Pracovní metodika pro privátní poradce v lesnictví OCHRANA VOD

Transkript

1 Pracovní metodika pro privátní poradce v lesnictví OCHRANA VOD Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem 2009

2 Obsah 1. Úvod Významné směrnice EU týkající se ochrany vod /60/EHS Směrnice Evropského parlamentu a Rady ustanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky ( Rámcová směrnice ) /105/EHS Směrnice Evropského parlamentu a Rady o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES /118/ES Směrnice Evropského parlamentu a rady o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu /61/EHS Směrnice Rady o integrované prevenci a omezování znečištění /676/EHS Směrnice Rady o ochraně vod před znečišťováním dusičnany ze zemědělských zdrojů ( Nitrátová směrnice )...7 Rámcové zásady vycházející z NS...8 Charakteristika bonitovaných půdně-ekologických jednotek...9 Používání hnojiv ve zranitelných oblastech s ohledem na podmínky stanoviště...9 Protierozní opatření ve zranitelných oblastech...11 Hospodaření na zemědělských pozemcích sousedících s útvary povrchových vod /68/EHS Směrnice Rady o ochraně podzemních vod proti znečištění způsobenému určitými nebezpečnými látkami /464/EHS Směrnice Rady o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami, vypouštěnými do vodního prostředí Společenství /440/EHS Směrnice Rady o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech Domácí právní předpisy o ochraně vod Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Účel a předmět zákona ( 1) Práva k vodám a právní povaha vod ( 2) Obecné nakládání s povrchovými vodami ( 6) Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami ( 8, 9) Povolení k některým činnostem ( 14) Stavební povolení k vodním dílům ( 15) Souhlas ( 17) Vyjádření ( 18) Evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů ( 19) Stav povrchových a podzemních vod ( 21) Ochrana vodních poměrů ( 27) Chráněné oblasti přirozené akumulace vod ( 28) Ochranná pásma vodních zdrojů ( 30) Citlivé oblasti ( 32) Zranitelné oblasti ( 33) Závadné látky ( 39) Opatření k nápravě ( 42) Vodní toky ( 43) Koryta vodních toků ( 44) Změny koryta vodního toku ( 45) Ochrana vodních toků a jejich koryt ( 46) Správa vodních toků ( 47) Správci vodních toků ( 48) Oprávnění při správě vodních toků ( 49)

3 Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků ( 50) Povinnosti vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků ( 51) Pochybnosti o rozsahu povinností a oprávnění ( 53) Vodní díla ( 55) Stavby k vodohospodářským melioracím pozemků ( 56) Ochrana před povodněmi ( 63) Státní správa a informační systém o vodách Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů ( lázeňský zákon ) Účel ( 1) Ochrana zdrojů ( 21) Ochranné pásmo I. stupně ( 22) Ochranné pásmo II. stupně ( 23) Povinnosti vlastníků nemovitostí ( 32) Omezení vlastnických práv ( 33) Náhrada újmy ( 34) Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů ( lesní zákon ) Vodní a vodohospodářská funkce lesů Kategorizace lesů lesy zvláštního určení ( 8) Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa ( 13) Zákaz některých činností v lesích ( 20 odst. 1 písm. m) Lesní doprava ( 34) Meliorace a hrazení bystřin v lesích ( 35) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účel zákona ( 1) Ochrana přírody a krajiny: ovlivňování vodního hospodářství v krajině [ 2 odst. 2 písm.i)] Souhlas k některým činnostem ve zvláště chráněných územích ( 44) Kategorie zvláště chráněných území ( 14) Natura Evropsky významné lokality ( 45a až 45d) Ptačí oblasti ( 45e až 45f)...35 Diagram č. 2: Informace o omezení na pozemcích vlastníka z důvodu ochrany vod Zásady hospodaření v lesích zvláštního určení vymezených z hlediska ochrany vod Zásady hospodaření v územích CHOPAV Zásady hospodaření v ochranných pásmech zdrojů Zásady hospodaření v ochranných pásmech zdrojů I. stupně Zásady hospodaření v ochranných pásmech zdrojů II. stupně Přílohy Příloha č. 1 Významné směrnice EU Příloha č. 2 Domácí právní předpisy o ochraně vod Příloha č. 3 Web Příloha č. 4 Odborná literatura...44 Seznam obrázků: Obr. č. 1: Zranitelné oblasti ČR...7 Obr. č. 2: Charakteristika bonitované půdně ekologické jednotky...8 Seznam diagramů: D. č. 1: Vzájemné vazby uvedených domácích právních předpisů...7 D. č. 2: Charakteristika bonitované půdně ekologické jednotky...8 3

4 1. Úvod Civilizační procesy a nutnost jejich řešení nastolují mnohá hlediska k ochraně krajinného, přírodního a životního prostředí ve veřejném zájmu. Součástí těchto nutných opatření je také ochrana vody, vodních zdrojů a kulturní krajiny před vodním živlem. Zabezpečení této ochrany je především zájmem celospolečenským a méně se již dotýká vlastnických poměrů. Řešení problematiky ochrany vod vždy vyžadovalo především dodržování povinností a zákazů a k jejich plnění bylo nutno vydávat legislativní úpravy. Ochrana vody a vodních poměrů se dotýká prakticky všech společenských činností. Některá odvětví jako lesnictví a zemědělství mohou významně ovlivnit vodní poměry v krajině. Účinná ochrana vyžaduje značné vklady práce a kapitálu ze zdrojů národních (zejména státní a veřejné rozpočty) i ze zahraničních (strukturální fondy). Možnost využívání finančních prostředků z těchto zdrojů předpokládá odpovídající informovanost zájemců. Každý členský stát EU, na základě nařízení Rady 17/82 z roku 2003, je povinen zřídit od zemědělský poradenský systém. Koordinací poradenského systému v rezortu zemědělství byl pověřen Ústav zemědělských a potravinářských informací Praha (ÚZPI). Využívání poradenských služeb zajišťuje lepší informovanost podnikatelů v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství, vlastníků lesa, sdružení vlastníků, nájemců lesa, odborných lesních hospodářů a dalších osob podílejících se na rezortních a dalších činnostech ve venkovské krajině. Cílem je usnadnit orientaci v platné legislativě a podpořit zavádění nových výrobních metod a technologií, které jsou zároveň slučitelné se zájmy zachování a zlepšení krajiny a ochrany životního prostředí. Na ochranu vod, vodních zdrojů a kulturní krajiny před vodním živlem mohou být v oblasti lesního hospodářství, pokud se jedná o veřejný zájem, poskytovány finanční prostředky z národních zdrojů podle: pravidel hospodaření s prostředky Fondu životního prostředí, pravidel pro poskytování dotací na hospodaření v lesích. Do roku 2004 včetně byly finanční prostředky na hospodaření v lesích součástí státního rozpočtu. V důsledku přijetí novely zákona o rozpočtovém určení daní byly finanční prostředky na úhradu příspěvků poskytovaných ve smyslu přílohy k zákonu o státním rozpočtu České republiky začleněny pro rok 2005 procentním podílem do rozpočtů krajů. Od orgány kraje rozhodují o poskytnutí dotací na hospodaření v lesích v samostatné působnosti. Fondy Evropské unie využívané Českou republikou: PHARE , SAPARD (resp. do vstupu ČR do EU ), HRDP a OP Zemědělství , EAFRD , OP Životní prostředí, a další. V období bude nejdůležitějším finančním nástrojem podpory rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD - the European Agricultural Fund for Rural Development). Smyslem této pracovní metodiky je poskytnout privátním poradcům v lesnictví a vlastníkům lesa základní informace o platné legislativě EU a domácích předpisech týkajících se ochrany vod. 4

5 2. Významné směrnice EU týkající se ochrany vod Potřebě chránit vody, vodní zdroje a kulturní krajinu před vodním živlem věnuje pozornost od 70. let minulého století i právo Evropského společenství. Jednotné zásady v ochraně vod vydává Evropský parlament a Rada formou Směrnic EHS, ES. Této problematiky se týkají především: 2000/60/EHS Směrnice Evropského parlamentu a Rady ustanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky ( Rámcová směrnice ) 2008/105/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES 2006/118/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/118/ES o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu 96/61/EHS Směrnice Rady o integrované prevenci a omezování znečištění 91/676/EHS Směrnice Rady o ochraně vod před znečišťováním dusičnany ze zemědělských zdrojů 80/68/EHS Směrnice Rady o ochraně podzemních vod proti znečištění způsobenému určitými nebezpečnými látkami 76/464/EHS 75/440/EHS Směrnice Rady o znečištění způsobeném některými nebezpečnými látkami Směrnice Rady o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody /60/EHS Směrnice Evropského parlamentu a Rady ustanovující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky ( Rámcová směrnice ) Účelem této směrnice je stanovit rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových vod, brakických vod, pobřežních vod a podzemních vod ve Společenství, který: a) zabrání dalšímu zhoršování a ochrání a zlepší stav vodních ekosystémů s ohledem na jejich potřebu vody, suchozemských ekosystémů a mokřadů, které přímo závisejí na vodních ekosystémech, b) podpoří udržitelné užívání vod založené na dlouhodobé ochraně dosažitelných vodních zdrojů, c) usiluje o zvýšenou ochranu a zlepšení vodního prostředí, mimo jiné též prostřednictvím specifických opatření pro cílené snižování vypouštění, emisí a úniků prioritních látek a zastavení nebo postupné odstranění vypouštění, emisí a úniků prioritních nebezpečných látek, d) zajistí cílené snižování znečišťování podzemních vod a zabrání jejich dalšímu znečišťování, a e) přispěje ke zmírnění účinků povodní a období sucha, a tím také k: zajištění dostatečných zásob povrchových vod a podzemních vod dobré jakosti potřebných pro udržitelné, vyvážené a vyrovnané užívání vod, významnému snížení znečišťování podzemních vod, ochraně teritoriálních a mořských vod, dosažení cílů příslušných mezinárodních dohod. 5

6 Směrnice zavádí integrovaný management v hydrologických povodích. Jsou to nově v environmentálně politické praxi zaváděná hlediska vyvážené ochrany a využívání území tak, aby se stav vodních zdrojů zlepšoval nebo aspoň udržoval /105/EHS Směrnice Evropského parlamentu a Rady o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES Účelem této směrnice je zavázat členské státy k provádění nezbytných opatření podle čl. 16 odst. 1 a 8 směrnice EP a ER 2000/60/ES s cílem postupného snížení znečišťování prioritními látkami a zastavení nebo postupného odstranění emisí a vypouštění nebo úniků prioritních nebezpečných látek. Tato směrnice stanoví normy environmentální kvality (NEK) pro prioritní látky a některé další znečišťující látky. Jsou uvedeny v příloze směrnice. Stát je zavázán implementovat ustanovení směrnice do vnitřních právních a správních předpisů do 13. července Vodní prostředí může být postiženo chemickým znečištěním krátkodobě i dlouhodobě, a proto by základem pro stanovení NEK měly být údaje jak o bezprostředních, tak i dlouhodobých účincích. Pro zajištění odpovídající ochrany vodního prostředí a lidského zdraví by měly být stanoveny roční průměrné NEK na úrovni zajišťující ochranu před dlouhodobou expozicí a pro účely ochrany před krátkodobou expozicí by měly být stanoveny nejvyšší přípustné koncentrace. Jsou součástí přílohy směrnice. Na základě směrnice 2000/60/ES a jiných dostupných údajů vypracují členské státy seznam (případně doplněný mapami) emisí, vypouštění a úniků všech prioritních látek a znečišťujících látek uvedených v příloze této směrnice pro každou oblast povodí nebo část oblasti povodí ležící na jejich území /118/ES Směrnice Evropského parlamentu a rady o ochraně podzemních vod před znečištěním a zhoršováním stavu. Tato směrnice stanoví specifická opatření uvedená v čl. 17 odst. 1 a 2 směrnice 2000/60/ES s cílem zajistit předcházení a kontrolu znečišťování podzemních vod. K těmto opatřením patří zejména: kritéria pro hodnocení dobrého chemického stavu podzemních vod a kritéria pro zjišťování a změnu významných a trvalých vzestupných trendů a pro definování počátku změny trendu. Tato směrnice rovněž doplňuje ustanovení již obsažená ve směrnici 2000/60/ES o zamezení nebo omezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod a má za cíl bránit zhoršování stavu všech útvarů podzemních vod /61/EHS Směrnice Rady o integrované prevenci a omezování znečištění Účelem této směrnice je docílit integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího v důsledku činností, které jsou uvedeny v příloze 1 této směrnice. Směrnice stanoví opatření, která mají vyloučit anebo, pokud to není možné, snížit emise z výše zmíněných činností do ovzduší, vody a půdy, včetně opatření týkajících se odpadu, v zájmu dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku. 6

7 Seznam nejdůležitějších znečišťujících látek, které je třeba brát v úvahu při stanovování emisních limitů je uveden v příloze 3 této směrnice. Směrnice stanoví obecná pravidla vymezující základní povinnosti provozovatele zařízení. Uvádí nezbytná opatření zajišťující, že žádné nové zařízení, které by mohlo ovlivnit emise a znečistění nebude provozováno bez povolení. Příslušný orgán udělí povolení obsahující podmínky, jejichž splnění zaručí, že zařízení vyhovuje požadavkům této směrnice, pokud tyto podmínky splněny nejsou, orgán odmítne povolení vydat. Příslušné orgány pravidelně přezkoumávají a v případě nutnosti aktualizují podmínky povolení. Tato směrnice je již plně uplatněna v legislativě ČR a týká se především průmyslových činností /676/EHS Směrnice Rady o ochraně vod před znečišťováním dusičnany ze zemědělských zdrojů ( Nitrátová směrnice ) Cílem této směrnice je: snížit znečištění vod způsobené dusičnany ze zemědělských zdrojů, předcházet dalšímu takovému to znečišťování. Tato směrnice je již plně uplatněna v legislativě ČR a týká se především zemědělské výroby. Hlavními nástroji nitrátové směrnice (NS) jsou: akční program (opatření vyžadovaná od podniků hospodařících ve zranitelných oblastech), zásady správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. Od jsou zemědělci hospodařící ve zranitelných oblastech ČR povinni dodržovat opatření akčního programu podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. V souladu s požadavkem NS EU má být první akční program v podmínkách ČR splněn do Hlavní zájmové oblasti a cíle prvního akčního programu NS v České republice: vzdělávání, osvěta, informace (seznámit zemědělce, pracovníky ve sféře poradenství a služeb, jakož i odbornou a další veřejnost s hlavními principy ochrany vod před znečištěním, novelizovanými předpisy, dotačními tituly, zásadami NS i dalšími zásadami správné zemědělské praxe a metodickými návody pro hospodaření), rozvoj technologií a zlepšení technického vybavení (zejména s využitím prostředků Operačního programu Zemědělství dobudovat potřebné skladovací kapacity na tekutá statková hnojiva, zlepšit systém manipulace se statkovými hnojivy ve stájích, při jejich skladování i aplikaci na půdu), snížení znečištění vod dusičnany ze zemědělských zdrojů (uplatněním povinných opatření akčního programu i doporučovaných opatření zásad NS zabránit dalšímu zvyšování ztrát dusičnanů do povrchových a podzemních vod, a to z plošného znečištění i z bodových zdrojů). 7

8 Lesního hospodářství se NS může týkat jen okrajově, neboť práh ohrožení znečištění vody, při kterém je třeba činit opatření k omezení přístupu dusičnanů do vod je 50mg.l -1, lze stěží dosáhnout vlivem obhospodařování lesů. Lesní podniky, které provozuji nějaký druh přidružené zemědělské výroby na zemědělské půdě, by měli základní zásady vycházející z NS znát. Dodržování zásad vycházejících z této směrnice je také jednou z podmínek při získávání podpor ze zdrojů EU na zemědělské hospodaření na plochách evidovaných v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (LPIS). Závěrem předkládáme několik příkladů, které nejčastěji u lesních podniků přicházejí v úvahu. Nejčastěji se může jednat o pěstování zemědělských plodin (pro vlastní potřebu) a hospodaření na trvalých travních porostech (např.: v bažantnicích, oborách aj.). Dalším typickým příkladem je provozování lesní školky na zemědělské půdě. Rámcové zásady vycházející z NS Na základě rozborů vody, rozložení povodí a následnou homogenizaci oblastí byly územně vymezeny katastrální území ČR jako zranitelné oblasti. Seznam těchto katastrálních území je uveden v příloze č. 1 NV č. 103/2003 Sb., která je zároveň i přílohou této metodiky. Obr. č. 1: Zranitelné oblasti v ČR V NS jsou podrobně popsána pravidla používání hnojiv v rámci správné zemědělské praxe v těchto zranitelných oblastech. Uvedená opatření se týkají výhradně hospodaření na zemědělské půdě (orná půda, chmelnice, vinice, ovocné sady, zahrady, louky a pastviny). Hnojiva v těchto zranitelných oblastech smí být použita pouze tehdy, pokud nehrozí jejich vniknutí do povrchových nebo podzemních vod! Dle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství ve znění pozdějších předpisů (č. 4/2006 Sb.) je školka druhem zemědělské kultury. Je to zemědělsky obhospodařovaná půda, na které se pěstují školkařské výpěstky ovocných a okrasných druhů, révy vinné včetně 8

9 podnožového rozmnožovacího materiálu, sadba chmele a lesních dřevin, s výjimkou školek lesních dřevin založených v lese pro vlastní potřebu k obnově lesa. Nezbytné pro aplikaci této směrnice je nutná znalost bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ) pozemků. Zařazení jednotlivých pozemků podniku do systému BPEJ lze získat na katastrálních či pozemkových úřadech. Zařazení pozemků do systému BPEJ je zpracováno pouze pro zemědělskou půdu, tedy pro ornou půdu, louky a pastviny. Charakteristika bonitovaných půdně-ekologických jednotek Bonitovaná půdně ekologická jednotka je charakterizována klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou půdy, jež specifikují hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku, přičemž: klimatický region, zahrnující území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin, je vyjádřen 1. číslicí pětimístného číselného kódu, hlavní půdní jednotka jako účelové seskupení půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením, je vyjádřena 2. a 3. číslicí číselného kódu, sklonitost a expozice ke světovým stranám, vystihující utváření povrchu zemědělského pozemku, jsou v kombinaci vyjádřeny 4. číslicí číselného kódu, skeletovitost (podíl obsahu štěrku a kamene) a hloubka půdy jsou v kombinaci vyjádřeny 5. číslicí číselného kódu. Obr. č. 2: Charakteristika bonitované půdně ekologické jednotky Používání hnojiv ve zranitelných oblastech s ohledem na podmínky stanoviště Jakákoliv hnojiva mohou být používána ve zranitelných oblastech pouze pokud nehrozí jejich vniknutí do povrchových nebo podzemních vod. Dávkování hnojiv se stanovují podle potřeb jednotlivých plodin na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Způsob používání hnojiv (minerálních dusíkatých hnojiv a hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem) závisí na začlenění zemědělské půdy do tzv. aplikačních pásem (stupně I-III). Pokud je v rámci jedné nebo více parcel s jednou plodinou více BPEJ patřících do různých aplikačních pásem, začlení se takový pozemek s přihlédnutím 9

10 k převažujícímu zařazení. Při stejném poměrném zastoupení různých aplikačních pásem se použije vždy opatření pro vyšší stupeň aplikačního pásma. Jde li o hnojení minerálními dusíkatými hnojivy nebo hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem na orné půdě k následným ozimým plodinám, k meziplodinám, k podpoře rozkladu slámy nebo pro následné jarní plodiny v období od 15. června příslušného kalendářního roku do začátku období zákazu hnojení uvedeného v tabulce č. 1 přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 103/2003 Sb., lze tato hnojiva užít výlučně jen jedním ze způsobů uvedených v následující tabulce. Toto ustanovení se nevztahuje na hnojení polní zeleniny. Tab. č. 1: Maximální limity přívodu dusíku v hnojivech III. aplikační pásmo Podmínka hnojení I. aplikační II. aplikační a) půdy se b) půdy s pásmo pásmo středním vysokým rizikem rizikem infiltrace infiltrace A B A B A B A B k ozimé plodině následující po obilnině k ozimé plodině následující po jiné předplodině než je obilnina k meziplodinám, s výjimkou čistých porostů jetelovin a luskovin nebo k podpoře rozkladu slámy, s výjimkou slámy, luskovin a olejnin pro následné jarní plodiny* ** 0 0 Pozn.: A. max. limit přívodu dusíku v minerálních dusíkatých hnojivec h, v kg N. ha-1. B. max. limit přívodu dusíku v hnojivech s rychle uvolnitelným dusíkem, v kg N. ha-1. * použití hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem je možné až v období od 15. října do začátku období zákazu hnojem podle tabulky č. 1 této přílohy. ** pouze s inhibitorem nitrifikace. Na trvalých travních porostech na zamokřených půdách vymezených hlavními půdními jednotkami v příloze č. 2 k tomuto nařízení nelze používat žádné dusíkaté hnojivé látky. Na mělkých půdách a půdách s nevyvinutým půdním profilem vymezených hlavními půdními jednotkami v příloze č. 2 k tomuto nařízení je při používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku.ha -1. Množství celkového dusíku aplikovaného ročně na zemědělskou půdu v organických a organominerálních hnojivech a ve statkových hnojivech nesmí v průměru zemědělského podniku překročit limit 170 kg.ha -1. Jako půda vhodná k aplikaci se rozumí veškerá užívaná zemědělská půda podniku, od níž se odečítají: a) plochy, kde nelze hnojit, například v blízkosti povrchových vod, zastavěné území obce nebo ochranná pásma vodních zdrojů, b) plochy s jetelovinami a luskovinami, c) nevyužívané plochy, úhory a pozemky ležící ladem. 10

11 Výpočet použité dávky dusíku/1 ha se provede v souladu s údaji o přívodu celkového dusíku v použitých organických a organominerálních hnojivech a statkových hnojivech, nebo na základě produkce dusíku ve výkalech a moči, popřípadě trusu chovaných hospodářských zvířat podle zvláštního právního předpisu. Protierozní opatření ve zranitelných oblastech Z důvodů ochrany půdy před erozí a vod před znečištěním se nesmí pěstovat širokořádkové plodiny (kukuřice, slunečnice, sója, bob, brambory apod.) na pozemcích se sklonitostí nad 7 (čtvrtá číslice kódu BPEJ je 4 a více), které přiléhají k vodnímu toku nebo k jinému vodnímu útvaru do vzdálenosti 25 m.. Na půdách bez rostlinného pokryvu se sklonitostí nad 12 (čtvrtá číslice kódu BPEJ je 6 a více) se nesmí používat žádné dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv zapravených do půdy do 24 hodin po jejich použití. U trvalých travních porostů na půdách se sklonitostí nad 7 (čtvrtá číslice kódu BPEJ je 4 a více) je při používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku na 1 ha. Protierozní opatření na skupině půd ohrožených erozí: delimitace kultur zatravněním a zalesněním, protierozní rozmisťování plodin v osevních postupech, pásové střídání plodin, změna velikosti a tvaru pozemku, vrstevnicové obdělávání, půdoochranné zpracování půdy s ponecháním org. zbytků na povrchu půdy, mulčování, výsev do ochranné plodiny nebo strniště, setí hrubé brázdy, přerušované brázdování, terasování, průlehy, terénní urovnávky, ochranné hrázky a srubové přepážky, příkopy a protierozní kanály, polní cesty s protierozním charakterem, protierozní nádrže, sanace strží a úvozů. Hospodaření na zemědělských pozemcích sousedících s útvary povrchových vod Na všech pozemcích přiléhajících k jakýmkoliv vodním útvarům je třeba udržovat ochranný pás nezorněné půdy o šířce min. 1m od břehové čáry tohoto vodního útvaru. Na zemědělských pozemcích přímo sousedících s útvary povrchových vod se: a) zachová ochranný pás nehnojené půdy o šířce nejméně 3 m od břehové čáry, b) u zemědělských pozemků se sklonitostí převyšující 7 stupňů zachová ochranný pás o šířce nejméně 25 m od břehové čáry s tím, že v něm nebudou užita tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, toto se nevztahuje na výkaly a moč zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na trvalých travnatých porostech. 11

12 /68/EHS Směrnice Rady o ochraně podzemních vod proti znečištění způsobenému určitými nebezpečnými látkami Směrnice Rady 80/68/EHS nahrazuje článek 4 Směrnice Rady 76/464/EHS o znečišťování určitými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství. Účelem směrnice je zabránit znečišťování podzemních vod látkami, které náležejí k třídám a skupinám látek ze seznamu I nebo II, které jsou v příloze této směrnice, a co nejvíce omezit nebo odstranit důsledky znečištění k němuž již došlo. Cíle směrnice je: zabránění vnikání látek ze seznamu I do podzemních vod, omezit vnikání látek ze seznamu II do podzemních vod tak, aby nedocházelo k jejich znečišťování těmito látkami. Pokud by šetření prokázalo, že podzemní vody, u nichž se zvažuje vypouštění látek ze seznamu I, jsou trvale nevhodné pro jiné užívání, zejména pro domácnosti nebo zemědělství, může orgán státní správy udělit povolení k vypouštění těchto látek za předpokladu, že jejich přítomnost nebude na překážku využívání podzemních zdrojů. Při vypouštění látek ze seznamu I a II může být povolení uděleno pouze tehdy, jestliže byla učiněna všechna technická preventivní opatření, která zabezpečí, že tyto látky nemohou zasáhnout jiné vodní systémy nebo jiným ekosystémům škodit. Jestliže osoba žádající o povolení prohlásí, že není schopna dodržet stanovené podmínky nebo je tato situace příslušnému orgánu státní správy zřejmá, bude povolení odmítnuto. Pokud nebudou dodrženy podmínky stanovené v povolení, podnikne příslušný orgán státní správy potřebné kroky k zajištění těchto podmínek, popřípadě toto povolení odejme. Tato směrnice je již plně uplatněna v legislativě ČR a týká se především průmyslových činností /464/EHS Směrnice Rady o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami, vypouštěnými do vodního prostředí Společenství Tato směrnice se vztahuje na: vnitrozemské povrchové vody, teritoriální vody, vnitřní pobřežní vody, podzemní vody. Pro zajištění účinné ochrany vodního prostředí je podle této směrnice sestaven první seznam určitých jednotlivých látek vybraných zejména na základě jejich toxicity, persistence a bioakumulace, s výjimkou těch látek, které jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují v látky biologicky neškodné, nazvaný seznam I, a druhý seznam 12

13 látek se škodlivým účinkem na vodní prostředí, které však může být omezeno na určitou oblast a může záviset na vlastnostech a místě výskytu vod, do nichž se látky vypouštějí, nazvaný seznam II. Seznam I a II je uveden v příloze této směrnice. Vypouštění látek ze seznamu I a II podléhá předem udělenému povolení vydanému orgánem státní správy. Povolení stanoví emisní standardy pro vypouštění těchto látek do vod. Jestliže znečišťující subjekt prohlásí, že není schopen splnit požadované emisní standardy nebo je-li tato skutečnost příslušnému orgánu zřejmá, povolení nebude uděleno. Článek 4 podzemní vody byl zrušen a nahrazen Směrnicí Rady 80/68/EHS. Tato směrnice je již plně uplatněna v legislativě ČR a týká se především průmyslových činností /440/EHS Směrnice Rady o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech Tato směrnice se týká požadavků na jakost, kterým musí po odpovídající úpravě vyhovovat sladké povrchové vody určené k odběru pitné vody (surová voda). Pro účely této směrnice je surová voda rozdělena podle mezních hodnot do třech kategorií A1, A2 a A3, které odpovídají příslušným standardním metodám úpravy uvedeným v příloze 1. Ukazatelé vlastností surové vody určené pro odběr pitné vody jsou uvedeny v příloze 2. V souladu s cíli této směrnice členské státy přijmou všechna nutná opatření k zajištění neustálého zlepšování životního prostředí. Směrnice je plně uplatněna v legislativě ČR. 13

14 3. Domácí právní předpisy o ochraně vod 3.1. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Vodní zákon je základní právní normou ČR, účinný od Změny vodního zákona: č. 76/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 274/2003 Sb., č. 20/2004 Sb., č. 413/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 222/2006 Sb., č. 342/2006 Sb., viz. Požadavky na ochranu vod uvedené v předpisech ES jsou již plně implementovány do české legislativy a jsou náplní příslušných zákonů, jejich změn a na ně navazujících předpisů (nařízení vlády, vyhlášky). Jejich dodržování je tedy obecně vyžadováno a kontrolováno, zejména pracovníky České inspekce životního prostředí (ČIŽP). V pracovní metodice jsou uvedena i některá důležitá ustanovení vodního zákona a souvisejících prováděcích předpisů, která se přímo dotýkají vlastníka pozemků, s přihlédnutím k nakládání s lesy a ovlivňování jejich samovolných hydrických a řízených vodohospodářských funkcí Účel a předmět zákona ( 1) Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství. Účelem tohoto zákona je též přispívat k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů. Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha. Činnosti a opatření podle 1 vodního zákona může lesní hospodářství pozitivně i negativně ovlivňovat, plnit, ale také zákonná hlediska porušovat Práva k vodám a právní povaha vod ( 2) Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují Obecné nakládání s povrchovými vodami ( 6) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání, aby nedocházelo k znehodnocování energetického potenciálu vod. Každý může na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení. Povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu rovněž není třeba k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na jednotlivých pozemcích a stavbách 14

15 nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod. Při obecném nakládání s povrchovými vodami se nesmí ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy, vodní díla a zařízení, zařízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných. Vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami upravit, omezit nebo zakázat Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami ( 8, 9) Povolení je potřebné v případech, které uvádí 8. Doba platnosti povolení je stanovena v 9. Potřebné doklady pro povolení k nakládání s vodami předkládá žadatel vodoprávnímu úřadu spolu se žádostí, jejíž vzor je uveden ve vyhlášce MZe č. 432/2001 Sb., příloha č Povolení k některým činnostem ( 14) a) k vysazování stromů nebo keřů (např. plantáž rychle rostoucích dřevin RRD) v záplavových územích v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry, (nevyžaduje se u správce vodního toku v souvislosti s jeho správou, nebo u vlastníka vodního díla v souvislosti s údržbou vodní nádrže, a také u vlastníka lesa z důvodů obnovy porostů a při činnostech uložených zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích), b) k těžbě říčního materiálu (písek, štěrk, bahno s výjimkou bahna k léčivým účelům, valouny apod.) z pozemků, na nichž leží koryto vodního toku, (nevyžaduje se u správce vodního toku v souvislosti s jeho správou, nebo u vlastníka vodního díla v souvislosti s údržbou vodní nádrže), c) ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku v záplavových územích a v ochranných pásmech vodních zdrojů, d) k zasypávání odstavených ramen vodních toků, e) k vrácení vodního toku do původního koryta. Potřebné doklady předkládá žadatel vodoprávnímu úřadu spolu se žádostí, jejíž vzor je uveden ve vyhlášce MZe č. 432/2001 Sb., příloha č Stavební povolení k vodním dílům ( 15) K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání jakož i k jejich odstranění, je třeba povolení vodoprávního úřadu. Při povolování vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a jejich odstranění musí být zohledněna ochrana vodních a na vodu vázaných ekosystémů. Tato vodní díla nesmějí vytvářet bariéry pohybu ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku. To neplatí v případech: 15

16 a) jde-li o rybníky nebo vodní nádrže pro chov ryb nebo o stavby k hrazení bystřin a strží, b) vyžaduje-li to ochrana před povodněmi nebo jiný veřejný zájem, nebo c) kdy pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku nelze zajistit z důvodu technické neproveditelnosti nebo neúměrných nákladů. Potřebné doklady předkládá žadatel podle povahy vodního díla vodoprávnímu úřadu spolu se žádostí, jejíž vzor je uveden ve vyhlášce MZe č. 432/2001 Sb., příloha č Souhlas ( 17) Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle vodního zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to: a) ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry, b) ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod, c) ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích, d) ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku, e) ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů. Žadatel předkládá doklady podle povahy stavby, zařízení nebo činnosti vodoprávnímu úřadu spolu se žádostí, jejíž vzor je uveden ve vyhlášce MZe č. 432/2001 Sb., příloha č Vyjádření ( 18) Každý, kdo hodlá umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu nebo zařízení a nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod, má právo, aby po dostatečném doložení záměru obdržel vyjádření vodoprávního úřadu, zda je tento záměr z hlediska zájmů chráněných podle vodního zákona možný, popřípadě za jakých podmínek. Vyjádření není rozhodnutím ve správním řízení a nenahrazuje povolení nebo souhlas vodoprávního úřadu. Doklady předkládá žadatel vodoprávnímu úřadu spolu se žádostí, jejíž vzor je uveden ve vyhlášce MZe č. 432/2001 Sb., příloha č Evidence rozhodnutí vodoprávních úřadů ( 19) V katastru nemovitostí se evidují: přehrady, hráze, jezy, vodní nádrže, zdrže, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie, stavby odkališť, stavby na ochranu před povodněmi a stavby k hrazení bystřin a strží. Dále se v katastru nemovitostí evidují ochranná pásma vodních děl a ochranná pásma vodních zdrojů jako ochrana území. 16

17 Stav povrchových a podzemních vod ( 21) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod slouží k zajišťování podkladů pro výkon veřejné správy podle tohoto zákona, plánování v oblasti vod a k poskytování informací veřejnosti a provádí se podle povodí povrchových vod a hydrogeologických rajonů podzemních vod. Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje zejména: a) zjišťování množství a jakosti povrchových a podzemních vod včetně jejich ovlivňování lidskou činností a zjišťování stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů, b) vedení vodní bilance, c) zřízení, vedení a aktualizace evidence: 1. vodních toků a jejich povodí, hydrogeologických rajonů a vodních nádrží, 2. vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých vodních útvarů, 3. množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů, 4. odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích, 5. oblastí povodí, 6. chráněných oblastí přirozené akumulace vod, 7. ochranných pásem vodních zdrojů, 8. zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, 9. citlivých oblastí, 10. zranitelných oblastí, 11. oblastí povrchových vod využívaných ke koupání, 12. povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů, 13. vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků, 14. záplavových území Ochrana vodních poměrů ( 27) Vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny Chráněné oblasti přirozené akumulace vod ( 28) V 28 odst. 1 vodní zákon definuje oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. Vyhlašuje je vláda nařízením jako Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Vyhlášené CHOPAV zaujímají všechny naše horské oblasti a z hlediska lesnického jsou pro ochranu vodních poměrů nejdůležitější. Jedná se o území s hojnými atmosférickými srážkami a členitým terénem, některá též s erozně zvláště ohroženými půdami (flyš) a tedy významná z hlediska ochrany vodních poměrů kulturní krajiny i přiměřené ochrany před povodněmi. Obhospodařování lesa může v těchto územích vážně porušit zákonem všeobecně stanovené povinnosti vlastníků pozemků určených pro funkce lesa. 17

18 CHOPAV byly vyhlášeny nařízením vlády: 85/1981 Sb. Nařízení vlády ČSR o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev, a Kvartér řeky Moravy. Datum účinnosti od 1. ledna 1982, 10/1979 Sb. Nařízení vlády ČSR o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk - Králíky. Datum účinnosti od 1. dubna 1979, 40/1978 Sb. Nařízení vlády ČSR o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy. Datum účinnosti od 1. ledna V CHOPAV se v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje: a) zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha, b) odvodňovat lesní pozemky ve výměře přesahující 250 ha souvislé plochy, c) odvodňovat zemědělské pozemky ve výměře přesahující 50 ha souvislé plochy, pokud nebude na základě hydrologického průzkumu prokázáno, že odvodnění neohrozí kapacitu jímací oblasti, d) těžit rašelinu v množství přesahujícím m 3 v jedné lokalitě, pokud nebude na základě hydrologického průzkumu prokázáno, že těžba rašeliny neohrozí kapacitu jímací oblasti, e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, s výjimkou kamenolomů, v nichž je nutno přejít k polojámové nebo jámové těžbě, a nedojde-li k většímu plošnému odkrytí než 10 ha, f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, u nichž není zajištěno zneškodňování odpadů v souladu s předpisy na ochranu jakosti vod, g) ukládat radioaktivní odpady. Ministerstvo životního prostředí může po předchozím souhlasu vlády povolit výjimku z uvedených zákazů. Pokud zákazem podle písm. a) až c) vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu. V lesích CHOPAV, které zaujímají asi 16 % celkové plochy lesní půdy v ČR, se jedná o zajišťování vodohospodářské funkce detenční, tj. funkce přiměřeně chránící retardací a retencí srážkových vod kulturní krajinu před vodním živlem a vodní erozí, péčí o retenční schopnosti lesů ve smyslu 1, 5, 6 a zejména 27 vodního zákona. Jde v podstatě o snižování nepříznivých účinků kritických vodních stavů udržováním odtokových poměrů na malých tocích (bystřinách) a podporu akumulace vod podzemních. Hranice vyhlášených CHOPAV jsou zřejmé z oblastních plánů rozvoje lesů, viz. mapserver OPRL ( Ochranná pásma vodních zdrojů ( 30) K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem. 18

19 Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Vodohospodářsky důležité lesy v I. a II. stupni ochranného pásma zaujímají v ČR asi 10 % celkové plochy lesní půdy. Ochranná pásma jsou zřejmé z oblastních plánů rozvoje lesů, viz. mapserver OPRL ( Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů náleží vlastníkům těchto pozemků a staveb náhrada, kterou jsou povinni na jejich žádost poskytnout v případě vodárenských nádrží vlastníci vodních děl umožňujících v nich vzdouvání vody, v ostatních případech oprávnění k odběru vody z vodního zdroje, je-li jich více, poměrně podle povoleného množství odebírané vody. Nedojde-li o poskytnutí náhrady k dohodě, rozhodne o jednorázové náhradě soud. Za omezení užívání nemovitostí v ochranných pásmech vodních zdrojů se považují pouze ta omezení, která vznikla z rozhodnutí vodoprávních úřadů o stanovení nebo změně ochranných pásem. Náležitosti k žádosti o poskytnutí náhrady za omezení užívání pozemků (lesních pozemků i porostů) či staveb jsou uvedeny v Metodickém pokynu MZe č.j.: 43656/ ze dne 10. prosince V lesích v ochranných pásmech vodních zdrojů se jedná o zajišťování vodohospodářské funkce komplexní, tj. funkce přiměřeně chránící jakost, zdravotní nezávadnost i vydatnost těchto zdrojů. Vodní zákon neuvádí žádné konkrétní předpisy k hospodaření v lesích na plochách ochranných pásem. Je to záležitostí lokálního posouzení podmínek pro ochranu zdroje a výsledku vodoprávního řízení. Jelikož stanovení ochranných pásem je podle vodního zákona vždy veřejným zájmem, za takový zájem je nutno pokládat též zabezpečování příslušné vodohospodářské funkce lesa Ochranné pásmo I. stupně Ochranné pásmo I. stupně je souvislé území: a) u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí, b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení, c) u vodních toků: 1. s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru, 2. bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru, d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení, e) v ostatních případech individuálně. 19

20 Vodoprávní úřad může stanovit v odůvodněných případech ochranné pásmo I. stupně v rozsahu menším, než je uveden v písm. a) až d). Ve smyslu zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, [ 8 odst. 1 písm. a)], jsou lesy v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně zařazeny do lesů zvláštního určení, pro které se stanovují samostatné Rámcové směrnice hospodaření Ochranné pásmo II. stupně Ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně ochranného pásma I. stupně. Ochranné pásmo zřídí, změní, případně zruší vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního podnětu. Při stanovení hranic ochranného pásma vodohospodářský orgán přihlíží k hranicím jednotlivých parcel nebo jejich částí podle katastru nemovitostí, případně k přirozeným liniím a umělým hranicím v terénu. Hranice ochranných pásem se vyznačují podle rozhodnutí vodohospodářského orgánu. V rozhodnutí o zřízení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje vodoprávní úřad po projednání s navrhovateli a dotčenými orgány státní správy stanoví, které činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje nelze v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření je třeba v ochranném pásmu provést, popřípadě způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících Citlivé oblasti ( 32) Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod: a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájmů chráněných vodním zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod. Všechny povrchové vody na území České republiky se vymezují jako citlivé oblasti Zranitelné oblasti ( 33) Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují: a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Zranitelné oblasti jsou vymezeny nařízením vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Ustanovení tohoto vládního nařízení se týkají především zemědělství. 20