Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra trestního práva Diplomová práce Trestněprávní úprava boje proti obchodu s dětmi Bc. Jana Pavlišová akademický rok 2013/2014

2 Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci na téma Trestněprávní úprava boje proti obchodu s dětmi vypracovala samostatně a použila pouze zdroje řádně uvedené v seznamu literatury. V Brně, 15. ledna 2014 podpis... 2

3 Tímto velice děkuji JUDr. Milaně Hrušákové, Ph.D. za odborné vedení, doporučení potřebné literatury, jakož i cenné rady a připomínky k této diplomové práci. Mé poděkování patří též nejbližší rodině a přátelům za podporu, které se mi od nich dostávalo během celého mého studia. 3

4 Abstrakt Předkládaná diplomová práce se za pomoci deskriptivně analytické a komparativní metody zabývá současnou trestněprávní úpravou boje proti obchodu s dětmi. Cílem textu je podrobný rozbor platné právní úpravy, a to jak z pohledu vnitrostátního, tak i mezinárodního práva. Výstupem celé práce je pak zhodnocení současného stavu a jeho případných mezer či nedostatků. Pro lepší vhled do dané problematiky je jedna z kapitol věnována taktéž trestněprávní úpravě dvou vybraných evropských zemí a jejímu následnému srovnání s úpravou českou. Zvolenými zeměmi jsou Bulharská republika a Spolková republika Německo. Samotný závěr práce je pak ponechán zhodnocení a úvahám de lege ferenda. Klíčová slova obchod s lidmi, obchod s dětmi, trestněprávní úprava, mezinárodní smlouvy, Evropská unie, Trestní zákoník Abstract The presented thesis is dealing with present penal adaptation of the fight against child trafficking, with a help of descriptively analytic and comparative method. The goal of the text is to detail the analysis of the valid legislation from the domestic and also the international point of view. The outcome of the essay is the evaluation of the present situation and its possible mistakes or lacks. For better understanding of the theme presented, one of the chapters is dealing with penal adjustment of two selected countries of the Europen Union and their later comparation with the adjustment of the Czech Republic. Chosen countries are the Republic of Bulgaria and the Federal Republic of Germany. The conclusion itself is let to be thought through with the de lege ferenda. Key words Trafficking in Human Beings, Child Trafficking, Criminal Law Regulation, International Agreements, The European Union, Penal Code 4

5 OBSAH Seznam použitých zkratek...7 ÚVOD TERMINOLOGICKÉ VYMEZENÍ POJMŮ Vymezení pojmu obchod s lidmi Znaky obchodu s lidmi Vymezení pojmu obchod s dětmi Znaky obchodu s dětmi MEZINÁRODNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA BOJE PROTI OBCHODU S DĚTMI Historický nástin vývoje mezinárodní úpravy ve 20. století Jednotlivé významné mezinárodní smlouvy, kterými je ČR vázána Úmluva o právech dítěte Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte, obchodu s dětmi, dětské prostituci a dětské pornografii Úmluva proti nadnárodním organizovaném zločinu Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zvláště pak se ženami a dětmi Dokumenty přijaté Radou Evropy Úmluva Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi Úmluva Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání KOMUNITÁRNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA BOJE PROTI OBCHODU S DĚTMI Historický nástin vývoje právní úpravy

6 3.2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU, o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí VNITROSTÁTNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA BOJE PROTI OBCHODU S DĚTMI Historický nástin vývoje Ústavní zakotvení Zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník Trestný čin obchodování s lidmi podle Trestný čin svěření dítěte do moci jiného podle Související trestné činy Trestné činy podle hlavy III Trestné činy podle hlavy IV Zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim Zák. č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů KOMPARACE ČESKÉ VNITROSTÁTNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVY S ÚPRAVOU VYBRANÝCH ČLENSKÝCH STÁTŮ EU Bulharská republika Spolková republika Německo ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ A ÚVAHY DE LEGE FERENDA...68 Seznam použité literatury a zdrojů...73 Odborné publikace, články a jiné...73 Právní předpisy a mezinárodní smlouvy...74 Ostatní elektronické zdroje

7 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BG ČR EU ESLP IKSP ILO LZPS MZV OČTŘ OSN OZ PO TOPO SRN TZ UNICEF USA Bulharská republika Česká republika Evropská unie Evropský soud pro lidská práva Institut kriminologie a sociální prevence Mezinárodní organizace práce (v angl. orig.: International Labour Organization) Listina základních práv a svobod České republiky, v platném znění Ministerstvo zahraničních věcí orgány činné v trestním řízení Organizace spojených národů organizovaný zločin právnická osoba zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, v platném znění Spolková republika Německo zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění Dětský fond Organizace spojených národů (v angl. orig.: United Nations Children s Fund Spojené státy americké (v angl. orig.: United States of America) 7

8 Úvod Samotná problematika obchodu s lidmi, respektive její subkategorie obchod s dětmi, se v posledních letech opět dostává do popředí zájmu, neboť představuje závažný problém nejen pro rozvojové země, ale i pro vyspělé demokracie západního typu. Ke zvýšené pozornosti přispívá nemalou měrou také fakt, že na tento typ kriminality je často napojena i řada jiných forem trestné činnosti, respektive organizovaný zločin jako takový. Nutno podotknout, že naléhavosti řešit tuto otázku nahrává také postupující trend omezování či rušení hraničních kontrol, různé unie volného pohybu, i celkové globalizační tendence ve světě. Jak uvádí Zpráva OSN o obchodu s lidmi z roku 2012, Světová organizace práce odhaduje, že se ročně stane oběťmi nucené práce téměř dvacet jedna milionů osob. 1 Celkové počty zobchodovaných osob je prakticky nemožné zjistit. I tyto hrubé odhady však naznačují vzrůstající tendenci problému. Není tedy nikterak překvapující, že je mezinárodním společenstvím i jednotlivými národními státy akcentována snaha o propracovanější právní úpravu a efektivnější nástroje boje proti této závažné trestné činnosti. V rámci předkládané diplomové práce s názvem Trestněprávní úprava boje proti obchodu s dětmi se pokusím zmapovat současnou právní úpravu boje proti této závažné trestné činnosti. Cílem textu je tedy zevrubný rozbor platné právní úpravy, a to jak z pohledu vnitrostátního práva, tak i mezinárodního. Předkládaná práce si taktéž klade za cíl její zhodnocení, přičemž se blíže pokusím zamyslet nad možnými nedostatky a mezerami současné legislativy, a naznačím případné řešení de lege ferenda. Těchto vymezených cílů se pokusím dosáhnout především za pomoci deskriptivně-analytické metody. V některých částech textu je pak rovněž použita metoda komparativní. Samotný text diplomové práce je rozdělen do několika stěžejních kapitol, v rámci nichž je čtenář postupně seznámen se současnou právní úpravou boje proti obchodu s dětmi, a to na mezinárodní, komunitární a konečně také vnitrostátní úrovni. Úvod předkládaného textu je přitom věnován terminologickému vymezení a zpřesnění samotného pojmu. Neopomenutelnou část práce tvoří taktéž nástin trestně-právní úpravy dvou vybraných evropských zemí. Na základě získaných informací se v rámci této kapitoly pokouším o srovnání s úpravou českou. Pro bližší komparaci jsem zvolila 1 Global Report on Trafficking in Persons 2012 [online]. UNODC, 2012 [cit ]. 8

9 Spolkovou republiku Německo a Bulharskou republiku. Důvodů pro výběr těchto konkrétních zemí existuje hned několik. Primárním motivem však bylo blíže zmapovat současnou úpravu vybraných členských států Evropské unie (dále též "EU"), které se liší nejen odlišnou historickou zkušeností a právním vývojem, ale především ekonomickým potenciálem a reálnou mocensko-politickou pozicí v rámci Unie. Je nepopiratelným faktem, že Spolková republika Německo, jakožto země stojící u samotného zrodu myšlenky evropské integrace, přistupuje k otázce právního státu, postihu závažné trestné činnosti i ochraně základních lidských práv poněkud citlivěji než některé nově přijaté státy. Výběr Bulharské republiky pak považuji za vhodný také z důvodu, že se země tradičně potýká s problémem organizovaného zločinu, který s fenoménem obchodu s lidmi úzce souvisí. Komparativní analýzu těchto zemí pokládám za vhodný prostředek, jak odhalit případné nedostatky, ale i pozitiva či možnosti české vnitrostátní úpravy. Závěr diplomové práce je pak věnován kritickému zhodnocení současné trestně-právní úpravy dané problematiky, respektive nastínění úvah de lege ferenda. Překládaná práce čerpá zejména z analýzy současné právní úpravy, především pak rozboru nejvýznamnějších mezinárodních smluv, komunitárního práva a také trestních kodexů, případně i jiných dílčích vnitrostátních zákonů. Další užitečný informační zdroj představují různé mezinárodní i národní strategie či koncepce, které povětšinou nejsou právně závazné, přesto však dobře ilustrují soudobý vývoj dané otázky a vytyčují priority pro nadcházející období. Opomenout nelze ani odborné studie publikované Institutem kriminologie a sociální prevence (dále též "IKSP") či různé statistické přehledy a analýzy každoročně sestavované Ministerstvem vnitra ČR, Policií ČR a podobně. Obecně lze říci, že je problematika obchodu s lidmi zpracována poměrně uspokojivě. Zejména v posledních letech je v této otázce vyvíjeno zvýšené úsilí, a to jak ze strany jednotlivých států, mezinárodního společenství, tak i nevládních organizací. Pozornost je však podle mého názoru tradičně více věnována obchodu se ženami především z důvodu sexuálního vykořisťování a v rámci EU nově také obchodu s lidmi za účelem pracovního vykořisťování, nikoli však konkrétně obchodu s dětmi. Pevně proto doufám, že předkládaná práce poslouží jako základní vhled do dané problematiky, případně nastolí některé zajímavé otázky vhodné pro další zpracování. 9

10 1. TERMINOLOGICKÉ VYMEZENÍ POJMŮ Na úvodu celé práce, dříve než přistoupím k samotnému rozboru současné právní úpravy boje proti obchodu s dětmi, považuji za nutné nejprve terminologicky vymezit a zpřesnit některé základní pojmy, se kterými text dále pracuje. Následující kapitola se tedy bude podrobně věnovat jednak vymezení koncepce obchodu s lidmi, a jednak pojmu obchod s dětmi. Tyto dva termíny budou analyzovány především na základě svých charakteristických znaků Vymezení pojmu obchod s lidmi Pojem obchod s lidmi je dnes hojně užívá jak odbornou, tak i laickou veřejností. S konceptem je možno se setkat v celé řadě ať už mezinárodních, tak i vnitrostátních dokumentů a textů. Lze tedy bez nadsázky říci, že se jedná o často skloňovaný termín. Právě vysoká frekvence užívání tohoto pojmu vedla ke snaze o jeho vymezení a zpřesnění, neboť jednotná a všeobecně přijímaná definice je bezesporu základním předpokladem pro efektivní boj proti této závažné formě kriminality. Více či méně úspěšných snah o definici tohoto pojmu lze v minulosti vysledovat hned několik. Za první definici obchodu s lidmi, kterou je však možné pokládat za všeobecně uznávanou a přijímanou lze označit až koncept obsažený v článku 3 Protokolu o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zvláště pak se ženami a dětmi, obsažený v Úmluvě OSN proti nadnárodním organizovaném zločinu z roku 2000, který definuje termín obchod s lidmi jako najímání, přepravování, převádění, přechovávání nebo držení osob, a to za použití síly, pod hrozbou síly nebo jiných forem nátlaku jako je únos, podvod, zneužití moci či bezbrannosti dané osob. Definice se dále zmiňuje také o předání nebo přijetí platby či jiných výhod, které mají za cíl získat souhlas osoby, která disponuje faktickou kontrolou nad jinou osobou za účelem jejího vykořisťování, ať už z důvodu prostituce nebo jiných forem sexuálního 10

11 vykořisťování, dále nucené práce nebo poskytování služeb, otroctví, nevolnictví nebo jim podobných praktik či ilegálního obchodu s lidskými orgány. 2 Výše uvedená definice je významná nejen proto, že je většinou státu obecně přijímána, ale především z toho důvodu, že reaguje na trend rozšiřující se škály důvodů a forem obchodu s lidmi. Zatímco tradiční, starší koncepty se soustředily spíše na problematiku obchodu s lidmi za účelem sexuálního či pracovního vykořisťování, definice obsažená v Protokolu o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zvláště pak se ženami a dětmi, akcentuje i nové formy jako je obchod s lidmi za účelem ilegálního nakládání s lidskými orgány a tkáněmi. Jednoznačné pozitivum spatřuji i v určité obecnosti a širokosti dané definice, která ponechává prostor pro podrobnější úpravu na vnitrostátní úrovni. V souvislosti s úvodním terminologickým vymezením pojmu obchod s lidmi, považuji také za vhodné odlišit tento koncept od termínu jako zavlečení, nelegální migrace, případně pak od pojmu pašování osob. Jak už bylo řečeno v úvodu práce, obchodování s lidmi v řadě případů souvisí a je spojeno i s jinou trestnou činností, respektive s fungováním organizovaných zločineckých skupin jako takových. Pokud dochází k faktickému "přesunu" obchodovaných osob z jednoho státu na území státu jiného, může dané jednání snadno naplňovat i znaky takového jednání jako je již zmíněné zavlečení nebo ilegální migrace. Tento přeshraniční tranzit však není nutným předpokladem pro kvalifikaci určitého jednání jako obchod s lidmi. Jak uvádí Světová zpráva o obchodu s lidmi, nezřídka dochází ke zobchodování dané osoby pouze v rámci jediného státu. 3 Překročení státních hranic tedy není určující podmínkou ani definičním znakem koncepce obchodu s lidmi. Trestný čin zavlečení vymezuje česká vnitrostátní právní úprava v zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění, ve svém ustanovení 172 jako jednání, při kterém pachatel lstí, násilím nebo hrozbou násilí nebo jiné újmy zavleče určitou osobu do ciziny, nebo ji přiměje, aby se do ciziny odebrala, či ji odvrací od návratu z ní. 4 V případě nelegální migrace je situace v souvislosti s přeshraničním prvkem obdobná. Toto jednání lze charakterizovat jako 2 Protocol to Prevent, Suppress and Punish Trafficking in Persons, Especially Women and Children, supplementing the United Nations Convention against Transnational Organized Crime [online]. The United Nations, New York, 2004 [cit ]. 3 Global Report on Trafficking in Persons 2012 [online]. UNODC, 2012, s. 41 [cit ]. 4 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 11

12 neoprávněný vstup na území státu, případně neoprávněné opuštění, dále také neoprávněný pobyt na území související především s padělanými cestovními doklady nebo pobyt v rozporu s účelem, pro který bylo vydáno pobytové oprávnění, tzn. typicky porušení stanovených vízových podmínek. 5 Termín pašování osob pak definuje kupříkladu Protokol proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, který doplňuje Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, ve svém článku 3 jako přímé či nepřímé jednání nebo zprostředkování, směřující k neoprávněnému vstupu určité osoby cizí státní příslušnosti na území jiného státu, a to výměnou za poskytnutí finanční úplaty nebo jiné materiální výhody. 6 Přestože je z výše uvedeného patrno, že jsou si dané termíny blízké a často mohou s obchodem s lidmi souviset, nelze je zaměňovat. Jak již bylo naznačeno, zahrnuje v sobě ilegální migrace, pašování osob i trestný čin zavlečení vždy přeshraniční prvek, v rámci praktik naplňujících znaky obchodu s lidmi to však nutné není. Toto jednání lze uskutečnit i za předpokladu, že ani jediný z aktérů nepřekročí státní hranice dané země. Rozhodující odlišnost však spatřuji v samotné podstatě zkoumaných pojmů. Zatímco v případě organizování ilegální migrace či pašování lidí je primárním účelem zisk pachatele, pramenící ze zprostředkování či přesunu určité osoby do cílové destinace, v tomto případě cizího státu, v souvislosti s obchodem s lidmi, je zobchodovaná osoba sama osobě zdrojem budoucích zamýšlených zisků a její případný geografický přesun je v celkovém kontextu vnímán pouze jako "přeprava zboží do místa určení" a ke kumulaci zisku dochází až následně. Ilegální migrace či pašování lidí může být na rozdíl od obchodu s lidmi taktéž charakterizována určitou mírou dobrovolnosti osob, které vstupují do těchto "vztahů". Tento definiční znak však osobně považuji za ne zcela jednoznačný a pro odlišení zkoumaných konceptů proto spíše podpůrný, neboť v určitých případech není přítomnost souhlasu oběti podstatná. 5 Přístup k nelegální migraci v České republice a Evropské unii [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2010 [cit ]. 6 Protocol against Smuggling of Migrants by Land, Sea and Air, Supplementing the United Nations Convention against Transnational Organized Crime [online]. The United Nations, New York, 2004 [cit ]. 12

13 1.1.1 Znaky obchodu s lidmi Z výše uvedeného lze snadno abstrahovat základní znaky obchodu s lidmi. Na úvod je vhodné zopakovat základní podstatu obchodu s lidmi. Specifikum představuje již samotné pojímání zobchodované osoby. Lidská bytost je zde vnímána pouze jako věc, předmět směny, který slouží k dosažení zisku či prospěchu. Toto jednání představuje obrovský zásah do lidské důstojnosti a svobody. Není tedy žádným překvapením, že v sobě tato závažná trestná činnost spojuje jak dimenzi bezpečnostní, tak i lidskoprávní. Kupříkladu Střítecký a kol. ve své komparativní analýze uvádí, že má definice obsažená v Protokolu o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zvláště pak se ženami a dětmi, tři základní složky. 7 První kategorii představuje určité jednání, které podle definice spočívá například v najímání, přepravování, přesunu, přechování či ukrývání osob. Druhou složku autoři označují jako užité prostředky. Pod tuto kategorii lze podle nich subsumovat hrozbu použití síly a dalších donucovacích prostředků, únos, podvod, zneužití moci nebo zranitelného postavení, přijetí platby či jiných výhod, a to za účelem získání souhlasu osoby mající kontrolu nad jinou osobou. Třetí složku uváděné definice pak podle autorů reprezentuje samotný záměr vykořisťovat. Tedy odpověď na otázku, proč a za jakým účelem k obchodu s lidmi dochází. 8 Účelů, pro které k obchodu s lidmi dochází, existuje celá řada. K těm nejčastějším bezesporu patří nedobrovolná prostituce či jiné formy sexuálního vykořisťování, dále nucená práce, otroctví nebo jemu podobné praktiky, ilegální odběr orgánů a tkání či jiné formy vykořisťování. 9 Podle statistik Organizace spojených národů (dále též "OSN") je nejrozšířenější formou obchod s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování, který v roce 2010 představoval celých 58% ze všech zjištěných případů. Druhým nejčastějším důvodem byla s 36% nucená práce. 10 Jiné formy obchodu s lidmi 7 BELLAK-HANČILOVÁ, Blanka. Vývoj diskuzí o obchodování s lidmi. In: STŘÍTECKÝ, Vít; TOPINKA, Daniel a kol. Obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování v teorii a praxi. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2013, s Tamtéž, s Human Trafficking [online]. UNODC, 2014 [cit ]. 10 Global Report on Trafficking in Persons 2012 [online]. UNODC, 2012, s. 36 [cit ]. 13

14 jsou již v celkovém kontextu spíše marginální a jejich vyšší míra výskytu souvisí s určitým specifickým regionem. 11 Ze statistických dat obsažených ve Světové zprávě o obchodu s lidmi za rok 2012 lze taktéž vyčíst jeden zajímavý trend. Z vývoje v průběhu sledovaného období 12 lze usuzovat, že dochází k mírnému poklesu případu sexuálního vykořisťování a naopak k růstu obchodu s lidmi za účelem nucené či otrocké práce. Jak uvádí citovaná zpráva, v případě vykořisťování z důvodů nucené práce je to poměrně značný skok z 18% v roce 2006 na 36% v roce Nezanedbatelný nárůst lze vysledovat také u jiných forem vykořisťování. Zde dochází ve sledovaném období k nárůstu z 3% na 6% z celkového počtu zachycených případů Za nové formy obchodu s lidmi lze považovat například vynucenou účast na drobné kriminalitě či pěstování drog, organizované žebrání, nucenou účast v podvodech se sociálními dávkami, náhradní mateřství či nucené sňatky. 14 K výše uvedenému je však nutné dodat, že kriminalizován a postihován je obchod s lidmi jako takový. Samotná forma vykořisťování, tedy účel pro který k takovému obchodu došlo, není relevantní, neboť toto jednání je posléze postihováno na základě jiných skutkových podstat. Jak již byl výše předestřeno, lze v případě jednání naplňujícího definiční znaky obchodu s lidmi vysledovat několik charakteristických znaků. Vždy se jedná o jakýsi vztah mezi určitými subjekty. Historicky je zkoumaný koncept pojímán jako vztah trojstranný, tedy obchodník jako prodávající, zobchodovaná osoba jako předmět směny a vykořisťovatel jako kupující. Obchodník v takovém případě nese odpovědnost za trestný čin obchodování s lidmi. Osoba kupujícího je odpovědná jak za toto jednání, tak za činy související se samotným vykořisťováním oběti. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že daný vztah mezi prodávajícím a kupujícím končí okamžikem předání "zboží" a zaplacením kupní ceny. Tento tradiční model v praxi stále převažuje, avšak v posledních letech dochází v případě určitých forem obchodu s lidmi k jistému posunu v chápání zkoumaného vztahu. V souvislost s nucenou prací či jinou formou pracovního vykořisťování se stále více hovoří taktéž o vztahu dvoustranném. Tento model vnímá obchodníka nejen jako prodávajícího zobchodované osoby, ale taktéž jako jejího 11 Global Report on Trafficking in Persons 2012 [online]. UNODC, 2012, s. 36 [cit ]. 12 Data sbíraná mezi léty 2007 až Global Report on Trafficking in Persons 2012, s. 37 [online]. UNODC, 2012 [cit ]. 14 BELLAK-HANČILOVÁ, Blanka. Vývoj diskuzí o obchodování s lidmi. In: STŘÍTECKÝ, Vít; TOPINKA, Daniel a kol. Obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování v teorii a praxi. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2013, s

15 vykořisťovatele. Typicky funguje tento subjekt na bázi pracovní agentury, která propůjčuje kupujícímu své "zaměstnance" jako levnou pracovní sílu. Tomuto typu obchodníka pak vzniká odpovědnost nejen z důvodu samotného obchodování s lidmi, ale i z následného vykořisťování, na kterém se podílí tím, že inkasuje určitou část peněz, kterou si oběť prací vydělá. 15 Jakkoli by se mohlo zdát, že je debata o dvoustrannosti či trojstrannosti těchto vztahů pouze akademická a má prakticky minimální dopad na reálné případy obchodu s lidmi, opak je pravdou. Problém spočívá ve faktu, že skutková podstata trestného činu obchodování s lidmi je často naformulována právě na základě tradičního trojstranného pojímání tohoto vztahu. Subsumovat tedy jednání pachatelů, které vykazuje znaky dvoustranného schématu, pod skutkovou podstatu trestného činu založenou na klasické trojstranné koncepci, je proto často obtížné, ne-li přímo nemožné. Následkem toho pak bývá toto jednání, které vykazuje znaky obchodování s lidmi, posuzováno jako jiná trestná činnost a jsou za něj ukládány i mírnější tresty. 16 Kromě výše nastíněné problematiky jednotlivých subjektů, představuje další definiční znak pojmu obchod s lidmi také určité jednání spočívající především v najímání, přepravě, převozu, přechovávání či přijetí dané osoby. 17 Charakteristickým prvkem je proto pohyb či transport zobchodované osoby. Jak již bylo výše poznamenáno, může však být tento přesun uskutečněn i bez přechodu státních hranic, a to v rámci jediné země. V případě přeshraniční formy obchodování, lze v rámci evropského prostoru identifikovat zejména směr z východu na západ. V celosvětovém měřítku velmi zjednodušeně řečeno pak z jihu na sever. 18 Další skupinu definičních znaků představují praktiky související s donucením zobchodované osoby. Mezi nejčastěji užívané metody patří použití síly či její hrozba, dále různé formy nátlaku či vydírání. Definice obsažená v Protokolu o prevenci, 15 ŠMÍD, Michal. Komparativní analýza evropských rozsudků v oblasti obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování. In: STŘÍTECKÝ, Vít; TOPINKA, Daniel a kol. Obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování v teorii a praxi. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2013, s Více k tomuto tématu viz např.: ŠMÍD, Michal. Komparativní analýza evropských rozsudků v oblasti obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování. In: STŘÍTECKÝ, Vít; TOPINKA, Daniel a kol. Obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování v teorii a praxi. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2013, s Obchod s lidmi - Definice [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2010 [cit ]. 18 POJMAN, Petr. Obchodování s lidmi ve východní Evropě. Kriminalistika. 2012, č. 4, s

16 potlačování a trestání obchodování s lidmi, zvláště pak se ženami a dětmi, hovoří také o praktikách typu únos, podvod nebo zneužití moci či bezbrannosti zobchodované osoby. 19 Aktéři podílející se na obchodu s lidmi používají celou řadu metod jak donutit oběť ke spolupráci. Od praktik zahrnujících hrubé fyzické násilí a týrání, po velmi sofistikované metody využívající nepříznivé situace např. čerstvých imigrantů, kteří neznají jak jazyk, tak ani poměry v cílové zemi. Všechny tyto praktiky mají za cíl jediné, nahradit dobrovolný souhlas zobchodované osoby, který v drtivé většině případů absentuje. Jeden z neopomenutelných definičních znaků obchodu s lidmi představuje také účel za jakým k vykořisťování daných osob dochází. Jak již bylo řečeno v úvodu této kapitoly, existuje jich celá řad, od sexuálního vykořisťování, nucenou prácí, až po obchod s lidmi za účelem odběru jejich orgánu a podobně. Citovaný protokol uvádí pouze demonstrativní výčet těch nejčastějších forem s nimiž se lze setkat. Daná definice přitom obsahuje taktéž obecně formulovanou sběrnou kategorii umožňující reagovat na nově vznikající formy obchodu s lidmi. Závěrem bych ráda připomněla poslední stěžejní definiční znak, kterým je úplatnost celého jednání. V případě úplatnosti se samozřejmě nemusí vždy jednat pouze o poskytnutí finanční platby, ale o jakékoli dohodnuté protiplnění či výhodu. Organizace spojených národů řadí tento definiční znak do kategorie "prostředků", a to společně s praktikami jako použití síly, nátlak, zneužití bezbrannosti oběti a podobně. 20 Osobně zastávám názor, že by měl tento znak představovat samostatnou kategorii. Praktiky užívané v souvislosti s vynucením poslušnosti zobchodované osoby jsou vztahem mezi obchodníkem a obětí, případně pak vykořisťovatelem a danou osobou, a jejich cílem je degradovat lidskou bytost na pouhý předmět směny, respektive zajistit bezproblémový průběh celé "obchodní transakce". Různé formy donucení za použití síly jsou tedy prostředkem vedoucím k určitému cíli, nikoli samotným cílem. Naopak poskytnuté protiplnění je primární důvod, proč k obchodu vůbec dochází. Jedná se o vztah mezi obchodníkem jako prodávajícím a vykořisťovatelem jako kupujícím, zobchodovaná osoba zde jako subjekt nefiguruje. Podle mého názory je tedy vhodnější uvádět úplatnost v rámci samostatné skupiny znaků. 19 Protocol to Prevent, Suppress and Punish Trafficking in Persons, Especially Women and Children, supplementing the United Nations Convention against Transnational Organized Crime [online]. The United Nations, New York, 2004 [cit ]. 20 Human Trafficking [online]. UNODC, 2014 [cit ]. 16

17 1. 2 Vymezení pojmu obchod s dětmi Obchod s dětmi představuje určitou subkategorii širšího termínu obchod s lidmi. Není tedy žádným překvapením, že primárně také z této koncepce vychází. Podle světové zprávy OSN figurují v 27% všech celosvětově zjištěných případů obchodu s lidmi jako oběti děti. Dvě ze tří těchto dětí jsou pak dívky. 21 Situace v jednotlivých regionech je však značně odlišná. Kupříkladu v případě Afriky a Středního východu je podíl obchodovaných dětí 68% ku 32% dospělých. Statistická data shromážděná pro oblast Evropy a střední Asie vykazují opačný trend, 16% dětí oproti 84% dospělých osob. 22 Základní a stěžejní rozdíl odlišující tento koncept od obchodu s lidmi představuje bezesporu specifičnost subjektu, konkrétně tedy zobchodované osoby, neboť obětí této trestné činnosti se stává dítě. V případě terminologického vymezení je tedy nezbytné zodpovědět otázku, zda je či není daný subjekt dítětem. Tato na první pohled poměrně jednoduchá otázka, může být komplikována řadou různých skutečností. Předně je nutné uvést, že věková hranice dítěte je v různých částech světa vnímána odlišně. Tento jev je ovlivněn mnoha různými faktory, od náboženství, historického kontextu, kultury, až po celkovou socioekonomickou úroveň daného regionu. Nadto je pojem dítě často užíván ve dvojím významu. Daným termínem lze označit jakoukoli fyzickou osobu, pokud chceme vyjádřit její vztah k rodičům nebo osobu jež považujeme za nedospělého jedince, kterému je nutno poskytnout zvýšenou ochranu. 23 Především pro mezinárodní společenství tedy může být problematické hledat mezi státy jednotný konsensus a přijímat potřebnou legislativu v boji proti tomuto fenoménu. Na mezinárodní úrovni je významné především vymezení Organizace spojených národů obsažené v čl.1 Úmluvy o právech dítěte, kde se uvádí, že: "Pro účely této úmluvy se dítětem rozumí každá lidská bytost mladší osmnácti let, pokud podle konkrétního vnitrostátního právního řádu není zletilosti dosaženo dříve." 24 Možnost 21 Global Report on Trafficking in Persons 2012 [online]. UNODC, 2012, s. 7 [cit ]. 22 Tamtéž, s SCHÖN, Monika. Koho české právo rozumí pod pojmem dítě? Právo a rodina. 2013, č. 3, s Convention on the Rights of the Child [online]. UNHR, 2014 [cit ]. 17

18 dosáhnout zletilosti před dovršením věku 18 let je v tomto případě pojímána spíše v kontextu soukromoprávních vztahů, což následně dobře ilustruje přijatá speciální úprava. Kupříkladu Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte, který se týká zapojování dětí do ozbrojených konfliktů, zakotvuje bez výjimky věkovou hranici 18 let. 25 Dané problematice se taktéž věnuje již citovaný Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zvláště pak se ženami a dětmi, který ve svém čl. 3 písm. d) definuje dítě jako každou osobu mladší 18 let věku. 26 Druhý poměrně zásadní rozdíl, kterým se odlišuje obchod s dětmi od širšího pojmu obchod s lidmi, představuje skutečnost, že v případě prodeje osob mladších 18 let postačuje k určení, že se jedná o obchod s dětmi pouze předmětné jednání a záměr, nikoli praktiky související s donucení oběti. 27 Otázka případného souhlasu či dobrovolnosti je tak v případě obchodu s dětmi irrelevantní. Na základě modifikace uváděné definice obchodu s lidmi a s ohledem na zmiňovaná specifika lze tedy obchod s dětmi vymezit jako najímání, přepravu, převoz, přechovávání nebo přijetí osob mladších 18 let za účelem zneužívání nebo vykořisťování, a to výměnou za přijetí platby či jiných výhod. Velmi podobnou definici nabízí také Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte, který se týká obchodu s dětmi, dětské prostituce a dětské pornografie. Tento dokument definuje ve svém čl. 2 písm. a) prodej dětí jako jakékoli jednání nebo transakci, při které kdokoli, jednotlivec nebo skupina, předá dítě jinému, a to za úplatu či jiné protiplnění Optional Protocol to the Convention on the Rights of the Child on the involvement of children in armed conflict online]. UNHR, 2014 [cit ]. 26 Protocol to Prevent, Suppress and Punish Trafficking in Persons, Especially Women and Children, supplementing the United Nations Convention against Transnational Organized Crime [online]. The United Nations, New York, 2004 [cit ]. 27 BELLAK-HANČILOVÁ, Blanka. Vývoj diskuzí o obchodování s lidmi. In: STŘÍTECKÝ, Vít; TOPINKA, Daniel a kol. Obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování v teorii a praxi. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2013, s Convention on the Rights of the Child [online]. UNHR, 2014 [cit ]. 18

19 1.2.1 Znaky obchodu s dětmi Jedním z určujících definičních znaků obchodu s dětmi jsou bezesporu subjekty vystupující v těchto vztazích. Tak jako v případě obchodu s lidmi, se opět jedná zpravidla o trojstranný vztah, v němž vystupuje obchodník jako prodávající, vykořisťovatel jako kupující a zobchodovaná osoba mladší 18 let. Ani v případě obchodu s dětmi však není vyloučena existence dvojstranného vztahu, který lze snadno představit v souvislosti s možným pracovním vykořisťováním osob ve věku 15 až 18 let. Tak jako v případě obchodu s lidmi je zde určité jednání, která má nejčastěji formu najímaní, přepravy, převoz či přechovávání dítěte. Přítomný je taktéž prvek přesun či transport zobchodované osoby, respektive její předání z rukou prodávajícího do moci kupujícího. Obchodování s dětmi probíhá zpravidla za stejným účelem jako je tomu v případě obchodu s lidmi, tedy tradičně za účelem sexuálního vykořisťování či nucené práce. Četnost výskytu těchto dvou nejčastějších důvodů je v různých oblastech světa jiná. Zatímco například v rámci Evropy převládá obchod za účelem sexuálního vykořisťování, v Africe dochází nejčastěji k nucené práci a otroctví dětí. V souvislosti s obchodem s dětmi se do popředí dostávají i jiné specifické formy vykořisťování jako například dětské sňatky 29, nelegální adopce či organizované žebrání dětí. 30 Jak již bylo řečeno, není v případě obchodu s dětmi nutná přítomnost jakéhokoli donucení. Praktiky související s použitím síly v tomto případě tedy nejsou definujícím znakem. Případná dobrovolnost jednání či souhlas dítěte s daným jednáním nelze pokládat za jakkoli určující. 29 Child protection from violence, exploitation and abuse; Child Marriage [online]. UNICEF, 2012 [cit ]. 30 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit ]. 19

20 2. MEZINÁRODNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA BOJE PROTI OBCHODU S DĚTMI Není nikterak překvapující, že obchod s lidmi, respektive dětmi, dnes představuje globální fenomén, který často překračuje hranice států i kontinentů. Již delší dobu existuje snaha přijmout na mezinárodní úrovni takové dokumenty a opatření, které by sjednotily a koordinovaly postup jednotlivých národních států. Tato iniciativa dlouhodobě zaznívá především z řad mezinárodních organizací, kterými jsou například Organizace spojených národů, její přidružené organizace jako Dětský fond OSN (dále též "UNICEF") 31 či Mezinárodní organizace práce (dále též "ILO") 32, dále Africká unie (dále též "AU") 33 nebo Organizace amerických států (dále též "OAS") 34. V evropském měřítku nelze kromě EU opomenout také aktivity Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (dále též "OBSE") 35 či Rady Evropy (dále též "RE") 36. Nemalou měrou přispívá k upozorňování na tuto závažnou formu kriminality také činnost řady nevládních organizací v čele s Amnesty International 37, Human Rights Watch 38 či La Strada International 39. Než přistoupím k samotnému popisu nejvýznamnějších mezinárodních smluv dotýkajících se problematiky obchodu s dětmi, považuji za vhodné krátce se zmínit o některých významných mezinárodních smlouvách přijatých v průběhu 20. století, které bezesporu formovaly dnešní pojímání lidských práv a svobod a ve výsledku tedy měly vliv i koncepci obchodu s lidmi jako takovou. 31 Child protection from violence, exploitation and abuse; Child Trafficking [online]. UNICEF, 2012 [cit ]. 32 Why definitions matter [online]. International Labour Organization, 2014 [cit ]. 33 Vision and Mission [online]. African Union, 2013 [cit ]. 34 Trafficking in Persons; Legal Frameworks, Public Policies and National Programs against Trafficking in Persons [online]. Organization of American States, 2012 [cit ]. 35 OSCE Special Representative calls for Child Care Quality Standards to prevent Child Trafficking [online]. Organization for Security and Co-operation in Europe, 2011 [cit ]. 36 Action against Trafficking in Human Beings [online]. Council of Europe, 2014 [cit ]. 37 Who we are [online]. Amnesty International, 2014 [cit ]. 38 Exploitation, Forced Labor and Trafficking [online]. Human Rights Watch, 2014 [cit ]. 39 Trafficking in Human Beings; Trafficking in Europe [online]. La Strada International, 2014 [cit ]. 20

21 2.1 Historický nástin vývoje mezinárodní úpravy ve 20. století Přestože fenomén obchodu s lidmi, respektive různé formy otroctví či nevolnictví jsou staré jako lidstvo samo, dostává se tato problematika do popředí zájmu až v průběhu 20. století, a to především v souvislosti rozvojem základních lidských práv a svobod. Kupříkladu koncem září 1921 vyústily kodifikační snahy mezinárodního společenství v přijetí Mezinárodní úmluvy o potírání obchodu se ženami a dětmi. 40 Nejednalo se o úplně první dokument tohoto druhu. 41 Jeho prvenství však spočívalo ve faktu, že se zde poprvé v souvislosti s oběťmi výslovně hovoří také o dětech. Poměrně zásadní bylo taktéž zakotvení trestnosti přípravy či pokusu tohoto jednání. 42 Vůbec první mezinárodní dokument, který se věnoval výhradně právům dětí, představuje Ženevská deklarace práv dítěte ze září Liga národů, předchůdce dnešní OSN, v dokumentu mimo jiné přiznává dětem zvláštní ochranu, a to z důvodu jejich tělesné a duševní nezralosti. Dále text například zakazuje jakékoli formy vykořisťování a přiznává dětem právo na pokojný tělesný i duševní vývoj. 43 Mezi jednu z nejvýznamnějších lidskoprávních smluv bezesporu patří Všeobecná deklarace lidských práv z prosince Přestože není tento dokument právně závazný, představuje významný milník ve formulaci a moderním pojetí základních lidských práv a svobod. 44 V souvislosti se zkoumanou problematikou text zakotvuje v článku 4 zákaz všech forem otroctví, obchodu s otroky a nevolnictví. Článek 5 pak zakazuje podrobovat kohokoli ponižujícímu a nelidskému zacházení a trestání. Postavení dětí se věnuje čl. 25 odst. 2, který uvádí, že dětství má nárok na 40 Tehdejší Československo bylo smluvním státem této smlouvě na základě zák. č. 123/1924 Sb. 41 Této úmluvě předcházela Mezinárodní úmluva o potlačování obchodu s děvčaty ze dne a Mezinárodní úmluva o potlačování obchodu s děvčaty ze dne TRÁVNÍČKOVÁ, Ivana a kol. Obchodování se ženami z pohledu České republiky [online]. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, s [cit ]. 43 Geneva Declaration of the Rights of the Child [online]. The United Nations, 2014 [cit ]. 44 The Universal Declaration of Human Rights [online]. The United Nations, 2013 [cit ]. 21

22 zvláštní péči a pomoc a všechny děti mají bez rozdílu nárok na stejnou sociální ochranu. 45 Další významnou smlouvou týkající se dané problematiky je Úmluva o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z července 1951, kterou je Česká republika do současné doby stále vázána. 46 Smluvní strany této mnohostranné dohody si kladou za cíl přijímat všechna opatření, která směřují k vymýcení prostituce a obchodování s lidmi. 47 Nutno podotknout, že mezinárodněprávní závazek plynoucí pro ČR z tohoto dokumentu je v současné době jedním z hlavních důvodů, proč u nás nelze jakkoli právně regulovat prostituci. 48 Další ze smluv, které je na tomto místě vhodné zmínit je Charta práv dítěte. Tato mezinárodní úmluva byla přijata Valným shromážděním OSN 20. listopadu 1959 v New Yorku. Jejími východisky byly především Ženevská deklarace práv dítěte z roku 1924 a Všeobecná deklarace lidských práv z prosince 1948, zakotvující univerzalitu základních lidských práv a svobod pro všechny bez rozdílu. Text tohoto dokumentu obsahuje celkem 10 zásad. V souvislosti s tématem této práce je vhodné citovat především zásadu devátou, která dětem poskytuje ochranu před všemi formami nedbalosti, krutosti a vykořisťování. Dále úmluva výslovně zakazuje, aby bylo dítě předmětem jakékoli formy obchodu s ním. Zásada také nedovoluje přijmout dítě do zaměstnání před dosažením určitého minimálního věku. 49 Opomenout nelze ani přijetí dvojice lidskoprávních mezinárodních smluv z prosince 1966, které jsou na rozdíl od proklamativní Všeobecné deklarace lidských práv již pro smluvní státy právně závazné. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který byl do čs. právního řádu recipován na základě vyhlášky MZV 45 CHUTNÁ, Monika; JÍLEK, Dalibor. Lidská práva v mezinárodních dokumentech. 1. vyd. Brno: Masarykova Univerzita, 1994, s Prostituce - Prostituční scéna [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2010 [cit ]. 47 Convention for the Suppression of the Traffic in Persons and of the Exploitation of the Prostitution of Others [online]. UN General Assembly, 2013 [cit ]. 48 Vládní návrh na vydání zákona, kterým se předkládá PČR k vyslovení souhlasu s její výpovědí Úmluva o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob a její závěrečný protokol ze dne 21. března 1950 [online]. Vláda České republiky, 2004 [cit ]. 49 Declaration of the Rights of the Child [online]. The United Nations, 2014 [cit ]. 22

23 č. 120/1976 Sb. 50, se věnuje problematice otroctví, obchodu s otroky, nevolnictví a nucené práci ve svém článku 8. V souvislosti s problematikou dětských sňatků je vhodné zmínit taktéž čl. 23 odst. 3, který zakotvuje, že: "manželství nebude uzavřeno bez svobodného a plného souhlasu obou snoubenců." 51 Následující článek 24 opět zdůrazňuje požadavek zvláštní ochrany dětí. Nově je zde zakotvena povinnost každé dítě bezprostředně po narození registrovat a udělit mu jméno, což vnímám jako snahu předcházet případnému obchodování s novorozenými dětmi či nelegálním adopcím. 52 Mezinárodní pak o hospodářských, sociálních a kulturních právech se v souvislosti s řešenou problematikou zabývá především uspokojivými pracovními podmínkami. Článek 10 odst. 3 zakotvuje ochrana před sociálním a hospodářským vykořisťováním dětí a mladistvých. Toto ustanovení obsahuje taktéž závazek států přijmout na národní úrovní taková opatření, která by stanovila minimální věkovou hranici pro dětskou námezdní práci. 53 Výše uvedené mezinárodní smlouvy pochopitelně nepředstavují úplný výčet úmluv a deklarací, které byly v souvislosti s problematikou obchodu s dětmi ve 20. století přijaty. Jedná se pouze o autorčin vlastní výběr, který jak pevně doufá, poslouží spíše jako úvodní vhled do zkoumané problematiky. Za zmínku by jistě stála celá řada dalších dokumentů, není však v možnostech tohoto textu se jim blíže věnovat Jednotlivé významné mezinárodní smlouvy, kterými je ČR vázána V rámci této podkapitoly se již blíže zaměřím na analýzu vybraných významných mezinárodních smluv související s tématem obchodu s dětmi, které byly přijaty na půdě OSN. Za stěžejní dokumenty považují v tomto ohledu Úmluvu 50 Mezinárodní pakt o občanských a politických právech [online]. Vláda České republiky, 2011 [cit ]. 51 CHUTNÁ, Monika; JÍLEK, Dalibor. Lidská práva v mezinárodních dokumentech. 1. vyd. Brno: Masarykova Univerzita, 1994, s Tamtéž, s Tamtéž, s Více viz např.: Vybrané mezinárodní předpisy a deklarace o právech dítěte [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, 2014 [cit ]. 23

24 o právech dítěte z listopadu 1989 a také Úmluvu proti nadnárodnímu organizovanému zločinu z roku Pro daný rozbor považuji za klíčovou taktéž analýzu některých protokolů přijatých v souvislosti s těmito úmluvami. Konkrétně se jedná o Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte, obchodu s dětmi, dětské prostituci a dětské pornografii a Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zvláště pak se ženami a dětmi Úmluva o právech dítěte Úmluva o právech dítěte představuje v oblasti ochrany základních práv a svobod dětí zásadní dokument. Tato mnohostranná mezinárodní smlouva byla přijata Valným shromážděním OSN 20. listopadu 1989 v New Yorku. Pro tehdejší Československo vstoupila úmluva v platnost k 6. únoru Ve Sbírce zákonů byla publikována jako sdělení Federálního Ministerstva zahraničních věcí pod č. 104/1991 Sb. 55 Česká republika se stala smluvním státem tohoto významného dokumentu k 1. lednu 1993, kdy vstoupila do většiny mezinárodních závazků zaniklé České a Slovenské federativní republiky. V případě Úmluvy o právech dítěte se jedná ve srovnání s předchozími obecnými kodifikačními pokusy o poměrně obsáhlý dokument s širokým katalogem zákazů na jedné straně a oprávnění na straně druhé. Smlouva stanovuje jak jednotlivá práva dětí, tak i povinnosti smluvních států přijmout určitou vnitrostátní úpravu. Samotný text obsahuje celkem 54 článků, přičemž se jedná o směsici práv občanských, politických, ale také kulturních, sociálních či ekonomických. Poměrně výjimečná je tato mezinárodní úmluva také proto, že poprvé definuje dítě jako každou bytost mladší 18 let. Vzhledem k tématu této práce je vhodné uvést především čl.11, který smluvním státům ukládá přijmout opatření proti nezákonnému přemisťování dětí do zahraniční. 56 V souvislosti s problematiku obchodu s dětmi za účelem ilegální adopce se taktéž nabízí 55 Úmluva o právech dítěte [online]. Vláda České republiky, 2008 [cit ]. 56 Convention on the Rights of the Child [online]. UNHR, 2012 [cit ]. 24

25 čl. 21 písm. d), který zakazuje, aby vedlo případné přeshraniční osvojení k neoprávněnému finančnímu obohacení zúčastněných osob. 57 Další relevantním ustanovením je čl. 32 zakotvující ochranu dětí před jakýmkoli pracovním vykořisťováním. Jeho text zavazuje smluvní státy přijmout úpravu týkající se např. nejnižší věkové hranice pro vstup do zaměstnání, specifické pracovní doby či pracovních podmínek. Problematice sexuálního vykořisťování se pak úmluva věnuje v čl. 34, který mimo jiné zakazuje svádění nebo nucení dětí k jakýmkoli nezákonným sexuálním praktikám, využívání dětí k prostituci či výrobě pornografických materiálů. 58 Samotný obchod s dětmi je výslovně řešen v čl. 35, který uvádí, že: "Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, přijímají všechna nezbytná vnitrostátní, dvoustranná a mnohostranná opatření k zabránění únosů dětí, prodávání dětí a obchodování s nimi za jakýmkoli účelem a v jakékoli podobě." 59 Nespornou výhodou úmluvy je skutečnost, že dokument disponuje vlastním kontrolním mechanismem v podobě Výboru pro práva dítěte. Tento orgán je v současné době složen z 18 nezávislých expertů jednotlivých smluvních států, kteří jsou voleni na dobu 4 let na společném zasedání všech zúčastněných zemí. 60 V článku 44 se smluvní státy zavazují předkládat každých 5 roků prostřednictvím generálního tajemníka OSN Výboru pro práva dítěte hodnotící zprávu týkající se plnění závazků plynoucích z úmluvy. 61 Do současnosti Česká republika předložila celkem 4 hodnotící zprávy. 62 V souvislosti s Úmluvou o právech dítěte nelze opomenout ani její opční protokoly, které byly v průběhu let postupně přijaty. Jedná se celkem o tři dokumenty. První z nich je Opční protokol o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů z května 2000, který Česká republika ratifikovala k Uvedený text je významný mj. tím, že stanovuje minimální věkovou hranici 18 let pro osoby, které se účastní 57 Convention on the Rights of the Child [online]. UNHR, 2012 [cit ]. 58 Tamtéž. 59 CHUTNÁ, Monika; JÍLEK, Dalibor. Lidská práva v mezinárodních dokumentech. 1. vyd. Brno: Masarykova Univerzita, 1994, s Committee on the Rights of the Child [online]. UNHR, 2014 [cit ]. 61 CHUTNÁ, Monika; JÍLEK, Dalibor. Lidská práva v mezinárodních dokumentech. 1. vyd. Brno: Masarykova Univerzita, 1994, s Třetí a čtvrtá periodická zpráva o plnění závazků plynoucích z Úmluvy o právech dítěte a informace České republiky o plnění Opčního protokolu k Úmluvě o právech dítěte a zapojování dětí do ozbrojených konfliktů [online]. Vláda České republiky, 2008 [cit ]. 63 Status; Optional Protocol to the Convention on the Rights of the Child on the involvement of children in Armed Conflict [online]. United Nations; Treaty Collection, 2014 [cit ]. 25

26 případných ozbrojených konfliktů. Protokol reagoval na stále častější nasazování tzv. dětských vojáků, kteří dnes představují v některých oblastech světa závažný problém. Osoby mladší 18 let, nezřídka však i děti do 10 let věku, plní celou škálu různých úkolů. Jsou využívaný např. jako špióni, osobní strážci, sebevražední atentátníci či lidské štíty. Nezřídka dochází také k jejich sexuálnímu vykořisťování a nucené práci v rámci vojenských táborů. 64 V pořadí druhý dokument představuje Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte o prodeji dětí, dětské prostituci a dětské pornografii taktéž z května 2000, jemuž se budu podrobněji věnovat v následující samostatné podkapitole. Třetím textem je Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte zavádějící postup předkládání oznámení z prosince 2011, ke kterému ČR zatím nepřistoupila. 65 Posledně jmenovaný dokument v podstatě umožňuje jednotlivcům či skupinám podávat Výboru stížnosti týkající se konkrétních porušení práv, které zakotvuje jak Úmluva, tak i dva předchozí opční protokoly Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte, obchodu s dětmi, dětské prostituci a dětské pornografii Opční protokol k Úmluvě o právech dítětem obchodu s dětmi, dětské prostituci a dětské pornografii ukládá smluvním stranám přijmout taková opatření, která povedou k prevenci, potlačování i trestání činů souvisejících s prodejem dětí za účelem jejich sexuálního vykořisťování, nucené práce či nezákonné adopce. Text taktéž zavazuje smluvní státy k potírání nežádoucích jevů, jako je dětská prostituce a dětská pornografie. 67 Přestože byl tento dokument přijat současně s Opčním protokolem o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů, tedy v květnu 2000, Česká republika 64 Who are child soldiers [online]. Child Soldiers International, 2014 [cit ]. 65 Status; Optional Protocol to the Convention on the Rights of the Child on a communications procedure [online]. United Nations; Treaty Collection, 2014 [cit ]. 66 Optional Protocol to the Convention on the Rights of the Child on communications procedure [online]. United Nations; General Assembly, 2012 [cit ]. 67 Úmluva o právech dítěte [online]. Vláda České republiky, 2008 [cit ]. 26