TRITON Praha / Kroměříž

Transkript

1

2 TRITON Praha / Kroměříž

3

4 Sydney Ross Singer Soma Grismaijerová MÓDA SI TO ŽÁDÁ Jak nošení podprsenky přispívá ke vzniku rakoviny prsu

5

6

7 Sydney Ross Singer Soma Grismaijerová Móda si to žádá Jak nošení podprsenky přispívá ke vzniku rakoviny prsu Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována ani jinak šířena bez písemného souhlasu vydavatele. Copyright 1995, 2002, 2006 by Sydney Ross Singer and Soma Grismaijer Stanislav Juhaňák TRITON, 2014 Translation Jana Gigov, 2014 Cover Renata Brtnická, 2014 Inside illustration Jiří Hlaváček, 2014 Vydal Stanislav Juhaňák TRITON, Vykáňská 5, Praha 10, ISBN

8 Tuto knihu věnujeme ženám ze všech koutů světa, trpícím rakovinou prsu, a jejich rodinám. Přejeme si, aby budoucí generace byly podobného neštěstí ušetřeny.

9

10 Obsah Poděkování Předmluva Úvod Kapitola 1: Hledání nepřítele Kapitola 2: Objevení souvislostí Kapitola 3: Móda si to žádá Kapitola 4: Širší perspektiva Kapitola 5: Ověření teorie Kapitola 6: Kontakt s veřejností Kapitola 7: Kráska a podprsenka Kapitola 8: Být, či nebýt Kapitola 9: Skutečný nepřítel Literatura Rejstřík O autorech Doslov ke knize

11

12 Poděkování Úspěch každého průkopnického projektu závisí na dvou vzácných lidských vlastnostech: nepředpojatosti a touze po pravdě. John De- Barthe, Ph.D., z Marylandské univerzity a Sherman Dickman, Ph.D., z Utažské univerzity nám byli neocenitelnými přáteli a učiteli. Bernard Kaufman, Ph.D., z Dukeovy univerzity nás zasvětil do tajů biochemie lidského těla. Inspirovali nás Naomi Quinnová, Ph.D., a Richard Fox, Ph.D., z katedry antropologie Dukeovy univerzity, kteří nám otevřeli zcela nový pohled na svět. Paulu Garrahanovi, našemu dobrému příteli, děkujeme za jedinečný vhled do lidské přirozenosti. Přátelům Scottu Hillmannovi, M.D., a Marku Wyseovi, M.D., děkujeme za jejich pevné přesvědčení, že pole medicíny je dostatečně široké na to, aby pojalo nové myšlenky a koncepty. Ronald Carson, Ph.D., John Durate, Ph.D., a Mary Winklerová, Ph.D., z Ústavu pro humanitní studia v medicíně na Lékařské fakultě Texaské univerzity v Galvestonu nám poskytli neocenitelné informace o problematice vyššího vzdělávání a specializace. Přátelé Jean Kelman, Ph.D., a Pamela Wibleová, M.D., při nás stáli, když šlo do tuhého. Lemone Yielding, M.D., z Lékařské fakulty Texaské univerzity nás obeznámil s problematikou výzkumu a vzdělávání ve standardní medicíně. Daniel Traber, M.D., nám pomohl pochopit krutost a zbytečnost lékařského výzkumu na zvířatech. Za obětavou pomoc a neutuchající podporu děkujeme také Wandě Snyderové, Rosalii Gordonové, Ermě a Robertu Fisherovým, Nancy a Henrymu Reynoldsovým, Johnu Mesonovi, M.D., a Margaret Moorové. Děkujeme Domenice Higginsové a Tesse Faceyové, že nám přispěchaly na pomoc vždy, když to bylo potřeba. 11

13 SYDNEY ROSS SINGER, SOMA GRISMAIJEROVÁ / MÓDA SI TO ŽÁDÁ Všem dobrovolníkům děkujeme za šíření dotazníku pro Studii o vlivu podprsenek na vznik rakoviny prsu ( Bra and Breast Cancer Study neboli BBC). Děkujeme ženám ze všech koutů Spojených států amerických za jejich ochotu podělit se s námi o intimní podrobnosti ze svých životů. Za pomoc a podporu při realizaci tohoto projektu děkujeme svým rodičům, Hildě a Haroldu Singerovým a Mollie Richové a Carlu Mayerovi, kteří nám vštípili touhu po pravdě a odvahu pochybovat o současném stavu poznání v medicíně. Obzvláště děkuji svému bratrovi, Jeffu Singerovi, M.D., který mě vždy inspiroval k hledání nových úhlů pohledu a nutil mě ověřovat si teorie v praxi. Jestliže se splní naše očekávání a tato kniha bude pro lidstvo takovým přínosem, v jaký doufáme, předem děkujeme všem, které inspiruje k novému, zdravějšímu způsobu života, za jejich odvahu a integritu. Sydney Ross Singer a Soma Grismaijerová 12

14 Předmluva Rakovina je snad nejobávanější lidskou nemocí a mezi ženami panuje velký strach z rakoviny prsu. Hlavní příčinou jejich obav je pocit bezmoci a nedostatek vědomostí. Kdybychom znali příčinu rakoviny prsu, ženy by věděly, jak nemoci předcházet a co dělat, aby si udržely pevné zdraví. Znalosti o příčinách nemoci nás zbavují strachu. V temnotě nevědomosti na nás strach neustále útočí. Přestože si rakovina prsu již vyžádala mnoho obětí, nikdo nevyvinul dostatečnou snahu, aby rostoucí hrozbu zastavil. Prakticky všechny americké ženy jsou si dnes vědomy, že i ony mohou této novodobé metle podlehnout. Možná onemocněly jejich přítelkyně nebo příbuzné, podstoupily léčbu či zemřely. Možná samy s hrůzou objevily bulku v prsu. Podle současných odhadů u sebe až devadesát procent všech amerických žen v průběhu života objeví bulku v prsu a setkají se tak tváří v tvář s hrozbou rakoviny. Většina takových bulek naštěstí není zhoubná. Mohou ženy podniknout nějaká účinná opatření, aby se této dosud nedostatečně prozkoumané hrozbě vyhnuly? Odpověď na tuto otázku nalezneme pouze tehdy, podaří-li se nám odhalit dosud neznámé příčiny rakoviny prsu a porozumět jim. Proč zůstávají příčiny obestřeny tajemstvím? Hledali je výzkumní pracovníci na špatných místech? Je možné, aby nové směry ve výzkumu odhalily takové aspekty této nemoci, jimž nebyla v minulosti věnována pozornost, byly přehlíženy nebo nesprávně pochopeny? V souvislosti s rakovinou prsu bylo identifikováno několik rizikových faktorů, není však zcela jasné, jakým způsobem přispívají k jejímu vzniku. Vědci objevili mechanizmy vzniku rakovinných buněk, 13

15 SYDNEY ROSS SINGER, SOMA GRISMAIJEROVÁ / MÓDA SI TO ŽÁDÁ včetně vlivu hormonů, DNA a jiných buněčných molekul a struktur. K rozvoji rakoviny přispívá radioaktivní záření, jisté chemické látky a genetické faktory. S rakovinou prsu bývají spojovány i určité nezdravé životní návyky. Žádný výzkum však dosud nepřinesl vyčerpávající odpověď na otázku, co rakovinu prsu způsobuje. Rozdíl mezi rizikovými faktory spojovanými s rakovinou prsu a její skutečnou příčinou spočívá v tom, že u nemocných žen se sice objevují jisté rizikové faktory, nevysvětlují však, proč se u pacientek nemoc projevila. Skutečné příčiny nemoci musejí splňovat přísnější kritéria, musejí smysluplně osvětlovat vznik onemocnění, ne pouze poukazovat na dané statistické souvislosti. Záhada obestírající karcinom prsu a jiné druhy rakoviny má kořeny v omezených metodách výzkumu. Všechna vědecká odvětví se vyznačují vlastním úhlem pohledu na svět a správnou metodologií výzkumu. Naše studie vychází z nové metody výzkumu a pohledu na rakovinu prsu: aplikované lékařské antropologie. Dovolte mi objasnit jednotlivé prvky tohoto přístupu. Aplikovaná lékařská antropologie vychází z obecné antropologie neboli vědy o člověku a lidských společnostech. Jedná se pravděpodobně o jednu z nejširších oblastí vědy, neboť zahrnuje veškeré lidské aktivity, včetně jistých stránek života, jež všichni pokládáme za samozřejmé, například stravovací návyky a způsoby oblékání. Věnuje se i studiu ekonomických systémů, politických struktur, ideologií, myšlenkových procesů, náboženství, mužských a ženských rolí, mezilidských vztahů, způsobů sebevyjadřování včetně jazyka, umění, hudby, tance a veškerých aktivit, které z nás činí lidské bytosti. K porozumění onemocněním, jako je rakovina prsu, antropologie přispívá studiem životních stylů, a jak brzy zjistíme, za většinu našich onemocnění a předčasných úmrtí jsou zodpovědné právě ony. Abychom pochopili, jak životní styl ovlivňuje lidské zdraví, musíme vědět, jak funguje lidské tělo. Lékařská antropologie se věnuje studiu zdravotních obtíží charakteristických pro různé kultury. U rakoviny prsu mohou například lékařští antropologové věnovat pozornost tomu, jakým způsobem probíhá její léčba u odlišných kultur, 14

16 PŘEDMLUVA a soustředit se na porovnávání diagnostických a léčebných metod a možná i jejich výsledků. Naše studie však rámec lékařské antropologie překračuje. Lékařská antropologie, stejně jako obecná antropologie, patří mezi základní vědy. My praktikujeme aplikovanou vědu. Rozdíl spočívá v tom, že základní vědy se zaměřují na shromažďování poznatků. Jsou poháněny zvědavostí a touhou po poznání světa, nezabývají se ale praktickým využitím získaných informací. Jinými slovy, vědci pracující v těchto odvětvích provádějí výzkum, který v současné době nemá praktické využití. Aplikované vědy se soustředí na konkrétní problematiku. Na poli aplikované lékařské antropologie se tedy nezabýváme pouze studiem kulturních aspektů nemocí, ale zkoumáme, jak kulturní faktory přispívají k jejich vzniku. Snažíme se odhalit biologické důsledky jistých kulturních praktik. Nemoci vyvolané kulturními praktikami označujeme za kulturně podmíněná onemocnění. Za kulturně podmíněná onemocnění jsou v převážné většině případů považovány například srdeční choroby, neboť vznikají na základě jistého životního stylu, mezi jehož charakteristické rysy patří vysoká úroveň stresu, špatné stravovací návyky a nedostatek pohybu. Ptáte se, jak jsme k tomuto konceptu aplikované lékařské antropologie dospěli? V průběhu postgraduálního studia a praxe v oblasti antropologie, biochemie a lékařství jsem měl možnost důkladně se obeznámit se silnými i slabými stránkami těchto oborů. Silné stránky výzkumu na poli biochemie spočívají v přesnosti a využití vysoce analytických metod, nedostatky tohoto odvětví však charakterizuje pohled na veškeré životní děje, dokonce i lidské chování, jako na biochemické procesy. Naše lidskost se tak ztrácí v laboratorních baňkách a zkumavkách. Přednosti kulturní antropologie tkví v širokém úhlu pohledu na člověka a lidstvo a ve studiu světa z mnoha různých perspektiv, chybí jí ale důslednost a pečlivost exaktních věd. Jako základní věda také postrádá zajištění praktického využití výsledků výzkumu. Za výhodu lékařství můžeme považovat jeho vysoce odborný pohled na lidské tělo z hlediska fyziologie a chemie, avšak jeho slabost 15

17 SYDNEY ROSS SINGER, SOMA GRISMAIJEROVÁ / MÓDA SI TO ŽÁDÁ spočívá v tom, že na lidský organizmus nahlíží jako na jakýsi stroj, v němž probíhají přesně dané chemické reakce. Tyto nedostatky, zmiňované již v souvislosti s biochemií, jsou charakteristické i pro lékařství, neboť je do velké míry biochemií ovlivňováno. Nejsem si vědom, že by soudobé lékařství či jakákoli jeho disciplína pohlížely na člověka jako na kulturní bytost. Všechny výše uvedené obory sice mají své nedostatky, jejich silné stránky ale můžeme úspěšně spojit, jak ostatně dokazuje náš koncept aplikované lékařské antropologie. Tento nový přístup k výzkumu však není jen mou zásluhou. K hledání příčin rakoviny prsu mě inspirovala má manželka a kolegyně při výzkumu i psaní této knihy, Soma Grismaijerová. Díky svému vzdělání a bohatým zkušenostem v oblasti behaviorálních věd, ekologie, zdravého životního prostředí a antropologie rozšířila náš přístup o hledisko vztahu k životnímu prostředí. Lidem a jejich životním stylům můžeme totiž správně porozumět teprve tehdy, pochopíme-li povahu přírodního světa a lidmi vytvořených civilizací, jež dávají vzniknout různým způsobům života. Soma náš projekt také obohatila způsobem, jakým by to muž nikdy nedokázal: vnesla do něj typicky ženskou perspektivu. Rakovina prsu je v první řadě ženským onemocněním a úspěch našeho projektu závisel na Somině schopnosti klást ženám objektivní dotazy ohledně jejich životního stylu a onemocnění. Na základě našeho prakticky orientovaného přístupu jsme dospěli k novému pohledu na rakovinu prsu. Naše závěry se zdají tak zřejmé, až nás překvapilo, že k nim před námi nikdo jiný nedospěl. Vyvinuli jsme novou teorii o vzniku rakoviny prsu a ověřili ji originálním výzkumem na několika tisících žen. Jsme přesvědčeni, že jsme odhalili zcela zásadní souvislosti. Věříme, že jsme nalezli skutečnou příčinu rakoviny prsu. Jedná se o mechanizmus, který spouštějí ženy samy, jsou k tomu ale nuceny společností. Jak sami uvidíte, příčiny rakoviny prsu jsou složité. Patří mezi ně biologické, environmentální a kulturní faktory. Některé lze jen velmi těžko změnit, u jiných je to snadné. 16

18 PŘEDMLUVA Jsme si vědomi, že tvrzení, že nošení podprsenky přispívá ke vzniku rakoviny prsu, se může snadno stát terčem vtipů a posměšků. Chápeme, že smích někdy funguje jako výborný obranný mechanizmus. Žádáme vás jen o to, abyste fakta obsažená v této knize posuzovali spravedlivě, to je vše. Doufáme, že tato kniha vnese dostatek světla do temnoty obklopující rakovinu prsu. Když sami zjistíme, co se vlastně v lidském těle odehrává, budeme schopni lépe porozumět hlavní příčině tohoto onemocnění. Pochopíme-li, jak vzniká, budeme mu moci zabránit. Sydney Ross Singer 17

19 Úvod Podprsenky způsobují rakovinu prsu?! To si děláte legraci, ne? Tak by nejspíše vypadala běžná reakce. Podprsenky byly vytvořeny proto, aby zdůrazňovaly ženské poprsí, a ani by nás tedy nenapadlo, že by mohly způsobovat rakovinu prsu. Při myšlence na podprsenku se nám vybaví popová zpěvačka Madonna, ne amputace prsu. Podprsenky nosíme proto, abychom měly pěkný výstřih, ne rakovinu. Nebo snad ne? Jak brzy zjistíte, podprsenky nejsou jen pouhé módní doplňky. Přetvářejí mnohem více než jen náš vzhled. Ženy své poprsí vnímají jako jednu z nejdůležitějších částí svého těla. Jejich fixace na něj je bezpochyby vyvolána hotovou posedlostí současné společnosti ženským poprsím. Ženská móda, od spodního prádla přes plavky až po pracovní oblečení a večerní toalety, klade důraz na linii poprsí. Celá Amerika je ňadry doslova posedlá. Je ironií, že právě tato posedlost může být hlavní příčinou rakoviny. Nové objevy Vědci se horečně snaží objevit příčinu rakoviny prsu. Tisíce lidí zasvětily této problematice celou svou kariéru, většinou se ale soustředí jen na jeden dílčí aspekt. Vědci každým rokem vyprodukují tisíce stran výzkumných zpráv, jen zřídka však přinášejí informace vedoucí k léčbě či prevenci této obávané nemoci. Upírají snad všichni tito vědečtí pracovníci pozornost nesprávným směrem? 18

20 ÚVOD Výskyt rakoviny prsu je v současnosti vyšší než kdykoli dříve. Počet pacientek ve všech koutech světa stoupá a řešení je v nedohlednu. Vědecká komunita sice identifikovala řadu rizikových faktorů, přiznává však, že skutečná příčina rakoviny prsu zůstává záhadou, stejně jako před padesáti lety. Mnoho vědeckých pracovníků, jako například epidemiologové dr. Jennifer Kelseyová a dr. Marilie Gammonová ze Školy veřejného zdraví při Kolumbijské univerzitě (Columbia University School of Public Health), volají po novém přístupu a pohledu na tuto problematiku. Ale podprsenky? Jak by mohly způsobovat rakovinu prsu? Téměř nic není takové, jak se na první pohled zdá. Doufáme, že až dočtete tuto knihu, změníte svůj názor jak na nošení podprsenek, tak i na jiné životní návyky. Tato kniha je založena na objektivních důkazech z lékařských výzkumů na poli rakoviny prsu provedených jinými vědci a z naší Studie o vlivu podprsenek na vznik rakoviny prsu ( Bra and Breast Cancer Study neboli BBC), pojednávající o přístupu, hodnotách a chování amerických žen ve vztahu k poprsí a nošení podprsenek. Jak sami uvidíte, vztah žen k jejich ňadrům a podprsenkám do velké míry souvisí s rozvojem rakoviny prsu. Každá přínosná studie se samozřejmě musí zakládat na nějaké teorii. K naší hypotéze, že nošení podprsenek může přispívat ke vzniku rakoviny prsu, jsme dospěli v okamžiku, kdy jsme si spojili fakta, jež spolu původně nijak nesouvisela. Výzkum rakoviny je zahlcen takovým množstvím podrobných informací, že bylo téměř nemožné nalézt potřebné souvislosti. Jakmile však do mozaiky umístíme poslední kamínek, zjistíte, že hledaná odpověď je nasnadě a měli jsme ji celou dobu přímo před očima. Když jsme svou teorii ověřovali v praxi, výsledky byly ohromující. Vliv podprsenek na vznik rakoviny prsu se ukázal být ještě větší, než jsme původně předpokládali, a implikace našeho výzkumu v konečném výsledku dalece přesahovaly pole rakoviny. Snad nejtěžším úkolem každého výzkumného pracovníka je zachovat si objektivitu a nepředpojatost. Záhady naší doby nemůžeme 19

21 SYDNEY ROSS SINGER, SOMA GRISMAIJEROVÁ / MÓDA SI TO ŽÁDÁ vyřešit, dokud nám v cestě stojí sklony a tendence současné společnosti. Záhady ve skutečnosti existují jen proto, že náš naučený pohled na svět nutně podléhá řadě kulturních omezení. Záhady a epidemie jako rakovina prsu vznikají kvůli naší vlastní nevědomosti a nedostatku představivosti. Pro ilustraci uveďme příklad z dějin lékařství. V průběhu osmnáctého a částečně i devatenáctého století umíraly v některých částech Evropy rodičky i novorozeňata na horečku omladnic. Na infekci, jejíž příčinu se nedařilo tehdejším lékařům odhalit, umírala v některých nemocnicích téměř polovina žen. Vznikla řada mnohdy velmi hlubokých a složitých teorií osvětlujících příčiny těchto úmrtí, dějiny však ukazují, že řešení bylo zcela jednoduché: lékaři si po pitvách a ošetřování jednotlivých pacientů nemyli ruce. Nevědomky tak roznášeli nákazu po porodnických odděleních v nejmodernějších nemocnicích té doby. Stejně jako ostatní lidé, ani lékaři si tehdy neuvědomovali, že čistota a zdraví spolu neoddělitelně souvisí. To ostatně dokazuje, že i soudobí experti podléhají řadě zakořeněných kulturních přesvědčení. Složité problémy mají často jednoduchá řešení, která obvykle souvisí se společenskými zvyky dané doby. Nejtěžším úkolem při hledání příčin nemocí sužujících lidstvo bylo vždy zachování nezaujatého, objektivního přístupu. Objektivita je ale stejně nepolapitelná jako pravda. Všichni jsme oběťmi své doby a našeho pohledu na dějiny. Pravda a to, jak ji vnímáme, je výsledkem omezeného, kulturně podmíněného chápání a často se mění stejně rychle jako naše zvyky. Z tohoto důvodu se lékařský výzkum setkává se stále novými obtížemi, ale ani ty nejsou vždy nepřekonatelné, jak brzy uvidíte. Vrcholem našeho úsilí je pozvednout se nad svá kulturní omezení, otevřít se novému pohledu na svět a objektivním pozorováním odhalit a odstranit existující překážky. Jaké aspekty životního stylu a současné kultury mohou za to, že se mezi ženami jistých národností šíří epidemie rakoviny prsu? Při hledání odpovědi na tuto otázku budete nuceni kriticky přezkoumat 20

22 ÚVOD existující domněnky a běžné vzorce chování, jež utvářejí a definují způsob každodenního života drtivé většiny Američanů a obyvatel západního světa. Jak se otřásají pilíře soudobé kultury, lidé mohou mít tendenci podobné otázky zavrhnout jako irelevantní či příliš prosté. To lze očekávat: popření je charakteristickou reakcí provázející změnu hodnot a vzorců chování. Nikdo nechce sledovat, jak se tkanivo jeho kultury rozpadá pod zkoumavým pohledem. Jestliže však chceme v chápání kulturně podmíněných onemocnění dosáhnout smysluplného pokroku, musíme se nad podobné reakce povznést. Se zručností chirurga musíme odhalit a odstranit ty aspekty naší kultury, které vyvolávají rakovinu prsu a nepříznivě působí na lidské zdraví. Brzy zjistíte, že kritickému pohledu podrobíme právě kulturní přesvědčení a hodnoty související s módními trendy, v první řadě pak myšlenku, že nošení podprsenky nemá žádný dopad na zdraví. Podprsenky se staly neoddělitelnou součástí moderní západní společnosti a představa, že mají škodlivý vliv na prsní tkáň, nám tedy může připadat poněkud absurdní. Záhy však vyjde najevo, že z lékařského hlediska se jedná o zcela smysluplnou hypotézu, jejíž platnost potvrzují i výsledky naší studie, provedené na obyvatelkách Spojených států amerických. Při psaní této knihy jsme si dali za úkol přinést v ní obsažené informace všem, kteří o ně mají zájem. Snažili jsme se co nejvíce vyhnout odborné lékařské terminologii, aby naši čtenáři knize snadno porozuměli i bez lékařského vzdělání. Postačí, když budete k následujícím informacím přistupovat bez předsudků a budete ochotni zvážit poskytnuté důkazy. 21

23 Kapitola 1 Hledání nepřítele Dne 5. března 1991 jsme se spolu s mou ženou Somou začali věnovat výzkumu rakoviny prsu. Toho dne Soma objevila bulku ve svém prsu. Ještě horší bylo, že byla ve druhém měsíci těhotenství. Tou dobou jsme pracovali v terénu na jednom z ostrovů Fidži a zkoumali jsme vliv západní medicíny a léků vyrobených farmaceutickým průmyslem na zdraví a životní styl místních obyvatel. Fidži jsme si vybrali hlavně proto, že obyvatelé vesnic na jednotlivých ostrovech byli západní medicíně a uměle vyrobeným léčivům vystaveni do různé míry, a mohli jsme tedy provést srovnávací studii, jak na ně moderní lékařství působí. Kromě toho mluví většina obyvatel anglicky, a s vesničany jsme se tudíž snadno dorozuměli. O podobném výzkumu jsem snil od začátku svého studia na vysoké škole. Vždy jsem si uvědomoval, že životní styl lidí ovlivňuje jejich zdravotní stav. Podle Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO) umírá sedmdesát až osmdesát procent obyvatel rozvinutých zemí na onemocnění způsobená špatným životním stylem. Zdálo se, že k pevnému zdraví zásadně přispívají zdravé životní návyky, čisté životní prostředí, výživná strava, pozitivní přístup k životu a dobrá tělesná konstituce. Mým úkolem bylo zkoumat vznik chorob ve vztahu ke všem těmto faktorům. Tento přístup k chápání nemoci se v podstatě zakládá na otázce, co to znamená být lidmi. Biomedicínský výzkum a lékařství se táže: Co jsou lidé? Otázka kde lidé žijí? odráží význam studia životního prostředí, jež určuje podmínky, v nichž lidé žijí, včetně kvality jejich stravy, vzduchu a vody. Otázka kdo jsou lidé? zkoumá lidské vzorce chování, hodnoty a přístup k životu, jednoduše řečeno životní styly. 22

24 HLEDÁNÍ NEPŘÍTELE Způsob, jakým lidé žijí, do velké míry určuje, zda budou jejich biologické potřeby v daném prostředí naplněny. Doufejme, že se nám příčiny různých onemocnění podaří odhalit právě studiem životního prostředí, lidské biologie a kultury. Lidem a jejich chorobám nemůžeme přeci správně porozumět, nevezmeme-li v úvahu jejich životní prostředí, životní styl, biologickou stavbu a funkce. Budeme-li na lidské bytosti a jejich onemocnění pohlížet z užšího úhlu pohledu, naše vnímání toho, co to znamená být lidmi, bude nutně omezené a poskytne nám pouze částečné řešení aktuální problematiky nemoci. NÁSTRAHY SPECIALIZACE V současné době je naše vnímání sebe samých a světa, v němž žijeme, roztříštěno výlučnou specializací. Vzdělávací systém ve Spojených státech amerických a většina profesí však specializaci podporuje. Na vysoké škole si musíte zvolit hlavní obor. V postgraduálním studiu se od vás očekává, že se ve své specializaci stanete odborníkem. V praxi jsou odborníci nuceni chránit svůj rajon před jinými domnělými specialisty. Tak vzniká systém, ve kterém může být specialistou prakticky každý. Jednotlivé profese jsou od sebe ostře odděleny. Můžete být buď antropologem, nebo lékařem, biochemikem, nebo filozofem. Jestliže překračujete svou specializaci a bádáte v jiných profesních oblastech, je to zpravidla považováno za neprofesionální. Specializace má samozřejmě tu výhodu, že odborníci věnují pozornost pouze úzce vymezené profesní oblasti, a jsou tedy ve svém oboru skutečnými specialisty. Očekává se od nich, že budou dobře obeznámeni se všemi známými aspekty své profese a veškerými fakty, včetně praktických zkušeností. Na jejich vědomosti spoléhají pacienti trpící specifickými zdravotními obtížemi, stejně jako pacienti trpící rakovinou spoléhají na znalosti svého onkologa. V lékařství i ostatních profesích jsou však výhody specializace zastíněny neschopností nahlížet na danou problematiku ze širšího úhlu pohledu. Přeneseně můžeme říci, že když se specialista soustředí na 23

25 SYDNEY ROSS SINGER, SOMA GRISMAIJEROVÁ / MÓDA SI TO ŽÁDÁ jeden strom, ztrácí schopnost vnímat les jako celek. Rakovina je právě takovým lesem. Na poli rakoviny působí mnoho odborníků. Biochemici studují molekulární procesy při rakovinných změnách na buněčné úrovni. Genetici zkoumají kód DNA, který může spouštět nekontrolované rakovinné bujení. Onkologové se specializují na léčbu rakoviny pomocí průmyslově vyrobených léčiv, ozařování a chirurgických zásahů. Na každý druh rakoviny se specializují jiní odborníci, a jak se pole rakoviny postupně rozšiřuje, všichni se stále pevněji drží vlastního výzkumu a léčebných postupů a jejich úhel pohledu se tak neustále zužuje. Vždy jsem byl toho názoru, že čím širší úhel pohledu zvolím, tím větší pravdy se mi podaří odhalit. Jestliže se chcete dozvědět, jak funguje les, a budete podrobně studovat jeden strom, jeho mikroskopickou strukturu, genetickou stavbu a jiné detaily, bezpochyby získáte jisté vědomosti, nebudou však postačovat k tomu, abyste pochopili les jako celek. Museli byste také studovat vztahy mezi jednotlivými stromy, mezi stromy, jinými rostlinami a lesní faunou a vzít v úvahu působení slunečního svitu, deště, větru, půdy a dalších faktorů. Budete-li podrobně studovat jednotlivé aspekty bez souvislosti s ostatními, nikdy nemůžete les jako celek pochopit. Celek dalece přesahuje výčet jednotlivých částí. Při studiu jednotlivých částí nesmíme ztrácet celek ze zřetele. Fungování celku odhalíme pouze studiem celého systému a teprve tehdy můžeme nahlížet na jeho jednotlivé části ze správné perspektivy. Kvůli výlučné specializaci však odborníci ve stále rostoucí míře zanedbávají funkci systému jako celku. To se odráží i v našem školství, neboť sami profesoři jsou specialisty ve svých vymezených oblastech. Lékařská antropologie, jedna z mála specializací, jež spojuje řadu vědeckých disciplín a poskytuje široký pohled na lidskou existenci, mě přitahovala právě proto, že se zabývá studiem systému jako celku. Jako lékařský antropolog využívám při svém studiu lidských nemocí znalosti z biochemie, medicíny a antropologie. Antropologie se věnuje studiu lidských společností, kultur, komplexních společenských 24

26 HLEDÁNÍ NEPŘÍTELE systémů, náboženských vyznání, praktik, ideologií a vzorců chování, které určují naši identitu. Bere v úvahu ekonomické skutečnosti, politické struktury ve společnosti, mocenské vztahy mezi pohlavími a různými společenskými skupinami, zvyky a obyčeje, hodnoty, postoje, stanoviska a vše, co nás činí lidmi. Než jsem začal studovat antropologii, byl jsem biochemikem. Biochemie zkoumá miniaturní svět v buňkách. Pro biochemika představuje buňka zázračný stroj, který vyrábí a zpracovává tuky, sacharidy, bílkoviny, nukleové kyseliny, enzymy a další biomolekuly. Cenným přínosem biochemie v oblasti lékařství a lidského zdraví jsou právě podrobné informace o složitých buněčných procesech. Jestliže ale lidské bytosti studujeme na této podbuněčné úrovni, je to, jako bychom na ně nahlíželi z nitra. Antropologie na ně naopak nahlíží z vnějšku. Můžeme tyto dvě vědecké disciplíny nějakým způsobem propojit? SPOJITOSTI MEZI SPECIALIZACEMI Lékařství spojuje biochemii a antropologii a tvoří tak pilíř lékařské antropologie. Moderní lékařství vychází z biochemie a studuje širší systémy, v nichž probíhají biochemické reakce, nahlíží ale na lidské bytosti a jejich těla jako celek. Lékařství jsem studoval proto, abych lépe pochopil, jak lidské tělo funguje. Věděl jsem, že lidské bytosti jsou něčím větším než pouhým souhrnem jejich interních chemických reakcí. Lékařská antropologie je poměrně mladým vědeckým odvětvím. Přestože se praktikuje již déle než sto let, termín lékařská antropologie se začal používat teprve v padesátých letech 20. století. Lékařští antropologové zkoumají kulturní faktory ovlivňující přístup ke zdravotní péči, vztah mezi poskytovatelem lékařské péče a pacientem jako kulturní fenomén a způsoby, jakými se odlišné kultury vyrovnávají s jistými zdravotními krizemi. Známá antropoložka Margaret Meadová vypracovala nyní slavnou lékařsko-antropologickou studii Dospívání na Samoi, ve které zkoumá, jak samojské dívky vnímají svůj 25

27 SYDNEY ROSS SINGER, SOMA GRISMAIJEROVÁ / MÓDA SI TO ŽÁDÁ menstruační cyklus. Meadová chtěla zjistit, zda samojské ženy, stejně jako Američanky, zakoušejí ve spojitosti s menstruačním cyklem řadu nepříjemných emočních a tělesných symptomů. Jedním z mých prvních lékařsko-antropologických projektů byla studie o vztazích mezi lékaři a jejich pacienty s ohledem na předepisování a užívání průmyslově vyrobených léků. V průběhu studia lékařství a biochemie jsem se dobře obeznámil s působením různých léků a jejich nežádoucími vedlejšími účinky. Jako lékařský antropolog jsem se zaměřil na mocenské struktury ve vztazích mezi lékaři a pacienty a jejich vliv na kvalitu sdílených informací. V té době jsem začal se Somou spolupracovat na profesionální úrovni. Díky jejímu vzdělání a zkušenostem v oblasti životního prostředí a plánování měla obsáhlé vědomosti o vlivu chemických toxinů na lidské zdraví. Soma se také věnovala studiu antropologie a behaviorálních věd a zajímala se o kulturní faktory, na jejichž základě se lidé ochotně smiřovali s toxickým prostředím ve svých domovech a na pracovišti. Jako praktikující optik se podílela na péči o pacienty a během své dlouholeté praxe si povšimla, že lidem užívajícím jisté léky se zrak horšil rychleji, než bylo z hlediska jejich zdravotního stavu nutné. Jelikož pacienti potíže s viděním často hlásili jako nežádoucí vedlejší účinky, chtěla zjistit, zda za zhoršení zraku mohly samotné léky. Z rozhovorů s pacienty se dozvěděla, že lékaři nebo lékárníci téměř nikoho z nich o těchto vedlejších účincích neinformovali. Když jsem jí řekl o svém záměru provést studii o vedlejších účincích léků a komunikaci mezi lékaři a pacienty, přirozeně projevila zájem o spolupráci. V průběhu rozhovorů s lékaři a pacienty jsme zjistili, že lékaři skutečně neposkytovali pacientům potřebné informace o vedlejších účincích léků a vyvolali tak zdravotní krizi, kterou jsme nazvali syndromem vedlejších účinků léků na předpis (Prescription Side Effect Syndrome). O výsledcích studie jsme veřejnost informovali prostřednictvím rozhlasu, přednášek a seminářů po celé zemi a začali jsme provozovat bezplatnou telefonickou poradnu o vedlejších účincích léků. 26

28 HLEDÁNÍ NEPŘÍTELE Jako antropology nás samozřejmě zajímalo, zda a do jaké míry se s podobnými obtížemi potýkaly jiné kultury. V rámci jedné z našich prvních srovnávacích kulturních studií jsme se tedy vydali na Fidži. Je ovšem těžké řešit cizí potíže, když se znenadání musíte potýkat s vlastními. Když Soma objevila bulku ve svém prsu, naše životy se zhroutily jako domeček z karet. Věnovali jsme jejímu onemocnění veškerou pozornost a rozhodli se přistupovat k němu s rozvahou. Když ve svém prsu objevíte bulku, vaší první reakcí bude strach a panika. Je to rakovina, nebo nezhoubný nádor, který zmizí sám od sebe? Mohli jsme nemoci předejít? Kde jsme udělali chybu? Proč se to stalo právě nám? Mluvím v množném čísle, protože rakovina prsu nezasahuje pouze pacientku, ale i její rodinu a blízké. Situaci dále komplikovala skutečnost, že Somě bylo čtyřicet jedna let a byla těhotná. Novorozeně mělo být mým prvním dítětem a obávali jsme se, že podruhé by se Somě již nemuselo podařit otěhotnět. Jaký dopad bude mít Somina situace na zdravotní stav novorozence? Se Somou jsme přemýšleli, jak problém řešit. Souhlasili jsme, že počkáme na výsledky vyšetření a pak se rozhodneme, jak dále postupovat. Naším hlavním požadavkem bylo, aby rizika léčby nepřevažovala nad výhodami. Pak jsem se vrhl na své lékařské knihy a přečetl si o rakovině prsu vše, na co jsem přišel. V lékařských knihovnách jsem se pídil po důležitých článcích. Nakonec jsem zjistil, že nikdo neví, co rakovinu prsu způsobuje. Vědci sice identifikovali jisté rizikové faktory, o skutečné příčině však nevěděli nic. Abychom mohli nemoc léčit a předcházet jí, musíme znát její příčinu. Pokud příčinu neznáme, můžeme pouze léčit příznaky a doufat, že se znovu neobjeví. Nevíme-li, co nemoc způsobuje, nemůžeme si být jisti, že léčba pacientovi neuškodí. Jinými slovy, můžeme léčit symptomy, léčba však může vyvolat další komplikace. Projevy nemoci, které ohrožují pacienta na životě, musíme samozřejmě odstranit. Sice neznáme příčinu rakoviny prsu, odmítnutí existující léčby však může vést k úmrtí pacientky. Zároveň je ale velmi 27

29 SYDNEY ROSS SINGER, SOMA GRISMAIJEROVÁ / MÓDA SI TO ŽÁDÁ obtížné vybrat si z nabízených léčebných alternativ, když neznáme příčinu onemocnění. To by ostatně nepředstavovalo takový problém, kdyby se dostupné léčebné alternativy nepojily s vážnými riziky. Někteří lékaři například tvrdí, že vitamin C může odvrátit nachlazení, pokud si jej vezmete hned, jak se objeví první příznaky. Vitamin C vám neuškodí, i kdyby se nejednalo o nachlazení, ale sennou rýmu. Jestliže léčba nemůže uškodit, není důvod se jí vyhýbat. Platí to však i pro léčbu rakoviny? Léčba rakoviny se v první řadě skládá z chemoterapie, ozařování a chirurgických zákroků. Chemoterapie využívá toxické chemické látky, které samy mohou způsobovat rakovinu. Pro těhotnou Somu taková léčba nepřipadala v úvahu. Přijatelné nebylo ani ozařování, je totiž známo, že i ono způsobuje rakovinu a nadto velmi vyčerpává a oslabuje pacientčin organizmus. Postiženou prsní tkáň a lymfatické uzliny bylo samozřejmě možné odstranit operativně, nezamlouvaly se nám však následky ve formě otoků paže a trvalých změn na Somině zevnějšku. Moderní chirurgie sice využívá šetrnější metody, které jsou pro organizmus pacientky méně zatěžující, ztráty prsu se však děsí každá žena. Když jsme si uvědomili, že lékaři tyto postupy nabízejí, aniž by znali příčinu rakoviny prsu, rozhodli jsme se hledat jiné možnosti. HLEDÁNÍ LÉČBY Po možných řešeních jsme začali pátrat na poli alternativní medicíny. V průběhu dvacátého století alternativní medicína nabídla řadu způsobů, jak rakovinu léčit. Doporučuje se mimo jiné vitamin A, beta- -karoten, vitamin C, žraločí chrupavka, amygdalin, česnek, jíl, různé byliny a léčivé rostliny jako lapacho, list pouštního keře (Larrea mexicana), jetel, lopuch a jiné. Někteří renomovaní odborníci na alternativní medicínu slaví s těmito léčebnými postupy ohromné úspěchy. Jiní dosahují přinejmenším pochybných výsledků. Všichni však 28

30 HLEDÁNÍ NEPŘÍTELE svádějí neutuchající boj s lékařskou vědou, snaží se prokázat účinnost alternativních postupů a brojí za práva a svobodu pacientů rozhodnout se pro alternativní léčebné metody. Sice se zdá, že se většina těchto alternativních přístupů k léčbě rakoviny pojí s menšími riziky než chemoterapie, ozařování a chirurgické zákroky, nesmíme však zapomínat, že i v tomto případě se jedná o neověřené léčebné postupy a není známo, zda skutečně vedou k vyléčení. Nádor můžeme léčit něčím, co ho zabije, pokud však neodstraníme jeho příčinu, pacient se neuzdraví. I po ukončení léčby a zdánlivém odstranění všech nádorů se často rakovina znovu vrací, což znamená, že pacient nebyl vyléčen. I v případech, kdy léčba (například některé alternativní terapie) posiluje imunitní systém, je třeba odstranit příčinu, která původně vedla k jeho oslabení. Se Somou jsme provedli podrobný výzkum rakoviny prsu a snažili jsme se zjistit, co ve skutečnosti způsobilo její nádor. Kdyby se nám podařilo odhalit skutečnou příčinu, byli bychom s to lépe zhodnotit nabízené léčebné postupy a mohli bychom zabránit návratu nemoci. Zjistili jsme, že vědci hledali příčinu na nesprávných místech a zaměňovali příznaky za skutečné onemocnění. Když prozkoumáte základní stanoviska moderní medicíny, zjistíte, že se v první řadě soustředí na biochemii lidského organizmu. Ano, existují výzkumní pracovníci, například radiologové, chirurgové a anatomové, kteří studují anatomické znaky chorob. Jiní, například patologové, zkoumají stav nemocných buněk a orgánů. Většina moderních lékařů však na nemoc a léčbu i nadále pohlíží jako na podbuněčné struktury a procesy. Za základní stavební prvky lidského těla považují bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy, minerály, enzymy, nukleové kyseliny a další biochemické prvky. Podle těchto lékařů a výzkumných pracovníků lze nemoc nejlépe diagnostikovat a léčit právě zkoumáním biomolekulárních procesů. Všichni genetici, biochemici, farmakologové, mikrobiologové, fyziologové a poskytovatelé zdravotní péče, kteří předepisují léky, se v první řadě soustředí na tento mikroskopický svět v našich buňkách. Stejným způsobem přistupují i k rakovině. Proto se výzkum na prvním místě soustředí na zkoumání 29

31 SYDNEY ROSS SINGER, SOMA GRISMAIJEROVÁ / MÓDA SI TO ŽÁDÁ hormonů, DNA, mechanizmy buněčného dělení a další mikroskopické molekuly a jejich funkce. Jelikož se výzkumní pracovníci zabývají studiem vnitřního prostředí buněk, věnují jen malou pozornost typu buněk, které zkoumají. Většina výzkumů proto neprobíhá na lidech, ale na zvířatech a tkáňových kulturách. Vede takový výzkum k objevení příčiny rakoviny u lidí? LIDSKÝ ORGANIZMUS Vědci o výzkumu prováděném na tkáňových kulturách hovoří jako o výzkumu in vitro, což znamená ve zkumavce, na rozdíl od výzkumu in vivo neboli na živém organizmu. Vědci si uvědomují, že výzkum in vitro podléhá řadě omezení, neboť není známo, do jaké míry lze výsledky vztahovat k živým organizmům, v nichž neustále probíhají komplexní procesy mezi jednotlivými orgány a soustavami. Buňky tkáňových kultur v Petriho misce někdy vykazují jiné charakteristiky a chování než v lidském těle. To znamená, že prostředí, v němž buňka žije, určuje, jak se chová. Kontrolované prostředí ve zkumavce nebo plastové laboratorní misce se velmi liší od prostředí v lidském organizmu. Opět se vracíme ke skutečnosti, že celek dalece přesahuje součet svých jednotlivých částí. Funkce jeho součásti buňky nemůžeme správně pochopit, jestliže na ni nahlížíme jako na oddělenou od celku lidského těla, ve kterém žije, a organizmu jako celku nemůžeme porozumět na základě studia jednoho typu buňky. Právě o to však výzkum in vitro usiluje. Sami vidíte, jakým omezením takový výzkum podléhá a jak nepřesné mohou být jeho výsledky. Studie na živých organizmech mají tu výhodu, že zkoumají organizmus jako celek. Vzájemné působení jater, ledvin, hormonů, nervů a dalších orgánů a tělesných soustav nelze v laboratorním prostředí napodobit. Musíme ale vědět, které části organizmu zkoumáme a o kterých chceme získat nové informace. Mělo by se jednat o jednu 30

32 HLEDÁNÍ NEPŘÍTELE a tutéž oblast, ale většinou tomu tak není. Výzkumy, jež si kladou za cíl nalézt léky na různé druhy rakoviny u lidí, se běžně provádí na potkanech, psech, myších a jiných zvířatech. Různé druhy zvířat se od sebe přirozeně liší a stejně je tomu i s různými druhy rakoviny, jimiž trpí. Rakovina prsu u dvanáctiměsíční myši, která byla geneticky modifikována, aby rakovinou onemocněla (některé studie o rakovině se provádějí právě na myších), nevykazuje stejné znaky jako rakovina prsu u šedesátileté ženy. Dokonce i vědci provádějící výzkum na zvířatech přiznávají, že není známo, do jaké míry lze výsledky takového výzkumu aplikovat u lidí. Jestliže jsou nám nedostatky studií na zvířatech a tkáňových kulturách známy, proč se na nich zakládá výzkum rakoviny u lidí? Je to proto, že vědci, kteří je provádějí, vycházejí z biochemie a specializují se na vnitřní prostředí buněk. Soustředíme-li se na vnitřní prostředí buněk, spojitosti mezi buňkami a lidským tělem jako celkem se ztrácejí, stejně jako nemůžeme vnímat les coby celek, věnujeme-li pozornost jednotlivým stromům. A někdy, jako je tomu s výzkumem na zvířatech, se pozorované stromy ani nenacházejí v lese, který zkoumáme! Jelikož s rakovinou bojujeme na buněčné úrovni, výzkumní pracovníci se snaží působit na vnitřní prostředí buňky a procesy, jež se tam odehrávají. Proto se při léčbě rakoviny používají chemoterapeutika, která mají v ideálním případě působit rakovinným buňkám větší škodu než těm zdravým. Pokud se ale soustředíme pouze na buňky, a ne na jejich vzájemné vztahy v lidském těle, může se stát, že zabijeme rakovinu a s ní i pacienta. NEPŘÍTEL Proč ženy trpí rakovinou prsu? Co je skutečnou příčinou jejich onemocnění? Sice byly identifikovány jisté rizikové faktory, jejich souvislost s onemocněním se však odhalit nepodařilo. Vědci objevili některé mechanizmy přeměny zdravé buňky na rakovinnou. S rozvojem 31

33 SYDNEY ROSS SINGER, SOMA GRISMAIJEROVÁ / MÓDA SI TO ŽÁDÁ rakoviny se spojuje toxicita a některé genetické faktory. Vyšlo najevo, že u vzniku rakoviny prsu jsou přítomny i jisté vzorce chování. Skutečná příčina rakoviny prsu však zůstává záhadou. Proto opět zdůrazňuji, že rakovinu prsu nemůžeme vyléčit, dokud nezjistíme, co ji způsobuje. Můžeme ji léčit pokaždé, když se objeví nádor. Vyléčit se nám ji však nepodaří. Stejně jako jsme se se Somou při hledání léku obrátili k alternativní medicíně, i mnoho jiných lidí dnes hledá alternativu k takzvané ortodoxní léčbě rakoviny. Alternativní medicína a holističtí léčitelé, homeopaté, přírodní léčitelé, chiropraktici, akupunkturisté, bylinkáři a maséři se při léčbě rakoviny soustředí na celý organizmus. Rakovina podle nich nespočívá jen v nekontrolovaném dělení buněk, které ovládá tělo a zabíjí hostitele. Dle jejich názoru je způsobena oslabením imunitního systému a nahromaděním toxinů v těle. Nepřítele tedy spatřují jinde než představitelé ortodoxního lékařství. Jejich cílem není odstranit nádor, ale zaměřují se na posílení imunitního systému těla, aby nádor dokázalo zničit samo. Z tohoto důvodu se holistická medicína v první řadě soustředí na správnou výživu, jejímž prostřednictvím lze zajistit správnou funkci imunitního systému a dosáhnout optimálního zdraví. Holističtí léčitelé si také uvědomují vliv stresu na zdraví a zdůrazňují význam cvičení, odpočinku a dalších zdraví prospěšných aktivit. Příčinu nemoci tedy spatřují v životním stylu. Tyto zdraví prospěšné aktivity však obvykle bývají považovány za jasně vymezené způsoby chování, oddělené od kultury, ve které vznikají a jež jim dává život. Průzkum faktorů životního stylu v izolaci od jejich kulturního kontextu je stejně krátkozraký jako studium biologických symptomů nemoci, například horečky, bez ohledu na fungování organizmu jako celku. Když lékař pacientovi trpícímu srdečním onemocněním doporučí, aby více cvičil, měl by se také seznámit s pacientovým životním stylem a zjistit, proč pro něj bylo obtížné zařadit cvičení do každodenního programu. Pacientovi totiž jeho životní styl možná více cvičit nedovoluje. 32

34 HLEDÁNÍ NEPŘÍTELE Proč si lidé dobrovolně volí jisté životní návyky? Proč se i nadále drží škodlivých zvyků, například kouření, když vědí, že je to zdraví nebezpečné? Jak vznikají životní styly a jak se udržují při životě? Jakým způsobem lidé životní styly přejímají? A jak je mohou změnit ve vztahu k ostatním kulturním faktorům? Jsou si lidé svého životního stylu vědomi? Holistická medicína si uvědomuje význam životního stylu, tyto otázky si však neklade. Rozdíl mezi holistickou a ortodoxní medicínou tedy spočívá v tom, že ortodoxní lékařství považuje za nepřítele samu rakovinu, zatímco holistická medicína spatřuje příčinu rakoviny v nežádoucích životních návycích špatné stravě, vysoké úrovni stresu, nedostatku pohybu a znečištěném životním prostředí. I holistická medicína si klade za cíl odstranění nádoru, ale na rozdíl od ortodoxní medicíny, která vsází na invazivní zákroky, se jej snaží odstranit posílením imunitního systému organizmu. Přístupy holistické a ortodoxní medicíny se sice liší, skutečná příčina rakoviny však zůstává oběma neznámá. Avšak stejně jako alternativní medicína, i holistické lékařství začíná v současné době uplatňovat celostnější pohled na lidské bytosti a již je nepovažuje za pouhý souhrn buněčných funkcí a procesů. Mnoho ortodoxních lékařů začíná věnovat větší pozornost správnému stravování, vlivu stresu a jiným faktorům životního stylu. Nezaujatí lékaři stále jasněji vnímají, že rakovinu prsu nezpůsobují pouze biochemické procesy na buněčné úrovni, ale že jde o projev hlouběji zakořeněných obtíží. Dokud se nám nepodaří tyto obtíže identifikovat, budeme vždy léčit jen příznaky, ne skutečnou chorobu. Je zřejmé, že skutečnou příčinu rakoviny na úrovni buňky a jejích biochemických procesů nenalezneme. Buňky nežijí ve vakuu pokud je právě nezkoumáme v laboratorní misce. Skutečné buňky tvoří součást skutečných lidí. A skuteční lidé žijí v daném prostředí, které má své světlé i stinné stránky. Povahu lidských bytostí, na biologické i jiné rovině, nemůžeme doopravdy pochopit, dokud nevezmeme v úvahu to, jak lidé žijí jejich životní styly a kultury. Právě životní styl člověka určuje, jak se chová sám k sobě a jak komunikuje se svým okolím. Způsob života činí lidské bytosti takovými, jaké je známe. 33

35 SYDNEY ROSS SINGER, SOMA GRISMAIJEROVÁ / MÓDA SI TO ŽÁDÁ POZNEJ SVÉHO NEPŘÍTELE Některá odvětví lékařského výzkumu člověka a jeho životní styl studují. Epidemiologie se soustředí na hromadný výskyt onemocnění v určitém regionu nebo ve skupině lidí a zkoumá, jak infekce v populaci vzniká, jak se šíří a jak je možné ji kontrolovat. Rakovina prsu sice není nakažlivé onemocnění, rozhodně však má charakter epidemie. Velká část epidemiologického výzkumu se snaží odhalit její příčinu a zaměřuje se na specifické faktory napříč populací, například stravovací návyky, věk první menstruace, věk menopauzy, a jejich souvislost s rakovinou prsu. Tento výzkum odkryl řadu rizikových faktorů, které se spojují se vznikem rakoviny prsu, ale nevysvětluje, proč ženy rakovinou prsu onemocní. Zmíněné faktory mají prognostickou hodnotu, příčinu však neobjasňují. Přestože epidemiologie studuje lidské populace, nejedná se o obor antropologie, ale medicíny. Epidemiologie zkoumá proměnné související s lékařským výzkumem: výšku, váhu, věk prvního těhotenství, stravovací návyky, počet příbuzných trpících stejným onemocněním a podobné faktory. Nedostatky tohoto přístupu spočívají v tom, že na všechny kultury pohlíží jako na rovnocenné a jejich příslušníky považuje za statistické jednotky. Naproti tomu antropologie věnuje větší pozornost rozdílům mezi lidmi a různými kulturami. Epidemiologové nicméně dospěli k velmi důležitému závěru: rakovina prsu je v první řadě způsobována životním stylem. ŽIVOT, NEBO ŽIVOTNÍ STYL? Výraz životní styl lze definovat jako způsob života zakládající se na hodnotách, postojích a stanoviscích jednotlivce nebo skupiny. Klíčové faktory zde představují právě hodnoty, postoje a stanoviska. Nejedná se ani o biochemickou terminologii, ani o výrazy používané alternativní medicínou. O těchto faktorech nehovoří žádní lékařští specialisté. A přesto určují, jak budeme žít a jak zemřeme. 34

36 HLEDÁNÍ NEPŘÍTELE Lékařské antropologii jsme se začali věnovat proto, abychom zmapovali tuto neznámou oblast ve výzkumu rakoviny prsu. Náš přístup se zakládá na chápání člověka jako kulturní bytosti. Kultura určuje naše chování, názory, stanoviska a hodnoty. Všichni máme jisté biologické parametry a všichni žijeme v nějakém prostředí. To, jak se budeme v daném prostředí biologicky projevovat (jaký životní styl si zvolíme), závisí na naší kultuře. Náš lékařsko-antropologický přístup ke zkoumání onemocnění způsobených životním stylem razí ve výzkumu rakoviny prsu novou cestu. Lékařská antropologie zpravidla zkoumá kulturní aspekty lékařských otázek. Někteří lékařští antropologové se zabývají tím, jak daná kultura řeší jisté zdravotní obtíže. My jsme si dali za cíl zjistit, jak jisté kulturní praktiky dané zdravotní obtíže způsobují. Svůj přístup, v němž se lékařská antropologie snoubí se studiem onemocnění způsobených životním stylem, jsme nazvali aplikovanou lékařskou antropologií, abychom zdůraznili rozdíl mezi základními a aplikovanými vědami. Jak již bylo zmíněno, základní vědy zkoumají pouze data informace, které samy o sobě nemají praktické využití a nijak se nevztahují ke specifické problematice. Tento druh výzkumu nám otevírá cestu k vědomostem, aniž bychom byli svazováni předem učiněnými úsudky. Klasická lékařská antropologie představuje základní vědu, neboť se snaží chápat různé vztahy mezi kulturou a zdravím, neklade si však za úkol změnit specifické kulturní praktiky nebo vyřešit dané zdravotní obtíže. Samozřejmě existují jisté praktické potíže související s poskytováním zdravotní péče, jejichž řešení je plně v rukou lékařských antropologů. Z převážné části se však lékařští antropologové identifikaci specifických životních stylů spojovaných s danými onemocněními nevěnují. Podobný výzkum bychom museli považovat za aplikovaný, neboť by se nutně vztahoval k určitému onemocnění. Výzkumné odvětví identifikující zdraví nebezpečné životní styly a specifické obtíže, které z nich plynou, je přitom právě tím, co lékařský výzkum potřebuje, obzvláště pak na poli onemocnění způsobených životním stylem, kam spadá i rakovina prsu. Z tohoto důvodu 35

37 SYDNEY ROSS SINGER, SOMA GRISMAIJEROVÁ / MÓDA SI TO ŽÁDÁ jsme se Somou vytvořili koncept lékařské antropologie jako aplikované vědy. Lze říci, že ortodoxní lékařství definuje rakovinu prsu na buněčné, biochemické a fyziologické úrovni. Holistická medicína uplatňuje širší přístup a bere v úvahu faktory spojované se životním prostředím, například kvalitu stravy a působení toxinů. My jsme tyto dva přístupy obohatili o studium životního stylu žen na pozadí jejich biologické výbavy, životního prostředí a způsobů, jakým tyto faktory přispívají ke vzniku rakoviny prsu. Nepřítelem, kterého jsme hledali, není buňka, špatné stravovací návyky nebo oslabená imunita. To jsou pouze symptomy hlouběji zakořeněných obtíží. Skutečným nepřítelem jsme my sami a náš způsob života. Tři lidé ze čtyř umírají v důsledku svého životního stylu, který se zakládá na jejich hodnotách, názorech a postojích. Tyto hodnoty a stanoviska přejali ze svého kulturního prostředí. Nezapomínejme, že kultura určuje naši identitu. Zde leží příčina rakoviny prsu a právě zde musíme začít hledat skutečný lék. 36

38 Kapitola 2 Objevení souvislostí Týden poté, co Soma objevila bulku ve svém prsu, jsme se vrátili do Spojených států amerických. Cestovali jsme skoro z druhého konce světa, a když jsme přijeli domů, byli jsme tělesně i citově vyčerpáni. Když se Soma svlékla, aby se konečně osprchovala, oba jsme si prohlíželi její prs ten, který nám vzal všechnu radost ze života. Je zvláštní dívat se na vlastní ňadra jako na nepřítele! Zjištění, že vás část vlastního těla ohrožuje na životě, ve vás vzbudí silné pocity odcizení. Všiml jsem si, že Soma má okolo ňader a na ramenou červené rýhy od podprsenky. Než jsem stačil něco říci, začala si zarudlou kůži mnout. Dělala to zcela bezděčně a já jsem si uvědomil, že to dělá pokaždé, když si svlékne podprsenku. Dotkl jsem se zarudlých míst a ucítil hluboké rýhy. Náhle jsem si vzpomněl na Somin rozhovor s jednou ženou z Fidži. Soma tehdy právě prala několik podprsenek, které si cestou koupila, a dvě z nich se sušily na prádelní šňůře. Vtom k ní přistoupila jedna z místních žen a zeptala se, k čemu podprsenky vlastně slouží. Zdržovali jsme se na odlehlém ostrově, jehož obyvatelé přicházeli jen zřídka do styku s výdobytky západní módy, myslela tedy svou otázku upřímně. Říká se tomu podprsenka, vysvětlila Soma. A k čemu jsou? zeptala se žena. Soma se musela na okamžik zamyslet, než odpověděla. Jak byste na takovou otázku odpověděli vy? Řekli byste ženě, která neměla ani ponětí, že by něco takového mohlo mít jakýkoli význam, že podprsenky drží ňadra nahoře? Soma nikdy předtím nepochybovala o tom, že podprsenka je běžnou součástí odívání. 37