Konkurenceschopnost zemědělců a potravinářů na evropském trhu

Transkript

1 Konkurenceschopnost zemědělců a potravinářů na evropském trhu Znojmo 2010 Ing. Ivo Zdráhal

2 Okruhy přednášky 1. Globální trendy agrobyznysu 2. Tendence v jednotlivých článcích komoditních vertikál 3. Zemědělství a potravinářství v EU

3 Komoditní řetězec Dodavatelé vstupů do zemědělství Vývoz zemědělských produktů Výrobci zemědělských produktů Dovoz zemědělských produktů a potravin Podniky nákupu, skladování a zpracování zemědělských produktů Podniky velkoobchodu potravinami, dopravy a ostatních služeb Podniky maloobchodu potravinami Instituce veřejného stravování Spotřebitelé

4 Agrobyznys Zemědělství, lesnictví, vodohospodářství Potravinářský a jiný zpracovatelský průmysl Krmivářský průmysl Služby pro zemědělství a potravinářství Dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství Agrárně- potravinářský komplex Agrárně-průmyslový průmyslový komplex AGROBYZNYS Potravinářský obchod a veřejné stravování

5 Agrobyznys - definice..souhrn všech činností týkajících se výroby, zpracování a distribuce zemědělských produktů, to znamená výrobníčinnosti, skladování, zpracování, doprava a prodej zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených Davis-Goldberg..řetězec subsektorů vzájemně propojených řadou přímých i zpětných vazeb, zahrnující výzkum + dodavatele biologického materiálu dodavatele ostatních vstupů zemědělské výrobce nákupce zemědělských produktů zpracovatele první a druhé fáze zpracování zem. produktů (malo)obchod a instituce veřejného stravování.. Sonka Hudson 50 % práce schopného obyvatelstva ve světě 50 % světových aktiv 50 % spotřebitelských výdajů.

6 Zásadní změna v postavení zemědělství Nabídkov dkový řetězec produkce formovala nabídku dku rozhodující kvalita půdy a výroba, lineárn rní systém Vstupy Zeměděl. produkty 1.zprac. 2.zprac. Potrav. zboží Poptávkov vkový řetězec poptávka motivuje výrobu informace o poptávce vce, analýzy zy, koordinace a dohody týkající se využit ití celkových ch zdrojů Vstupy Zeměděl. produkty 1.zprac. 2.zprac. Potrav. zboží

7 Tržní síla v agrobyznysu Spotřebitelé - domácnosti Veřejné stravování Ostatní odbytová místa Supermarkety Nákupní oddělení 2. fáze zpracování 1. fáze zpracování Nákup a odbyt Zem. podniky

8 Spolupráce v řetězci Motivy pro silnou konsolidaci a koordinaci v agrobyznysu: Efektivnost Získání konkurenční výhody Pevnost spolupráce: otevřený trh marketingový kontrakt produkční kontrakt vertikální integrace

9 Trendy Trendy ovlivňující agrobyznys: Rozšiřující se tržní příležitosti, globalizace produkce a spotřeby, nejistota politiky a světového obchodu, rostoucí nejistota/nestálost, půda/voda/nevyužitý prostor výzvy?, nové nápady inovace a technologie, volba výkonů/hodnocení.

10 Potravinářský průmysl trendy Rychlý růst trhů rozvojových ekonomik Zvyšování ekonomické úrovně obyvatelstva zvyšování nároků na výživu expanze mezinárodního obchodu zemědělských komodit a zpracovaných potravin Zvyšování vlivu globálních korporací Internacionalizace preferencí spotřebitelů Nové segmenty (biopotraviny, nutriční výživa) Důležitost inovací a výzkumu Změna v chápání využití potravin Důraz na kvalitu, výživnou hodnotu a zdravotní nezávadnost Zvyšující se cena vstupů

11 Současné a budoucí trendy v zemědělství

12 Potřebný předpoklad Konkurenceschopný a dynamický potravinářský průmysl

13 Hlavní faktory ovlivňující konkurenceschopnost zemědělských podniků TECHNOLOGY LEGAL SYSTÉM EKONOM. FORCES MARKET POWER INTERNAL ENVIRONMENT INDIVIDUAL FARM Land, Labour, Capital COMPETITORS POLITICAL FORCES MARKET ACCESS SOCIAL CULTURAL NORMS GLOBALISATION PEOPLE

14 Charakteristika změn vyplývající z paradigma znalostní ekonomie Charakteristiky Přístup k zemědělství Charakter výstupu Struktura produkce Determinující faktor výroby Základ konkurenční výhody Volba zaměření výroby Vztah k majetku Tradiční koncepce Zemědělství je zemědělská výroba Komodita je konečný výrobek Hlavní typické plodiny a produkty ŽV Výrobní podmínky, půda, kapitál Kvalita půdy, technologie, stavby Universální struktura dle dostupných výrobních faktorů a vstupů Vlastnictví aktiv Nová koncepce Zemědělství je součástí výroby potravin Komodita je surovina Žádané a poptávané plodiny a produkty Požadavky zákazníka Lidé, znalosti, strategie, organizace Specializace na konkrétní (žádanou) surovinu Kontrola aktiv

15 Charakteristika změn vyplývající z paradigma znalostní ekonomie Charakteristiky Rozhodující předpoklady úspěchu Vztah k pracovní síle Typ obchodu Charakteristika trhu Typ vztahů s dodavateli a odběrateli Nákup vstupů Tradiční koncepce Kapitál v peněžní a naturální formě PS je náklad a součást investice Prodává produkt a předává službu Neosobní vztahy/otevřené trhy Převážně adverzní Velké množství různých dodavatelů Nová koncepce Znalosti a informace PS je investice a součást nákladů Prodává službu a předává produkt Osobní kontakty na bázi kontraktů Korektní, přátelské Nákup zpravidla od jednoho zdroje Vlastní výroba vstupů Velmi silná tendence Nákup od dodavatelů

16 Charakteristika změn vyplývající z paradigma znalostní ekonomie Charakteristiky Vztah k ceně nabídky produktu Rozhodující druh rizika Postavení v systému Charakteristika podnikání Znalosti podmiňující úspěch Přístup k zemědělství Vztah k přírodním zdrojům Filosofie výroby Tradiční koncepce Jednoznačně tlak na zvyšování ceny Riziko selhání trhu (ceny) Nezávislost Stabilita Technické Znalostní, na základě tradice Využívání a čerpání Výroba zboží a likvidace odpadu Nová koncepce Preference snižování nákladů Riziko selhání vztahů Interakce s partnery Změna, flexibilita Ekonomické a komunikační Učící se, inovativní Užívání a ochrana Výroba zboží a využití odpadu

17 Diagram strategické volby 0 % prémie prémie za za diferenciaci diferenciaci % originalita Budoucí úspěšná konkurenceschopnost komerčně-průmyslová reziduální 100 % Podíl činnosti v důchodu 0 %

18 ?Zemědělský podnik zítřka? Co bude dělat? Biologické vytvoření suroviny se specifickými vlastnostmi pro konečné nutriční, farmaceutické nebo průmyslové užití. Jak to bude dělat? Integrovaný hodnotový řetězec umožňující určitelnost původu a kontrolu procesů, farmářem počínaje až ke konečnému uživateli. Jak bude konkurovat? kvalitou (lépe), rychlostí přístupu na trh (rychleji), náklady (levněji).

19 Vybrané ukazatele zemědělství EU

20 Vývoj českého zemědělství v evropském kontextu

21 Expanze na většív trh: Vývoj českého zemědělství v evropském kontextu podporuje diferenciaci výrobcv robců,, vede k regionáln lním m přesunp esunům m výrobnv robních kapacit a k růstu výroby u (nej( nej)efektivnějších subjektů; ; tím t m urychluje specializaci včetnv etně potenciálu realizace úspor z rozsahu při p i využit ití inovací, zvýšení konkurence na rozsáhlej hlejším m (vnitřním/spole m/společném) m) trhu umožň žňuje zlepšen ení alokace výrobních faktorů směrem k (nej( nej)efektivnějším činnostem a subjektům; tím t m se vytváří i lepší východiska pro růst r konkurenceschopnosti na globalizovaném trhu, větší společný trh a rostoucí konkurence vyžaduje, ale současn asně i umožň žňuje rychlejší vědeckotechnický rozvoj, vývoj v voj nových výrobkv robků,, procesů,, technologií a postupů prostřednictv ednictvím m společného (mezinárodn rodně propojeného) výzkumu v jeho bezprostředn ední aplikace v praxi ve všech v národnn rodních ekonomikách zapojených do tohoto trhu, pokles účinnosti regulačních zásahz sahů a politik, konstruovaných na principech ochrany trhu a izolace specifických ch tržních segmentů v jednotlivých odvětv tvích či i sektorech, roste tržní síla rozhodujících ch subjektů světov tového trhu, v daném m sektoru předevp edevším finalizujících ch fází agrobyznysu,, typu nadnárodn rodních organizací a sítís využívaj vajících ch různr zných forem propojení determinujících ch strukturu i vývoj v voj globáln lních trhů

22 Otázky příčinných souvislostí spojených s vývojem starých a nových členských zemí Nedostatečná reflexe a zachycení výzvy změn podnikatelského prostředí spojené s globalizačními procesy v tomto sektoru včetně podcenění propojení v rámci navazujících fází komoditních vertikál a světových sítí (legilativní a ekonomické souvislosti) Podcenění rozdílného stupně strukturálního vývoje zemědělství starých a nových zemí včetně nezbytného fázování priorit ve směřování a kontrole účinnosti podpory restrukturalizace a modernizace pro využití výrobního potenciálu Rozdílné pojetí předpokladů konkurenceschopnosti, kdy u rozhodujících producentů EU15 jsou klíčovými inovace a modernizace technologií včetně tvorby předpokladů pro naplnění kritérií Best Practices a křížové kontroly, což souvisí i se směřování podpory v okruhu investic

23 Otázky příčinných souvislostí spojených s vývojem starých a nových členských zemí Rozdílná úroveň a specifika v rozdělení podpory provozu včetně národních n obálek a možností významné části odtoku kapitálu z odvětví a užití ve spotřebě nezemědělských subjektů, s návaznými finančními problémy y ve financování zemědělské výroby Dosud nedořešené specifické problémy a závazky tranzitivních ekonomik spojené s transformací odvětví, dále prohlubující důsledky postupného pného vyrovnávání rozdílné podpory zemědělství ve starých a nových zemích EU Významná diferenciace v podpoře podniků vázané na agroekologické podmínky (LFA) včetně nedůsledné vazby na zajištění priorit využívání výrobních faktorů v těchto oblastech.