Problematika využití dostupných dat pro sledování sociální situace domácností
|
|
- Ladislava Konečná
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Problematika využití dostupných dat pro sledování sociální situace domácností Ing. Pavel Kofroň 1 Ing. Robert Jahoda, Ph.D. Úvod Sociální transfery k domácnostem patří mezi největší výdajové položky českých veřejných financí. Jako celek tvoří asi třetinu konsolidovaných veřejných výdajů (viz tabulka č. 1). Nelze se proto divit, že základní otázkou s nimi spojenou je též problematika jejich cílennosti, rozložení do jednotlivých domácností a jejich účelnosti. Tabulka č. 1 Sociální transfery domácnostem (v mld. Kč) Rok Veřejné výdaje 700,7 1111,5 1159, Důchody 151,1 225,8 230,9 247,4 264 ostatní transfery domácnostem 72,7 123,4 129, Podíl 32% 31% 31% 29% 28% Zdroj: MFČR (2006) Analýzy dopadu sociálních dávek je potřeba provádět na reprezentativních datech, takových, která kvalitně odráží čerpání sociálních dávek českými domácnostmi. Náš příspěvek má metodologický charakter a zabývá se otázkou, jestli v ČR taková data existují, která to jsou, a v čem spočívá omezení jejich užití. Za ideální data pro analýzy bychom považovali: velký reprezentativní výběrový soubor, sestavený na principu náhodného výběru, s malou mírou non-respons, vhodnou strukturu otázek, která pokrývá všechny relevantní aspekty zkoumaného problému, pravidelnost šetření pro časovou komparaci a jistou kompatibilitu se zahraničními výzkumy pro mezinárodní srovnání výsledků. Jako ideální pro analýzu se můžou jevit široká výběrová šetření typu mikrocenzus nebo EU-SILC. Vzhledem k tomu, že sociálních dávek je celá řada a že některé můžou pokrývat poměrně úzce vymezené skupiny domácností by ovšem bylo potřeba volit rozsáhlé výběrové soubory, což by bylo značně náročné. Levnější a výhodnější variantou se proto může jevit analýza dat ze specifických výběrových souborů typu Statistiky rodinných účtů. Taktéž užití těchto souborů je spojeno s některými metodologickými problémy, na které chceme ve svém příspěvku poukázat. 1 Ing. Pavel Kofroň Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Ing. Robert Jahoda, Ph.D. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí a Ekonomicko správní fakulta Masarykovy univerzity 1
2 1. Zdroje dat v ČR Mikrocenzus Statistika rodinných účtů (SRÚ), Příjmy, vydání a spotřeba domácností Šetření o sociální situaci domácností ( ) Šetření o příjmech a životních podmínkách domácností (EU-SILC) důchody ČSSZ informační systém o dávkách SSP - OK DATA Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí (MPSV) čtvrtletní výkaz (roční) o dávkách sociální péče pro občany ČR a zemí EU dále se nabízí celá řada dílčích analýz, která pokrývá okrajové části sociální situace domácností Mikrocenzus Mikrocenzus je nepravidelné příjmové šetření, které je prováděno náhodným výběrem. Jedním z důvodů pro jeho zavedení bylo vytvoření opory pro stanovení kvót u statistik rodinných účtů. Mikrocenzus se prováděl jednou za 2 5 let, poslední Mikrocenzus proběhl v roce 2003, údaje výběrového zjišťování o peněžních a naturálních příjmech hospodařících domácností jsou za rok. Smyslem Mikrocenzu je získat údaje o úrovni příjmů a jejich struktuře, a také základní sociálně demografické charakteristiky domácností (členů). Statistika rodinných účtů Statistika rodinných účtů sleduje hospodaření jednotlivých soukromých domácností. Údaje o spotřebě v jednotlivých domácnostech a o vlivu různých faktorů (situace na trhu, změna cen) na strukturu vydání a spotřební chování nelze získat z jiných dat. Tato data lze využít pro sociální a ekonomický výzkum nebo pro rozhodování při uskutečňování sociální politiky. Statistika rodinných účtů se využívá i pro výpočet cenové statistiky indexů na běžných vahách a statistiky národních účtů. Nevýhodou tohoto šetření je omezená reprezentativnost záměrného kvótního výběru, kvótní výběr neumožňuje vyhodnotit přesnost výsledků na základě matematicko-statistických metod a přepočet na celou populaci je značně problematický. Domácnosti se vybírají záměrným kvótním výběrem. Ve statistice rodinných účtů existují dva typy souborů: 1. základní zpravodajský soubor, zajišťuje reprezentativnost výsledků za sociální skupiny celé populace 2. doplňkový soubor, do něho jsou vybírány rodiny s dětmi s minimálními příjmy (do 1,3 násobku ŽM) Šetření sociální situace domácností ( ) Šetření o sociální situaci domácností provedené Českým statistickým úřadem bylo v přípravou na podobně zaměřené zjišťování SILC ( Statistics on Income and Living Conditions - šetření o příjmech a životních podmínkách). Toto šetření proběhlo v květnu a červnu roku. Jednalo se o jednorázové výběrové šetření o sociální situaci domácností v ČR. Cílem bylo zajistit srovnatelnost výsledků s panelovým šetřením, které provádí Eurostat od roku Šetření mělo zajistit údaje o příjmech osob za rok 2000, tak jako v Mikrocenzu, dále pak sociální a demografické charakteristiky domácností i osob, postojové otázky a otázky týkající se bydlení (náklady, vybavení domácností (údaje jsou za období šetření, tj. za měsíc květen a červen ). Vysoká míra non-response (39 %) však zapříčila 2
3 některá omezení výsledků šetření. Například nebylo možno provést jemnější členění příjmů, uváděny jsou pouze čisté peněžní příjmy, jejichž součástí jsou pracovní, sociální a ostatní příjmy. Šetření o příjmech a životních podmínkách domácností - Životní podmínky 2005 (SILC) Český statistický úřad (ČSÚ) provedl v roce 2005 první z pravidelných šetřeních o příjmech a životních podmínkách domácností nazvané Životní podmínky 2005 EU- SILC. EU-SILC se koná na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 ze dne 16. června 2003 o statistice Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC), které bylo následně vyhlášeno v Úředním věstníku EU dne 3. července Podle tohoto nařízení byl projekt EU-SILC zahájen v roce 2004 ve všech členských státech EU, na Islandu a v Norsku. Tento projekt navazuje na The European Household Panel Survey (ECHP), které se konalo od roku 1994 a bylo ukončeno v roce. Hlavním cílem šetření je získat srovnatelné údaje o sociální situaci obyvatel ve všech zemích Evropské unie. Dalším cílem je získat data, která poskytnou potřebné informace pro vytváření sociální politiky státu v oblastech jako je sociální péče, daňový systém, politika zaměstnanosti, dále pak pro hodnocení dopadu přijatých opatření v těchto oblastech. Výsledky je možno využit i v sociálních vědách a pro srovnání životní úrovně českých domácností v celoevropském měřítku. Vzhledem k prohlubující se příjmovou a sociální diferenciací společnosti jsou informace o reálných životních podmínkách domácností a postojích k nim v kombinaci s kvalitními údaji o jejich příjmové situaci velmi potřebné. které. SILC by se měl organizovat jednou ročně na jaře, přibližně na vzorku 8 tisíc náhodně vybraných domácností. Podle jednotné metodiky EU budou podrobně zjišťovány příjmy a další údaje o domácnostech (např. problémy s bydlením, životní podmínky apod.). Český statistický úřad oslovil náhodně vybraných domácností. Z celkového počtu oslovených bylo ochotno odpovědět na dané otázky více než 64 procent. Nejlépe dopadlo šetření v krajích Moravskoslezském a Vysočina, kde podíl domácností, které poskytly potřebné informace, dosáhl 74 %. Naopak nejnižší míra spolupráce domácností byla už tradičně v Praze (50,6 %). Konečné výsledky by měly být publikovány do konce června tohoto roku.. Do konce dubna t.r. probíhá v rámci programu EU-SILC šetření příjmů a životních podmínek domácností v ČR ( Životní podmínky 2006 ). Do tohoto šetření je zahrnut soubor domácností ze šetření z roku 2005 a nových domácností. Dotazník, který domácnosti vyplňují obsahuje data o příjmech a pracovní aktivitě jednotlivých členů domácností, údaje o bydlení, sociálních dávkách, vzdělání, zdraví apod.. 2. Srovnání různých zdrojů dat 2.1 Srovnání Mikrocensu () se Statistikou rodinných účtů () Mezi časté argumenty proti užití Statistiky rodinných účtů (dále jen SRÚ) pro analýzu sociální situace domácností v ČR patří, že tato statistika je primárně určena ke sledování výdajů domácností (nikoliv příjmů) a že složení domácností ve SRÚ zcela neodpovídá složení domácností v ČR měřené Mikrocensem (dále jen ). Naším cílem je porovnat data z () s daty ze SRÚ () a pokusit se odpovědět na otázku, jestli by výsledek analýzy sociální situace domácností byl odlišný při užití jiných datových zdrojů (např. nebo EU- 3
4 SILC) 2. Tabulka č. 2 znázorňuje strukturu a příjmy jednotlivých sociálních skupin domácností podle statistiky rodinných účtů za rok a Mikrocenzu. Tabulka č. 2 Domácnosti podle sociálních skupin, SRÚ a Domácnosti úhrnem Zaměstnanci Samostatně činní Důchodci Podíl v %: SRÚ 100,0 55,7 13,6 21,6 100,0 49,8 12,8 27,5 SRÚ SRÚ SRÚ SRÚ Průměrný počet na domácnost: členů 2,47 2,50 2,78 2,82 3,14 3,10 1,47 1,72 ekonomicky aktivních 1,15 1,11 1,57 1,66 1,72 1,72 0,00 0,14 nezaopatřených dětí 0,71 0,61 0,95 0,80 1,15 1,00 0,00 0,08 nepracujících důchodců 0,47 0,56 0,08 0,17 0,07 0,15 1,47 1,42 Čistý peněžní příjem na osobu Sociální příjmy Index čistého peněžního příjmu SRÚ / 100,2 99,2 88,5 104,4 Následující tabulka č. 3 ukazuje základní rozdíly ve složení domácností podle a podle SRÚ. Z tabulky vyplývá, že průměrný počet členů průměrné domácnosti je přibližně stejný (rozdíl je nepatrný). Pokud už někde rozdíl je, pak ve SRÚ je větší zastoupení rodinných domácností s nezaopatřeným dítětem oproti nižšímu zastoupení domácností důchodců. Tato skutečnost by mohla indikovat, že ve SRÚ budou hrát dávky SSP větší roli, než hrají ve statistice. U důchodových dávek by tomu mohlo být naopak. Pokud se podíváme na rozčlenění domácností do jednotlivých decilových skupin, pak největší rozdíly SRÚ a nalezneme v případě prvního decilu, kde jsou absolutní rozdíly největší. Větší počet nezaopatřených dětí ve SRÚ se oproti taktéž nachází v třetí až osmé decilové skupině. Pokud SRÚ podhodnocuje domácnosti důchodců, pak absolutně největší rozdíly nalezneme v páté až deváté exilové skupině. Následující graf č. 1 nezkoumá absolutní rozdíly mezi analyzovanými statistikami, ale dívá se, jak jsou některé skupiny obyvatel (nezaopatřené děti a důchodci) rozděleni do jednotlivých decilových skupin (Pseudo-Lorenzovy křivky). U dětí se ukazuje, že jejich rozložení do jednotlivých decilových skupin je v případě SRÚ i v zásadě stejné. Pokud tedy SRÚ zachycuje oproti více dětí, děje se tak rovnoměrně ve všech decilových skupinách. Např. i přes výše viděný velký rozdíl se v první decilové skupině se podle i podle SRÚ zde nachází stejný podíl dětí z celku (27,2 % všech dětí v případě a 28,5 % v případě SRÚ). Pokud se podíváme na rozložení důchodců, můžeme opět konstatovat, že jejich rozložení do jednotlivých decilových skupin je (i přes existenci rozdílu v počtu zachycených důchodců) totožné. 2 A ponechme teď stranou jeden důležitý aspekt, a sice že zjišťování EU-SILC proběhl v roce 2005 v ČR poprvé a na jeho výsledky se ještě čeká a že Mikrocensus v ČR probíhá s takovou periodou, že pro srovnání vývoje v minulých letech je možné využít pouze Mikrocensů z roku a
5 Tabulka č. 3 Decilové rozdělení domácností podle výše čistého peněžního příjmu na osobu v roce v ČR počty osob Decil průměr MIKROCENZUS členů 3,49 3,26 2,78 2,41 2,21 2,14 2,03 2,35 2,29 1,99 2,5 ekonomicky aktivních 0,72 1,18 1,06 0,8 0,74 0,87 0,95 1,47 1,67 1,62 1,11 nezaopatřených dětí 1,66 1,3 0,81 0,48 0,39 0,35 0,27 0,35 0,28 0,2 0,61 nepracujících důchodců 0,2 0,29 0, ,86 0,72 0,46 0,25 0,12 0,56 SRÚ členů 3,92 3,07 2,59 2,29 2,20 2,08 2,33 2,25 2,08 1,86 2,47 ekonomicky aktivních 1,25 1,20 0,96 0,67 0,75 0,81 1,20 1,41 1,64 1,61 1,15 nezaopatřených dětí 2,02 1,29 0,87 0,58 0,50 0,41 0,55 0,44 0,28 0,14 0,71 nepracujících důchodců 0,09 0,33 0,65 0,97 0,86 0,79 0,50 0,31 0,12 0,08 0,47 Rozdíl (Mikrocensus minus SRÚ) členů -0,43 0,19 0,19 0,12 0,01 0,06-0,30 0,10 0,21 0,13 0,03 ekonomicky aktivních -0,53-0,02 0,10 0,13-0,01 0,06-0,25 0,06 0,03 0,01-0,04 nezaopatřených dětí -0,36 0,01-0,06-0,10-0,11-0,06-0,28-0,09 0,00 0,06-0,10 nepracujících důchodců 0,11-0,04 0,01 0,03 0,14 0,07 0,22 0,15 0,13 0,04 0,09 Graf č. 1 naznačuje, že existuje větší rozdíl v rozložení důchodců mezi jednotlivé decilové skupiny pokud srovnáme data z s daty z roku 1996, než pokud porovnáváme rozložení SRÚ a. Při srovnávání dat z s rokem 1996 vynikne ještě jedna skutečnost, že v mezi roky 1996 a lze pozorovat výrazný přesun domácností důchodců do vyšších decilových skupin 3. Graf č. 1 Rozdělení dětí a důchodců do jednotlivých decilových skupin v roce Následující tabulka č. 4 porovnává čisté peněžní příjmy domácností (ČPP) a jejich složení podle dat () a SRÚ (). Pokud se podíváme na průměrnou domácnost, opět můžeme konstatovat, že obě dvě statistiky se od sebe liší pouze nepatrně. Výraznější rozdíl je ovšem u domácností jednotlivých decilových skupin, kdy záběr je širší než SRÚ (to lze pozorovat hlavně u absolutního rozdílu v ČPP u prvních a posledních decilových skupin. U průměrné domácnosti je největší rozdíl u sociálních příjmů a jejich složení, kdy u hrály větší roli důchody a u SRÚ dávky SSP. Je přitom zajímavé, že tento rozdíl lze plně 3 Interpretace této skutečnosti je ovšem obtížnější. Přesun důchodců do vyšších decilových skupin nemusí nutně znamenat, že tyto domácnosti bohatnou rychleji ve srovnání s jinými domácnostmi (např. domácnostmi s nezaopatřenými dětmi). Použitá třídící statistika (ČPP na osobu) pro rozdělení do decilových skupin nebere v potaz možné úspory z rozsahu ve výdajích u vícečlenných domácností (typicky třeba náklady na bydlení). Pokud bychom pro roztřídění použili např. ČPP na spotřební jednotku, mohlo zařazení domácností důchodců do jednotlivých decilových skupin a jeho vývoj dopadnout odlišně. 5
6 vysvětlit (alespoň v případě důchodů) rozdílným složením domácností (viz předcházející tabulka). Pokud bychom totiž sledovali objem důchodových dávek na jednoho nepracujícího důchodce u průměrné domácnosti, dostáváme u SRÚ částku Kč, kdežto u částku Kč. Z rozdělení domácností do jednotlivých decilových skupin opět plyne, že největší absolutní mezi důchody na průměrnou domácnost je u prvního a pátého až devátého decilu. Pokud bychom analyzovali výši důchodu na jednoho nepracujícího důchodce, zjistili bychom, že zatímco u průměrné domácnosti je rozdíl nepatrný, poměrně velký rozdíl je u prvního decilu (SRÚ podhodnocuje o 24 % oproti ) a devátého a desátého decilu (SRÚ nadhodnocuje o 53 %, resp. 42 % oproti ). Tabulka č. 4 Decilové rozdělení domácností podle výše čistého peněžního příjmu na osobu v roce v ČR příjmy domácností Decil průměr MIKROCENZUS hrubé peněžní příjmy čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody dávky SSP SRÚ hrubé peněžní příjmy čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody dávky SSP Rozdíl (Mikrocensus minus SRÚ) hrubé peněžní příjmy čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody dávky SSP Tabulka č. 5 ukazuje vývoj některých sledovaných charakteristik mezi roky 1996 a v datech a SRÚ. U průměrné domácnosti došlo k totožnému růstu ČPP o 46,5 % v obou dvou statistikách. Větší diferenciaci v růstu ČPP přitom vykazuje statistika, což lze vidět při srovnání hodnot prvních a posledních decilových skupin. Tabulka č. 5 Růst příjmů domácností na jednoho člena domácnosti jednotlivých decilových skupin v roce v ČR Decil průměr MIKROCENZUS KU MIKROCENZUS 1996 hrubé peněžní příjmy 30,9% 40,0% 49,5% 51,9% 50,7% 49,1% 46,2% 47,6% 52,2% 50,4% 45,3% čisté peněžní příjmy 35,0% 40,5% 48,4% 51,9% 52,2% 51,6% 50,2% 50,1% 52,2% 49,9% 46,5% sociální příjmy 76,6% 25,3% 23,5% 46,6% 67,3% 71,8% 123,4% 102,7% 76,8% 45,7% 63,4% důchody 40,0% -9,6% 11,8% 46,4% 72,6% 79,8% 137,8% 112,9% 70,2% 43,9% 61,5% dávky SSP 34,2% 27,1% 20,1% -14,1% -16,2% -27,3% -40,1% -22,6% -0,9% -49,3% 16,4% SRÚ KU SRÚ 1996 hrubé peněžní příjmy 41,9% 45,4% 53,6% 49,8% 47,9% 47,5% 48,2% 45,3% 45,7% 42,8% 44,4% čisté peněžní příjmy 43,0% 45,4% 51,0% 51,4% 51,1% 51,2% 50,1% 48,2% 47,9% 45,9% 46,5% sociální příjmy -21,2% -10,4% 3,7% 40,8% 67,4% 74,4% 53,5% 97,2% 79,8% 92,1% 56,5% důchody -49,5% -17,2% 11,7% 56,7% 86,9% 107,7% 76,7% 153,7% 114,5% 74,6% 56,0% dávky SSP 50,2% 41,8% 21,4% 5,9% 17,4% 8,1% 14,8% 10,5% 6,4% 62,1% 37,6% 6
7 Určité rozdíly mezi a SRÚ nalezneme při srovnání růstu sociálních příjmů. Největší rozdíl u průměrné domácnosti je pak v případě růstu dávek SSP na jednoho člena domácnosti. Lze přitom odhadnout, že podstatná část této diference lze vysvětlit rozdílem v poklesu počtu nezaopatřených dětí o 13 % ( > ) oproti poklesu o 1 % (SRÚ > SRÚ ). Další rozdíly pak opět nalezneme u důchodů i dávek SSP na jednoho člena domácnosti u nejvyšších a nejnižších decilových skupin. Po provedeném srovnání dat () a SRÚ () můžeme konstatovat následující: 1. Existují dílčí rozdíly ve složení domácností v datech () a SRÚ (). Zatímco v jsou více zastoupeny domácnosti důchodců, ve SRÚ potom rodinné domácnosti s nezaopatřenými dětmi. Uvedené rozdíly jsou ovšem rovnoměrně rozprostřeny do všech decilových skupin. 2. Statistiky pravděpodobně lépe pokrývají oba dva kraje společnosti. Výše ČPP na osobu se v datech a SRÚ u průměrné domácnosti téměř neliší, rozdíl v prvních a posledních decilových skupinách je ovšem značný. 3. Vlivem rozdílů ve složení domácností je (děti a důchodci) je i odlišná výše jednotlivých sociálních příjmů ve statistice a SRÚ. Pokud ale např. výši důchodu u průměrné domácnosti přepočítáme ne jednoho důchodce, rozdíl ve statistikách je nepozorovatelný. Toto opět neplatí u prvních a posledních decilových skupin. 4. Růst ČPP u průměrné domácnosti mezi lety 1996 a byl ve statistice stejný, jako ve SRÚ. K jistým rozdílům v růstu došlo pouze u sociálních příjmů, hlavně pak dávek SSP vlivem změny ve složení domácnosti mezi roky 1996 a. 2.2 Srovnání některých dat ze Sociálního šetření domácností s daty z Mikrocenzu Srovnání výsledků ze Šetření sociální situace domácností a Mikrocenzu 1996 vyplývá, že se od roku 1996 uskutečnily poměrně významné změny v sociálním složení domácností. Velikost průměrné domácnosti se snížila o 0,1 člena, příčin je celá řada, např. zánik vícegeneračních domácností, rozpad manželství a následný vznik samostatných hospodařících domácností, dále je to zmenšený přírůstek obyvatel. Vlivem těchto trendů poklesl i počet ekonomicky aktivních členů domácností a nezaopatřených dětí. Pokles počtu ekonomicky nezaměstnaných byl zaznamenám především u domácností zaměstnanců, nezaměstnaných, Tabulka č. 5 Srovnání výsledků a Mikrocenzu 1996 Domácnosti úhrnem Zaměstnanci Samostatně činní Důchodci Podíl v %: ,2 10,6 32, ,0 9,4 32, Průměrný počet na domácnost: členů 2,56 2,66 3,00 3,08 3,01 3,33 1,69 1,73 ekonomicky aktivních 1,14 1,24 1,77 1,79 1,72 1,81 0,13 0,17 nezaopatřených dětí 0,63 0,69 0, ,97 1,14 0,05 0,08 nepracujících důchodců 0,56 0,57 0,14 0,16 0,11 0,12 1,45 1,44 Čistý peněžní příjem na osobu Sociální příjmy Index čistého peněžního příjmu / ,4 128,7 136,5 137,9 7
8 osob samostatně výdělečně činných pracujících mimo zemědělství, počet nezaopatřených dětí klesl u všech skupin domácností. Nejvíce zastoupenou skupinou jsou nadále domácnosti zaměstnanců, tento typ představuje více než polovinu celkových hospodařících domácností. Jejich podíl však poklesl oproti roku 1996 o necelých 5 procent. Naopak vzrostl podíl domácností osob samostatně činných mimo zemědělství. Podíl osob samostatně výdělečně činných v zemědělství se prakticky nezměnil. Další početnou skupinou jsou domácnosti důchodců, její podíl se zvýšil jen nepatrně. Změnilo se i složení rodin, od roku 1996 se významně snížil počet úplných rodin s dalšími rodinnými příslušníky. Nárůst lze zaznamenat i u neúplných rodin, většinou se jedná o matku pečující o dítě. V oblasti příjmů došlo k posunutí příjmového rozdělení směrem vzhůru, zvýšila se tak diferenciace mezi domácnostmi. Je nutné poznamenat, že data o příjmech podle mohou být ovlivněna časovým odstupem vlastního šetření (květen, červen ) od sledování příjmů (rok 2000). Peněžní příjmy domácností úhrnem se zvýšily od roku 1996 přibližně o 30 procent. Rozdíly ve skupině domácností zaměstnanců se prakticky nezměnily. Domácnosti osob samostatně výdělečně činných měly nejvyšší příjmy, o 27 % vyšší než u domácností zaměstnanců, podle údajů Mikrocenzu 1996 to bylo 16 %. Nejnižší příjmy měly domácnosti nezaměstnaných a ostatní domácnosti, podle se však rozdíl jejich příjmů od domácností úhrnem oproti roku 1996 snížil. Celkové příjmové rozdělení se rozšířilo, došlo tak ke zvýšení diferenciace příjmů domácností i uvnitř mezi jednotlivými sociálními typy. Decilový poměr domácností úhrnem byl na hodnotě 3,1, podle Mikrocenzu to bylo 2,8. Z celkového počtu domácností bylo 3,4 % pod životním minimem. Tabulka č. 6 zachycuje porovnání údajů z a Mikrocenzu, výsledky ukazují na vyšší počet členů, ekonomicky aktivních členů a dětí u prvně jmenovaného šetření. V Mikrocenzu je menší zastoupení domácností zaměstnanců a důchodců. Příjmy jsou uvedeny, jako nominální, za povšimnutí stojí poměrně malý nominální nárůst domácností osob samostatně výdělečně činných. Je důležité si uvědomit, že struktura domácností u je uvedena za rok, ale údaje o příjmech jsou za předcházející rok 2000, tedy s dvouletým zpožděním oproti údajům z Mikrocenzu. Tabulka č. 6 Srovnání výsledků a Mikrocenzu Domácnosti úhrnem Zaměstnanci Samostatně činní Důchodci Podíl v %: 100,0 51,2 10,6 32,4 100,0 49,8 12,8 27,5 Průměrný počet na domácnost: členů 2,56 2,50 3,00 2,82 3,01 3,10 1,69 1,72 ekonomicky aktivních 1,14 1,11 1,77 1,66 1,72 1,72 0,13 0,14 nezaopatřených dětí 0,63 0,61 0,88 0,80 0,97 1,00 0,05 0,08 nepracujících důchodců 0,56 0,56 0,14 0,17 0,11 0,15 1,45 1,42 Čistý peněžní příjem na osobu Sociální příjmy Index čistého peněžního příjmu / 89,0 86,4 96,2 92,2 8
9 3. Dostupná data pro mezinárodní srovnání V současné době byla v zemích EU ukončena tvorba společného rámce pro systematickou tvorbu statistiky Společenství v oblasti příjmů a životních podmínek (EU- SILC). EU-SILC se má stát referenčním zdrojem komparativní statistiky o příjmech a sociální situaci domácnosti. Většina dřívějších šetření v jednotlivých zemích EU probíhala v periodicitě 5 let, v poslední době se tato periodicita snižuje na 1 rok. Eurostat dává ve svých doporučeních pro tato šetření přednost náhodnému výběru, příčinou může být, že tento způsob používá většina členských zemí EU. Jednou ze zemí, která používá kvótní výběr je Německo, hlavním důvodem je vysoký non-response u dřívějších náhodných výběrových šetřeních. Na Slovensku se od roku 2004 provádí náhodné výběrové šetření s použitím substituce. Toto šetření se ale potýkalo s vysokou mírou non-response a nedostatečně velkým souborem určeným pro substituci. Pro srovnání jsou uvedeny některé evropské země, ve kterých se konalo šetření sociální situace domácností: Estonsko: Household Budget Survey (Leibkonna Eelarve Uuring) (rok šetření 2000,,, 2003; rok pro určení příjmů 2000,,, 2003) Španělsko: Household Budget Survey (Encuesta Continua de Presupuestos Familiares), (rok šetření, 2003; rok pro určení příjmů, ) Německo: GSOEP (Sozio-ekonomische Panel) (rok šetření,, 2003; rok pro určení příjmů 2000,, ) Závěr Pro účely analýzy dopadu sociálních dávek existuje v ČR několik zdrojů dat. Mezi pravidelná každoroční šetření patří pouze Statistika rodinných účtů, na těchto datech je tak možné analyzovat dlouhodobé trendy v příjmech a vydáních šetřených domácností. Mikrocenzus se může jevit, jako vhodnější zdroj dat, ale jeho hlavní nevýhodou je delší časový interval mezi jednotlivými šetřeními. Na otázku, jestli lze data Statistiky rodinných účtů použít k analýze sociální situace domácností, existuje celá řada názorů. Některé říkají, že vzhledem k tomu, že SRÚ nepokrývá zcela českou společnost je její užití pro tento typ analýz nevhodné, navíc když její hlavní účel je sledování struktury vydání domácností. Statistika rodinných účtů má určitá omezení při analýze příjmové situace domácností. Přesto se domníváme, že má smysl tuto statistiku k podobným analýzám používat. K tomuto názoru nás vedou následující skutečnosti: 1. Domácnosti jsou do SRÚ vybírány záměrným kvótním výběrem. Aby se odstranila disproporce v zastoupení jednotlivých sociálních skupin, jsou údaje převáženy podle sociální struktury domácností zjištěné při (resp pro SRÚ ). Vzhledem k jednotné metodice výběru je chyba v SRÚ v jednotlivých letech obdobná. Je vůbec otázkou, jestli údaje z Mikrocensu odráží stav české společnosti výrazně lépe než údaje ze SRÚ. Při bylo vyšetřeno 7678 bytových domácností, SRÚ zkoumala 3650 domácností vybíraných záměrným kvótním výběrem. 2. Data SRÚ jsou zjišťována se čtvrtletní periodicitou, což se nedá srovnávat s Mikrocensem, který byl proveden v roce 1996 a potom až v roce. Nevýhody obou šetření má do budoucna eliminovat šetření příjmů a životních podmínek domácností v ČR (Životní podmínky EU-SILC). Výhodou je, že se jedná o poměrně velké, pravidelné a propracované šetření, které umožňuje mezinárodní srovnání zjištěných údajů. První šetření proběhlo již v roce 2005, letošní šetření probíhá do konce dubna, domácnosti budou opakovaně šetřeny s ročním časovým intervalem po dobu 4 let a každý rok se obmění jedna čtvrtina domácností. 9
10 Literatura MFČR (2006); Makroekonomická predikce (leden 2006). [online]. c2006, poslední revize [cit ] Dostupné z: < Mikrocensus 1996, Mikrocenzus ; ČSÚ Příjmy, vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů; ČSÚ Sociální situace domácností v roce (údaje za hospodařící domácností), (údaje za osoby); ČSÚ Čtvrtletní výkaz (roční) o dávkách sociální péče pro občany ČR a zemí EU; ČSÚ Internetové stránky European social statistics Income, poverty and social exclusion; Eurostat 2000 The continuity of indicators during the transition between ECHP and EU-SILC; Eurostat
ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ
ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ Jaromír Kalmus a kol. Tisková konference, ČSÚ Praha, 28. května 2014 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz ÚVOD Výběrové šetření ČSÚ odráží
VíceKDO JE CHUDÝ A KDO JE BOHATÝ? CO VYPLÝVÁ Z DAT STATISTIKY RODINNÝCH ÚČTŮ
KDO JE CHUDÝ A KDO JE BOHATÝ? CO VYPLÝVÁ Z DAT STATISTIKY RODINNÝCH ÚČTŮ WHO ARE THE POOR AND WHO ARE THE RICH? WHAT CAN WE DERIVE FROM THE HOUSEHOLD BUDGET SURVEY Robert Jahoda Anotace Příspěvek se snaží
VíceDomácnosti a sociální dávky v letech 2000-2003 (analýza statistik rodinných účtů) Robert Jahoda, Pavel Kofroň
Domácnosti a sociální dávky v letech 2000-2003 (analýza statistik rodinných účtů) Robert Jahoda, Pavel Kofroň VÚPSV Praha výzkumné centrum Brno 2005 Obsah 1. Přístup k analýze 3 1.1 Cíle studie 3 1.2 Data
Vícevybraných ukazatelů životní úrovně v české republice v letech 1993-2014
Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v české republice v letech 1993-2014 Zpracoval Odbor rozpočtu (62) MPSV ČR Praha, červenec 2015 MPSV_CJ_final.indd 1 19.08.15 13:58 MPSV ČR, Praha 2015 ISBN 978-80-7421-109-6
VíceVÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65)
M I N I S T E R S T V O P R Á C E A S O C I Á L N Í C H V Ě C Í VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2012 VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE
VíceDomácnosti a sociální dávky v letech (analýza statistik rodinných účtů)
Domácnosti a sociální dávky v letech 2000-2001 (analýza statistik rodinných účtů) Pavel Kofroň Tomáš Sirovátka VÚPSV Praha výzkumné centrum Brno březen 2003 Obsah Cíl studie 3 Část A Příjmy a sociální
Více3.3 Data použitá v analýze
ALCHYMIE NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK 3.3 Data použitá v analýze V kapitole se vychází zejména z mikrodat statistického šetření SILC, které je dnes jednotně využíváno ve všech zemích EU k měření sociální
Více4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR
4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR Národní účty a rodinné účty různé poslání Rychlejší růst spotřeby domácností než HDP Značný růst výdajů domácností na bydlení Různorodé problémy související s tvorbou
VíceVÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993-2013. Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) MPSV ČR
VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993-2013 Zpracoval Odbor analýz a statistik (65) MPSV ČR Praha, červenec 2014 MPSV ČR, Praha 2014 ISBN 978-80-7421-078-5 O B S A H strana
VíceŽivotní podmínky 2015
Životní podmínky 2015 Šetření Životní podmínky Šetření s názvem Životní podmínky probíhá v České republice od roku 2005 jako národní verze evropského šetření EU-SILC (European Union Statistics on Income
VíceSpotřeba domácností má významný sociální rozměr
Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Výdaje domácností výrazně přispívají k celkové výkonnosti ekonomiky. Podobně jako jiné sektory v ekonomice jsou i ony ovlivněny hospodářským cyklem. Jejich
VíceMĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE
MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE Šárka Šustová ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/X MĚŘENÍ CHUDOBY KONCEPTY Objektivní x subjektivní Objektivní založena
VíceŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ
ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ Jaromír Kalmus a kol. Tisková konference, ČSÚ Praha, 26. června 2013 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/19 ÚVOD Výběrové šetření ČSÚ odráží
Více9. PŘÍJMY, VÝDAJE A SPOTŘEBA OBYVATELSTVA
9. PŘÍJMY, VÝDAJE A SPOTŘEBA OBYVATELSTVA Zdrojem údajů v této kapitole jsou výsledky ze sociálních šetření prováděných u domácností. Připojeny jsou rovněž výsledky statistiky spotřeby potravin, průmyslového
VíceDomácnosti a sociální dávky v letech 2000 až 2005 (analýza dostupných dat) Robert Jahoda Pavel Kofroň
Domácnosti a sociální dávky v letech 2000 až 2005 (analýza dostupných dat) Robert Jahoda Pavel Kofroň VÚPSV,v.v.i. Praha výzkumné centrum Brno 2007 Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.
VícePŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH
PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH Ing. Leona Tolarová ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Počet obyvatel v kraji v roce 2000 byl 595 023,
VíceMINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2016 VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2016 Zpracoval
Více1.3. Mzdová konvergence
1.3. Mzdová konvergence Průměrné hodinové náklady práce, definované jako celkové pracovní náklady v eurech dělené počtem odpracovaných hodin, mohou být srovnatelnou bází, pomocí níž je možné zhruba porovnat,
VíceZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU
Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která
VícePoznámky ke zdrojům a metodice uváděných dat
Poznámky ke zdrojům a metodice uváděných dat Publikace formou tabulkových přehledů ukazuje na základních datech vývoj vybraných atributů životní úrovně (zejména příjmů a výdajů) domácností za dobu trvání
VíceVÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH Zpracoval Odbor rozpočtu a účetnictví (62) MPSV ČR
VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 1993 2017 Zpracoval Odbor rozpočtu a účetnictví (62) MPSV ČR Praha, červenec 2018 MPSV ČR, Praha 2018 ISBN 978-80-7421-154-6 O B S A
VíceTab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou
Český statistický úřad sleduje údaje o rozšíření vybraných informačních technologií v českých domácnostech prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření o informačních
VíceRychlý růst vzdělanosti žen
3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob
Více4. Pracující (zaměstnaní) senioři
Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.
VíceTÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM
1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření
VíceDomácnosti s nízkými příjmy a sociální dávky (shrnující přehledová zpráva)
Domácnosti s nízkými příjmy a sociální dávky (shrnující přehledová zpráva) Tomáš Sirovátka, Pavel Kofroň, Robert Trbola VÚPSV Praha výzkumné centrum Brno prosinec 2003 Obsah Úvod 3 Část A Domácnosti a
VíceIX. PŘÍJMY A VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ, SOCIÁLNÍ VÝDAJE A. Příjmy, vydání a spotřeba domácností
IX. PŘÍJMY A VÝDAJE DOMÁCNOSTÍ, SOCIÁLNÍ VÝDAJE A. Příjmy, vydání a spotřeba domácností Údaje o příjmech a vydáních domácností byly získány z výsledků výběrového šetření statistiky rodinných účtů. Výběr
VíceNezaměstnanost a míra nezaměstnanosti
Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován
VíceStudie diskutující vztah mezi strukturou příjmů a rodinným chováním
Studie diskutující vztah mezi strukturou příjmů a rodinným chováním Pracovní dokument č. 4 projektu HC185/10 Vliv interakce daňových a dávkových systémů na zvýšení motivace k participaci na trhu práce
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 9. 2002 47 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru
VíceV 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře
V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. pololetí 2011 vzrostla hrubá měsíční
Vícemodul příjemci důchodů. pro měření kvality pro základní systém ESSPROS a pro PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
13.11.2007 Úřední věstník Evropské unie L 294/5 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1322/2007 ze dne 12. listopadu 2007, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 458/2007 o Evropském systému
VíceB. Analýza podpory VaV z veřejných prostředků
38 B. Analýza podpory VaV z veřejných prostředků Rada pro výzkum a vývoj podle zákona č. 13/22 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, zpracovává m.j. návrhy střednědobého výhledu podpory výzkumu a vývoje a návrhy
VíceŽivotní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová. www.kredo.reformy-msmt.cz
Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová www.kredo.reformy-msmt.cz Zdroj dat Životní podmínky česká verze celoevropského zjišťování EU-SILC (European Union- Statistics on Income and Living
VíceČeská zemědělská univerzita v Praze
Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Katedra statistiky Statistická analýza struktury výdajů domácností v závislosti na vybraných faktorech Teze Vedoucí diplomové práce: Doc.
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
Více3. Domácnosti a bydlení seniorů
3. Domácnosti a bydlení seniorů Sčítání lidu, domů a bytů představuje jedinečný zdroj dat o velikosti a struktuře domácností jak v podrobnějším územním detailu, tak v kombinaci s charakteristikami úrovně
VíceStatistika chudoby v České republice:
Statistika chudoby v České republice: Kritický pohled na evropské ukazatele Martina Mysíková, Jiří Večerník 18. SLOVENSKÁ ŠTATISTICKÁ KONFERENCIA, KOŠICE 23.-25.6.2016 2 Data EU-SILC (European Union-Statistics
VíceKoncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.
K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem
Více3. Trh práce a domácnosti
3. Trh práce a domácnosti Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPSV ČR, propočty MF ČR. Tabulka 3.1: Zaměstnanost a nezaměstnanost roční 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 Výhled Výbě rové šetř ení pracovních sil - Č
VíceKonzumace piva v České republice v roce 2007
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické
VíceÚspory domácností a hrubý pracovní příjem
Úspory domácností a hrubý pracovní příjem Předkládaný dokument je pracovním podkladovým materiálem pro Poradní expertní sbor ministra financí a ministra práce a sociálních věcí připravený odborem Ministerstva
VíceI. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek
Tisková zpráva ze dne 17. dubna 2009 I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek V roce 2008 meziročně pokleslo průměrné procento pracovní neschopnosti z 5,62 % na 5,18 %, což je nejnižší výsledek v historii
VíceOsobní spotřeba důchodců v letech 2004 až 2013
Rada seniorů České republiky, Svaz spolků Osobní spotřeba důchodců v letech 2004 až 2013 Struktura a dynamika spotřeby domácností důchodců dle Statistiky rodinných účtů ČSÚ Z podkladů Českého statistického
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.
ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2013
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2013 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní
VíceSociodemografická analýza SO ORP Mohelnice
Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice Bc. Martin Šinál, 2019 Analýza byla zpracována v rámci projektu Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb SO ORP Mohelnice (CZ.03.2.63/0.0/0.0/16_063/0006549)
Víceer Jilská 1, Praha 1 Tel.:
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden Technické parametry
Více2.3. Peněžní příjmy domácností, jejich vývoj a struktura, míra chudoby podle výsledků šetření Mikrocenzus 2002 a Životní podmínky 2008
2.3. Peněžní příjmy, jejich vývoj a struktura, míra chudoby podle výsledků šetření Mikrocenzus 22 a Životní podmínky 28 Vývoj příjmů Šetření Životní podmínky nahradilo mikrocenzy Růst a vývoj příjmů ovlivnila
VíceVliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)
Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
Více4. Pracovní síly v zemědělství
4. Pracovní síly v zemědělství Stálí pracovníci V roce 2007 pracovalo v zemědělství celkem 243 179 osob bez ohledu na druh pracovního poměru k zaměstnavateli (tj. včetně nepravidelně zaměstnaných pracovníků,
VíceC.3 Trh práce Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR.
Prameny kapitoly : ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR. Tabulka C..: Zaměstnanost roční Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ: Odhad Výhled Zaměstnanost ) průměr v tis.osob růst v %,,,,,,,,,, zaměstnanci
VíceJihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů
kraj z pohledu regionálních účtů Úvod V návaznosti na předběžnou sestavu ročních národních účtů zveřejněnou 3. června 216 publikoval ČSÚ k 15. prosinci 216 také předběžné údaje regionálních účtů za rok
VíceCelopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13.4.2005 10 Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
VíceJednání OK , podklad k bodu 2: Návrh valorizace důchodů
Jednání OK 1. 12. 2016, podklad k bodu 2: Návrh valorizace důchodů Znění návrhu Odborná komise pro důchodovou reformu navrhuje stanovit minimální valorizaci procentní výměry důchodů podle indexu spotřebitelských
VíceGenderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ
Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života Daniel Chytil ČSÚ Genderové statistiky Od roku 2003, spolupráce s Úřadem vlády ČR/MPSV Průřezové statistiky - shromažďuji již existující data,
VíceSpokojenost se životem březen 2018
Tisková zpráva Spokojenost se životem březen 2018 Dvě třetiny (66 %) populace jsou spokojeny se svým životem. Od května 2013 spokojenost se životem měla většinou vzestupnou tendenci, v průběhu minulého
VíceAnalýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)
I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace
VíceŽIVOTNÍ PODMÍNKY DOMÁCNOSTÍ A DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V OLOMOUCKÉM KRAJI. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10 czso.
ŽIVOTNÍ PODMÍNKY DOMÁCNOSTÍ A DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V OLOMOUCKÉM KRAJI ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/23 ŠETŘENÍ O PŘÍJMECH A ŽIVOTNÍCH PODMÍNKÁCH DOMÁCNOSTÍ - výběrové
VícePRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH
PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)
VíceNemocenské pojištění v roce 2007
Nemocenské pojištění v roce 2007 statistická informace Počet pojištěnců Průměrný počet nemocensky pojištěných za období až 2007 činil 4 469 tis. osob a byl tak o 1,8 % (78 tis. osob) vyšší než ve stejném
VíceEkonomické výsledky nemocnic
Ekonomické výsledky nemocnic k 31. 12. 2014 Zpracovatel: Ing. Markéta Bartůňková, Ing. Zdeňka Nováková Předkladatel: doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Datum: 9.11.2015 Ústav zdravotnických informací a statistiky
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR. v červenci 2016
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2016 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné
VíceVÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL
VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Labour Force Sample Survey Stanislav Mazouch Abstract Výběrové šetření pracovních sil se provádí v České republice již od prosince 1992. Je prováděno Českým statistickým
Vícepo /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:
po00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 8 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s oblastmi sociální politiky, a školství
VíceNEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011
NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době
VíceŽivotní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální
VíceSTAVEBNICTVÍ V LEDNU PROSINCI 2010, 2009
ÚRS Praha, a.s., inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, 102 00 Praha 10 STAVEBNICTVÍ V LEDNU PROSINCI 2010, 2009 (STAVEBNÍ PRODUKCE, ZAMĚSTNANOST, PRODUKTIVITA) Úsek 03 únor 2011 Úvod Informace
VíceX. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU A ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (zpracovalo MF ČR)
X. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU A ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (zpracovalo MF ČR) A. Hospodaření státního rozpočtu 20 Celkové příjmy státního rozpočtu za 1. pololetí roku 2007 ve výši 483,3 mld.
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2017 Obsah:
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky
VíceÚdaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010
OBSAH Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010 Strana 1. Úvod 2 2. Souhrnné výsledky dosažené v oblasti mzdové regulace RgŠ ÚSC v I. pololetí 2010
VíceStav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav
II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.
VíceIII. Sociální stratifikace rodin respondentů ve věku 25-44 let a jejich dětí do 15 let
III. Sociální stratifikace respondentů ve věku 25-44 let a jejich dětí do 15 let Propojení údajů ze standardní části výběrového šetření o velikosti y, ekonomické aktivitě respondentů a jejich postavení
VíceVývoj pracovní neschopnosti
VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),
VíceTechnické parametry výzkumu
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty
VíceZměny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001
1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích
VíceCENOVÝ VÝVOJ, VÝVOJ PŘÍJMŮ A SPOTŘEBNÍCH VYDÁNÍ DOMÁCNOSTÍ V LETECH 2000 AŽ 2008
CENOVÝ VÝVOJ, VÝVOJ PŘÍJMŮ A SPOTŘEBNÍCH VYDÁNÍ DOMÁCNOSTÍ V LETECH 2000 AŽ 2008 Úvod a metodická východiska Již počtvrté se vrátila skupina autorů k problematice životní úrovně obyvatelstva a vypracovala
VícePracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Dostupný z
Pracovní doba v České Republice je v rámci EU jedna z nejdelších Český statistický úřad 2013 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-203469 Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Tento
VícePracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2003 (zdroj dat: Český statistický úřad)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 27.10.2004 68 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2003 (zdroj dat: Český statistický úřad)
VíceObčané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben
VíceKonvergenční program ČR aktualizace duben 2013
Ministerstvo financí České republiky Konvergenční program ČR aktualizace duben 2013 Tabulková příloha Poslední aktualizace: 25/4/ Obsah: Tabulková příloha (dle Code of Conduct) Tabulka 1a: Ekonomický růst
VíceChudoba v ČR: kritika ukazatelů a evropský kontext. Martina Mysíková, Jiří Večerník KONFERENCE ČSS PRAHA
Chudoba v ČR: kritika ukazatelů a evropský kontext Martina Mysíková, Jiří Večerník KONFERENCE ČSS PRAHA 1.-3.2.2017 2 Data EU-SILC (European Union-Statistics on Income and Living Conditions) V ČR ho provádí
VíceMezinárodní data a srovnání některých ukazatelů pocházejí z databáze Eurostatu aktualizované na konci roku 2015.
Český statistický úřad sleduje údaje o rozšíření vybraných informačních technologií v českých domácnostech prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření o informačních
Více3. Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče
Vybrané údaje o sociálním zabezpečení za rok 3. Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče Systém státní sociální podpory (upraven zákonem č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v květnu 2015
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v květnu 2015 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné
VíceObčané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009
eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické
VíceStruktura a dynamika spotřeby domácností důchodců dle Statistiky rodinných účtů ČSÚ
Rada seniorů České republiky, Svaz spolků Osobní spotřeba důchodců v letech 2004 až 2013 Struktura a dynamika spotřeby domácností důchodců dle Statistiky rodinných účtů ČSÚ Z podkladů Českého statistického
VíceŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.
ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R163 Podniková ekonomika a finanční management Vývoj ukazatelů výkonnosti ekonomiky a ukazatelů příjmů
VíceObčané o ekonomické situaci svých domácností
eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči
Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Michaela Pomališová http://www.timur.cz
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v prosinci 2017 Obsah:
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v prosinci Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky
Vícebodů, což je rozdíl významně přesahující statistickou chybu měření (viz tabulka 1). Tabulka 1. Jak se vláda stará o sociální situaci rodin s (v ) 2/04
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice
VíceI. Vývoj čistých mezd zaměstnanců
Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči
Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Zora Pištěcká http://www.timur.cz 2010 1.
VíceDomácnosti a sociální dávky v letech 1996-2000 (analýza statistik rodinných účtů)
Domácnosti a sociální dávky v letech 1996-2000 (analýza statistik rodinných účtů) Tomáš Sirovátka Robert Jahoda, Pavel Kofroň VÚPSV Praha výzkumné centrum Brno listopad 2002 Obsah 1. Přístup k analýze
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato
VíceČeská veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016
pm0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +0 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině
Více