Domácnosti a sociální dávky v letech (analýza statistik rodinných účtů) Robert Jahoda, Pavel Kofroň

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Domácnosti a sociální dávky v letech 2000-2003 (analýza statistik rodinných účtů) Robert Jahoda, Pavel Kofroň"

Transkript

1 Domácnosti a sociální dávky v letech (analýza statistik rodinných účtů) Robert Jahoda, Pavel Kofroň VÚPSV Praha výzkumné centrum Brno 2005

2 Obsah 1. Přístup k analýze Cíle studie Data 3 2. Vývoj základních parametrů ekonomiky ČR v letech Vývoj pracovních příjmů domácností Vývoj sociálních příjmů domácností Vývoj výdajů domácností (makropohled) Domácnosti celkem: decilové skupiny (podle výše čistých peněžních příjmů na osobu) Složení domácností podle decilových skupin Příjmy domácností celkem podle decilových skupin Vývoj sociálních příjmů domácností Cílenost sociálních dávek Odvody na sociální pojištění a daně v relaci se sociálními dávkami Závěry Dodatek: Srovnání některých dat z mikrocenzu (2002) s daty ze Statistiky rodinných účtů (2002) Domácnosti zaměstnanců: decilové skupiny (podle výše čistých peněžních příjmů na osobu) Cíl analýzy Složení domácností podle decilových skupin Příjmy domácností zaměstnanců podle decilových skupin Vývoj sociálních příjmů domácností Vývoj jednotlivých sociálních dávek Analýza modelů Závěry Příjmy a vydání podle typů domácností Úvod Příjmy průměrných domácností Sociální příjmy Vydání domácností Závěry Závěry studie 53 Literatura 56 2

3 1. Přístup k analýze 1.1 Cíle studie Studie navazuje na výzkumné zprávy Domácnosti a sociální dávky v letech (analýza statistik rodinných účtů), VÚPSV Brno 2002 a Domácnosti a sociální dávky v letech , VÚPSV Brno Hlavním cílem je prezentovat, k jakým změnám došlo v oblasti příjmů, resp. sociálních dávek v období let a jejich srovnání s předchozím obdobím mezi roky 1996 a Dále, jak tyto změny ovlivnily příjmovou situaci domácností. Sledované období je zajímavé z několika hledisek. Na jedné straně se jedná o období nepřerušovaného ekonomického růstu a rychlého růstu reálné mzdy (ve srovnání s předcházejícím obdobím ). Na druhé straně se toto období vyznačovalo setrvalou nezaměstnaností na úrovni 7 až 9 %. Z ekonomického pohledu se tak jednalo o údobí, ve kterém by mohlo dojít k relativnímu poklesu významu příjmově testovaných sociálních dávek. Na druhou stranu ale právě rychle rostoucí sociální dávky byly jednou z příčin zhoršování stavu veřejných financí, které v roce 2003 vyústily v přijetí koncepce Reformy veřejných rozpočtů. Její dopad (na straně příjmové i výdajové) již ovšem převážně spadá do následného období ( ). Analýza je zpracována podle následujících hledisek: - hledisko časové, období let 2000 až 2003, srovnání s předchozím obdobím 1996 až 2000, - typ domácnosti, prvním typem jsou domácnosti celkem ( průměrná domácnost ), domácnosti zaměstnanců, domácnosti zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi a domácnosti s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi, popř. doplněné o domácnosti úplné a neúplné u některých typů domácností; průměrná domácnost je konstrukt, který nevyjadřuje skutečný typ domácnosti, - výše příjmu (decilové rozložení), - hledisko podle jednotlivých typů sociálních dávek. Příjmová analýza je provedena podle statistiky rodinných účtů ČSÚ; Většina příjmů domácností je uvedena jako průměry na osobu a rok. Použití přepočtu na spotřební jednotku by neumožnilo porovnání trendů s vývojem v letech Mimo těchto statistik byly pro účely analýzy použity i soubory dat z ČSÚ, které jsou určeny ke konečnému zpracování SRÚ. Tato data byla použita k vytvoření určitých příjmových charakteristik domácností, které nejsou součástí publikace SRÚ, jedná se hlavně o příjmy podle decilového rozložení pro domácnosti zaměstnanců a zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi; počty příjemců (domácností) sociálních dávek. Analýza je doplněna o kapitolu, která popisuje pomocí makro i mikroekonomických ukazatelů ekonomicko - sociální vývoj v České republice mezi roky 2000 až Pro zpracování analýzy byla také použita publikace MPSV: Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech , Praha Využita byla také data z Mikrocenzu 1996 a 2002, která podávají podrobnější informace o vývoji příjmů domácností. Metodické poznámky, které se týkají analýzy, jsou uvedeny u jednotlivých částí zprávy. 1.2 Data Statistika rodinných účtů je v roce 2003 založena na sledování domácností zaměstnanců, 300 domácností zemědělců, 450 domácností samostatně činných osob a 500 3

4 domácností důchodců. Za tyto domácnosti ČSÚ zahrnuje do zpracování poměrnou část, která odpovídá počtu měsíců jejich zpravodajské činnosti v daném roce. Aby se odstranila disproporce v zastoupení jednotlivých sociálních skupin v základním zpravodajském souboru, jsou údaje za příslušné soubory převáženy podle sociální struktury domácností zjištěné při mikrocenzu Dle ČSÚ jsou rozdíly mezi složením domácností podle SRÚ a podle mikrocenzu 2002 nepatrné. Podle SRÚ 2003 má průměrná zpravodajská domácnost 2,46 členů (v roce ,47 členů), kdežto průměrná hospodařící domácnost v ČR má podle mikrocenzu ,50 členů. Tento rozdíl je pak zdůvodněn menším zastoupením vícečlenných, respektive vícegeneračních domácností - z důvodů vyšší náročnosti vedení zápisů. Obdobně lze charakterizovat i kvótní výběr domácností za rok 2000, pro který bylo použito výsledků mikrocenzu Podle něj má průměrná hospodařící domácnost 2,66 členů, kdežto podle SRÚ za rok 2000 to bylo pouze 2,48 členů. Kromě souboru základního se používá ještě tzv. doplňkový soubor, který je určený pro sledování příjmů a vydání rodin s dětmi a s minimálními příjmy. V základním souboru jsou tyto domácnosti zastoupeny úměrně jejich skutečnému podílu na celkovém počtu domácností v příslušné sociální skupině, takže jejich četnost je pro samostatné zpracování nedostatečná. V roce 2003 tvořilo doplňkový soubor 400 rodin s dětmi. T a b u l k a 1.1 Domácnosti podle sociálních skupin, SRÚ 2002 a MC 2002 domácnosti zaměstnanci samostatně činní důchodci celkem úhrnem celkem celkem podíl v %: SRÚ ,0 55,7 13,6 21,6 MC ,0 49,8 12,8 27,5 SRÚ 2002 MC 2002 SRÚ 2002 MC 2002 SRÚ 2002 MC 2002 SRÚ 2002 MC 2002 průměrný počet na domácnost: členů 2,47 2,50 2,78 2,82 3,14 3,10 1,47 1,72 ekonomicky aktivních 1,15 1,11 1,57 1,66 1,72 1,72 0,00 0,14 nezaopatřených dětí 0,71 0,61 0,95 0,80 1,15 1,00 0,00 0,08 nepracujících důchodců 0,47 0,56 0,08 0,17 0,07 0,15 1,47 1,42 čistý peněžní příjem na osobu sociální příjmy index čistého peněžního příjmu SRÚ 2002/MC ,2 99,2 88,5 104,4 4

5 2. Vývoj základních parametrů ekonomiky ČR v letech Cílem této kapitoly je stručně zhodnotit vývoj ekonomicko-sociálního prostředí ČR v letech 2001 až Pozornost bude věnována vývoji pracovních a sociálních příjmů za celou ČR. V dalších kapitolách potom bude posouzeno, jestli tomuto makropohledu odpovídají i obdobné hodnoty ze statistik rodinných účtů. 2.1 Vývoj pracovních příjmů domácností Po překonaném ekonomickém poklesu z let ekonomika zrychlila svůj růst, ten v letech osciloval mezi 2-3 % s tendencí k dalšímu vzrůstu nad 4 % v roce 2004 a dalších letech (MFČR, 2005a). Výrazný růst ekonomiky se projevil i na stagnaci, mírném snížení míry nezaměstnanosti a na růstu průměrné mzdy. Oproti předcházejícímu období došlo k razantnímu snížení míry inflace, v roce 2003 dokonce cenová hladina stagnovala. Důsledkem toho bylo, že v období rostly reálné pracovní příjmy výrazně rychlejším tempem, než v předcházejícím období Mzdy ovšem nerostly ve všech příjmových skupinách stejným tempem zaměstnanci s nižšími příjmy zaznamenali nižší mzdový růst než zaměstnanci s vyššími příjmy. Decilový poměr se zvýšil z hodnoty 2,90 (2000) na hodnotu 3,00 (2003). T a b u l k a 2.1 Vývoj základních ekonomických ukazatelů inflace průměrná mzda růst reálného nezaměstnanost HDP nominálně reálně decilový nominálně meziročně meziročně poměr ,8 % 4,2 % 3,9 % , ,5 % - 0,7 % 4,8 % ,9 % 1,3 % 2, ,7 % - 1,1 % 6,5 % ,2 % - 1,3 % 2, ,1 % 1,2 % 8,7 % ,4 % 6,2 % 2, ,9 % 3,9 % 8,8 % ,4 % 2,4 % 2, ,7 % 2,6 % 7,1 % ,7 % 3,8 % 2, ,8 % 1,5 % 7,3 % ,3 % 5,4 % 2, ,1 % 3,2 % 7,8 % ,6 % 6,5 % 3,00 Zdroj: ČSÚ (2005a), ČSÚ (2004a) Jako určitá protiváha k rychle rostoucí průměrné mzdě působil daňový systém. Základní odečitatelné položky (na poplatníka a na dítě) u daně z příjmů fyzických osob byly valorizovány v roce 2001 a zůstaly na stejné výši i pro roky 2002 a Stejné nastavení zůstalo i u sazeb daně a daňových pásem. Růst výnosu daně z příjmu fyzických osob v těchto letech mírně převýšil nominální růst průměrné mzdy (MFČR, 2005a), růst čistého pracovního příjmu proto mírně zaostával za růstem hrubých pracovních příjmů. T a b u l k a 2.2 Vývoj základních charakteristik daně z příjmů fyzických osob základní OP OP na dítě hodnota 1. pásma daně hodnota 2. pásma daně základní OP jako % roční průměrné mzdy hodnota 1. OP na dítě pásma daně hodnota 1. pásma daně ,4% 13,2% 62,4% 124,9% ,4% 13,2% 61,9% 123,0% ,0% 12,4% 57,7% 114,7% ,7% 11,6% 54,1% 107,6% Zdroj: zákon 586/92 Sb. a ČSÚ (2005a) 5

6 2.2 Vývoj sociálních příjmů domácností Vývoj nákladů veřejných rozpočtů na sociální příjmy v letech ukazují tabulky 2.3 a 2.4. T a b u l k a 2.3 Některé neinvestiční transfery obyvatelstvu z veřejných rozpočtů [mil. Kč] A. státní rozpočet Sociální dávky celkem důchody nemocenská státní sociální podpora pas. politika zaměstnanosti (PPZ) B. rozpočty ÚSC+OÚ dávky sociální péče Pozn.: Pro časovou srovnatelnost údajů byly v roce 2001 dávky sociální péče vyplacené okresními úřady ve výši 1504 mil. Kč přesunuty z položky státní rozpočet do položky rozpočty ÚSC+OÚ. Obdobně v roce 2002 ve výši 1660 mil. Kč. Tyto změny plynou z prováděné reformy územní veřejné správy. Zdroj: SZÚ ( ) Z tabulek plyne, že výdaje na sociální dávky rostly v těchto letech výrazně rychleji, než byl růst cenové hladiny. Sociální dávky se reálně zvyšovaly, i když ekonomika v tomto období rostla, nezaměstnanost byla stabilizována a růst průměrné mzdy byl mnohem rychlejší než inflace nebo růst HDP. Růst sociálních příjmů byl v období o něco málo rychlejší než růst HDP. Za této příznivé ekonomické situace by se dalo spíše očekávat, že objem sociálních příjmů domácností (alespoň těch, které jsou příjmově testované) bude stagnovat, resp. se bude snižovat jejich podíl na HDP. T a b u l k a 2.4 Srovnání vývoje sociálních příjmů s vývojem ekonomiky roční nominální růst nominální růst reálný růst soc. dávky ze SR 7,1 % 6,9 % 4,0 % 19,1 % 11,7 % důchody 7,6 % 6,2 % 5,7 % 20,9 % 13,3 % nemocenská 8,7 % 10,2 % 5,2 % 26,1 % 18,2 % státní sociální podpora 0,3 % 5,6 % -4,3 % 1,3 % -5,0 % PPZ -7,9 % 18,7 % 11,9 % 22,3 % 14,7 % dávky sociální péče 3,3 % 13,6 % 6,9 % 25,5 % 17,6 % INFLACE 4,7 % 1,8 % 0,1 % 6,7 % 0,0 % HDP 7,7 % 4,3 % 5,8 % 18,9 % 7,5 % PRŮMĚRNÁ MZDA 8,7 % 7,3 % 6,6 % 24,3 % 16,5 % Zdroj: SZÚ ( ), ČSÚ (2005a) a vlastní výpočty Z tabulek dále plyne, že největší vliv na rychlý růst sociálních dávek měly na straně státního rozpočtu důchody. Výdaje na ně rostly výrazně rychlejším tempem, než byla inflace, navíc jejich podíl na sociálních dávkách je dominantní (téměř 75 % všech sociálních dávek ze státního rozpočtu). Ještě rychlejším tempem ovšem rostla nemocenská, která v roce 2003 představovala druhý největší výdaj ze státního rozpočtu na sociální dávky. Objem dávek 6

7 státní sociální podpory ve sledovaných letech stagnoval, reálně dokonce došlo k jejich snížení. Na straně územně samosprávných celků (plus okresních úřadů) byl zaznamenán podstatný nárůst dávek sociální péče. V následujícím textu se stručně zaměříme na jednotlivé druhy sociálních dávek a budeme stručně analyzovat důvody jejich růstu Důchodové pojištění Základním právním předpisem, který upravuje nároky z důchodového pojištění, je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Na jeho základě se poskytují následující důchody: starobní (včetně předčasného starobního důchodu ), invalidní (plný invalidní a částečný invalidní) a pozůstalostní (vdovský, vdovecký a sirotčí). Důchodové pojištění je financováno z vybraného sociálního pojistného. Největší částky jdou na výplatu starobních důchodů (cca 73 % výdajů) a invalidních důchodů (cca 18 % výdajů). Vliv na výdaje důchodového pojištění má počet důchodců a průměrná výše důchodu. Tabulka 2.5 udává vývoj počtu vyplácených důchodů a průměrnou měsíční výši důchodu v prosinci daného roku. T a b u l k a 2.5 Počet vyplácených důchodů a průměrná měsíční výše [Kč] v prosinci daného roku starobní invalidní pozůstalostní celkem /2000 počet důchodů MPSV (2004) ,004 počet důchodců ČSSZ ,003 průměrná výše ,186 počet důchodů MPSV (2004) ,049 počet důchodců ČSSZ ,048 průměrná výše ,107 počet důchodů MPSV (2004) ,995 počet důchodců ČSSZ ,995 průměrná výše ,08 počet důchodů MPSV (2004) ,009 počet důchodců ČSSZ ,009 průměrná výše ,12 Zdroj: MPSV (2004: 24, 30), vlastní úprava Počet vyplácených důchodů v letech i přes stále rostoucí naději dožití stagnuje. To je dáno zákonnou úpravou posouvání věkové hranice odchodu do důchodu na 63 let pro muže i bezdětné ženy. Této věkové hranice má být dosaženo po roce 2016 u mužů a 2019 u bezdětných žen. V důsledku posouvání této hranice počet vyplácených starobních důchodů stagnuje, zatímco počet invalidních důchodů se mírně zvyšuje. Na průměrný důchod má vliv prováděná indexace současných důchodů a výše nově přiznávaných důchodů. Sledovaný růst průměrné výše vyplácených starobních důchodů je dále ovlivněn tzv. generační směnou. Průměrná výše vyplácených důchodů by rostla i kdyby důchody nebyly valorizovány, protože zanikají důchody starších důchodců, které jsou nižší než důchody nově přiznávané (MPSV, 2004: 31). 7

8 2.2.2 Nemocenské pojištění Základním zákonem upravujícím okruh pojištěných a nároky pojištěnců je zákon o nemocenském pojištění č. 54/1956 Sb. Nemocenské pojištění je pro zaměstnance a příslušníky ozbrojených sil a sborů povinné, pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) je od roku 1994 dobrovolné. Systém nemocenského pojištění je financován ze sociálního pojistného. Ze systému nemocenského pojištění jsou poskytovány následující dávky: nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Příjmy a výdaje na nemocenské pojištění shrnuje tabulka 2.6. Objem výdajů se jednorázově zvýšil po 1. říjnu 1999, a to v důsledku změn ve výpočtu dávek. K tomuto datu došlo k zavedení systému dvou pásem redukčních hranic. Ty jsou každoročně aktualizovány. Jejich valorizace má za následek růst výdajů. Změny ve výpočtu dávek se plně projevily až v roce 2000, kdy výdaje vzrostly o 41,1 % oproti roku 1999 a systém se dostal z vysokých přebytků do mírných deficitů. Objem výdajů jako % HDP do roku 1999 klesal, od roku 2000 se pohybuje kolem 1,3 % HDP. T a b u l k a 2.6 Příjmy a výdaje na nemocenské pojištění [mil. Kč] rok PŘÍJMY VÝDAJE VÝDAJE peněžitá vyrovnávací SALDO jako % nemocenské POČR pomoc v CELKEM příspěvek HDP mateřství ,27 % ,28 % ,35 % ,34 % Zdroj: MPSV (2005), ČSÚ (2005a), vlastní výpočty Největší podíl výdajů na dávky nemocenského pojištění připadá na nemocenské, jehož podíl se stabilně pohybuje kolem cca 86 % celkových výdajů. Podíl výdajů na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) se mírně zvýšil z 9 % (1996) na 11 % (2003), adekvátně tomu poklesl podíl výdajů na ošetřování člena rodiny (POČR) z 5 % (1996) na 3 % (2003). Objem výdajů na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství představuje zbytek. Výdaje na nemocenské jsou ovlivňovány vývojem nemocnosti a výší dávek. K nárůstu nemocnosti došlo v roce 2000 po úpravě výpočtu dávek. Celkovou nemocnost ovlivnil jednak nárůst délky trvání nemoci a zejména pak nárůst počtu případů (viz tabulka 2.7). T a b u l k a 2.7 Základní ukazatele pracovní neschopnosti průměrné procento PN [%] 6,05 6,25 5,82 5,95 6,4 6,75 6,77 6,81 průměrná délka trvání 1 případu PN [dny] 25,8 26,3 26,8 26, ,6 30,8 30,5 počet případů PN na 100 pojištěnců 85,8 86,7 79,2 83,3 84,4 86,2 80,4 81,7 Zdroj: MPSV (2005) a ČSÚ (2005c) 8

9 T a b u l k a 2.8 Modelový výpočet nemocenského redukční hranice nejvyšší denní průměrná denní platnost redukčních hranic vyměřovací první druhá dávka mzda nemocenská základ podíl před % % % % % % Zdroj: MPSV (2004) Výše nemocenského závisí na dosahovaném výdělku a na stanovení redukčních hranic vyměřovacího základu pro výpočet nemocenského. Do výše první redukční hranice se mzda započítává plně, do výše druhé redukční hranice jen ze 60 % a nad tuto hranici se k ní již nepřihlíží. Nemocenské se poskytuje ve výši 69 % z takto stanoveného základu s tím, že za první tři dny se nemocenské poskytuje ve snížené míře 50 % vyměřovacího základu (od 2004 další snížení až na 25 % vyměřovacího základu). Modelový výpočet nemocenského ukazuje tabulka 2.8. Důsledkem působení redukčních hranic je, že s rostoucí mzdou klesá podíl dávky na mzdě, tzn. že v systému nemocenského pojištění existuje poměrně značná solidarita vysokopříjmových pojištěnců s nízko-příjmovými skupinami těchto osob. Tato solidarita pak dále zpětně ovlivňuje nemocnost u jednotlivých příjmových skupin (viz graf 2.1). G r a f 2.1 Základní ukazatele pracovní neschopnosti podle výše mzdy v roce 2003 Zdroj: MPSV (2005) Životní minimum Velký význam v systému dávek státní sociální podpory a dávek sociální péče má životní minimum jako kritérium pro posouzení příjmové nedostatečnosti pro potřeby sociální ochrany občana nebo rodiny. V roce 2001 došlo ke zvýšení částek životního minima s účinností od Platné částky ŽM se zvýšily diferencovaně tak, aby byla zachována jejich reálná hodnota od poslední úpravy k V průměru se celkové životní minimum 9

10 rodin s dětmi zvýšilo o 7,6 % (SZÚ, 2001). Ve sledovaném období již k další úpravě částek ŽM dále nedošlo. Uvedené skutečnosti ukazuje tabulka 2.9 a T a b u l k a 2.9 Vývoj částek životního minima [Kč] účinnost od dítě podle věku na domácnost podle počtu členů dospělý do 6 6 až až až a 4 5 a více Zdroj: Nařízení vlády č. 56/2000 Sb. a č. 333/2001 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima T a b u l k a 2.10 Růst jednotlivých částek životního minima účinnost od dítě podle věku na domácnost podle počtu členů dospělý do 6 6 až až až a 4 5 a více ,6 % 2,9 % 2,9 % 2,7 % 2,8 % 21,5 % 21,2 % 21,3 % 21,1 % ,6 % 6,2 % 5,7 % 6,1 % 5,9 % 12,7 % 12,6 % 12,5 % 12,5 % Zdroj: tabulka Dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory jsou poskytovány na základě zákona č. 117/95 Sb. Dávky jsou zacíleny hlavně na krytí nákladů spojených s výchovou dětí, ale zákon poskytuje dávku i při některých dalších sociálních situacích. Dávky státní sociální podpory v letech 2000 až 2003 můžeme rozlišit na: dávky poskytované v závislosti na výši příjmu; nárok a výše dávky záleží na velikosti rozhodného příjmu za sledované období; mezi příjmově testované dávky můžeme zařadit: přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení a příspěvek na dopravu, ostatní dávky; nárok na tyto dávky má osoba, u které nastanou skutečnosti definované v zákoně; dávky nejsou příjmově testované; jedná se o rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. Jak už ukázala tabulka č. 2.4, v případě SSP se jedná o jediný typ dávek, jehož objem ve sledovaném období stagnoval, reálně došlo dokonce k poklesu objemu vyplacených dávek. V důsledku toho se jeho podíl na HDP mezi lety 2000 a 2003 snížil o 0,22 procentního bodu (viz tabulka 2.11). 10

11 T a b u l k a 2.11 Vývoj dávek Státní sociální podpory [mil. Kč a % HDP] dávky v mil Kč dávky jako % HDP přídavky na dítě ,59 % 0,55 % 0,55 % 0,49 % sociální příplatek ,29 % 0,26 % 0,26 % 0,23 % příspěvek na bydlení ,12 % 0,12 % 0,13 % 0,11 % příspěvek na dopravu ,05 % 0,05 % 0,05 % 0,05 % rodičovský příspěvek ,36 % 0,33 % 0,33 % 0,31 % zaopatřovací příspěvek ,00 % 0,00 % 0,00 % 0,00 % dávky pěstounské péče ,02 % 0,02 % 0,02 % 0,02 % porodné ,03 % 0,03 % 0,03 % 0,03 % pohřebné ,03 % 0,02 % 0,02 % 0,02 % DÁVKY SSP CELKEM ,48 % 1,38 % 1,40 % 1,26 % Zdroj: SZÚ ( ) Pokud vezmeme v úvahu příjmově testované dávky SSP, pak relativní pokles zaznamenaly přídavky na dítě a sociální příplatek. Důvodem tohoto poklesu je poměrně rychlý růst průměrné mzdy ve sledovaném období. Naopak příspěvek na bydlení si i přes rychlý růst příjmů zachoval svou relativní výši, k čemuž přispěla rychlejší valorizace částek životního minima na domácnost na konci roku V případě příjmově netestovaného rodičovského příspěvku došlo k mírnému poklesu jeho relativní váhy na HDP. Nominálně došlo k mírnému zvýšení, což může být dáno do souvislosti s mírně rostoucím počtem živě narozených v roce 1999 a v roce 2003 (ČSÚ, 2005d) Dávky sociální péče Systém dávek sociální péče reaguje na individuální situace občanů vázané na věk, zdravotní stav či jiné vážné důvody. Rozhodování o jednotlivých dávkách je svěřeno obcím s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadům v rámci výkonu státní správy v přenesené působnosti. Peněžní prostředky na jejich výplatu jsou poskytovány ze státního rozpočtu. Dávky sociální péče se poskytují podle zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení a vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb. Podle tabulky 2.4 se spolu s nemocenskou jedná v období o nejrychleji rostoucí sociální dávku, jejíž růst je mnohem rychlejší než inflace v daném období. Svůj vliv na tuto skutečnost má fakt, že dávka je cílena na osoby s žádnými nebo nahodilými pracovními příjmy, kterých se netýká rychlý růst průměrné mzdy. Enormní nárůst dávek sociální péče v roce 2002 byl způsoben valorizací ŽM z konce roku To vede k rozšíření okruhu osob pobírajících tyto dávky a ke zvýšení průměrné výše dávek. Na zvýšení výdajů na tyto dávky v roce 2002 měla mimořádný vliv výplata dávek sociální péče v souvislosti s povodněmi - celkem cca 400 mil. Kč (SZÚ, 2002). Dle ministerstva financí ČR má na zvyšování výdajů vliv i přístup žadatelů o dávky, kteří preferují pobírání sociálních dávek před hledáním zaměstnání (SZÚ, 2003) Dávky v nezaměstnanosti Ve sledovaném období došlo k mírnému poklesu míry nezaměstnanosti. Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti však rostou (viz tabulka 2.4), roste také průměrná výše dávky v nezaměstnanosti, nominálně mezi roky (19,5 %). Protože současně roste počet dlouhodobě nezaměstnaných (hlavně do roku 2001), klesá podíl nezaměstnaných, kteří na tuto dávku mají nárok. Zatímco ještě v roce 1998 pobíralo dávku téměř 50 % nezaměstnaných, v roce 2003 to bylo již jenom 35 %, v letech 2000 až 2003 však nebyl 11

12 pokles tak výrazný (1 %). Jak dále ukázala tabulka 2.3, objemově patří dávky na politiku zaměstnanosti ve státním rozpočtu mezi nejmenší. T a b u l k a 2.12 Vývoj některých ukazatelů pasivní politiky zaměstnanosti státu počet nezaměstnaných (v tis.) 201,5 248,3 335,7 454,1 454,5 418,3 374,1 399,1 míra nezaměstnanosti (%) 3,9 4,8 6,5 8,7 8,8 8,1 7,3 7,8 podíl nezaměstnaných déle než 1 rok (%) podíl nezaměstnaných s nárokem na podporu (%) 50,1 51,4 49,2 42,4 35,9 36,6 37,4 34,9 průměrná výše dávky (Kč) Zdroj: ČSÚ (2005e) a SZÚ Vývoj výdajů domácností (makropohled) Životní úroveň domácností měřená nominálními příjmy a spotřebitelskými výdaji se ve sledovaném období vyvíjela v souladu s růstem HDP. Nominální objem výdajů domácností se v poměru k HDP pohyboval každoročně přibližně na poloviční úrovni (v roce ,2%). Reálně se spotřebitelské výdaje domácností zvýšily v roce 2003 ve srovnání s rokem 1996 zhruba o jednu čtvrtinu, to znamenalo předstih před růstem HDP, který se zvýšil o jednu šestinu. Mezi nejvýznamnější položky výdajů domácností patří výdaje na nájemné, bydlení, vodu, elektřinu a plyn, které tvoří 23,5 % (2003) celkových výdajů, v běžných cenách tyto výdaje představují 301,6 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 1996 byl tento objem větší o necelých 90 % a převýšil růst HDP a celkové individuální spotřeby. T a b u l k a 2.13 Disponibilní důchod a hrubé úspory domácností (v mld. Kč) běžné příjmy 1 346, , , , , , , ,8 běžné výdaje 404,6 445,2 466,9 486,1 520,8 555,4 601,9 648,9 disponibilní důchod 941, , , , , , , ,9 individuální spotřeba 847,2 932,8 998, , , , , ,4 hrubé úspory 103,2 136,4 130,3 119,8 105,8 100,8 132,9 117,5 Zdroj: ČSÚ 2004 T a b u l k a 2.14 Výdaje domácností na konečnou spotřebu - běžné ceny (v mil. Kč) CELKEM potraviny, nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv nájemné bydlení, voda, energie, paliva bytové vybavení, zařízení domácností zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace, kultura a sport vzdělání stravovací, ubytovací služby ostatní zboží a služby Zdroj: ČSÚ

13 T a b u l k a 2.15 Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) v období (předcházející rok = 100) úhrn 108,8 108,6 110,7 102,1 103,9 104,7 101,9 100,1 potraviny a nealkoholické nápoje 107,9 104,4 104,4 94,5 101,0 105,1 98,0 97,8 alkoholické nápoje, tabák 109,9 106,4 109,5 104,6 104,2 103,3 101,9 100,9 odívání a obuv 110,4 108,8 106,3 100,1 98,1 98,4 97,4 95,1 bydlení, voda, energie, paliva 112,2 119,0 130,5 109,1 108,5 109,9 106,1 101,9 bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy 104,2 105,4 106,0 102,0 100,5 100,2 99,8 98,5 zdraví 112,5 118,8 114,0 104,0 102,8 103,2 104,7 104,0 doprava 112,4 108,1 104,7 103,6 111,0 100,3 98,1 100,1 pošty a telekomunikace 114,7 114,9 110,9 115,3 107,0 104,9 103,3 98,0 rekreace a kultura 106,7 106,7 106,9 102,2 102,5 105,1 102,1 99,6 vzdělávání 113,5 110,1 114,6 108,0 104,4 102,8 103,6 103,0 stravování a ubytování 106,3 106,6 111,8 103,0 102,6 102,9 103,4 101,8 ostatní zboží a služby 105,0 106,3 107,9 102,4 102,2 104,6 104,0 102,9 Zdroj: ČSÚ 2005 Vývoj hrubých a čistých peněžních vydání domácností podle statistiky rodinných účtů je poněkud odlišný ve srovnání se sektorovými účty. Na jednoho člena domácnosti rostly pomaleji hrubá peněžní vydání než hrubé peněžní příjmy, stejná situace platí i pro čistá peněžní vydání, resp. čisté peněžní příjmy. Úroveň peněžních vydání (příjmů) domácností je v členění podle jednotlivých typů domácností značně diferencována a míra diferenciace se ve sledovaném období zvýšila. V roce 2003 připadla na jednoho člena domácnosti úhrnná částka Kč hrubých peněžních vydání, ve srovnání s rokem 1996 to bylo více o 49 %. Celková částka čistých peněžních vydání se ve stejném období zvýšila o 51 %. Největší nárůst z čistých peněžních vydání měly výdaje na bydlení, které se značně zvyšovaly, především do roku 1998, od dalšího roku se jejich růst začal zpomalovat. V roce 2002 přesáhl podíl výdajů na bydlení jednu pětinu čistých peněžních vydání a v roce 2003 převýšil objem výdajů na potraviny. Ve sledovaném období došlo ke zvýšení diferenciace těchto výdajů podle sociálních skupin, který však neodpovídá růstu celkových příjmových rozdílů. 13

14 T a b u l k a 2.16 Struktura peněžních výdajů domácností celkem ukazatel hrubá peněžní vydání čistá peněžní vydání úhrnem (Kč) A. spotřební vydání (Kč) v tom (%): potraviny a nealkoholické nápoje 26,0 23,2 22,7 22,2 21,2 alkoholické nápoje, tabák 3,8 3,3 3,1 3,1 3,0 odívání, obuv 8,7 6,7 6,7 6,5 6,2 bydlení, voda, energie, paliva 14,3 18,5 18,6 19,8 19,7 z toho: nájemné a ostatní služby související s bytem 4,6 6,1 6,1 6,4 6,5 ústřední topení, teplá voda 2,9 3,7 3,4 3,6 3,6 elektřina a plyn 4,7 6,6 7,0 7,7 7,3 vybavení a provoz domácnosti 9,3 7,2 6,9 6,9 6,7 zdravotnictví 1,4 1,6 1,7 1,8 1,9 doprava 11,6 10,6 11,0 10,0 10,7 spoje 1,9 3,5 3,9 4,0 4,3 volný čas 11,3 10,8 10,6 10,5 10,8 vzdělání 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 stravovací a ubytovací služby 6,5 8,8 9,0 9,5 9,7 ostatní zboží a služby 3,0 2,9 2,9 2,9 3,0 Zdroj: ČSÚ

15 3. Domácnosti celkem: decilové skupiny (podle výše čistých peněžních příjmů na osobu) 3.1 Složení domácností podle decilových skupin Průměrná zpravodajská domácnost (zahrnuty jsou všechny domácnosti - tedy ekonomicky aktivní i neaktivní včetně důchodců) měla v roce 2003 v průměru 2,5 členů, z toho 1,2 ekonomicky aktivních, 0,7 nezaopatřených dětí, 0,5 nepracujících důchodců. Průměrná zpravodajská domácnost se v roce 2003 nelišila od průměrné zpravodajské domácnosti roku Pro složení domácností v nejnižších příjmových decilech je typický vyšší počet členů, hlavně pak vyšší počet nezaopatřených dětí. Průměrná domácnost ve vyšším příjmovém decilu má průměrně nižší počet členů v důsledku nižšího počtu nezaopatřených dětí. Počet ekonomicky aktivních je víceméně rovnoměrně rozložen ve všech skupinách, s dvěma výjimkami. Za prvé v domácnostech příjmového decilu jsou více zastoupeni nepracující důchodci (na úkor ekonomicky aktivních) a za druhé je v nejvyšších příjmových decilech mírně vyšší zastoupení ekonomicky aktivních. V prvním a druhém decilu jsou zastoupeny převážně domácnosti ekonomicky aktivních s nezaopatřenými dětmi, v třetím až šestém decilu příjmového rozložení potom domácnosti ekonomicky aktivní s nezaopatřenými dětmi a domácnosti důchodců bez nezaopatřených dětí. Od sedmého do desátého decilu jde o domácnosti ekonomicky aktivních osob s klesajícím počtem dětí i nepracujících důchodců. Rozložení domácností mezi jednotlivé příjmové decily mezi roky 2000 a 2003 se výrazně nezměnilo. Minulá zpráva (Sirovátka, Jahoda, Kofroň, 2002) konstatovala, že mezi roky 1996 a 2000 vzrostl počet nezaopatřených dětí, které se nacházejí v prvních dvou příjmových decilech, ze 40,2 % na 45,7 % celkového počtu nezaopatřených dětí. V roce 2003 pak tento podíl dětí stagnoval na 45,3 % (viz tabulka 14 přílohy). K mírnému posunu došlo v případě nepracujících důchodců. Jejich podíl v nejnižších třech příjmových decilech se ve letech snížil z 34,8 % (1996) na 28,1 % (2000), k dalšímu snížení potom došlo do roku 2003 na 25,0 % všech důchodců. Domácnosti důchodců se stabilně přesouvají do decilů s vyšším příjmem, zatímco domácnosti s dětmi zůstávají v nejnižších příjmových decilech. Blíže tabulka 14 a graf 8 přílohy. T a b u l k a 3.1 Domácnosti celkem v roce 2000 (průměrné počty členů) [tabulka 1] decil průměr členů 3,91 3,08 2,41 2,36 2,28 2,34 2,22 2,34 2,07 1,84 2,48 ekonomicky aktivních 1,28 1,17 0,78 0,76 0,76 1,03 1,10 1,57 1,64 1,63 1,17 nezaopatřených dětí 1,99 1,26 0,74 0,61 0,55 0,62 0,51 0,45 0,27 0,13 0,71 nepracujících důchodců 0,13 0,39 0,80 0,92 0,88 0,61 0,54 0,27 0,10 0,06 0,47 spotřebních jednotek 2,72 2,29 1,90 1,87 1,84 1,86 1,80 1,90 1,73 1,58 1,95 T a b u l k a 3.2 Domácnosti celkem v roce 2003 (průměrné počty členů) [tabulka 1] decil průměr členů 3,81 3,05 2,51 2,32 2,30 2,15 2,30 2,34 2,01 1,86 2,46 ekonomicky aktivních 1,24 1,16 0,89 0,70 0,78 0,85 1,23 1,45 1,58 1,61 1,15 nezaopatřených dětí 1,95 1,30 0,82 0,59 0,56 0,52 0,53 0,52 0,23 0,16 0,72 nepracujících důchodců 0,10 0,36 0,72 0,93 0,87 0,74 0,48 0,30 0,16 0,06 0,47 spotřebních jednotek 2,67 2,27 1,96 1,85 1,85 1,75 1,86 1,89 1,69 1,59 1,94 15

16 3.2 Příjmy domácností celkem podle decilových skupin Jak ukazuje tabulka 3.3, složení čistých peněžních příjmů se mezi roky 2000 a 2003 výrazně nezměnilo. Pořád platí, že sociální dávky se na čistých peněžních příjmech podílejí asi jednou čtvrtinou, daně a pojistné odebírají relativně stále stejnou část. Protože je větší část odvodů daňové povahy před touto analýzou skryta (pojistné placené zaměstnavatelem, nepřímé daně), průměrná domácnost dostane na sociálních dávkách víc, než odvede státu daní. T a b u l k a 3.3 Vývoj (složení) čistých peněžních příjmů průměrné domácnosti (v Kč a %) [tabulka 1] Kč % Kč % Kč % Tržní příjmy , , ,9 daň z příjmů , , ,7 SZP , , ,3 sociální příjmy , , ,1 čisté peněžní příjmy , , ,0 Čisté peněžní příjmy za průměrnou domácnost vzrostly mezi roky 2000 a 2003 reálně o 10 % (viz tabulka 3.4). Ve srovnání s předcházejícím obdobím ( ) jde o mnohem rychlejší růst. Ten byl navíc mezi jednotlivými decilovými skupinami docela rovnoměrný, pohyboval se mezi 8-12 %. Vzhledem k vysokému podílu tržních příjmů (hrubé peněžní příjmy minus sociální příjmy) na čistých peněžních příjmech má na sledovaný růst čistých peněžních příjmů největší vliv růst tržních příjmů. T a b u l k a 3.4 Vývoj reálných čistých peněžních příjmů na jednoho člena (v %) [tabulka 7] vážený průměr vůči roku vůči roku Taktéž reálné tržní příjmy rostly u domácností v období mnohem rychleji než v předcházejícím období. Silnější růst je přitom zaznamenán v nižších příjmových decilech, což by se dalo vysvětlit tím, že z těchto decilů směrem do vyšších se přesouvají domácnosti důchodců bez tržních příjmů. Sledovaný růst 10 % u průměrné domácnosti oproti roku 2000 je přitom o něco pomalejší než reálný růst průměrné mzdy 16,5 % ve stejném období (viz tabulka 2.4). Tento pomalejší růst tržních příjmů podle SRÚ nedokážeme zcela vysvětlit. 16

17 T a b u l k a 3.5 Vývoj reálných tržních příjmů na jednoho člena (v %) [tabulka 7] vážený průměr vůči roku vůči roku Nerovnosti v příjmech vyjádřené decilovým poměrem (D9/D1) u čistých peněžních příjmů na jednoho člena se v daném období celkově mírně zvýšily - je to více vlivem sociálních transferů (růstem váhy důchodů a nemocenského, jež jdou spíše k vyšším příjmovým skupinám, a poklesem váhy dávek na dítě, jež jdou k nižším příjmovým skupinám). Nerovnost v tržních příjmech se naopak u domácností celkem spíše snížila. 3.3 Vývoj sociálních příjmů domácností Z důvodů zjednodušení analýzy, zvýšení reliability dat a dodržení jednotné metodiky došlo ve zprávě (Sirovátka, Jahoda, Kofroň, 2002) k agregaci některých sociálních dávek. Případné zájemce o důvody agregace tímto na tuto zprávu odkazujeme. Stejnou metodiku agregace jsme pro účely analýzy použili i za období Schéma Agregace původních dávek na nové nová dávka důchody nemocenské dávky na dítě ostatní dávky původní dávky důchody nemocenské podpora při ošetřování člena rodiny peněžitá pomoc v mateřství přídavky na děti sociální příplatek rodičovský příspěvek ostatní dávky státní sociální podpory podpora v nezaměstnanosti dávky sociální potřebnosti ostatní sociální dávky Objem sociálních příjmů přijímaných domácnostmi pokračoval v růstu, za období 2000 až 2003 vzrostly reálně o 10 % (tabulka 3.10). Růst byl tedy silnější než v období , kdy dosáhl hodnoty 6 %. T a b u l k a 3.6 Vývoj reálných sociálních příjmů na jednoho člena (v %) [tabulka 7] vážený průměr vůči roku vůči roku

18 Růst sociálních příjmů je v jednotlivých příjmových decilech relativně nepravidelný, snad jenom v prvních třech příjmových decilech došlo k reálnému poklesu (stagnaci) sociálních dávek. Domácnosti vyšších příjmových decilů zaznamenaly vyšší růst sociálních dávek. T a b u l k a 3.7 Podíl sociálních příjmů na ČPP na jednoho člena podle decilů (v %) [tabulka 6] vážený průměr ,1 31,7 42,5 46,0 35,8 32,2 22,4 13,0 8,0 5,4 23, ,9 25,5 39,2 43,2 42,7 29,9 26,2 15,3 9,2 7,1 24, ,8 24,1 34,9 44,5 41,0 36,4 24,6 15,8 12,0 6,7 24,1 V letech přínos sociálních příjmů k celkovým příjmům domácností mírně vzrostl, a to spíš ve vyšších příjmových skupinách populace, zatímco v nižších příjmových skupinách mírně poklesl. Protože se sociální dávky v roce 2003 u průměrné domácnosti podílejí 24,1 % na čistých peněžních příjmech, můžeme konstatovat, že v letech 2000 až 2003 nedošlo k žádné výrazné změně v podílu sociálních dávek na čistém peněžním příjmu. K největším změnám došlo u prvního příjmového decilu, kde podíl dávek klesl dokonce pod obdobnou hodnotu průměrné domácnosti. Největší zásluhu na tomto poklesu má snížení významu důchodů, jež mají v sociálních transferech velkou váhu. K obdobnému vývoji došlo i u druhého a hlavně pak třetího příjmového decilu. Přesně opačný pohyb můžeme zaznamenat u šestého a devátého příjmového decilu, kde se zase projevuje vliv důchodů. Uvedené skutečnosti podporují tabulky 3.8 a 3.9. Z později zmíněné tabulky vyplývá, že zatímco u prvního příjmového decilu došlo mezi roky 2000 a 2003 k nominálnímu poklesu důchodů, u pátého příjmového decilu pozorujeme 15 % růst, pak u devátého příjmového decilu je růst důchodů již roven 81 %. T a b u l k a 3.8 Vývoj (složení) sociálních příjmů průměrné domácnosti celkem na jednoho člena (v Kč a %) [tabulka 2+6] sociální příjmy , , ,0 důchody , , ,5 nemocenská , , ,0 dávky na dítě , , ,7 ostatní sociální příjmy , , ,8 T a b u l k a 3.9 Nominální hodnota sociálních příjmů některých decilů [tabulka 2] příslušný decil v roce 2000 příslušný decil v roce sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní I z výše popsaného pak vyplývá, že složení sociálních příjmů se u průměrné domácnosti mezi roky 2000 a 2003 značně změnilo. Zatímco v období došlo k poklesu podílu dávek na dítě a mírnému růstu důchodů (a ostatních sociálních dávek), v období došlo k dalšímu propadu významu dávek na dítě na celkových sociálních příjmech. Sledovaný podíl se mezi roky 1996 a 2003 snížil o 30 % z 11,1 % (1996) přes 8,9 18

19 % (2000) až na 7,7 % (2003). Dávky na dítě se tak u průměrné domácnosti staly nejmenší skupinou sociálních dávek. Naopak podíl dávek důchodového pojištění na celkových sociálních příjmech se ve sledovaném období zvýšil. Tři čtvrtiny všech dávek reprezentují u domácností celkem důchody. Tento závěr je do značné míry v souladu s tabulkou 2.4. T a b u l k a 3.10 Skladba sociálních příjmů na jednoho člena podle decilů (v %) [tabulka 6] vážený průměr rok 2000 sociální příjmy 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 důchody 15,9 51,4 82,0 87,4 87,1 82,5 85,9 73,3 59,6 68,7 72,2 nemocenské 13,7 10,0 5,8 4,9 5,2 7,9 7,2 18,1 33,5 25,4 10,2 dávky na dítě 37,6 19,9 6,9 4,5 3,6 4,6 3,4 3,3 1,4 0,8 8,9 ostatní 32,7 18,7 5,3 3,2 4,1 5,0 3,4 5,3 5,5 5,1 8,6 rok 2003 sociální příjmy 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 důchody 11,8 52,5 80,7 87,9 88,6 89,7 84,2 75,6 69,7 64,4 74,5 nemocenské 13,0 15,6 6,5 4,5 4,5 5,2 8,9 14,8 24,4 28,5 10,0 dávky na dítě 38,6 16,9 7,4 3,7 3,1 2,6 3,1 3,6 1,4 1,3 7,7 ostatní 36,6 15,0 5,3 3,8 3,8 2,5 3,8 5,9 4,4 5,8 7,8 Celkový růst sociálních příjmů je způsoben růstem vyplacených částek na důchody. Důchody mezi rokem 2000 a 2003 reálně vzrostly o 13 %, zatímco ostatní sociální dávky pouze o 1 %. U důchodů je růst zaznamenán opět u čtvrtého až devátého decilu příjmového rozložení, zatímco v prvním až třetím decilu reálně vyplácené důchodové dávky poklesly (resp. stagnovaly). Příjemci důchodových dávek i samotné důchodové dávky, jak ukazují grafy 1 a 5 přílohy, se přitom kumulují zejména ve třetím až pátém decilu příjmového rozložení. T a b u l k a 3.11 Vývoj reálných důchodů na jednoho člena (v %) [tabulka 7] vážený průměr vůči roku vůči roku Celkově vyplacené nemocenské dávky v období pokračovaly v mírném reálném růstu. Růst je zaznamenán zejména u druhého až čtvrtého decilu, sedmého, devátého a desátého decilu. U domácností ostatních příjmových decilů došlo ke stagnaci nebo poklesu. Při srovnání růstu nemocenských dávek jednotlivých decilů záleží, jestli úroveň dávek v roce 2003 srovnáváme s rokem 1996 nebo Rozložení nemocenských dávek má zhruba tvar relativně plochého U. Více je jich vypláceno ve spodních a v horních decilech příjmového rozložení než ve středních decilech (viz graf 2 přílohy). To se dá vysvětlit vyšším podílem důchodců, kteří nemocenské dávky samozřejmě nepobírají, právě ve středních příjmových skupinách. Jinak celkově v letech je změna nevýrazná. 19

20 T a b u l k a 3.12 Vývoj reálné nemocenské na jednoho člena (v %) [tabulka 7] vážený průměr vůči roku vůči roku Mezi roky 1996 a 2000 zaznamenaly reálné dávky na dítě (přídavek na dítě a sociální příplatek) pokles o 15 %. Reálně tyto dávky dále mírně klesaly i mezi roky 2000 a 2003, kdy klesly o další 4 procentní body ve srovnání s rokem Tento pokles nastal u všech příjmových skupin, s výjimkou vyšších příjmových skupin, které jich ovšem pobíraly minimum (viz tabulka 3.9). Hodnoceno z pozice období je reálný pokles u středních příjmových skupin výrazný - skoro o 50 %. T a b u l k a 3.13 Vývoj reálných dávek na dítě na jednoho člena (v %) [tabulka 7] vážený průměr vůči roku vůči roku Dávky na dítě jsou výrazně kumulovány do prvního až třetího příjmového decilu, jak ukazuje graf 3 přílohy. Pokud posuzujeme pouze sociální příplatek, tak ten v roce 2003 náležel 286 domácnostem (z celkem), přičemž 230 jeho příjemců (přes 80 %) se nacházelo v prvních dvou příjmových decilech (viz tabulka 4 přílohy). Při pohledu na vývoj ostatních sociálních dávek můžeme konstatovat, že mezi roky 2000 a 2003 nedošlo k žádné výrazné změně. Celkově dané dávky nezaznamenaly žádný reálný růst, jejich podíl na celkových sociálních příjmech se proto nepatrně snížil. T a b u l k a 3.14 Vývoj reálných ostatních dávek na jednoho člena (v %) [tabulka 7] vážený průměr vůči roku vůči roku Cílenost sociálních dávek Cílenost dávek je vyjádřena Pseudo-Lorenzovými křivkami (grafy 4-7 v příloze). Rozložení specifických dávek do příjmových skupin je ovlivněno jednak kumulací příjemců do daných příjmových skupin, jednak cíleností a redistributivním účinkem dávek. 20

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Problematika využití dostupných dat pro sledování sociální situace domácností

Problematika využití dostupných dat pro sledování sociální situace domácností Problematika využití dostupných dat pro sledování sociální situace domácností Ing. Pavel Kofroň 1 Ing. Robert Jahoda, Ph.D. Úvod Sociální transfery k domácnostem patří mezi největší výdajové položky českých

Více

3.3 Data použitá v analýze

3.3 Data použitá v analýze ALCHYMIE NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK 3.3 Data použitá v analýze V kapitole se vychází zejména z mikrodat statistického šetření SILC, které je dnes jednotně využíváno ve všech zemích EU k měření sociální

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2014 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2013

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2013 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v 2013 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní

Více

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Domácnosti a sociální dávky v letech 1996-2000 (analýza statistik rodinných účtů)

Domácnosti a sociální dávky v letech 1996-2000 (analýza statistik rodinných účtů) Domácnosti a sociální dávky v letech 1996-2000 (analýza statistik rodinných účtů) Tomáš Sirovátka Robert Jahoda, Pavel Kofroň VÚPSV Praha výzkumné centrum Brno listopad 2002 Obsah 1. Přístup k analýze

Více

In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914

In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914 Do 1368 Vývoj a struktura dávek státní sociální podpory Ettlerová, Sylva In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914 Vyšší porodné od dubna letošního roku má být jedním

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s. Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.) SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ČESKÝCH SENIORŮ

Více

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) I. pilíř SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ) Dávky vyplácené z I. pilíře a) dávky nemocenského pojištění b) dávky důchodového pojištění c) státní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti

Více

Domácnosti a sociální dávky v letech 2000 až 2005 (analýza dostupných dat) Robert Jahoda Pavel Kofroň

Domácnosti a sociální dávky v letech 2000 až 2005 (analýza dostupných dat) Robert Jahoda Pavel Kofroň Domácnosti a sociální dávky v letech 2000 až 2005 (analýza dostupných dat) Robert Jahoda Pavel Kofroň VÚPSV,v.v.i. Praha výzkumné centrum Brno 2007 Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů

Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Analýza platové úrovně dětských domovů Moravskoslezského kraje (2002 2006) Zpracovala: Ing. Kateřina Balcarová referent oddělení přímých nákladů Obsah 1 PRŮMĚRNÝ PLAT 3 1.1 ABSOLUTNÍ HODNOTY 3 1.2 DYNAMIKA

Více

Citlivostní analý za valorizace dů chodů

Citlivostní analý za valorizace dů chodů Popis výsledků citlivostní analýzy valorizace důchodů Zadání Na základě požadavku Odborné komise pro důchodovou reformu se níže uvedená citlivostní analýza zabývá dopady změny výše valorizace vyplácených

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová Sociální pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění - upravuje nárok na důchod a stanovení

Více

Struktura a dynamika spotřeby domácností důchodců dle Statistiky rodinných účtů ČSÚ

Struktura a dynamika spotřeby domácností důchodců dle Statistiky rodinných účtů ČSÚ Rada seniorů České republiky, Svaz spolků Osobní spotřeba důchodců v letech 2004 až 2013 Struktura a dynamika spotřeby domácností důchodců dle Statistiky rodinných účtů ČSÚ Z podkladů Českého statistického

Více

Měření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze

Měření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Měření ekonomiky Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Struktura přednášky Nezaměstnanost Inflace Hrubý domácí produkt Platební bilance Nezaměstnanost Základem je rozdělení osob

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

Osobní spotřeba důchodců v letech 2004 až 2013

Osobní spotřeba důchodců v letech 2004 až 2013 Rada seniorů České republiky, Svaz spolků Osobní spotřeba důchodců v letech 2004 až 2013 Struktura a dynamika spotřeby domácností důchodců dle Statistiky rodinných účtů ČSÚ Z podkladů Českého statistického

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

1- Základní informace o důchodovém systému

1- Základní informace o důchodovém systému 1- Základní informace o důchodovém systému Počet všech důchodů (březen 2014) 3 569 000 důchodců 2 859 000 starobních důchodců 2 332 000 z toho krácených pro předčasnost 549 000 z toho před věkovou hranicí

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65)

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) M I N I S T E R S T V O P R Á C E A S O C I Á L N Í C H V Ě C Í VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012 VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Ke stažení Grafy (PDF), případně XLS (Excel) nebo ODS (Open Office) i s tabulkami. (Jestli jsou grafy i v XLS, exportovaném z OpenOffice, nevím...

Ke stažení Grafy (PDF), případně XLS (Excel) nebo ODS (Open Office) i s tabulkami. (Jestli jsou grafy i v XLS, exportovaném z OpenOffice, nevím... ůchody 1 of 8 1.213 2:17 Důchody Ke stažení Grafy (PDF), případně XLS (Excel) nebo ODS (Open Office) i s tabulkami. (Jestli jsou grafy i v XLS, exportovaném z OpenOffice, nevím...) Počet důchodců v ČR:

Více

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Varianty zvyšování v příštím období A. Základní sazba Minimální mzda v Programovém prohlášení Vlády ČR V Programovém prohlášení vlády je uvedeno, že Vláda zvýší

Více

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Penzijní systém ČR Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Podstata systému tradičního veřejného sociálního pojištění a jeho stručná historie v ČR Hlavní

Více

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory Rodinný rozpočet Doporučený postup: 1. Sepsat všechny čisté příjmy domácnosti (rodiny) 2. Sepsat seznam všech měsíčních výdajů 3. Porovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji Příjmy: - plat,mzda (na základě pracovního

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2014 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 4 1. 1 Základní charakteristika...

Více

Zpráva o základních tendencích vývoje příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1.- 3. čtvrtletí 2010. (textová část)

Zpráva o základních tendencích vývoje příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1.- 3. čtvrtletí 2010. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích vývoje příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1.- 3. čtvrtletí 2010 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 5 1. 1 Základní

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 2 Obsah: Vývoj mandatorních výdajů...3 Tabulka č. 1: Mandatorní výdaje v ČR v letech 1995-2014 v mld. Kč 1:

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

Vývoj dávek nemocenského pojištění v ČR v letech 1993 2010 v kontextu hospodářského cyklu. Ing. Yvona Legierská

Vývoj dávek nemocenského pojištění v ČR v letech 1993 2010 v kontextu hospodářského cyklu. Ing. Yvona Legierská Vývoj dávek nemocenského pojištění v ČR v letech 1993 2010 v kontextu hospodářského cyklu 1. Ing. Yvona Legierská Vědecký seminář doktorandů VŠFS Praha 30.1.2013 2. Nemocenské pojištění v českých zemích

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Ucelené informace o domovním a bytovém fondu poskytuje

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

INDEX FINANČNÍ SVOBODY 2011 30.5.2011

INDEX FINANČNÍ SVOBODY 2011 30.5.2011 2011 30.5.2011 (IFS) je ekonomický ukazatel převzatý ze spojených států (discretionary income), který jako jediný v České republice zavedl INFORMAČNÍ INSTITUT. přesněji měří reálné bohatství českých domácností,

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2011 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 4 1. 1 Základní charakteristika...

Více

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje 5.1 Příjmy vládního sektoru Celkové daňové příjmy vládního sektoru se v roce 2008 vyvíjejí zhruba v souladu s očekáváním. O něco hůře, a to zejména z důvodu většího zpomalení výdajů na konečnou spotřebu,

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993-2013. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) MPSV ČR

VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993-2013. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) MPSV ČR VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993-2013 Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) MPSV ČR Praha, červenec 2014 MPSV ČR, Praha 2014 ISBN 978-80-7421-078-5 O B S A H strana

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů MKOS Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů Přehled dotčených oblastí Změny platné od 1.1.2011 v oblasti Nemocenských dávkách Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. - 3. čtvrtletí 2013. (textová část)

Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. - 3. čtvrtletí 2013. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. - 3. čtvrtletí 2013 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 5 1. 1 Základní charakteristika...

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

Analýza vývoje nemocenského pojištění. MPSV odbor sociálního pojištění

Analýza vývoje nemocenského pojištění. MPSV odbor sociálního pojištění Analýza vývoje nemocenského pojištění 2015 MPSV odbor sociálního pojištění 1 Úvod MPSV již od roku 2002 pravidelně, v zásadě ve dvouletých intervalech, informuje odbornou i laickou veřejnost prostřednictvím

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1.- 3. čtvrtletí 2012 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 5 1. 1 Základní charakteristika...

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2015

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2015 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2015 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2012 a predikce na další období. (textová část)

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2012 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2012 a predikce na další období (textová část) 2 Obsah strana A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. domácností ČR v 1. čtvrtletí 2008

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. domácností ČR v 1. čtvrtletí 2008 I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2008 Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy 1. Příjmy domácností... 1 1. 1 Základní charakteristika... 1 1. 2

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

vybraných ukazatelů životní úrovně v české republice v letech 1993-2014

vybraných ukazatelů životní úrovně v české republice v letech 1993-2014 Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v české republice v letech 1993-2014 Zpracoval Odbor rozpočtu (62) MPSV ČR Praha, červenec 2015 MPSV_CJ_final.indd 1 19.08.15 13:58 MPSV ČR, Praha 2015 ISBN 978-80-7421-109-6

Více

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v roce 2009 a predikce na další období. (textová část)

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v roce 2009 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2009 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 3 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

Barometr 2. čtvrtletí 2012

Barometr 2. čtvrtletí 2012 Barometr 2. čtvrtletí 2012 Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací dosáhl dluh obyvatelstva k 30. 6. 2012 výše 1 301 mld. Kč, z toho objem dlouhodobých úvěrů dosáhl výše 951,5

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES UPa Analýza současného stavu NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Současný základní důchodový systém je při splnění stanovených předpokladů povinný pro všechny ekonomicky aktivní

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2012 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2012 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2012 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 3 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Platné znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn * * * * *

Platné znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn * * * * * V. Platné znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn Platné znění některých ustanovení zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014 5 Potratovost V roce bylo evidováno 10 37,0 tisíce potratů, čímž bylo opět překonáno absolutní minimum z minulého roku. Počet uměle přerušených těhotenství (UPT) se snížil o 0,8 tisíce na 21,9 tisíce.

Více

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v roce 2008 a predikce na další období

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v roce 2008 a predikce na další období I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2008 a predikce na další období (textová část) Obsah strana A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v roce 2008... 1 B.

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649. Daň z příjmů - fyzické osoby VY_32_INOVACE_345. Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_345 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

2.3. Trh práce. Dopad poklesu výkonnosti na trh práce. Pokles zaměstnanosti a její struktura. Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR

2.3. Trh práce. Dopad poklesu výkonnosti na trh práce. Pokles zaměstnanosti a její struktura. Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR 2.. Trh práce Dopad poklesu výkonnosti na trh práce Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR Nezaměstnanost v roce 29 prudce narostla 1, růst byl nejrychlejší za celou dobu sledování. Absolutní

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření?

Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření? JUDr. Vít Samek PT 1 Praha, MPSV, 21. května 2015 Odborná komise pro důchodovou reformu Mandát 2015 PT1 Odborné komise pro DR Analyzovat efektivitu státní

Více

Příjmy krajských samospráv

Příjmy krajských samospráv mld. Kč Hospodaření krajů Příjmy krajských samospráv se v posledních pěti letech zvyšovaly v průměru o 1 % ročně. V letech 2009 a 2010 se zvýšily o 4 %, resp. o 3 %, zatímco v navazujících dvou letech

Více

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA 1/H1 5 7 9 1 11 1 13 Jan 1 Feb 1 March 1 April 1 May 1 June 1 5 7 9 1 11 1 13 1* 15* 1* Tato nová zpráva Vám poskytne aktuální informace

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky REDIZO: 600014517 Autor: Ing.

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1 16.6.2003 Hospodářské výsledky vybraných zdravotnických zařízení Středočeského kraje

Více

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. Důchodové pojištění. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.cechak@mail.vsfs.cz Právní úprava: zákon č. 155/1995 Sb., zákon o důchodovém pojištění prováděcí předpisy (zvláštní úprava např. pro horníky,

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Český statistický úřad Úvod Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Březen 2013 Analýza se věnuje vývoji malých a středních firem v České republice po převážnou část minulé dekády zahrnující

Více

Právo sociálního zabezpečení otázky

Právo sociálního zabezpečení otázky Právo sociálního zabezpečení otázky Tyto otázky představují pouze příklady otázek, které se mohou objevit v testu. Je celkem pravděpodobné, že se některé z nich v testu reálně objeví. Kromě nich se však

Více

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Vítáme Vás na semináři organizovaném v rámci projektu Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Reg. číslo projektu: CZ.1.07/3.1.00/50.0015 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Kvalita života českých důchodců měřená spotřebou

Kvalita života českých důchodců měřená spotřebou Kvalita života českých důchodců měřená spotřebou Struktura a dynamika spotřeby domácností důchodců dle Statistiky rodinných účtů a statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Brno, září 2015 Kvalita života českých

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2011 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2011 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2011 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 3 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

EKONOMIKA PASIVNÍCH DOMŮ. Nejsem tak bohatý, abych investoval do laciného života. Ing. Tomáš Vanický

EKONOMIKA PASIVNÍCH DOMŮ. Nejsem tak bohatý, abych investoval do laciného života. Ing. Tomáš Vanický EKONOMIKA PASIVNÍCH DOMŮ Nejsem tak bohatý, abych investoval do laciného života Ing. Tomáš Vanický ForPasiv 2014 Obsah Investice můj dům, můj hrad Investice do života Investice do energie MŮJ DŮM, MŮJ

Více

Sociální zabezpečení v ČR

Sociální zabezpečení v ČR Sociální zabezpečení v ČR Vyučující: Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu: volitelný Doporučený roč./sem.: 3/6 Rozsah studijního předmětu: PS: 2/- KS: 6 Způsob zakončení: zápočet Počet kreditů:

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma III.2.7 Daně z příjmů 20 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob Ing. Alena Mojžíšová Základní pojmy Sociální tvoří tyto části:

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2014 a predikce na další období. (textová část)

Analýza. vývoje příjmů a výdajů domácností ČR. v 1. pololetí 2014 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2014 a predikce na další období (textová část) Obsah strana A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace domácností v 1. pololetí

Více

ŘÍZENÁ PÉČE ZAMĚŘENÁ NA PŘÍJEMCE PÉČE: OSOBNÍ NEMOCENSKÉ ÚČTY. MUDr. Jan Šťastný

ŘÍZENÁ PÉČE ZAMĚŘENÁ NA PŘÍJEMCE PÉČE: OSOBNÍ NEMOCENSKÉ ÚČTY. MUDr. Jan Šťastný ŘÍZENÁ PÉČE ZAMĚŘENÁ NA PŘÍJEMCE PÉČE: OSOBNÍ NEMOCENSKÉ ÚČTY MUDr. Jan Šťastný srpen 2005 Úvodní informace - tabulky (zdroje: ČSÚ, ČSSZ, MPSV) Tabulka: průměrný počet nemocensky pojištěných: ROK Muži

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 2 Analytikův občasník Ř ÍJEN 2006 O BSAH: AGREGÁTNÍ POPTÁVKA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více