Renovace rozvodů plynu v panelových domech

Transkript

1 Renovace rozvodů plynu v panelových domech Renovace rozvodů plynu v panelových domech se v současné době provádí v naprosté většině měděným potrubím. Je tomu tak zejména proto, že měděné potrubí je velmi dobře zpracovatelné a že k jeho spojování je možné využít lisované spoje, což zaručuje vysokou požární bezpečnost. Důležité je také to, že životnost měděných rozvodů je mimořádně vysoká. Spokojeni jsou rovněž i obyvatelé bytů, protože tato technologie je rychlá a nezatěžuje prostředí bytu prašností anebo zápachem. Tak jak to bývá, s intenzívním nástupem této technologie se ale vynořily některé případy renovací, které nejsou zcela v pořádku. Pokusme se společně tyto případy posoudit. K tomu, aby provedená renovace jakéhokoliv domovního plynovodu byla úspěšná je zapotřebí: I. Kvalitní projekt navrhované renovace II. Kvalitní instalační práce, provedené v souladu s projektem I. Projekt renovace Kvalitní projekt renovace by z technického hlediska měl obsahovat: 1. Posouzení dosavadního stavu (před renovací), ve kterém by zejména bylo uvedeno: a) Které části dosavadního plynovodu jsou nevyhovující a proč b) Které části dosavadního plynovodu jsou extrémně zkorodované (agresivní prostředí) 2. Návrh nového řešení a) Náčrt nově provedeného rozvodu (bude, nebo nebude využita původní trasa rozvodu, (prostupy trubek atd)) b) Volba typu trubek a tvarovek, včetně doporučeného typu spojů c) Osazení bytů plynovými spotřebiči (také s ohledem na možné zvýšení počtu plynových spotřebičů v jednotlivých bytech). d) Kontrolní výpočet renovovaného (navrhovaného) plynovodu e) Řešení tepelných dilatací (včetně náčrtu) f) Způsob uchycení trubek a osazení plynoměrů (včetně náčrtu) g) Způsob připojení plynových spotřebičů Pokud projektant ve svém návrhu úmyslně nebo neúmyslně vynechá některý z uvedených prvků, anebo použije pouze mlhavé, vše umožňující údaje, pak přesouvá svoji odpovědnost na montážní (instalatérskou) firmu. Instalatérská firma pak často vychází pouze ze svých okamžitých možností a to vede k tomu, že se někdy snaží jít tou nejsnadnější (a bohužel nesprávnou) cestou.. II. Instalační práce, provedené v souladu s projektem Vyberme nyní typický příklad toho, kdy instalatérská firma se dává na svoji vlastní specifickou cestu. Je jím snaha využít starého, ocelového potrubí původního rozvodu plynu a to jako ocelové chráničky pro nové měděné potrubí. Tato snaha je motivována tím, že původní ocelové potrubí je ve stropních panelech zabetonováno (bez chráničky) a jeho úplné odstranění by bylo náročné. Situace pak často vypadá tak, jak ukazuje obr. č. 1 a obr. č.2.

2 Obr. 1 - Vpravo - svod dešťové vody je proveden popraskanou cementoosinkovou trubkou. Vlevo měděná trubka v chráničce Obr. 2 - Jak se ukázalo po vysekání chráničky, byla trubka starého plynovodu v zabetonované části silně zkorodovaná.

3 V uvedeném případě projektant sice ve své technické zprávě uvedl, že starý plynovod je nevyhovující, protože je ocelové potrubí silně zkorodované, ale zároveň stanovil, že toto potrubí bude použito jako chránička pro potrubí měděné, neoplášťované. Stanovil dále, že měděné potrubí musí být vycentrováno vůči trubce ocelové. Neuvedl ale, jakým způsobem. K utěsnění potrubí doporučil montážní pěnu (Obr. 1). Neprovedl žádný náčrt těchto navrhovaných chrániček. Nebyl také proveden kontrolní výpočet nového navrhovaného plynovodu z měděných trubek i když stanovenou výměnou docházelo k výraznému snížení průtočného průřezu plynovodu. Montážní firma to vzala po svém. Měděnou trubku vystředila někde dřevěnými, jinde ocelovými klínky, a to většinou jen na jednom konci (buď nahoře, nebo dole) a použila montážní pěnu. Na druhém konci se pak měděná trubka přímo dotýkala trubky ocelové, často v místě ostrých otřepů způsobených řezáním staré ocelové trubky. (Obr. 3) Tyto otřepy pak poškodily povrch měděné trubky při montáži. Ocelové trubky starého plynovodu byly švové, svařované a šev svaru mohl eventuálně způsobit poškození trubky při montáži. Toto případné poškození povrchu měděné trubky vložené do předlouhé chráničky ale není možné zjistit. V prorezavělé části ocelové trubky může navíc docházet ke kontaktu oxidů železa s povrchem měděné trubky a to buďto již přímo po montáži, anebo ve velmi brzké době. Obr. 3 - Pohled do instalační šachty: Stará ocelová trubka ( chránička ) se přímo natvrdo dotýká měděné trubky. Její ostré hrany nejsou sraženy. Odspodu je vystředěna a utěsněna montážní pěnou. Plynárenství je naštěstí obor, ve kterém je velmi důsledně uplatňována normalizace a tak odpověď na to, zda je možné využít část starého, ocelového potrubí jako průchodky, najdeme v následujících předpisech: Je to především ČSN EN 1775, dále TPG , pak TPG a konečně také TPG

4 Popis požadovaných vlastností chráničky vypadá takto: - chránička musí vykazovat požární odolnost - chránička smí být zhotovena z plynotěsného materiálu, odolného, nebo chráněného proti korozi. - chránička nesmí přenášet hluk na stavební konstrukci - v žádném případě nesmí docházet k přímému kontaktu měděné trubky a ocelové chráničky - průchod chráničky stropem (zdivem) musí být utěsněn - prostor mezi chráničkou a plynovodem by měl být na jednom, nebo na obou koncích utěsněn - v prostupech (v chráničce) nesmí být žádné spoje - provedení chráničky musí respektovat tepelnou dilataci potrubí Z popisu vyplývá, že je nepřípustné, aby měděné trubky byly nastrkány do starého ocelového rozvodu v rozporu s uvedenými zásadami jenom proto, aby si montážní firma ulehčila práci. Je rovněž nepřípustné aby nebyl proveden kontrolní výpočet nového plynovodu. Ukazuje to na to, že i pro projektanta byla rozhodujícím důvodem snaha co nejvíce ušetřit a to bez ohledu na provozuschopnost plynovodu. Závěrem lze k tomuto problému říci jediné: Trubky původního plynovodu mohou být jako chráničky využity pouze tenkrát, pokud jsou upraveny a vyhovují ve smyslu již uvedených, platných předpisů viz. obr.č. 4. Obr. 4 - Průchod plynovodu podlahou v místech se zvýšenou možností korozního napadení ( 1 plynovod; 2 ochranná trubka; 3 utěsnění proti pronikání vody).

5 Upozorňuji ještě, že se pro rozvody plynu mohou používat pouze měděné trubky vyrobené podle normy ČSN EN TPG pak uvádí základní řadu dimenzí, která může být použita. Trubky se vyrábějí jako holé, s izolací proti agresivním vlivům a s izolací tepelnou (viz. obr. č. 5). Obr. 5 - Trubka holá, trubka s izolací proti agresivním vlivům a trubky s izolací tepelnou. Řešení tepelných dilatací plynovodu při jeho renovaci. Tento problém je někdy opomíjen a to zejména u stoupacího potrubí v instalační šachtě. V posuzovaném osmipodlažním panelovém domě bylo staré ocelové stoupací potrubí v instalační šachtě v každém stropě pevně zabetonováno. K jeho silnému opotřebení v místě zabetonování proto přispěl, kromě koroze způsobené agresivním prostředím, také i dilatační pohyb potrubí (viz obr. 2). U renovovaného rozvodu není možné nechat tepelnou dilataci nového měděného potrubí bez povšimnutí, protože by pak byla celá stoupačka silně mechanicky namáhána. Vezmeme-li extrémně možný teplotní rozdíl t = 25 C a délku stoupačky 26 m, pak prodloužení stoupačky bude l = lo. α. t = 26. 0, = 11,05 mm Pro tuto tepelnou dilataci by již měl být použit vhodný kompenzátor, měla by být provedena správná volba pevných bodů (pevné uchycení stoupacího potrubí) a rovněž závěs trubky v dolní části by měl být ve správné (vypočítané) montážní vzdálenosti A (viz obr. č. 6).

6 Obr. 6 - Schéma správného řešení dilatace stoupacího potrubí A Skutečné řešení v kontrolovaném panelovém domě ukazují obrázky č. 7 a č. 8. Dokumentují, že v osmipodlažním domě si s odborným řešením dilatací nikdo příliš hlavu nelámal. Montážní pracovníci zřejmě nějaké povědomí o této problematice měli, ale celkové řešení bylo neuspokojivé. Nebyly také použity prokazatelně pevné montážní body a nebyl použit ani žádný kompenzátor. Začátek tohoto nedostatku spočívá nepochybně zase v tom, že ani v projektové dokumentaci nebyla o řešení dilatací žádná zmínka. Obr. č. 7 - Závěs je příliš blízko u stoupacího potrubí

7 Obr. č. 8 - Montážní vzdálenosti závěsu trubky ve stejném domě (v jiném vchodě) pro stejný případ stoupacího potrubí (A -.správná montážní vzdálenost pro kontrolovaný plynovod, (za předpokladu použití kompenzátoru) A 2 příliš velká montážní vzdálenost). A A 2 Závěr. Mám za to, že situace, kterou jsme společně posoudili v dostatečné míře ukazuje, že každá instalace musí být připravena a provedena na dobré odborné, tedy profesionální úrovni. Vidíme také, že tento požadavek není možné vztahovat pouze na montážní pracovníky, ale že jeho naplnění musí začínat již u projektanta. Lze také konstatovat, že konkrétní popsané chyby byly nepochybně způsobeny buďto nedbalostí, anebo nedostatečnými odbornými znalostmi. Nedostatečné odborné znalosti pak někdy vyplývají z toho, že firma necítí potřebu pečovat o odbornou úroveň svých zaměstnanců. Připomínám, že je možné vybrat si z nabídky bezplatného odborného školení na adrese které nabízí Hungarian Copper Promotion Centre (HCPC) pro všechny oblasti vnitřních rozvodů, provedených měděným potrubím. N těchto školeních je rovněž účastníkům vždy poskytnuta zdarma základní odborná literatura. Je také možné vybrat si v nabídce školení, které za úhradu periodicky pořádá Gas s.r.o, a to na adrese Uvádím dále, že HCPC provedlo z němčiny překlad moderní učebnice Odborná instalace měděných trubek. Vyučovací program pro střední odborné školy a střední odborná učiliště. Tuto učebnici si můžete zakoupit za cenu 175,- Kč + DPH (a poštovné) u CTI ČR, Brno, Jílová 38, PSČ , cti@jilova.cz, anebo u Gas s.r.o., cechurova@gasinfo.cz a rovněž také v redakci časopisu topenářství instalace. Pro výpočet vnitřního plynovodu provedeného měděným potrubím je možno stáhnout si bezplatně jednoduchý a oblíbený výpočtový program GasNet, na adrese Ing. Mojmír Kelča, partner HCPC Jírovcova Brno TPG Odborna instalace měděnných trubek Tel/fax: , mojmir.kelca@worldonline.cz