Souvky 4 / číslo : 7. Fosilie v pazourku Ferdy Scholze foto Ferdinad Scholz

Transkript

1 Souvky 4 / 2016 číslo : 7 Fosilie v pazourku Ferdy Scholze foto Ferdinad Scholz

2 Obsah: Lokální souvky pískovce osoblažské křídy na Opavsku Setkání v Bolaticích Natura Opava se studenty ve skanzenu v Bolaticích Navázání spolupráce s polskými archeology Výstava souvků Vlastivědné Muzeum Šumperk Dar, souvky a vulkanity pro Ostravskou universitu. Databáze bludných balvanů Bronislav Novosad z Kunína a geologická sekce Muzea městyse v Suchdole nad Odrou v Bolatickém muzeu. Zajímavosti z mikrosvěta. Řezání souvků úhlovou bruskou Experimentální archeologie Fosilie Pískovna Závada, stěna, velké ložisko větších souvků v písku foto Rudolf Pelikán

3 Lokální souvky pískovce osoblažské křídy na Opavsku Osoblažské pískovce jsou jemnozrnné až středozrnné, žlutavě bílé, bílošedé, šedomodré, nahnědlé až načervenalé s kaolínovým tmelem. Na některých nálezech je zřetelně vidět vrstevnatost a obsahují hojná hnízda rohovců, světle hnědých, nažloutlých, nazelenalých, našedlých i černých odstínů. Můj první nález os. pískovce z pole u Brumovic 120x110x70 je plný zkamenělin, skořápek ramenonožců, jehlic ježovek, dírkovců, otisky mlžů a asi spoustu jiných. Také několik nálezů písčitých spongolitů s kalcifikovanými jehlicemi hub. Na polích v okolí Brumovic jsou nálezy os. pískovců ojenidělé. V pískovně Bohušov, když se ještě těžilo se daly nalézt pěkné vzorky. Na polích mezi Bohušovem, Dolními Povelicemi, Kobernem a Slezskými Rudolticemi je os. pískovců hojně. V Bohušově pod pozůstatky Hradu Fulštejn je mocná několika metrová vrstva os. pískovců. Za obcí Matějovice na pravém břehu potoka Hrozová je v zalesněné stráni pseudokrasová matějovická jeskyně v osoblažském pískovci, detailně popsaná V. Králem (1957). Sám jsem před několika lety jeskyni navštívil, je to opravdu zajímavý úkaz geologické činnosti na osoblažsku. Osoblažská křída je součástí křídy opolské a na naše území zasahuje svými výběžky západně směrem od Glubczyc. Osoblažsko je ve Slezsku jediným místem, kde kulm Nízkého Jeseníku zaplavilo ve svrchní křídě cenomanské moře. Byla to tak zvaná transgrese cenománská a patří k nejmohutnějším známým záplavám na Zemi.

4 Během ní byla pod vodou velká část Čech, Bavorsko, Polsko až ke Krakovu a území ruské tabule. V západní Evropě byla zaplavena Anglie, část Skotska a Francie. Cenomanská transgrese postihla také jiné světadíly, proto je možné říci, že celosvětová. V pleistocénu byl osoblažský výběžek pokryt kontinentálním ledovcem a tak se horniny opolské a osoblažské křídy dostaly na opavsko. Máme tady ve Slezsku, vlastně geologickou raritu, která by si zasloužila větší pozornost. Nalézají se osoblažské pískovce také u vás? O osoblažských pískovcích napsal a nafotografoval - člen klubu pro výzkum souvků, Ferdinand Scholz. Literatura: Roemer, F. Geologie von Oberschlesien. Breslau 1870 Kettner, R. Všeobecná geologie II. Praha 1957 Skácel, J. Rozšíření křídového útvaru na osoblažsku. Přírodovědný časopis Slezský XXII Špinar, Z. V. Burian, Z. Kniha o pravěku. Praha Gába, Z. Pek, I. Ledovcové souvky moravsko slezské oblasti. Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku

5 Nálezy na Hlučínsku Souvek z Darkovic, rozměry 80 x 60 x 35 Souvek z Kozmic, rozměry 70 x 60 x 20 Souvek P. Wodeckého z Osoblahy pro Bolatické muzeum Rozměry 190 x 140 x 100 Pro bližší poznání přikládám odkaz na diplomovou práci Mgr.Daniela Šimíčka Studium sedimentů kontinentálního zalednění vybraných lokalit Osoblažska Souvky osoblažské křídy se na Hlučínsku vyskytují ojediněle. Ve značné míře se zde vyskytují pazourky, vápenitě křemičité, jejichž původ není znám.

6 Setkání v Bolaticích Na setkání sběratelů souvků bylo opět více jak aktivních vystavovatelů, tak i jen pozorovatelů Opět v harmonické symbióze sběratelé souvků se sběrateli artefaktů, nějak tak by to mělo být vždy a všude. Všechny záhadné nálezy se pochopitelně nepodařilo určit. Například část schránky amonita (?) v neurčeném silicitu, co do původu i několik achátů. Nejzajímavější snad byly nálezy ze záchranného sběru ze stavby Prodloužené Rudné v Ostravě - Porubě. Většinu účastníků zaujala informace resp. pozvánka k výstavě souvků ve Vlastivědném muzeu v Šumperku ve dnech Zvláště obrazová složka (zvětšené barevné fotografie souvků) má světové parametry. Při pohledu na to, jak přibývá nasbíraných souvků zejména z Ostravska a Opavska, se jeví jako velmi aktuální pokusit se o navázání seriozní spolupráce mezi sběrateli a muzeem (muzei) s veřejnými, v centrální evidenci sbírek registrovanými sbírkami (např. s Ostravským muzeem). RNDr. Zdeněk Gába Vždy potěší, když má člověk možnost setkat se s lidmi, kteří se pro něco nadchli. A to byl případ tohoto setkání geologů a mineralogů v Muzeu venkova v Bolaticích. Sbírka pazourků a různých souvků je úžasná. Všechny zdraví Kubačkovi z Natury Opava. RNDr. Milan Kubačka Natura Opava Czech Republic Několik mých poznatků: foto Ferdinand Scholz Také tentokrát nám obecní úřad Bolatice poskytl pohoštění, které všem velmi chutnalo. Bolatické koláče velice rychle zmizely v útrobách hostů. Další schůzky se budou konat mimo termíny akcí ve skanzenu. Letošní se osvědčila, měli jsme více času pro prohlídky souvků. Osvědčilo se i včasné zveřejňování schůzky plakátem - pozvánkou na internetu, když přišli noví zájemci o tuto tématiku. Přišel traktorista p. Adámek Josef se synem, který taky projevil zájem o souvky. Josef provádí orbu v okolí Hlučína. Poskytl informace, kde jsou z pole při orbě odkládány větší balvany, které vyoře. Je s ním domluva, že větší balvany budou poskytnuty do sbírky muzea.

7 Přijel p. König Jan od Olomouce, který přivezl novodobý lokální souvek strusky a veliký rozřezaný pazourek velmi pěkně naleštěný!!!. Ondřej Mušálek z Bolatic projevil zájem o experimentální štípání pazourku a předměty denní potřeby pravěkých lidí, které už sám začal vyrábět (vyčiňování kůži, kostěné jehly, šípy s opáleným hrotem a další předměty). Paní Čeganová dovezla sbírku neolitických artefaktů z neolitu z její zahrady. Přišel taky p.kubačka z Natury Opava, který byl vedoucím mezinárodní návštěvy studentů v muzeu souvků, které se uskutečnilo v srpnu pro studenty od nás, Polska a Slovenska. Navázali jsme spolupráci s Vlastivědným muzeem v Šumperku, které na schůzce zastupoval p. Milan Dvořák. Ten přivezl velice pěkné pozvánky na Výstavu souvku v Šumperském muzeu Chtěl bych poděkovat všem, kdo přispěli k dobré atmosféře setkání a za dovoz hornin. Byli to zejména Ferdinand Scholz, Bruno Kladiva, Miroslav Gebauer, Rudolf Pelikán, Petr Liboska, Tereza Gloserová. Věřím, že na další schůzku přiveze i ukázku Pavel Merta. Jako posledně bylo zde prezentováno mnoho zajímavých souvků i pazourkových artefaktů. Mnoho se jich také podařilo určit. Bude nutné při dalších schůzkách pořizovat fotodokumentaci pro galerií souvků, která by mohla z těchto zajímavosti vzniknout. Ne každý má možnosti souvek pěkně vyfotit aby byl použitelný pro tyto účely. Já jsem to chtěl na místě zkusit, vyfotil jsem několik nepodařených snímků. Bohužel z důvodu zaneprázdnění se mi to nepodařilo. Pevně věřím, že při další schůzce najdeme dvorního fotografa. Do dnešního dne jsem obdržel snímky od p.kubačky, p.struhaly, p.scholze a p. Gáby ml. Najdete je v galerii Zonerama viz odkaz : Pokud bude o snímky zájem, můžete si je stáhnout nebo mi napsat přepošlu. Natura Opava se studenty ve skanzenu v Bolaticích Dne navštívili studenti od nás, Polska a Slovenska prostřednictvím neziskové organizace Natury Opava a pana Milana Kubačky skanzen v Bolaticích. Byli rozděleni na tři skupiny a postupně procházely jednotlivé expozice skanzenu. Skanzenem je provázel p. Dominik Theuer a expozicí souvků Jiří Dudek. V expozici souvků se každá skupina zdržela cca 20 min. více času nebylo. O souvky byl velký zájem, zejména o různé speciality a fosilie. Studenti si taky s sebou odnesli celou řadu pazourků, které tam jsou k dispozici pro hosty. Věřím, že v budoucnosti takových exkurzí přibude, jelikož takových expozic, kde si mohou hosté vzít do ruky exponát, pořádně si ho pod lupou prohlédnout u nás moc není. Tato sbírka je především určená pro poznání jak žákům, studentům tak i hostům.odkaz na zpravodaj Natura Opava : pdf Natura Opava se zajímá o přírodu. Jejich webové stránky stojí za zhlédnutí včetně měsíčního zpravodaje. Pan Kubačka byl přítomen na našem posledním setkání a zaslal z něj řadu fotografií. foto M.Kubačka

8 Navázání spolupráce s polskými archeology Ze studia archeologické literatury a internetu jsme věděli, že polští archeologové provádějí archeologické výzkumy a vykopávky hned kousek za hranicí Hlučínska. Rozhodli jsme se proto navázat s nimi kontakty, v rámci spolupráce. Pravěcí lidé byli stejní jak u nás tak i v Polsku, hranice v dávné době neexistovaly. Dne jsme se Pavlem Wodeckim vydali je hledat. Hledali jsme v okolí Kietrze. Nejprve jsme hledali v u Lubotyńe a pak u Dzierźyslawi. Najít se nám je nepodařilo. Rozhodli jsme se, že využijeme výletu ke společnému průzkumu archeologických lokalit u nás na Hlučínsku. Průzkum se podařil a odnesli jsme si každý nějaký ten nález. Po příjezdu domů se nám podařilo zkontaktovat p. Dariusze Bobaka z Institutu archeologie University v Rzeszowe. Dne jsme se rozhodli archeology navštívit s Brunem Kladivou (Pavel Wodecki byl služebně mimo). Podařilo se získat telefonické spojení na p. Furmánka z institutu archeologie ve Wroclawi, který sdělil, že práce probíhají u Pietraszyna a je vede p. Andrzej Wiśniewski Dal nám na něj telefonní kontakt. Pak už bylo vše snadné a během chvíle jsme je našli. Při schůzce jsme domluvili na spolupráci ve výměně informací z našich výzkumů a prohlédli velice zajímavé vykopávky. Andrzej Wiśniewski a Jiří Dudek foto Bruno Kladiva Dne jsme navštívili s Brunem Kladivou archeologickou lokalitu v Pilszci. Setkali jsme se p. Dariuszem Bobakem a paní Martou Poltowicz Bobak. Prohlédli jsme si, jak se detailně provádějí a zaznamenávají nálezy. Nechtěli jsme je moc rušit a zdržovat, protože měli díky počasí velké zpoždění. Na místě jsme je pozvali do Bolatického skanzenu. Pozvání přijali. V Bolaticích došlo k dalšímu setkání a předání různých informací. Dohodli jsme se, že v příštím roce se budeme účastnit vykopávek po delší dobu. Přikládám odkaz z dřívějších jejich archeologických vykopávek. Věříme, že se budeme v příštích letech vzájemně navštěvovat, předávat zkušenosti, porovnávat archeologické nálezy a zejména určit k jakému archeologickému období patří.

9 Darius Bobak, Jiří Dudek a Marta Poltowicz Bobak foto Bruno Kladiva Výstava souvků - Vlastivědné Muzeum Šumperk Na schůzce v Bolaticích jsme přijali pozvání od p. Milana Dvořáka na výstavu souvků ve Vlastivědném muzeu v Šumperku. Výstava byla zahájena , velice pěkně připravena ve dvou místnostech. Ukončení bylo plánováno na polovinu listopadu. Exponáty byly většinou ve skleněných vitrínách. Nejlépe však vynikly stěny vyzdobené velikými obrazy souvku a jejich detailní strukturou pod lupou. Setkali jsme se zde taktéž s p. Zdeňkem Gábou. Probrali jsme směry další činnosti i možnosti, jak pokračovat v neoficiálním klubu příznivců souvků a spolupráci s muzeem. Pro archív v Bolaticích jsem převzal literaturu o souvcích pro další studium. V dalším termínu se při výstavě uskutečnila přednáška p. Gáby o souvcích. Byl na ni přítomen Bruno Kladiva a Ferdinad Sholz. Milan Dvořák, Zdeněk Gába a Jiří Dudek zleva

10 Stěny vyzdobené plakáty souvků. Na závěr naší cesty do Šumperka jsme si prohlédli velice hezké centrum města a navštívili Lázně Velké Losiny. Dar, souvky a vulkanity pro Ostravskou universitu. V létě byly darovány Ostravské universitě souvky z Hlučínska. Kolekce různých druhů pazourků s fosiliemi a také kolekce souvků krystalických, přeměněných a sedimentárních. Vše bylo doplněno vulkanickými lávami ze slezských sopek. Dar byl realizován přes Tomáše Rozehnala a Pavla Mertu. Souvky i lávy daroval Jiří Dudek, včetně popisu. Nedávný dárek do školních sbírek na Hladnově si zaslouží ještě pár slov. Souvky i vulkanity ze slezských sopek jsem osobně předal Dr. Janu Lenartovi, který je teď správcem školních sbírek. Slovně uvítal tuto typickou regionální komoditu, hlavně s vědomím vzácných norských vzorků, že by o ní studenti měli vědět a shodli jsme se na konkrétní vitríně, kde by měly být uloženy. Tomáš Rozehnal Databáze bludných balvanů Rudolf Pelikán vypracoval databázi bludných balvanů. Práce obsahovala několik pořadačů podle okresů. Na jednotlivé lokalitě je uveden okres, obec, ulice, GPS, mapky a fota bludných balvanů. Byla odvedena velmi dobrá práce, která trvala několik let, stála nemálo peněz jen za benzín a pečlivě ručně vypracovaná dokumentace s popisy lokalit a dalšími podrobnými údaji. Tato databáze byla prezentovaná i na našem setkání v Bolaticích. Bylo by velkou chybou nechat tuto práci ležet jen tak. V dnešní době elektronického věku, požadovali vydavatelé po Rudovi, když chtěl svou práci zveřejnit, aby byla v elektronické podobě. Ujal jsem se tohoto náročného úkolů. Věděl jsem, že to není práce na týdny, ale na měsíce. Začal jsem loni na podzim, pak byla dlouhá pauza. Po našem posledním setkání jsem na ní začal intenzivně pracovat celé dny a během cca dvou měsíců se to podařilo a já mohl v polovině listopadu Rudovi tuto práci předat. Databáze je zpracována podle jednotlivých obcí a uložena do jednotlivých souborů v aplikacích Power Point a Adobe Acrobat formáty pps a pdf. Je pravdou, že všechny bludné balvany tam nejsou. Při zpracování jsem zjistil, že některé bludné balvany už nejsou na místech, kde byly v době, kdy tam Ruda byl. Jsou přemístěné na jiné místa. Veliká část bludných balvanů slouží jako pomníky nebo připomínají dávno uplynulé události i významné osobnosti. Pokud budete mít o databázi zájem, spojte se Rudou a doneste si Flash disk. Je toho požehnaně a přenos dat bude trvat cca 2 hodiny.

11 Bronislav Novosad z Kunína a geologická sekce Muzea městyse v Suchdole nad Odrou v Bolatickém muzeu. Bolatice Členové geologické sekce při Muzeu městyse v Suchdolu nad Odrou, společně se sběratelem nerostů z Kopřivnice L. Martináskem navštívili muzeum souvků a pazourků v Bolaticích. Vše se domlouvalo dlouho dopředu, kdy jsme tuto prohlídku chtěli spojit s návštěvou burzy šutrů na VŠB TU v Ostravě - Porubě. Bohužel se omlouval jeden člen za druhým, až jsme zbyli jen dva a to B. Novosad a J. Vala, proto jel s námi ještě L. Martinásek. Rušit tento výlet se mi nechtělo. Na burze v Ostravě to bylo velmi přínosně, člověk se podíval na minerály a zkameněliny od nás, ale i ze zahraničí. Každý si našel tu svoji parketu, každý obdivoval to, k čemu více tíhne. Určitě potěší, že stále se i u nás dá najít a právě velmi pěkné byly vzorky z lokality Petřkovská hůrka, zeolity. Já jsem neodolal a koupil si vzorek pyritu z lokality ve Španělsku. Asi kolem naše skupina vyrazila směr Bolatice, kde jsme autem zastavili kousek od skanzenu, Jiří Dudek, kterému jsem telefonoval, řekl, že dorazí za chvilku, byl tedy čas a my se prošli kolem kostela. Samotné muzeum je součástí Bolatického skanzenu. Když dorazil náš průvodce Jiří Dudek, vyrazili jsme do jeho království. Muzeum se nachází v jedné z bývalých hospodářských budov a Jiří nám nejprve povyprávěl celý příběh vzniku muzea. Je to jedna větší místnost. Vzorků jsou zde tisíce, některé jsou volně, některé ve vitrínách. Mnohé jsou opatřeny popisky a k celé expozici je mnoho textů v elektronické podobě, nebo přímo zde k přečtení. Konají se pravidelná setkání sběratelů silicitů, pazourků, je navázána spolupráce s mnohými muzei a dalšími subjekty. Dostalo se nám i ukázky od Jirky, kdy nám zručně počal vyrábět různé nástroje, ty se musí označit, aby případně nemátly archeology, byl by totiž chaos, mnohé výrobky jsou dokonalé, chybí jen patina. Prošli jsme si celý areál a domluvili se, že zůstaneme v kontaktu a určitě se zase brzy setkáme. Po rozloučení a poděkování jsme kolem vyrazili na cestu domů. Tím byla navázána spolupráce geologické sekce s muzeem pazourků v Bolaticích. Příloha: fotografie zachycující návštěvu Odkaz na stránky Muzea městyse v Suchdole nad Odrou: Sepsal B. Novosad Lubomír Martinásek, Jiří Dudek, Josef Vala a Bronislav Novosad fota: J.Vala a B.Novosad Hosté přivezli do muzea taky kolekci souvku a klokočovké korály. Jedná se pazourky s fosiliemi, pískovcové houby a korál klokočovský Actinacis Remeši, přímo z naleziště Příbor Klokočov, Seifertovo pole.

12 Zajímavosti z mikrosvěta. Křemenná žilka na devonském radiolaritu s kostrami radiolárií, zvětšeno 230x Mikro foto radiolárií z Devonského radiolaritu z Benešovského vrchu u Brumovic. Na snímku je vidět celá kostra radiolaritu, což je unikátní. Foto a text Ferda Scholz Řezání souvků úhlovou bruskou V čísle 2/2016 jsem psal o řezání souvků úhlovou bruskou v Německu. Napsal jsem, že to vyzkouším. Zkouška proběhla v létě s dobrým výsledkem. Kámen vcelku velice dobře v jílovité hlíně drží. Písek jsem nezkoušel. Pro větší souvky je nutné použít brusku s větším kotoučem o průměru 230 mm. Já jsem při pokusu použil kotouč o průměru 115 mm, takže jsem kámen postupně otáčel. Neprořezaný zbytek se pak dá velice snadno rozlomit třeba sekáčem.

13 Po rozřezání jednotlivé kusy usadíme do hlíny, nejprve hrubým diamantovým kotoučem srovnáme hrubé nerovnosti. Pak můžeme bruskou s gumovými diamantovými kotouči o různých zrnitostech souvek za mokra vyleštit. (viz ukázka nástrojů pro broušení a leštění v minulých zpravodajích). Při řezání a broušení je nutné používat ochranné brýle a respirátor. Experimentální archeologie Do muzea ve skanzenu chodí mnoho dětí. Pro jejich představu, aby věděli, jak naší předci používali kamenné nástroje, začal jsem vyrábět pazourkové nástroje. Nejprve z pseudoartefaktu, jelikož jsem nástroj neuměl vyrobit. Pak jsem začal s experimentálním štípáním pazourku. Rozbil jsem veliké množství pazourku bez požadovaného efektu. Později jsem přišel na to, čím a jak uhodit do pazourku, aby se dosáhlo úštěpu. Po zhruba roční snaze se pomalu dostavoval patřičný efekt. Při akcích ve skanzenu jsem pro děti připravil nástroje z pazourku. Děti s nimi se učili opracovávat dřevo, vrtat pískovcové kámen a vsazovat hroty šípů, včetně střílení z luku, šípy osazenými pazourkovými hroty. Úštěpy a čepele vytěžené z jedné větší pazourkové hlízy, při použití pískovcového otloukače. Z těchto úštěpů dalším otloukáním nebo retuší se už dají vyrobit nástroje pro různé účely.

14 Pravěcí lidé používali k retušování (drobná přesná úprava hran pomocí velice drobných úštěpků, aby hrany byly ostré nebo funkční pro jiné účely) hran především parohy, kterých měli dostatek z ulovené zvěře. V dnešní době se k retušování používají i nástroje s použitím mědi. Pazourkové drásadlo, drobné nástroje usazené do kosti, pazourkový srp k ořezávání obilí

15 Fosilie Klokočovský korál Actinacis Remeši rozměry 210 x 160 x 150 věnovaný Bronislavem Novosadem, na mikro snímku jsou vidět zřetelně korálové růžice. Kořenonoš plavuně Stigmaria fitsoides na detailu jsou vidět terče, se kterých vyrůstaly stonky plavuně Celá ježovka v rozpůleném pazourku foto Karel Struhala

16 Otisk kapradiny v lokálním souvku škváry z uhlí od Miroslava Gebauera Živočišná stopa v kambrickém pískovci Monocration foto Ferda Scholz Souvky 4/ 2016 č. 7 pouze v elektronické podobě, Kontakt pro příspěvky a Info : dudek.jiri@volny.cz Diskuze u souvků Jiří Dudek 2016 foto Z.Gába ml a M.Kubačka