Monitoring vnitřního ovzduší v základních školách v Hradci Králové
|
|
- Patrik Pravec
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha Škola veřejného zdravotnictví Monitoring vnitřního ovzduší v základních školách v Hradci Králové Mgr. Žaneta Špačková Praha
2 Souhrn Téma atestační práce zní: Monitoring vnitřního ovzduší v základních školách v Hradci Králové. Cílem práce bylo zjistit základní informace o vybraných parametrech vnitřního prostřední základních škol Hradce Králové. Sledování zvolené problematiky bylo prováděno v namátkově vybraných základních školách ve sledované oblasti. Zjištěné výsledky poukazují na výskyt zvýšených hodnot prachových částic, nedodržení mikroklimatických podmínek prostředí (teplota, relativní vlhkost a proudění vzduchu) a s tím související koncentraci CO 2. Koncentrace formaldehydu vyhovují stanoveným limitům. Summary The attestation thesis theme: Monitoring of Hradec Králové primary schools interior environmental air. The work aimed to find out key information about selected parameters of Hradec Králové primary schools interior environment. Monitoring of the mentioned issue was carried out at randomly chosen primary schools of the monitored area. The outcome of the research reveals the existence of raised level of dust particles, breach of microclimatic conditions (temperature, specific humidity and air flow) and related C02 concentration. Formaldehyde concentrations meet the stated conditions.key words: primary school, interior environment, interior environmental air, microclimatic conditions, dust particles, formaldehyde. 2
3 Klíčová slova: 1. základní škola 2. vnitřní prostředí 3. vnitřní ovzduší 4. mikroklimatické podmínky prostředí 5. prachové částice 6. formaldehyd Key words: 1. primary school 2. interior environment 3. interior environmental air 4. microclimatic conditions 5. dust particles 6. formaldehyde 3
4 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem atestační práci na téma Monitoring vnitřního ovzduší v základních školách v Hradci Králové vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Souhlasím, aby moje atestační práce na téma Monitoring vnitřního ovzduší v základních školách v Hradci Králové byla digitálně zpracována a v elektronické formě zpřístupněna odborné veřejnosti na webových stránkách IPVZ. V Praze dne... Mgr. Žaneta Špačková 4
5 Poděkování: Děkuji svému vedoucímu práce panu MUDr. Martinovi Holcátovi, MBA za jeho vedení, vstřícný přístup a cenné rady související s touto atestační prací. 5
6 Obsah 1. Úvod Charakteristika problematiky Současný stav kvality vnitřního ovzduší Zdravotní důsledky znečištěného ovzduší Parametry kvality vnitřního ovzduší Prachové částice Teplota prostředí a relativní vlhkost vzduchu Proudění vzduchu Oxid uhličitý (CO₂) Formaldehyd (HCHO) Cíl práce a výzkumné otázky Cíl práce Výzkumné otázky Metodika Použité metody a techniky Charakteristika sledovaného souboru Výsledky Diskuze Závěr Seznam použitých zdrojů Přílohy
7 1. ÚVOD Vzduch, který přijímáme v momentě narození a jehož se vzdáváme v momentě smrti, je základem naší existence. The Times, London, 17. February 1881 Dětství a dospívání jsou důležitými etapami lidského života, v nichž každý prochází významným duševním a tělesným vývojem a současně si vytváří návyky, které si uchovává po celý svůj život. Děti a mladistvé ohrožuje celá řada zdravotních rizik, typických pro toto životní období a jejich zdraví má kromě jiných faktorů úzkou souvislost s kvalitou životního prostředí a místních životních podmínek. V rámci dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva Zdraví 21 ČR je snaha o dosažení pozitivních změn v sociálních i ekonomických životních podmínkách doma, ve škole, na pracovišti i v místním společenství, neboť kvalita vnitřního prostředí je velmi důležitým prvkem odrážejícím se na zdraví lidí. Významnou roli zde hraje přítomnost, respektivě nepřítomnost rizikových faktorů biologické, fyzikální a chemické povahy. Opomenuto však nesmí být ani působení sociálních a psychologických faktorů (13). Jelikož děti a mladistvý jsou považovány za nejzranitelnější skupinu citlivou na mnohé škodliviny a poměrnou část svého času tráví ve školách a školských zařízeních, zaměřila jsem téma své atestační práce na zmapování kvality vnitřního ovzduší v základních školách v Hradci Králové. V teoretické části diplomové práce jsou shrnuty základní informace o vybraných parametrech vnitřního ovzduší a současným stavu kvality vnitřního ovzduší. Praktická část je zaměřena na získání základních informací o vybraných parametrech vnitřního prostředí základních škol Hradce Králové. Práce je koncipována tak, aby informace v ní obsažené byly přínosem pro pracovníky Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje. 7
8 2. Charakteristika problematiky 2.1 Současný stav kvality vnitřního ovzduší Kvalita vnitřního prostředí je velmi důležitým prvkem ovlivňujícím zdravotní stav populace, proto by vnitřní prostředí budov mělo být konstruováno tak, aby přispívalo ke zdraví obyvatel (13). Omezení případných zdravotních rizik a ochrana zdraví všech osob pobývajících v budovách musí být vždy na prvním místě (4). Od roku 1989 dochází ve většině vyspělých zemí k výrazným změnám vnitřního prostředí budov, např. změna spočívá v nárůstu používání syntetických látek v budovách, nábytku, v nových konstrukčních materiálech, aj. Také dochází k intenzivnějšímu používání chemických čistících i dezinfekčních prostředků a k instalaci plastových oken s dokonalou těsností, takže při jejich zavření nedochází k tepelným ztrátám, ale také ani k výměně vzduchu s venkovním prostředím, jak tomu bylo u oken dřevěných. Přitom adekvátní ventilace je nepostradatelná pro odstranění nepohody vyvolané tělesnými pachy (3). V současné době tráví velká část evropské populace většinu svého času ve vnitřním prostředí budov. Zatímco kvalita ovzduší vnějšího prostředí nebo na pracovištích je regulována legislativně s cílem minimalizace expozice škodlivin, ve vnitřním prostředí soukromých a veřejných budov (především bytů a bytových domů) není kvalita ovzduší našimi předpisy téměř ovlivňována (3). V těchto případech se opíráme pouze o doporučení ČSN, příp. nejbližších zahraničních norem a doporučení (4). V roce 1998 členské státy Evropské unie přijaly, s cílem zajistit výstavbu pouze zdravých budov, směrnici o stavbě budov. V rámci jejích požadavků musí být stavba navržena tak, aby neohrozila zdraví ani hygienické podmínky obyvatel (3). Kvalita vnitřního prostředí v budovách je v České republice upravena také požadavky, které vycházejí z následujících platných předpisů: zákon 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, 8
9 zákon 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, vyhláška č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění vyhlášky č. 292/2006 Sb. (4) 2.2 Zdravotní důsledky znečištěného ovzduší Závažnost zdravotních obtíží způsobených znečištěným ovzduším se může pohybovat v rozsahu od velice mírného onemocnění nebo jen lehkých dýchacích potíží až po úmrtí člověka. Například prach či jiné škodlivé látky v ovzduší mohou vyvolat akutní příznaky projevující se například podrážděním či pálením očí, pálením v hrdle, popřípadě akutními dýchacími obtížemi. Při závažném znečištění ovzduší může dojít dokonce k poškození kardiovaskulárního systému nebo k úmrtí pro akutní zástavu dechu. Vznik a závažnost zdravotních obtíží je ovlivněna individuálními rozdíly v citlivosti organismu k expozici, které jsou podmíněny genetickou predispozicí, věkem, celkovým zdravotním stavem a životním stylem jedince. Mezi rizikovou skupinu ohroženou zvýšenou citlivostí patří zejména malé děti, starší osoby, těhotné ženy a jejich nenarozené děti (8). Podle toho v jakém časovém intervalu dojde od expozice ke vzniku subjektivních obtíží a objektivních známek onemocnění, rozlišujeme účinky akutní, subchronické až chronické a pozdní (2). 9
10 2.3 Parametry kvality vnitřního ovzduší Limitní koncentrace chemických ukazatelů ve vnitřním prostředí staveb jsou upraveny v příloze č. 2 vyhlášky č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností a staveb, která je součástí přílohy č. 1 (12) Prachové částice Prachem rozumíme pevné částice (PM) s průměrem menším než 500 mikrometrů, jejichž účinek na organismus je závislý zejména na složení částic, jejich tvaru a velikosti, dále na rozpustnosti v tělních tekutinách a na biologické aktivitě (7). Mezi účinky suspendovaných částic ve znečištěném ovzduší patří především projevy spojené s podrážděním sliznice dýchacích cest, ovlivněním funkce řasinkového epitelu horních dýchacích cest, vyvoláním hypersekrece bronchiálního hlenu. Postupně může docházet ke snížení samočisticí funkce a obranyschopnosti dýchacího traktu, popřípadě k rozvoji virových a bakteriálních respiračních infekcí, které mohou přejít do chronického onemocnění dýchacích cest. Prachové částice s průměrem nad 100 μm nejsou pro zdraví člověka nebezpečné, neboť velmi rychle sedimentují a do dýchacích cest se téměř nedostanou. Prachové částice o velikosti mezi μm jsou většinou zachyceny v horních cestách dýchacích. Pro lidský organismus jsou nebezpečnější částice o velikosti menší než 10 μm (PM10), které pronikají až do dolní části dýchacích cest a zatěžují samočisticí schopnosti plic a mezi nejnebezpečnější prachové částice řadíme částice s průměrem menším než 2,5 μm (PM2,5), které se usazují hluboko v plicích, blokují reprodukci buněk a způsobují respirační onemocnění. Frakcí PM2,5 se zvyšují také účinky SO 2 a tím stoupá náchylnost k chronickým onemocněním respiračního traktu. Obecně platí, že čím je části menší, tím se stává pro lidský organismus nebezpečnější (2) Teplota prostředí a relativní vlhkost vzduchu Problémy kvality vnitřního prostředí velmi často souvisejí s nesprávně nastavenou teplotou a relativní vlhkostí. V závislosti na typu obývaného prostoru by se měla teplota 10
11 vnitřního prostředí pohybovat v rozmezí C a relativní vlhkost by se měla pohybovat v rozmezí %, neboť tepelná pohoda člověka ovlivňuje subjektivní pocit jeho celkové spokojenosti, míru odpočinku i skutečnou produktivitu práce. Mnohé zahraniční studie dokazují, že při lehké práci dochází k maximálnímu výkonu člověka při teplotě 22 C. Při teplotě 27 C klesá schopnost podávat stoprocentní výkon o 25 %. Při 30 C se dosahuje pouze 50 % z optima. Pocit tepelné nepohody není způsoben pouze zvýšenou teplotou prostředí, ale mimo jiné také rychlostí prouděním vzduchu a jeho vlhkostí. Například při nízké rychlosti proudění vzduchu dochází rychle k nárůstu únavy, nesoustředěnosti, chybovosti, naopak rychle proudící vzduch má značně ochlazovací účinek vedoucí až k prochladnutí celého organismu. Od vlhkosti vzduchu se také odvozuje schopnost organismu odpařování potu a při nadměrné vlhkosti, kdy vzduch není schopen již další vlhkost pohlcovat, může snadno dojít k přehřátí organismu (4). Parametry mikroklimatických podmínek a požadavky na intenzitu větrání čerstvým vzduchem v učebnách, tělocvičnách, šatnách a hygienických zařízeních a provozovnách pro výchovu a vzdělávání jsou stanoveny v příloze č. 3 vyhlášky č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, která je součástí přílohy č. 2 (11) Proudění vzduchu Tepelná pohoda je podmíněna tepelnou rovnováhou, která je dosažena pouze v případě, kdy okolí odebírá lidskému tělu tolik tepla, kolik člověk vyprodukuje. (10). Lidský organismus vnímá každé proudění vzduchu, jehož vyšší rychlost zpravidla při vyšších teplotách zlepšuje tepelnou pohodu, ale zároveň může vést k nepříjemným rušivým pocitům a v horším případě až ke zdravotním obtížím. Vlivem proudícího vzduchu může docházet rychlým odpařováním potu k nadměrnému ochlazení povrchu lidského těla, v důsledku kterého dochází k jeho následnému prochladnutí. Významné ochlazení kůže je také způsosbeno proudícím vzduchem, který dráždí kožní nervové buňky citlivé na teploty. Naopak nízká rychlost proudění vzduchu (pod 0,1 m/s) přispívá k nepříjemnému pocitu tzv. stojícího vzduchu. 11
12 Pro pracovní prostředí jsou doporučovány hodnoty v rozmezí 0,1 0,2 m/s (pro zimní období doporučována hodnota nejvýše 0,15 m/s, pro letní období maximálně 0,25 m/s) (5) Oxid uhličitý (CO2) Koncentrace oxidu uhličitého v interiérech je především determinována jeho obsahem ve vnějším prostředí. Doporučené limitní hodnoty se pohybují v rozmezí 0,12 0,15 %. Zdrojem je především člověk, konkrétně jeho metabolismus, dýchací a termoregulační pochody, proto je jeho koncentrace ve vnitřním prostředí budov ovlivňována především počtem osob přítomných v místnosti, velikostí prostoru a nedostatečným větráním. Tyto aspekty jsou hlavní příčinou zvyšování koncentrace oxidu uhličitého nad doporučené hodnoty. Mezi další zdroje patří také spalování pevných paliv a vodní páry. Vyššími koncentracemi CO 2 je nepříznivě ovlivněno především dýchání, ale také se mohou objevit bolesti hlavy, závratě a nevolnost (9) Formaldehyd (HCHO) Formaldehyd je bezbarvý, ostře zapáchající plyn, který patří k významným kontaminantům vnitřního prostředí budov. Jeho hlavním zdrojem jsou mimo jiné dřevotřískové desky lepené ureaformaldehydovými nebo fenolformaldehydovými pryskyřicemi, izolační pěny, textilie, lepidla a spalovací procesy, včetně kouření. Formaldehyd byl Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny zařazen mezi prokazatelně karcinogenní látky působí na lidský organismus člověka. Jeho vyšší koncentrace vyvolávají závažné alergické reakce. Dále se může projevit pálení očí, v nose, hvízdot při dýchání, kašel a kožní vyrážka. Za limitní hodnotu je stanoveno množství 60 [µg/m³] (1). 12
13 3. Cíl práce a výzkumné otázky 3.1 Cíl práce 1. Získání základních informací o vybraných parametrech vnitřního prostředí základních škol v Hradci Králové 3.2 Výzkumné otázky 1. Vyhovují naměřené hodnoty prachových částic PM10 a PM2,5 hygienickým limitům stanovených vyhláškou č. 6/2003 Sb., kterou se stanovují hygienické limity pobytových místností (dále jen vyhláška )? 2. Vyhovují vybrané parametry mikroklimatických podmínek prostředí (teplota, relativní vlhkost, proudění vzduchu) a s tím související koncentrace CO 2 ustanovení vyhlášky? 3. Vyhovují naměřené koncentrace formaldehydu hygienickým limitům stanovených v ustanovení vyhlášky? 13
14 4. Metodické postupy 4.1 Použité metody a techniky Výzkumná část atestační práce je zpracována metodou kvalitativního výzkumu. Pro sběr dat o zkoumaném souboru je využita technika analýzy datového souboru, který je tvořen protokoly z měření jednotlivých parametrů (prachové částice PM10 a PM2,5, teplota prostředí, relativní vlhkost vzduchu, oxid uhličitý, formaldehyd) vnitřního prostředí sledovaného souboru. 4.2 Charakteristika sledovaného souboru Zkoumaným cílovým souborem jsou základní školy v Hradci Králové. Náhodným výběrem bylo vybráno pět zařízení, ve kterých bylo provedeno ve spolupráci Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové a Zdravotního ústavu se sídlem v Hradci Králové měření parametrů vnitřního prostředí. Pro měření byly v každém zařízení vybrány dvě třídy žáků prvního a druhého stupně a prostory tělocvičny. Samotné měření probíhalo v každé místnosti dvě vyučovací hodiny včetně přestávek za přítomnosti žáků. 14
15 5. Výsledky Prachové částice PM10 Tabulka č. 1: Prachové částice PM10 výsledky a doporučené hodnoty Zařízení místo naměřené hodnoty [µg/m³] měření min. max. průměr Zařízení č. 1 učebna A ,7 učebna B tělocvična ,7 Zařízení č. 2 učebna A učebna B tělocvična ,4 Zařízení č. 3 učebna A ,3 učebna B ,3 tělocvična Zařízení č. 4 učebna A ,7 učebna B ,7 tělocvična Zařízení č. 5 učebna A učebna B tělocvična ,7 Stanovený limit 150 µg/m³ Tabulka č. 1 prezentuje údaje o naměřených hodnotách prachových částic PM10. Hodnoty zvýrazněné červenou barvou poukazují na překročení limitu stanoveném ve vyhlášce. V ostatních ukazatelích je požadavek na limitní koncentraci prachu u frakce PM10 splněn. 15
16 Prachové částice PM2,5 Tabulka č. 2: Prachové částice PM2,5 výsledky a doporučené hodnoty Zařízení místo naměřené hodnoty [µg/m³] měření min. max. průměr Zařízení č. 1 učebna A ,3 učebna B ,3 tělocvična Zařízení č. 2 učebna A ,3 učebna B ,3 tělocvična Zařízení č. 3 učebna A ,3 učebna B ,3 tělocvična ,7 Zařízení č. 4 učebna A ,3 učebna B ,3 tělocvična ,3 Zařízení č. 5 učebna A ,7 učebna B ,7 tělocvična ,7 Stanovený limit 80 µg/m³ Tabulka č. 2 prezentuje údaje o naměřených hodnotách prachových částic PM2,5. Hodnoty zvýrazněné červenou barvou poukazují na překročení limitu stanoveném vyhláškou. V ostatních ukazatelích je požadavek na limitní koncentraci prachu u frakce PM2,5 splněn. 16
17 Teplota prostředí Tabulka č. 3: Teplota prostředí výsledky a doporučené hodnoty Zařízení místo naměřené hodnoty [ C] měření min. max. průměr Zařízení č. 1 učebna A 21,5 21,7 21,6 učebna B 22,1 23,4 22,7 tělocvična 23 23,6 23,4 Zařízení č. 2 učebna A 23,2 23,4 23,3 učebna B 22,4 23,2 22,7 tělocvična 20,3 20,3 20,3 Zařízení č. 3 učebna A 22,4 23,4 22,9 učebna B 22,8 23,3 23,1 tělocvična 20,3 20,4 20,3 Zařízení č. 4 učebna A 25,3 25,4 25,3 učebna B 23,9 24,6 24,3 tělocvična 18,4 18,8 18,6 Zařízení č. 5 učebna A 22,8 23,2 23 učebna B 18,7 19,2 19 tělocvična 23,6 24,1 23,9 učebny C, min. 19 C Stanovený limit tělocvičny C, min. 19 C Tabulka č. 3 prezentuje údaje o naměřených výsledných hodnotách teplot prostředí. Hodnoty zvýrazněné červenou barvou poukazují na překročení limitu uvedeném ve vyhlášce. V ostatních ukazatelích je požadavek na minimální či maximální výslednou teplotu splněn. 17
18 Relativní vlhkost vzduchu Tabulka č. 4: Relativní vlhkost vzduchu výsledky a doporučené hodnoty Zařízení místo naměřené hodnoty [%] měření min. max. průměr Zařízení č. 1 učebna A 36,9 37,1 37 učebna B 33,6 39,6 37,5 tělocvična 32,3 33,4 32,8 Zařízení č. 2 učebna A 29,1 31,2 30,3 učebna B 36,3 39,5 37,5 tělocvična 35,5 36,1 35,8 Zařízení č. 3 učebna A 48,5 50,4 49,4 učebna B 55,6 56,2 55,8 tělocvična 35,5 36,1 35,7 Zařízení č. 4 učebna A 18,8 20,4 19,5 učebna B 19,7 20,3 20,1 tělocvična 25,4 26,7 26,3 Zařízení č. 5 učebna A 22,5 40,5 34 učebna B 42,4 47,2 45,4 tělocvična 42,8 44,3 43,4 Stanovený limit % Tabulka č. 4 prezentuje údaje o naměřených hodnotách relativní vlhkosti vzduchu. Hodnoty zvýrazněné červenou barvou poukazují na překročení limitu uvedeném ve vyhlášce. V ostatních ukazatelích je požadavek na relativní vlhkost vzduchu splněn. 18
19 Proudění vzduchu Tabulka č. 5: Proudění vzduchu výsledky a doporučené hodnoty Zařízení místo naměřené hodnoty [m/s] měření min. max. průměr Zařízení č. 1 učebna A 0,01 0,08 0,03 učebna B 0,01 0,01 0,01 tělocvična 0,01 0,03 0,02 Zařízení č. 2 učebna A 0 0,02 0,01 učebna B 0,01 0,02 0,01 tělocvična 0,03 0,05 0,04 Zařízení č. 3 učebna A 0,00 0,01 0,003 učebna B 0,00 0,01 0,01 tělocvična 0,03 0,05 0,04 Zařízení č. 4 učebna A 0,01 0,03 0,02 učebna B 0,01 0,11 0,07 tělocvična 0,01 0,05 0,03 Zařízení č. 5 učebna A 0,00 38,5 12,8 učebna B 0,05 0,05 0,03 tělocvična 0,00 0,01 0,003 Stanovený limit 0,1-0,25 m/s Tabulka č. 5 prezentuje údaje o naměřených hodnotách rychlosti proudění vzduchu. Pouze jeden ukazatel (v zařízení č. 4, učebně B, kolonka maximální naměřené hodnoty) rychlosti proudění vzduchu se nachází v požadovaném rozmezí. Hodnoty zvýrazněné červenou barvou poukazují na překročení limitu uvedeném ve vyhlášce. 19
20 Oxid uhličitý (CO 2 ) Tabulka č. 6: Oxid uhličitý výsledky a doporučené hodnoty Zařízení místo naměřené hodnoty [%] měření min. max. průměr Zařízení č. 1 učebna A 0,128 0,14 0,136 učebna B 0,107 0,206 0,168 tělocvična 0,086 0,089 0,087 Zařízení č. 2 učebna A 0,079 0,089 0,086 učebna B 0,125 0,194 0,153 tělocvična 0,069 0,072 0,07 Zařízení č. 3 učebna A 0,136 0,202 0,167 učebna B 0,226 0,28 0,255 tělocvična 0,068 0,072 0,07 Zařízení č. 4 učebna A 0,072 0,09 0,078 učebna B 0,077 0,088 0,084 tělocvična 0,075 0,077 0,076 Zařízení č. 5 učebna A 0,07 0,135 0,1 učebna B 0,088 0,119 0,116 tělocvična 0,185 0,192 0,189 Doporučený limit 0,12-0,15 % Tabulka č. 6 prezentuje údaje o naměřených hodnotách oxidu uhličitého. Hodnoty zvýrazněné červenou barvou poukazují na překročení doporučeného limitu. V ostatních ukazatelích je doporučený požadavek na hodnoty oxidu uhličitého splněn. 20
21 Formaldehyd Tabulka č. 7: Formaldehyd výsledky a doporučené hodnoty Zařízení místo naměřené hodnoty [µg/m³] měření min. max. průměr Zařízení č. 1 učebna A 10,6 13,8 12,2 učebna B 8,4 8,9 8,65 tělocvična 10, ,7 Zařízení č. 2 učebna A 8,7 10,9 9,8 učebna B 13,5 13,6 13,55 tělocvična 12,3 15,4 13,85 Zařízení č. 3 učebna A 31,4 38,1 34,75 učebna B 37,7 38,6 38,15 tělocvična 14,5 24,3 19,4 Zařízení č. 4 učebna A 10,9 12,7 11,8 učebna B 9,4 13,9 11,65 tělocvična 11,3 14,1 12,7 Zařízení č. 5 učebna A 11,3 13,2 12,25 učebna B 6,2 7,2 6,7 tělocvična 19,2 20,4 19,8 Stanovený limit 60 µg/m³ Tabulka č. 7 prezentuje údaje o naměřených hodnotách formaldehydu. Ve všech naměřených ukazatelích je požadavek na limitní koncentraci formaldehydu splněn. 21
22 6. Diskuze Výsledky tohoto výzkumu přinášejí představu o reálném stavu vybraných parametrů mikroklimatických podmínek vnitřního prostředí základních škol Hradce Králové, s cílem zaměřeným na dodržování plnění ustanovení vyhlášky. Uvedené výsledky laboratorních analýz byly porovnány se stanovenými limity pro chemické ukazatele, které jsou stanoveny vyhláškou. Závěrečné zpracování zjištěných výsledků poukazuje na zvýšené hodnoty prachových částic a nedodržení mikroklimatických podmínek prostředí ve vybraných ukazatelích, konkrétně teploty vzduchu, relativní vlhkosti, proudění vzduchu, a s tím související zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého. Suspendované částice frakce PM10 překročily limitní hodnoty ve 31,1 % místech měření. Nejvyšší průměrná hodnota je zjištěna v zařízení č. 5 (460 µg/m³), naopak nejnižší v zařízení č. 4 (61,7 µg/m³). Průměrné naměřené hodnoty prachových částic frakce PM2,5 nevyhovují limitním hodnotám v 17,8 % měření. Nejvyšší průměrná hodnota je zjištěna v zařízení č. 3 (110,3 µg/m³), naopak nejnižší v zařízení č. 4 (23,3 µg/m³). Nejvyšší průměrná teplota vnitřního prostředí je zjištěna v zařízení č. 4 (25,3 C), ve stejném zařízení je shledána také nejnižší průměrná teplota s výsledkem 18,6 C. Průměrné výsledky naměřených hodnot relativní vlhkosti vzduchu nevyhovují stanoveným limitům ve 24,4 % měření. Nejvyšší průměrná hodnota je naměřena v zařízení č. 3 (55,8 %), naopak nejnižší v zařízení č. 4 (19,5 %). Průměrné výsledky proudění vzduchu překročily stanovený limit v 97,8 % měření, s výjimkou dvou údajů se jedná vždy o hodnoty pod dolní hranicí stanoveného limitu. Průměrné hodnoty oxidu uhličitého poukazují na nedodržení stanoveného limitu v 80 % místech měření. Nejvyšší průměrná hodnota je naměřena v zařízení č. 3 (0,255 %), naopak nejnižší jsou shledány v zařízení č. 2 a 3 (0,07 %). Pouze naměřené výsledky koncentrace formaldehydu vyhovují ve všech zařízeních ustanovení vyhlášky. Na základě zjištěných údajů je zřejmé, že v základních školách nedochází k dostatečnému a účinnému větrání i úklidu (zejména vytíráním na vlhko). Důležitým 22
23 zjištěním je také skutečnost, že ani v průběhu přestávky nedochází k řádnému větrání výukových prostor. Toto zjištění mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, kterou jsem získala v rámci pravidelného státního zdravotního dozoru. Větrání prostor učeben není mnohokrát, vzhledem k zaplněným okenním parametrům, ani možné. Správnost získaných údajů potvrzují výsledky dlouhodobého projektu monitorování vnitřního ovzduší, který probíhal od roku 2006 až 2008 v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí ve dvou etapách ve spolupráci s Krajskými hygienickými stanicemi a Zdravotními ústavy. I zde měření potvrdila, že vytipované parametry představují ve vnitřním ovzduší významný problém, a to ať už se jedná o aerosolové částice nebo mikroklimatické faktory, včetně požadavků na výměnu vzduchu indikovanou měřenými hmotnostními koncentracemi oxidu uhličitého. Tímto výzkumem bylo také prokázáno, že mikroklimatické podmínky mohou být ovlivněny chováním osob, konkrétně v oblasti větrání, zvlhčování vzduchu, v zimním období také intenzitou topení. Hodnoty prachových částic jsou ovlivněny aktivitami dětí, režimem úklidu. Významný vliv zde má také typ povrchu podlahové krytiny (6). 23
24 7. Závěr V atestační práci jsem se na základě stanoveného cíle zaměřila na získání základních údajů o vybraných parametrech vnitřního prostředí základních škol Hradce Králové. Pro dosažení cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Vyhovují naměřené hodnoty prachových částic PM10 a PM2,5 hygienickým limitům stanovených vyhláškou č. 6/2003 Sb., kterou se stanovují hygienické limity pobytových místností (dále jen vyhláška )? 2. Vyhovují vybrané parametry mikroklimatických podmínek prostředí (teplota, relativní vlhkost, proudění vzduchu) a s tím související koncentrace CO 2 ustanovení vyhlášky? 3. Vyhovují naměřené koncentrace formaldehydu hygienickým limitům stanovených v ustanovení vyhlášky? Na všechny výzkumné otázky se podařilo odpovědět. Zjištěná data přinesla důležité informace o nedodržení mikroklimatických podmínek prostředí, konkrétně teploty vzduchu, relativní vlhkosti a proudění vzduchu, a s tím také související koncentraci CO 2. Uvedené výsledky také poukazují na zvýšené hodnoty prachových částic. Pouze naměřené hodnoty koncentrace formaldehydu vyhovují ve všech zařízeních ustanovení vyhlášky. Na základě zjištěných údajů pracovníci Krajské hygienické stanice seznámili s nedostatky ředitele škol, kteří byli vyzvání k přijetí nápravných opatření ve smyslu pravidelného větrání, úklidu, aj. Zjištěné skutečnosti výzkumu budou do budoucna doplněny měřením v dalších základních školách po celém území Královéhradeckého kraje. V budoucnu by bylo také zajímavé zaměřit se i na ostatní školy a školská zařízení. 24
25 8. Seznam použitých zdrojů 1) KOLEKTIV AUTORŮ. Manuál prevence v lékařské praxi: I. V. díl souborné vydání. 1. Vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, s. ISBN ) KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ. Znečištění venkovního ovzduší prachem (prašný aerosol PM10) [online]. Ostrava: Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, [cit ]. Dostupné z: < > 3) Kvalita vnitřního prostředí. Praha: Fortuna, s. ISBN ) MATHAUSEROVÁ, Zuzana. Kvalita vnitřního prostředí v našich předpisech mikroklima [online]. Tzbinfo, [cit ]. Dostupné z: < 5) MATHAUSEROVÁ, Zuzana. Mikroklimatické podmínky vnitřního prostředí pracovišť [online]. Státní zdravotní ústav, [cit ]. Dostupné z: < 6) MIKEŠOVÁ, Miroslava KOTLÍK, Bohumil. Měření vnitřního prostředí v základních školách: Závěrečná zpráva z měření kvality vnitřního prostředí a mikroklimatických parametrů ve školách (2008) [online]. Státní zdravotní ústav, [cit ]. Dostupné z: 25
26 < a_zprava_indoor_2008.pdf> 7) Ochrana ovzduší ve státní správě II: teorie a praxe: Konference Odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí, Hotel MAS, Sezimovo Ústí, listopadu Praha: Občanské sdružení Ochrana kvality ovzduší, s. 8) Ovzduší a zdraví. Praha: Státní zdravotní ústav, s. ISBN ) Rizikové složky vzduchu [online]. Avair. [cit ]. Dostupné z: < 10) ŠANCOVÁ, Lucie. Vliv teploty vzduchu a povrchové teploty na tepelnou pohodu člověka [online]. Šetrné budovy.cz. [cit ]. Dostupné z: < 11) Vyhláška 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých 12) Vyhláška 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, ve znění pozdějších předpisů 13) Zdraví 21: Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století. 1. vyd. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR, s. ISBN
27 9. Přílohy Příloha č. 1 Příloha č. 2 vyhlášky č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, ve znění pozdějších předpisů Příloha č. 2 Příloha č. 3 vyhlášky č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých 27
28 Příloha č. 1 Příloha č. 2 vyhlášky č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, ve znění pozdějších předpisů Příl.2 Limitní koncentrace chemických ukazatelů ve vnitřním prostředí staveb Tabulka č. 5: Limitní hodinové koncentrace chemických ukazatelů a prachu Ukazatelé jednotka limit4) oxid dusičitý mikrog.m frakce prachu PM101) mikrog.m frakce prachu PM2,52) mikrog.m-3 80 oxid uhelnatý mikrog.m ozón mikrog.m azbestová a minerální vlákna3) počet vláken.m amoniak mikrog.m benzen mikrog.m-3 7 toluen mikrog.m suma xylenů mikrog.m styren mikrog.m-3 40 etylbenzen mikrog.m formaldehyd mikrog.m-3 60 trichloretylen mikrog.m tetrachloretylen mikrog.m Vysvětlivky: 1) Frakce prachu PM10 - prachové částice s převládající velikostí částic o průměru 10 mikrom, které projdou speciálním selektivním filtrem s 50% účinností. 2) Frakce prachu PM2,5 - prachové částice s převládající velikostí částic o průměru 2,5 mikrom, které projdou speciálním selektivním filtrem s 50% účinností. 3) Průměr vlákna <3mikrom, délka vlákna >/=5mikrom, poměr délky a průměru vlákna je >3:1. 4) Limity jsou stanoveny pro koncentrace látek vztažené na standardní podmínky. Zdroj: Systém ASPI - stav k do částky 27/2009 Sb. a 11/2009 Sb.m.s. Obsah a text 6/2003 Sb. - poslední stav textu 28
29 Příloha č. 2 Příloha č. 3 vyhlášky č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých Příl.3 Intenzita větrání čerstvým vzduchem a parametry mikroklimatických podmínek Intenzita větrání čerstvým vzduchem v učebnách, tělocvičnách, šatnách a hygienických zařízeních a provozovnách pro výchovu a vzdělávání: Zařízení Výměna vzduchu m3.hod Učebny na 1 žáka Tělocvičny 20 na 1 žáka Šatny 20 na 1 žáka Umývárny 30 na 1 umyvadlo Sprchy na 1 sprchu Záchody 50 na 1 kabinu 25 na 1 pisoár Parametry mikroklimatických podmínek: a) Zima - učebny, pracovny, družiny a další místnosti určené k dlouhodobému pobytu: průměrná výsledná teplota v místnosti průměrně t g = C, minimální výsledná teplota v místnosti tg min = 19 C, rozdíl výsledné teploty v úrovni hlavy a kotníků nesmí být větší než 3 C - tělocvičny: průměrná výsledná teplota v místnosti průměrně t g = C, minimální výsledná teplota v místnosti tg min = 19 C, rozdíl výsledné teploty v úrovni hlavy a kotníků nesmí být větší než 3 C, při poklesu teploty vzduchu v učebnách určených k dlouhodobému pobytu dětí a žáků ve třech po sobě následujících dnech pod 18 C, ne však méně než na 16 C, nebo při poklesu teploty vzduchu v těchto učebnách v jednom dni pod 16 C musí být provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání zastaven. 29
30 b) Léto - učebny, pracovny, družiny, tělocvičny a další místnosti určené k dlouhodobému pobytu: průměrná výsledná teplota v místnosti průměrně t g = 28 C, maximální výsledná teplota v místnosti tg max = 31 C, při extrémních venkovních teplotách, kdy maximální venkovní teplota vzduchu je vyšší než 30 C a kdy je tg max vyšší než 31 C, musí být přerušeno vyučování nebo zajištěno pro žáky jiné náhradní opatření, např. jejich pobytem mimo budovu a zajištěním pitného režimu. Tam, kde je rozdíl mezi výslednou teplotou kulového teploměru tg a teplotou vzduchu t a menší než 1 C, lze jako výslednou hodnotu teploty používat hodnotu t a ( C) naměřenou suchým teploměrem. Relativní vlhkost je celoročně v rozmezí %. Rychlost proudění vzduchu je celoročně 0,1-0,2 m/s. Orientační kontrolu teploty vzduchu v prostorách s trvalým pobytem je nutno zabezpečit pomocí nástěnných teploměrů. Teploměry se nesmí umísťovat na obvodové stěny místností, to znamená stěny s okny a stěny vystavené přímému dopadu slunečního záření. Zdroj: Systém ASPI - stav k do částky 27/2009 Sb. a 11/2009 Sb.m.s. Obsah a text 410/2005 Sb. - poslední stav textu 30
6/2003 Sb. Předmět úpravy
Systém ASPI - stav k 5.5.2010 do částky 45/2010 Sb. a 19/2010 Sb.m.s. Obsah a text 6/2003 Sb. - poslední stav textu 6/2003 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví hygienické limity chemických,
VíceEFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO. Vybrané souvislosti a sledované hodnoty
EFEKTIVNÍ ENERGETICKÝ REGION JIŽNÍ ČECHY DOLNÍ BAVORSKO Větrání škol Vybrané souvislosti a sledované hodnoty Ing. Zdeněk Zikán tel. +420 608 644660 e-mail poradenstvi@atrea.cz Investice do Vaší budoucnosti
VíceMŠ Kamarád, Čtvrtě 3, Brno , třída Krtečci
MŠ Kamarád, Čtvrtě 3, Brno 24. 2. 2016, třída Krtečci Měření vnitřního ovzduší v mateřské školce Kamarád, Čtvrtě 3, Brno Nový Lískovec Studie znečištění vnitřního ovzduší ve školkách a jeho vliv na zdraví
VícePředmět úpravy. Základní pojmy
Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 6/2003 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví hygienické limity chemických... - znění dle 6/2003 Sb. 6/2003 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 16.
VíceFAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB
FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceVyhláška č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých
Vyhláška č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých Částka: 141/2005 Sb. Předpis ruší: 108/2001 Sb. Ministerstvo zdravotnictví
VíceMŠ Vážka, Rybnická 45, Brno , třída Berušky
MŠ Vážka, Rybnická 45, Brno 22. 2. 2016, třída Berušky Měření vnitřního ovzduší v mateřské školce Vážka, Rybnická 45, Brno Nový Lískovec Studie znečištění vnitřního ovzduší ve školkách a jeho vliv na zdraví
VíceKoncentrace formaldehydu ve vnitřním prostředí
Koncentrace formaldehydu ve vnitřním prostředí (výsledky měření) M. Mikešová, V. Vrbíková Centrum laboratorních činností SZÚ Praha Odbor chemických a fyzikálních laboratoří Použité fotografie pochází z
Více1. Počet hygienických zařízení ve školách a školských zařízeních se stanoví takto:
Požadavky na hygienická zařízení 1. Počet hygienických zařízení ve školách a školských zařízeních se stanoví takto: a) v předsíňkách záchodů 1 umyvadlo na 20 žáků, b) 1 záchod na 20 dívek, c) 1 pisoár
VíceMěření vnitřního prostředí v základních školách. Závěrečná zpráva z měření kvality vnitřního prostředí a mikroklimatických parametrů ve školách (2008)
Měření vnitřního prostředí v základních školách Závěrečná zpráva z měření kvality vnitřního prostředí a mikroklimatických parametrů ve školách (2008) Zpracovali pracovníci: SZÚ, centrum hygieny životního
VíceZuzana Mathauserová. Státní zdravotní ústav Centrum laboratorních činností Laboratoř pro fyzikální faktory zmat@szu.cz
VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ STAVEB Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Centrum laboratorních činností Laboratoř pro fyzikální faktory zmat@szu.cz Kvalita vnitřního prostředí staveb je popsána hodnotami fyzikálních,
VíceVÝZNAM VĚTRÁNÍ V BUDOVÁCH. Ing.Zuzana Mathauserová zmat@szu.cz Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory
VÝZNAM VĚTRÁNÍ V BUDOVÁCH Ing.Zuzana Mathauserová zmat@szu.cz Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory Vnitřní prostředí staveb Je definováno hodnotami fyzikálních, chemických a biologických
VíceVýsledky měření vnitřního ovzduší ve školách
Výsledky měření vnitřního ovzduší ve školách M.Mikešová, B.Kotlík, K.Žejglicová, H.Kazmarová Centrum hygieny životního prostředí Odborná skupina hygieny ovzduší Použité fotografie pochází z fotodokumentace
VíceM.Mikešová, B.Kotlík, H.Kazmarová K.Žejglicová,
Měření vnitřního ovzduší ve školách M.Mikešová, B.Kotlík, H.Kazmarová K.Žejglicová, Centrum hygieny životního prostředí Odborná skupina hygieny ovzduší Použité fotografie pochází z fotodokumentace ZÚ Brno,
VíceMěření vnitřního ovzduší ve školách
Měření vnitřního ovzduší ve školách M.Mikešová, B.Kotlík, H.Kazmarová K.Žejglicová, Centrum laboratorních činností SZÚ Praha - Odbor chemických a fyzikálních laboratoří Centrum odborných činností SZÚ Praha
VíceOvzduší v budovách Krajský úřad MSK Ostrava, 13.10.2009
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Ovzduší v budovách Krajský úřad MSK Ostrava, 13.10.2009 Ing.Miroslava Rýparová miroslava.ryparova@khsova.cz 595 138 126 Krajskáhygienickástanice
VíceVětrání v nových a stávajících budovách, rizika vzniku plísní a podmínky plnění dotačních titulů
Větrání v nových a stávajících budovách, rizika vzniku plísní a podmínky plnění dotačních titulů Konference ČKAIT 14. dubna 2015 Ing. Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Praha Co se dá ovlivnit
VíceLEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB
LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební
VíceDoprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví
Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 2. února 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz
VíceZnečištěné ovzduší a lidské zdraví
Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Brno, 11. ledna 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz Znečištění
VíceMIKROKLIMA VE ŠKOLÁCH VĚTRÁNÍ ŠKOL
MIKROKLIMA VE ŠKOLÁCH VĚTRÁNÍ ŠKOL Zuzana Mathauserová zuzana.mathauserová@szu.cz Státní zdravotní ústav KD 21.4.2016 Kvalita vnitřního prostředí staveb ovlivňuje pohodu, výkonnost i zdravotní stav člověka.
VíceVliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vliv ovzduší v MSK na zdraví populace v regionu diskusní panel Český Těšín, 21.5.214, Ing.Miroslava Rýparová miroslava.ryparova@khsova.cz
VíceKvalita vnitřního prostředí škol a školských zařízení
Kvalita vnitřního prostředí škol a školských zařízení H. Kazmarová, B. Kotlík, M. Mikešová, V. Vrbíková, L. Šubčíková NRL pro venkovní a vnitřní ovzduší, Státní zdravotní ústav www.szu.cz Projekt indoor
VíceZnečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví
Znečištění ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 19. února 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) způsobuje předčasnou smrt asi 370 tisíc Evropanů
VíceZnečištění ovzduší a zdraví
Znečištění ovzduší a zdraví Čelákovice, 31. března 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) Evropa: asi 370 tisíc předčasných úmrtí ročně zkracuje
VíceVybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava, 3.3.214 MUDr. Helena Šebáková a kol. helena.sebakova@khsova.cz
VíceDOPRAVA A ZDRAVÍ. příspěvek k diskusi o řešení dopravní situace v Praze Ing. Miloš Růžička
DOPRAVA A ZDRAVÍ příspěvek k diskusi o řešení dopravní situace v Praze Ing. Miloš Růžička DOPRAVA Tři hlavní oblasti negativního dopadu na zdraví: zranění vzniklá v souvislosti s dopravním provozem znečištění
Víceení kvality ovzduší oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010
Zlepšen ení kvality ovzduší v příhraniční oblasti Česka a Polska Kvalita ovzduší v Česku Ing. Rafał Chłond Ostrava 29. června 2010 Obsah 1. Znečištění ovzduší 2. Způsoby měřm ěření emisí 3. Nemoci způsoben
VíceKvalita ovzduší ve školách Projekt SINPHONIE
Kvalita ovzduší ve školách Projekt SINPHONIE H. Kazmarová, B. Kotlík, V. Vrbíková, M. Mikešová, H.Velická Státní zdravotní ústav Praha Centrum zdraví a životního prostředí Schools Indoor Pollution and
VíceRekonstrukce základní školy s instalací řízeného větrání
Rekonstrukce základní školy s instalací řízeného větrání 1. Historie a současnost Martin Jindrák V roce 1879 byla za cca ½ roku v obci Kostelní Lhota postavena a předána do užívání škola, kterou prošlo
VíceAkční plán TAKING COOPERATION FORWARD jednání Fóra kvality vnitřního prostředí SZÚ,
5. jednání Fóra kvality vnitřního prostředí SZÚ, 25. 6. 2019 Akční plán TAKING COOPERATION FORWARD 1 V. Vrbíková, H. Kazmarová, B. Kotlík, M. Mikešová Úvod Akční plán je nástroj pro: Prevenci Identifikaci
VíceVnitřní prostředí staveb a větrání Zuzana Mathauserová
Vnitřní prostředí staveb a větrání Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Laboratoř pro fyzikální faktory zmat@szu.cz Vnitřní prostředí staveb Definice
VíceVliv krátkodobých zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší na respirační zdraví astmatických osob-projekt IGA MZČR
Vliv krátkodobých zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší na respirační zdraví astmatických osob-projekt IGA MZČR H. Kazmarová, H. Velická, V. Puklová (SZÚ Praha) Ovzduší a zdraví Rozsah dostupných informací
Více(zm no) (zm no) ízení vlády . 93/2012 Sb., kterým se m ní na ízení vlády 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví p i práci, ve zn
Katedra prostředí staveb a TZB KLIMATIZACE, VĚTRÁNÍ Přednášky pro navazující magisterské studium studijního oboru Prostředí staveb Přednáška č. 2 Zpracoval: Ing. Zdeněk GALDA, Ph.D. Nové výukové moduly
VíceStížnosti na špatnou kvalitu vnitřního prostředí staveb Zuzana Mathauserová zmat@szu.cz Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory
Stížnosti na špatnou kvalitu vnitřního prostředí staveb Zuzana Mathauserová zmat@szu.cz Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory 57. konzultační den 16.10.2014 Kvalita vnitřního prostředí
VíceVliv faktorů pracovního prostředí na pracovníky na velínu. Luboš Kotek, Petr Trávníček, František Babinec, Petr Junga, Leisan Mukhametzianova
Vliv faktorů pracovního prostředí na pracovníky na velínu Luboš Kotek, Petr Trávníček, František Babinec, Petr Junga, Leisan Mukhametzianova Obsah prezentace Faktory pracovního prostředí ovlivňující výkonnost
Více2 schůzka Fóra kvality vnitřního prostředí a seminář projektu InAirQ SZÚ, , 10:00 Měření kvality ovzduší v rámci projektu
2 schůzka Fóra kvality vnitřního prostředí a seminář projektu InAirQ SZÚ, 19. 6. 2017, 10:00 Měření kvality ovzduší v rámci projektu RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D., vedoucí národní referenční laboratoře pro
VíceFORMALDEHYD VE VNITŘNÍM OVZDUŠÍ STAVEB
FORMALDEHYD VE VNITŘNÍM OVZDUŠÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu
VíceMonitorování kvality ovzduší v České republice
Monitorování kvality ovzduší v České republice Jaroslav Šantroch, Jana Ostatnická Český hydrometeorologický ústav Sezimovo Ústí 4. 6.. 006 Sledování kvality ovzduší legislativně vymezují Český hydrometeorologický
VíceMožná zdravotní rizika v aktivních domech. MUDr. Ivana Holcátová, CSc.
Možná zdravotní rizika v aktivních domech. MUDr. Ivana Holcátová, CSc. Nízkoenergetický dům Norma ČSN 73 0540 Charakterizován potřebou tepla na vytápění Otopná soustava o nižším výkonu Dobře zateplené
Vícepřevažující typ ostatních vláken (> 80 %) < 500 - - 1 Není zapotřebí žádný zásah, nezávadná stavba. 500 až 1 000
Při hodnocení naměřených hodnot je nutno vždy vzít v úvahu možnost expozice žáků. Tzn. v jiné rovině přistupovat k nálezu nadlimitních počtů respirabilních ve třídách a v ch standardně přístupných prostorách
VíceZnečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, 17.-18. srpna 2015. Centrum pro životní prostředí a zdraví
Znečištění ovzduší v České republice Bielsko-Biala, 17.-18. srpna 2015 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) Evropa: asi 370 tisíc předčasných úmrtí
VíceHodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy jednání zastupitelstva města Ostravy, 6.4.2011, Ostrava
VíceČástice v ovzduší a zdraví. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav
Částice v ovzduší a zdraví MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav h.kazmarova@szu.cz Aerosol - suspendované částice mnoho pojmů, které se překrývají, vztahují se ke způsobu vzorkování, k místu depozice
VíceKVALITA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ BUDOV. Státní zdravotní ústav Šrobárova 48, Praha 10
KVALITA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ BUDOV Zuzana Mathauserová Státní zdravotní ústav Šrobárova 48, 100 42 Praha 10 zuzana.mathauserova@szu.cz Proč se v současné době neustále hovoří o větrání, které bylo kdysi
VíceKvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Kopřivnice
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví 19.1.211, Kopřivnice MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ BUDOV NÁVRH VYTÁPĚNÍ REVITALIZOVANÉ (REKONSTRUOVANÉ) ŠKOLY THE HEATING SYSTEM DESIGN FOR PRIMARY SCHOOL DIPLOMOVÁ PRÁCE
VíceOvzduší. Roční průměry SO 2, NO 2 a PM 10 v MS kraji v roce 2005. Barevně v tabulce označeno překročení limitních hodnot.
Ovzduší Kvalita ovzduší je v posledních týdnech velmi diskutovaným tématem. Zajímají se o ni mnohé sdělovací prostředky a leckdy jsou informace ovlivněny hlavně snahou upoutat pozornost čtenářů. Přinášíme
VíceINDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011
INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011 Zadavatel: Odpovědný pracovník: Statutární město Havířov Mgr. Jiří Bílek Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Oddělení ovzduší Partyzánské nám. 7, 702
VíceOvzduší a zdraví. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví
Ovzduší a zdraví MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví Systém monitorování zdravotního stavu obyvatel ČR ve vztahu k životnímu prostředí koordinované pravidelné aktivity ke sledování přímých
VíceEnergetik v sociálních službách a ve školství
Energetik v sociálních službách a ve školství Ing. Karel Srdečný Brno 25. 09. 2018 Praha 27. 09. 2018 České Budějovice 23. 10. 2018 Zlín 25. 10. 2018 Dílo bylo zpracováno za finanční podpory Státního programu
VíceMIKROKLIMA. Ing.Zuzana Mathauserová zmat@szu.cz
MIKROKLIMA Ing.Zuzana Mathauserová zmat@szu.cz Státní zdravotní ústav Laboratoř pro fyzikální faktory Vnitřní prostředí staveb Je definováno hodnotami fyzikálních, chemických a biologických ukazatelů.
VíceBezpečnost a ochrana zdraví; Zdravotní pojištění, zdravotní péče Normy:
Název předpisu: Vyhláška, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických
VíceVliv kvality ovzduší na lidské zdraví , Klub Atlantik Ostrava
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vliv kvality ovzduší na lidské zdraví 3.11.2011, Klub Atlantik Ostrava MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz
VíceZdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší 23.3.2011, Bohumín MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz
VícePODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ
PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ Vladimír Adamec 1, Bohumil Pokorný 2, Roman Ličbinský 1, Jiří Huzlík 1, Andrea Krumlová 2 1 Centrum dopravního výzkumu, ČR Zdravotní ústav se sídlem
VíceVÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR
VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR Jana Šimková, Robert Skeřil, Gražyna Knozová Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Smogová situace je podle zákona
VíceZnečištění ovzduší města Liberce
Znečištění ovzduší města Liberce Úvod Problematika znečištění ovzduší je pro všechny z nás stále aktuální téma dané tím, že vzduch, který se kolem nás nachází nemůžeme přestat dýchat, nemáme možnost výběru.
VíceZdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší 23.3.211, Bohumín MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA PSÁRY, OKRES PRAHA-ZÁPAD SE SÍDLEM HLAVNÍ 12, PSÁRY. telefon: ,
SE SÍDLEM HLAVNÍ 12, 252 44 PSÁRY telefon: 241 940 657, e-mail: skola@skolapsary.cz 2. VNITŘNÍ PŘEDPIS PROVOZNÍ ŘÁD V Psárech dne 30. 8. 2016 Č.j. 639/2016 Mgr., Bc. Vejsadová Irena ředitelka školy PROVOZNÍ
VíceTechnologie pro monitorování dopravy a životního prostředí
Technologie pro monitorování dopravy a životního prostředí Opatření pro dopravu Informativní monitorování ovzduší Monitorování ovzduší v budovách Řešení pro Smart Jan Fučík 1 Opatření pro dopravu» Zvýšení
VíceKvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví 13.12.211, Třinec MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz
VícePM 10 NEBO PM 2,5. (ale co třeba PM 1,0 a < 1 µm) B. Kotlík 1 a H. Kazmarová 2 1
PM 10 NEBO PM 2,5 (ale co třeba PM 1,0 a < 1 µm) B. Kotlík 1 a H. Kazmarová 2 1 OCHFL, CLČ OPVZ,, 2 OMZSO, COČ OPVZ - SZÚ, Šrobárova 48, 100 42, Praha 10 Ochrana ovzduší ve státní správě Beroun 9. -11.
VíceÚvod do problematiky chemických látek
Úvod do problematiky chemických látek Machartová V. 12.5. 2012 Šafránkův pavilon, Plzeň Klinika pracovního lékařství LF UK a FN v Plzni Projekt Pracovní lékařství pro lékaře všech odborností Registrační
VíceKvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví 13.12.211, Třinec MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz
Více2 schůzka Fóra kvality vnitřního prostředí a seminář projektu InAirQ SZÚ, , 10:00 Vnitřní ovzduší ve školách v ČR přehled situace
2 schůzka Fóra kvality vnitřního prostředí a seminář projektu InAirQ SZÚ, 19. 6. 2017, 10:00 Vnitřní ovzduší ve školách v ČR přehled situace Ing. Miroslava Mikešová REALIZOVANÁ MĚŘENÍ A PROJEKTY Systém
VícePreventivní prohlídky při expozici faktorům působícím na dýchací systém. B. Dlouhá, L. Rychlá SZÚ, CPL 17.konzultační den
Preventivní prohlídky při expozici faktorům působícím na dýchací systém B. Dlouhá, L. Rychlá SZÚ, CPL 17.konzultační den 18.10.2007 Dýchací systém v pracovním prostředí Specifické faktory pracovního prostředí
VícePracovní podmínky ve velkoplošné kanceláři Ing. Petra Turková Státní zdravotní ústav Praha
Pracovní podmínky ve velkoplošné kanceláři Ing. Petra Turková Státní zdravotní ústav Praha Obsah prezentace Historie velkoprostorových kanceláří Charakteristika Kladné, záporné stránky Legislativa Mikroklimatické
VíceOdhad vlivu expozice aerosolovým částicím na populační zdraví v Česku
Odhad vlivu expozice aerosolovým částicím na populační zdraví v Česku RNDr. Michala Lustigová, Ph.D. 1,2 RNDr. Vladimíra Puklová 1 1 Státní zdravotní ústav 2 Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
Vícezdroj
Co je smogová situace? Alespoň na polovině stanic reprezentativních pro toto území překročil 12hodinový klouzavý průměr koncentrací suspendovaných částic PM10 informativní prahovou hodnotu (IPH) 100 mikrogramů/m
VíceZdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 MUDr. Helena Šebáková
VíceMgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU
Mikroklimatické podmínky Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Fyziologické poznámky Homoiotermie (=teplokrevnost): schopnost zajištění tepelné rovnováhy (člověk: 36-37 o C) Mechanismy
VíceZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010. B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha
ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010 Ochrana ovzduší ve státní správě - Teorie a praxe VII. 8. aţ 10. 11. 2011 B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK 2 Riziko
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
HLUK A VIBRACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů
VíceVybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke kvalitě ovzduší v MS kraji , Havířov
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke kvalitě ovzduší v MS kraji 2.1.211, Havířov MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr.
VíceB. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha
B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha 2 Výroba nanomateriálů - Aktuální rychlý rozvoj - Vliv na produkt nebo na činnosti Vlivy na zdraví - Hodnocení expozice - Emise do prostředí - Poznání účinků V současnosti
VíceČESKÁ TECHNICKÁ NORMA
ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 91.040.10; 91.140.70 Únor 2013 ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny Sanitary facilities and changing rooms Nahrazení předchozích norem Touto normou se nahrazuje ČSN 73 4108
VíceAktivity KHS MSK v oblasti ovzduší a zdraví (1.část)
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Aktivity KHS MSK v oblasti ovzduší a zdraví (1.část) Slezské dny preventivní medicíny, Darkov, 1.3.2011 MUDr. Helena Šebáková Ing.Miroslava
VíceVybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava
KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vybrané zdravotní a socioekonomické ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší 8.11.2012, Ostrava MUDr. Helena Šebáková a kol. Mgr.
VíceZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší
ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší Jedním z faktorů ovlivňujících zdraví je stav životního prostředí. Nejvýznamnějším zdravotním rizikem z prostředí je podle mnoha výzkumů znečištění
VíceÚplný přehled zkušebních okruhů
Úplný přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb., v platném
VíceZměna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010
Změna klimatu a lidské zdraví Brno, 4. května 2010 odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik e-mail: miroslav.suta (at) centrum.cz Světový den zdraví 2008 Globální hrozba pro zdraví
VíceVliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,
Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava, 5.11.2015 MUDr. Helena Šebáková a kol. 595 138 200 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle 7,
VíceAtestační otázky z oboru hygiena a epidemiologie
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) LF2 > Atestační otázky z oboru hygiena a epidemiologie Atestační otázky z oboru hygiena a epidemiologie Epidemiologie Obecná
VíceVÝSLEDKY MĚŘENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V BOLATICÍCH 12. 12. 211 27. 1. 212 Zpracoval: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. Blanka Krejčí Lokalita CZ I - Bolatice Měření 12. 12. 211-27. 1.
VíceNázev lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41
Název lokality 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41 Kromě meteorologických podmínek má na koncentrace suspendovaných
VíceVliv prachu v ovzduší. na lidské zdraví. MUDr.Helena Kazmarová. h.kazmarova. kazmarova@szu.cz
Vliv prachu v ovzduší na lidské zdraví MUDr.Helena Kazmarová Státn tní zdravotní ústav h.kazmarova kazmarova@szu.cz O čem se bude mluvit Co je prach a kde se s ním setkáváme Kde prach vzniká Prach doma
VíceEnvironmentální výchova
www.projektsako.cz Environmentální výchova Pracovní list č. 6 žákovská verze Téma: Kvalita vzduchu ve vnitřním prostředí měřená množstvím CO 2 Změna ve složení vzduchu měřená množstvím CO 2 v cigaretovém
VíceÚplný přehled zkušebních okruhů
Úplný přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb.: a) znalost
VíceHygienické parametry kolejových vozidel
Hygienické parametry kolejových vozidel Konzultační den 21.4.2011 Ing. J. Hollerová Státní zdravotní ústav Praha Laboratoř pro fyzikální faktory Tel.: 267082684 Email: jhollerova@szu.cz Historie kolejových
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0581. Opravárenství a diagnostika. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_OAD_3.AZA_19_EMISE ZAZEHOVYCH MOTORU Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Autor Ing. Pavel Štanc Tematická
VíceČisté prostory ZZ aneb sledování kvality prostředí jako prevence infekcí spojených se zdravotní péči
Čisté prostory ZZ aneb sledování kvality prostředí jako prevence infekcí spojených se zdravotní péči MUDr. Eva Míčková Emeritní NH Fakultní nemocnice Hradec Králové Prostředí ve zdravotnických zařízeních
VíceSTŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková
VíceÚplný přehled zkušebních okruhů
Úplný přehled zkušebních okruhů Zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik dle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 592/2006 Sb.: a) znalost
VíceZdravotní rizika expozic znečišťujícím látkám v ovzduší Ostravy O N D Ř E J M A C H A C Z K A
Zdravotní rizika expozic znečišťujícím látkám v ovzduší Ostravy V Í T Ě Z S L A V J I Ř Í K O N D Ř E J M A C H A C Z K A Ú S T A V E P I D E M I O L O G I E A O C H R A N Y V E Ř E J N É H O Z D R A V
VíceStavebně technické předpoklady: - mikroklimatické podmínky - rešerše norem sálů - vzduchotechnické systémy pro čisté provozy operačních sálů
SNEH ČLS JEP 23. září 2014 XXI. mezinárodní konference Nemocniční epidemiologie a hygiena Stavebně technické předpoklady: - mikroklimatické podmínky - rešerše norem sálů - vzduchotechnické systémy pro
VícePŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:
Krajský program snižování emisí podle přílohy č. 2 odst. 2 k zák. č. 86/2002 Sb. PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:
VíceZátěž chemickými látkami
5.6.10.2. Zátěž chemickými látkami http://www.guard7.cz/lexikon/lexikon-bozp/kategorizace-praci/zatezchemickymi-latkami Dle Vyhlášky č. 432/2003 Sb. zařazujeme do 4 kategorií. Podmínky ochrany zdraví při
VíceProblematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument
Problematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument Výchozí podmínky NEHAP, UV 810/1998, programovým dokumentem v oblasti zdraví a životního prostředí přes 150 úkolů významná role
VíceOSVĚTLENÍ Z POHLEDU HYGIENIKA
OSVĚTLENÍ Z POHLEDU HYGIENIKA Ing. Ondřej DOBISÍK Praha 12. 3. 2014 Ing. Ondřej DOBISÍK 2000-2008 Zdravotní ústav se sídlem v Praze oddělení měření a posuzování fyzikálních faktorů prostředí 2008-2011
Více