STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA Školní 101, Trutnov

Transkript

1 ZPRÁVA O HODNOCENÍ KVALITY ŠKOLY STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA Školní 101, Trutnov V Liberci Strana 1 (celkem 20)

2 OBSAH 1 PRŮBĚH ŠETŘENÍ DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ /DŠ/ AUDITNÍ ŠETŘENÍ /AŠ/ HODNOCENÉ OBLASTI DLE VYHLÁŠKY MŠMT VYHODNOCENÍ HLAVNÍCH OBLASTÍ DLE VYHLÁŠKY MŠMT Podmínky ke vzdělávání Průběh vzdělávání Podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání Výsledky vzdělávání žáků a studentů, v případě středních a vyšších odborných škol také uplatnění absolventů na trhu práce Řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům Strana 2 (celkem 20)

3 Dotazníkové a auditní šetření bylo provedeno na základě vypracované Metodiky hodnocení škol a podle dokumentu Pilotní ověření metodiky hodnocení škol. Aplikační systém umožňuje vyhodnotit dotazníkové i auditní šetření podle jednotlivých kategorií dotazovaných nebo podle sledovaných oblastí dle vyhlášky MŠMT č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení škol ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška MŠMT ). Výsledky naleznete na Použitá škála otázek pro jednotlivé hodnocené oblasti nemohla v celé šíři postihnout celkovou problematiku školy. Výsledky bodové hodnocení musí vedení škol posuzovat v šiřších souvislostech v návaznosti na konkrétní podmínky života školy, místní socioekonomické podmínky, specifika regionu apod. Vedení školy musí tyto výsledky chápat, jako příležitost pro hledání příčin slabých míst, přijímání opatření ke zlepšování a tím zvyšování celkové úrovně kvality školy. 1 PRŮBĚH ŠETŘENÍ 1.1 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ /DŠ/ Dotazníkové šetření bylo provedeno v době od do Dotazníkového šetření se účastnili: - žáci, - pedagogové, - vedení školy (ředitel a zástupce ředitele), - nepedagogičtí zaměstnanci školy - rodiče - absolventi - partneři - veřejnost Dotazníkového šetření se zúčastnil tento počet hodnotitelů: počet Žáci 182 Pedagogický sbor 50 Vedení školy 5 Nepedagogičtí zaměstnanci 8 Rodiče 111 Absolventi 8 Partneři 10 Veřejnost 53 Strana 3 (celkem 20)

4 Vedení školy má možnost pro hodnocení kvality školy využívat internetový Q- portál a přitom: - porovnávat průměr své školy s průměrem všech ostatních škol v jednotlivých hodnocených oblastech, - porovnávat průměr své školy se středními odbornými školami nebo s gymnázii, - porovnávat průměr své školy s průměrem 5 vybraných škol, - sledovat výsledky odpovědí i podle jednotlivých kategorií hodnotitelů a u žáků a rodičů i podle tříd. Z tabulek je patrné, jak dotazovaní odpovídali: hodnocení 1 ano, 2 spíše ano, 3 spíše ne, 4 ne. Tomuto hodnocení odpovídá stanovený počet bodů: 1 = 10 bodů 2 = 7 bodů 3 = 4 body 4 = 1 bod Dotazníkové šetření u absolventů škol, partnerů škol a veřejnosti nebylo povinné, proto u některých škol nebylo provedeno a ve vyhodnocení se objevují 0. Numerické údaje uvedené v tabulkách jsou převedeny do sloupcových grafů. 1.2 AUDITNÍ ŠETŘENÍ /AŠ/ Auditní šetření se uskutečnilo podle Plánu auditního šetření ve 2 dnech a to 1. a 2. prosince den Expertní tým se seznámil a prostudoval dokumentaci školy: - Výroční zprávu o činnosti školy za školní rok 2009/ Zprávu z vlastního hodnocení školy - Organizační řád Získané informace využil expertní tým při auditním šetření a posuzování reálného stavu školy. V další části projektu budou mít informace význam při zavádění systému řízení kvality dle ISO Po prostudování dokumentace školy byly otázky zaměřeny na oblasti a jevy, které v dokumentaci nebyly zmiňovány a které mají souvislost s normou ISO den Expertní tým provedl ve škole auditní šetření - posuzování reálného stavu školy. Auditní šetření probíhalo podle předem připravených otázek, osloveny byly tyto kategorie hodnotících v počtu: Strana 4 (celkem 20)

5 počet Vedení školy ředitel, zástupce 5 Pedagogové 20-30% z celkového počtu 13 Žáci 2-5% z celkového počtu 10 Nepedagogičtí zaměstnanci 20-30% z celkového počtu 4 Pro jednotlivé kategorie dotazovaných stanovil expertní tým tyto počty otázek: studenti 15 otázek pedagogové 25 otázek vedení školy 50 otázek zaměstnanci 15 otázek Členové auditního týmu dotazovali, náhodně vybrané jednotlivce a zaznamenávali jejich odpovědi do předem připravených dotazníků. Vyhodnocení odpovědí bylo stejné, jako při dotazníkovém šetření hodnocení 1 ano, 2 spíše ano, 3 spíše ne, 4 ne. Zpráva z auditního šetření Expertní tým na závěr auditního šetření vypracoval Zprávu o auditním šetření, kde stručně shrnul výsledky auditního šetření. U každé kategorie dotazovaných vyzvedl silné a slabé stránky, které auditoři zjistili a se závěry seznámil ředitele/ku školy. Zpráva byla vypracována ve 2 originálech, 1x pro ředitele/ku školy a 1x pro potřeby projektu. Zpráva z auditního šetření slouží pro ředitele/ku školy, jako prvotní informace o úrovni kvality školy. Vložení údajů do aplikačního systému Q portálu: Expertní tým a auditoři zadali zjištěné výsledky auditního šetření do aplikačního systému, který poskytl tabulkové a grafické znázornění výsledků v daných oblastech. Strana 5 (celkem 20)

6 1.3 HODNOCENÉ OBLASTI DLE VYHLÁŠKY MŠMT Oblasti kvality školy, sledované jevy/podoblasti a kritéria hodnocených oblastí Kategorizace oblastí kvality školy, sledovaných jevů a kritérií hodnocených oblastí vychází ze školského zákona č. 561/2004 Sb. a jeho novely č. 49/2009 Sb., z vyhlášky MŠMT č. 15/2005 Sb. a její novely č. 225/2009 Sb. a z dalších souvisejících předpisů a nařízení. Byla zpracována v rámci projektu Cesta ke kvalitě. Projekt je národní projekt MŠMT s plným názvem AUTOEVALUACE - Vytváření systému a podpora škol v oblasti vlastního hodnocení. Projekt partnersky realizují Národní ústav odborného vzdělávání a Národní institut pro další vzdělávání ( ). OBLAST: sledované jevy/podoblasti I. demografické, personální II. bezpečnostní a hygienické a) Podmínky vzdělávání Kritéria 1. Sleduje a reaguje škola na změny v populaci potencionálních žáků tak, aby nebyla ohrožena naplněnost školy? 2. Má škola dostatek kvalifikovaných pracovníků, kteří mohou naplňovat současné i budoucí potřeby školy včetně specializovaných pedagogických činností? 1. Přijímá škola bezpečnostní opatření týkající se materiálního vybavení a prostoru školy? 2. Má škola jasně stanovená a srozumitelná pravidla bezpečného jednání a chování ve škole i při mimoškolních aktivitách? Jsou s nimi seznámeni žáci a zaměstnanci a rozumí jim? Dodržují tato pravidla? Je při případném úrazu poskytnuta efektivní pomoc, apod. 3. Jsou stanovena jasná pravidla pro dohled nad žáky ve škole i na akcích pořádaných školou a jsou s nimi seznámeny osoby zodpovědné za tento dohled? Dodržují tato pravidla? 4. Odpovídají hygienické podmínky nejen legislativním povinnostem, ale také dalším potřebám žáků a zaměstnanců? III. materiální 1. Využívá škola prostor, který má k dispozici efektivně? Odpovídá toto využití potřebám a nárokům zaměstnanců a žáků? 2. Má škola dostatečné a vhodné vybavení a zařízení včetně učebních pomůcek, které slouží učitelům k naplňování vytyčených výukových cílů? 3. Mají zaměstnanci dostatek vhodných materiálních prostředků (vyjma učebních pomůcek) k efektivnímu vykonávání jejich pracovní činnosti? 4. Mají žáci přístup k materiálním zdrojům (např. knihovna, počítače, laboratoře) tak, aby se mohli sami dále vzdělávat? Strana 6 (celkem 20)

7 IV. ekonomické 1. Je stanoven jasný rozpočtový plán, který respektuje cíle a priority školy? Jsou s ním seznamováni učitelé, ostatní pracovníci? Mohou podávat návrhy na změnu? V. materiální, ekonomické OBLAST: sledované jevy/podoblasti I. školní vzdělávací program 2. Jsou systematicky vyhledávány další možné legální zdroje příjmů? b) Průběh vzdělávání kritérium 1. Respektuje škola ve vzdělávacím programu místní socioekonomické podmínky? Promítají se specifika regionu do obsahu vzdělávání? 2. Zjišťuje škola potřeby návazného vzdělávání, a kde je to možné, snaží se je zahrnout do vzdělávacího programu? 3. Jsou očekávané výstupy v ŠVP formulovány tak, aby byly ověřitelné? Jsou navržené techniky ověřování optimální vzhledem k charakteru výstupu? 4. Podílejí se na aktualizaci ŠVP všichni učitelé naší školy? Probíhá tato aktualizace pravidelně? Jsou náměty na změny shromažďovány průběžně? II. plánování výuky 1. Vycházejí tématické plány/učební plány jednotlivých předmětů ze vzdělávacích programů? Jsou reálné, tj. respektují dané podmínky vzdělávání (materiální, lidské zdroje, demografické podmínky)? Poskytují prostor k začlenění aktuálních potřeb? 2. Poskytují prostor pro individuální přístup jednotlivých učitelů? 3. Jsou cíle výukových hodin v souladu s moderními poznatky pedagogiky? Jsou používány optimální formy a metody pro dosažení vytyčených cílů? Respektují tyto rozdílné i společné potřeby žáků? 4. Vychází příprava učitelů na výuku po obsahové stránce z tématických plánů? 5. Zahrnuje v sobě příprava učitelů na výuku konkrétní návrh na provedení hodnocení dosažení výukových cílů? 6. Je systematicky plánováno propojení, návaznost praktického a teoretického vyučování (např. dílny, laboratorní práce)? III. podpůrné výukové materiály 1. Je při rozhodování výběru nákupu učebnic a pomůcek zohledňován zejména soulad s cíli a obsahem vzdělávání vymezeným v ŠVP? 2. Podporuje škola používání materiálů (předplatné časopisů, přístupu k databázím, nákup pomůcek, projekčního zařízení apod.)? 3. Jsou žáci podporováni ve vyhledávání a používání dalších zdrojů informací (knihovna, experti v oboru, situace mimo třídu, internet, intranet apod.)? Je tato podpora realizována na více úrovních (ve výuce, vytvářením stimulujícího prostředí uvnitř školy, apod.)? IV. realizace výuky 1. Je čas výuky v maximální možné míře věnovaný vytváření příležitostí k učení žáků ( vlastní výuce ) místo jiných (např. administrativních, mimoškolních, ) aktivit? 2. Podporují učitelé během výuky přemýšlení žáků o svém učení? Strana 7 (celkem 20)

8 V. mimovýukové aktivity VI. hodnocení pedagogického procesu 3. Podporují učitelé pomocí vhodných metod aktivní učení žáků? Jsou tyto metody vhodně používány k aktivnímu učení všech žáků? Je aktivní učení žáků podporováno v maximální míře tam, kde je to vhodné? 4. Motivují a vzbuzují učitelé zájem žáků o obsah výuky? Používají učitelé různorodé motivační postupy? Je motivace používána cíleně a v průběhu celé výuky? 5. Jsou během výuky vytvářeny vhodné podmínky a úkolové situace, které mohou rozvíjet klíčové kompetence žáků vymezené v RVP? Jsou tyto situace různorodé, aby rozvíjely všechny požadované kompetence? Jsou tyto situace vytvářeny v průběhu celého školního roku? 6. Jsou pro hodnocení žáků využívány různé formy, které respektují různé způsoby učení se? Je hodnocení žáků přirozenou součástí výuky, které napomáhá dalšímu rozvoji žáků? Je rozvíjena dovednost sebehodnocení žáků? 7. Je zadávání domácích úkolů vždy smysluplné a žáci znají a chápou cíl domácího úkolu? Respektuje zadávání domácích úkolů rozdílné potřeby žáků? Pracují učitelé se zpětnou vazbou týkající se řešení domácích úkolů? 8. Získává vyučující informaci o vlastním vyučovacím stylu a vedení žáků? Pracuje s ní dále, tak aby posiloval silné stránky a naopak eliminoval slabé stránky (např. volba DVPP, externí zpětná vazba)? 1. Organizuje škola mimovýukové aktivity, které jsou zaměřené zejména na rozvoj dovedností a klíčových kompetencí, který je v podmínkách běžné výuky hůře proveditelný (výlety, zahraniční pobyty, stmelovací kurzy, sportovní dny, koncerty apod.)? Naplňují tyto aktivity cíle a potřeby, které byly předem stanoveny v souladu se vzdělávacím programem? 2. Podporuje škola mimoškolní aktivity žáků, které jsou v souladu s cíli a hodnotami školy (podpora materiální (finanční), personální, záštita, uvolnění z výuky)? 3. Nabízí škola mimovýukové aktivity dle potřeb a zájmu žáků? 1. Jsou formulována jasná pravidla a kritéria pro hodnocení žáků? 2. Jsou pro zjišťování osvojených znalostí a dovedností používány objektivní metody? Jsou tyto metody různorodé? Jsou používány cíleně, kde je to vhodné? 3. Jsou předmětem hodnocení žáků po obsahové stránce požadavky stanovené v ŠVP? Jsou žáci s těmito požadavky seznámeni? Jsou stanoveny minimální požadavky pro úspěšný postup do vyššího ročníku? 4. Jsou výsledky vzdělávání žáků získávány transparentně, podle předem daných pravidel? Jsou tyto výsledky systematicky evidovány a zpracovávány? 5. Jsou stanovena opatření pro zvládání problémového chování žáků? Strana 8 (celkem 20)

9 OBLAST: Sledované jevy/podoblasti I. zohlednění individuálních potřeb žáků II. systém podpory žákům c) podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání kritérium 1. Respektují a zohledňují učitelé při přípravách rozdílné potřeby a zájmy žáků v případě kolektivní výuky? 2. Jsou domácí úkoly zadávány s ohledem na individuální potřeby žáků? 3. Mají žáci k dispozici různé výukové materiály, dobré podpůrné pomůcky, apod., které vyhovují různým potřebám jednotlivých žáků? 1. Jsou noví žáci na začátku svého studia podporováni při začlenění do chodu školy? A to v různých aspektech (studium, organizační chod škol, sociální prostředí školy apod.)? 2. Jsou uplatňována především preventivní opatření na předcházení problémového chování žáků? Jsou žáci dostatečně informováni, kde mohou ve škole vyhledat odbornou pomoc při řešení nejrůznějších problémů? 3. Jsou všichni učitelé schopni na základě typických projevů diagnostikovat typické problémy žáků v kognitivní i sociální oblasti? Jsou učitelé motivováni k provádění této diagnostiky? III. spolupráce s rodiči 1. Informují se rodiče i škola navzájem o důležitých skutečnostech týkajících se dítěte a života školy? 2. Jsou rodiče podporováni, aby se angažovali v životě školy? 3. Jsou pravidla života ve škole nastavena transparentně a objektivně? IV. spolupráce s odbornými institucemi a zřizovatelem 1. Je škola v kontaktu s důležitými odbornými institucemi, které mohou pomoci při řešení problémů žáků (ped.-psych. poradny, policie, úřad práce atd.) 2. Napomáhá spolupráce se zřizovatelem rozvoji školy? V. klima školy 1. Respektují se pracovníci školy a žáci navzájem? Jsou názory a diskuze žáků týkající se chodu školy respektovány? Pomáhají si žáci i pracovníci školy navzájem, když je to potřeba? 2. Jsou do procesu výběru diskuse o výuce zahrnuti všichni učitelé daného předmětu? Dochází k výběru učebnic na základě konsensu všech pedagogů daného vzdělávacího předmětu? 3. Jsou pracovníci školy i žáci respektovaní jako individuality? Je k nim přistupováno bez jakýchkoli předsudků? 4. Vnímají učitelé i žáci školu jako prostředí, kde panuje atmosféra důvěry? 5. Vnímají rodiče komunikaci se školou jako dobrou a dostačující? Mají rodiče pocit, že škola bere vážně, když jsou něčím znepokojení? 6. Podporuje škola žáky při výběru dalšího studia/povolání? Jsou žákům poskytovány relevantní informace, které je zajímají? Je při tomto pracováno s nadáním a zájmy jednotlivých žáků? Motivuje škola žáky, aby se zajímali o volbu dalšího studia/povolání? Strana 9 (celkem 20)

10 7. Mají žáci pozitivní vztah k jednotlivým předmětům? 8. Mají žáci pozitivní vztah ke škole, na které studují? OBLAST: Sledované jevy/podoblasti I. hodnocení výuky výstupy (znalosti a dovednosti) d) výsledky vzdělávání žáků a studentů, v případě středních a vyšších odborných škol také uplatnění absolventů na trhu práce kritérium 1. Dosahují žáci školy úspěchů v různých národních i mezinárodních soutěžích? Mají žáci osvojené znalosti a dovednosti požadované v ŠVP? (vysvědčení, vektor, maturita, přijímačky) GYM (pracovní návyky, uplatnění na trhu práce) SOŠ 2. Mají žáci potřebu úspěšného školního výkonu? II. úspěšnost absolventů 1. Mají žáci potřebu být úspěšní v životě? 2. Absolvují bývalí žáci úspěšně další stupeň studia/ jsou hodnoceni pozitivně v zaměstnání? III. Dosahování výstupů definovaných v profilu absolventa 1. Odpovídají reálně dosažené výsledky žáků na konci studia profilu absolventa? OBLAST: Sledované jevy/podoblasti I. strategické řízení (profilace, vize školy) e) řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků kritérium 1. Je formulováno a rozvíjeno poslání, hodnoty a vize školy? Je přijatelné pro všechny zaměstnance? 2. Jsou hodnoty, vize a cíle školy v souladu se strategickými dokumenty MŠMT, kraje/obce, apod.? 3. Promítají se vize, poslání školy a sdílené hodnoty do cílů školy? Jsou součástí image školy? Jsou patrné ve vzdělávacích programech? 4. Probíhá strategické plánování? Je v souladu s vizí a cíli školy? Jsou do procesu realizace strategie a plánování zapojeny zainteresované strany (jejich očekávání a stanovení priorit)? Probíhá pravidelně analýza plnění plánu rozvoje (zjišťování pokroku v dosahování cílů plánu rozvoje)? 5. Jsou sledovány a vykládány právní normy relevantní pro školu? Probíhá toto pravidelně a systematicky? Jsou na základě zjištěného prováděna opatření (změny v plánování, podpora dalšího vzdělávání apod.)? Strana 10 (celkem 20)

11 II. organizační řízení školy III. pedagogické řízení školy IV. profesionalita a rozvoj lidských zdrojů 6. Jsou na základě vyhodnocení získaných dat podporovány silné stránky a prováděna opatření na zlepšení slabých stránek? 1. Jsou pravomoci a úkoly zaměstnanců rozděleny tak, že fungování školy a jednotlivých týmů je efektivní a vytíženost jednotlivých pracovníků je přiměřená? 2. Jsou zaměstnanci v klíčových pozicích zastupitelní jinými zaměstnanci? Jsou zástupci průběžně informováni o všem podstatném, aby mohli v případě potřeby zastávat pozici bez dalšího zaučování se? 3. Jsou v rámci celé školy a mezi dalšími partnerskými subjekty efektivně předávány a sdíleny podstatné informace týkající se chodu školy? 4. Jsou porady vnímány jako přínosné jak z hlediska ředitele, tak ostatních pracovníků? 5. Je ukládání a archivování důležitých dokumentů (převážně vyžadovaných legislativou) přehledné, logicky tříděné? Existuje např. archivační řád, směrnice apod.? 6. Je sestaven přehledný harmonogram pro každý školní rok? Je kdykoli dostupný zaměstnancům a žákům? Jsou do procesu vytváření harmonogramu zapojeni všichni zainteresovaní zaměstnanci? 7. Existuje ucelený systém interních dokumentů (provozní, organizační řád, ). Jsou tyto dokumenty všem zainteresovaným dostupné a známé? 8. Je spolupráce s dalšími orgány, které se dle zákona (např. školská rada dle 167 školského zákona) podílejí na řízení školy, hodnocena jako přínosná? 9. Jsou kontrolní mechanismy kvalitní a efektivní 1. Je vytvořen prostor pro individuální přístup učitele v různých oblastech pedagogického působení? (Např. v tematických plánech, výběru učebních materiálů, apod.) 2. Jsou mezi učiteli předávány a sdíleny různé informace týkající se problematiky učení, vyučování a výchovy? 3. Jsou vytvořeny podmínky pro spolupráci učitelů v různých oblastech? 4. Analyzuje škola, které konkrétní činnosti je třeba vykonávat k naplňování cílů školy? Shodují se tyto potřeby s popisy pracovních činností jednotlivých zaměstnanců? 5. Má škola nastaven - v souladu s legislativou - jasný a transparentní postup pro přijímání zaměstnanců? Zajišťuje tento postup, aby byli přijímáni zaměstnanci, kteří odpovídají potřebám školy a kteří ctí její hodnoty? 6. Existuje ve škole transparentní systém delegace odpovědnosti a pravomocí. 7. Existuje systém zajišťující v případě odchodu pracovníka zachování klíčových informací? 1. Je náplň práce pro zaměstnance srozumitelná? Shoduje se s jejich osobními představami a ambicemi? 2. Je poskytována novým učitelům podpora při začlenění do chodu školy? A to v různých aspektech (pedagogická činnost, administrativní a organizační chod školy, sociální prostředí Strana 11 (celkem 20)

12 školy apod.)? 3. Jsou zaměstnanci dále vzděláváni? Je toto vzdělávání odůvodněné (zájem učitele, potřeba školy, apod.)? Je v souladu s potřebami školy ve blízkém a středním časovém horizontu (tj. je plánováno?) Podporuje vedení i další vlastní aktivní rozvoj a vzdělávání zaměstnanců? Děje se tato podpora v různých aspektech (finanční, organizační, apod.)? 4. Jsou dána jasná pravidla hodnocení a odměňování zaměstnanců? Je oceňován zejména vyšší výkon, větší kvalita? Jsou tato pravidla zaměstnancům kdykoliv dostupná? 5. Provádějí učitelé pravidelně sebehodnocení, sebereflexi? Je s výsledky dále pracováno (např. cílené DVPP)? 6. Jsou zaměstnanci spokojeni s tím, jak jim vedení vychází vstříc při sladění profesního a osobního života či při řešení mimořádných osobních událostí? OBLAST: Sledované jevy/podoblasti I. partnerství školy a externí vztahy (prezentace) II. partnerství školy a externí vztahy (spolupráce s partnery) f) úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům kritérium 1. Jsou využívány různé příležitosti propagace školy na veřejnosti (např. internetové stránky, zprávy o akcích školy v regionálním tisku, účast na veletrzích škol, dny otevřených dveří, akce pořádané školou pro veřejnost )? 2. Podílí se škola aktivně na veřejném životě obce, regionu (sportovní, kulturní, společenské aktivity)? 1. Jsou vyhledávány možnosti navazování kontaktů a spolupráce s novými partnery? 2. Je spolupráce s partnery školy hodnocena jako přínosná? Jsou přínosné kontakty systematicky udržovány a posilovány? Strana 12 (celkem 20)

13 2 VYHODNOCENÍ HLAVNÍCH OBLASTÍ DLE VYHLÁŠKY MŠMT Souhrnná tabulka a graf podle oblastí Oblasti a cíle Průměr školy v DŠ Průměr škol v DŠ Průměr školy v AŠ Průměr škol v AŠ podmínky vzdělávání průběh vzdělávání podpora školy, vztahy výsledky vzdělávání řízení školy úroveň výsledků práce školy 2.1 Podmínky ke vzdělávání Vyhodnocení: Šetření bylo zaměřeno na hygienické a materiální podmínky školy. Hodnocení odpovědí je srovnatelné s průměrem ostatních škol, včetně nižšího hodnocení spokojenosti žáků se zabezpečením šaten a stravováním /DŠ 12, 14/. Sledovaný jev: hygienické podmínky Všichni zúčastnění v dotazníkovém šetření hodnotí hygienické podmínky pozitivně, myslí si, že prostory školy jsou dobře uklizené /DŠ 6-11/. Učitelé, nepedagogičtí zaměstnanci a absolventi školy hodnotí prostory školy, jako příjemné /DŠ 4, 5, 10/ a také je spokojena většina žáků /DŠ 2/. Sociální zařízení Strana 13 (celkem 20)

14 hodnotili rodiče /DŠ 3/, také u nich převládá spokojenost a hodnocení je vyšší, než u ostatních škol. Značná část žáků hodnotí negativně spokojenost se školním stravováním /DŠ 14/. Kritický postoj mají také žáci k zabezpečení šaten /DŠ 12/, oproti názoru vedení školy /AŠ 1/. Hodnocení je sice vyšší než průměr ostatních škol, ale i tak je jen mírně nadprůměrné. Sledovaný jev: materiální podmínky Materiální podmínky ve škole jsou hodnoceny převážně kladně /DŠ 15, 16, 17, 18, 20, AŠ 3/, převládá spokojenost u všech dotazovaných. Nepedagogičtí zaměstnanci jsou spokojeni s vybavením pro svoji práci /DŠ 19, AŠ 6/. Žáci jsou spokojeni s přístupem ve škole k ICT technologiím /AŠ 7/ a téměř všichni s vybavením školy ICT /DŠ 20/. Celkové vyjádření ředitele k oblasti Podmínky ke vzdělávání: Strana 14 (celkem 20)

15 2.2 Průběh vzdělávání Vyhodnocení: Šetření bylo zaměřeno na průběh vzdělávání. U otázky /DŠ 6/, kde je hodnocena zodpovědnost žáků k výuce, je nižší hodnocení. Hodnocení je podobné, jako u ostatních škol a odpovídá všeobecnému trendu. Výsledky obou šetření jsou srovnatelné s výsledky ostatních škol. Sledovaný jev: plánování výuky Učitelé většinou ve výuce uplatňují individuální přístup k žákům /DŠ 2, 3/ a většina žáků si to také myslí /DŠ 1/, hodnocení je podobné jako u ostatních škol. Větší část žáků by ráda ve škole pracovala vlastním tempem /DŠ 4/. Sledovaný jev: podpůrné výukové materiály Vedení školy hodnotí učitele poměrně vysoko oproti ostatním školám u otázky DŠ 5, - učitelé vedou žáky k samostatné práci. Sledovaný jev: realizace výuky Tento jev je hodnocen srovnatelně s průměrem ostatních škol a často jsou jednotlivé otázky hodnoceny i lépe /DŠ 9, 12, 14, AŠ 6, 7/. Žáci kladně hodnotí skutečnost, že jsou v hodině motivováni k diskuzi /AŠ 4/ a také smysluplnost domácích úkolů /AŠ 6/. Učitelé kriticky hodnotí žáky za jejich málo odpovědný přístup k výuce /DŠ 6/. Sledovaný jev: mimovýukové aktivity Vedení školy hodnotí zájem žáků o mimoškolní aktivity /AŠ 8/ 5,80 bodu méně, než u ostatních škol - 6,80 bodu. Sledovaný jev: hodnocení pedagogického procesu Hodnocení tohoto procesu ze strany učitelů /AŠ 9, 10, 11, 12/ je srovnatelné s průměrem ostatních škol, naprosto převládají kladné odpovědi. Celkové vyjádření ředitele k oblasti Průběh vzdělávání: Strana 15 (celkem 20)

16 2.3 Podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání Vyhodnocení: Šetření bylo zaměřeno na podporu žákům, spolupráci s rodiči a vliv vzájemných vztahů školy, žáků a rodičů na vzdělávání a klima ve škole. Pozitivně je hodnocen vztah ke zřizovateli /DŠ 9 a AŠ 8, 9/, ze strany vedení školy i učitelů. Sledovaný jev: systém podpory žáků Vedení školy podporuje otevřené a důvěryhodné vztahy se žáky a zaměstnanci /DŠ 1/. Učitelé využívají činnost výchovného poradce /DŠ 2/, více než je průměr ostatních škol. Preventivní akce k drogové problematice vedení školy dostatečně zveřejňuje, /AŠ 1/, i když hodnocení je nižší než průměr ostatních škol. Sledovaný jev: vzájemné vztahy mezi školou, žáky a rodiči Žáci dostávají většinou dostatek informací o škole /DŠ 3/, i když část žáků hodnotí tuto otázku záporně. Učitelé hodnotí zájem rodičů o prospěch a chování žáků /DŠ 4/, hodnocení je vyšší než průměr ostatních škol. Škola pravidelně vyhodnocuje vztahy mezi školou a rodiči /DŠ 5/. Sledovaný jev: klima školy Žáci mají prostor pro vyjadřování vlastního názoru /AŠ 19/, hodnocení je nižší než průměr ostatních škol (2 žáci z 10 hodnotí spíše ne), naproti tomu nepedagogičtí zaměstnanci jsou jednoznační ve své souhlasné odpovědi /AŠ 14/. Klima ve škole hodnotí vedení školy, učitelé i žáci v podstatě kladně /AŠ 17, 18, 20/. Vedení školy komunikuje se žáky /AŠ 11/ a tato komunikace má přínos pro zlepšování. Při auditním šetření se projevila atmosféra důvěry a otevřenosti všech zúčastněných. Celkové vyjádření ředitele k oblasti Podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání: Strana 16 (celkem 20)

17 2.4 Výsledky vzdělávání žáků a studentů, v případě středních a vyšších odborných škol také uplatnění absolventů na trhu práce Vyhodnocení: Šetření bylo zaměřeno na výsledky vzdělávání žáků a na uplatnění absolventů školy v praxi. Škola v této oblasti dosahuje velmi dobrých hodnocení, která jsou srovnatelná s průměrem ostatních škol a v mnoha případech je hodnocení i vyšší, mimo otázky na získávání informací o uplatnění absolventů v praxi /AŠ 8/. Sledovaný jev: výsledky vzdělávání Podle vyjádření partnerů školy nemají absolventi problém najít zaměstnaní /DŠ 1/ a mají dobré pracovní návyky /DŠ 2/. Učitelé si to tak jednoznačně nemyslí a jejich hodnocení /DŠ 3/ odpovídá průměru ostatních škol. To, že absolventi nemají problém najít zaměstnání, hodnotí kladně většina učitelů a hodnocení je vyšší než průměr ostatních škol /DŠ 4/. Žáci si myslí, že škola poskytuje dobrou úroveň vzdělávání /AŠ 1/ a toto hodnocení je mírně nižší, než u ostatních škol. Sledovaný jev: úspěšnost absolventů Učitelé se zajímají o další profesní dráhu absolventů /AŠ 6/ a podle vedení školy absolvují bývalí žáci školy úspěšně další stupeň studia nebo jsou úspěšní v zaměstnání /AŠ 7/. Podle názoru absolventů školy je škola v podstatě dobře připravila pro život /DŠ 8/, a jsou úspěšní v dalším studiu /DŠ 9/. Vedení školy / AŠ 7/, pedagogové /AŠ 4, 5/ hodnotí úspěšnost absolventů velice kladně. Vedení školy není jednotné v názoru o získávání informací o uplatnění absolventů v praxi /AŠ 8/. Celkové vyjádření ředitele k oblasti Výsledky vzdělávání žáků : Strana 17 (celkem 20)

18 2.5 Řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků Vyhodnocení: Šetření bylo zaměřeno na kvalitu systémového řízení školy, kvalitu personální práce a kvalitu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Hladký průběh auditního šetření, které bylo velmi dobře organizačně zvládnuto, dokládá velmi dobrou úroveň řízení školy. Zájem všech zúčastněných při auditním šetření potvrdil snahu vedení školy, získat co nejobjektivnější výsledky, které napomohou dalšímu zlepšování kvality školy. Hodnocení školy je srovnatelné jsou ve většině případů lepší než průměr ostatních škol, mimo seznámení žáků s vizí školy /AŠ1/. Sledovaný jev: kvalita systémového řízení Učitelé, nepedagogičtí zaměstnanci školy a žáci hodnotí vedení a řízení školy na vysoké úrovni /DŠ 4, 5, 6/. Rodiče vnímají rozvoj školy většinou pozitivně /DŠ 7/. Podle učitelů vedení školy efektivně využívá finanční prostředky /DŠ 8/. Vedení školy analyzuje činnosti, které je třeba vykonávat k naplňování cílů školy /AŠ 16/ a v závěrech vlastního hodnocení školy přijímá opatření ke zlepšování /DŠ 10/. I ostatní odpovědi u tohoto sledovaného jevu dosahují vysokého bodového ohodnocení, mimo seznamování žáků s vizí školy /AŠ 1/. Při celkovém posouzení tohoto jevu se dá konstatovat, že kvalita systémového řízení je na vysoké úrovni. Sledovaný jev: organizační řízení školy Zaměstnanci školy mají jasně stanoveny kompetence a odpovědnosti a rovněž tak mají dostatek informací pro svoji práci /DŠ 13, 14/. Rodiče, mají dostatek informací o škole /DŠ 12/. Žáci potvrzují, že mají přístup k potřebným informacím o škole /AŠ 22, DŠ 11/. Vedení školy má zajištěnu zastupitelnost zaměstnanců v klíčových pozicích /AŠ 19/ a souhlasí s tím i učitelé /AŠ 20/. Vedení školy má stanoven postup pro seznamování zaměstnanců se změnami legislativy /AŠ 23/. Vedení školy má organizačně zajištěnu evidenci a uložení úklidových prostředků /AŠ 30/ a tím zajišťuje i bezpečnost žáků před stykem s nebezpečnými chemickými látkami (např. Savo) atd. Vedení školy zabezpečuje pro školu nadstandardní finanční zdroje účast v projektech, dotace /AŠ 11/. K úspěšnému získávání projektů motivuje zaměstnance vhodnými metodami /AŠ 17/. Šetření tohoto sledovaného jevu neukázalo žádné závažné slabé stránky. Sledovaný jev: pedagogické řízení školy Pedagogické řízení je vedením školy, pedagogy i nepedagogickými zaměstnanci školy hodnoceno velmi kladně. Pro učitele jsou vytvořeny podmínky pro předávání informací a spolupráci ve všech oblastech /AŠ 35, 36/. Učitelé vyjadřují spokojenost s tím, jak je pro ně vytvořen prostor pro jejich individuální působení v různých oblastech pedagogického působení /AŠ 33, 34/. Nepedagogičtí zaměstnanci mají Strana 18 (celkem 20)

19 jasně stanoveny kompetence, povinnosti, odpovědnosti, ví na koho se obrátit se svými problémy /DŠ 16,17/. Sledovaný jev: rozvoj lidských zdrojů Vedení školy věnuje pozornost srozumitelnosti náplní práce zaměstnanců, zaměstnanci potvrzují tuto skutečnost /AŠ 39, 41/. Většina učitelů má názor, že je poskytována podpora novým učitelům /AŠ 42/. Vedení školy provádí kontrolu plnění Plánu DVPP, který je ve vazbě na potřeby školy /AŠ 43, 44/. Učitelé i nepedagogičtí zaměstnanci jsou spokojeni s tím, jak jim vedení vychází vstříc při řešení jejich osobních problémů /AŠ 45, 46/. Celkové vyjádření ředitele k oblasti Řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků: Strana 19 (celkem 20)

20 2.6 Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům Vyhodnocení: Šetření bylo zaměřeno na prezentaci školy na veřejnosti a spolupráci s partnery. Hodnocení je srovnatelné s průměrem ostatních škol. Sledovaný jev: prezentace školy Z hodnocení všech respondentů vyplývá kladné hodnocení prezentace školy na veřejnosti /DŠ 1, 3, 5, 6, 7, AŠ 1, 2/, včetně názoru veřejnosti /DŠ 2, 4/, která si myslí, že škola má dobrou pověst a většinou si myslí, že škola je přínosem pro město /DŠ 10/. Sledovaný jev: partnerství školy a externí vztahy Partneři školy i veřejnost hodnotí školu tak, že je přínosem pro město /DŠ 8, 10/. Absolventi, kteří se zúčastnili šetření, jsou ochotni i nadále spolupracovat při rozvoji školy /DŠ 11/. Vedení školy vyhledává i nadále nové partnery pro navazování spolupráce /AŠ 7/. Celkové vyjádření ředitele k oblasti Úroveň výsledků práce školy: Strana 20 (celkem 20)