ČESKÁ AGENTURA NA PODPORU OBCHODU / CZECHTRADE ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH

Transkript

1 ČESKÁ AGENTURA NA PODPORU OBCHODU / CZECHTRADE ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH Praha 2008

2 OBSAH strana Základní vývojové trendy zahraničního obchodu České republiky v letech Dynamika zahraničního obchodu Teritoriální struktura Zbožová struktura Obchodní bilance Organizační struktura. 39 2

3 ZÁKLADNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY V LETECH Zahraniční obchod České republiky se vyvíjel ve většině sledovaných let v poměrně nejednoduchých podmínkách, jak vnitřního, tak vnějšího charakteru. Osou vnitřního ekonomického vývoje, zejména v prvních letech patnáctiletí, byly zásadní systémové změny v oblasti vlastnických vztahů a regulace hospodářství, které měnily centrálně řízené hospodářství na trţní ekonomiku, a které se plně dotýkaly i oblasti zahraničního obchodu, jak vlastnickou a organizační proměnou, tak zejména jeho liberalizací; Světová ekonomika procházela sloţitým vývojem střídání růstových faktorů s nevyrovnaností v dimenzi regionálních, subregionálních a národních výsledků. I za uvedených podmínek a v daném prostředí se zahraniční obchod České republiky rozvíjel poměrně dynamicky. Úzkým místem kvalitativní stránky tohoto vývoje však byla do roku 2004 niţší účast vývozu neţ dovozu na obratu českého zahraničního obchodu, která způsobila pasivní obchodní bilanci ve většině let sledovaného patnáctiletí. V teritoriální struktuře zahraničního obchodu dominovaly po celé sledované období země s vyspělou ekonomikou, jejichţ podíl na vývozu osciloval mezi 84,8 % (rok 1993) a 93,1 % (rok 2007) a v dovozu mezi 79,3 % (rok 2007) a 87,0 % (rok 1999). Rozhodující úloha v tomto obchodu přitom náleţela členským zemím EU, jejichţ pozice v exportu (s výjimkou roku 1993) převyšovala 80 % a v importu 70 %. Blízké postavení ve struktuře zahraničního obchodu zaujímaly evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS a rozvojové země s poměrně kolísavým a nestejnoměrným vývojem, které pouze v jediném případě bylo vyšší neţ 10 %. Nejniţší účast ve struktuře zahraničního obchodu naproti tomu po celé dané období zaujímaly mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou, která na straně vývozu převáţně meziročně kolísala mezi -0,1 a +0,1 bodu a nikdy (s výjimkou roku 1993) nepřesáhla 1 %, zatímco na straně importu plynule posilovala, aţ v roce 2007 převýšila pozice výše uvedených dvou hlavních skupin zemí. Největší koncentrace zahraničního obchodu České republiky směřovala na evropský trh, zejména na sousední země. Vysoký podíl českého vývozu i dovozu realizovaný se SRN, znamenal současně značnou vazbu našeho zahraničního obchodu na hospodářský vývoj Německa. 3

4 Ve většině let sledovaného patnáctiletí byly největší zboţovou skupinou ve vývozu stroje a dopravní prostředky, které v roce 2007 dosáhly 54,2 % celkového exportu, kdyţ v roce 1996 podílově předstihly do té doby největší vývozní komoditní skupinu průmyslového zboţí podle druhu materiálu. Ve struktuře dovozu rozhodující skupinou, která se trvale drţela na prvním místě, byly rovněţ stroje a dopravní prostředky. V závěru sledovaného patnáctiletí, tj. v roce 2007, největší teritoriální bilanční propad registrovala ČR s Čínou, Japonskem, Ruskem, Tchaj-wanem a Ázerbájdţánem. Naproti tomu nejvyšší aktivní bilanci vykázala Česká republika s Německem, Slovenskem, Velkou Británií, Francií, Belgií a s Rakouskem. Komoditně největší negativní vliv na obchodní bilanci v posledních letech měly zboţové skupiny minerálních paliv a maziv a chemikálií. V prvních letech sledovaného patnáctiletí však největší pasivum vykázaly stroje a dopravní prostředky, které současně v závěru sledovaného období registrovaly naopak největší kladné saldo mezi všemi zboţovými kategoriemi. Organizační struktura zahraničního obchodu byla po celé období značně proměnlivá, coţ souviselo zejména s kolísáním stavu nejpočetnějších subjektů s nejniţším objemem vývozu resp. dovozu. V oblasti vývozu existovalo na počátku sledovaného období celkem subjektů. Do roku 2001 vykazoval jejich stav nestejnoměrné změny, ale poté se, s výjimkou roku 2003 a 2006, začal postupně zuţovat aţ na subjektů v roce 2007, kdyţ k výraznému poklesu mezi rokem došlo u kategorie nejmenších exportérů (o 56,3 %), zatímco ostatní kategorie svůj počet převáţně meziročně rozšiřovaly. V oblasti dovozu působilo v roce 1993 celkem firem. Jejich počet se do roku 1999 rozrostl při meziročním kolísání na firem (dosavadní maximum) a od roku 2000, s výjimkou roku 2003 a 2006, se plynule meziročně sniţoval aţ na subjektů v roce Mezi rokem přitom zaznamenala, podobně jako u vývozu, zúţení pouze kategorie nejmenších importérů, a to o 55,2 %. 4

5 1. Dynamika zahraničního obchodu Rok Zahraniční obchod České republiky vykázal za dobu svého patnáctiletého trvání výrazně zlepšující se vývojovou tendenci, jak zřetelně vyplývá z následujícího přehledu: Obrat ZO v mil.kč Vývoj obratu, vývozu a dovozu zahraničního obchodu ČR v letech Meziroční nárůst/ pokles v % Meziroční hodnotový nárůst/ pokles v mil.kč Vývoz v mil.kč Meziroční nárůst/ pokles v % Meziroční hodnotový nárůst/ pokles v mil.kč Dovoz v mil.kč (běžné ceny) Meziroční nárůst/ pokles v % Meziroční hodnotový nárůst/ pokles v mil.kč x x x x x x , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , Přes celkově pozitivní vývoj, projevoval obrat v jednotlivých sledovaných letech určité meziroční kolísání. Zatímco nejvýraznější meziroční relativní nárůst byl realizován v roce 1995 s indexem 128,7 a v roce 2000, v němţ bylo dosaţeno indexu 125,6, meziroční pokles v roce 2002 představoval sníţení o 2,8 %. V relativní poloze pak obrat narůstal (v běţných cenách) rychleji v první polovině sledovaného období, tj. v roce 2000 vůči roku 1993, neţ v roce 2007 ve vztahu k roku Nejvýraznější meziroční hodnotový nárůst byl přitom realizován v roce 2004, kdyţ proti roku 2003 obrat vzrostl o 660,1 mld. Kč. Druhé nejvyšší meziroční zvýšení bylo uskutečněno v roce 2007 ve výši 621,2 mld. Kč a třetí podstatnější meziroční přírůstek byl zaznamenán v roce 2006, kdy se oproti roku 2005 obrat zvýšil o 550,8 mld. Kč. Pokles byl v meziročním srovnání registrován jen jednou, a to v roce 2002, kdyţ se obrat proti roku 2001 sníţil o mil. Kč. 5

6 v mil. Kč V období let 1993 aţ 2007 se v relativní poloze po většinu sledovaných let meziročně rozvíjel dynamičtěji vývoz. Dovoz v relativní úrovni meziročně převaţoval v počátečních letech, konkrétně v letech 1993, 1994, 1995, 1996 a ojediněle pak i v roce 2000 a Nicméně v absolutních hodnotách byl dominantnějším dovoz, a to po téměř celé sledované období, tj. od roku 1993 aţ do roku 2004 včetně. Teprve od roku 2005 vývoz hodnotově převýšil dovoz, coţ se odrazilo i na vývoji poměru podílu vývozu a dovozu na obratu. Tento vztah je předurčujícím činitelem úrovně obchodní bilance, je však třeba konstatovat, ţe poměr mezi výší vývozu a dovozu nebyl po celou dobu sledovaného období dostatečně vyváţený. Od roku 1993, kdy byl dosaţen podíl vývozu na obratu v poměru 49,7 % (a tedy podíl dovozu představoval 50,3 %), podíl exportu klesal aţ do roku 1996, kdy zaznamenal pouhých 44,4 %, takţe podíl dovozu na obratu představoval v tomto roce 55,6 %. V dalších letech, nicméně s jistým kolísáním, podíl vývozu na obratu stoupal, aby přesáhl padesátiprocentní hranici aţ v roce 2005, a to ve výši 50,5 %. Stejného výsledku bylo dosaţeno v roce 2006, zatímco doposud nejlepší poměr vývozu na obratu byl realizován v roce 2007, a to v poměru 50,9 % : 49,1 %. Vývoj vývozu a dovozu v letech vývoz dovoz Český vývoz zaznamenal nejvýraznější hodnotový přírůstek v roce 2004, a to ve výši mil. Kč. Druhé nejvyšší meziroční absolutní zvýšení exportu bylo dosaţeno v roce 2007 částkou mil. Kč a třetí v roce 2006 v rozsahu mil. Kč, zatímco nejniţší meziroční přírůstek byl evidován v roce 1996 v částce mil. Kč. Meziroční absolutní pokles byl na druhé straně zaznamenán v roce 2002 ve výší mil. Kč. V relativní úrovni dosáhl vývoz nejvyššího meziročního nárůstu v roce 2004, a to 25,7 %, zatímco další nejvyšší meziroční zvýšení bylo realizováno v letech 1995 a 2000 shodným indexem 123,4. Nejniţší meziroční nárůst exportu byl na druhé straně registrován v roce 1996, a to pouze o 6,3 %. Pokles v roce 2002 pak v meziročním srovnání představoval 1,0 %. Dovoz zaznamenal největší hodnotový meziroční nárůst v roce 2004 v rozsahu mil. Kč. Druhé největší meziroční absolutní zvýšení pak bylo registrováno v roce 2007 v částce mil. Kč a třetí meziroční hodnotový přírůstek byl realizován sumou 6

7 mil. Kč v roce Jediný meziroční pokles v roce 2002 pak představoval částku mil. Kč. Nejvyšší relativní zvýšení dovozu v meziročním srovnání bylo registrováno v roce 1995 s indexem 133,6, následované rokem 2000, ve kterém dovoz meziročně narostl o 27,6 % a rokem 1997 s indexem 113,9. Nejniţší dynamiku růstu v meziročním srovnání vykázal import naopak v letech 1998 a 1999 shodným indexem 106,4. Rok 2002 pak znamenal meziroční pokles dovozu o 4,3 %. Krytí dovozu vývozem v letech ,9 92,1 85,0 79,7 82,5 91,2 93,4 90,3 91,5 94,7 95,2 98,5 102,1 101,9 103,7 40 v % V korelaci s podílem vývozu na obratu je i výše krytí dovozu vývozem, předznamenávající kvalitativní úroveň obchodní bilance. Krytí dovozu vývozem dosáhlo nejvyšší úrovně v roce 2007 v rozsahu 103,7 %. Druhý nejvyšší podíl byl zaznamenán v roce 2005, a to v úrovni 102,1 %. Naopak, nejniţší krytí importu exportem bylo vykázáno v roce 1996 ve výši pouhých 79,7 %. Od poměrně vyšších hodnot v roce 1993 klesalo krytí dovozu vývozem aţ do roku 1996, kdy dosáhlo nejméně příznivého stavu. Od této doby začalo (s menším zakolísáním v letech 2000 a 2001) opět poměrně plynule stoupat. Rokem 2005 byla překročena hranice 100 %, kdyţ bylo dosaţeno indexu 102,1, čímţ se poprvé od roku 1993 dostala obchodní bilance do aktiva, které bylo udrţeno i v letech 2006 a 2007, přičemţ rok 2007 zaznamenal dosud nejlepší poměr v krytí vývozu dovozem a to v úrovni 103,7 %. Závěrem lze konstatovat, ţe zahraniční obchod České republiky se v letech 1993 aţ 2007 rozvíjel poměrně dynamicky, a ţe ani menší meziroční pokles v roce 2002 tento celkový vývoj výrazněji nenarušil. Úzkým místem kvalitativní stránky tohoto vývoje však byla delší dobu niţší účast vývozu neţ dovozu na obratu českého zahraničního obchodu, která způsobila po větší část sledovaného období pasivní obchodní bilanci. 7

8 2. Teritoriální struktura Teritoriální strukturu zahraničního obchodu ČR v letech posuzovanou z hlediska hlavních skupin zemí (země s vyspělou ekonomikou, rozvojové země, evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS, mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou) 1) charakterizovalo dominantní postavení zemí s vyspělou ekonomikou na straně vývozu i dovozu. Druhé místo ve vývozu ČR pak zaujímaly s výjimkou let 1993, 1994, 2000 a 2002, kdy tuto pozici přechodně obsadily rozvojové země, evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS. Třetí místo v něm, s výjimkou výše uvedených čtyř roků, náleţelo rozvojovým zemím. Nejmenší účast v českém vývozu měly po celé sledované období mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou. Struktura vývozu podle skupin zemí Skupina zemí Svět celkem 100,0 100,0 100,0 Země s vyspělou ekonomikou 84,8 92,3 91,1 v tom: EU 79,1 86,1 85,3 z toho: Německo 29,0 40,5 30,7 Rozvojové země 6,8 3,8 3,4 Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS 6,4 3,6 4,8 Mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou 1) 2,0 0,3 0,6 z toho: Čína 1,7 0,2 0,6 Nespecifikováno 0,0 0,0 0,0 1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR ( v %) Struktura dovozu podle skupin zemí Skupina zemí Svět celkem 100,0 100,0 100,0 Země s vyspělou ekonomikou 84,9 84,9 79,3 v tom: EU 76,6 75,1 70,8 z toho: Německo 29,1 32,3 28,0 Rozvojové země 4,2 4,6 5,8 Evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS 10,2 8,0 6,9 Mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou 1) 0,6 2,3 7,9 z toho: Čína 0,5 2,2 7,8 Nespecifikováno 0,1 0,2 0,1 1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR ( v %) V dovozu ČR se na druhém místě v letech rovněţ převáţně umisťovaly evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS (1993 aţ 2001, 2005 aţ 2007), kdyţ třetí 1) Hlavní skupiny zemí jsou posuzovány za celé sledované období podle současného stavu jejich integrací. 8

9 357,3 361,6 399,7 429,2 502,1 572,6 530,9 646,3 627,9 734,4 754,7 789,3 844,5 847,0 1034,4 1054,1 1177,8 1166,6 1160,0 1082,2 1276,4 1166,4 1598,0 1440,0 1714,2 1480,1 1967,9 1674,1 1896,0 2259,1 pozici obsadily pouze v roce Třetí místo v tomto dovozu po dobu 10 let ze sledovaného období (1993 aţ 2001) náleţelo rozvojovým zemím, zatímco se v roce posunuly na druhou pozici a v roce naopak klesly aţ na pozici čtvrtou. Výraznou změnu postavení v českém dovozu vykázaly mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou, které v roce 2006 a 2007 postoupily z posledního, čtvrtého místa, jeţ zaujímaly od roku 1993 do roku 2005, na místo druhé. Teritoriální struktura českého zahraničního obchodu podle hlavních skupin zemí vykázala v letech , při zachování dominantního postavení zemí s vyspělou ekonomikou, rozdílné vývojové tendence ve vývozu v porovnání s dovozem. Zatímco ve vývozu ČR bylo v krajních letech sledovaného období zaznamenáno další posílení pozice zemí s vyspělou ekonomikou (o 6,3 procentního bodu) a zhoršení pozice rozvojových zemí (o 3,4 bodu) i mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou (o 1,4 bodu), v dovozu ČR se postavení zemí s vyspělou ekonomikou oslabilo (o 5,6 bodu) a naproti tomu posílily pozice rozvojových zemí (o 1,6 bodu) a mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou (o 7,3 bodu). Pouze podílová účast evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč. SNS oslabila jak ve vývozu ČR (o 1,6 bodu), tak i v českém importu (o 3,3 bodu). Meziroční změny v postavení jednotlivých hlavních skupin zemí na celkovém vývozu ČR se v letech pohybovaly v rozmezí od -2,6 bodu do +5,1 bodu. Nejširší rozsah meziročních změn byl přitom evidován u zemí s vyspělou ekonomikou (-1,1 bodu aţ +3,3 bodu), coţ ovlivnily zejména meziroční změny podílů členských zemí Evropské unie (-1,6 bodu aţ +2,4 bodu). Podílová účast zemí s vyspělou ekonomikou na vývozu ČR se ve sledovaném období převážně meziročně zvyšovala. Výjimkou byly roky 1996, 2000, 2002, 2004, 2005 a Největší nárůst byl dosaţen v roce 1994 (+3,3 bodu), v roce 1999 (+2,4 bodu) a v roce 1998 (+2,0 bodu) a nejhlubší meziroční pokles v roce 2005 (-1,1 bodu) a v roce 2007 (-0,7 bodu) Vývoj vývozu a dovozu ČR se zeměmi s vyspělou ekonomikou v letech (v mld.kč, běžné ceny) 2000 vývoz dovoz Výraznější rozsah meziročních změn podílové účasti na vývozu ČR registrovaly v letech také evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS (-1,9 bodu 9

10 28,6 17,8 28,9 22,0 28,5 27,0 30,4 35,4 31,9 39,9 32,2 29,9 42,8 43,9 42,8 42,5 43,7 39,9 57,6 54,3 66,8 75,3 69,7 84,7 96,5 106,4 110,8 104,1 117,3 137,6 26,9 43,6 26,8 43,7 31,8 59,9 37,2 63,7 46,7 71,4 44,3 31,2 63,6 59,7 40,3 45,2 44,1 43,1 60,8 82,5 78,1 99,3 99,7 89,3 102,3 95,3 118,5 147,0 179,6 164,5 aţ +0,7 bodu), které ale na rozdíl od zemí s vyspělou ekonomikou svoji pozici převáţně meziročně zhoršovaly. Výjimku reprezentovaly pouze roky 1996, 1997, 2000, 2001, 2004, 2005 aţ Nejhlubší meziroční propad přitom zaznamenal jejich podíl v roce 1999 (-1,9 bodu) a v roce 1998 (-1,3 bodu). Nejvyšší nárůst podílu na vývozu ČR zaznamenaly tyto země v roce 2005 (+0,7 bodu) a v roce 1996 (+0,6 bodu). 200,0 Vývoj vývozu a dovozu ČR s evropskými zeměmi s přechodovou ekonomikou vč. SNS v letech (v mld.kč, běžné ceny) 160,0 vývoz dovoz 120,0 80,0 40,0 0, Nižší rozsah meziročních změn ve vývozu ČR za období (-1,3 bodu aţ +0,5 bodu) sice zaznamenala pozice rozvojových zemí, která se však převáţně (s výjimkou roku 1996, 2000, 2002, 2004, 2005 a 2007) postupně zhoršovala. 150,0 Vývoj vývozu a dovozu ČR s rozvojovými zeměmi v letech (v mld.kč, běžné ceny) 120,0 90,0 vývoz dovoz 60,0 30,0 0, Nejmenší rozpětí meziročních změn podílové účasti na českém vývozu vykázaly v období mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou (-1,3 bodu aţ +0,2 bodu). Jejich pozice v exportu ČR se meziročně zhoršovala od roku 1993 do roku 10

11 8,4 2,5 3,1 3,3 3,4 6,0 2,7 8,7 2,4 13,0 2,6 17,4 3,2 21,1 3,5 4,1 5,6 7,8 8,0 8,2 10,5 15,9 29,0 42,6 63,1 77,0 93,4 96,5 131,4 189, (z 2,0 % na 0,3 %) a poté kolísala mezi 0,3 % a 0,6 % při meziročním poklesu podílu o 0,1 bodu (rok 2000, 2004 a 2005), resp. při meziročním nárůstu podílu o 0,1 bodu (rok 1999, 2002, 2006 a 2007) a o 0,2 bodu (rok 2003), či při stagnaci podílu (rok 1998 a 2001). 200,0 Vývoj vývozu a dovozu ČR s mimoevropskými zeměmi s přechodovou a státní ekonomikou v letech (v mld.kč, běžné ceny) 160,0 vývoz dovoz 120,0 80,0 40,0 0, Meziroční změny v postavení jednotlivých hlavních skupin zemí na celkovém dovozu ČR se v letech pohybovaly v rozmezí od -2,6 bodu do +3,8 bodu. Nejširší rozsah těchto změn vykázaly evropské země s přechodovou ekonomikou vč. SNS (-1,6 bodu aţ +3,8 bodu), které převáţně (v roce 1994, , 2001, 2002, 2004, 2007) meziročně sniţovaly jejich podíl daných zemí na tomto dovozu, pouze v roce 1995, 2000, 2005 a 2006 došlo k meziročnímu navýšení jejich podílu a v roce 2003 ke stagnaci. Největší nárůst byl dosaţen v roce 2005 (+3,8 bodu a v roce 2000 (+1,9 bodu), nejhlubší meziroční pokles v roce 2007 (-1,6 bodu) a v roce 1994 (-1,4 bodu). Meziroční změny podílů zemí s vyspělou ekonomikou na dovozu ČR v období oscilovaly mezi -2,6 bodu a +1,3 bodu, kdyţ jejich nárůst byl zaznamenán pouze v roce 1994 (+1,2 bodu), v roce 1998 (+0,9 bodu), v roce 1999 (+0,7 bodu) a nejvyšší v roce 2004 (1,3 bodu). Ve zbývajících letech sledovaného období byl naopak vykázán jejich pokles, nejhlubší pak v roce 2002 (-2,6 bodu) a v roce 2000 (-2,1 bodu). Účast rozvojových zemí na českém importu doznala meziroční změny v intervalu od -1,1 bodu (rok 2004) do +1,9 bodu (rok 2002), které i při kolísavém vývoji posílily pozici těchto zemí. Mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou evidovaly v rámci hlavních skupin zemí nejmenší rozpětí meziročních změn svého podílu na českém dovozu, které se pohybovalo od 0,0 bodu (rok 2004 a 2005) do +1,7 bodu (rok 2002 a 2007). Pozitivní hodnoty těchto změn, které zásadním způsobem ovlivnil narůstající dovoz ČR z ČLR, tak výrazně zlepšily postavení mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou v souhrnném importu ČR. 11

12 3. Zbožová struktura V roce 2007 ve srovnání s rokem 1993 zaznamenal vyšší relativní tempo nárůstu vývoz, který dosáhl přírůstku 488,1 %, na rozdíl od dovozu, jenţ se zvýšil o 461,2 %. Jednotlivé zboţové skupiny se přitom na těchto nárůstech podílely v dimenzích, které jsou patrné z následujícího přehledu: Úroveň vývozu a dovozu v roce 2007 ve srovnání s rokem 1993 podle zbožových skupin (v mil.kč, b.c.) Vývoz Dovoz Zbožová skupina SITC Index Index 2007/ / Potraviny a ţivá zvířata , ,7 1 Nápoje a tabák , ,0 2 Suroviny nepoţivatelné, bez paliv , ,5 3 Minerální paliva a maziva , ,1 4 Ţivočišné a rostlinné oleje a tuky , ,7 5 Chemikálie , ,5 6 Průmyslové zboţí podle druhu materiálu , ,1 7 Stroje a dopravní prostředky , ,7 8 Různé hotové výrobky , ,2 9 Nespecifikováno , ,1 Celkem , ,2 Nejvýrazněji nad průměr nárůstu celkového vývozu se zařadila skupina strojů a dopravních prostředků s indexem 1095,5, čímţ překročila zcela mimořádně nejen úroveň relativního zvýšení celkového vývozu, ale zaznamenala také nejvyšší hodnotový přírůstek v částce mil.kč. Velmi dobré výsledky (i kdyţ pod úroveň relativního nárůstu celkového exportu, výrazně ovlivněného skupinou strojů a dopravních prostředků), vykázaly rovněţ skupiny různých hotových výrobků (index 473,3, absolutní přírůstek mil.kč), průmyslového zboţí podle druhu materiálu (index 397,3, hodnotové zvýšení mil.kč) a chemikálií (index 383,9, přírůstek mil Kč). Na druhé straně z významných zboţových skupin vykázaly relativně niţší vývozní tempo minerální paliva a maziva (index 291,0, nárůst mil.kč) a potraviny a ţivá zvířata (index 286,8, zvýšení o mil.kč). V dovozu průměrný nárůst vysoko překročila zboţová kategorie průmyslového zboţí podle druhu materiálu (index 709,1, hodnotový přírůstek mil.kč), skupina strojů a dopravních prostředků (index 633,7, ale při značném absolutním zvýšení o mil.kč) a rovněţ i chemikálie s indexem 522,5 a hodnotovým nárůstem mil.kč. Podstatnější absolutní přírůstek (i kdyţ pod relativní průměr) vykázaly různé hotové výrobky ( mil.kč), minerální paliva a maziva ( mil.kč) a i potraviny a ţivá zvířata ( mil.kč). Větší tempo relativního i absolutního nárůstu v roce 2007 oproti roku 1993, vykázaly ve vývozu oproti dovozu pouze stroje a dopravní prostředky. Poměrnou vyrovnanost 12

13 relativního nárůstu (jak ve vývozu, tak v dovozu) zaznamenaly různé hotové výrobky, zatímco u všech ostatních zboţových skupin byl relativní či absolutní nárůst dovozu vyšší neţ vývozu. Rok Struktura vývozu podle zbožových skupin SITC v letech 1993, 2000 a 2007 (v %) Zbožová skupina Celkem ,9 1,1 5,8 5,5 0,3 8,9 29,9 29,0 13,5 0,1 100, ,9 0,8 3,5 3,1 0,1 7,1 25,4 44,5 12,5 0,1 100, ,9 0,6 2,6 2,7 0,1 5,8 20,2 54,2 10,8 0,0 100,0 Poznámka: 0 Potraviny a živá zvířata, 1 Nápoje a tabák, 2 Suroviny nepoživatelné, bez paliv, 3 Minerální paliva a maziva, 4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky, 5 Chemikálie, 6 Průmyslové zboží podle druhu materiálu, 7 Stroje a dopravní prostředky, 8 Různé hotové výrobky, 9 Nespecifikováno Z uvedeného přehledu je patrné, ţe podíly všech skupin (v některých případech s meziročními zakolísáními) se v roce 2007 oproti roku 1993 sníţily, kromě strojů a dopravních prostředků, jejichţ podíl, který v roce 1993 představoval 29,0 %, se v roce 2007 zvýšil aţ na 54,2 %. Na druhé straně největší sníţení registrovaly skupiny průmyslového zboţí podle druhu materiálu o 9,7 procentního bodu, surovin nepoţivatelných bez paliv o 3,2 bodu, chemikálií o 3,1 bodu a potravin a ţivých zvířat o 3,0 bodu. Rok Pořadí zbožových skupin v jednotlivých letech 1993, 2000 a 2007 podle výše podílu ve vývozu Zbožová skupina Poznámka: 0 Potraviny a živá zvířata, 1 Nápoje a tabák, 2 Suroviny nepoživatelné, bez paliv, 3 Minerální paliva a maziva, 4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky, 5 Chemikálie, 6 Průmyslové zboží podle druhu materiálu, 7 Stroje a dopravní prostředky, 8 Různé hotové výrobky, 9 Nespecifikováno Zboţová skupina strojů a dopravních prostředků se z druhého místa v letech přesunula rokem 1996 na prvé pořadí, které si udrţela aţ do roku 2007, a to výměnou se skupinou průmyslového zboţí podle druhu materiálu, která do roku 1995 obsazovala první místo v pořadí a od roku 1996 poklesla na druhé místo, na kterém setrvala aţ do roku Posun v koncovém roce 2007 ve srovnání s rokem 1993 zaznamenaly také skupiny surovin nepoţivatelných, bez paliv a minerálních paliv a maziv. Zatímco v roce 1993 byla na šestém místě skupina surovin nepoţivatelných, bez paliv a minerální paliva a maziva se umístily jako sedmé, v roce 2007 se posloupnost vyměnila, a to vzestupem surovin nepoţivatelných, bez paliv na 7. místo a poklesem minerálních paliv a maziv na šesté místo v pořadí. 13

14 Rok Struktura dovozu podle zbožových skupin SITC v letech 1993, 2000 a 2007 (v %) Zbožová skupina Celkem ,7 0,9 5,0 9,5 0,3 11,1 16,6 38,1 12,4 0,4 100, ,0 0,6 3,2 9,7 0,2 11,2 20,8 40,0 10,3 0,0 100, ,3 0,7 2,4 8,0 0,1 10,4 20,9 43,0 10,1 0,1 100,0 Poznámka: 0 Potraviny a živá zvířata, 1 Nápoje a tabák, 2 Suroviny nepoživatelné, bez paliv, 3 Minerální paliva a maziva, 4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky, 5 Chemikálie, 6 Průmyslové zboží podle druhu materiálu, 7 Stroje a dopravní prostředky, 8 Různé hotové výrobky, 9 Nespecifikováno Ve struktuře dovozu na prvém místě po celých patnáct let setrvala skupina strojů a dopravních prostředků, kdyţ současně zvýšila i svůj podíl na celkovém importu, a to z 38,1 % v roce 1993 na 43,0 % v roce Průmyslové zboţí podle druhu materiálu obhájilo při nárůstu o 4,3 procentní body na 20,9 % v roce 2007 druhé místo v pořadí. Podíly všech zbylých zboţových skupin se v roce 2007 oproti roku 1993 sníţily. Rok Pořadí zbožových skupin v letech 1993, 2000 a 2007 podle výše podílu v dovozu Zbožová skupina Poznámka: 0 Potraviny a živá zvířata, 1 Nápoje a tabák, 2 Suroviny nepoživatelné, bez paliv, 3 Minerální paliva a maziva, 4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky, 5 Chemikálie, 6 Průmyslové zboží podle druhu materiálu, 7 Stroje a dopravní prostředky, 8 Různé hotové výrobky, 9 Nespecifikováno Oproti vývozu byla posloupnost jednotlivých zboţových skupin v dovozu stabilnější a většina z nich nezměnila za patnáct let své postavení v pořadí. Významnější změna nastala rokem 1996 pouze mezi skupinami chemikálií a různých hotových výrobků. Zatímco do tohoto roku se drţely na třetím místě různé hotové výrobky (v roce 1995 zaujaly spolu s chemikáliemi 3 4 místo v pořadí), v roce 1996 poklesly na čtvrté místo a vyměnily si tak umístění s chemikáliemi. K posunům v podílech na celkovém vývozu a dovozu došlo v patnáctiletém horizontu i v dvoumístné nomenklatuře SITC. Nejvýznamnějším obchodovaným výrobkem ve vývozu, jak je z dále uvedeného přehledu patrné, byla v roce 1993 poloţka 67 ţelezo a ocel, která představovala 9,6 % celkového exportu. Dalšími významnějšími vývozními artikly byly: silniční vozidla s podílem 8,7 %, textilní příze, tkaniny, trţní výrobky z nich s účastí 5,6 %, výrobky z nekovových nerostů, j.n. rovněţ s 5,6 % a elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. s podílem 5,5 %. 14

15 V roce 2007 byl však zaznamenán jejich protichůdný vývoj. Zatímco ţelezo a ocel poklesly na podíl 4,6 % (změna 5,0 bodu), textilní příze, tkaniny a trţní výrobky z nich se sníţily na 2,1 % (změna 3,5 bodu) a výrobky z nekovových nerostů poklesly na 2,5 % celkového vývozu (změna 3,1 bodu), největší zvýšení na druhé straně zaznamenala v roce 2007 silniční vozidla, a to na 16,7 % celkového exportu (zvýšení o 8,0 bodu). Další nejvyšší nárůst exportního podílu oproti roku 1993 registrovaly v roce 2007 kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat (z 0,9 % na 7,3 % celkového vývozu, coţ představuje nárůst podílu o 6,4 bodu) a elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče j.n. se zvýšením na 9,2 % celkového exportu při změně +3,7 bodu. Přehled položek SITC, které zaznamenaly tříprocentní nebo víceprocentní podíl na celkovém českém vývozu či dovozu v letech 1993 a 2007 Položka SITC Vývoz ( %) Dovoz ( %) změna změna +/- +/- 32 Uhlí, koks a brikety 3,9 0,9-3,0 0,4 0, Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály 1,1 0,6-0,5 6,3 5,0-1,3 65 Textilní příze a tkaniny 5,6 2,1-3,5 3,1 2,2-0,9 66 Výrobky z nekovových nerostů 5,6 2,5-3,1 1,5 1, Ţelezo a ocel 9,6 4,6-5,0 3,7 5,9 +2,2 69 Kovové výrobky 4,5 5,5 +1,0 2,8 4,3 +1,5 71 Stroje a zařízení k výrobě energie 2,4 3,0 +0,6 1,5 2,8 +1,3 72 Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 3,8 3,2-0,6 6,8 2,8-4,0 74 Stroje a zařízení všeobecně uţívané v prům. 3,6 6,8 +3,2 7,3 5,4-1,9 75 Kancelářské stroje a zaříz. k aut. zprac. dat 0,9 7,3 +6,4 5,0 6,6 +1,6 76 Zařízení k telek. a záznamu a repr. zvuku 0,5 5,8 +5,3 2,8 5,6 +2,8 77 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 5,5 9,2 +3,7 7,0 9,1 +2,1 78 Silniční vozidla 8,7 16,7 +8,0 5,4 8,7 +3,3 89 Různé výrobky, j.n. 5,1 5,0-0,1 4,4 4,8 +0,4 V dovozu byly v roce 1993 nejfrekventovanějšími poloţkami stroje a zařízení všeobecně uţívané v průmyslu (7,3 % při poklesu v roce 2007 o 1,9 bodu), elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. (7,0 %, v roce 2007 nárůst o 2,1 bodu), strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu (6,8 %, v roce 2007 pokles o 4,0 bodu), ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály (6,3 %, v roce 2007 sníţení o 1,3 bodu) a silniční vozidla (5,4 %, v roce 2007 zvýšení o 3,3 bodu). Skupina 0 Potraviny a živá zvířata Z grafického znázornění je zřetelný výraznější nárůst dovozu oproti vývozu. Zatímco v roce 1993 vývoz ještě přesahoval hodnotu dovozu, rokem 1994 došlo k jeho meziročnímu poklesu, který pokračoval i v roce 1996 sníţením exportu pod úroveň roku Od tohoto roku pak vývoz s menšími výkyvy stoupal. Na druhé straně se dovoz zvyšoval podstatně rychleji neţ vývoz (zejména v letech a 2003 aţ 2007), coţ vedlo k výraznému nárůstu pasivního salda, které v roce 2007 jiţ představovalo 31,1 mld.kč. 15