Železňák.CZ. 226 kilometrů triatlonových. Výběr z textů pro potřebu ČSTT. čili. Jirka Chaloupka Jarda Formánek. Všechna práva vyhrazena.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Železňák.CZ. 226 kilometrů triatlonových. Výběr z textů pro potřebu ČSTT. čili. Jirka Chaloupka Jarda Formánek. Všechna práva vyhrazena."

Transkript

1 Železňák.CZ čili 226 kilometrů triatlonových Jirka Chaloupka Jarda Formánek Výběr z textů pro potřebu ČSTT Všechna práva vyhrazena. AXIOM OrBiTt 2006

2 Poznámka autorů Tento výběr textů z knihy Železňák.CZ je uvolněn pro potřebu Českého svazu triatlonu a podléhá v plném rozsahu autorskému právu. Jedná se o reprezentativní ukázku z úvodních kapitol, které se zabývají triatlonem všeobecněji. Většina textů v publikaci je sice specifikována pro dlouhý triatlon, nicméně ve značné míře se zabývá triatlonovou problematikou obecně. Platí to především pro část trenérsko-metodickou, stravování a oblast závodních dovedností. Zájemci o měsíčně aktualizovaný trénink podle námětů zpracovaných renomovaným trenérem Jardou Formánkem jsou vítání v sekci Trénink na Zde je rovněž možnost uvedenou knihu objednat na dobírku. Jirka Chaloupka, spoluautor. 2

3 O tréninku železňáků (J. Formánek) Naše kniha je určena nejen pro inspiraci stávajících triatletů, ale i jako orientace pro nové zájemce o překonání 226 kilometrů vlastní silou a v co nejkratším čase. Je zcela evidentní, že takový cíl vyžaduje důkladnou přípravu. Proto jsme se rozhodli právě této, doufáme, že početné skupině čtenářů vyjít vstříc. Nikdo jistě nečeká, že by našel v naší či v nějaké jiné knize konkrétní tréninkový plán se všemi jeho součástmi ušitý sobě přímo na míru. To nelze. Proto se pokusíme pro zájemce vysvětlit, jak a na základě jakých teoretických východisek i praktických zkušeností mohou svou sportovní přípravu směrovat tak, aby byl efekt co nejlepší. Teorie sportovního tréninku má obecnou platnost a je zcela jedno, zda jsme vrcholový nebo začínající sportovec. Úroveň poznání nám umožňuje nejen efektivnější sportovní přípravu s lepšími výsledky, ale i řízenou zátěž bez nebo s minimálními důsledky pro naše zdraví. Rozhodli jsme se, že nic neponecháme náhodě a v rámci možností se na svého Železňáka připravíme co nejlépe. Můžeme říci, že trénink mimo jiné vychází v zásadě ze čtyř základních oblastí: 1) Z míry talentu tvořené hlavně funkčními, zdravotními, psychickými předpoklady a trénovatelností. 2) Z filosofie, s jakou k tréninku přistupujeme. 3) Z přiměřeného teoretického základu neboli znalostí a z praktických zkušeností. 4) Z dodržování principů (zásad) sportovního tréninku. Míru talentu můžeme ovlivnit minimálně. To ale neznamená, že člověk s menší mírou talentu je předem diskvalifikován. Opak může být pravdou a určitá míra talentu v nás může skrytě dřímat. Pokud se talent systematicky nerozvíjí, ani se neprojeví. Pokud nevyužijeme z dlouhodobého pohledu všech dostupných prostředků pro svůj sportovní rozvoj, nepoznáme hranice vlastních možností. Nedostatky předpokladů (talentu) v jedné oblasti, můžeme do určité míry nahradit v oblasti jiné. Např. výborné psychické předpoklady mohou eliminovat menší předpoklady vytrvalostní. Nedostatky se snažme odstraňovat a naše přednosti rozvíjet. Je ale lepší někdy v zájmu vyšší výkonnosti věnovat čas přednostem, zvláště pokud nejsme profíci a sport je pro nás radostí života. Jelikož oblast talentu není předmětem primárního zájmu, co se týká této publikace, zaměřme se na další. Filosofie, na první pohled slovo se sportem moc nesouvisející. Opak je pravdou. Pro trenéra a pro jeho svěřence, je jeho filosofie, přístup ke sportu, to základní, to nejdůležitější. My jsme v dlouhém triatlonu většinou trenéry sami sobě. Naše filosofie, naše myšlení, náš přístup, ovlivňuje víc než co jiné konečný efekt našeho snažení. Konečně i dlouhý triatlon, Železňák, je od počátku svého vzniku svébytným fenoménem s vlastní filosofií, můžeme říci filosofickým směrem ovlivňujícím desetitisíce lidí po celém světě. Musíme si nejdříve ujasnit, zda je naše filosofie jasně definovaná. Zda víme, co chceme. Chaos a nejistota myšlenek vede k chaosu v tréninku. Klíčem je poznání sama sebe. Zaměřme se tedy nejdříve na sebe a na problémy týkající se trénování, přípravy na Železňáka. Nemáme-li ujasněnou a pro naše potřeby správnou filosofii, budeme podléhat vnějším vlivům. Správná filosofie nám naopak usnadní trénování a naše rozhodování s daleko vyšší konečnou 3

4 úspěšností našeho snažení. Sportovní filosofie má dva úkoly. Prvním je rozvíjet sebevědomí, poznávat sebe sama a druhým je stanovit si tréninkové cíle. Cíle budou odrážet způsob, jakým se vidíte. Sebepoznání je o neustálém přemýšlení o svém přesvědčení a předpokladech a o vnímání okolí, analýze toho, jak nás vnímají ostatní. Filosofie je o myšlení. Správná sportovní filosofie musí mít na základě sebepoznání vývoj. Pokud naše myšlenky ustrnou, můžeme se dostat časem mimo realitu. Míra vědění o sportu, který jsme si vybrali, v našem případě o dlouhém triatlonu, přímo ovlivňuje naši výkonnost, naše zdraví, naši spokojenost a prožitek. Znalosti a možnost jejich aplikace, poznávání smysluplnosti tréninku a další vzdělávání nám dávají vedle pohybu samotného další obsah naší činnosti. K tomu je zapotřebí se alespoň zorientovat v základním fyziologickém názvosloví, v základech sportovního tréninku a několika dalších oblastech s tím souvisejících. Takovouto hrubou orientaci bychom vám rádi předložili. Pak již bude jen na vás, jak si budete své poznání prohlubovat. Bylo by od nás neseriózní, abychom neupozornili na několik úskalí, která si někdy ani poměrně zkušení sportovci a trenéři neuvědomují. Tedy stručně. Sport, míra vědomostí a znalostí ve všech souvisejících oborech se neustále, tak jako každá jiná lidská činnost, vyvíjí. Nezvratná pravda již zítra pravdou být nemusí. I když naše těla jsou anatomicky stejná, pracují fyziologicky stejně, výsledek činnosti stejný není. Tím chceme říci i to, že fyziologické zákonitosti, stejně jako teorie sportovního tréninku opřená o adaptační procesy, jsou pro nás všechny platné a nelze je obejít jako celek. Avšak v jednotlivých platných dějích jsou drobné odlišnosti, které vedou v konečném důsledku k menším nebo i větším individuálním odlišnostem. Přesto ctěme sportovní teorii jako platný základ, protože nakonec zjistíme, že i ty odlišnosti se nevymykají zákonům přírody. Nepřebírejme bezhlavě něčí tréninkové plány, protože nevíme, z jakého kontextu jsou vytrženy. Důležité je umět si vybrat z každé rady to, co se hodí pro mne osobně a mé podmínky. Zkušenosti si vytváří každý sám. Jsou do značné míry nepřenositelné, někdy i špatně interpretovatelné. Principy neboli zásady sportovního tréninku, to je to, co bychom měli mít při naší přípravě neustále na mysli. Na nich je sportovní trénink, jehož cílem je adaptace organismu především na vybranou specifickou fyzickou zátěž, smysluplně tvořen. Jde o princip systematičnosti, přiměřenosti, soustavnosti, postupně se zvyšujícího zatížení, správného poměru všeobecné a specializované přípravy, cykličnosti-střídání zátěže a odpočinku. Zásadám sportovního tréninku se budeme věnovat dále podrobněji. Stejně jako v následné části o fyziologii, tak i v části o tréninku se budeme snažit vybrat z velmi široké problematiky to nejdůležitější, co považujeme za nejpodstatnější, abychom mohli trénovat efektivně. U některých oblastí se zastavíme déle, někde si jen objasníme používané pojmy. Systematičnost. Tento princip je logicky na prvním místě. Náhodně sice trénovat lze, ale výsledná výkonnost se jistě nepřiblíží individuálním možnostem sportovce. To se ví nejen ve vrcholovém sportu, ale uvědomuje si to již i poměrně velké množství hobby sportovců, kteří si nechávají připravovat tréninkový program od odborníků. Přitom nelze říci, že by byla primárním cílem u této skupiny sportovců výkonnost. Důležitým důvodem často bývá i cíl sportovat zdravě, což je dalším produktem systematičnosti. Pod systematičností si představme např. oblast plánování tréninku, dodržování zásad tréninku, cílené jednání, atd. Přiměřenost bychom postavili na druhé místo. Pod přiměřeností bychom si měli představit množství tréninku, jeho objem a intenzitu, které odpovídá našemu zdravotnímu 4

5 stavu, aktuální trénovanosti, věku. Nepřiměřený trénink a zatížení k cíli nevede. Pokud se zatěžujeme málo, po prvním nárůstu zatížení sice výkonnost stoupne, ale záhy začne stagnovat. Pokud se zatěžujeme nadměrně, je v lepším případě efekt stejný, v horším si způsobíme zdravotní komplikace nebo chronické snížení výkonnosti, které se nazývá přetrénování. Jednota všestrannosti a specializace. Tento princip nám říká, že specializovaný trénink můžeme stavět pouze na kvalitní všestranné přípravě. Obecně můžeme říci, že podíl všestranné přípravy klesá s přibývajícím věkem, se vzrůstem výkonnosti, s omezenými časovými možnostmi. Pod všestrannou přípravou si můžeme představit vše, co není přípravou specifickou. Specifickou přípravou je pro triatlon plavání, cyklistika, běh. Běh na lyžích, posilování, různá speciální cvičení, gymnastická cvičení, míčové a jiné hry, atd. řadíme do přípravy všeobecné. Všeobecná příprava není jen kondiční, ale poskytuje prostor pro rozvoj velkého množství pohybových dovedností, které vytváří stabilní základnu pro rozvoj dovedností specifických. Naše pestrá sportovní minulost a množství zažitých pohybových návyků nám umožní více se věnovat dovednostem specifickým. Lépe se učíme a zvládáme techniku plavání, cyklistiky a běhu. Cykličnost je o respektování zákonitostí adaptace organismu na zátěž. Základem zde je střídání zatížení a odpočinku, práce s postupně se zvyšujícím a snižujícím tréninkovým zatížením. Podstatou je vlnovitost zatížení, které má rovnoměrně vzestupnou tendenci, jak v mikrocyklech, tak navzájem mezi nimi. Monotónně se opakující tréninky nám k výraznějšímu vzestupu výkonnosti nepomohou. Tréninkových jednotek můžeme v jednom dnu absolvovat více, kdo má čas a dobře si den organizuje, zvládne i tři. To se ale týká spíše špičkových triatletů. Tréninkové dny by z pohledu cykličnosti neměly být velikostí zatížení stejné. I zde platí systém zátěž - odpočinek. Nejvhodnějším modelem je tento: tři dny lehce se zvyšujícího zatížení, den odpočinku nebo malého zatížení, dva dny zvyšujícího se zatížení a den odpočinku. Modely mohou být různé, ale princip cykličnosti by se měl dodržovat. V praxi to znamená, že mezi rozvojovým tréninkem by měl následovat lehčí trénink, případně úplný odpočinek. Správně zvolený odpočinek z pohledu délky a obsahu je to, co dělá nárůst výkonnosti. Tréninkové dny skládáme do týdnů, které z pohledu tréninku nazýváme mikrocykly. Také u mikrocyklů platí, že by neměly být množstvím zatížení stejné. Nejčastěji používané modely jsou tři, většinou v období objemového tréninku, nebo dva, většinou v období intenzivnějšího tréninku, týdny zvyšujícího se zatížení a týden sníženého zatížení. Mikrocykly skládáme do mezocyklů, kdy klasický mezocyklus má čtyři mikrocykly, tedy týdny. Také mezi mezocykly by měl být tréninkový vzestup. I zde může být vložen mezocyklus se sníženým zatížením. V praxi to ale bývá maximálně jeden nebo dva za rok. U mezocyklů je tedy již cykličnost nepravidelná, protože z pohledu adaptačních mechanismů a délky mezocyklů již zde není přímosměrný efekt. Pro přehlednost si v této části knihy ještě doplňme dva pojmy. Prvním jsou tzv. období. Základní se používají tato: přípravné I, přípravné II, předzávodní, závodní, zotavné. Období mají různou délku a prolínají se nepravidelně mezocykly. Každé má svůj úkol a obsah, kterým ovlivňují tréninkovou náplň mezocyklů a jejich článků. Druhým používaným pojmem je roční tréninkový cyklus, RTC. Ten v klasické podobě tvoří 13 mezocyklů. Princip postupně se zvyšujícího zatížení. Na první pohled souvisí jak s přiměřeností, tak cykličností. Tento princip nám připomíná, že při respektování principů předchozích 5

6 je zapotřebí pozvolného nárůstu zatížení. Toto by se mělo dít nejen v průběhu jednoho tréninkového roku, ale i mezi jednotlivými roky navzájem. Logickou samozřejmostí to je při vývoji sportovce od dětského věku po věk seniorský v období nejvyšší výkonnosti. Pokud se některé podněty, zatížení, již dostanou na hranici možností organismu, zkoušíme zapojovat podněty nové. Tím chceme mimo jiné říci, že bychom měli mít stále něco v zásobě. Podívejme se na malý, zjednodušený a schematický příklad rozvoje vytrvalosti. Zde je nejznámějším tréninkovým prostředkem souvislý běh nízkou intenzitou, který většina z nás absolvuje pravidelně na svém oblíbeném okruhu. Zvyšovat zatížení můžeme prodlužováním délky běhu, zvyšující se intenzitou běhu, střídavou intenzitou, zařazením kopcovitých profilů, intervaly atd. Pokud jsme již opravdu využili všech tréninkových prostředků vhodných pro rozvoj vytrvalosti, což se nám asi nepodaří, musíme se zamyslet nad tím, jak zvýšit svoji sportovní výkonnost s využitím rozvoje ostatních pohybových schopností. Možností jak zvyšovat zatížení v oblasti vytrvalosti je nepřeberné množství. Znalost a nepřetržité uvědomování si zásad sportovního tréninku je základním předpokladem pro efektivní zužitkování tréninkového úsilí. Proto bychom je měli mít neustále na paměti. Struktura sportovního výkonu v dlouhém triatlonu. Pod tímto pojmem hledejme systémový přístup k popsání i poznání určitého sportu, v našem případě dlouhého triatlonu, ve všech oblastech, komponentech, faktorech. Struktura a obsah jednotlivých faktorů jsou charakteristické pro daný sport. Jejich vzájemná ideální vyváženost je předpokladem pro podání maximálního, nejlepšího výkonu i pro dlouhodobou vysokou výkonnost. Rozbor jednotlivých komponent (faktorů) a jejich poměru je podnětem pro správnou a efektivní sportovní přípravu ve sportu, kterého se rozbor týká. V českých zemích zatím nemáme k dispozici pro dlouhý triatlon ucelenou a smysluplně popsanou strukturu. Jednotlivé faktory jsou ale obecně pojmenované. V dalších částech naší knihy týkajících se tréninku se jim pokusíme dát alespoň z části konkrétní obsah pro dlouhý triatlon. Základními faktory, tak jak je popisuje teorie sportovního tréninku jsou: Faktory somatické jsou nám do určité míry vrozené, ale částečně je můžeme ovlivňovat dlouhodobým tréninkem. Např. hmotnost. Faktory kondiční jde o soubor pohybových schopností, které cíleným tréninkem modelujeme do co nejvýhodnější podoby pro náš sport. Faktory techniky souvisí s pohybovými dovednostmi a potřebnou úrovní jejich technického provedení. Faktory taktiky taktika je plnohodnotnou součástí sportovního výkonu. Taktiku ovlivňují zkušenosti, myšlení, zažité vzorce taktického jednání v různých situacích. Faktory psychické vychází z osobnosti sportovce. Jde o všechny mentální poznávací, emoční a motivační procesy sportovce. Vedle těchto základních faktorů jsou zde další, které mají na sportovce a jeho výkonnost bezesporu vliv: Faktory sociální každého sportovce, jeho přístup k tréninku a k závodění, ovlivňují vnější vlivy a vztahy, jako jsou rodina, práce, partner, trenér, lékař, média, společenské klima, atd. Vnější faktory vedle klimatických podmínek, soupeřů, profilu tratě, které můžeme 6

7 začlenit i pod faktory taktiky, hraje svou roli i kvalita materiálního a finančního zabezpečení. Faktory výživy správná výživa, správná strategie doplňování energie, minerálů, vitamínů, tekutin, jak v období přípravy, tak závodu, výkon bezesporu ovlivňuje. Faktory genetické patří sem i jak již zmiňovaný somatotyp, který nám je do určité míry souzen, tak i předpoklady funkční, vlohy a talent. Faktory zdravotní dobrý zdravotní stav je nezbytným předpokladem, zárukou dobrého výkonu. Důvodem, proč jsme se věnovali předchozím řádkům, je připomenutí a uvědomění si, že pro zdárné absolvování Železňáka pouze s fyzickým tréninkem nevystačíme, i když i v naší knize se budeme věnovat především jemu. Náš výkon bude závislý na všech faktorech, ať chceme nebo ne. Proto bychom vedle fyzického tréninku měli cíleně pracovat na optimalizaci všech faktorů, které nás ovlivňují, ale podstatnými jsou vytrvalost, vůle atd. Můžeme trénovat jak o život, ale pokud to nebude mít logický systém, výsledek bude při nejlepším poloviční. Zarputilá nesystematičnost nikam nevede. Nepřebírejme bezhlavě tréninkové metody jiných. Zvažme dobře, co můžeme případně použít, co nám zapadá do konceptu a co ne. Pojmenujme, změřme si výchozí stav, se kterým do tréninku nebo do dalšího tréninkového období roku jdeme, a dejme si reálné cíle. Napišme si termíny závodů, které chceme absolvovat. Vytvořme si tréninkový plán postavený na našich možnostech, časovém prostoru pro trénink a vzhledem k závodům a k logice adaptačních procesů. Vybudujme si nejdřív určitý všeobecný pohybový základ a na něm pak dále stavme svou výkonnost. Respektujme adaptační procesy. V průběhu přípravy nezapomínejme pravidelně a plánovitě vkládat dny menšího úsilí a úplného odpočinku. Trénujme přiměřeně, vyvarujme se tréninkových úletů. Nevysazujme trénink bez opodstatněného důvodu. Růst výkonnosti i její udržení vyžaduje kontinuitu. Čím méně máme času na trénink, tím více používáme specifické tréninkové metody a počítáme s tím, že naše výkonnost může mít větší výkyvy. 7

8 Fyziologické základy pro Železňáka (J. Formánek) Pokud máme úspěšně trénovat, je důležité, abychom měli alespoň základní přehled o používaných metodách, principech a dalších souvislostech, které obecně řeší teorie sportovního tréninku. Ta ve své logice vychází ze znalostí o stavbě a fungování lidského těla, ze znalosti změn, které v organismu zatížení vyvolává. Podívejme se alespoň velmi stručně a zjednodušeně pouze na některé pro nás a pro řízení a logiku stavby našeho tréninku podstatné oblasti, jejichž pochopení nám poslouží jako základní informace k naší přípravě. Energie. Naše úspěšnost při absolvování dlouhého triatlonu je do značné míry závislá na naší schopnosti po celou dobu závodu energeticky zabezpečit pohyb v požadované intenzitě. Rychlost a efektivnost vydávané energie je závislá na výkonnosti všech systémů, které se na tomto podílejí, což dosahujeme správným a cíleným tréninkem. Dříve, než si povíme, jak to vše funguje, řekněme si krátce pár zajímavých údajů. Dodávka energie závisí především na intenzitě pohybu, délce trvání pohybu, naší hmotnosti a dodávce kyslíku. Energetický výdej se s trénovaností významně snižuje u stanovené, submaximální intenzity při specifických pohybech (u nás plavání, cyklistika, běh). Krytí pohybu energií a vzájemný poměr spalovaných živin se dále může významně lišit i dle aktuálního stavu našich glykogenových zásob nebo teploty prostředí, v níž je výkon realizován, nebo např. také dle účinku kofeinu a jiných látek, apod. Množství vydané energie se však i u stejně těžkých, stejně starých a stejně trénovaných sportovců může v řádu několika procent lišit. Je to dáno individuálně, vrozeně nastaveným bazálním metabolismem, produkcí hormonů a dalšími mechanismy. Pro orientační určení výdeje energie při běhu, které můžeme použít i pro chůzi, můžeme uvažovat se spotřebou energie na jeden absolvovaný kilometr ve výši 0,8-1 kcal (3,2-4,2 kj). Pro základní orientaci si můžeme ještě uvést hrubou spotřebu energie u dalších činností, které nás z pohledu dlouhého triatlonu mohou zajímat. Vedle dodávání energie pracujícím svalům je pro náš výkon nezbytná také dodávka kyslíku. Musíme si uvědomit, že maximální množství kyslíku, kterým zásobujeme pracující organismus, je fyziologicky limitováno. Dalšího zlepšení našeho výkonu pak můžeme dosáhnout zvýšením účinnosti svalové práce. To znamená, že přijímaný kyslík je lépe využíván a sportovec může dosáhnout stejného nebo i vyššího svalového výkonu submaximální intenzity s nižším množstvím kyslíku. Účinnost svalové práce stoupá. Tohoto efektu se nejlépe dosahuje prostřednictvím tréninku aerobně silové vytrvalosti. Energetické systémy. Základní náhled na to, jakým způsobem je energeticky zabezpečován náš pohyb, je nezbytný pro to, abychom mohli zaměřit správně svou sportovní přípravu i určit optimální rozložení tempa a doplňování energie při závodě samotném. Měli bychom vědět, že jediným konečným zdrojem energie pro pracující svaly je ATP (adenozyntrifosfát). ATP ve spojení s CP (kreatinfosfát) vytváří první systém zabezpečení pohybu energií. ATP i CP jsou bezprostředně připraveny zabezpečit svalové stahy. O něco větší zásoba CP se bleskově přetváří na ATP, kterého je z hlediska využitelných zdrojů energie připraveno velice málo. Výhodou je, že se energie uvolňuje velmi rychle, což umožňuje 8

9 rychlý pohyb, a není k jejímu uvolnění zapotřebí kyslík a nevzniká laktát. Sprinterským typem tréninku se snažíme navýšit zásobu ATP-CP a zvýšit rychlost jejího uvolnění. Zásoby ATP-CP postačí na 8-15 sekund intenzivního pohybu. Mluvíme o anaerobním alaktátovém systému. Jakmile jsou zásoby ATP-CP vyčerpány, je náš další pohyb závislý na anaerobní glykolýze, který má za úkol doplnění zásob ATP. Zdrojem energie jsou cukry. Ty jsou uloženy v játrech a svalech ve formě glykogenu, což je skupina molekul glukózy. Glykogen se postupně štěpí na glukózu bez přístupu kyslíku, tedy anaerobně. Systém je schopen produkovat velké množství energie po dobu asi sekund intenzivního pohybu. Limitujícím faktorem je zde kyselina mléčná (laktát), jejíž hromadění ve svalech negativně ovlivňuje pracující buňky. Mluvíme o systému anaerobním laktátovém. Zastavme se krátce u laktátu. Kyselina mléčná a její soli (laktát, LA) mají negativní vliv na práci buněk, což se projevuje např. zhoršením koordinace a snížením síly. Tréninkem aerobního systému můžeme tvorbu laktátu omezit a tréninkem laktátového anaerobního systému můžeme zvýšit odolnost na výši laktátu a jeho odbourávání zrychlit. Pozitivní je, že laktát se z velké části stává zdrojem energie pro aerobní energetický systém. Pohyb v regeneračním tempu po výkonu s vyšší produkcí laktátu napomáhá stimulaci krevního oběhu a tím rychlejšímu odplavování a spotřebovávání laktátu. Při aerobním režimu se stačí vznikající laktát odbourávat průběžně. Bod, okamžik, kdy se tělo již nedokáže vyrovnávat s produkcí a odbouráváním laktátu, nazýváme anaerobním prahem (ANP). Anaerobní systém není používán pouze jen v prvních sekundách až dvou minutách pohybu, ale zapojuje se vždy v průběhu práce aerobního systému, kdy jsou požadavky na množství energie tak vysoké, že to aerobní systém již sám nezvládá. Aerobní energetický systém využívá jako zdroj energie sacharidy a tuky, které ke své přeměně potřebují kyslík. Pokud má tělo vzhledem k intenzitě pohybu dostatek kyslíku, upřednostňuje spalování tuků. Tím se minimalizuje spalování zásob cukru uloženého především ve formě glykogenu. Při zvyšující se intenzitě se zvětšuje využití cukrů a glykogenové zásoby se nám tenčí. Vysokou aerobní intenzitou, kdy se především využívá glykogenových zásob se můžeme pohybovat 70 90, někdo až 120 minut. Pak zůstaneme závislí především na energii z tuků. Výhodou této energie je, že jí máme v zásobě velké množství, teoreticky na několik dní nepřetržitého, ale pomalého pohybu bez doplňování energie. Např km souvislého běhu. Vytrvalostním tréninkem se vytváří zásoby vnitrosvalového tuku, který slouží jako okamžitý zdroj energie a je využitelný za současného spalování cukrů. Při tréninku i závodě musíme myslet na to, že se jednotlivé energetické systémy dle aktuální intenzity prolínají. Bílkoviny se na úhradě energie podílejí v malé míře. Podstatnou roli hrají při regeneraci a obnově svalové hmoty. Srdeční frekvence, dále SF, a její sledování jsou pro nás vytrvalce nejdostupnějším, reálně nejobjektivnějším a tím i nejdůležitějším ukazatelem pro realizaci smysluplného řízeného tréninkového zatížení. Jde o neinvazivní, tedy nijak nezatěžující metodu. Ve vrcholovém sportu se využívá i kinetiky laktátu, zvláště u sportů, kde se hladina laktátu dostává do vysokých hodnot. Potom mluvíme o kontrole tréninku prostřednictvím laktátu. Jde o metodu invazivní vyžadující neustálé odběry krve, i když minimálního množství v podobě kapičky. Vraťme se k srdeční frekvenci. Tu můžeme najít i pod označením tepová frekvence (TF). Jako o tepové frekvenci zde mluvíme v případě, že ji snímáme palpačně (ručně) např. ze zápěstí nebo krkavice. Toto měření vykazuje značné nepřesnosti jak samotným provedením měření, tak průběžným poklesem TF během měření. Označení SF používáme při využití moderních 9

10 měřičů SF, které známe jako sporttestery. Zde je SF snímána přímo od srdce, z bezprostředně po sobě jdoucích tří úderů srdce. Dnes je sporttester základní a neodmyslitelnou pomůckou každého vytrvalce, který to myslí s tréninkem vážněji. Ale i pro hobby závodníky je minimálně příjemným zpestřením při sledování nejen intenzity vlastního pohybu, ale i ve spolupráci s PC jako tréninkový deník nebo např. jako stopky, cyklocomputer včetně funkce převýšení, měřič rychlosti běhu a uběhnuté vzdálenosti, atd. Pokud se týká samotné SF, podívejme se, co nejčastěji měříme, s čím pracujeme a jak interpretujeme: 1) Ranní klidová SF jde o bazální, klidovou SF. Při pravidelném měření jde o jednoduchý prostředek sledování našeho stavu a to jak reakce na tréninkové či jiné zatížení, včetně např. nastupující nemoci. Měříme si ji ihned ráno po probuzení. To by nemělo probíhat nějakým nepříjemným způsobem, šokově. Pak by asi naměřené hodnoty SF nebyly zcela správné. Klidová, bazální SF bezprostředně po probuzení bývá u trénovaných lidí pod 50, u některých jedinců i těsně pod 40 tepů za min. Domníváme se, že daleko větší vypovídající hodnotu o stavu našeho organismu má test nazvaný ortostatický reflex, který spojuje změření ranní klidové SF s dynamickou reakcí organismu na změnu polohy signalizovanou pomocí SF. 2) Uklidnění po zátěži je velmi zajímavým parametrem při intervalovém tréninku. Máme zde dvě fáze. První je krátkodobá, tedy bezprostředně po zátěži a druhá je dlouhodobá, kdy dochází k návratu ke klidovým hodnotám. 3) Reakce organismu na konstantní zátěž používáme především v oblasti intenzity pod anaerobním prahem. SF nám dovoluje velmi kvalitně kontrolovat a sledovat adekvátnost zvoleného tempa, odezvu organismu na dané tempo a ve spolupráci s kontrolou rychlosti pohybu odezvu organismu na délku zatížení a jeho přiměřenost. 4) Sledování a řízení intervalového tréninku zkušený závodník, trenér, dokáže pomocí SF a sporttesteru dobře řídit svůj intervalový trénink. Jde zde hlavně o optimalizaci délky intervalů přestávek mezi úseky a sériemi, např. pomocí již zmíněného poločasu uklidnění. 5) Stanovení anaerobního prahu a jednotlivých metabolických zón abychom mohli SF využít jako pomůcku, dle které budeme řídit svůj trénink, je třeba, abychom nejdříve zjistili, jaká výše SF odpovídá jak anaerobnímu prahu, tak jednotlivým metabolickým zónám. To zjistíme pomocí laboratorních a terénních testů, které nám zajistí specializovaná pracoviště. Základem pro řízený trénink je stanovení anaerobního a aerobního prahu. Testy. V další části se zaměříme na výsledky, které nám ukáže základní zátěžové, spiroergometrické vyšetření, které můžeme absolvovat na některém ze specializovaných pracovišť v ČR. Průběh vyšetření - testu je standardizován a tak by výsledky - výstupy měly být stejné nebo obdobné, včetně používaných zkratek. 10

11 Normy pro hodnocení funkční zátěžové diagnostiky pro vrcholovou úroveň krátkého triatlonu: 1. Tělesné složení - Výsledky zjištěné bioimpedanční metodou: % podkožního tuku ÚROVEŇ: Průměrná Dobrá Vynikající MUŽI > 10,1 8,0 10,0 6 8 ŽENY > 12,1 10,1 12, Určuje množství aktivní tělesné hmoty (ATH) bez tuku Poměr extra a intracelulární buněčné hmoty (ECM/BCM): ÚROVEŇ: Průměrná Dobrá Vynikající MUŽI > 0,81 0,75 0,80 < 0,74 ŽENY > 0,86 0,80 0,85 < 0,79 Vyjadřuje kvalitu složení svalové tkáně (posilování a celková sportovní příprava ovlivňuje poměr, který se může zlepšovat i věkem) 2. Aerobní kapacita - Hlavní ukazatel vytrvalostní trénovanosti a aerobních předpokladů: Maximální spotřeba O 2 v ml.min -1.kg -1 (Normy pro vrcholově trénované vytrvalce): BĚHÁTKO ÚROVEŇ: Průměrná Dobrá Vynikající MUŽI < 69, ,9 > 75 ŽENY < 59, ,9 > 65 CYKLOERGOMETR ÚROVEŇ: Průměrná Dobrá Vynikající MUŽI < 59, ,9 > 65 ŽENY < 49, ,9 > 55 11

12 3. Maximální výkon - Hlavní ukazatel vytrvalostní výkonnosti dosažený na běhátku (sklon 5%) nebo na cykloergometru: Maximální dosažená rychlost (km.h -1 ) (Normy pro vrcholově trénované vytrvalce): BĚHÁTKO ÚROVEŇ: Průměrná Dobrá Vynikající MUŽI a více ŽENY a více Maximální dosažený výkon (W.kg -1 ): CYKLOERGOMETR ÚROVEŇ: Průměrná Dobrá Vynikající MUŽI 4,5-5,4 5,5-6,4 > 6,5 ŽENY 3,5-4,4 4,5-5,4 > 5,5 4. Anaerobní práh - % maximální spotřeby kyslíku při intenzitě ANP: ÚROVEŇ: Průměrná Dobrá Vynikající MUŽI < 80, ,9 > 83 ŽENY < 80, ,9 > 83 Ukazatel efektivity práce v oblasti intenzit na úrovni ANP. 5. Anaerobní schopnosti - Úroveň pozátěžové koncentrace LA (přepočet z hodnoty R) ÚROVEŇ: Průměrná Dobrá Vynikající MUŽI < 9,9 10,0 11,9 > 12 ŽENY < 9,4 9,5 11,4 > 11,5 Anaerobní schopnosti (rychlostní, silové), schopnost práce za zvýšené tvorby LA. 12

13 Příprava železňáka (J. Formánek, J. Chaloupka) Z předchozích kapitol již máme základní informace k tréninku, můžeme se tedy podívat na jeho praktickou stránku. Znovu připomínáme, že podat ucelený návod v obecně platné formě není možné a kdo by si nevystačil s dále uvedenými náměty k inspiraci, ten se bude muset obrátit na některého z trenérů s konkrétní žádostí o pomoc. Po přiblížení jednotlivých částí triatlonu se pustíme do ročního tréninkového cyklu, což najdeme pod zkratkou RTC v odborné literatuře. Plavání. Plavecká část v dlouhém triatlonu by měla být výhradně realizována tím nejefektivnějším plaveckým způsobem, kterým je kraul. Víme, že plavání má sice nejmenší procentuální podíl na konečném čase, tedy i umístění, ale na druhou stranu nás jeho podcenění nebo přehlížení v tréninku diskvalifikuje do určité míry předem. Nejen samotným zaplavaným časem s dopadem na čas celkový, ale i naším fyzickým, energetickým stavem, který se bezesporu negativně promítne do dalších dvou částí triatlonu. Naše taktika by měla být: Zaplavat co nejlépe, tedy nejrychleji, ale zároveň s potřebnou rezervou, beze stop většího vyčerpání před další částí triatlonu. K této taktice patří rovnoměrné tempo s optimální frekvencí pohybu, délkou a silou záběru. Do taktické výbavy patří překonávání vln přicházejících z různých směrů, obeplavávání bójí, plavání v kontaktu se soupeři, plavání v závěsu za soupeřem, plavání v silném větru, v proudící vodě, atd. To vše ovlivňuje náš pohyb vodou a může narušovat naši pohodu nutností krátkodobější nebo i déletrvající změny tempa, rychlosti či rytmu plavání. Plavání je nejtechničtější částí triatlonu. Sebelepší kondiční trénink nemůže nahradit to, co jsme promeškali v mládí, tedy plavecký trénink v tzv. senzitivním období. Naše jediná šance, pokud máme potřebu se plavecky zlepšovat, je v systematické přípravě s velkým podílem technické průpravy. Tady si těžko vystačíme sami. Vedení tréninku zkušeným a dobrým trenérem je nenahraditelné. Pouze on dokáže vnímat a odstraňovat naše nedostatky. Trenéra, který nás pouze posílá na nejrůznější úseky od stěny ke stěně, bychom měli rychle vyměnit za toho, kdo se nám opravdu věnuje a pracuje na naší technice. Pokud zůstaneme u oblasti kondiční přípravy, tak je nejčastější chybou, když náš trénink probíhá pouze formou naplavaných kilometrů. Tato souvislá metoda sice přinese začátečníkům určité počáteční zlepšení a naučí je se vyrovnat s problematikou dýchání. Může ale fixovat naše špatné návyky a chyby, jejichž odstraňování je následně velmi problematické. Jsou jiné knihy, které se věnují plavecké přípravě podrobně, což není naším cílem. Proto si připomeneme pouze základy, co se plaveckého způsobu kraul týkají. Abychom plavali s co nejmenším odporem vodního prostředí, je důležité se naučit dokonalé poloze. Tělo musí ležet celé na hladině, hlava musí být v prodloužení. Vodorovná splývavá poloha je nezbytnou podmínkou pro účinnou techniku. Přizvedlá hlava nebo dokonce hlava nad hladinou nám zanořuje nohy, což zvětšuje náš čelní průmět a tím i odpor vody, který musíme překonávat. Problém hlavy se týká i problému dýchání. Dýchání ve velké míře ovlivňuje polohu hlavy a tím i těla. Zároveň ovlivňuje práci paží. Pokud máme dominantní jednu nádechovou stranu, věnujeme při tréninku značné úsilí osvojení si nádechu i na stranu druhou. Při samotném závodě tuto dovednost oceníme. Umožňuje nám lepší orientaci ve startovním poli, orientaci plavání na bóje a případné jiné orientační body, které si určíme, čímž si často ušetříme desítky, někdo 13

14 i stovky metrů naplavaných navíc. Jednostranné a nesprávné dýchání nám také může zafixovat nesprávné návyky při práci paží (kulhání) a nežádoucí, ale velice často vídané vlnění těla. Práce nohou je stejně důležitá jako práce paží. Musíme umět bezproblémů zvládat jak dvouúderový kop, který se většinou na dlouhé tratě používá, tak šestiúderový, který nám pomáhá v případě potřeby krátkodobého zvýšení tempa. Na samostatný nácvik nohou bychom neměli zapomínat. Jejich efekt je často podceňovaný. Je rozdíl, pokud zaplaveme samotnými nohami 100 m za 3 min. nebo za 1:30. Při efektivnější práci našich nohou můžeme i při rychlém plavání nohy šetřit (zásoby svalového glykogenu) pro cyklistickou část. Paže jsou hlavní hnací silou. Aby byl záběr efektivní, musí být dostatečně dlouhý. Snažíme se tedy s pomocí rotace v ramenou zasunout ruku do vody co nejdále. První proniknou vodní hladinou prsty. Propnutou paži ve směru plavání chvilku podržíme pod hladinou, což nám napomůže pohybu vpřed dokončovaným záběrem druhé paže. Teprve poté jde ruka do záběru. Klesá pod hladinu, natáčí záběrové plochy předloktí, ohýbá se v lokti, dlaň zabírá esovitým pohybem, kdy nám palec prochází pod pupkem ke stehnu. Záběr se snažíme v závěru co nejvíce dotahovat. Rychlost pohybu se v průběhu záběru zvyšuje. Vytažení paže z vody je vedeno nejprve loktem, kdy loket je stále nejvyšším bodem při přenosu paže nad vodou. Předloktí je pod loktem uvolněné po celou dobu přenosu. Většina lidí začne kraul a kraulovou souhru plavat sice přirozeně, ale s výraznými technickými chybami. Tyto chyby musíme i jako dobří plavci neustále kontrolovat a opravovat. Při hledání chyb se vedle celkové souhry soustředíme odděleně na tyto oblasti. Poloha a plavatelnost, práce paží, práce nohou, správnost dýchání. Jaké nejčastější a nejviditelnější chyby můžeme najít? Uvolněná, šikmá nebo zanořená poloha těla. Nohy hluboko pod hladinou, šlapání jako na kole, střihy, kopy pouze z kolen, plaván pouze dvouúderový kraul. Stále napnuté paže nebo napnuté paže při přenosu, zasouvání ruky do vody poblíž nebo u hlavy, přehnaně dobíhaný kraul. Přizvedlá, zanořená, ukláněná hlava. Jak jsme již řekli, odstraňování chyb bez vnější kontroly není efektivní. Ve vodním prostředí zcela jinak vnímáme naše tělo a hlava si myslí, že prováděný pohyb vypadá jinak, než ve skutečnosti je. Trénink plavání probíhá z velké části v bazénu. Tréninková jednotka by měla být alespoň min. dlouhá. Pro udržování výkonnosti by měl plavecký trénink probíhat 2 3x týdně, pro rozvoj výkonnosti ještě vícekrát. Technická cvičení zařazujeme obvykle po rozplavání, když ještě nejsme unaveni. Pokud jsme plavci horší, věnujeme technickým cvičením daleko více pozornosti, případně i celé tréninkové jednotky. Úroveň našeho plavání je na technice přímo závislá. K technice přidáváme kratší i delší úseky plavání, které slouží především k uvědomování si polohy a zvládnutí dýchání. K samotnému tréninku přistoupíme tehdy, pokud zaplaveme 400 m alespoň za 8 min. Pro tyto triatlety plavající 400 m za 6 8 min. je připravená první tabulka přepočtu rychlostí pro tři základní pásma tréninkové intenzity. Pro ty, jejichž plavecká výkonnost na 400 m je lepší, platí tabulka druhá. Abychom je mohli využívat, zaplaveme naplno 400 m a spočítáme svůj průměrný čas na 100 m. Pak již jen dle toho, v jaké intenzitě trénujeme, přičteme vteřiny uvedené v tabulce pro příslušnou vzdálenost a dostaneme pro tuto trať tréninkový průměrný čas na 100 m. Upozorňujeme, že tabulka je pro nás základní orientací, ne dogmatem. 14

15 Tabulka přepočtu rychlosti z testu 400 m (průměrný čas na 100 m) pro úseky 50 až 1500 m v tréninkových pásmech I (pod ANP), II ( kolem ANP) a III (nad ANP). Výkonnost: dosažený čas v testu 400 m 6:00 8:00 min průměr na 100 m 1:30 2:00 min Test 400 1:30-2:00 Trén. pásmo I +8s +11s +13s +15s +17s +17s +17s +17s +17s II +2s +4s +6s +8s +10s +10s +11s +11s III -9s -4s -1s +1s +3s Tabulka přepočtu rychlosti z testu 400 m (průměrný čas na 100 m) pro úseky 50 až 3000 m v tréninkových pásmech I (pod ANP), II ( kolem ANP) a III (nad ANP). Výkonnost : dosažený čas v testu 400 m 5:00 6:00 min, průměr na 100 m 1:15 1:30 min Test 400 1:15-1:30 Trén. pásmo I +7s +10s +12s +14s +16s +16s +16s +16s +16s +16s II +2s +4s +5s +6s +7s +8s +9s +9s III -8s -3s 0s +1s +3s Plavecká část triatlonu se odehrává na přírodních vodách. Proto je vhodné, jak to počasí dovolí, kombinovat přípravu v bazénu s plaváním venku. Je to také možnost na vyzkoušení a přivyknutí si plavání v neoprenu. Plavání na otevřené vodě nám umožňuje učit se všem specifickým triatlonovým dovednostem, zmíněným již výše. Měli bychom ale myslet na to, že by se trénink neměl zvrhnout jen k plavání dlouhých vzdáleností. Doporučujeme s využitím dvou jednouše zhotovitelných bójí (kanystry, PET lahve, míče) vytvořit podmínky k intervalovému tréninku v duchu bazénového plavání včetně úseků technických cvičení. Cyklistika. Na našem cyklistickém výkonu je za předpokladu, že zcela nepropadneme v běhu, výsledek závodu závislý nejvíce. Také cyklistika má svá technická úskalí, ale oproti plavání se snáze eliminuje její absence v mládí. Jako vše i cyklistická úroveň je mimo jiné závislá na míře našich vloh. Po několika trénincích je první nárůst výkonnosti poměrně rychlý. Během měsíce, dvou se začneme cítit cyklistou. Pravdou ale je, že jsme na počátku cesty. Výkonnost se buduje dlouho a vyžaduje mnoho trpělivosti a pevné vůle, zvláště v zimních měsících. Náš prostor je opět omezen na základní rady. Úroveň techniky a účinnost šlapání je nejen závislá na odjetých kilometrech, ale především na vysokou kadencí, frekvencí, odtočených otáčkách v pedálech. Výše kadence, kterou jsme schopni dosáhnout a udržet, aniž bychom cítili neklid v sedací části, je odrazem naší techniky. Kruhový pohyb šlapání nám není zcela přirozený a musíme se jej naučit. Tréninkem 15

16 se naše nervosvalová koordinace naučí efektivně využívat sílu po kruhu a ne po jeho tečnách. Naučíme se zapojovat pouze nezbytné množství svalových vláken, střídat zapojení a uvolnění jednotlivých hnacích svalů, kdy se vzájemný poměr přesunuje v časový prospěch uvolnění. Výzkumy ukazují, že špičkovému cyklistovi díky dokonalé kruhové šlapací práci postačí působení silou na pedál po výrazně kratší dobu než cyklistovi průměrnému, to při stejné rychlosti jízdy. Tím jsou šetřeny energetické zásoby a techničtější cyklista touto rychlostí vydrží jet po výrazně delší dobu. Zároveň je schopen s prodlužujícím se působením na pedál, kdy síla působí po delší dráze obvodu kruhu, své úsilí stupňovat např. při jízdě do kopce tak, aby na rychlosti neztratil. Pak stále ještě zbývá tomuto špičkovému cyklistovi, oproti průměrnému, možnost zapojení vyššího počtu svalových vláken pro další zvýšení rychlosti. Zásadní vliv na naši cyklistickou výkonnost má bezesporu posed na bicyklu. Optimální geometrie poloh sedla a řidítek vůči šlapacímu středu musí vyhovovat (kromě pravidel) třem základním požadavkům: maximalizaci síly v pedálech, zachování jízdního komfortu a minimalizaci aerodynamického odporu. Do značné míry se jedná o protichůdné požadavky a proto je na vlastní volbě, kde budeme ochotni slevit z mezních nastavení, případně nakolik budeme mučit vlastní tělo s vidinou sekundových zisků na kilometr jízdy. Největší sílu při šlapání vyvíjí naše dolní končetina bezprostředně před propnutím kolene. Proto by mělo být naše sedlo na tuto výšku nastaveno, v praxi to odpovídá poloze, kdy se budeme sedě v sedle lehce opírat patou o pedál při plně propnutém koleni. Předozadní nastavení sedla se řídí polohou svislice procházející kolenem sedícího jezdce, která by měla v našlápnuté pozici, kdy je klika šlapacího středu vodorovně vpřed, procházet osou pedálu této kliky (síla nohy působící kolmo na kliku vyvine maximální moment). Řidítka musí být pouze natolik vzdálena, abychom s uvolněně pokrčenými pažemi v lokti bezpečně ovládali brzdové páky jak při horním úchopu za jejich tělo, tak při dolním držení oblouků (což je ovšem obojí podmíněno řádným zpevněním a činností zádového svalstva). Pokud máme časovkářská řidítka s řazením na předním konci nástavců, správná vzdálenost opět odpovídá jejich uvolněnému ovládání naší rukou. Tolik základní cyklistická teorie. Ač bychom si svůj posed měli volit podle uvedených kritérií, důraz bychom měli klást na naší míru zkušeností s cyklistikou a především s jízdou na časovkářské hrazdě. Ta je pro většinu tratí Železňáků bezpodmínečně nutná. Při jízdě po rovině a v protivětru pro nás znamená výrazné zrychlení nebo přinejmenším úsporu sil. Proto by pro nás, s vidinou nejméně pěti hodin strávených při závodě v sedle, měla být pozice na kole hlavně komfortní. Až podle zvýšené míry zkušeností bychom si mohli při déletrvajícím tréninku vyzkoušet, nakolik jsme schopni snášet snížení úchopu řidítek a opěrek hrazdy. To můžeme provést provizorně otočením sklonu představce nebo přemístěním distančních kroužků na krku vidlice zpod představce nad něj. Na nový posed a výšku hrazdy bychom si měli delší čas zvykat a pokud možno takto absolvovat kontrolní poloviční triatlon. Výhodou cyklistiky je, že při správném postupu vycházejícím opět z logiky principů sportovní přípravy a znalosti problematiky disciplíny probíhá rozvoj vytrvalosti a techniky ruku v ruce. S mírnou nadsázkou můžeme říci, že pro rozvoj obého jsou důležitější natočené než odjeté kilometry. Samozřejmě, že ideálním stavem pro vybudování základu naší cyklistické výkonnosti je jejich sjednocení. Vysokou kadencí najetý velký počet kilometrů. Velmi významný podíl na výkonnosti má v cyklistice silová složka. Ani přes nejdokonalejší techniku nejsme bez patřičné specifické síly a její vytrvalosti schopni dosáhnout stálé vysoké rychlosti na rovině nebo překonávat hory s lehkostí kamzíka. Díky dokonale zvládnuté technice a špičkové silové vybavenosti můžeme do značné míry eliminovat naše nižší vrozené dispozice. Vedle talentu, odtočených kilometrů a síly jsou funkční předpoklady 16

17 dalším parametrem, který umožňuje předvádět úžasné cyklistické výkony na 180 km časovkách (průměr nad 40 km/hod.) světovým triatlonovým špičkám. Pro řízený cyklistický trénink vidíme jako nezbytné být vybaveni cyklocomputerem se snímáním kadence a sporttesterem. Některé typy sporttesterů v sobě sdružují všechny potřebné funkce pro cyklistický trénink, včetně např. překonaného převýšení a následného přenosu a ukládání všech dat do počítače, konečně i jednoduché archivace do elektronického tréninkového deníku. Běh. Poslední část našeho trojboje. Nejčastěji rozhoduje o konečném výsledku, čase nebo o triatlonovém bytí či nebytí. Přichází po několikahodinové dřině ve chvíli pro mnohé již značného energetického vyčerpání, svalových křečí, lokálních bolestí. Není železňák, který by nechtěl vidět vysněný cíl. Právě představa cíle nás posunuje vpřed i ve stavu krajního vyčerpání. Ta myšlenka je někdy silnější než pud sebezáchovy. Přesto nepřipravený borec cíle dosáhnout nemusí. Tělo má své fyziologické hranice, kdy již ani vůle nepomůže a pohybu nejsme schopni. Do poslední části Železňáka nemůžeme jít nepřipraveni. Dobrá vyběhanost, dokonale zvládnutá technika a ekonomika pohybu nám dává velmi reálnou šanci zažít pocit cílové radosti. Trénink běhu nesporně do jisté míry ovlivňuje to, že jde o poslední úsek triatlonu absolvovaný již po značném předchozím zatížení a vyčerpání. Na druhou stranu je základem běh ve své čisté podobě a neměl by se náš trénink zvrhnout pouze v monotónní naběhávání objemů. Vyšší běžecká výkonnost nám umožní následně se lépe vypořádat s nástrahami Železňáka. Stejně jako u plavání je výhodné využít pro posouzení techniky našeho běhu druhou, kompetentní osobu. Výhodné je pro naše sebehodnocení využívat videokameru. Důležité je: držení hlavy v podélné ose těla. vzpřímený trup s mírnou tendencí dopředu. uvolněnost ramen. nápomocná rotace osy pánevní synchronizovaná s protirotací osy ramenní a pohybem paží. v momentu odrazu pak dosažení toho, aby odrazová noha, trup a hlava byly v jedné linii (vytvoření tzv. běžeckého luku). Pro zajímavost doplníme jeden důležitý poznatek. Při běhu se mechanická účinnost pohybuje v rozmezí %. Rozdíly mezi netrénovanými a trénovanými jsou tedy až dvojnásobné. Jinak řečeno, pokud nebudeme mít zažitý technický způsob běhu, stojí nás náš pohyb při stejné rychlosti až dvakrát tolik životně důležité energie. V samotném tréninku bychom měli věnovat dostatek času technice. Tu rozvíjíme nejen kontrolovaným pohybem, ale i pomocí správně prováděných běžeckých cvičení. Stejně jako u plavání je vhodné se obrátit na zkušené trenéry. Velký význam přikládáme i cvičením odrazovým, které také považujeme za nezbytná nejen pro správnou techniku běhu. V přípravě využíváme samozřejmě citlivě a logicky všech poznatků, které jsou nám dostupné. Pro nás je nejdůležitější oblastí intenzita. Pro samotný trénink je výhodné ji členit do tří orientačních intenzit. Pokud známe naši SF maximální, SF na AEP, SF na ANP, pak si snadno do naší tabulky dosadíme místo procent své individuální hodnoty SF pro jednotlivé tréninkové intenzity. 17

18 Tréninková intenzita % SF z maxima Objem zatížení v tréninkové jednotce (km) Podprahová Intenzita I Doba zatížení v tréninkové jednotce (hod.) 1:30-2:30 1:00-1:30 0:45-1:15 Prahová II :20-1:00 Nadprahová III Vyšší jak :05-0:50 Intenzita pod aerobním prahem se využívá jako regenerační nebo kompenzační běžecký trénink k aktivnímu zotavení po předešlém běžeckém tréninku nebo triatlonovém závodě. Intenzita běhu, který absolvujeme po rovinaté trati, je po celou dobu velmi nízká, pod úrovní AEP, s maximální dobou zatížení min. Takto charakterizovaný běh nám může pomoci urychlit obnovení sil po předcházejícím zatížení. Je např. výhodné jej vložit další den po tréninku silové vytrvalosti. Do běhu můžeme s rozvahou vložit i lehce stupňované, kratší úseky do m. Spojovací trénink. Je neoddělitelnou součástí tréninku triatleta. Větší váhu má sice u krátkého triatlonu, ale ani u dlouhých tratí by se neměl podcenit. Buď realizujeme přechod jako doplněk k základnímu tréninku nebo je naplánován jako cílený, samostatný trénink. Doplňkově například po plaveckém tréninku ujedeme mimo vlastní cyklistický trénink ještě 10 km na kole s důrazem na vysokou kadenci šlapání. Přechodový trénink jako doplněk by mohl být součástí každého cyklistického tréninku triatleta. 1-5 km dlouhý běh realizujeme bezprostředně po příjezdu z cyklistiky. Je-li spojovací trénink samostatnou jednotkou, mohou být poměry zatížení, tedy objemy a intenzity navzájem nejrůznější. Vždy bychom ale měli vědět, co tréninkem sledujeme, zda adaptaci nohou na náhlou změnu pohybu či nácvik závodního běžeckého tempa po intenzívní cyklistice. Problémem bývá spojovací trénink typu plavání - kolo, který lze realizovat většinou pouze omezeně, při plavání na volné vodě a za dobrého počasí. Jinak jej můžeme poměrně s úspěchem nahradit duatlonovým přechodem běh - kolo. Účinek je velmi podobný. Nohy na kole musí správně pracovat po odlišném předcházejícím zatížení. Cílený trénink kolo - běh bychom měli v druhém přípravném a předzávodním období zařazovat jednou týdně. Délka běhu by měla postupem času přesáhnout 10 km a optimální tempo je závodní, železňácké. Pokud má mít spojovací trénink efekt, měl by být přechod z jedné části triatlonu do druhé co nejrychlejší. Nezapomeneme využívat tento typ tréninku vždy i k nácviku toho, co dělá přechod přechodem. Svlékání neoprenu, přezouvání, převlékání, zapínání cyklistické přilby, nasazování brýlí, rukavic, občerstvení atd. To vše v určitém stupni únavy a časovém stresu. Zautomatizování všech činností v depu nám nejen ušetří někdy i poměrně významný čas, ale je i prevencí toho, abychom na něco důležitého nezapomněli. (JF) 18

19 Obsah Předmluva (Petr Vabroušek) 2 Namísto rozpravy před Železňákem (Jirka Chaloupka) 3 Zrození železňáka (Jirka Chaloupka, Jarda Formánek) 6 O tréninku železňáků (Jarda Formánek) 12 Fyziologické základy pro Železňáka (Jarda Formánek) 25 Příprava železňáka (Jarda Formánek, Jirka Chaloupka) 36 Strava železňáka (Jarda Formánek, Jirka Chaloupka) 53 Speciality pro železňáky (Jarda Formánek, Jirka Chaloupka) 69 Železňák v akci (Jirka Chaloupka) 72 Letem železňáckým světem (Jirka Chaloupka) 80 Pořádání Železňáka (Jirka Chaloupka) 124 Naši železňáci na bedně (Jirka Chaloupka) 131 Doslov (Jirka Chaloupka) 142 Literatura

20 Železňák.CZ Jirka Chaloupka, Jarda Formánek Fotografi e z kamery a archívu Jirky Chaloupky Obálka a grafi cká úprava Jirka Chaloupka Odpovědný redaktor Aleš Zápotocký Vydala společnost AXIOM OrBiTt, s. r. o. Strojírenská 16, Žďár nad Sázavou ve spolupráci s Českým svazem triatlonu roku 2006 I. vydání, 146 stran Sazba Aleš Zápotocký Tisk AZ servis, Praha ISBN Doporučená cena 299,- Kč

Fyziologické aspekty cyklistiky

Fyziologické aspekty cyklistiky Fyziologické aspekty cyklistiky Správná intenzita tréninku, Spotřeba energie při MTB, Kontrola hmotnosti prostřednictvím MTB, Výživa a pitný režim v MTB, Psychika a MTB, Správná intenzita zátěže atrofie

Více

TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT

TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT Vytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II Autor: Mgr. Jaroslav Babka Škola: Gymnázium Sušice Předmět: Tělesná výchova Datum vytvoření: květen 2014 Třída:

Více

Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ

Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ Důvody pro laktátové testování jsou zcela zřejmé: Pokud jsou ostatní faktory shodné, tak ten sportovec, který během závodu vyprodukuje nejvíce energie za časovou

Více

PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI?

PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI? PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI? INFORMACE EFEKTIVITA BEZPEČNÝ POHYB MOTIVACE Měřič srdeční frekvence vám napomáhá porozumět fungování vašeho organismu a přináší tak mnoho nových informací, které lze dlouhodobě

Více

Kondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory:

Kondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory: Kondiční příprava (dříve tělesná) nebo-li kondiční trénink je zaměřen na vyvolání adaptačních změn v organismu sportovce a to především na rozvoj pohybových schopností (PSch). Rozvoj PSch je determinován

Více

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice ROZDĚLENÍ SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ > statické > dynamické > absolutní (maximální síla) > výbušná síla > rychlá síla > vytrvalostní síla 2 VÝZNAM SILOVÉHO

Více

Coaches Conference FISA 2013

Coaches Conference FISA 2013 Coaches Conference FISA 2013 Posádka roku M2-, NZL W1x, AUS Trenér roku 2013 Johan Flodin, SWE Johan Flodin Závodník mezinárodní úrovně Vystudoval sportovní fyziologii Bakalářská práce - psychologie ve

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE Z REGENERACE VE SPORTU

SEMINÁRNÍ PRÁCE Z REGENERACE VE SPORTU SEMINÁRNÍ PRÁCE Z REGENERACE VE SPORTU Triatlon podzim 2007 Tomšík David (UČO: 200488), RVSK Fakulta sportovních studií Masarykova univerzita Brno Obsah: 1. Charakteristika triatlonu... 1 2. Tréninkové

Více

Aleš Tvrzník, Miloš Škorpil, Libor Soumar. Datum vydání: 17.05.2006 ISBN: 80-247-1220-2

Aleš Tvrzník, Miloš Škorpil, Libor Soumar. Datum vydání: 17.05.2006 ISBN: 80-247-1220-2 Název: Autor: Běhání (+ DVD) Aleš Tvrzník, Miloš Škorpil, Libor Soumar Formát: 16x24 cm, 248 stran Datum vydání: 17.05.2006 ISBN: 80-247-1220-2 Anotace Kniha, doplněná DVD, poradí s technikou a nastavením

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

Seminární práce. na téma. Rozvoj vytrvalosti. k příležitosti školení trenérů III. třídy. David Chábera

Seminární práce. na téma. Rozvoj vytrvalosti. k příležitosti školení trenérů III. třídy. David Chábera Seminární práce na téma Rozvoj vytrvalosti k příležitosti školení trenérů III. třídy David Chábera Rok 2014 Obsah Úvod do problematiky obsahu seminární práce 2 Rozvoj všeobecné vytrvalosti 3 Rozvoj speciální

Více

001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku

001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku 001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku Překlad z nové norské knížky Vytrvalost, vydanou norským olympijským výborem pro vrcholové sportovce a trenéry. Správné naplánování a realizace tréninku

Více

ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH. PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D.

ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH. PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D. ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D. VÝZNAM A CÍL SILOVÉ PŘÍPRAVY V HOKEJI Síla je základní pohybovou schopností, bez které není možný žádný pohyb. Snížení rizika zranění. OBECNÉ ZÁSADY

Více

Principy sestavování tréninkových plánů (se zaměřením na operativní plány) (florbal) 3.ročník KS TVS školní rok 2003/2004

Principy sestavování tréninkových plánů (se zaměřením na operativní plány) (florbal) 3.ročník KS TVS školní rok 2003/2004 Principy sestavování tréninkových plánů (se zaměřením na operativní plány) (florbal) 3.ročník KS TVS školní rok 2003/2004 Cíl plánování - připravit podmínky pro dlouhodobý rozvoj sportovce a vytvoření

Více

AC SPARTA PRAHA STREČINK

AC SPARTA PRAHA STREČINK AC SPARTA PRAHA STREČINK Význam strečinku: Zvyšování výkonnosti (projevuje se ve zvyšování efektivnosti prováděných pohybů) Udržování pružnosti svalů a šlach Předcházení svalové nerovnováze (protažení

Více

Kapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU. Definice laktátového prahu

Kapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU. Definice laktátového prahu Kapitola 7 TESTOVÁNÍ LAKTÁTOVÉHO PRAHU Definice laktátového prahu Laktátový práh je definován jako maximální setrvalý stav. Je to bod, od kterého se bude s rostoucí intenzitou laktát nepřetržitě zvyšovat.

Více

Formy silového tréninku a jejich aplikace

Formy silového tréninku a jejich aplikace Formy silového tréninku a jejich aplikace 1. OB jako silově vytrvalostní sport (jeho specifika z hlediska požadavků na sílu). 2. Metody silového tréninku a jejich vliv na vytrvalostní výkon. 3. Aplikace

Více

2. ZÁSADY SESTAVOVÁNÍ POSILOVACÍHO PROGRAMU

2. ZÁSADY SESTAVOVÁNÍ POSILOVACÍHO PROGRAMU 8. lekce Tématický plán: Teorie - Svalová síla, zásady rozvoje a tvorba posilovacích programů. Praxe - Cvičení na stanovištích s náčiním - činky, plné míče. Doporučená literatura 1. SVALOVÁ SÍLA Úroveň

Více

Kondiční předpoklady možnosti ovlivnění u mládeže

Kondiční předpoklady možnosti ovlivnění u mládeže Kondiční předpoklady možnosti ovlivnění u mládeže V.Bunc UK FTVS Praha Co je možné prohlásit za problematické u mládeže Nízká schopnost realizace herních dovedností ve vysoké intenzitě. Řešení situace

Více

Title: EMEA-7840 - Herbalife24 - Product Factsheets ID: EMEA7840-H24-Product Factsheets_CZ Proof No: D Date: 01/09/11

Title: EMEA-7840 - Herbalife24 - Product Factsheets ID: EMEA7840-H24-Product Factsheets_CZ Proof No: D Date: 01/09/11 OPTIMÁLNÍ VÝŽIVA PRO SPORTOVCE Správná sportovní výživa vám dodá sebedůvěru. Formula 1 Sport obsahuje vyvážené množství sacharidů, proteinů, vitamínů a minerálů a vytváří tak pevný základ pro dosažení

Více

INTENZITA ZATÍŽENÍ V KARATE Bc. Martin Sláma Pokud je karate správně vyučováno a trénováno, má jeho cvičení jako pravidelná pohybová aktivita pozitivní vliv na naše zdraví. Nezbytný je systematický a vědecky

Více

Mimosezónní tréninkový plán 2015. Nadhazovači a poziční hráči 16-21

Mimosezónní tréninkový plán 2015. Nadhazovači a poziční hráči 16-21 Mimosezónní tréninkový plán 2015 Nadhazovači a poziční hráči 16-21 1. 2. týden 1. týden tempo 1:0:1 sec odpočinek 1 min mezi okruhy počet opakování : 2 Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Cyklistika průvodce tréninkem Jiří Sekera Ondřej Vojtěchovský Grada Publishing (elektronická (tištěná SBN Grada 978-80-247-6952-3 Publishing, verze

Více

Diagnostika pohybu u lukostřelců. PaedDr. Martina Končalová www.mfkcentrum.cz

Diagnostika pohybu u lukostřelců. PaedDr. Martina Končalová www.mfkcentrum.cz Diagnostika pohybu u lukostřelců PaedDr. Martina Končalová www.mfkcentrum.cz ANAMÉZA DOTAZNÍK PLÁN TRÉNINK nebo TERAPIE VYŠETŘENÍ KONTROLA METODA VOLBA FYZIOTERAPIE, CVIČENÍ DIAGNOSTIKA SVAL Má sílu Trenér

Více

Název: Oběhová a dýchací soustava

Název: Oběhová a dýchací soustava Název: Oběhová a dýchací soustava Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3.

Více

VÝUKOVÉ KARTY: SPORTOVNÍ CHŮZE

VÝUKOVÉ KARTY: SPORTOVNÍ CHŮZE VÝUKOVÉ KARTY: SPORTOVNÍ CHŮZE Tato specifická atletická disciplína může být dětem přiblížena pomocí různých soutěží a hrátek. Soutěže a činnosti IAAF Dětské atletiky tuto disciplínu nezahrnují do svého

Více

Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu I

Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu I Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu I Co obsahuje tento díl: - co rozumíme pod pojmem regenerace - čím a jak optimálně doplnit svalový glykogen - důvody, proč nepodceňovat regeneraci Může správná

Více

Člověk a zdravý životní styl

Člověk a zdravý životní styl 16. www.isspolygr.cz Vytvořil: Bohumil Smrček Strana: 1 Škola Ročník 3. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2

Více

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.)

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.) Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.) Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení ČÁST A Přípustné a průměrné

Více

Pozdíšek s.r.o. Nádražní 35 789 85 Mohelnice +420 777 081 906

Pozdíšek s.r.o. Nádražní 35 789 85 Mohelnice +420 777 081 906 Pozdíšek s.r.o. Nádražní 35 789 85 Mohelnice +420 777 081 906 info@sportovnitesty.cz www.sportovnitesty.cz IČ 27789161 Jméno: Martin Příjmení: Drnec Rodné číslo: 5.10.1976 Datum testu: 12.5.2010 Věk: 33

Více

Technika plaveckých způsobů

Technika plaveckých způsobů Technika plaveckých způsobů Kraul Díky cyklickému pohybu je to nejrychlejší a nejpřirozenější plavecký způsob. Poloha těla: tělo leží na břiše, poloha je mírně šikmá tzn. ramena jsou výše než boky. Poloha

Více

ABC BRANÍK STREČINK. Autor Ivana Králová

ABC BRANÍK STREČINK. Autor Ivana Králová ABC BRANÍK STREČINK Autor Ivana Králová Strečink ve fotbale a jeho význam: - kompenzační prostředek, který v rámci regenerace při pravidelné aplikaci pozitivně ovlivňuje negativní vlivy jednostranného

Více

Předmět: Cvičení s hudbou

Předmět: Cvičení s hudbou Předmět: Cvičení s hudbou Charakteristika volitelného předmětu cvičení s hudbou 2. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

TRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH

TRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH TRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH DOVEDNOSTI Spektrum herní činnosti tvoří hokejové dovednosti. Bruslení, střelba, přihrávání, kličkování. Opakováním se dovednost stává návykem. Dovednostní návyky

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň Základní Předmět Zdravověda Téma /

Více

Strečink a cvičení s míčem

Strečink a cvičení s míčem Strečink a cvičení s míčem Strečink pro hráče ledního hokeje Strečink je účinná metoda pro zlepšení pohyblivosti svalů a vazivových tkání, snižuje riziko poranění, zmenšuje svalovou bolestivost po tréninku,

Více

VYUŽITÍ ERGONOMIE PŘI PRÁCI

VYUŽITÍ ERGONOMIE PŘI PRÁCI VYUŽITÍ ERGONOMIE PŘI PRÁCI Michal Kalina ERGONOMIE Optimalizace lidské činnosti Zabývá se ochranou zdraví člověka při práci Zkoumá účinky sil a polohy na pohybový systém VYUŽITÍ POZNATKŮ ERGONOMIE Sníží

Více

Charakteristika zatížení v plavecké části tréninku triatlonistů

Charakteristika zatížení v plavecké části tréninku triatlonistů Zpracovala: Pokorná Jitka Katedra plaveckých sportů UK FTVS Charakteristika zatížení v plavecké části tréninku triatlonistů Josef Horčic Uveřejněno: HORČIC, J. Charakteristika zatížení v plavecké části

Více

Cyklistika. průvodce tréninkem. Jiří Sekera. Grada Publishing

Cyklistika. průvodce tréninkem. Jiří Sekera. Grada Publishing Cyklistika průvodce tréninkem Jiří Sekera Ondřej Vojtěchovský Grada Publishing Za poskytnutí fotografií děkujeme Ing. Jaroslavě Jelínkové, Vítu Kociánovi (http://www.vitkocian.cz), Lucii Skřivánkové a

Více

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha

Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha Načasování příjmu stravy s ohledem na sportovní výkon. Suchánek Pavel Institut klinické a experimentální mediciny, Praha Požadavky Při načasování příjmu stravy a tedy zejména energie před výkonem je potřeba

Více

Pohybová soustava - svalová soustava

Pohybová soustava - svalová soustava Pohybová soustava - svalová soustava - Člověk má asi 600 svalů - Svaly zabezpečují aktivní pohyb z místa na místo - Chrání vnitřní orgány - Tvoří stěny některých orgánů - Udržuje vzpřímenou polohu těla

Více

DUŠEVNÍ HYGIENA, pracovní list

DUŠEVNÍ HYGIENA, pracovní list DUŠEVNÍ HYGIENA, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. DUŠEVNÍ HYGIENA, pracovní list Umět se udržet v dobré psychické

Více

Západočeská univerzita v Plzni

Západočeská univerzita v Plzni Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA TĚLESNÉ A SPORTOVNÍ VÝCHOVY NÁVRH INOVACÍ TRÉNINKOVÝCH METOD V PŘÍPRAVNÉM OBDOBÍ ROČNÍHO TRÉNINKOVÉHO CYKLU HRÁČŮ LEDNÍHO HOKEJE KATEGORIE MLADŠÍHO

Více

Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění

Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění Václav Bunc a Marie Skalská UK FTVS Praha Obezita nebo nadváha je jedním ze základních problémů současnosti. Je komplikací jak v rozvojových tak

Více

Pohybové aktivity ve vodě zdravotně orientované programy

Pohybové aktivity ve vodě zdravotně orientované programy Felgrová Ivana učební text Katedra plaveckých sportů UK FTVS Pohybové aktivity ve vodě zdravotně orientované programy Zpracovala: Pokorná Jitka (katedra plaveckých sportů UK FTVS) Co představuje zdravotní

Více

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly Obsah ÚVOD Definice fitness Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi Historie kulturistiky Definice síly Druhy síly Rozložení svalstva na těle Velikost zatížení Počet opakování cviků a počet sérií

Více

Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce. Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství

Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce. Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství Bc. Blanka Sekerová Nutriční terapeutka Institut sportovního lékařství a.s. Vlastní poradenská činnost

Více

Dopravné - 50,- Kč cesta na penzion POD LESEM. Masáže každý pátek od 16.00 hod. V jiné dny dle dohody,mimo čtvrtek. OBJEDNÁVKY NA PENZIONU!!!!!

Dopravné - 50,- Kč cesta na penzion POD LESEM. Masáže každý pátek od 16.00 hod. V jiné dny dle dohody,mimo čtvrtek. OBJEDNÁVKY NA PENZIONU!!!!! Masáž Cena Doba trvání Masáž šíje 100 Kč 20 min Masáž zad 200 Kč 40 min Masáž zad a šíje 250 Kč 60 min Masáž horních končetin 200 Kč 20 min Masáž dolních končetin 250 Kč 40 min Masáž hrudníku a břicha

Více

Specifika a specifikace sportovní přípravy dětí v kategorie 6 16 let

Specifika a specifikace sportovní přípravy dětí v kategorie 6 16 let Specifika a specifikace sportovní přípravy dětí v kategorie 6 16 let Podstata sportovní přípravy dětí * Jejím hlavním rysem je přípravný charakter,ve kterém se budují základní kameny vrcholového výkonu,

Více

Jídlo a doplňky výživy

Jídlo a doplňky výživy Jídlo a doplňky výživy Co běžně jím a jaké doplňky výživy při závodech používám Jak si chráním některé exponované částí těla Zpracoval : Jiří Jíra Hledík Fotografie : Jakub Cejpek Patřím mezi ty ultramaratonce,

Více

INDIVIDUÁLNÍ TRÉNINKOVÝ PLÁN

INDIVIDUÁLNÍ TRÉNINKOVÝ PLÁN INDIVIDUÁLNÍ TRÉNINKOVÝ PLÁN Jméno hráče: Hráči Fotbalové Farmy Období: Zimní přípravné období 2015 Pomůcky: Běžecká obuv (sálovky/turfy nejsou ideální), švihadlo CÍL tréninkového plánu: Standardní program/příprava

Více

Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302

Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Tato prezentace je spolufinancovaná z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Aerobní kapacita množství energie uvolněné oxidativním způsobem Vyjadřuje se hodnotou VO 2 max (ml

Více

Tématický plán: Teorie - Aerobní zdatnost, zásady a metody rozvoje. Praxe -Aerobik - základní lekce. Doporučená literatura

Tématický plán: Teorie - Aerobní zdatnost, zásady a metody rozvoje. Praxe -Aerobik - základní lekce. Doporučená literatura 9. lekce Tématický plán: Teorie - Aerobní zdatnost, zásady a metody rozvoje. Praxe -Aerobik - základní lekce. Doporučená literatura 1. AEROBNÍ ZDATNOST Tento složitý komplex dispozic se v literatuře někdy

Více

Seminární práce SILOVÁ PŘÍPRAVA

Seminární práce SILOVÁ PŘÍPRAVA Školení trenérů juda III.třídy 2014 Seminární práce SILOVÁ PŘÍPRAVA Niepel Miroslav 29.5.2014 1 Obsah 1. Úvod 2. Síla obecně 3. Druhy síly 4. Obecná silová příprava 5. Způsob rozvoje síly 6. Speciální

Více

v dřepu mírné předsunutí jedné nohy, propnutí kotníku a lehké zatížení => protažení prstů a klenby

v dřepu mírné předsunutí jedné nohy, propnutí kotníku a lehké zatížení => protažení prstů a klenby v dřepu mírné předsunutí jedné nohy, propnutí kotníku a lehké zatížení => protažení prstů a klenby A otočení jedné nohy nártem (vč. hřebetu prstů) směrem dolů a lehké zatížení => protažení prstů a nártu

Více

CVIČENÍ PRO MUŽE. Plynulost pohybu dbejte na to, aby byl pohyb plynulý, spíše pomalý než rychlý. Cvik provádějte tahem, ne švihem a neodrážejte se.

CVIČENÍ PRO MUŽE. Plynulost pohybu dbejte na to, aby byl pohyb plynulý, spíše pomalý než rychlý. Cvik provádějte tahem, ne švihem a neodrážejte se. CVIČENÍ PRO MUŽE Tréninkový plán vychází z potřeby zpevnit svalový korzet v průběhu úvodních 3 měsíců. Ve 4. A 5. měsíci se změní trénink ze zpevňovacího na kruhový, který zvyšuje vytrvalost. Zvýšený podíl

Více

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová Fyziologie pro trenéry MUDr. Jana Picmausová Patří mezi základní biogenní prvky (spolu s C,N,H) Tvoří asi 20% složení lidského těla a 20.9% atmosferického vzduchu Současně je klíčovou molekulou pro dýchání

Více

3. Audit osobních energetických zdrojů jak zacházím se svou fyzickou, mentální, emocionální i duchovní energii

3. Audit osobních energetických zdrojů jak zacházím se svou fyzickou, mentální, emocionální i duchovní energii ENERGIE pro každý den jak obnovovat svou vnitřní sílu V každém člověku někdy pohasne jeho vnitřní oheň. Aby se znovu rozhořel, potřebuje k tomu jiného člověka. Měli bychom být vděčni lidem, kteří znovu

Více

Metodické pokyny k vedení tréninkové dokumentace

Metodické pokyny k vedení tréninkové dokumentace V Praze, 18.10.2012 Metodické pokyny k vedení tréninkové dokumentace Jednou z podstatných činností zabezpečení sportovní přípravy sportovců zařazených v systému SCM je pravidelné vedení a vyhodnocování

Více

POZNÁMKY. OSVsebepoznávání,seberegulace

POZNÁMKY. OSVsebepoznávání,seberegulace 1 VÝSTUP UČIVO PRŮŘEZOVÉ TÉMA MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1. ROČNÍK žák - spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti -význam pohybu pro zdraví a vývoj organismu

Více

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHO VY A SPORTU TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM VOJENSKÁ TĚLOVÝCHOVA I. SPOLEČENSKOVĚDNÍ PŘEDMĚTY Filosofie sportu 1. Pojmová reflexe kinantropologie

Více

Metodické materiály. Motýl. Schválil: Luboš Kracík

Metodické materiály. Motýl. Schválil: Luboš Kracík ěř Metodické materiály Motýl Schválil: Luboš Kracík METODIKA PLAVECKÉHO ZPŮSOBU MOTÝL Výuku motýla zahajujeme nejdříve ve zdokonalovací plavecké výuce po zvládnutí techniky kraulu, znaku a prsou. V případě,

Více

Sport a PKU dieta. Dodržováním diety chrání žena své dítě avjeho zájmu by neměla jídelníček porušit až do jeho narození.

Sport a PKU dieta. Dodržováním diety chrání žena své dítě avjeho zájmu by neměla jídelníček porušit až do jeho narození. Strana 30 Po celou dobu těhotenství je žena s PKU v kontaktu s metabolickým centrem a svůj jídelníček upravuje podle pokynů dietní sestry. Cílem léčby dietou je udržovat hladinu PHE pod 6 mg/dl (360 mol/l).

Více

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA

Příloha č. 11 TĚLESNÁ VÝCHOVA Spojuje pravidelnou každodenní činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti Zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině,

Více

Běhám, běháš, běháme

Běhám, běháš, běháme metodická PŘÍLOha ČaSOPISU ČaSPV POhyB Je život 1/2008 Příloha č. 43 Běhám, běháš, běháme Bc. Antonín Morávek Grafická úprava Olga Pokorná pohyb_2_08_priloha.indd 1 19.5.2008 13:59:42 Pohyb je život www.caspv.cz

Více

Povinný předmět (verze 2013)

Povinný předmět (verze 2013) Povinný předmět (verze 2013) Název kurzu: Rozvoj pohybových schopností Počet kb.: 2 Identifikační kód: KTV/6219 KTV/0397 KTV/6137 Hodinová dotace: 1/1, KS 3hod. Semestr: letni Forma výuky: semestrální

Více

Předmět: Základy gymnastiky

Předmět: Základy gymnastiky Předmět: Základy gymnastiky Charakteristika volitelného předmětu základy gymnastiky 1. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné

Více

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŽIVA > stejně důleţitá sloţka přípravy jako trénování > výţiva není pouze o svalové tkáni, ale i ostatních tkáních a orgánech > sportovec musí

Více

Sacharidy seminář. běžné stravování přednost složeným cukrům

Sacharidy seminář. běžné stravování přednost složeným cukrům Sacharidy seminář běžné stravování přednost složeným cukrům sportovci často volí jednoduché cukry (glukóza, sacharóza, maltodextriny) a potraviny s vysokým glyk. indexem pro rychlejší zpracování a dodání

Více

ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ

ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ MUDr. Boris Živný ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ Fyziologické předpoklady pro výkonnostní jachting Vývojové aspekty juniorských výkonnostních

Více

INZA PERFORMANCE SOFTWARE. Sestavení tréninkových wattových zón

INZA PERFORMANCE SOFTWARE. Sestavení tréninkových wattových zón INZA PERFORMANCE SOFTWARE Sestavení tréninkových wattových zón Dokument č. 6 Autor: Ing. Tomáš Tichý Datum: 30. leden 2011 Sestavení tréninkových wattových zón Jistě mi dáte za pravdu, když budu tvrdit,

Více

Katedra biomedicínské techniky

Katedra biomedicínské techniky ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ Katedra biomedicínské techniky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2008 Jakub Schlenker Obsah Úvod 1 1 Teoretický úvod 2 1.1 Elektrokardiografie............................

Více

Využití ergonomických CHECKLISTů v pracovním lékařství.

Využití ergonomických CHECKLISTů v pracovním lékařství. Využití ergonomických CHECKLISTů v pracovním lékařství. MUDr. Hana Lehocká, Ph.D. a kol. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Centrum zdravotnických služeb oddělení fyziologie a psychologie práce Prach

Více

Název: Zdravý životní styl 1

Název: Zdravý životní styl 1 Název: Zdravý životní styl 1 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího

Více

Nový pohled na ergoscreening pracovišť

Nový pohled na ergoscreening pracovišť Nový pohled na ergoscreening pracovišť Požadavky legislativy Vyhl.č.79/2013 Sb. 2 Obsah pracovnělékařských služeb a) hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání je 1.

Více

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr.

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr. www.projektsako.cz Biologie Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži Lektor: Mgr. Naděžda Kurowská Projekt: Reg. číslo: Student a konkurenceschopnost

Více

ZÁKLADY SPORTOVNÍHO TRÉNINKU

ZÁKLADY SPORTOVNÍHO TRÉNINKU ZÁKLADY SPORTOVNÍHO TRÉNINKU (podklady pro přednášky školení trenérů lic. B) Doc. PaedDr. Tomáš Perič, PhD. Oddělení sportovního tréninku Katedra pedagogiky, psychologie a didaktiky Fakulta tělesné výchovy

Více

SEMINÁŘ ČSLH PRO TRENÉRY SCM ČESKÝ SVAZ LEDNÍHO HOKEJE. téma přednášky: CELOROČNÍ TRÉNINK HOKEJOVÉHO BRUSLENÍ (JIŘÍ RYŢUK)

SEMINÁŘ ČSLH PRO TRENÉRY SCM ČESKÝ SVAZ LEDNÍHO HOKEJE. téma přednášky: CELOROČNÍ TRÉNINK HOKEJOVÉHO BRUSLENÍ (JIŘÍ RYŢUK) ČESKÝ SVAZ LEDNÍHO HOKEJE SEMINÁŘ ČSLH PRO TRENÉRY SCM PRAHA - O2 ARENA - 27.04.2011 téma přednášky: CELOROČNÍ TRÉNINK HOKEJOVÉHO BRUSLENÍ (JIŘÍ RYŢUK) JIŘÍ RYŢUK: POWERSKATING (TRÉNINK EFEKTIVNÍHO BRUSLENÍ)

Více

PROGRAM NA ROZVOJ TALENTU DÍTĚTE a

PROGRAM NA ROZVOJ TALENTU DÍTĚTE a PONNY ENGLISH PRE- SCHOOL PROGRAM NA ROZVOJ TALENTU DÍTĚTE a NTC METODA 1 MOTORICKÁ CVIČENÍ Týdenní plán Bunnies (vždy dopoledne před odchodem na procházku) Pondělí Úterý rovnováha, koordinace, oční cviky

Více

Vyhodnocení tréninkového dne

Vyhodnocení tréninkového dne Vyhodnocení tréninkového dne Klient: LeasePlan Místo: Autodrom Most Datum: středa, 3. září 2008 Vozidlo: Trať: VW Passat 2,0 TDI 4Motion, 103 kw r.v. 2005, najeto cca 132 000 km závodní okruh Autodromu

Více

a znovuobjevte správné drženi těla při sezeni

a znovuobjevte správné drženi těla při sezeni Rovnovážné sezení - aktivní sezení a držení těla Způsob sezení, na který jsme si zvykli, nás nutí sedět staticky a pasivně. Krk, záda a krční páteř tímto způsobem velmi trpí. a znovuobjevte správné drženi

Více

výchovy a sportu v testu 12minutového plavání

výchovy a sportu v testu 12minutového plavání Zpracovala: Pokorná Jitka Katedra plaveckých sportů UK FTVS Výkonnost studentů 1.. ročník níků Fakulty tělesné výchovy a sportu v testu 12minutového plavání Irena Čechovská, Barbora Čechovská, Gabriela

Více

aqua-fitness Peslová Eva učební text Katedra plaveckých sportů UK FTVS

aqua-fitness Peslová Eva učební text Katedra plaveckých sportů UK FTVS Peslová Eva učební text Katedra plaveckých sportů UK FTVS Pohybové aktivity ve vodě aqua-fitness Zpracovala: Pokorná Jitka (katedra plaveckých sportů UK FTVS) Pod pojmem aqua-fitness rozumíme různé druhy

Více

Citlivostní analý za valorizace dů chodů

Citlivostní analý za valorizace dů chodů Popis výsledků citlivostní analýzy valorizace důchodů Zadání Na základě požadavku Odborné komise pro důchodovou reformu se níže uvedená citlivostní analýza zabývá dopady změny výše valorizace vyplácených

Více

Procvičování kloubů CX - 01

Procvičování kloubů CX - 01 Procvičování kloubů CX - 01 Typ produktu: Cvičení a relaxace Funkce: Posilování, rozvoj a zlepšování svalů ramen. Zlepšuje celkovou ohebnost kloubů ramen, zápěstí, loktů a klíčních kostí. Použití: Přidržte

Více

UNIVERSITA KARLOVA FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU. Trenérská škola. Specializace karate. Školní rok 2011 / 2012. II. ročník DIAGNOSTIKA

UNIVERSITA KARLOVA FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU. Trenérská škola. Specializace karate. Školní rok 2011 / 2012. II. ročník DIAGNOSTIKA UNIVERSITA KARLOVA FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Trenérská škola Specializace karate Školní rok 2011 / 2012 II. ročník DIAGNOSTIKA Název projektu: Diagnostika v karate disciplíny KATA a KUMITE Zpracoval:

Více

Blood Glucose Monitoring System ŽÁDNÉ KODOVÁNÍ

Blood Glucose Monitoring System ŽÁDNÉ KODOVÁNÍ Blood Glucose Monitoring System ŽÁDNÉ KODOVÁNÍ Blood Glucose Monitoring System Blood Glucose Monitoring System Naučte se správně žít s cukrovkou Žít s cukrovkou, nebo-li s Diabetes mellitus, to je otázka

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační cvičení uvolňovací a dechová Označení materiálu: Datum

Více

Nabídka vyšetření a zdravotního zabezpečení pro mládežnické oddíly HC Rytíři Kladno

Nabídka vyšetření a zdravotního zabezpečení pro mládežnické oddíly HC Rytíři Kladno Nabídka vyšetření a zdravotního zabezpečení pro mládežnické oddíly HC Rytíři Kladno Kdo jsme Jsme specializovaným zdravotnickým zařízením zaměřeným na sportovce a fyzicky aktivní osoby. Našim cílem je

Více

Cvičení na vytrvalost

Cvičení na vytrvalost Cvičení na vytrvalost Vytrvalost přesahuje oddělené výbuchy síly, každodenní vytrvalé a výkonné využití kardiovaskulárního systému nám umožňuje cítit se silnějšími a lépe fungovat. Následující cvičení

Více

zajištění proteosyntézy zajištění přísunu esenciálních složek přísun specifických nutrietů, které zvyšují výkonnost (není doping)

zajištění proteosyntézy zajištění přísunu esenciálních složek přísun specifických nutrietů, které zvyšují výkonnost (není doping) VÝŽIVA SPORTOVCŮ Specifika: Individuální řešení Metoda pokus-omyl všechna doporučení jsou obecná Rozdíly mezi jednotlivými sportovními odvětvími Krátkodobé manipulace ve správném období Potravinové doplňky

Více

Vážení a měření nemocných

Vážení a měření nemocných Vážení a měření nemocných Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje září 2010 Bc. Zouharová Klára Měření výšky těla, tělesné hmotnosti Růst zvětšování

Více

MOTOŠKOLA LANDA. Metodika výcviku řízení motocyklu cvičiště. Matouš Landa pracovní verze 2010-2013

MOTOŠKOLA LANDA. Metodika výcviku řízení motocyklu cvičiště. Matouš Landa pracovní verze 2010-2013 MOTOŠKOLA LANDA Metodika výcviku řízení motocyklu cvičiště Matouš Landa pracovní verze 2010-2013 Legislativa Zák. 247/2000sb. Směrnice 126/2006 ES Vyhláška 167/2002sb. Parametry cvičiště Čistá zpevněná

Více

Specifikace jednotlivých tréninkových ukazatelů uvedených v tabulce doporučovaných objemů

Specifikace jednotlivých tréninkových ukazatelů uvedených v tabulce doporučovaných objemů DOPORUČENÉ OBJEMY TRÉNINKU NA MEZOCYKLUS 13.12.2010-9.1. 2011 CHLAPCI žáci 2011 dorostenci 2011 junioři 2011 118 ČZ (hod) 42 50 64 106 POS (hod) 7 11 16 107 SPEC POS (hod) 3 6 12 108 B-C (km) 55 65 75

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova. Ročník: 5. Očekávané výstupy:

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova. Ročník: 5. Očekávané výstupy: Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 5 Očekávané výstupy: Žák by měl: - zařazovat do pohybového režimu korektivní cvičení v souvislosti

Více

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní TV Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní tělesná výchova forma tělesné výchovy určená pro zdravotně oslabené jedince (z hlediska zdravotnické klasifikace se jedná o III. zdravotní

Více

Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu. Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu

Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu. Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu Obr. 3 Svalstvo horní končetiny ze zadní strany Obr. 4 Svalstvo horní končetiny ze zevní strany Obr. 5

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne

Více

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15 Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15 1. Složení živého organismu buňka - stavba, funkce jednotlivých

Více