Databáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Databáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003"

Transkript

1 Analýza příjezdového cestovního ruchu Březen 2004

2 Obsah Strana 1. Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu Devizové příjmy z cestovního ruchu Podíl cestovního ruchu na základních makroekonomických ukazatelích Postavení cestovního ruchu v českém zahraničním obchodě 4 2. Příjezdový cestovní ruch Zahraniční turisté v ČR Celkové počty zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních Celkový počet zahraničních turistů v České republice Zahraniční turisté v krajích Sezonalita Hlavní zdrojové země (podle TOP 10 zemí v roce 2003) Ubytovací zařízení v ČR Kapacity ubytovacích zařízení Využití kapacit ubytovacích zařízení Využití kapacit podle druhů a kategorií UZ Využití kapacit podle regionů 28 2

3 Analýza příjezdového cestovního ruchu Tato analýza vychází z údajů, které byly dostupné na začátku roku Z důvodů nového státoprávního uspořádání od roku 2000 je většina tabulek rozdělena na dvě části do roku 1999 a roky V textu jsou uvedeny pouze základní trendy. 1. Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu Význam cestovního ruchu pro ekonomiku každého státu není třeba příliš rozebírat. Obzvláště to platí pro menší země, které nedisponují množstvím nerostných surovin či jiných lehce zpeněžitelných výstupů. České republice přinesl cestovní ruch za rok 2003 do státního rozpočtu 3,55 mld. USD a podílel se tak 4,2 % na tvorbě HDP Devizové příjmy z cestovního ruchu Vývoj devizových příjmů můžeme rozdělit do dvou základních etap v první etapě docházelo k jejich růstu, který vyvrcholil v roce 1996, kdy příjmy dosáhly svého dosavadního maxima ve výši 4,1 mld. USD, ve druhé etapě došlo naopak k poklesu, nejprve mírnějšímu, který ještě nevylučoval opětné obnovení růstu, ale v roce 1999 příjmy opět poklesly a stejná situace nastala i v roce Údaje za rok 2001 ukazují, že došlo k mírnému růstu - devizové příjmy v dolarovém vyjádření za rok 2001 vzrostly proti stejnému období předcházejícího roku o 4,2 %. Avšak v roce 2002 byl zaznamenán pokles. V roce 2003 dosáhly devizové příjmy z cestovního ruchu 3,6 mld. USD. To znamená nárůst o 20,8 % oproti roku V korunovém vyjádření vzrostly devizové příjmy z cestovního ruchu v roce 2003 o 4,2 % na 100,3 mld. Kč Tab.1 Devizové příjmy z cestovního ruchu a výdaje na cestovní ruch, Ukazatel (v mld. USD) Devizové příjmy 1,1 1,6 2,2 2,9 4,1 3,6 3,9 3,2 3,0 3,1 2,9 3,6 Devizové výdaje 0,5 0,5 1,6 1,6 3,0 2,4 1,9 1,5 1,3 1,4 1,6 1,9 Bilance 0,6 1,1 0,6 1,3 1,1 1,2 2,0 1,7 1,7 1,7 1,4 1,6 Zdroj: Česká národní banka Graf 1 Devizové příjmy z cest. ruchu a výdaje na cestovní ruch (mld. USD) 2,9 4,1 3 3,6 3,9 3,2 3 3,1 2,9 3,6 1,1 1,6 2,2 1,6 1,6 2,4 1,9 1,5 1,3 1,4 1,6 1,9 0,5 0, Devizové příjmy Devizové výdaje Zdroj: Česká národní banka 3

4 1.2. Podíl cestovního ruchu na základních makroekonomických ukazatelích Absolutní velikost devizových příjmů z cestovního ruchu umožňuje získat základní představu o jeho přínosech, ale pro hodnocení významu tohoto odvětví v ekonomice jsou podstatnější spíše podílové ukazatele. Podíl devizových příjmů z CR na HDP z tab. 2 je zřejmé, že u tohoto ukazatele docházelo do roku 1996 k pozitivnímu vývoji, kdy dosáhl svého dosavadního maxima. V letech 1997 a 1998 došlo k mírnému poklesu, který pokračoval větším poklesem v roce V roce 2000 ukazatel jen mírně překročil úroveň předchozího roku. Tento vývoj lze odůvodnit jednak tím, že absolutní výše HDP (v běžných cenách) za sledované období meziročně stále narůstala a dále samozřejmě i tím, že od roku 1997 absolutní výše devizových příjmů klesá. V roce 2001 došlo opět k poklesu tohoto ukazatele a to na úroveň roku Pokles podílu devizových příjmů z cestovního ruchu na HDP pokračoval i v roce 2002, kdy dosahoval 4,2 %. Podíl 4,2 % si udržel i v roce Podíl devizových příjmů z CR na exportu i tento ukazatel dosáhl svého maxima v r a od té doby vykazuje klesající tendenci. V roce 2003 se dokonce dostal na nižší úroveň než v roce 1993, kdy k nám ovšem jezdilo podstatně méně turistů. Tento nepříznivý vývoj je opět z části způsoben neustálým růstem celkových exportních příjmů. Podíl devizových příjmů z CR na devizových příjmech ze služeb i zde můžeme sledovat obdobný vývoj jako u předešlých ukazatelů. Maximální hodnoty bylo dosaženo v roce 1997 a také v roce následujícím, od roku 1999 však hodnota ukazatele klesá a v roce 2001 došlo jen k mírnému růstu proti roku V roce 2002 byl zaznamenán opět pokles a to až na 41,7 % následující rok 2003 představoval již obrat k lepšímu a podíl devizových příjmů z CR na devizových příjmech ze služeb dosáhl 45,8 %. Tab.2 Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu, Podíl devizových příjmů z CR na HDP (v %) 5,0 5,6 5,5 7,1 6,9 6,8 5,8 5,9 5,5 4,2 4,2 Podíl devizových příjmů z CR na exportu (v %) 11,0 14,0 13,4 18,6 16,3 15,0 12,0 10,3 9,3 7,7 7,3 Podíl devizových příjmů z CR na devizových příjmech ze služeb 33,0 43,2 42,8 49,8 50,9 50,6 44,8 43,5 43,8 41,7 45,8 celkem (v %) Zdroj: Česká národní banka 1.3. Postavení cestovního ruchu v českém zahraničním obchodě Cestovní ruch je celosvětově označován jako hlavní složka exportu. V roce 2002 dle World Tourism Organization dosáhly příjmy ze světového cestovního ruchu 605 mld. Euro, což představuje 7,5 % mezinárodního obchodu. Cestovní ruch tak zaujímá téměř stejně významné postavení ve světovém vývozu jako telekomunikace, ropný, chemický a automobilový průmysl. Příjmy z cestovního ruchu v České republice se v roce 2003 podílely na celkovém exportu 7,3 %. V českých podmínkách není sice cestovní ruch prvním exportním odvětvím, v pomyslném srovnání s jednotlivými skupinami zboží v komoditní struktuře českého zahraničního obchodu (komoditní struktura SITC) však zaujímá velmi významné postavení v uplynulých deseti letech se pohyboval mezi 3. a 4. místem. V roce 1993 byl v tomto srovnání cestovní ruch na 4. místě, ze kterého se v příštím roce posunul o jednu příčku výše, na 3. místo, kde se udržel až do roku Vzhledem k postupnému snižování devizových příjmů z cestovního ruchu se toto odvětví posunulo v roce 1999 zpět na pomyslné 4. místo s narůstajícím odstupem od pomyslné třetí skupiny hotových výrobků. Tuto 4. pozici si cestovní ruch udržel až do roku

5 Tab. 3 Cestovní ruch a komoditní struktura zahraničního obchodu ČR export (mil. Kč), Skupiny zboží SITC Stroje a dopravní prostředky Průmyslové zboží tříděné podle druhu materiálu Různé hotové výrobky Chemikálie a příbuzné výrobky jinde nespecifikované Cestovní ruch , Česká národní banka Tab. 4 Cestovní ruch a komoditní struktura zahraničního obchodu ČR - export (mil. Kč), Skupiny zboží SITC Stroje a přepravní zařízení Tržní výrobky tříděné hl. dle druhu materiálu Různé průmyslové výrobky Chemikálie Cestovní ruch Pozn. V roce 1999 došlo ke změně metodiky, Česká národní banka 2. Příjezdový cestovní ruch 2.1. Zahraniční turisté v ČR 1 Pro zhodnocení vývoje cestovního ruchu je podstatnější kategorie zahraničních turistů. Ta je Českým statistickým úřadem sledována ve formě jejích příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení a pokud se turista ubytuje u příbuzných nebo známých, není tento počet ve statistikách zachycen. Agentura CzechTourism vypracovala na základě výsledků studie o příjezdovém cestovním ruchu České republiky, kterou pro ni v roce 2003 prováděla společnost General Marketing, odhady celkového počtu zahraničních turistů, kteří zavítali do České republiky. V těchto odhadech jsou zahrnuti jednak zahraniční turisté, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních, a také zahraniční turisté, kteří se ubytovali v soukromí, u příbuzných či známých, v pronajatých bytech ap Celkové počty zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních Počet zahraničních turistů, kteří strávili alespoň jednu noc v hromadném ubytovacím zařízení, od roku 1992 každoročně narůstal až do roku 1999, v roce 2000 došlo podle údajů ČSÚ k významnému poklesu 2 - v meziročním srovnání o 16,8 %, a to navzdory tomu, že se konalo několik významných akcí, o nichž se předpokládalo, že přispějí ke zvýšení návštěvnosti (např. Praha - evropské město kultury či výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky apod.) Obdobný vývoj vykazovaly i jiné zdroje, např. European Travel Monitor společnosti IPK, který nám ovšem přisoudil 1 Vysvětlivky: zahraniční turista = osoba, která alespoň 1x nocovala na území České republiky jednodenní návštěvník = osoba, která se na území České republiky zdržela 1 den bez přenocování v ubytovacím zařízení zahraniční návštěvníci = zahraniční turisté a zahraniční jednodenní návštěvníci zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních = turisté 2 Výsledky roku však mohly být ovlivněny i následujícími skutečnostmi. V roce 2000 a 2001 provedl ČSÚ některé metodické změny v šetření Návštěvnosti v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu a výsledná data v členění příjezdů a přenocování podle země původu turistů jsou meziročně ovlivněna mimo jiné i změnou dotazovaných ubytovacích zařízení. Dosavadní výsledky šetření byly též negativně ovlivňovány stavem Registru ubytovacích zařízení, jenž nebyl napojen na žádný administrativní zdroj informací, který by zajišťoval jeho automatickou aktualizaci (uváděné údaje o počtech turistů v ubytovacích zařízeních tedy byly souhrnem zpracovaných dat za předložené dotazníky a dopočtená data za ta ubytovací zařízení, od kterých nebyl vyplněný dotazník získán, či která nebyla zahrnuta do výběru). Tato situace byla jedním z důvodů pro ČSÚ v roce 2001 uskutečnit plošné šetření ubytovacích zařízení a současně se připravuje systém, který bude zajišťovat aktualizaci Registru. 5

6 podstatně menší pokles, a to 8,1 %, navíc jím vykazovaný počet zahraničních turistů v ČR je vyšší než podle údajů ČSÚ. Podle údajů zjištěných v roce 2001 se celkový počet turistů opět zvýšil ( , tj. meziroční nárůst o 11,3%). Začátek roku 2002 byl výrazně ovlivněn teroristickými útoky na New York z 11. září V mezinárodním cestovním ruchu panovala v prvních měsících roku 2002 stále obava z cestování. Toto napětí se postupně uvolňovalo a lidé začali opět více cestovat. Ve druhé polovině měsíce srpna byla Česká republika ochromena povodněmi, které zasáhly především Čechy. Konec roku 2002 byl zasažen přípravou na válečný konflikt v Iráku a lidé omezovali cesty do vzdálenějších destinací. V roce 2002 přicestovalo do České republiky o 8,7 % méně zahraničních turistů než v roce V roce 2003 se mezinárodní cestovní ruch potýkal s dalšími těžkostmi. Třemi hlavními negativními faktory byly válečný konflikt v Iráku, nemoc SARS a přetrvávající slabá ekonomika. Všechny se projevily paralelně ve stejnou dobu. Irácký konflikt a vysoký stupeň nejistoty utlumil cestovní ruch v prvním čtvrtletí roku 2003 na celém světě. Růst cestovního ruchu v Asii a oblasti Pacifiku byl narušen výskytem nemoci SARS, která způsobila v dubnu a květnu mnoha destinacím pokles příjezdů o více než polovinu. Předběžné odhady výsledků za celý rok 2003 ukazují, že objem celosvětového cestovního ruchu měřeného na počet mezinárodních příjezdů se snížil o více než 1 %. Evropa setrvala na stejné úrovni jako v roce 2002 (0 %). Česká republika zaznamenala růst v roce 2003 oproti roku 2002 v počtu zahraničních turistů a to o 7 %. V roce 2003 přijelo do České republiky zahraničních turistů, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních. Celkem však zavítalo do České republiky zahraničních turistů, když k těm, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních připočteme turisty, kteří přijeli individuálně a ubytovali se v soukromí, u příbuzných a známých, pronajali si byt ap. Další sledovaná kategorie, počet přenocování, zaznamenala obdobný vývoj, avšak maxima dosáhla již o rok dříve, tj. v roce V následujících dvou letech pak došlo k poklesu, ale v roce 2001 se počet přenocování opět zvýšil na , což znamená nárůst o 2,3 %. Jak již bylo výše zmíněno, v roce 2002 přijelo do ČR méně zahraničních turistů. Také počet přenocování se oproti roku 2001 snížil o 7,6 %. V roce 2003 vzrostl počet přenocování na , tj. o 6 %. Dalším významným údajem je průměrná délka pobytu zahraničního turisty. Zde dochází k pozitivnímu vývoji, kdy délka pobytu vzrostla z 3,5 dne v roce 1992 na 4,5 dne v roce Údaj za rok 2001 ukazuje na mírné snížení, a to na 4,2 dne. V letech 2002 a 2003 se průměrná délka pobytu zahraničního turisty pohybovalo kolem 4,3 dní. Navíc je nutné upozornit, že se jedná o průměrnou délku pobytu turisty v jednom ubytovacím zařízení, takže pokud turista cestuje a využije služeb většího počtu ubytovacích zařízení, jeho skutečná délka pobytu je vyšší. Tab. 5 Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních, Zahr. hosté celkem Počet přenocování celkem Tab.6 Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních, Zahr. hosté celkem Počet přenocování. celkem

7 Graf 2 Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních, Zahr. hosté v hromadných ubytovacích zařízeních Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních Celkový počet zahraničních turistů v České republice Celkový počet zahraničních turistů v České republice zahrnuje počet zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních a počet individuálních turistů, kteří se ubytovali v soukromí, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. Vývoj celkového počtu zahraničních turistů, kteří zavítali do České republiky, kopíruje vývoj počtu zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice. Celkový počet zahraničních turistů je v průměru o 30 % vyšší než počet zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních. Od roku 1992 do roku 1999 počet zahraničních turistů, kteří navštívili Českou republiku, vzrostl až o 126 %, v dalších letech byl pak zaznamenán mírný pokles a stagnace. Tab.7 Zahraniční turisté - celkem, Zahr. hosté celkem Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 Tab.8 Zahraniční turisté - celkem, Zahr. hosté celkem Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto

8 Graf 3 Zahraniční hosté celkem, Roky Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto Zahraniční turisté v krajích Vývoj počtu turistů v jednotlivých krajích je nutné rozdělit na dvě různá období, a to z důvodu nového státoprávního uspořádání, kdy původních osm krajů bylo v roce 2000 rozděleno do čtrnácti, a proto i uvedené tabulky a grafy jsou rozděleny na dvě období ( a ). V roce 2001 navíc ještě dochází ke změnám názvů některých krajů: Budějovický kraj na Jihočeský kraj, Jihlavský kraj na Vysočinu, Brněnský kraj na Jihomoravský kraj a Ostravský kraj na Moravskoslezský kraj Nikoho asi nepřekvapí, že velká většina turistů strávila svůj pobyt v Praze. Po počátečním nárůstu však zejména v roce 1998 a 1999 tento podíl klesal ve prospěch ostatních krajů, přičemž počet turistů v Praze klesal i v absolutních hodnotách. Druhým nejnavštěvovanějším krajem byl na počátku sledovaného období Jihomoravský kraj, jehož podíl se však v průběhu let po počátečním nárůstu od roku 1995 snižoval a ustálil se na hodnotě 10,1 %, která znamenala pro tento kraj v roce místo. Západočeský kraj byl na počátku i na konci sledovaného období na třetím místě a jeho podíl se po celé období pohyboval kolem 10 %. Oba tyto regiony byly ve sledovaném období postupně předstiženy Východočeským krajem, jehož podíl se v daném období téměř zdvojnásobil a v roce 1999 dosáhl výše 12,7 %. Dalším v pořadí byl na konci sledovaného období Severočeský kraj (8,5 %), dále Jihočeský kraj (7,6 %), Severomoravský kraj (7,5 %) a posledním byl Středočeský kraj (6,4 %). 8

9 Tab. 9 Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v jednotlivých krajích, Zahr. hosté celkem Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Západočeský kraj Severočeský kraj Východočeský kraj Jihomoravský kraj Severomoravský kraj Graf 4 Podíl zahraničních hostů v jednotlivých krajích, ,1% 6,4% 7,6% 10,2% 8,5% 12,7% 10,1% 7,5% ,9% 6,0% 6,2% 9,8% 8,8% 12,7% 10,1% 8,7% ,3% 5,5% 5,4% 10,2% 8,4% 10,7% 8,8% 5,7% ,6% 4,8% 4,9% 9,8% 7,6% 10,8% 8,9% 5,6% ,5% 4,8% 5,1% 10,5% 7,2% 9,0% 11,3% 6,6% ,7% 5,2% 5,2% 9,7% 7,2% 9,2% 13,4% 6,3% ,9% 5,7% 5,1% 11,0% 8,4% 8,4% 13,1% 6,3% ,4% 5,7% 5,4% 10,8% 8,1% 6,9% 11,8% 5,8% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Praha Středočeský kraj Kraj jihočeský Západočeský kraj Severočeský kraj Východočeský kraj Jihomoravský kraj Severomoravský kraj 9

10 I v novém uspořádání krajů si svoji neotřesitelnou první pozici zachovala Praha (v roce ,4 %, v roce 2001 dokonce 47,6 %). Ostatní nové kraje už mají podstatně menší podíly, žádný z nich nepřekročil v roce 2001 hranici 7 %. V roce 2002 do Prahy zavítalo 47,1 % zahraničních turistů. Oproti předchozím letům si polepšil Karlovarský kraj na druhé straně Moravskoslezský kraj v roce 2002 navštívilo 2,9 % ze všech zahraničních turistů, kteří přijeli do ČR (pro srovnání v roce 2000 sem zavítalo 4,3 % zahraničních turistů). Tab. 10 Zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních v jednotlivých krajích, Hosté v jednotlivých krajích celkem podíl celkem podíl celkem podíl Zahr. hosté celkem ,0% ,0% ,0% Praha ,4% ,6% ,1% Středočeský kraj ,8% ,5% ,6% Jihočeský kraj ,9% ,2% ,2% Plzeňský kraj ,3% ,2% ,3% Karlovarský kraj ,0% ,0% ,4% Ústecký kraj ,0% ,5% ,7% Liberecký kraj ,8% ,4% ,9% Královéhradecký ,5% ,8% ,6% kraj Pardubický kraj ,0% ,5% ,3% Vysočina ,2% ,7% ,4% Jihomoravský kraj ,4% ,3% ,6% Olomoucký kraj ,3% ,0% ,2% Zlínský kraj ,0% ,1% ,8% Moravskoslezský kraj ,3% ,3% ,9% 10

11 Graf 5 Podíl zahraničních turistů v jednotlivýcj krajích, ,4% 47,6% 47,1% 5,8% 5,5% 4,6% 6,9% 5,2% 3,3% 5,2% 3,3% 3,2% 7,0% 7,0% 8,4% 4,0% 3,5% 3,7% 5,8% 5,4% 5,9% 6,5% 2,0% 5,8% 2,2% 5,6% 1,5% 1,7% 1,3% 7,4% 1,4% 6,3% 6,6% 2,3% 3,0% 2,0% 2,2% 2,1% 1,8% 4,3% 3,3% 2,9% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Sezonalita Moravskoslezský kraj Údaje o příjezdech jsou v jednotlivých měsících sledovány až od roku Je možné říci, že příjezdy turistů do ČR nevykazují příliš výrazné sezónní rozdíly. Mezi měsíce s nejmenším počtem turistů patří leden, únor a listopad (každý přibližně 5 %) a také prosinec (kolem 6 %). Naopak největší nápor turistů přijíždí v průběhu července a zejména srpna (v roce 2001 to bylo 12,6 % a 12,4 %). Rok 2002 měl specifický průběh. Povodně, které zasáhly Českou republiku v polovině srpna, se promítly i v počtu turistů. Do ČR zavítalo pouze 9,7 % turistů (12,4 v roce 2001). Jak bylo již výše zmíněno, na začátku roku 2003 byl cestovní ruch ovlivněn válečným konfliktem. V prvních měsících roku 2003 byl v porovnání s předchozími roky zaznamenán pokles turistů. Také nemoc SARS se projevila na sezonalitě v květnu a červnu. Konec roku 2003 pak vykazoval nadprůměrné počty turistů, v listopadu a prosinci jsme zaznamenali více než 6 % turistů. 11

12 Tab.11 Sezonalita zahraničních turistů v ubytovacích zařízeních, celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% leden 4,3% 3,8% 4,6% 4,4% 5,0% 5,6% únor 4,5% 4,3% 5,2% 5,1% 5,3% 5,3% březen 6,2% 5,6% 6,6% 7,1% 6,3% 6,3% duben 8,4% 9,2% 7,7% 7,6% 8,5% 7,3% květen 10,7% 9,8% 9,7% 10,7% 9,5% 10,2% červen 9,7% 9,9% 9,1% 9,7% 9,5% 9,2% červenec 13,0% 12,7% 13,1% 11,8% 12,7% 13,3% srpen 14,5% 13,6% 13,2% 12,5% 13,9% 14,1% září 11,4% 11,0% 10,5% 9,7% 9,8% 9,7% říjen 8,0% 9,2% 8,2% 8,8% 7,8% 8,1% listopad 4,4% 5,0% 5,5% 5,7% 5,4% 5,0% prosinec 4,8% 5,8% 6,5% 6,9% 6,4% 5,9% Tab. 12 Sezonalita zahraničních turistů v ubytovacích zařízeních, celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% leden 5,0% 4,8% 5,2% 4,7% únor 5,6% 6,4% 6,1% 5,3% březen 6,4% 7,4% 8,7% 6,4% duben 8,4% 9,4% 8,7% 8,1% květen 9,2% 9,6% 11,7% 9,4% červen 10,2% 8,9% 10,1% 9,0% červenec 12,7% 12,6% 11,7% 12,0% srpen 13,3% 12,4% 9,7% 12,6% září 9,6% 9,4% 8,9% 10,5% říjen 9,0% 8,2% 7,9% 9,1% listopad 5,0% 5,1% 5,3% 6,4% prosinec 5,7% 5,7% 6,0% 6,7% 12

13 Graf 6 Sezonalita zahraničních turistů, ,7% 5,3% 6,4% 8,1% 9,4% 9,0% 12,0% 12,6% 10,5% 9,1% 6,4% 6,7% ,2% 6,1% 8,7% 8,7% 11,7% 10,1% 11,7% 9,7% 8,9% 7,9% 5,3% 6,0% ,8% 6,4% 7,4% 9,4% 9,6% 8,9% 12,6% 12,4% 9,4% 8,2% 5,1% 5,7% ,0% 5,6% 6,4% 8,4% 9,2% 10,2% 12,7% 13,3% 9,6% 9,0% 5,0% 5,7% ,6% 5,3% 6,3% 7,3% 10,2% 9,2% 13,3% 14,1% 9,7% 8,1% 5,0% 5,9% ,0% 5,3% 6,3% 8,5% 9,5% 9,5% 12,7% 13,9% 9,8% 7,8% 5,4% 6,4% ,4% 5,1% 7,1% 7,6% 10,7% 9,7% 11,8% 12,5% 9,7% 8,8% 5,7% 6,9% ,6% 5,2% 6,6% 7,7% 9,7% 9,1% 13,1% 13,2% 10,5% 8,2% 5,5% 6,5% ,8% 4,3% 5,6% 9,2% 9,8% 9,9% 12,7% 13,6% 11,0% 9,2% 5,0% 5,8% ,3% 4,5% 6,2% 8,4% 10,7% 9,7% 13,0% 14,5% 11,4% 8,0% 4,4% 4,8% leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Hlavní zdrojové země (podle TOP 10 zemí v roce 2003) Nejvíce zahraničních turistů k nám za celé sledované období přijelo ze sousedního Německa (podíl 27,1 % v roce 2003), na druhém místě figuruje Slovensko (11,1 %). Pořadí na ostatních místech se v jednotlivých letech měnilo, v první desítce ale většinou figurovaly stejné země Velká Británie, Polsko, Itálie, Nizozemsko, USA, Rakousko, Francie, Rusko, občas se objevilo např. také Dánsko a Izrael. V následujícím textu je naznačen základní vývoj u deseti hlavních zdrojových zemí (top 10 podle stavu v roce 2003, jedná se o všechny turisty, kteří navštívili Českou republiku). 13

14 Tab. 13 Skutečný počet zahraničních turistů podle země původu v roce 2003 Pořadí Země HUZ % podíl HUZ Individuální % podíl Celkem 1. Německo % % Slovensko % % Spoj. král. V. Británie a Sever. 3. Irska % % Polsko % % Itálie % % Nizozemsko % % USA % % Rakousko % % Francie % % Rusko % % Španělsko % % Dánsko % % Japonsko % % Izrael % % Belgie % % Švýcarsko % % Kanada % % Ostatní země % % Hosté celkem Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 Německo Počet německých turistů narůstal až do roku 1997, kdy dosáhl svého dosavadního maxima turistů (v hromadných ubytovacích zařízeních turistů), od tohoto roku začal klesat. V roce 2001 však došlo oproti předchozímu roku opět k mírnému nárůstu turistů ( turistů v hromadných ubytovacích zařízeních). V dalších letech se projevila slabší ekonomika Německa a počet německých turistů opět klesal. V roce 2003 přijelo německých turistů ( německých turistů v hromadných ubytovacích zařízeních). Z výzkumu zaměřeného na příjezdový cestovní ruch společnosti General Marketing vyplývá, že 79 % německých turistů se ubytovává v hromadných ubytovacích zařízeních a 21 % německých turistů se ubytovává individuálně, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. Poněkud odlišný vývoj zaznamenala přenocování německých turistů. Zde v podstatě až na rok 1999, kdy došlo k mírnému poklesu, počet přenocování neustále narůstal až do roku 2000 ( ). Od roku 2001 však docházelo k poklesu počtu přenocování německých turistů v hromadných ubytovacích zařízeních a to až na v roce V důsledku odlišného vývoje počtu příjezdů a přenocování docházelo ke zvyšování průměrné doby pobytu německých turistů, z 3,5 dne v roce 1992 na 5,5 dne v roce V dalších letech se průměrná doba pobytu pohybovala okolo 5 dní. Většina německých turistů přijíždí do Prahy, přičemž za sledované období se podíl Prahy snížil z 35 % v roce 1992 na 25,4 % v roce Na počátku sledovaného období jezdili dále Němci převážně do Západočeského a Severočeského kraje, avšak oba tyto regiony byly v roce 1999 předstiženy Východočeským krajem. V roce 2000 zamířila opět většina německých turistů do Prahy (25,8 %) a v roce 2001 se podíl německých turistů v Praze ještě zvýšil (31 %), ale v roce 2003 opět klesl na 28,5 %. Druhým nejnavštěvovanějším krajem byl v roce 2002 Karlovarský kraj (15,2 %), dále pak Královéhradecký kraj (14,3 %) a Liberecký kraj (10,9 %). Jednotlivé podíly ostatních krajů byly nižší než 5,5 %. 14

15 Graf 7 Vývoj počtu německých turistů v ČR, Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 Slovensko Počet příjezdů slovenských turistů je sledován od roku Postupně stoupal až do roku 1998, kdy dosáhl maxima sledovaného období slovenských turistů ( osob v hromadných ubytovacích zařízeních). V dalších letech dochází k poklesu (v roce 2000 dokonce jen na osob), ale od roku 2001 ukazuje opět stoupající tendenci. V roce 2003 přijelo do ČR slovenských turistů. Z výzkumu zaměřeného na příjezdový cestovní ruch společnosti General Marketing vyplývá, že 34 % slovenských turistů se ubytovává v hromadných ubytovacích zařízeních a 66 % individuálně, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. V počtech přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních probíhal nárůst rovněž do roku 1998 ( přenocování). V dalších letech počet přenocování klesal (s větším propadem v roce 2000), od roku 2001 zaznamenáváme opět růst počtu přenocování slovenských turistů v hromadných ubytovacích zařízeních a to až na v roce Průměrná délka pobytu se ve sledovaném období pohybovala mezi 3,7 dne v roce 2000 a 4,6 dne v roce 1994, což bylo dosavadní maximum. V roce 2003 byla délka pobytu slovenského turisty v ČR 4 dny. V roce 1993 většina slovenských turistů navštívila Jihomoravský kraj (34,1 %), Severomoravský kraj (19 %) a Prahu (16,1 %). Do roku 1999 se podíly jednotlivých krajů staly vyrovnanější a zároveň se změnilo pořadí nejvíce navštěvovanou slovenskými turisty se v roce 1999 stala Praha (20,2 %), dále Východočeský kraj (15,7 %) a Jihomoravský kraj (15,4 %). V roce 2000 se v rámci nových krajů podíl Prahy snížil na 17,9 %. Na druhé místo se zařadil Brněnský kraj s 10,9 % a jako třetí se shodně umístily kraje Středočeský a Královéhradecký s 8,4 %. V roce 2002 se Praha opět umístila na prvním místě s 20,9 %, druhé místo zaujímal Moravskoslezský kraj se 13,4 % a třetí místo patřilo Středočeskému kraji se 13,3 %. 15

16 Graf 8 Vývoj počtu slovenských turistů v ČR, Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 Velká Británie Velká Británie dosahuje v posledních letech stále většího podílu na příjezdech do ČR a v roce 2003 zaujala 3. místo. Celkový počet turistů z této země narůstal poměrně rovnoměrně až do roku 1999, kdy dosáhl počtu V roce 2000 tento počet poklesl, ale v roce 2001 dochází opět k růstu. Tento nárůst pokračuje až do roku 2003, kdy do ČR zavítalo britských turistů. Z výzkumu zaměřeného na příjezdový cestovní ruch společnosti General Marketing vyplývá, že 83 % britských turistů se ubytovává v hromadných ubytovacích zařízeních a 17 % britských turistů se ubytovává individuálně, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. Vývoj přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních byl obdobný a vrcholu dosáhl také v roce Průměrná doba pobytu se pohybovala v rozmezí 3,5-3,9 dne a od roku 1999 se stále prodlužuje, až v roce 2003 činila 3,8 dne. Naprostá většina britských turistů si v celém sledovaném období vybírala jako hlavní cíl svého pobytu v ČR Prahu, jejíž podíl se z původních 65 % v roce 1992 pouze mírně snížil a v roce 1999 činil 58 %. Kromě Prahy jezdili na začátku sledovaného období také do Jihomoravského kraje (13,2 %), do Středočeského kraje (5,7 %) a Západočeského kraje (5,3 %), podíl ostatních krajů byl téměř zanedbatelný a dosahoval méně než 4 %. V roce 1999 byl podíl ostatních regionů dokonce ještě nižší, na druhé místo se dostal Východočeský kraj s podílem 7,4 %, podíl třetího Jihomoravského kraje - byl pouze 7,1 %. V roce 2001 se podíl Prahy ještě více zvýšil (76,9 %) a podíly ostatních krajů byly mimo Jihomoravský kraj (3,4 %) menší než 3 %. V roce 2002 až 82,6 % britských turistů navštívilo Prahu, do Jihomoravského kraje zavítalo 2,8 %, do ostatních krajů přijelo méně než 2 %. 16

17 Graf 9 Vývoj počtu turistů v Velké Británie, Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 Polsko U polských turistů byl vývoj složitější. Příjezdy narůstaly zpočátku poměrně pomalu, k většímu růstu došlo až v roce 1996 a v letech následujících. Nejvíce Poláků přijelo v roce (v hromadných ubytovacích zařízeních ), přičemž už v roce 2000 došlo opět k poklesu. V roce 2001 se však počet polských turistů opět zvýšil a to na ( v hromadných ubytovacích zařízeních). V následujících letech klesal počet polských turistů, a to až na v roce 2003, což představuje polských turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních. Z výzkumu zaměřeného na příjezdový cestovní ruch společnosti General Marketing vyplývá, že 68 % polských turistů se ubytovává v hromadných ubytovacích zařízeních a 32 % polských turistů se ubytovává individuálně, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. U vývoje počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních bylo dosaženo poměrně vysokého počtu již v roce 1993 ( ), v následujícím roce došlo k výraznému poklesu, obdobného počtu bylo dosaženo i v dalším roce, od roku 1996 pak opět počet přenocování rostl až do roku V roce 2000 došlo sice k poklesu, ale v roce 2001 bylo dosaženo prozatím maxima za celé sledované období ( přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních). Od roku 2001 počet přenocování klesal a to až na v roce Průměrná doba pobytu Poláků se ve sledovaném období pohybovala mezi 5,5 dne (v roce 1993) a 3,2 dne (v roce 2003). Na počátku sledovaného období zamířilo nejvíce polských turistů do Severomoravského a Jihomoravského kraje (32,4 % a 27,1 %) a dále do Východočeského kraje (12,7 %). Praha se umístila až jako čtvrtá v pořadí (11 %), s výrazným odstupem především od prvních dvou oblastí. Podíl Prahy však postupně narůstal a v roce 1997 se již dostala na první místo s podílem 20,5 %. V roce 1999 se staly jednotlivé podíly krajů mnohem vyrovnanějšími než na počátku sledovaného období. Na prvním místě byla Praha s podílem 19,3 %, ale zvyšoval se i počet Poláků v Jihomoravském kraji (16,8 %), který se tak dostal na druhé místo. S malým odstupem za ním pak byl Východočeský kraj (15,9 %) a Severomoravský kraj (13,5 %) se tak postupně dostal až na čtvrté místo. V souvislosti s novým státoprávním uspořádáním se pořadí regionů v roce 2000 trochu změnilo a na první místo se dostal Brněnský kraj (14,7 %) následovaný Prahou (14,2 %). V roce 2001 se však opět dostává do popředí Praha (21,1 %). V roce 2002 se na první pozici umístil Jihomoravský kraj s 23,6 %, následuje Praha s 19,7 %, dále pak Moravskoslezský kraj s 11,8 % a Královéhradecký kraj s 11,2 %. U ostatních krajů byly podíly polských turistů na celkovém počtu příjezdů nižší než 7 %. 17

18 Graf 10 Vývoj počtu polských turistů v ČR, Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 Itálie Vývoj počtu italských příjezdů byl obdobný jako u předchozích zemí. Pozvolna narůstal až do roku 1999, kdy dosáhl počtu ( v hromadných ubytovacích zařízeních), v roce 2000 došlo k výraznému poklesu (index 73,3). V roce 2001 se počet italských turistů opět zvýšil ( osob), ale v roce 2002 došlo opět k poklesu na V roce 2003 vzrostl počet italských turistů na Z výzkumu zaměřeného na příjezdový cestovní ruch společnosti General Marketing vyplývá, že 97 % italských turistů se ubytovává v hromadných ubytovacích zařízeních a 3 % individuálně, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních rostl do roku 1997, v roce 1998 přechodně poklesl, aby v následujícím roce výrazně vzrostl až na V roce 2000 došlo opět k poklesu a to poměrně výrazně dostal se tak na hodnotu nižší než v roce V roce 2001 dochází v počtu přenocování italských turistů opět k výraznému nárůstu, který se stává maximem za celé sledované období ( ). V roce 2002 poklesl počet přenocování na a v roce 2003 opět vzrostl na Průměrná doba pobytu Italů rostla do roku 1995, kdy dosáhla délky 4 dnů (z 3,6 dnů v roce 1992), pak mírně poklesla a v roce 2001 činila opět 4 dny. V letech 2002 a 2003 průměrná doba pobytu italských turistů mírně klesla na 3,8 dní. Stejně jako u Britů, tak i u Italů dominuje v návštěvnosti Praha, jejíž podíl činil v roce ,6 %. Na druhém místě byl ve stejném roce s výrazným odstupem Jihomoravský kraj (13,6 %), třetí Severomoravský kraj už dosáhl podílu pouhých čtyř procent. Do roku 1999 se situace příliš výrazně nezměnila, podíl Prahy se snížil na 54,7 % a rozložení návštěvnosti v ostatních regionech bylo rovnoměrnější druhý Jihomoravský kraj dosáhl podílu 9,4 %, třetí Východočeský kraj pak 7,6 % a čtvrtý Západočeský kraj 6,5 %. V roce 2000 opět dosáhla nejvyššího podílu Praha 56,6 %, druhý v pořadí byl Brněnský kraj s 8,3 % a jako třetí se umístil Středočeský kraj s 5,2 %. Stejně tak v roce 2002 navštívilo nejvíce italských turistů Prahu (72,8 %) a Jihomoravský kraj (7,1 %), podíly ostatních krajů byly nižší než 4 %. 18

19 Graf 11 Vývoj počtu italských turistů v ČR, Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 Nizozemí Nizozemí patří rovněž k jedné z našich hlavních zdrojových zemí. Počet příjezdů téměř po celé sledované období pozvolna narůstal, maxima dosáhl už v roce turistů ( v hromadných ubytovacích zařízeních) a od té doby naopak zvolna klesal, až na v roce V roce 2003 počet holandských turistů vzrostl na Z výzkumu zaměřeného na příjezdový cestovní ruch společnosti General Marketing vyplývá, že 84 % holandských turistů se ubytovává v hromadných ubytovacích zařízeních a 16 % individuálně, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních zaznamenal poměrně kolísavý vývoj, přičemž nejvíce Nizozemců zde přenocovalo také v roce 1996 ( přenocování), v r došlo střídavě k poklesu a nárůstu a od roku 2000 byla zaznamenána opět stoupající tendence ( přenocování v roce 2001). V roce 2002 byl zaznamenán výrazný pokles v počtu přenocování ( ), v roce 2003 počet přenocování opět mírně vzrostl na O něco méně proměnlivý byl vývoj u průměrné doby pobytu, která rostla až do roku 1996, kdy dosáhla výše 4,7 dne. Do roku 1999 pak postupně klesala na 4 dny a v roce 2000 se vrátila k rostoucímu trendu. V roce 2003 činila délka pobytu nizozemských turistů v ČR 4,6 dne. U Nizozemců v roce 1992 vítězila v návštěvnosti jednoznačně Praha (37,7 %), s velkým odstupem následoval Západočeský (11,8 %) a Středočeský kraj (11,2 %). Do roku 1999 výrazně vzrostl podíl Východočeského kraje, který se tak dostal na druhé místo (16,4 %) a podíl Jihočeského kraje (13 %). Počet nizozemských turistů směřujících do Prahy se příliš nezměnil a tak se podíl Prahy snížil na necelých 22 %, přesto si Praha udržela první místo. Praha si zachovala své výsadní postavení i v rámci nových krajů, její podíl v roce 2000 činil 20 %. Poměrně značný počet Nizozemců směřoval i do Budějovického kraje (15,3 %) a do kraje Středočeského (10 %). Vyšší podíl vykazoval také Brněnský kraj (9,6 %), podíly ostatních krajů opět nepřesáhly 8 %. V roce 2002 se nejnavštěvovanějším místem Nizozemců stala opět Praha (32,4 %) dalším v pořadí byl Královehradecký kraj (13,6 %), Středočeský kraj (10,5 %), a na čtvrtém místě kraj Liberecký (10,2 %). Ostatní kraje byly podílově pod hranicí 5 %. 19

20 Graf 12 Vývoj počtu holandských turistů v ČR, Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 USA Příjezdy Američanů narůstaly až do roku 1998, kdy dosáhly maxima turistů ( osob v hromadných ubytovacích zařízeních) a od té doby mírně klesají až na osob v roce V roce 2003 byl po čtyřletém poklesu zaznamenán růst a to na amerických turistů. Z výzkumu zaměřeného na příjezdový cestovní ruch společnosti General Marketing vyplývá, že 82 % amerických turistů se ubytovává v hromadných ubytovacích zařízeních a 18 % se ubytovává individuálně, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. V podstatě totožný je i vývoj přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, ale pokles je zde výraznější (v roce 1998 maximum přenocování; přenocování v roce 2003). Průměrná délka pobytu vzrostla z 3,3 dne v roce 1992 na maximum 4,1 dne v roce Američané směřovali také především do Prahy, v roce 1992 činil její podíl dokonce 72,9 %. Druhý Jihomoravský kraj dosáhl pouze 7,5 %, třetí Západočeský kraj 6,7 %. Do roku 1999 se podíl Prahy značně snížil ve prospěch ostatních regionů a dosáhl výše 57 %. Podíl druhého Východočeského kraje byl 8,1 %, třetí Západočeský kraj navštívilo 7 % amerických turistů a jen o málo menší počet jich zavítal do Jihomoravského kraje (6,8 %). Podíl ostatních regionů byl téměř vyrovnaný. V roce 2000 se podíl Prahy naopak zvýšil na 63 % a podíl ostatních krajů byl poměrně malý druhý Budějovický kraj měl podíl pouze 5,7 %, třetí v pořadí, Karlovarský kraj, pak pouze 4,9 %. Stejně tak v roce 2002 byl nejvyšší podíl v návštěvnosti Prahy (67,4 %), na druhém místě byl Jihočeský kraj (6,8 %) a na třetím Středočeský kraj (4 %). U ostatních krajů byl podíl menší než 4 %. 20

21 Graf 13 Vývoj počtu turistů z USA v ČR, Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 Rakousko Vývoj příjezdů z Rakouska je poněkud odlišný. Určitý propad nastal již v roce 1993, v následujícím roce pak došlo k mírnému nárůstu, poté opět k malému poklesu a od roku 1996 počet turistů vzrůstal až do roku 1998, kdy dosáhl svého maxima ( v hromadných ubytovacích zařízeních). V roce 1999 došlo opět k mírnému poklesu, který se v roce 2000 proměnil v podstatně prudší pokles a celkový počet turistů v roce 2000 tak byl nejnižší za celé sledované období ( turistů), tj. od roku V letech 2001 a 2002 sice dochází k výraznějšímu nárůstu, ale v roce 2003 nastal opět pokles a to na Z výzkumu zaměřeného na příjezdový cestovní ruch společnosti General Marketing vyplývá, že 62 % rakouských turistů se ubytovává v hromadných ubytovacích zařízeních a 38 % se ubytovává individuálně, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. Stejně tak se vyvíjel i počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, zde však bylo maxima dosaženo už v roce přenocování, následoval opět mírný pokles a pak propad na přenocování v roce 2000, tj. opět nejnižší hodnota za celé sledované období. V letech 2001 a 2002 dochází stejně jako u počtu příjezdů k mírnému nárůstu. Rok 2003 představoval pokles počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních na Průměrná doba pobytu Rakušanů se pohybovala kolem 3,1 dne, v roce 2000 pak dosáhla maxima sledovaného období 3,4 dne, ale v dalších letech se opět vrátila na hodnotu 3,1 dne. Rozložení návštěvnosti rakouských turistů je vyrovnanější než u ostatních národností. Většina jich sice na začátku sledovaného období směřovala do Prahy (43,6 %), poměrně vysoký byl však i podíl Jihomoravského (20,1 %) a Jihočeského kraje (13,4 %). Tato situace se v průběhu období ještě zvýraznila, podíl Prahy v roce 1999 činil již pouze 35,1 %, podíl Jihomoravského kraje poklesl na 15,6 % a poklesl i podíl Jihočeského kraje (10,6 %). Více se však vyrovnala návštěvnost ostatních regionů. V rámci nových krajů byla situace obdobná i v roce 2000, kdy podíl Prahy činil 34,3 %, druhý Brněnský kraj dosáhl podílu 12,1 % a třetí Budějovický kraj 9,7 %, podíly ostatních krajů se pohybovaly od 5,8 % (Středočeský kraj) do 1,8 % (Pardubický kraj). V roce 2002 došlo oproti předchozímu období ke snížení podílu Prahy (33,6 %), Jihomoravský kraj svůj podíl zvýšil (15 %) a stejně tak Jihočeský kraj (18,9 %). Podíly ostatních krajů činily méně než 5 %. 21

22 Graf 14 Vývoj počtu rakouských turistů v ČR, Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 Francie Počet turistů z Francie pozvolna stoupal až do roku 1998 na ( v hromadných ubytovacích zařízeních). V roce došlo k mírnému poklesu a v roce 2001 došlo opět k nárůstu, který pokračoval i v roce 2002, kdy dosáhl maxima turistů. V roce 2003 byl zaznamenán mírný pokles na ( v hromadných ubytovacích zařízeních). Z výzkumu zaměřeného na příjezdový cestovní ruch společnosti General Marketing vyplývá, že 91 % francouzských turistů se ubytovává v hromadných ubytovacích zařízeních a 9 % se ubytovává individuálně, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. V podstatě totožně se vyvíjí i počet přenocování. I zde se do roku 1998 počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních zvyšoval až na V následujících dvou letech došlo k poklesu a v roce 2002 bylo dosaženo prozatím maxima přenocování u francouzských turistů v ČR ( ). Průměrná délka pobytu činila na počátku sledovaného období 3,4 dne, pak mírně narůstala a od roku 1994 do roku 1997 činila 3,7 dne. V letech nepatrně poklesla na 3,5 dne, v roce 2000 činila opět 3,7 dne a v roce ,8 dne. V letech 2002 a 2003 byla průměrná délka pobytu 3,7 dny. Většina francouzských turistů směřovala v roce 1992 do Prahy (68,2 %), z ostatních krajů měl výraznější podíl pouze Jihomoravský kraj (10,6 %), třetí v pořadí Západočeský kraj dosáhl podílu pouze 5,6 %. Do roku 1999 se postupně situace zlepšila ve prospěch ostatních krajů. Podíl Prahy se snížil na 48,7 %, podíl druhého Jihomoravského kraje se také mírně snížil na 9,2 %, na třetí místo se vyšplhal Východočeský kraj (9,2 %), podíl ostatních krajů byl téměř vyrovnaný. V roce 2000 se v rámci nových krajů opět zvýšil podíl Prahy (51,4 %), na druhé místo se dostal Budějovický kraj (6,7 %), následovaný Středočeským a Brněnským krajem (5,9 % a 5,7 %). V roce 2002 se stav příliš nezměnil na prvním místě byla opět Praha (56,9 %) následovaná Jihočeským krajem s 14,9 % a krajem Středočeským s podílem 6,6 %. Podíly ostatních krajů činily méně než 5 %. 22

23 Graf 15 Vývoj počtu francouzských turistů v ČR, Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto 2003 Rusko Počet ruských turistů stoupal od začátku sledovaného období do roku 1998, kdy dosáhl svého maxima turistů. V následujících dvou letech byl zaznamenán výrazný propad počtu ruských turistů a to až na v roce V následujících letech počet ruských turistů stagnoval a v roce 2003 dosáhl turistů. Z výzkumu zaměřeného na příjezdový cestovní ruch společnosti General Marketing vyplývá, že 70 % ruských turistů se ubytovává v hromadných ubytovacích zařízeních a 30 % se ubytovává individuálně, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních kopíroval vývoj počtu ruských turistů. Maxima bylo dosaženo v roce 1998 a to V následujících letech klesal počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních. Rok 2003 znamenal obrat k lepšímu a počet dosáhl Průměrná doba pobytu se v roce 1992 pohybovala okolo 4,6 dnů, následoval růst průměrné doby pobytu a to až na 6,5 dnů v roce V dalších letech se průměrná doba zkracovala na 4,6 dne v roce 1999, pak následoval růst až na 7,2 v roce V dalších letech se průměrná doba pobytu ustálila na 6,8 dnech. Nejvíce ruských turistů navštívilo v roce 1992 Prahu (37,3 %), s velkým odstupem se umístily Jihomoravský kraj (18,1) a Severomoravský kraj (17,6). V roce 2000 se Karlovarský kraj umístil na prvním místě s 35,9 % podílem a druhé místo zaujímala Praha s 24,5 %. V roce 2002 se situace nezměnila a první místo opět zaujal Karlovarský kraj se 45,8 %, druhé místo patřilo Praze (33,6 %) a podíly ostatních krajů činily méně než 4,5 %. 23

24 Graf 16 Vývoj počtu ruských turistů v ČR, Zdroj: odhad agentury CzechTourism založený na výsledcích výzkumu General Marketing, léto Ubytovací zařízení v České republice 3.1. Kapacity ubytovacích zařízení Dostatečný počet ubytovacích zařízení v odpovídající kvalitě a geografickém rozmístění je jednou ze základních podmínek rozvoje cestovního ruchu. V České republice bylo v roce 2001 celkem ubytovacích zařízení, přičemž z tohoto počtu bylo hotelů a penzionů. V tabulce č. 14 je uveden podrobný počet ubytovacích zařízení (dále jen UZ) až od roku 1995, neboť předtím byly kapacity sledovány v odlišné struktuře. Vývoj kapacit UZ prošel za sledované období poměrně bouřlivým vývojem. Z původního počtu UZ v roce 1992 došlo po postupném růstu v letech 1993 a 1994 ke skoku a v roce 1995 už celkový počet UZ činil V roce 1996 došlo k dalšímu, a to ještě výraznějšímu skoku na UZ. Po určitém poklesu v roce 1997 došlo v dalším roce opět k nárůstu na , v letech 1999 až 2001 pak počet UZ mírně poklesl. Počet hotelů vzrostl ve sledovaném období, z 983 (v roce 1995) na hotelů (v roce 2001), tj. o 95 %. V roce 2002 změnil Český statistický úřad metodiku zjišťování počtu UZ a proti předchozím rokům přestal evidovat individuální UZ. Pokud porovnáme pouze hromadná UZ 3, tak v roce 2002 bylo zaznamenáno nejvíce hromadných UZ 9 098, to znamená o 30 % více než v roce Výrazně se zvýšil počet 5* hotelů z 10 v roce 2001 na 17 v roce 2002 a počet 4* hotelů vzrostl o 22 %. Poněkud odlišně se vyvíjela lůžková kapacita hromadných UZ. U celkového počtu lůžek hromadných UZ docházelo k růstu až do roku 1999, kdy bylo dosaženo počtu lůžek. V roce 2000 pak nastal mírný pokles a v roce 2003 bylo dosaženo maxima a to počtu Počet lůžek v hotelích vzrostl během sledovaného období z lůžek v roce 1995 na lůžek v roce V roce 2001 dochází k mírnému poklesu na lůžek. Nárůst lůžkové kapacity v hotelích ČR za období představuje 53 %. K největšímu nárůstu přitom došlo u hotelů kategorie ***, a to o 88 %. V roce 2002 bylo registrováno hotelů a podobných ubytovacích zařízeních. Tab.14 Přehled kapacit ubytovacích zařízení v ČR, * 1993 * 1994 * Ubytovací zařízení Lůžka Zdroj: ČSÚ * pouze podniky zapsané do obchodního rejstříku 3 Za hromadné ubytovací zařízení se považuje ubytovací zařízení s deseti lůžky resp. s pěti pokoji. 24

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Úvod Cílem této krátké tematické analýzy je zmapovat selektivní dopady globálního

Více

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 2004 2014 5 Potratovost V roce bylo evidováno 10 37,0 tisíce potratů, čímž bylo opět překonáno absolutní minimum z minulého roku. Počet uměle přerušených těhotenství (UPT) se snížil o 0,8 tisíce na 21,9 tisíce.

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2009 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Prosinec 2009 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna vzrostly spotřebitelské ceny během prosince o 0,2 procenta. V meziročním

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

Vývoj ekonomiky ČR v roce 2012 březen 2013

Vývoj ekonomiky ČR v roce 2012 březen 2013 Vývoj ekonomiky ČR v roce 12 březen 13 Výkonnost odvětví Viditelné oslabování meziroční dynamiky hrubé přidané hodnoty ve většině odvětví v průběhu roku 12 Dynamika reálné výkonnosti odvětví české ekonomiky,

Více

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika odvětví V roce 2009 nahradila klasifikaci OKEČ nová klasifikace CZ-NACE. Podle této klasifikace

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Královéhradeckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Ucelené informace o domovním a bytovém fondu poskytuje

Více

Počet lůžek. Vysočina - ubytovací kapacity. počet počet počet počet míst. zařízení pokojů lůžek pro stany a karavany

Počet lůžek. Vysočina - ubytovací kapacity. počet počet počet počet míst. zařízení pokojů lůžek pro stany a karavany Počet lůžek ČSÚ registruje počet hostů pouze v ubytovacích zařízeních s kapacitou minimálně 5 pokojů, popřípadě 1 lůžek. Celkem tedy ČSÚ na Vysočině k 31. 12. 29 eviduje 19 532 lůžek ve 354 zařízeních,

Více

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

1 Úvod. Rozbor zahraničního obchodu České republiky s Čínou je orientován především na:

1 Úvod. Rozbor zahraničního obchodu České republiky s Čínou je orientován především na: 1 Úvod Zahraniční obchod České republiky s Čínou patřil v letech 2005 až 2012 v rámci celkových zahraničněobchodních vztahů České republiky k poměrně významným. Na celkovém obratu zahraničního obchodu

Více

Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu

Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu Střední zemědělská škola Čáslav 4. prosince 2013 Autor: Ing. Jaromír Beránek Osnova prezentace Vývoj ubytovacích kapacit v ČR Vývoj návštěvnosti HUZ ČR Ekonomické

Více

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: DOPRAVA A SPOJE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí žáci a absolventi

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2010 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Únor 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem února vzrostly spotřebitelské ceny během ledna o 1,2 procenta. V meziročním

Více

ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKÉ REPUBLIKY S ČÍNOU

ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKÉ REPUBLIKY S ČÍNOU Kód: e - 6013-13 Praha, 26. červen 2013 ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČESKÉ REPUBLIKY S ČÍNOU v roce 2005 až Zpracovaly: Kontakt: E-mail: Ředitel odboru: Ing. Jiřina Semanová Ing. Monika Bartlová Ing. Monika Bartlová,

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 05/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 05/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 05/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 01/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 01/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 01/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 06/2016

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 06/2016 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 06/2016 Obsah Příliv zahraničních investic... 2 Polské přímé investice v zahraničí... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Ropa, ropné produkty

Ropa, ropné produkty Bilanční přehled za 1. pololetí roku 2013 Ropa, ropné produkty 1. Dovozy a ceny ropy Dovoz ropy do ČR se za 1. pololetí 2013 uskutečnil v celkovém objemu 3 240,5 tis. tun, což je o 2,9 % méně než za stejné

Více

Čtvrtletní přehled za leden až březen 2012

Čtvrtletní přehled za leden až březen 2012 Čtvrtletní přehled za leden až březen Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů), dosáhl v prvním čtvrtletí roku obrat zahraničního obchodu v běžných

Více

3. Vlastnická struktura domů a právní důvody užívání bytů

3. Vlastnická struktura domů a právní důvody užívání bytů 3. Vlastnická struktura domů a právní důvody bytů Zjišťování druhu vlastníka domů a právního důvodu bytů má při sčítání domovního a bytového fondu dlouhou tradici. Dotaz na vlastníka domu se poprvé objevil

Více

Měsíční přehled č. 09/00

Měsíční přehled č. 09/00 Měsíční přehled č. 09/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v září obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 197,8 mld.kč, čímž stoupl v

Více

Ropa, ropné produkty

Ropa, ropné produkty Bilanční přehled za rok 2011 Ropa, ropné produkty 1. Dovozy a ceny ropy Dovoz ropy do ČR se uskutečnil v roce 2011 v celkovém množství 6 925,5 tis. tun (pokles o 10,4% v porovnání s rokem 2010) za celkovou

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi. 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005)

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi. 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005) Korejská republika 1. Základní údaje o zemi 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005) Obyvatelstvo (mil.) 48,42 Přírůstek obyvatelstva 0,38 % Populace - do 14 let 19,4 % - 15 64 let 72,0 % - nad 65 let 8,6

Více

5 Analýza letecké dopravy (OKEČ 62)

5 Analýza letecké dopravy (OKEČ 62) 5 Analýza letecké dopravy (OKEČ 62) 5.1 Popis letecké dopravy 5.1.1 Činnosti v letecké dopravě Do odvětví letecké dopravy se zařazují následující odvětvové činnosti: Pravidelná letecká doprava (OKEČ 62.1);

Více

Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2009 a 2010

Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2009 a 2010 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2009 a 2010 Zpracovaly: Ing. Karina Pohlová Ing. Karla Trdlicová, CSc. Předání dat z ČSÚ do databáze MZe: 9. 2.

Více

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 1.1. Charakteristika odvětví Výroba potravinářských výrobků a nápojů je odvětvím navazujícím

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 4 Analytikův občasník PROSINEC 2006 O BSAH: TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH

Více

S K O T, H O V Ě Z Í M A S O

S K O T, H O V Ě Z Í M A S O VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU 57 S K O T, H O V Ě Z Í M A S O VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU V průběhu celého roku 2005 se i nadále měnilo složení stáda skotu, nejen

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2013

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2013 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2013 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE

6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE 6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE 6.1 Pozice Evropy na světovém trhu cestovního ruchu 6.1.1 Přehled světových statistik cestovního ruchu

Více

FAKULTA EKONOMICKÁ. Bakalářská práce. Vývoj inflace a její vliv na domácnosti v ČR

FAKULTA EKONOMICKÁ. Bakalářská práce. Vývoj inflace a její vliv na domácnosti v ČR ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Bakalářská práce Vývoj inflace a její vliv na domácnosti v ČR The development of inflation and its effect on households in Czech Republic. Lucie Burešová

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: OBCHOD Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Listopad 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem prosince poklesly spotřebitelské ceny během listopadu o 0,5 procenta.

Více

- 1 - Makrodata v ČR zveřejněná v srpnu 2014:

- 1 - Makrodata v ČR zveřejněná v srpnu 2014: - 1-1 Makrodata v ČR zveřejněná v srpnu 2014: Průmyslová produkce za červen rostla o 8,1% y/y Maloobchodní tržby za červen vzrostly o 8,2% y/y Nezaměstnanost v červenci stagnovala na úrovni 7,4% Inflace

Více

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Český statistický úřad Úvod Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Březen 2013 Analýza se věnuje vývoji malých a středních firem v České republice po převážnou část minulé dekády zahrnující

Více

Cílem této diplomové práce je analyzovat trendy světového a českého pojišťovnictví.

Cílem této diplomové práce je analyzovat trendy světového a českého pojišťovnictví. Obsah Úvod... 6 1 Struktura světového pojistného trhu... 7 2 Vývoj na světových trzích v posledním desetiletí... 11 2.1 VÝVOJ POJIŠTĚNOSTI V LETECH 1998-2007... 12 2.2 VÝVOJ POJIŠTĚNOSTI V ROCE 2007, POROVNÁNÍ

Více

2011/12. Ing. Jiří Vojtěch Ing. Daniela Chamoutová

2011/12. Ing. Jiří Vojtěch Ing. Daniela Chamoutová Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii 2011/12

Více

4. Výkony, výkonová spotřeba a účetní přidaná hodnota v segmentu malých a středních firem

4. Výkony, výkonová spotřeba a účetní přidaná hodnota v segmentu malých a středních firem Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 březen 2013 4. Výkony, výkonová spotřeba a účetní přidaná hodnota v segmentu malých a středních firem Výkonové charakteristiky segmentu malých a středních

Více

Makrodata v ČR zveřejněná v září:

Makrodata v ČR zveřejněná v září: Makrodata v ČR zveřejněná v září: HDP podle konečných údajů vzrostla ve druhém čtvrtletí česká ekonomika oproti prvnímu čtvrtletí o 0,9 % (odhad 0,8 %). Meziročně o 2,4 % (odhad 2,2 %). Průmyslová produkce

Více

ZHORŠUJE SE VZTAH ČECHŮ K POLSKU, MAĎARSKU, UKRAJINĚ I ČÍNĚ

ZHORŠUJE SE VZTAH ČECHŮ K POLSKU, MAĎARSKU, UKRAJINĚ I ČÍNĚ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 11/12 vydáno dne. 11. 12 ZHORŠUJE SE VZTAH ČECHŮ K POLSKU, MAĎARSKU, UKRAJINĚ I ČÍNĚ Velmi dobré vztahy ke Slovensku, ale také k severským a západoevropským státům i k našim

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Říjen 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem listopadu stouply spotřebitelské ceny v říjnu o 4,0 procenta meziročně, což

Více

Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s.

Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. Odbor živočišných

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 9/2012

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 9/2012 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 9/2012 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 3 Nezaměstnanost...

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Zahraniční obchod České republiky s vínem (III.b prosinec 2011)

Zahraniční obchod České republiky s vínem (III.b prosinec 2011) Zahraniční obchod České republiky s vínem (III.b prosinec 2011) V prosinci 2011 bylo dovezeno do ČR 154 tis. hl vína (o 29 tis. hl více jako v listopadu a o 3 tis. hl méně jak před rokem) za 394 mil. Kč

Více

Bytová výstavba očima statistiky

Bytová výstavba očima statistiky 18 téma Bytová výstavba očima statistiky Statistika bytové výstavby je jednou z prvních statistik, které byly obnoveny a rozšířeny po druhé světové válce. První data byla získána již za rok 1946, kdy bylo

Více

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Září 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Září 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika V září vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 3,4 procent po růstu o 3,3 procent v srpnu. Vývoj inflace byl

Více

3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ 18

3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ 18 3.1. Charakteristika odvětví Odvětví výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin je náročné na pracovní síly

Více

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: ZEMĚDĚLSTVÍ Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově

Více

Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2001

Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2001 Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2001 Česká centrála cestovního ruchu odbor analýz březen 2003 OBSAH: 1. Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu... 1 1.1. Devizové příjmy z cestovního ruchu...

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Prosinec 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem ledna poklesly spotřebitelské ceny během prosince o 0,3 procenta. V meziročním

Více

Makroekonomické informace 06/2008 2015-05-04 00:00:00

Makroekonomické informace 06/2008 2015-05-04 00:00:00 Makroekonomické informace 06/008 05-05-04 00:00:00 Květen byl dalším měsícem tohoto roku, ve kterém byl zaznamenán pokles počtu nezaměstnaných. K poklesu nezaměstnanosti přispěl postupně zvyšující se počet

Více

I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3. I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11. II.1 Organizaèní schéma 12

I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3. I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11. II.1 Organizaèní schéma 12 1998 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBSAH: ÚVODNÍ SLOVO GUVERNÉRA ÈNB 1 I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3 I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11 II.1 Organizaèní schéma 12 III. MÌNOVÁ

Více

CESTOVNÍ RUCH OČIMA STATISTIKŮ

CESTOVNÍ RUCH OČIMA STATISTIKŮ CESTOVNÍ RUCH OČIMA STATISTIKŮ Pavel Vančura Zdeněk Lejsek Tisková konference, 23. dubna 2015, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Kapacity hromadných ubytovacích

Více

o kladně vyřízených žádostech o rozvod. Nemá již k dispozici počet všech ukončených rozvodových řízení.

o kladně vyřízených žádostech o rozvod. Nemá již k dispozici počet všech ukončených rozvodových řízení. 3 Rozvodovost V roce bylo rozvedeno 28 113 manželství, 3 což bylo o 2,7 tisíce méně než v roce 2010. Od roku 1989 jde o nejvyšší meziroční pokles počtu rozvodů s výjimkou roku 1999, kdy se roční počet

Více

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012 Tabulky: Tabulka 1: Vysočina - ubytovací kapacity... 3 Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení - Kraje 212... 4 Tabulka 3: Počet hostů - Vysočina... 4 Tabulka 4: Počet hostů - Kraje... 6 Tabulka 5: Hosté

Více

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015 Mgr. Martin Úlovec Praha 2015 1 OBSAH 1. Úvodní poznámky... 3 2. Nezaměstnanost absolventů škol a hospodářská krize... 4 3. Počty

Více

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Česká Zemědělská Univerzita v Praze Provozně - ekonomická fakulta Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI ANALÝZA STAVU A VYUŽITÍ UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ VE VYBRANÉM REGIONU (hlavní město Praha) Autor:

Více

ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH

ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH Ing. Jan Záhorka Červenec 2008 OBSAH ÚVOD... 3 Postavení zemědělství v ekonomice státu... 3 Podíl na tvorbě HDP... 3 Podíl na zaměstnanosti... 3

Více

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22 Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů 7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22 7.1. Charakteristika odvětví Polygrafický průmysl se člení na vydavatelské činnosti, tisk

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Duben 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Duben 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Duben 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Ministerstvo financí zvýšilo koncem dubna odhad letošního tempa růstu české ekonomiky na 5,3 procenta z 5,0

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů C.1 Ekonomický výkon

C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů C.1 Ekonomický výkon C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů C.1 Ekonomický výkon Oživení české ekonomiky příznivě pokračuje a dochází také k přesunu těžiště růstu od čistých exportů k domácí poptávce. Dominantním faktorem

Více

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii . Nominální a reálná konvergence k evropské hospodářské a měnové unii Česká republika podle výsledků za rok a aktuálně analyzovaného období (duben až březen ) plní jako jediná ze čtveřice,, a tři ze čtyř

Více

14. Výroba a opravy strojů a zařízení - OKEČ 29

14. Výroba a opravy strojů a zařízení - OKEČ 29 Výroba a opravy strojů a zařízení VÝROBA A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ DK 14. Výroba a opravy strojů a zařízení - OKEČ 29 14.1. Charakteristika odvětví Významným odvětvím českého zpracovatelského průmyslu

Více

3. Vzdělání. Základní školy počty žáků se snižují

3. Vzdělání. Základní školy počty žáků se snižují 3. Vzdělání Kapitola poskytuje podle pohlaví tříděný přehled žáků a studentů na všech stupních vzdělávání, místy ukazující i vývoj v čase a hlavní trendy. Seznamuje čtenáře s počty učitelů na jednotlivých

Více

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 4. týden 25. až 29. ledna 2016

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 4. týden 25. až 29. ledna 2016 TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 4. týden 25. až 29. ledna 2016 Důvěra v českou ekonomiku je nejsilnější od června 2008 V české ekonomice se na začátku roku důvěra zlepšila, když souhrnný indikátor důvěry

Více

Ropa, ropné produkty

Ropa, ropné produkty Bilanční přehled za 1. - 3. čtvrtletí 2015 Ropa, ropné produkty 1. Dovoz a ceny ropy Dovoz ropy do ČR se za 1. až 3. čtvrtletí 2015 uskutečnil v celkovém objemu 5 633,1 tis. tun, což je o 0,9 % více než

Více

Cestovní ruch a lázeňství

Cestovní ruch a lázeňství Cestovní ruch a lázeňství analytický podklad Autoři: Ing. Tomáš Vlasák, BERMANGROUP, s.r.o., Bc. Barbora Tintěrová, KIS ML, s.r.o., Mgr. Alena Dodoková, Městský úřad Mariánské Lázně Městský úřad Mariánské

Více

Mléko a mléčné produkty

Mléko a mléčné produkty Mléko a mléčné produkty i přes neustálý tlak na snižování produkce mléka zůstávají další vyhlídky pro mléčný trh a mléčné výrobky příznivé, a to díky stále rostoucí světové poptávce. Spíše se tedy očekává

Více

JEDNÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA SPS 23. 9. 2015. Prezident SPS Ing. Václav Matyáš

JEDNÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA SPS 23. 9. 2015. Prezident SPS Ing. Václav Matyáš JEDNÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA SPS 23. 9. 2015 Prezident SPS Ing. Václav Matyáš DEFINITIVNÍ VÝSLEDKY 2014 S hodnota 2 DEFINITIVNÍ VÝSLEDKY 2014 Bytová výstavba Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 O VÝVOJI CHEMICKÉHO PRŮMYSLU V ČR

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 O VÝVOJI CHEMICKÉHO PRŮMYSLU V ČR SVAZ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY VÝROČNÍ ZPRÁVA 2014 O VÝVOJI CHEMICKÉHO PRŮMYSLU V ČR http:// www.schp.cz Zpracoval: sekretariát SCHP ČR Obsah Úvodní slovo prezidenta Svazu chemického průmyslu

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2015 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza trhu práce se zaměřuje na mezinárodní srovnání indikátorů strategie zaměstnanosti - Evropa 2020. Pro splnění cíle ohledně zvýšení

Více

4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti

4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti 4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti 4.1 Porovnání s předchozím makroekonomickým scénářem Rozdíly makroekonomických scénářů současného a loňského programu vyplývají z následujících

Více

2. Výroba textilií a textilních výrobků OKEČ 17

2. Výroba textilií a textilních výrobků OKEČ 17 VÝROBA TEXTILIÍ, TEXTILNÍCH A ODĚVNÍCH VÝROBKŮ DB Výroba textilií a textilních výrobků 2. Výroba textilií a textilních výrobků OKEČ 17 2.1. Charakteristika odvětví Textilní průmysl se podle druhu zpracovávané

Více

KVĚTEN 2009 VE ZNAMENÍ ZLEPŠUJÍCÍ SE NÁLADY NA TRZÍCH

KVĚTEN 2009 VE ZNAMENÍ ZLEPŠUJÍCÍ SE NÁLADY NA TRZÍCH KVĚTEN 2009 VE ZNAMENÍ ZLEPŠUJÍCÍ SE NÁLADY NA TRZÍCH Makrodata v ČR zveřejněná v květnu: HDP za 1.čtvrtletí 2009 klesl meziročně o 3,4% (očekával se pokles pouze o 1,8%) Průmyslová produkce se v březnu

Více

STAVEBNICTVÍ 1. Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje

STAVEBNICTVÍ 1. Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje II STAVEBNICTVÍ 1. Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje 2. Stavební trh 3. Stavební produkce a ceny 4. Pracovníci a mzdy 5. Hospodářské výsledky II - 1 POSTAVENÍ STAVEBNICTVÍ V NH

Více

Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2012

Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2012 Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Leden 2013 Analýza vývoje ekonomiky ČR za 3. čtvrtletí 2012 O B S A H SHRNUTÍ... 3 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE... 6 I.1 VÝKONNOST EKONOMIKY... 6

Více

5. CZ-NACE 16 - ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU

5. CZ-NACE 16 - ZPRACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU 5. - RACOVÁNÍ DŘEVA, VÝROBA DŘEVĚNÝCH, KORKOVÝCH, PROUTĚNÝCH A SLAMĚNÝCH VÝROBKŮ, KROMĚ NÁBYTKU 5.1 Charakteristika odvětví Výroba dřevěných a korkových výrobků, proutěného zboží a slaměných výrobků, kromě

Více

Tisková zpráva. Evropští spotřebitelé pod vlivem krize. Výsledky průzkumu GfK zjišťujícího spotřebitelské klima v Evropě ve třetím čtvrtletí 2015

Tisková zpráva. Evropští spotřebitelé pod vlivem krize. Výsledky průzkumu GfK zjišťujícího spotřebitelské klima v Evropě ve třetím čtvrtletí 2015 Tisková zpráva Evropští spotřebitelé pod vlivem krize October 16, 2015 Andrea Winklerová Marcom T +420 737 263 113 andrea.winklerova@gfk.com Výsledky průzkumu GfK zjišťujícího spotřebitelské klima v Evropě

Více

Tisková zpráva. Evropany nejvíce trápí hospodářské problémy mezi nimi je na prvním místě nezaměstnanost. Studie GfK Verein nazvaná Výzvy Evropy 2012

Tisková zpráva. Evropany nejvíce trápí hospodářské problémy mezi nimi je na prvním místě nezaměstnanost. Studie GfK Verein nazvaná Výzvy Evropy 2012 Tisková zpráva June 19, 2012 Sandra Lades GfK Verein press Tel. +49 911 395 3606 sandra.lades@gfk-verein.org Ronald Frank GfK Verein studies Tel. +49 911 395 3004 ronald.frank@gfk-verein.org Evropany nejvíce

Více

3.1 Počet rozvodů, úhrnná rozvodovost a délka trvání manželství

3.1 Počet rozvodů, úhrnná rozvodovost a délka trvání manželství 3. Rozvodovost 3.1 Počet rozvodů, úhrnná rozvodovost a délka trvání manželství Počet rozvodů se v čase zvyšoval, nejvyšší hodnota byla dosažena v roce V roce 196 připadalo na sto sňatků 16,7 rozvodů, v

Více

3 Trh práce a domácnosti

3 Trh práce a domácnosti Trh práce a domácnosti Graf.: Mzdy a platy sopr = 1 1 8 7 5 1 Národní koncept Domácí koncept I/ III I/1 III I/ III I/ III I/ III I/5 III I/ III I/7 III I/8 III I/ III I/1 III Graf.7: Podíl bankovních úvěrů

Více

STAVEBNICTVÍ V LEDNU LISTOPADU 2010

STAVEBNICTVÍ V LEDNU LISTOPADU 2010 ÚRS Praha, a.s., inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, 102 00 Praha 10 STAVEBNICTVÍ V LEDNU LISTOPADU 2010 (STAVEBNÍ PRODUKCE, ZAMĚSTNANOST, PRODUKTIVITA) Úsek 03 leden 2011 Úvod Informace je

Více

Statistika návštěvnosti města Mariánské Lázně. Infocentrum města Mariánské Lázně 06/2014

Statistika návštěvnosti města Mariánské Lázně. Infocentrum města Mariánské Lázně 06/2014 Statistika návštěvnosti města Mariánské Lázně Infocentrum města Mariánské Lázně 6/214 Zdroje ČSÚ Infocentrum Foto: kvpoint.cz ČSÚ hromadná ubytovací zařízení Návštěvnost a přenocování v hromadných ubytovacích

Více

ZPRÁVA O INFLACI / LEDEN

ZPRÁVA O INFLACI / LEDEN ZPRÁVA O INFLACI / LEDEN 26 ZPRÁVA O INFLACI / LEDEN OBSAH 1 SEZNAM TABULEK POUŽITÝCH V TEXTU 2 SEZNAM GRAFŮ POUŽITÝCH V TEXTU 3 SEZNAM BOXŮ A PŘÍLOH OBSAŽENÝCH V MINULÝCH ZPRÁVÁCH O INFLACI 5 POUŽITÉ

Více

ČESKÝ TRH REALITNÍCH INVESTIC

ČESKÝ TRH REALITNÍCH INVESTIC RESEARCH ČESKÝ TRH REALITNÍCH INVESTIC 15/Q3 MAKROEKONOMICKÁ DATA... 3 PŘÍRŮSTEK HDP... 3 PROGNÓZA HDP... 3 INFLACE... 3 NEZAMĚSTNANOST... KURZ CZK/USD, EUR... VÝKON ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ... ÚROKOVÉ SAZBY...

Více

Vývoj indexů cen v zahraničním obchodě v 1. čtvrtletí 2010

Vývoj indexů cen v zahraničním obchodě v 1. čtvrtletí 2010 17.5.2010 Vývoj indexů cen v zahraničním obchodě v 1. čtvrtletí 2010 Mezičtvrtletní hodnocení: Ceny vývozu se v 1. čtvrtletí 2010 proti 4. čtvrtletí 2009 zvýšily o 0,9 % (ve 4. čtvrtletí 2009 o 1,0 %),

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2013 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Únor 2013 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Únor 2013 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle konečných čísel klesl HDP meziročně o 1,7 procent a mezi-čtvrtletně o 0,2 procent ve 4. čtvrtletí a potvrdil

Více

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 2. týden 11. až 15. ledna 2016. Základní ukazatele - poslední údaje 2015

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 2. týden 11. až 15. ledna 2016. Základní ukazatele - poslední údaje 2015 TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 2. týden 11. až 15. ledna 2016 Prosinec přinesl nejnižší počet nezaměstnaných za posledních sedm let V prosinci roku 2015 činil podíl nezaměstnaných osob 6,2 %, což je sice

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Červenec 2012 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Investiční oddělení Červenec 2012 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Po růstu o 3,5 procenta v červnu vzrostly spotřebitelské ceny v červenci meziročně o 3,1 procenta. Vývoj

Více

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016 TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016 Lednová bilance zahraničního obchodu sáhla na rekord Lednové výsledky zahraničního obchodu nepřekvapily, když nejenže navázaly na pozitivní

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Leden 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Leden 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Leden 2007 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Česká republika má konečně vládu. Poslanecká sněmovna dala v lednu, osm měsíců po parlamentních volbách, důvěru

Více

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU

NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU NÁVRH STÁTNÍHO ZÁVĚREČNÉHO ÚČTU ČESKÉ REPUBLIKY ZA ROK 2011 C. ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU Obsah I. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU... 1 1. CÍLE ROZPOČTOVÉ

Více