosti, případně producenti počítačových her uvolňují tento software k volnému šíření, a tak mnohdy poslouží alespoň jako reklama pro jejich nové produkty Software s OEM licencí Software s OEM licencí (Original Equipment Manufacture) je prodáván pouze a výhradně k novému hardware. Licence a právo jej užít - instalovat je pouze na nový počítač a pouze jedenkrát. Pokud by došlo k zničení nebo odcizení počítače, zaniká i licence k software. 46 V praxi bývá například s OEM licencí distribuován operační systém MS Windows za sníženou cenu. Uživatel takto získá software s OEM licencí zpravidla při koupi nového PC. Pokud je počítač bez operačního systému, má uživatel právo zakoupit software s OEM licencí 46 ŠŤĚDROŇ, Bohumír. Ochrana a licencování počítačového programu. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s