Domácnosti a sociální dávky v letech (analýza statistik rodinných účtů) Robert Jahoda, Pavel Kofroň

Transkript

1 Domácnosti a sociální dávky v letech (analýza statistik rodinných účtů) Robert Jahoda, Pavel Kofroň VÚPSV Praha výzkumné centrum Brno 2005

2 Obsah 1. Přístup k analýze Cíle studie Data 3 2. Vývoj základních parametrů ekonomiky ČR v letech Vývoj pracovních příjmů domácností Vývoj sociálních příjmů domácností Vývoj výdajů domácností (makropohled) Domácnosti celkem: decilové skupiny (podle výše čistých peněžních příjmů na osobu) Složení domácností podle decilových skupin Příjmy domácností celkem podle decilových skupin Vývoj sociálních příjmů domácností Cílenost sociálních dávek Odvody na sociální pojištění a daně v relaci se sociálními dávkami Závěry Dodatek: Srovnání některých dat z mikrocenzu (2002) s daty ze Statistiky rodinných účtů (2002) Domácnosti zaměstnanců: decilové skupiny (podle výše čistých peněžních příjmů na osobu) Cíl analýzy Složení domácností podle decilových skupin Příjmy domácností zaměstnanců podle decilových skupin Vývoj sociálních příjmů domácností Vývoj jednotlivých sociálních dávek Analýza modelů Závěry Příjmy a vydání podle typů domácností Úvod Příjmy průměrných domácností Sociální příjmy Vydání domácností Závěry Závěry studie 53 Literatura 56 2

3 1. Přístup k analýze 1.1 Cíle studie Studie navazuje na výzkumné zprávy Domácnosti a sociální dávky v letech (analýza statistik rodinných účtů), VÚPSV Brno 2002 a Domácnosti a sociální dávky v letech , VÚPSV Brno Hlavním cílem je prezentovat, k jakým změnám došlo v oblasti příjmů, resp. sociálních dávek v období let a jejich srovnání s předchozím obdobím mezi roky 1996 a Dále, jak tyto změny ovlivnily příjmovou situaci domácností. Sledované období je zajímavé z několika hledisek. Na jedné straně se jedná o období nepřerušovaného ekonomického růstu a rychlého růstu reálné mzdy (ve srovnání s předcházejícím obdobím ). Na druhé straně se toto období vyznačovalo setrvalou nezaměstnaností na úrovni 7 až 9 %. Z ekonomického pohledu se tak jednalo o údobí, ve kterém by mohlo dojít k relativnímu poklesu významu příjmově testovaných sociálních dávek. Na druhou stranu ale právě rychle rostoucí sociální dávky byly jednou z příčin zhoršování stavu veřejných financí, které v roce 2003 vyústily v přijetí koncepce Reformy veřejných rozpočtů. Její dopad (na straně příjmové i výdajové) již ovšem převážně spadá do následného období ( ). Analýza je zpracována podle následujících hledisek: - hledisko časové, období let 2000 až 2003, srovnání s předchozím obdobím 1996 až 2000, - typ domácnosti, prvním typem jsou domácnosti celkem ( průměrná domácnost ), domácnosti zaměstnanců, domácnosti zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi a domácnosti s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi, popř. doplněné o domácnosti úplné a neúplné u některých typů domácností; průměrná domácnost je konstrukt, který nevyjadřuje skutečný typ domácnosti, - výše příjmu (decilové rozložení), - hledisko podle jednotlivých typů sociálních dávek. Příjmová analýza je provedena podle statistiky rodinných účtů ČSÚ; Většina příjmů domácností je uvedena jako průměry na osobu a rok. Použití přepočtu na spotřební jednotku by neumožnilo porovnání trendů s vývojem v letech Mimo těchto statistik byly pro účely analýzy použity i soubory dat z ČSÚ, které jsou určeny ke konečnému zpracování SRÚ. Tato data byla použita k vytvoření určitých příjmových charakteristik domácností, které nejsou součástí publikace SRÚ, jedná se hlavně o příjmy podle decilového rozložení pro domácnosti zaměstnanců a zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi; počty příjemců (domácností) sociálních dávek. Analýza je doplněna o kapitolu, která popisuje pomocí makro i mikroekonomických ukazatelů ekonomicko - sociální vývoj v České republice mezi roky 2000 až Pro zpracování analýzy byla také použita publikace MPSV: Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech , Praha Využita byla také data z Mikrocenzu 1996 a 2002, která podávají podrobnější informace o vývoji příjmů domácností. Metodické poznámky, které se týkají analýzy, jsou uvedeny u jednotlivých částí zprávy. 1.2 Data Statistika rodinných účtů je v roce 2003 založena na sledování domácností zaměstnanců, 300 domácností zemědělců, 450 domácností samostatně činných osob a 500 3

4 domácností důchodců. Za tyto domácnosti ČSÚ zahrnuje do zpracování poměrnou část, která odpovídá počtu měsíců jejich zpravodajské činnosti v daném roce. Aby se odstranila disproporce v zastoupení jednotlivých sociálních skupin v základním zpravodajském souboru, jsou údaje za příslušné soubory převáženy podle sociální struktury domácností zjištěné při mikrocenzu Dle ČSÚ jsou rozdíly mezi složením domácností podle SRÚ a podle mikrocenzu 2002 nepatrné. Podle SRÚ 2003 má průměrná zpravodajská domácnost 2,46 členů (v roce ,47 členů), kdežto průměrná hospodařící domácnost v ČR má podle mikrocenzu ,50 členů. Tento rozdíl je pak zdůvodněn menším zastoupením vícečlenných, respektive vícegeneračních domácností - z důvodů vyšší náročnosti vedení zápisů. Obdobně lze charakterizovat i kvótní výběr domácností za rok 2000, pro který bylo použito výsledků mikrocenzu Podle něj má průměrná hospodařící domácnost 2,66 členů, kdežto podle SRÚ za rok 2000 to bylo pouze 2,48 členů. Kromě souboru základního se používá ještě tzv. doplňkový soubor, který je určený pro sledování příjmů a vydání rodin s dětmi a s minimálními příjmy. V základním souboru jsou tyto domácnosti zastoupeny úměrně jejich skutečnému podílu na celkovém počtu domácností v příslušné sociální skupině, takže jejich četnost je pro samostatné zpracování nedostatečná. V roce 2003 tvořilo doplňkový soubor 400 rodin s dětmi. T a b u l k a 1.1 Domácnosti podle sociálních skupin, SRÚ 2002 a MC 2002 domácnosti zaměstnanci samostatně činní důchodci celkem úhrnem celkem celkem podíl v %: SRÚ ,0 55,7 13,6 21,6 MC ,0 49,8 12,8 27,5 SRÚ 2002 MC 2002 SRÚ 2002 MC 2002 SRÚ 2002 MC 2002 SRÚ 2002 MC 2002 průměrný počet na domácnost: členů 2,47 2,50 2,78 2,82 3,14 3,10 1,47 1,72 ekonomicky aktivních 1,15 1,11 1,57 1,66 1,72 1,72 0,00 0,14 nezaopatřených dětí 0,71 0,61 0,95 0,80 1,15 1,00 0,00 0,08 nepracujících důchodců 0,47 0,56 0,08 0,17 0,07 0,15 1,47 1,42 čistý peněžní příjem na osobu sociální příjmy index čistého peněžního příjmu SRÚ 2002/MC ,2 99,2 88,5 104,4 4

5 2. Vývoj základních parametrů ekonomiky ČR v letech Cílem této kapitoly je stručně zhodnotit vývoj ekonomicko-sociálního prostředí ČR v letech 2001 až Pozornost bude věnována vývoji pracovních a sociálních příjmů za celou ČR. V dalších kapitolách potom bude posouzeno, jestli tomuto makropohledu odpovídají i obdobné hodnoty ze statistik rodinných účtů. 2.1 Vývoj pracovních příjmů domácností Po překonaném ekonomickém poklesu z let ekonomika zrychlila svůj růst, ten v letech osciloval mezi 2-3 % s tendencí k dalšímu vzrůstu nad 4 % v roce 2004 a dalších letech (MFČR, 2005a). Výrazný růst ekonomiky se projevil i na stagnaci, mírném snížení míry nezaměstnanosti a na růstu průměrné mzdy. Oproti předcházejícímu období došlo k razantnímu snížení míry inflace, v roce 2003 dokonce cenová hladina stagnovala. Důsledkem toho bylo, že v období rostly reálné pracovní příjmy výrazně rychlejším tempem, než v předcházejícím období Mzdy ovšem nerostly ve všech příjmových skupinách stejným tempem zaměstnanci s nižšími příjmy zaznamenali nižší mzdový růst než zaměstnanci s vyššími příjmy. Decilový poměr se zvýšil z hodnoty 2,90 (2000) na hodnotu 3,00 (2003). T a b u l k a 2.1 Vývoj základních ekonomických ukazatelů inflace průměrná mzda růst reálného nezaměstnanost HDP nominálně reálně decilový nominálně meziročně meziročně poměr ,8 % 4,2 % 3,9 % , ,5 % - 0,7 % 4,8 % ,9 % 1,3 % 2, ,7 % - 1,1 % 6,5 % ,2 % - 1,3 % 2, ,1 % 1,2 % 8,7 % ,4 % 6,2 % 2, ,9 % 3,9 % 8,8 % ,4 % 2,4 % 2, ,7 % 2,6 % 7,1 % ,7 % 3,8 % 2, ,8 % 1,5 % 7,3 % ,3 % 5,4 % 2, ,1 % 3,2 % 7,8 % ,6 % 6,5 % 3,00 Zdroj: ČSÚ (2005a), ČSÚ (2004a) Jako určitá protiváha k rychle rostoucí průměrné mzdě působil daňový systém. Základní odečitatelné položky (na poplatníka a na dítě) u daně z příjmů fyzických osob byly valorizovány v roce 2001 a zůstaly na stejné výši i pro roky 2002 a Stejné nastavení zůstalo i u sazeb daně a daňových pásem. Růst výnosu daně z příjmu fyzických osob v těchto letech mírně převýšil nominální růst průměrné mzdy (MFČR, 2005a), růst čistého pracovního příjmu proto mírně zaostával za růstem hrubých pracovních příjmů. T a b u l k a 2.2 Vývoj základních charakteristik daně z příjmů fyzických osob základní OP OP na dítě hodnota 1. pásma daně hodnota 2. pásma daně základní OP jako % roční průměrné mzdy hodnota 1. OP na dítě pásma daně hodnota 1. pásma daně ,4% 13,2% 62,4% 124,9% ,4% 13,2% 61,9% 123,0% ,0% 12,4% 57,7% 114,7% ,7% 11,6% 54,1% 107,6% Zdroj: zákon 586/92 Sb. a ČSÚ (2005a) 5

6 2.2 Vývoj sociálních příjmů domácností Vývoj nákladů veřejných rozpočtů na sociální příjmy v letech ukazují tabulky 2.3 a 2.4. T a b u l k a 2.3 Některé neinvestiční transfery obyvatelstvu z veřejných rozpočtů [mil. Kč] A. státní rozpočet Sociální dávky celkem důchody nemocenská státní sociální podpora pas. politika zaměstnanosti (PPZ) B. rozpočty ÚSC+OÚ dávky sociální péče Pozn.: Pro časovou srovnatelnost údajů byly v roce 2001 dávky sociální péče vyplacené okresními úřady ve výši 1504 mil. Kč přesunuty z položky státní rozpočet do položky rozpočty ÚSC+OÚ. Obdobně v roce 2002 ve výši 1660 mil. Kč. Tyto změny plynou z prováděné reformy územní veřejné správy. Zdroj: SZÚ ( ) Z tabulek plyne, že výdaje na sociální dávky rostly v těchto letech výrazně rychleji, než byl růst cenové hladiny. Sociální dávky se reálně zvyšovaly, i když ekonomika v tomto období rostla, nezaměstnanost byla stabilizována a růst průměrné mzdy byl mnohem rychlejší než inflace nebo růst HDP. Růst sociálních příjmů byl v období o něco málo rychlejší než růst HDP. Za této příznivé ekonomické situace by se dalo spíše očekávat, že objem sociálních příjmů domácností (alespoň těch, které jsou příjmově testované) bude stagnovat, resp. se bude snižovat jejich podíl na HDP. T a b u l k a 2.4 Srovnání vývoje sociálních příjmů s vývojem ekonomiky roční nominální růst nominální růst reálný růst soc. dávky ze SR 7,1 % 6,9 % 4,0 % 19,1 % 11,7 % důchody 7,6 % 6,2 % 5,7 % 20,9 % 13,3 % nemocenská 8,7 % 10,2 % 5,2 % 26,1 % 18,2 % státní sociální podpora 0,3 % 5,6 % -4,3 % 1,3 % -5,0 % PPZ -7,9 % 18,7 % 11,9 % 22,3 % 14,7 % dávky sociální péče 3,3 % 13,6 % 6,9 % 25,5 % 17,6 % INFLACE 4,7 % 1,8 % 0,1 % 6,7 % 0,0 % HDP 7,7 % 4,3 % 5,8 % 18,9 % 7,5 % PRŮMĚRNÁ MZDA 8,7 % 7,3 % 6,6 % 24,3 % 16,5 % Zdroj: SZÚ ( ), ČSÚ (2005a) a vlastní výpočty Z tabulek dále plyne, že největší vliv na rychlý růst sociálních dávek měly na straně státního rozpočtu důchody. Výdaje na ně rostly výrazně rychlejším tempem, než byla inflace, navíc jejich podíl na sociálních dávkách je dominantní (téměř 75 % všech sociálních dávek ze státního rozpočtu). Ještě rychlejším tempem ovšem rostla nemocenská, která v roce 2003 představovala druhý největší výdaj ze státního rozpočtu na sociální dávky. Objem dávek 6

7 státní sociální podpory ve sledovaných letech stagnoval, reálně dokonce došlo k jejich snížení. Na straně územně samosprávných celků (plus okresních úřadů) byl zaznamenán podstatný nárůst dávek sociální péče. V následujícím textu se stručně zaměříme na jednotlivé druhy sociálních dávek a budeme stručně analyzovat důvody jejich růstu Důchodové pojištění Základním právním předpisem, který upravuje nároky z důchodového pojištění, je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Na jeho základě se poskytují následující důchody: starobní (včetně předčasného starobního důchodu ), invalidní (plný invalidní a částečný invalidní) a pozůstalostní (vdovský, vdovecký a sirotčí). Důchodové pojištění je financováno z vybraného sociálního pojistného. Největší částky jdou na výplatu starobních důchodů (cca 73 % výdajů) a invalidních důchodů (cca 18 % výdajů). Vliv na výdaje důchodového pojištění má počet důchodců a průměrná výše důchodu. Tabulka 2.5 udává vývoj počtu vyplácených důchodů a průměrnou měsíční výši důchodu v prosinci daného roku. T a b u l k a 2.5 Počet vyplácených důchodů a průměrná měsíční výše [Kč] v prosinci daného roku starobní invalidní pozůstalostní celkem /2000 počet důchodů MPSV (2004) ,004 počet důchodců ČSSZ ,003 průměrná výše ,186 počet důchodů MPSV (2004) ,049 počet důchodců ČSSZ ,048 průměrná výše ,107 počet důchodů MPSV (2004) ,995 počet důchodců ČSSZ ,995 průměrná výše ,08 počet důchodů MPSV (2004) ,009 počet důchodců ČSSZ ,009 průměrná výše ,12 Zdroj: MPSV (2004: 24, 30), vlastní úprava Počet vyplácených důchodů v letech i přes stále rostoucí naději dožití stagnuje. To je dáno zákonnou úpravou posouvání věkové hranice odchodu do důchodu na 63 let pro muže i bezdětné ženy. Této věkové hranice má být dosaženo po roce 2016 u mužů a 2019 u bezdětných žen. V důsledku posouvání této hranice počet vyplácených starobních důchodů stagnuje, zatímco počet invalidních důchodů se mírně zvyšuje. Na průměrný důchod má vliv prováděná indexace současných důchodů a výše nově přiznávaných důchodů. Sledovaný růst průměrné výše vyplácených starobních důchodů je dále ovlivněn tzv. generační směnou. Průměrná výše vyplácených důchodů by rostla i kdyby důchody nebyly valorizovány, protože zanikají důchody starších důchodců, které jsou nižší než důchody nově přiznávané (MPSV, 2004: 31). 7

8 2.2.2 Nemocenské pojištění Základním zákonem upravujícím okruh pojištěných a nároky pojištěnců je zákon o nemocenském pojištění č. 54/1956 Sb. Nemocenské pojištění je pro zaměstnance a příslušníky ozbrojených sil a sborů povinné, pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) je od roku 1994 dobrovolné. Systém nemocenského pojištění je financován ze sociálního pojistného. Ze systému nemocenského pojištění jsou poskytovány následující dávky: nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Příjmy a výdaje na nemocenské pojištění shrnuje tabulka 2.6. Objem výdajů se jednorázově zvýšil po 1. říjnu 1999, a to v důsledku změn ve výpočtu dávek. K tomuto datu došlo k zavedení systému dvou pásem redukčních hranic. Ty jsou každoročně aktualizovány. Jejich valorizace má za následek růst výdajů. Změny ve výpočtu dávek se plně projevily až v roce 2000, kdy výdaje vzrostly o 41,1 % oproti roku 1999 a systém se dostal z vysokých přebytků do mírných deficitů. Objem výdajů jako % HDP do roku 1999 klesal, od roku 2000 se pohybuje kolem 1,3 % HDP. T a b u l k a 2.6 Příjmy a výdaje na nemocenské pojištění [mil. Kč] rok PŘÍJMY VÝDAJE VÝDAJE peněžitá vyrovnávací SALDO jako % nemocenské POČR pomoc v CELKEM příspěvek HDP mateřství ,27 % ,28 % ,35 % ,34 % Zdroj: MPSV (2005), ČSÚ (2005a), vlastní výpočty Největší podíl výdajů na dávky nemocenského pojištění připadá na nemocenské, jehož podíl se stabilně pohybuje kolem cca 86 % celkových výdajů. Podíl výdajů na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) se mírně zvýšil z 9 % (1996) na 11 % (2003), adekvátně tomu poklesl podíl výdajů na ošetřování člena rodiny (POČR) z 5 % (1996) na 3 % (2003). Objem výdajů na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství představuje zbytek. Výdaje na nemocenské jsou ovlivňovány vývojem nemocnosti a výší dávek. K nárůstu nemocnosti došlo v roce 2000 po úpravě výpočtu dávek. Celkovou nemocnost ovlivnil jednak nárůst délky trvání nemoci a zejména pak nárůst počtu případů (viz tabulka 2.7). T a b u l k a 2.7 Základní ukazatele pracovní neschopnosti průměrné procento PN [%] 6,05 6,25 5,82 5,95 6,4 6,75 6,77 6,81 průměrná délka trvání 1 případu PN [dny] 25,8 26,3 26,8 26, ,6 30,8 30,5 počet případů PN na 100 pojištěnců 85,8 86,7 79,2 83,3 84,4 86,2 80,4 81,7 Zdroj: MPSV (2005) a ČSÚ (2005c) 8

9 T a b u l k a 2.8 Modelový výpočet nemocenského redukční hranice nejvyšší denní průměrná denní platnost redukčních hranic vyměřovací první druhá dávka mzda nemocenská základ podíl před % % % % % % Zdroj: MPSV (2004) Výše nemocenského závisí na dosahovaném výdělku a na stanovení redukčních hranic vyměřovacího základu pro výpočet nemocenského. Do výše první redukční hranice se mzda započítává plně, do výše druhé redukční hranice jen ze 60 % a nad tuto hranici se k ní již nepřihlíží. Nemocenské se poskytuje ve výši 69 % z takto stanoveného základu s tím, že za první tři dny se nemocenské poskytuje ve snížené míře 50 % vyměřovacího základu (od 2004 další snížení až na 25 % vyměřovacího základu). Modelový výpočet nemocenského ukazuje tabulka 2.8. Důsledkem působení redukčních hranic je, že s rostoucí mzdou klesá podíl dávky na mzdě, tzn. že v systému nemocenského pojištění existuje poměrně značná solidarita vysokopříjmových pojištěnců s nízko-příjmovými skupinami těchto osob. Tato solidarita pak dále zpětně ovlivňuje nemocnost u jednotlivých příjmových skupin (viz graf 2.1). G r a f 2.1 Základní ukazatele pracovní neschopnosti podle výše mzdy v roce 2003 Zdroj: MPSV (2005) Životní minimum Velký význam v systému dávek státní sociální podpory a dávek sociální péče má životní minimum jako kritérium pro posouzení příjmové nedostatečnosti pro potřeby sociální ochrany občana nebo rodiny. V roce 2001 došlo ke zvýšení částek životního minima s účinností od Platné částky ŽM se zvýšily diferencovaně tak, aby byla zachována jejich reálná hodnota od poslední úpravy k V průměru se celkové životní minimum 9

10 rodin s dětmi zvýšilo o 7,6 % (SZÚ, 2001). Ve sledovaném období již k další úpravě částek ŽM dále nedošlo. Uvedené skutečnosti ukazuje tabulka 2.9 a T a b u l k a 2.9 Vývoj částek životního minima [Kč] účinnost od dítě podle věku na domácnost podle počtu členů dospělý do 6 6 až až až a 4 5 a více Zdroj: Nařízení vlády č. 56/2000 Sb. a č. 333/2001 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima T a b u l k a 2.10 Růst jednotlivých částek životního minima účinnost od dítě podle věku na domácnost podle počtu členů dospělý do 6 6 až až až a 4 5 a více ,6 % 2,9 % 2,9 % 2,7 % 2,8 % 21,5 % 21,2 % 21,3 % 21,1 % ,6 % 6,2 % 5,7 % 6,1 % 5,9 % 12,7 % 12,6 % 12,5 % 12,5 % Zdroj: tabulka Dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory jsou poskytovány na základě zákona č. 117/95 Sb. Dávky jsou zacíleny hlavně na krytí nákladů spojených s výchovou dětí, ale zákon poskytuje dávku i při některých dalších sociálních situacích. Dávky státní sociální podpory v letech 2000 až 2003 můžeme rozlišit na: dávky poskytované v závislosti na výši příjmu; nárok a výše dávky záleží na velikosti rozhodného příjmu za sledované období; mezi příjmově testované dávky můžeme zařadit: přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení a příspěvek na dopravu, ostatní dávky; nárok na tyto dávky má osoba, u které nastanou skutečnosti definované v zákoně; dávky nejsou příjmově testované; jedná se o rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. Jak už ukázala tabulka č. 2.4, v případě SSP se jedná o jediný typ dávek, jehož objem ve sledovaném období stagnoval, reálně došlo dokonce k poklesu objemu vyplacených dávek. V důsledku toho se jeho podíl na HDP mezi lety 2000 a 2003 snížil o 0,22 procentního bodu (viz tabulka 2.11). 10

11 T a b u l k a 2.11 Vývoj dávek Státní sociální podpory [mil. Kč a % HDP] dávky v mil Kč dávky jako % HDP přídavky na dítě ,59 % 0,55 % 0,55 % 0,49 % sociální příplatek ,29 % 0,26 % 0,26 % 0,23 % příspěvek na bydlení ,12 % 0,12 % 0,13 % 0,11 % příspěvek na dopravu ,05 % 0,05 % 0,05 % 0,05 % rodičovský příspěvek ,36 % 0,33 % 0,33 % 0,31 % zaopatřovací příspěvek ,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % dávky pěstounské péče ,02 % 0,02 % 0,02 % 0,02 % porodné ,03 % 0,03 % 0,03 % 0,03 % pohřebné ,03 % 0,02 % 0,02 % 0,02 % DÁVKY SSP CELKEM ,48 % 1,38 % 1,40 % 1,26 % Zdroj: SZÚ ( ) Pokud vezmeme v úvahu příjmově testované dávky SSP, pak relativní pokles zaznamenaly přídavky na dítě a sociální příplatek. Důvodem tohoto poklesu je poměrně rychlý růst průměrné mzdy ve sledovaném období. Naopak příspěvek na bydlení si i přes rychlý růst příjmů zachoval svou relativní výši, k čemuž přispěla rychlejší valorizace částek životního minima na domácnost na konci roku V případě příjmově netestovaného rodičovského příspěvku došlo k mírnému poklesu jeho relativní váhy na HDP. Nominálně došlo k mírnému zvýšení, což může být dáno do souvislosti s mírně rostoucím počtem živě narozených v roce 1999 a v roce 2003 (ČSÚ, 2005d) Dávky sociální péče Systém dávek sociální péče reaguje na individuální situace občanů vázané na věk, zdravotní stav či jiné vážné důvody. Rozhodování o jednotlivých dávkách je svěřeno obcím s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadům v rámci výkonu státní správy v přenesené působnosti. Peněžní prostředky na jejich výplatu jsou poskytovány ze státního rozpočtu. Dávky sociální péče se poskytují podle zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení a vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb. Podle tabulky 2.4 se spolu s nemocenskou jedná v období o nejrychleji rostoucí sociální dávku, jejíž růst je mnohem rychlejší než inflace v daném období. Svůj vliv na tuto skutečnost má fakt, že dávka je cílena na osoby s žádnými nebo nahodilými pracovními příjmy, kterých se netýká rychlý růst průměrné mzdy. Enormní nárůst dávek sociální péče v roce 2002 byl způsoben valorizací ŽM z konce roku To vede k rozšíření okruhu osob pobírajících tyto dávky a ke zvýšení průměrné výše dávek. Na zvýšení výdajů na tyto dávky v roce 2002 měla mimořádný vliv výplata dávek sociální péče v souvislosti s povodněmi - celkem cca 400 mil. Kč (SZÚ, 2002). Dle ministerstva financí ČR má na zvyšování výdajů vliv i přístup žadatelů o dávky, kteří preferují pobírání sociálních dávek před hledáním zaměstnání (SZÚ, 2003) Dávky v nezaměstnanosti Ve sledovaném období došlo k mírnému poklesu míry nezaměstnanosti. Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti však rostou (viz tabulka 2.4), roste také průměrná výše dávky v nezaměstnanosti, nominálně mezi roky (19,5 %). Protože současně roste počet dlouhodobě nezaměstnaných (hlavně do roku 2001), klesá podíl nezaměstnaných, kteří na tuto dávku mají nárok. Zatímco ještě v roce 1998 pobíralo dávku téměř 50 % nezaměstnaných, v roce 2003 to bylo již jenom 35 %, v letech 2000 až 2003 však nebyl 11

12 pokles tak výrazný (1 %). Jak dále ukázala tabulka 2.3, objemově patří dávky na politiku zaměstnanosti ve státním rozpočtu mezi nejmenší. T a b u l k a 2.12 Vývoj některých ukazatelů pasivní politiky zaměstnanosti státu počet nezaměstnaných (v tis.) 201,5 248,3 335,7 454,1 454,5 418,3 374,1 399,1 míra nezaměstnanosti (%) 3,9 4,8 6,5 8,7 8,8 8,1 7,3 7,8 podíl nezaměstnaných déle než 1 rok (%) podíl nezaměstnaných s nárokem na podporu (%) 50,1 51,4 49,2 42,4 35,9 36,6 37,4 34,9 průměrná výše dávky (Kč) Zdroj: ČSÚ (2005e) a SZÚ Vývoj výdajů domácností (makropohled) Životní úroveň domácností měřená nominálními příjmy a spotřebitelskými výdaji se ve sledovaném období vyvíjela v souladu s růstem HDP. Nominální objem výdajů domácností se v poměru k HDP pohyboval každoročně přibližně na poloviční úrovni (v roce ,2%). Reálně se spotřebitelské výdaje domácností zvýšily v roce 2003 ve srovnání s rokem 1996 zhruba o jednu čtvrtinu, to znamenalo předstih před růstem HDP, který se zvýšil o jednu šestinu. Mezi nejvýznamnější položky výdajů domácností patří výdaje na nájemné, bydlení, vodu, elektřinu a plyn, které tvoří 23,5 % (2003) celkových výdajů, v běžných cenách tyto výdaje představují 301,6 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 1996 byl tento objem větší o necelých 90 % a převýšil růst HDP a celkové individuální spotřeby. T a b u l k a 2.13 Disponibilní důchod a hrubé úspory domácností (v mld. Kč) běžné příjmy 1 346, , , , , , , ,8 běžné výdaje 404,6 445,2 466,9 486,1 520,8 555,4 601,9 648,9 disponibilní důchod 941, , , , , , , ,9 individuální spotřeba 847,2 932,8 998, , , , , ,4 hrubé úspory 103,2 136,4 130,3 119,8 105,8 100,8 132,9 117,5 Zdroj: ČSÚ 2004 T a b u l k a 2.14 Výdaje domácností na konečnou spotřebu - běžné ceny (v mil. Kč) CELKEM potraviny, nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv nájemné bydlení, voda, energie, paliva bytové vybavení, zařízení domácností zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace, kultura a sport vzdělání stravovací, ubytovací služby ostatní zboží a služby Zdroj: ČSÚ

13 T a b u l k a 2.15 Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) v období (předcházející rok = 100) úhrn 108,8 108,6 110,7 102,1 103,9 104,7 101,9 100,1 potraviny a nealkoholické nápoje 107,9 104,4 104,4 94,5 101,0 105,1 98,0 97,8 alkoholické nápoje, tabák 109,9 106,4 109,5 104,6 104,2 103,3 101,9 100,9 odívání a obuv 110,4 108,8 106,3 100,1 98,1 98,4 97,4 95,1 bydlení, voda, energie, paliva 112,2 119,0 130,5 109,1 108,5 109,9 106,1 101,9 bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy 104,2 105,4 106,0 102,0 100,5 100,2 99,8 98,5 zdraví 112,5 118,8 114,0 104,0 102,8 103,2 104,7 104,0 doprava 112,4 108,1 104,7 103,6 111,0 100,3 98,1 100,1 pošty a telekomunikace 114,7 114,9 110,9 115,3 107,0 104,9 103,3 98,0 rekreace a kultura 106,7 106,7 106,9 102,2 102,5 105,1 102,1 99,6 vzdělávání 113,5 110,1 114,6 108,0 104,4 102,8 103,6 103,0 stravování a ubytování 106,3 106,6 111,8 103,0 102,6 102,9 103,4 101,8 ostatní zboží a služby 105,0 106,3 107,9 102,4 102,2 104,6 104,0 102,9 Zdroj: ČSÚ 2005 Vývoj hrubých a čistých peněžních vydání domácností podle statistiky rodinných účtů je poněkud odlišný ve srovnání se sektorovými účty. Na jednoho člena domácnosti rostly pomaleji hrubá peněžní vydání než hrubé peněžní příjmy, stejná situace platí i pro čistá peněžní vydání, resp. čisté peněžní příjmy. Úroveň peněžních vydání (příjmů) domácností je v členění podle jednotlivých typů domácností značně diferencována a míra diferenciace se ve sledovaném období zvýšila. V roce 2003 připadla na jednoho člena domácnosti úhrnná částka Kč hrubých peněžních vydání, ve srovnání s rokem 1996 to bylo více o 49 %. Celková částka čistých peněžních vydání se ve stejném období zvýšila o 51 %. Největší nárůst z čistých peněžních vydání měly výdaje na bydlení, které se značně zvyšovaly, především do roku 1998, od dalšího roku se jejich růst začal zpomalovat. V roce 2002 přesáhl podíl výdajů na bydlení jednu pětinu čistých peněžních vydání a v roce 2003 převýšil objem výdajů na potraviny. Ve sledovaném období došlo ke zvýšení diferenciace těchto výdajů podle sociálních skupin, který však neodpovídá růstu celkových příjmových rozdílů. 13

14 T a b u l k a 2.16 Struktura peněžních výdajů domácností celkem ukazatel hrubá peněžní vydání čistá peněžní vydání úhrnem (Kč) A. spotřební vydání (Kč) v tom (%): potraviny a nealkoholické nápoje 26,0 23,2 22,7 22,2 21,2 alkoholické nápoje, tabák 3,8 3,3 3,1 3,1 3,0 odívání, obuv 8,7 6,7 6,7 6,5 6,2 bydlení, voda, energie, paliva 14,3 18,5 18,6 19,8 19,7 z toho: nájemné a ostatní služby související s bytem 4,6 6,1 6,1 6,4 6,5 ústřední topení, teplá voda 2,9 3,7 3,4 3,6 3,6 elektřina a plyn 4,7 6,6 7,0 7,7 7,3 vybavení a provoz domácnosti 9,3 7,2 6,9 6,9 6,7 zdravotnictví 1,4 1,6 1,7 1,8 1,9 doprava 11,6 10,6 11,0 10,0 10,7 spoje 1,9 3,5 3,9 4,0 4,3 volný čas 11,3 10,8 10,6 10,5 10,8 vzdělání 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 stravovací a ubytovací služby 6,5 8,8 9,0 9,5 9,7 ostatní zboží a služby 3,0 2,9 2,9 2,9 3,0 Zdroj: ČSÚ

15 3. Domácnosti celkem: decilové skupiny (podle výše čistých peněžních příjmů na osobu) 3.1 Složení domácností podle decilových skupin Průměrná zpravodajská domácnost (zahrnuty jsou všechny domácnosti - tedy ekonomicky aktivní i neaktivní včetně důchodců) měla v roce 2003 v průměru 2,5 členů, z toho 1,2 ekonomicky aktivních, 0,7 nezaopatřených dětí, 0,5 nepracujících důchodců. Průměrná zpravodajská domácnost se v roce 2003 nelišila od průměrné zpravodajské domácnosti roku Pro složení domácností v nejnižších příjmových decilech je typický vyšší počet členů, hlavně pak vyšší počet nezaopatřených dětí. Průměrná domácnost ve vyšším příjmovém decilu má průměrně nižší počet členů v důsledku nižšího počtu nezaopatřených dětí. Počet ekonomicky aktivních je víceméně rovnoměrně rozložen ve všech skupinách, s dvěma výjimkami. Za prvé v domácnostech příjmového decilu jsou více zastoupeni nepracující důchodci (na úkor ekonomicky aktivních) a za druhé je v nejvyšších příjmových decilech mírně vyšší zastoupení ekonomicky aktivních. V prvním a druhém decilu jsou zastoupeny převážně domácnosti ekonomicky aktivních s nezaopatřenými dětmi, v třetím až šestém decilu příjmového rozložení potom domácnosti ekonomicky aktivní s nezaopatřenými dětmi a domácnosti důchodců bez nezaopatřených dětí. Od sedmého do desátého decilu jde o domácnosti ekonomicky aktivních osob s klesajícím počtem dětí i nepracujících důchodců. Rozložení domácností mezi jednotlivé příjmové decily mezi roky 2000 a 2003 se výrazně nezměnilo. Minulá zpráva (Sirovátka, Jahoda, Kofroň, 2002) konstatovala, že mezi roky 1996 a 2000 vzrostl počet nezaopatřených dětí, které se nacházejí v prvních dvou příjmových decilech, ze 40,2 % na 45,7 % celkového počtu nezaopatřených dětí. V roce 2003 pak tento podíl dětí stagnoval na 45,3 % (viz tabulka 14 přílohy). K mírnému posunu došlo v případě nepracujících důchodců. Jejich podíl v nejnižších třech příjmových decilech se ve letech snížil z 34,8 % (1996) na 28,1 % (2000), k dalšímu snížení potom došlo do roku 2003 na 25,0 % všech důchodců. Domácnosti důchodců se stabilně přesouvají do decilů s vyšším příjmem, zatímco domácnosti s dětmi zůstávají v nejnižších příjmových decilech. Blíže tabulka 14 a graf 8 přílohy. T a b u l k a 3.1 Domácnosti celkem v roce 2000 (průměrné počty členů) [tabulka 1] decil průměr členů 3,91 3,08 2,41 2,36 2,28 2,34 2,22 2,34 2,07 1,84 2,48 ekonomicky aktivních 1,28 1,17 0,78 0,76 0,76 1,03 1,10 1,57 1,64 1,63 1,17 nezaopatřených dětí 1,99 1,26 0,74 0,61 0,55 0,62 0,51 0,45 0,27 0,13 0,71 nepracujících důchodců 0,13 0,39 0,80 0,92 0,88 0,61 0,54 0,27 0,10 0,06 0,47 spotřebních jednotek 2,72 2,29 1,90 1,87 1,84 1,86 1,80 1,90 1,73 1,58 1,95 T a b u l k a 3.2 Domácnosti celkem v roce 2003 (průměrné počty členů) [tabulka 1] decil průměr členů 3,81 3,05 2,51 2,32 2,30 2,15 2,30 2,34 2,01 1,86 2,46 ekonomicky aktivních 1,24 1,16 0,89 0,70 0,78 0,85 1,23 1,45 1,58 1,61 1,15 nezaopatřených dětí 1,95 1,30 0,82 0,59 0,56 0,52 0,53 0,52 0,23 0,16 0,72 nepracujících důchodců 0,10 0,36 0,72 0,93 0,87 0,74 0,48 0,30 0,16 0,06 0,47 spotřebních jednotek 2,67 2,27 1,96 1,85 1,85 1,75 1,86 1,89 1,69 1,59 1,94 15

16 3.2 Příjmy domácností celkem podle decilových skupin Jak ukazuje tabulka 3.3, složení čistých peněžních příjmů se mezi roky 2000 a 2003 výrazně nezměnilo. Pořád platí, že sociální dávky se na čistých peněžních příjmech podílejí asi jednou čtvrtinou, daně a pojistné odebírají relativně stále stejnou část. Protože je větší část odvodů daňové povahy před touto analýzou skryta (pojistné placené zaměstnavatelem, nepřímé daně), průměrná domácnost dostane na sociálních dávkách víc, než odvede státu daní. T a b u l k a 3.3 Vývoj (složení) čistých peněžních příjmů průměrné domácnosti (v Kč a %) [tabulka 1] Kč % Kč % Kč % Tržní příjmy , , ,9 daň z příjmů , , ,7 SZP , , ,3 sociální příjmy , , ,1 čisté peněžní příjmy , , ,0 Čisté peněžní příjmy za průměrnou domácnost vzrostly mezi roky 2000 a 2003 reálně o 10 % (viz tabulka 3.4). Ve srovnání s předcházejícím obdobím ( ) jde o mnohem rychlejší růst. Ten byl navíc mezi jednotlivými decilovými skupinami docela rovnoměrný, pohyboval se mezi 8-12 %. Vzhledem k vysokému podílu tržních příjmů (hrubé peněžní příjmy minus sociální příjmy) na čistých peněžních příjmech má na sledovaný růst čistých peněžních příjmů největší vliv růst tržních příjmů. T a b u l k a 3.4 Vývoj reálných čistých peněžních příjmů na jednoho člena (v %) [tabulka 7] vážený průměr vůči roku vůči roku Taktéž reálné tržní příjmy rostly u domácností v období mnohem rychleji než v předcházejícím období. Silnější růst je přitom zaznamenán v nižších příjmových decilech, což by se dalo vysvětlit tím, že z těchto decilů směrem do vyšších se přesouvají domácnosti důchodců bez tržních příjmů. Sledovaný růst 10 % u průměrné domácnosti oproti roku 2000 je přitom o něco pomalejší než reálný růst průměrné mzdy 16,5 % ve stejném období (viz tabulka 2.4). Tento pomalejší růst tržních příjmů podle SRÚ nedokážeme zcela vysvětlit. 16

17 T a b u l k a 3.5 Vývoj reálných tržních příjmů na jednoho člena (v %) [tabulka 7] vážený průměr vůči roku vůči roku Nerovnosti v příjmech vyjádřené decilovým poměrem (D9/D1) u čistých peněžních příjmů na jednoho člena se v daném období celkově mírně zvýšily - je to více vlivem sociálních transferů (růstem váhy důchodů a nemocenského, jež jdou spíše k vyšším příjmovým skupinám, a poklesem váhy dávek na dítě, jež jdou k nižším příjmovým skupinám). Nerovnost v tržních příjmech se naopak u domácností celkem spíše snížila. 3.3 Vývoj sociálních příjmů domácností Z důvodů zjednodušení analýzy, zvýšení reliability dat a dodržení jednotné metodiky došlo ve zprávě (Sirovátka, Jahoda, Kofroň, 2002) k agregaci některých sociálních dávek. Případné zájemce o důvody agregace tímto na tuto zprávu odkazujeme. Stejnou metodiku agregace jsme pro účely analýzy použili i za období Schéma Agregace původních dávek na nové nová dávka důchody nemocenské dávky na dítě ostatní dávky původní dávky důchody nemocenské podpora při ošetřování člena rodiny peněžitá pomoc v mateřství přídavky na děti sociální příplatek rodičovský příspěvek ostatní dávky státní sociální podpory podpora v nezaměstnanosti dávky sociální potřebnosti ostatní sociální dávky Objem sociálních příjmů přijímaných domácnostmi pokračoval v růstu, za období 2000 až 2003 vzrostly reálně o 10 % (tabulka 3.10). Růst byl tedy silnější než v období , kdy dosáhl hodnoty 6 %. T a b u l k a 3.6 Vývoj reálných sociálních příjmů na jednoho člena (v %) [tabulka 7] vážený průměr vůči roku vůči roku

18 Růst sociálních příjmů je v jednotlivých příjmových decilech relativně nepravidelný, snad jenom v prvních třech příjmových decilech došlo k reálnému poklesu (stagnaci) sociálních dávek. Domácnosti vyšších příjmových decilů zaznamenaly vyšší růst sociálních dávek. T a b u l k a 3.7 Podíl sociálních příjmů na ČPP na jednoho člena podle decilů (v %) [tabulka 6] vážený průměr ,1 31,7 42,5 46,0 35,8 32,2 22,4 13,0 8,0 5,4 23, ,9 25,5 39,2 43,2 42,7 29,9 26,2 15,3 9,2 7,1 24, ,8 24,1 34,9 44,5 41,0 36,4 24,6 15,8 12,0 6,7 24,1 V letech přínos sociálních příjmů k celkovým příjmům domácností mírně vzrostl, a to spíš ve vyšších příjmových skupinách populace, zatímco v nižších příjmových skupinách mírně poklesl. Protože se sociální dávky v roce 2003 u průměrné domácnosti podílejí 24,1 % na čistých peněžních příjmech, můžeme konstatovat, že v letech 2000 až 2003 nedošlo k žádné výrazné změně v podílu sociálních dávek na čistém peněžním příjmu. K největším změnám došlo u prvního příjmového decilu, kde podíl dávek klesl dokonce pod obdobnou hodnotu průměrné domácnosti. Největší zásluhu na tomto poklesu má snížení významu důchodů, jež mají v sociálních transferech velkou váhu. K obdobnému vývoji došlo i u druhého a hlavně pak třetího příjmového decilu. Přesně opačný pohyb můžeme zaznamenat u šestého a devátého příjmového decilu, kde se zase projevuje vliv důchodů. Uvedené skutečnosti podporují tabulky 3.8 a 3.9. Z později zmíněné tabulky vyplývá, že zatímco u prvního příjmového decilu došlo mezi roky 2000 a 2003 k nominálnímu poklesu důchodů, u pátého příjmového decilu pozorujeme 15 % růst, pak u devátého příjmového decilu je růst důchodů již roven 81 %. T a b u l k a 3.8 Vývoj (složení) sociálních příjmů průměrné domácnosti celkem na jednoho člena (v Kč a %) [tabulka 2+6] sociální příjmy , , ,0 důchody , , ,5 nemocenská , , ,0 dávky na dítě , , ,7 ostatní sociální příjmy , , ,8 T a b u l k a 3.9 Nominální hodnota sociálních příjmů některých decilů [tabulka 2] příslušný decil v roce 2000 příslušný decil v roce sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní I z výše popsaného pak vyplývá, že složení sociálních příjmů se u průměrné domácnosti mezi roky 2000 a 2003 značně změnilo. Zatímco v období došlo k poklesu podílu dávek na dítě a mírnému růstu důchodů (a ostatních sociálních dávek), v období došlo k dalšímu propadu významu dávek na dítě na celkových sociálních příjmech. Sledovaný podíl se mezi roky 1996 a 2003 snížil o 30 % z 11,1 % (1996) přes 8,9 18

19 % (2000) až na 7,7 % (2003). Dávky na dítě se tak u průměrné domácnosti staly nejmenší skupinou sociálních dávek. Naopak podíl dávek důchodového pojištění na celkových sociálních příjmech se ve sledovaném období zvýšil. Tři čtvrtiny všech dávek reprezentují u domácností celkem důchody. Tento závěr je do značné míry v souladu s tabulkou 2.4. T a b u l k a 3.10 Skladba sociálních příjmů na jednoho člena podle decilů (v %) [tabulka 6] vážený průměr rok 2000 sociální příjmy 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 důchody 15,9 51,4 82,0 87,4 87,1 82,5 85,9 73,3 59,6 68,7 72,2 nemocenské 13,7 10,0 5,8 4,9 5,2 7,9 7,2 18,1 33,5 25,4 10,2 dávky na dítě 37,6 19,9 6,9 4,5 3,6 4,6 3,4 3,3 1,4 0,8 8,9 ostatní 32,7 18,7 5,3 3,2 4,1 5,0 3,4 5,3 5,5 5,1 8,6 rok 2003 sociální příjmy 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 důchody 11,8 52,5 80,7 87,9 88,6 89,7 84,2 75,6 69,7 64,4 74,5 nemocenské 13,0 15,6 6,5 4,5 4,5 5,2 8,9 14,8 24,4 28,5 10,0 dávky na dítě 38,6 16,9 7,4 3,7 3,1 2,6 3,1 3,6 1,4 1,3 7,7 ostatní 36,6 15,0 5,3 3,8 3,8 2,5 3,8 5,9 4,4 5,8 7,8 Celkový růst sociálních příjmů je způsoben růstem vyplacených částek na důchody. Důchody mezi rokem 2000 a 2003 reálně vzrostly o 13 %, zatímco ostatní sociální dávky pouze o 1 %. U důchodů je růst zaznamenán opět u čtvrtého až devátého decilu příjmového rozložení, zatímco v prvním až třetím decilu reálně vyplácené důchodové dávky poklesly (resp. stagnovaly). Příjemci důchodových dávek i samotné důchodové dávky, jak ukazují grafy 1 a 5 přílohy, se přitom kumulují zejména ve třetím až pátém decilu příjmového rozložení. T a b u l k a 3.11 Vývoj reálných důchodů na jednoho člena (v %) [tabulka 7] vážený průměr vůči roku vůči roku Celkově vyplacené nemocenské dávky v období pokračovaly v mírném reálném růstu. Růst je zaznamenán zejména u druhého až čtvrtého decilu, sedmého, devátého a desátého decilu. U domácností ostatních příjmových decilů došlo ke stagnaci nebo poklesu. Při srovnání růstu nemocenských dávek jednotlivých decilů záleží, jestli úroveň dávek v roce 2003 srovnáváme s rokem 1996 nebo Rozložení nemocenských dávek má zhruba tvar relativně plochého U. Více je jich vypláceno ve spodních a v horních decilech příjmového rozložení než ve středních decilech (viz graf 2 přílohy). To se dá vysvětlit vyšším podílem důchodců, kteří nemocenské dávky samozřejmě nepobírají, právě ve středních příjmových skupinách. Jinak celkově v letech je změna nevýrazná. 19

20 T a b u l k a 3.12 Vývoj reálné nemocenské na jednoho člena (v %) [tabulka 7] vážený průměr vůči roku vůči roku Mezi roky 1996 a 2000 zaznamenaly reálné dávky na dítě (přídavek na dítě a sociální příplatek) pokles o 15 %. Reálně tyto dávky dále mírně klesaly i mezi roky 2000 a 2003, kdy klesly o další 4 procentní body ve srovnání s rokem Tento pokles nastal u všech příjmových skupin, s výjimkou vyšších příjmových skupin, které jich ovšem pobíraly minimum (viz tabulka 3.9). Hodnoceno z pozice období je reálný pokles u středních příjmových skupin výrazný - skoro o 50 %. T a b u l k a 3.13 Vývoj reálných dávek na dítě na jednoho člena (v %) [tabulka 7] vážený průměr vůči roku vůči roku Dávky na dítě jsou výrazně kumulovány do prvního až třetího příjmového decilu, jak ukazuje graf 3 přílohy. Pokud posuzujeme pouze sociální příplatek, tak ten v roce 2003 náležel 286 domácnostem (z celkem), přičemž 230 jeho příjemců (přes 80 %) se nacházelo v prvních dvou příjmových decilech (viz tabulka 4 přílohy). Při pohledu na vývoj ostatních sociálních dávek můžeme konstatovat, že mezi roky 2000 a 2003 nedošlo k žádné výrazné změně. Celkově dané dávky nezaznamenaly žádný reálný růst, jejich podíl na celkových sociálních příjmech se proto nepatrně snížil. T a b u l k a 3.14 Vývoj reálných ostatních dávek na jednoho člena (v %) [tabulka 7] vážený průměr vůči roku vůči roku Cílenost sociálních dávek Cílenost dávek je vyjádřena Pseudo-Lorenzovými křivkami (grafy 4-7 v příloze). Rozložení specifických dávek do příjmových skupin je ovlivněno jednak kumulací příjemců do daných příjmových skupin, jednak cíleností a redistributivním účinkem dávek. 20