Mapování pěstovaných rostlin na zahrádkách ve vašem městě či vesnici, invazní potenciál těchto rostlin

Transkript

1 Mapování pěstovaných rostlin na zahrádkách ve vašem městě či vesnici, invazní potenciál těchto rostlin RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Katedra biologie, Fakulta pedagogická, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, Plzeň, GSM: ; chochol@kbi.zcu.cz Klíčová slova: okrasná rostlina, zahrádky, PDA, ArcPad, QuantumGis 1. Úvod Mapování pěstovaných rostlin má v současné době velký význam. Existuje totiž celkem standardní metodika, jak taková data (jak kvalitativní tak kvantitativní) pořizovat a mohou se stát výchozím materiálem pro další sledování vývoje těchto druhů v čase a prostoru. Tato data mohou sloužit jako výchozí materiál pro vytypování rostlin, které mohou mít invazní potenciál. Je zde dlouho položená otázka, proč jsou ty které druhy úspěšné v naturalizaci (zdomácnění) a případně invazi. Ví se, že doba a četnost pěstování může hrát velmi významnou roli. Nicméně data, která by to analyzovala na velkém datovém souboru, nejsou moc k dispozici. U dřevin ta data o pěstování jsou, avšak u bylin víme, kdy se zhruba začaly pěstovat, nevíme však, jak často. Proto bychom v tomto projektu rádi položili základ současné úrovni pěstování vybraných rostlin a data o pěstování doplnili dalšími, jako je doba od zavlečení a nějaké další vlastnosti, a pokusili se zjistit, zda lze nějak odhadnout to, zda druh úspěšně zdomácní. Problematika interdisciplinárně spojuje učivo probírané v rámci biologie (Rozmanitost přírody), konkrétněji znalost rostlinných druhů, ochrana životního prostředí, ekologie s geografií (poloha studovaného území, orientace v mapě, zakreslování do mapy) a matematikou (počet jedinců, apod.). Vede žáka k tvůrčímu myšlení, utváření hypotéz, jejich analýzy v terénu a syntézy poznatků. Popř. i výtvarné výchovy kreslení některých vybraných rostlin. V neposlední řadě vede žáka k samostatné práci. V našem projektu se zaměříme na mapování pěti vybraných zahrádek v místě vašeho bydliště, či školy. Tuto práci bravurně zvládnou i studenti středních škol, popř. talentovaní žáci vyšších ročníků 2. stupně základních škol. Pořídíme tedy druhový soupis rostlin pro každou zahrádku. Budou nás zajímat jak celkové trendy v míře pěstování tak i rozdíly mezi typy osídlení. Typy osídlení jsou: 1) nová zástavba (satelity), 2) stará vilová zástavba (typ Bezovka atd.) a venkovské zahrádky 3) starých babiček a 4) nových náplav a 5) zahrádkářské kolonie. Dále budou zaznamenány parametry, jako: celková velikost pozemku (možno zjistit z katastru), odhad velikosti zahrady, procenta záhonů k trávníku,

2 zelená plocha vs. zastavěná plocha (dům, pergola, garáž, bazén), GPS, blízkost vodoteče, udržovanost (intenzivni, extenzivní, neudržovaná); typ zahrady (obsahuje ovocné stromy, jen okrasná, jsou tam nějaké užitkové plodiny). Je tam kompost (jak majitel nakládá s rostlinnými zbytky - přes plot do úvozu...)? Je tam skalka a případně její plocha. U každého druhu pak hrubý odhad plochy (jedna kytka, do 1 m 2, atd...), typ porostu (řídký, středně hustý, hustý) a pak jestli utíká (jestli je nutné jej třeba nějak omezovat, utíká do trávníku, do dalších záhonů atd. To, zda je druh nutné omezovat, bych nechal tak, že pokud si dotyčný všimne, že druh očividně expanduje mimo svoje původní místo (např. přetéká ze záhonu do trávníku), tak si to zaznamená. Přestože dotazy typu Musíte tuhle kytku občas umravnit? mohou být nespolehlivé a časově náročné, myslím, že obecný dotaz na místě by nebyl špatný. I když asi ukáže na druhy, o kterých se to ví... Dále by se mi líbilo, kdybychom byli nějak schopni např. stanovit míru opatrnosti/obeznámenosti "zahradníka" s invazními druhy. Tedy např. otázkou vysadil byste si na zahrádku bolševník/křídlatky/netýkavky/ atd Teoretický základ (Pyšek 1996) 2.1 Co jsou invazní druhy? Invazní druhy, jsou vlivem člověka zavlékány (introdukovány) z oblasti, kde je jejich původní (primární) areál, do oblasti, kde se před tím nevyskytovaly (sekundární, adventivní) areál. Jedná se tedy o nepůvodní druhy (= druhy adventivní). 2.2 Druh v území nepůvodní (v anglickém textu: alien) Adventivní je tedy druh v území nepůvodní (zavlečený, introdukovaný). Invazní druh je šířící se adventivní druh, u něhož počet lokalit na území v čase vzrůstá (př. křídlatka japonská Reynoutria japonica). Expanzivní druh intenzivně se šířící původní druh (př. třtina křovištní Calamagrostis epigejos). 2.3 Původnost a nepůvodnost druhů Původní druh je druh, který byl rozšířen člověkem před začátkem neolitu. Pokud druh vyhynul během glaciálu a pak byl znovu introdukován člověkem (např. Ginkgo biloba), pak není původní. Kritéria pro posuzování původnosti (Webb 1985): Fosilní doklady Historiský doklad o zavlečení Pomocná kritéria: Charakter stanoviště (druh roste jen na ruderálních stanovištích) Zeměpisné rozšíření Naturalizace rostliny v jiných oblastech než je původní areál Způsob rozmnožování pouze vegetativní Předpokládaný způsob introdukce

3 2.4 Principy invazního procesu Introdukce (zavlečení druhu do území) Kolonizace (druh se šíří z místa zavlečení) Naturalizace (druh zdomácněl a proniká i na polopřirozená a přirozená stanoviště). 2.5 Vlastnosti invazního druhu 1. Absence specializovaných mechanismů usnadňujících dálkové rozšiřování (hlavní vektor = člověk) 2. Schopnost intenzivního lokálního šíření 3. Produkce velkého množství semen 4. Interakce mezi invadujícím druhem a invadovaným společenstvem 2.6 Invazibilita společenstev 1. Velmi málo zavlečených druhů invaduje sukcesně pokročilá společenstva. 2. Společenstva v mezickém prostředí se zdají náchylnější než společenstva v extrémních podmínkách. 3.Invazibilitu podporuje dlouhodobý rychlý přísun diaspor a vysoká frekvence a intenzita disturbancí. 2.7 Historické aspekty rostlinných invazí Invazní vlny: 1. Do roku Následujících let 3. Posledních let 4. Metodika 4.1 Přístroje

4 PDA (Personal Digital Assistant) s dotykovým displejem a rozlišením displeje 640 x 480 bodů (viz Obr. 1). Doporučuji displej přístroje před použitím opatřit ochrannou fólií, aby nedocházelo k jeho poškrábání. Vyrábí se již částečně voděodolné, prachuvzdorné a nárazuvdorné robustnější přístroje, které jsou pro použití v terénu vhodnější (viz Trimble Nomad 900G) s integrovanou GPS (cena těchto přístrojů se pohybuje cca kolem tis. Kč/ks, ale pro školy obvykle dodavatelé poskytují značné slevy) nebo lze přístroje opatřit voděodolným obalem (cena cca 400 Kč) (viz Obr. 2). Obr. 1: a) PDA (Personal Digital Assistant), b) ochranná přilnavá fólie Obr. 2: Ochranný obal, do něhož se přístroj jednoduše vloží a používá se přes tento obal Přístroje obvykle mají omezenou paměť, proto je lépe data ukládat na paměťové karty. Většina přístrojů pracuje s SD kartami (POZOR! obvykle není kompatibilní s Mikro SD paměťovými kartami) viz Obr. 3.

5 Obr. 3: Paměťové karty Mikro SD a SD Tablet PC je dražší, lepší alternativou PDA pro použití v terénu (cena 90 tis. Kč, pro školy možnost až 45% slevy). Nespornou výhodou je větší displej, nevýhodou větší hmotnost, která je při celodenní práci v terénu nezanedbatelná. Opět se vyrábí robustnější přístroje, které jsou vodě, prachu a nárazu odolné. Fotoaparát na pořízení fotodokumentace. 4.2 Programové vybavení a) vytváření digitální mapy v terénu: ArcPad (ARCDATA Praha, s.r.o., Hybernská 24, Praha 1, tel , cena: cca 2.500,-Kč/jedna licence). Umožňuje zaznamenávání bodových, liniových nebo plošných (polygonových) zákresů v terénu a přiřazení charakteristik pro každý zákres (atributová tabulka). b) vyhodnocení mapy v laboratoři: Quantum Gis nebo jiný software, v němž lze vytvářet mapy (přiřadíme jednotlivým mapovaným druhům barevné symboly, vytvoříme legendu, přidáme měřítko a vyexportujeme mapu ve vhodném formátu). 4.3 Materiál a) Ortofoto georeferencovaný podklad (raději menší části map, aby nedošlo ke ztrátě dat při zákresech). Mapy obvykle poskytne příslušný úřad (pro školy zdarma). Ortofotomapy musí být transformovány do souřadnicového systému S-JTSK. b) Noviny (pro zakládání herbářových položek v terénu), lupa 20x zvětšující (na determinaci rostlin), botanický klíč (k determinaci rostlin). 5. Studijní a citovaná literatura GRÜLL, F Synantropní flóra a její rozšíření na území města Brna. Stud. Čs. Akad. Věd, 1979/3:

6 GRÜLL, F Fytocenologická charakteristika ruderálních společenstev na území města Brna. Stud. Čs. Akad. Věd, 1981/10: CHOCHOLOUŠKOVÁ, Z Změny ve flóře a vegetaci Plzně v období 25 let. Dis. práce, Depon. In. Knihovna Přírodovědecké fakulty univerzity Karlovy, Praha. CHOCHOLOUŠKOVÁ, Z. et PYŠEK, A Změny ruderální flóry Plzně během posledních 35 let. -Erica, Plzeň, 10: CHOCHOLOUŠKOVÁ, Z. et PYŠEK P Changes in composition and structure of urban flora over 120 years: a case study of the city of Plzeň. Flora 198 (2003): CHOJNACKI, J Zróznicowanie przestrzenne roślinności Warszawy. Wydawnictva Uniwersytetu Warszawskiego, Warszawa. CHYTRÝ, M., WILD, J., PYŠEK, P., TICHÝ, L., DANIHELKA, J. et KNOLLOVÁ, I Maps of the level of invasion of the Czech Republic by alien plants. Preslia, Praha. 81/3: KLOTZ, S. et GUTTE, P Biologisch-ökologische Daten zur Flora von Leipzig ein Vergleich. Acta Acad. Sci. 1: KOPECKÝ, K. et HEJNÝ, S Ruderální společenstva bylin České republiky. Studie ČSAV Praha: Academia, 132 s. KUBÁT, K, HROUDA, L., CHRTEK, J. JUN., KAPLAN, Z., KIRSCHNER, J., ŠTĚPÁNEK, J. et ZÁZVORKA, J. (eds.). 2002: Klíč ke Květeně České republiky. Praha: Academia, 928 s. KUNICK, W Verängerungen von Flora und Vegetation einer Gro3stadt, dargestellt am Beispiel von Berlin (West). Berlin: Diss. Techn. Univ. LANDOLT, E Some results of a floristic inventory within the city of Zürich ( ). Preslia 72: NOVOTNÁ, M GIS Nečtinsko. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 58 s. PYŠEK, A. et PYŠEK, P Ruderální flóra Plzně. Plzeň: Sborn. Muz. Západočes. Kraje Přír., 68: PYŠEK, P. et al. (2002): Catalogue of alien plants of the Czech republic. In: Preslia, 74, č. 2, s Pozn. Všechny ceny uvedené v textu jsou pouze orientační a platí pro rok 2011.