FOTOSOUTĚŽ VTM. a 4. CENA - OENN( ZÁJEZD DO BUDAPEŠTI. a: UPOZORN~NÍ VŠEM ČTENÁilůM -

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "FOTOSOUTĚŽ VTM. a 4. CENA - OENN( ZÁJEZD DO BUDAPEŠTI. a: UPOZORN~NÍ VŠEM ČTENÁilůM -"

Transkript

1

2 FOTOSOUTĚŽ VTM VY FOTOGRAFUJETE - MY UVEAEJi\IUJEME HILi ČTENÁ.li, es jak Jll J m uvedli v ppedch;lhjfc;lch ll1lech, roůlpili hm ndl foto - ~,. O crafickow 1011tU o úblry ][ c:htovnlho ruchu mlidet., V Utou ppi ~ d lellto1t mail ltenui-fotoamat4'1, ktepi H aúlastnl nlkter4ho lli Q CD Je:zdu cfo 1pritelenfch aeml, poi'i.danfch c tovnlm odborem OV~ )- ~l~~ n:!~:v~r~al ;"!';',';';.~: :l~c:.chycu;t pobyt mladfch zahranil \,>" -b N Pro a11tory nejl.datilejllch ú.blr6, kt 6 koncem roku vyhod c( ~:~E:;: ;lj~';;~gs:~::atc'á~:::;; i.~e 0 ~'.;'.:'~:o~e~~7;ájezd BUa: DAPEŠf- BALATON; l. CENA - 7DENNI ZÁJEZD ORÁff>ANY-BERL(N; a 4. CENA - OENN( ZÁJEZD DO BUDAPEŠTI. o. > N c a: ca o > M cr: a: ca o > N c ca o >- a: UPOZORN~NÍ VŠEM ČTENÁilůM - KTEl\f SE ÚČASTNÍ NAŠÍ FOTOSOUT~ŽEI N cc Všechny snemky, které obdrffme do soutife, jsou evidoviny. Soutěf konči koncem tohoto roku. Začátkem a: roku budou došlé snfmky (tedy i ty, které nebyly a uvefejn!ny) ohodnoceny zvláštnf komisi odbornlkú. O Z nejlepších pracl bude uspohdána výstavka a auto1'1 vy hodnocených snímků budou odměněni věcnými cenami. Upozorňujeme proto vlechny ětenife fotoamaté ry, aby neládali své sntmky zpit, I kdyf nebyly 1,1ve'fejnfny. Jde I o fotografie, které byly do naši soutěfe zaslány jif v loňském roce. O Obr. 1: V brflfch. (Z pobytu Y Budapeltl). Autor: Mlrosl&Y RelAtk, Nymburk, Bolkova 1839/ 2, Foto6daJ1; Fl1xarst, cl. 5, 6, lu 1/100, li. filtr. Obr. 2: V :r.rcadle llvota: Autor: JIPI Pobo,11, Vald. Mu:i illl. Šaflflkon 20. Foto6dal : Flu:arst IV, cl. '4,5, l!u 1/50. Obr. 3: Ve kutelno.tl. Autor: JIH Hanik, Hrad c Krl.lo"', HusoYo nim Fotoůdaj1 : Fl1xar1t, cl. 11, bs 1/100 FOMA 11 DIN. 1tdtme vis, abyste do outlh po llali obrtzky ne menll nel 9X f4 cm. Své pl'llce po1llejte na adresu i Redakce VTM, Praha-Nusle, Na KYltnlcl 7. Kaldi snlmek otna&.e kritkfm poplhm sobrai:entho objektu a dlje; pflpilte I technickj fo to(idafe (aparf.t, &s, clona a citllyo t filmu, pflpadnl ttl laboratornl Informace). Mnoho Cl pkhq pr.je REDAKCI! 722 VIDA A TECHNIKA MLÁDltl

3 VÁLKA S MRAKY chyceni proudem, stou pi drovelí s n(m, a kdyf se do dostane do'' ~istl mraku, kde se )ejf vtha vyrovni s výtlačnou silou stoupajklho proudu, zostane v nim do slova viset. Obdobni se samoz:1efmi chova)i I ostatnf Ustečky vody, takte se v určit,, pomirni mal' čisti oblaku nahromadf velk' mnofstvi vody ve formi velkých čútlc vody I ledu. Proto byla tato čbt pojmenovina oblutf velkých kapek" na rozdll od okolntch ~isti s malýml kapkami J'idu 6-1 O mikron O. V t'to oblasti velkých kapek" kouslčky ledu - budoucl kroupy - rychle rostou, pj'imrnjf k nim dalll a dalll kapky Ov1'dnout pobal na Hmlkoull - to Je dali( vfznamof 6kol, na Jebol fden.i pncuji vldcl Jr.oamlc.kého vljr.u. Nedovedeme al dne. uj pfed t vit. Jakf \llltek by Ud tvu pffnulo vyfdea.i alnpo6. nfkterfch problěm6 akt.lvnlho p61obea.i na Potu.li kdy'by pfe1taly bft hrosbou houfe, sucha, vkhflc::e, 1mrltf, krupobltl vody. Avlak ledov' čhtefky se navdjem nespojuji. Prhl toto l hlavo.lm,nolem o&isbu:bo Vyaokobor1Jr.tho aeoly:dlilnlbo ibtavu v S!fiSR. Krupobltl Je tomickou litku (napllklod jod id stflbrný Ag)), budou Kdyf tedy v t'to Ustl mraku roz:prufme spec141nf chetlj 1Jr.uteěafm po1thcham pro umldllce - nlh oblll, stromy, kvlty a :avl"tl vlno.._;ady. Zaa,bne vlechny velk' kapky vody krystalizovat a n brinlmeuk obvykle celf p' uml djou.hý al kllometl'6 a llroký pflbllioi 8-6 ldlometr6. Škody sptuobené krupobltjm dosahuji pferull a vypadnou z nlho jen mal~ kru pky. pro zemi vzniku obivaných krup. Rych" ro:rrosdnl mraku se rofnl ohromnicb Uetalt. Jll na konci mlo.ulěho etoletl M di lsk4i kultury :rcela nelkodn,. Hlavni niplnl dilostfeleck6ho niboje je tedy speclilnl chemlcki litka. Df:fo. pokouleli zahnat Uupobltl 1ttelbou x dli, &'Ylů. bez 6apfcbu. Nan1 01Uitnl hmu djvh, vld1t dua tehdy 1tfilela vlutnl do prúdna, Udi nnoall Jdtl mec.banl1mu1 stfelecký ni boj mimochodem nenf jediným prost1ed vuůku ledovfcb krupek. St.felba do mrak\\ dstala pů. kem, který dnes umoflíuje dopravit chemickou niplft nadlouho upomeouta. do oblaku: niktel'i videi poutlv1jf k tomuto účelu raket. Avbk podle propočto pracovnlko Vysokohorsk4iho geo Pracovnici zmlnin,ho sovitsk,ho ústavu vlak znovu fyzlkilnfho ústavu Je stj'elba z protiletadlových dil nhijill vilku s mraky pomoci dil - tentokrit proti utlm ne)levnijli a ne j ůčlnnijll zposob boje s krupobitfm. letadlových dil, vyl'azených z armidy. Mrak nenl tryskov' letadlo - tady feld I vyl"u:en6 zbrani dobl"e Pro Cispilný boj proti krupobltl musfme pl'edem tnb posloufl. Stffll se ovlem óplni Jinak nef pfed pol sto. odpovidl na tyto otbky:- letlm; ale nejdffve sl muslme uvidomlt vznik krupo- bltf, Jak ho vysvitlujf pracovnici ůstavu doktor gec>6 PJ'edni: Do jak,ho oblaku stl'flet, jak poznat ten 1r>flckých vid G. K. Sulakvelldze. N. Š. BlbllaMll, pravý" mrak, z nihof hroxl vypadnout kroupyl V. F. Lapčevovi a docent lenlngradsk6 university 8. V. Za druh4i: Podle uveden' hypotby vznlkaji ledov6 Klr)uchln : krupky pouze v určit' pomirni nevelk' čist i mraku - UvnltJ' oblaku neusdle posobl v:restupn' vzdufn' oblutl velkých kapek". Jak najlt tuto oblast na vxdilenost nikollka desítek kl!ometrol proudy. Rychlost takov,ho proudu nenf sti1', bihem cesty od uúpatl" k vrcholku oblaku H: m6nf. ZpoUtku Za tletl: V kter6m okamflku Jetleba nhijlt stlelbu se postupni zvyfu)e, v Jist' ltstl mraku dosihne maxi - ne pj'llll brzo, kdy se oblut Jeltě: nevytvoflla, a zase milnt hodnoty a potom uflni klesat. Kap l ~ka vody, D ne pozdi, kdy! uf kroupy nfaly padat? Z OBSAHU CfSLA 211 Pn hunuanjtahm ad pacem (K 100. výroh Cenan4bo k:flt.) ltvauta rodtodul NaJen pro krúv pflrody e Uuabj voda Taudenl e Pr6my1lov' výroba krmiv e J dna6 daktrbny do drub6 etapy e z Brn na pole e 01vltov6 pravttko!eny rad.j mul6.m H3 HOMBPA u1 Yttttn.te -oac>10t e l'pl.llom 10011n Me>K.QJulpoJJ.noro tcplchom JCpeC'f'I e Hoaa11 TtJOLKKI )'!UllllTO>t<ICT nphpojj.y e Kp cm'k! cep.i:ute AMcpRKH B10poft nan ITOAlHblX a1tct<:rpoenttu111! e Houwe :rp1unopb1 e >Ke1mn11fbt coau)'!ot "-Y>KWHHn AUS DBM INHALT OBR Nr. 211 Ktle1 1eam dle \Volken e loo Jabre du lntunadonalen Roten Kreuan Neu Techn!lr. vunlchtet dle Narur und dle. Geaund hdt e Kuba - du rote Herz Amerik e Zwt.ite Euippe dtt 1tomitchen Blcktrb:itltnnrke Neue Trů.toren Fraum rt.ten Mlnnem PROM THB CONTBNTS OP No. 211 Bt.ttle.,.h" clouch 100 yetin of the International Red Cro11 New teehnique detuoyi n ture od huilth Cuba - thc red heut of America Sccond 1uiae of the uomie powentadona e New trac.don-enaine1 Wome.n are. advislna men v PAISTfM efslb NAJDETBt Klub mlad~cb ko1monaut6 Oblid.Aut.f po 20 Htaeb R voluc.a v metalursf;i e Volaoa ce1tv pro chamu e St vb budoueno1tl - v pfhomaoatl Vl'dc.l kftdd Penpel.cl Y d'lkov6 dopj'avy e Mlkroodde:eb d&ill eouthnj kfflovb11

4 Ukbalo se, fe na vlechny tři otizky dokife odpovtdlt nidlo lokitor. Oeitov' sruky, velk'- nebo mal6 ledovi krystalky tati! roz. ným zposobem odrifeji rldlovi vlny, takfe na obrazovce lokitoru vznikal( odrden' slinily rozn,ho tvaru asfly. Na nich mofeme velmi dobfe sledovat vlechno, co se v ta kov'm oblaku dlje. Zkulen' oko operitora na prvnl pohled pozn, padajf ll v dan'm mfstl kroupy nebo Jeltl ne, Jellch pfiblifnou velikost a mnoho ostatnkh podrobnosti. To vlechno nejsou dnes Jlf jenom teorie. Expedice Vysokohorsk,ho 1eofyxUd.lnfho ústavu se s velkerým vybavenlm vletnl protlletadlov6ho dlla, radaru a vlutnf meteoro-. loclck6 stanice vydala na vysokohorskou n hornl plollnu ul paded.t kllometro severnl od Elbrusu s 6myslem ochrinlt okolnf óxemf o rozloze pflbllfnl 300 ětverelnlch kllometnl před krupobltfm. Celá krajina le sice llduprbdni, avlak pro dar'ý úlel naprosto vyhovujlcl: nenl uk6 mofn'.stfflet do mrako v hustl obydlených oblastech, dokud ne budou vyrobeny speclilnf netrlltiv6 niboje, na nich! se uf úspllnl pracuje. Činnost expedice spol.lvi z velké list I v otekivinl vhodn6ho" po Casl. tj. ukov6ho, kdy ml podle pfedpovtdl pfljlt krupobltl. Potom teprve zalfni vlastnl price, vilka s mraky. Dosud skont:lla vfdycky vltlznl. Ale to nenf vlechno. Po zisahu nastupuje kontrolnl skupina, kteri mi u úkol co nejrychleji se dostavit na - li přesnljl pod mlsto elnu a pfln6st dokazy o tom, fe dsah byl t'jsplfný.jejr price nenfzrovna lehki -vidinou stali" projft kllometro v horich s pprstroji a mapami, u Jak6hokallv p<kasl. Pffroda se nikdy nevzdivi snadno; úlastnfcl expedice vlak vlff, fe Jejich price pflnese dafll pokrok v ovlidnutl tich proceso, kter' do sud spadaly v jaxyce pojlltoven pod pofem vyfff moc". -1a+l:a- V mlnulfch dnech probfhla v risku zpr6vo - lervenf kflf oslavuje 100 let. Nlktefl lcendfl, mez/ nimi Vlra Poldkovd z Prahy, Karel )Indro z Gottwaldovo a dallf, ndr fddall a r!!lenr, Jak.rkl lk a JaU md dnes úkoly. Ul Co let vl Je prapor Čer.-.nAo kjlle, Pod tlmto ymbolem a Jeho ochrano.i uplatauja vallk' mhlnllrodnl hnutf idarlty hvmanl1mu. t...., lcj'll Je Jaclnou s. n l tarflch a n Jvltllch dobrovolnfch pomocnfch orpnhr:acl na Viti. N Jde o ln1cltucl a clrkevnlm ob ahem nabo clrkavnl tndlcl, li alhpoft kohny (viz kfll va znaku). Nahl,dnlm trochu do hl1corle, ktari nim di J._.n, vy1vltlanl. Na vilel:n'm poll V polovině mlnu"ho stoletf, kdy feudalismus v Evropl deflnltlvnl xtratll podu pod nohama, kdy vida a technika pozvedla promysl a obchod, chopila se moci (I cestou doby valných vilek) novl konstituovaná trlda - burloazle. A vlak novi tech nika armid zposobuje v rozných bojtch předtím nebývalé ztráty na flvotech a zdravf lld(. Jedn' z nej krvavijlfch bitev XIX. stoletl - b\tvl u $olferlna v r byl svidkem švýcarský občan Henri Ounant. HrOzy bojllti, desetltlslce zkrvavených ranlných, leffclch bez Jak6kollv 16kafsk6 pomoci, l llch sténinf a volán( o pomoc uposoblly na Dunanu. Rozhodl se dit všechny sv6 sfly do slufeb pomoci tlmto nebohým obitem vilky a zmfrnlt Je Jich utrpenl. Sv6 otfesn' ikulenostl vepsal do mal6 knffky Vzpomrnky na $olferlno" (vylla v r. 1862). Vlemofnýml zposoby nal~hal na vlády sůto, aby byla vytvořena me zlnirodnl organizace pro pomoc ranlným vo)!kom. Tato myšlenka dobývala sl zvolna uznáni $Vltov6 vel'ejnortl. A tak 26. lljna 1863, M dtt doma pofddel? To j1 otdrlta, fdn1 l1ddo. Dne/ni llovllt pf'en n1mtll1 bydlit tj nljalt'm ch1'11jtu. Prot1da, nllcdy jsou 11ýjimeln' uddlosti 1 tfebo pfi 111/lt'm prddleu, n1bo po mall Hch.. A.11 pali se dd 11as111/ichno do pofddlu. Souh/asl. Doma dbdme na pofdd1jt, na urlitý fdd. Pf1dsta11tf, si 11/ok, lcdyby tomu tak n1bylo. Nikdo by l1hlil prddlo. Al l1hlicl prkno i s l1hliljcou 11eJstalo trldt uprostftd mlsrnosti. Nllt.do lil. Al j1helnft1k aajtal od/ol1n na pohovct. Nikdo by listil.rktirn..v x podnltu u:v. Výboru plti pro pomoc ranlným vojikom" schbeji se dstupd 16 nmf, aby pofollll dklady pro orsanlzovanou pomoc ranlným vojik6m. Konference ve svých dvlrech doporuělla zffdlt v kafd' :z;eml nirodnl výbor, který by ůi!lnnl pomihal vojensk' zdravotnlck6 slufbl. Rezoluce doporuělla jednotn' o:r.načenl - hrvený kllf v bll6m poli (lvýcanký znak xmlnou barev - Švýcarsko mi bllý kprf v červen6m poli). Zbady, upra.ven6 a znim' pod nb;vem 2:enevská konvence pro ulehlenl osudu ran~ných za vilky", pfljala I Mezlnirodnf konference v roce Tak vella do flvota organlcace Červen ho kfffe. Dalll úkoly Ve vývoji Červen6ho khfe molno sledovat tfl hlavnl etapy. Pllvodni to byla pouze p'-če o ranin'- ve v"ce. Vdkeri činnost Červen6ho kfífe v mlru byla pflpravou pro eventu"n( vypuknuti vilky. Druhou etapu uhiflla prvnl svitovi vilka. Vilečni utrpenf sl vyfidala rodlfenf p6če Červen6ho kflfe 1 na clvilnf obyvatelstvo. Vedle obstarivinf nesčetntl korespondence ujatcg s rodinami a vedle výminy raniných vojiko, staraly se ntrodnl společnost! Červen6ho kfffe I o clvllnl obyvatelstvo evakuovaných nebo neprftelem obsazených územl. jako neutrilnf organluce zprostfedkoval Červený kflf v prvnl svitov6 vilce styk se zajatci, výminu raniných na lartch. Lahtlillta s b1nzinem ůslala na stol t.11.d/1 11ah l1. Netrvalo by 10 asi dlouho a talt.cttjý byt by se rmlnil " hotový labyrint, " '11mJ n1j1n Jlt, a/1 do Jt.on&f. Sl pohybovar bu pohromy, by bylo umlnlm. Smyllenlta? Moind. A/, jist4 j1, *' Jt.dyby se lctery.. lcoliv ll1n rakotjd rodiny j n j1dnou sundmil s ostrými hroty odlolen,ho j1helnujcu:1 urlitl by se p1uinil o nápra11u. Doma to t1dy jd. Pral by to ndlo taltd na pra- cot1i!ti - if1ba na stat1bdch. Vldyt mnoh' sltutelnl pfipomfnajf v1lký labyrint. J1. to 11/astnl jaleási rovnice. Mnoho lltnej stavafsltd rodiny - mnoho nepofddku, mnoho /ajddcwl a ne- dbalosti, mnoho úra.ai1. Posuďte sami. J n a prol pololed l.io/,ilho roltu dollo 11e sia111bn~civi 1c ao 865 úrazejml A nejde jin 724 VTH

5 a nemocných a tlslce dallrch dopravil do neutrilních nmf. V letech umofnll repatriaci pili miliónu vilelným ujatcom a statlstcom dallrch osob. Ihned po vypuknutí druh' svitod války, v úff 1939, bylo zfft.eno njateck' t'.lstfedl, kter' dostalo u pit let t'mf:f Sl milióny doplso a telegn.mo. Do 6stfedl pflcházelo &I ' dop1s0 a tele(f'amq denni. Meilnárodní výbor č.erven,ho ki'ffe roi:eslal bihem druh' svitov' dlky kolem 36 milión O ~lffko v hodnoti Jedn' miliardy dolaro. Polltlckým vbiiom odeslal na potn.vlnových ballčko. Od konce roku I dlouhp po válce vyhledbal Červený k fff nezvistn' po ce"m svitl. Prvnl, a z:ejm,na druhá svitová vilka, vy volala ohromn' pomocn' hnutí k ulehčenf nesmlrných bid. Heslo,,lnter arma charitu" (mezi zbn.niml lidskost), vtisknut' hnuti pfl Jeho zrodu v r. 1863, pfe. konal las. Uuvfel druhou etapu vývoje Červen,ho kfffe. Sto let zkufenostf lk dokazuje, fe vdlko je nejvetll. zlo, jef mofe postihnout lidstvo, a fe ne}humdnnejflm linem mofe bft prevence vdlky," čteme v telegramu vlády ČSSR nedávn,mu Mezlnárodnfmu kon 1resu. Do tl'etí etapy vývoje, na rozhraní druh,ho století, Jde Červený kl'lf s heslem Per humanltatem ad pacem'' (lidskostí k mlru). V poslední dobi se proto značni rozvinula orpnluce pomoci pj'i pj'irodnlch katastrofách. Prfpomeftme, fe Československý červený krfl jen v letofnlm roce nslal pomoc postlfenl:mu lidu Maroka, Ancoly, llecka, Libye, Vietnamu, Jemenu, Indonésie, Norska. Ptklst,nu, Gulneje, Kapverdských ostrovo a pomoc obyvatelom i:emlthsentm zničené Skopje. Ohl4dneme-11 se o sto let :ipit, vldlme, fe u ko"bky Červen,ho kflfe byli delecbl, ppfpadni pozorovate" vlu 16 zemi. Dnes jsou v Llzespolečnostl ČK 102 národnf orpnluce, sdrufu)ícfch na 1 SO millóno dobrovolných pracovnfko - 14kal'll, zdravotnfch sester, pedagogq, mulo a fen, starllch I mlidefe ze vfech obora lidské činnosti. ~K u ni Československý l!ervený ki'ff byl ialofen v roce Po fallstlck' okupaci dollo k núlln6 llkvldacl ČSČK. Myflenky Červeného kflfe vlak neunikly - naopak rozlfl'ily se do lidových mu Jako prof ev humanlstlck,ho a protlokupal!nlho smýllenf našeho lidu. SvOJ konkrétnl výra:i najly v ówtl na osvobozovacfm bofl. Kdyf 29. srpna 19'4'4 vypuklo Slovensk' ni.rodní povttinl, ofila činnost Červen,ho kfffe. Jeho llenov' a členky obltavi plnili nejrotmanltijlf úkoly: :idravotnf tlufbu ve vofenských nemocnlcfch, v partydnských polnfch lazaretech, uflltovall zúobovinl nemocnic a útulko pro clvllnf utečence a osoby pronúledované apod. Totéf se pro)et'lloo nlkollk mislcll pozdili ve dnech Prabk,ho pov1ttnl. Nelze pf I tom upomenout, fe mnozí tuto slufbu uplatili vlastním flvotem. Dnes mi ČSČK pl'es poldnih,ho miliónu fleno - imlnll se v organizaci dobrovolných zdravotnlkg v prav'm slova smyslu. Základní :z;dra.votnlcký kun ČSČK absolvovalo uf oblano. Zvlilti mladf se l!lnf. jen ve lkolách navltlvllo kuny 2 08S 577 hocho a dívek. je tqtlf "pe vynaloflt mfmoh.dn6 óslll na účin nou prevenci, nef pak nemoci a úrazy oletl'ovat. Proto činnost tlsíco mládefnlckých zdravotnických hlldek nenl nijak okánli, spll nenipadná, ale o to dslufnljlf. Není snad dvodu a obce, kde by nebyla úklad nf orca nlnce ČSČK. Československý červený kfff se stal vý znamným partnerem zdravotnlkll z povolán I ve xdravot nlck' výchovl obyvatelstva, v boji proti úrullm, ne mocem a v odstraňováni fe)lch ppffln, v boji proti tu ber kulóze, 1houbným nádorom, v boji proti alkohollsmu, v pui o matku a díti, ve :r.vylování hyeleny sfdlllť a pracovišť, v :r.fskbtnl dárco krve a v mnoha da!uch úkolech. Pod vlajkou Červeného kl'lfe llfastnf se dnes a denni pi'fslulnlcl velk' organizace malých I velkých bojo vlude kolem nb I v ni.s. Jsou to boje s pl'edsudky, lhostejnostl, hy1jenlckou uostalostl, nekhnf, ppestupky proti zdra v'mu :iposobu práce a flvota, boje u radostnou a J&stnou budoucnost Y mfru. V tomto vpravdl humtnnfm tafenf Československ6ho červeného krlfe nemil by chybit lidný mladý človlk. o Pljalti odlr/tcy. 68 lidi, kce" zaplatili dani najctnnljll - stjý,,f livotem, je nejvýmluvnljll falu. Mnoho dallfch rlstdvd po úraze poznamendno na ctlj bytd livota. tel, jsou mui nimi i mladl. V tomto obdobl jich bylo 1090/ Mnod ti jen nllr.olile dni pol IJ, al nllr.t ff " na stavbu ul nikdy nctjrdd. Kdyi j1mc aalali s lflly, podfoejm 11, co s. a nimi jdtr slerývd. A nejdi o malilkosti. Blh1m prvnlcls l11ti mlslcll l1tolnlho roku museli j1m1 st4tnl pokladny vydat.aa ndhrady po úraaech (jen v1 1tav1bnic1vll) callt1m Klsl Nahléd '"'"' jdtl hloublji. N1jdflv1 si tjfak pfipom1~m ndl 1myll1nj pfflelad: lloulle, který se doma nanil" o odloi11'j j1hllnu11t, nebud1 moci ti nejhorlim pffpadl pdr d I pofddnl 11dl1, J1nl1 llra y na sravbdch ndm vynuly a pili roku zamllkanjch sml11! Co 11 dalo za tu dobu udllat '... Tento vjl1t m&l.feme ugavfli jdtl jadnlm ntminl výmlutmým lis/"" Kl1. Ano, pfesnl na tolik pfijda v prilmlru j a d ~ n jediný úro.s ve sta. vebnicwl. Bilanct tedy neni pfjlil radostn4: t.islce ranlných1 milidny zbytalnl vyplacených liorun1 stovley promarnlných pracovních dml. A prol to vla; Mulllo to být} Odpovlď by ml/i dd: siavbafi samt'. Lid,, lt11" se VI s v ý Ch domovech lldl urlitjm f4dem. Ja'lt.mil v/aje pfijdou na s 11 i pracovi!:i, jalco by 11 amlni/i. A pfec1 i pro ni byl vyddn dhon ~lslo 65/1961 o b P lnosri o ochranl dratji pli prdci. Viru, s:dl" by.so to, dodrlavat ho. -ll'v - VTH 725

6 Dodllt, aby dlchnl členové ČSM ve vlech od vitvkh nirodnfho hospodiflstvl pokládali za svou prvnf povinnost zvylovat kvalitu a vysokou tech nickou 6roveň vfrobkq I své práce (z usnesen( ÚV ČSM). Chudák výrobek, Co musela nedhno prodilat napl'lklad dritiná violka do postele v jablonecké zkulebni Kovotechny, neprodilá lidná Jejf kolegyni" v H.dných lidských slufblch, I kdyby na ni vedli dva lkolácl polltá- 111 ~~;:c~ 0! 1 ::j2e;;c~;:~~~~~~:~~~~~~r)~~~~~~~~f v:z:::;~... pádu 40 kg bl'emene z polmetrové výšky. A obdobnými :) :~:~~~:~ 1 h~r~!~:jf~~s::i:t~~~~:ý~:b~~dý 1 ~~~:~:~; ~ ~u; ~:~~ejr~~:rrk;!r~~=~~;.v~::~~~~~: j:a!~: O ~:~Í~1:~!~c~~s~;~ 11 ~ :~~~~;;1~!~1~~u~:;d~~e;~::~ notllv6:ho výrobku : zilefl na pnlci konstrukt6:ra, techno :Z: loea, dlfnlka, technika. Oni vllchnl rozhoduff o tom, xda letos opit nás budou zmetky stát mlllardu -400 ml N llónll korun jako loni (I) Navfc Je za tfmtočislem skryto mnoho dobr' pnlce, kterou nesvidomltf svou nedba- 0 lostl ponlčlll. Mohl to být soustrufntk, který slofltýml Cl: :~~~~ ~j~~~ ~~: ~~~~~:~r~ 0 k~eo~u n:~~nťie~emj:i:~ vadnou součútku. A ona nakonec :z.posoblla, fe cei. lllf//i slofltt i:al'fzenl, do kterého byla :z.amontovl.na v jiném ~ xbodi, nebylo k ničemu, Jen ke lkodi. lm- dc~~:mn'án~~~;~~~~~~ ~~~:e~~~:~;tc~1~ 0 d~ 1 1:~:sm;; - slova našli. V nevyufltých stro)lch, vynesených pfed oči..i ve1efnostl Všudybylem čl Reflektorem. Bylo Jich u > ~:~~~~ ~~r:;~~j~~ ';r~~~~~ll~f n~j;,!n~~c:~~r;v::~ Jednu miliardu 1 JO mlllóno korun. Na Všudybylovl ~ sl mnoh,, - nlikdy I v mfrn' nečinnosti podflmujfcf - ~ ~~~!~ S kvalitou Jsou potlfe většl. Všudybylové, pomo Dobrý zalátek Udilall ho v Technometfe Jihlava. S vidomlm, te kvallta výrobko, kter' odchhejf ze dvodu, nenl jen vlci technlck' kontroly, začali jednat: Štib Všudybyla si nejprve :z.jisti! mbta, kde vzniká nejvfce zmetko. Mluvlli s je Jich autory, hlavni s mladými. Mnozf se uváull, fe sami budou kontrolovat kvalitu své práce. Technlck' pl'fčlny zmetko sl vull na starost mladl lnlenýl'i závodu. Ukáulo se, fe v rozhovorech s lidmi u strojo se pffčlny lpatn' výroby vfdycky najdou : tam, kde vyšlo najevo, fe věci dokonale nerozuměj(, pomofe kurs, večernl škola, kde byl špatně seffz.ený stroj, nebylo také thké zjednat nápravu. A kdo jenom spoléhal na technickou kontrolu a neměl sám poti'ebné mě1ídlo, dostal ho. Jakost chce zodpovldnost Ve všech podnlcfch nejsou podmlnky stejn' a nejthjf je hlldat kvalitu výroby ve veliké továrně, kde se návaznost jednotlivých prací thko sledufe. O to je cenněji!, fe v jednom z těchto velkých celko, v závodi ČKD Elektrotechnika v Praze, začali svadcl letos po dovolených organl1ovat soud:! JednotllvcO, ktel'f majf na sta rostl obribinf. Oělajlvědlnou prvni operace na součást k.ách rozhodujfcfch o konečné kvallti velkých slofitých uflzenl mnohatldcových hodnot - usmirňovačo, turbo kompresoro, transformátortl. SoutHI hlavni chlapci nedlouho po vyučeni, mez.i nimi Jsou I ti, ktefl dosud často nesplnili normu. Mladt neplniči nejsou vfdy vinni sami a pfl southi se nejlépe ukáfe, zda to bylo lajdictvf, malá zručnost nebo :zbytečné prostoje zposobené lpat nou organizaci práce č l čekánfm na nástroje. Nedostane-li tato south zlou nemoc, nazvanou formilnost (a ta by JI ohrozit neměla, protofe hodnoceni majl na starosti lld' sou bllzcf - mistr, vedoucl pracovnl skupiny tsm a d~v~rnlk ROH), přinese hned dvoji ulitek najednou: montifnfc:i budou dostávat sprhni opracované dlly a mlad l fré:z.afl čl soustrufnlcl se naučí na svou prtcl dfvat s vidt odpov6dnostl. 726 VTM

7 KYAUTA BOZHODUIE Štib kvality V dvodi Tatra v Prat.e na Smlchov6 vznikl dokonce Šúb kvality price. Vytvofilo ho fest mladých, kteff se s prob16my Jakosti potýkali kaldý den: kontroloi'i P. Laštovička x kovf.rny, J. Lninlěka x lisovny, P. Mexr ze soustrufny, J. Dryik hlfdi Jakost pfl hrub6 stavbě vag6n0, J. Štrougal v mond.fl podvozko a P. Cejnek v konečn' montifl tramvaji. Všem Je kolem dvaceti, dvod znalf dobfe, kafdý mi poti'ebn' v::r:diltnl a většinou Jsou to chlapci I vyučent, elin Jim nechybí, takte sl dovedou poradit. Protofe Jim nenf lhostejn,, jak6 výrobky opustf Jejich úvod, obstarajf I to, co není pi'(mo Jejich povinnosti. Aby pfedchbell v::r:nik xmetko, upozorňují pi'lslušn6 ótvary podniku na opakovan nedo- statkytechnlck6ho rhu,jakojsou vady nu'a.dl, materiálu, nesprhnt technolocle. Navrhuj(, Jak zp'ffsnlt hlediska ppi pl'ejlmánf výrobko. Nechodf po dllnikh Jako prfsnl kontrolofl, ale ochotni pomocnici. Tam, kde vldf, fe Je to potpeba, ukíff mladým d61ntkňm, (ak maji spri.vne čist technlck výkresy li jak ucháxet s měfidly. Jsou to věci rikladnf, o jakosti prtce rot.hodujfd. Mladf kontrolor! se podle poti'eby I denně sejdou; protofe majl pi'ehled o prtcl v cel'm úvodi, mohou mnoh' věas n1fdlt a t.metky pfedejft. Rozhodli se, fe budou do prvovýroby pflchtxet s poznatky získanými prl montf.fl, upo::r:orňovat na zbytečn6 nedostatky, kter6 brinf tomu, aby kompletní výrobky byly bez rivad. 001eflt6 Je, fe vedeni dvodu Jejich dobfe m(ninou snahu podporuje. Oni sami Jsou.sl naopak vidoml, fe musf pp:edevjlm bezvadni zastat svou vlastnf pri.cl, Jinak nemohou být oprivninýml kritiky nedostatko Jiných. A v neposlednf i'adi se hned pl'i prvnfch dkroclch ve jm6nu kvality ppesvidt!lll o tom, fe sami by v cel6m távodli mnoho nexmohli. Proto je nutno vyburcovat z lhos-te)nostl ke špatn6 pricl pl'edevlfm ty, kte'ff k nf majf nejbllle. To uf bude use starost Jednotlivých svadckých pracovnfch skupin.. Všudybyl se vydal na novou cestu, u kvalitou. Odhalit ladem lelfcf stroje i!i podu a vri.tlt Je sv6mu ói!elu nebylo fednoduch6, ale bylo to ppecl Jen snadnijlf... Kritizovat lpatnou kvalitu znamená zalit pfedevlrm u sebe. Nenf tajemstvfm, fe nemilo zmetko udelajl prb~ mladf. Ovšem proěl Pflčlny mohou být bud v lidech, v Jejich lajdictvf, nepozornosti, s kterou se nenf mofno smih>vat, protofe nb stoji pptlfš mnoho cenných hodnot, nebo v ma", nedosta:tei!n6 kvallflkacl. Pfllelltostl jak potfebn6 vzdllinl získat je mnoho v dvodech I ve lkoltch, jen jich vyuflt. Do kfllku by se mill mladf pustit I s druhou skupinou pflčln špatn6 kvality: jsou to nedomyšlen6 pltny, lpatn6 zásobováni materiálem, dohf.ninf plinu na konci kaf- ~'~}, ~~~ 0 s~~zni~k~k~~,~~~~~?~. ~~a~:p~~~:~~~. ~~~~n~ nedostatky k r I t I z o vat. lý Vppllf primpl poullvl pro tledoy6nl pr..nostl lakoltl lednodlvfch Yfrabk6 mnoha damplnfch zaflunl. Nlcm6ni hlavnlm llnltelam, kt8l'f o natltl rozhodul. I ltll eio. VTH 727

8 NlčfME sv~ ZDRAVÍ OKOLÍ NEJEN PRO KRÁSU PŘÍRODY Kdyf sut1f 8endtlané kdceli bezohlednl obrovsk6 dalmatsk#i duby na stavbu kordbo o Fénllr1n6 "tbova/i p1ekrdsn' libononslc6 cedrov6 hd/e, neuvldomovalt si, fe tímto llnem o nerozvdfnou pastvou koz ulinl vykjllnlk ce/4mu HdstYU. Ze tyto thk& rdny budou ohyzdnou skvrnou na p0vobn6 krdse p11rody dodnes. Av.fok lkody zposobené p1ed ddvnýml léty byly ůmlrné vyspilostl tehdejflho lidstva. S p1ibýv6nfm vzdllanosti o roz vojem vldy a techniky rostly nejen výrobnf s/ly společnosti, ale ta I provodnl negadvnl vlivy. Mllf6ny hektari> zemldilsu pody zničené louptfivým zemb.lflstvlm, nap1. v USA, tlsfce kllometro rek promlnln'/ch ve stoky, statistce hektoro /eso bez jehlill a barvy, to jsou jen malé ukdzky ničeni p11rodnlho I nafeho fivotnlho prostr'edl moderní technikou. Ve U fkody jsou posobeny na p11rod! pr:edevflm z n e l i J (o v d n I m o v z d u f I pevnými ldtkami I jedovatjm I plyny, dd/e zn e l IJ to v d n lm tok O jedovotýml ldtkaml a koneln! de vos to v d n lm zem!d! I sk 6 p Od y promyslovou a s-tavebnl linnostf, V poslednl dou se k nim 1odl I ve/ml vd.fné problémy rychle stoupojlcl hlulnostl nejen vnlt~ nlho, ale I vn!jflho prost1edl, col posobl ve/ml nep11znlve no lidské zdrovl. Tuny prachu ve vzduchu Životnfm prostfedím, ktenije xvl:lšti v poslednf době xnečlfťovino se stoupajfcf tendenci, je o v t du š f. Nejvyišf stupe i\ xneflftěnl ovxdušf Je v oblastech, kde jsou veliké energetické xbody, hutě, kde Je soustfeděna thba uhlf a I v mf stech věd!ch!eletnlčnlch uzlo. Zamofovinf ovxduff xpllsobuje hlavni prach, popllek, saze, kouf, ale také aerosoly kovo, kysličnlk sli'lčltý, čpavek, benzplreny a výfukové plyny motoro I Jiné plyny a che mické sloučeniny. Tyto látky vypouštěné do ondulf ohrofuff tu xdravf člověka, jehof organismus trp I vdechov!ntm jedovatých plyno a dráfdlvých pevných částic. Abychom sl mohli udělat pp:edstavu o pralnostl u nú, uved'tne několik lfsel. Podle sovitsk' normy se povaluje pro sfdliš~ za pl'ljatelnf spad do 130 tun prachu a popilku na 1 km za rok. V Praze vlak llnr spad asi loo ta v průmyslových l:ástech ml.sta je jeltl vyllll V poslednich pltatflcetl letech rostl spad pe ných Ustlc neobyčejni rychle. Ve Vysob nech a Libni spadlo na 1 km 1 v r t, 1937-lOOt, t, avroce 1958uf1000tl V nikterých mtstech Ostravy byl namll'en spad Jeltl vyllf. Je to tlfivý prob16m, který se objevuje ve všech vel kých promyslových stfedlscfch na sviti. V Lenlngradi padil na 1 km 1 asi 300 t (Jako v Praxe), v Kyjevě pi'es '400 t, v Londýně rovněf tolik (kde je ovšem ještě situace z:tuována velmi silnými mlhami), v Liverpoolu pfes 1000 t. V nl:kterých promyslových sti'edisdch v KanadE a západ nf Evropě se dokonce uf někollknlt pflhodllo, fenastala tzv. atmosféricki slabost. Kombinaci nepffznlvého pol:asf I mlmo'fádného nahuštění jedovatých zplodin z exhalátli pflšlo během kritkii doby - obyčej ni v noci - několik desttek lidi o flvot. Uduslll se v tzv. pytli koncentrovaných zplodin. Je xajfmavii, fe kromě vysloveni promyslových center se v proměru podíleff na z:nečlftěnl hlavni zaffxenl k indlvlduilnlmu vyttpěnf (kamna). t1nf to téměf polovinu, ostatek pi'ipadi na promysl a na parnf trakce feleznlc. U nás se problt m znečištěni ovzdušl značně i:horšll proto, fe v poslednfch létech spalujeme palivo méně hodnotné, o nlfšf výhi'evnostl, ale s vysokým.obsahem popelovin. Rychlý rozvoj pr6myslu a zatfm nedokonalá ochranná opatl'ent proti Jeho zplodln6m postihuje nejen nale vyrobni centra a s(dlllti, ale také pp:lmo pp:frodn( prostp:ed(. NapP:iklad na Ústecku se stále rodlp:uje výmlra leso zničených jedovatfml exhaláty. V roce 19l9činllatatovýmlraul 400ha, r ha, v r ha v r uf hal Proti timto skutečnostem Je nutno lntenzfvne bojovat. Odstranlinl pevných ěútlc z koufových plyna nenr totlf Ji! problémem výzkumným. JSou vyfeleny velml účinné odlučovače, které dovolf zachytit vke nef 99 % odpadu (napf. elektrirna v Opatovictch). Odpad vfak neum(me dobfe skladovat, I kdy! jde o ufltelnou surovinu. Ekonomickým problémem je ovšem zneškodňováni kysllčnfku slfičitého, který vzniká 'i ohromných mnobtvkh pfi spalován I hnědého uhlt. Tento odpad Je nebeipefoý zvláště pro rostlinstvo, ničf lesy i polnf porosty. U některých elektráren ohrofuje I ardn živočichy, hlavni včely. V současné době se studuje mnoho nhrho jak pomoci. Je to napflklad mofnost zplynován I uhlt s vysokým obsahem siry ve speciálnfch generátorech, podzemn(ho xplynovánl uhli, výstavby atomových elektráren a samo- 728 VTM

9 2lejmi tak~ d~kladn,ho flftinl odpadních plyno, pfedevlím u kotelnkh zdrojú s mechanickým a elektrostatickým uffxenfm. Mrtv6 toky Velmi dolef.itým činitelem v na.lem n rodnfm hospo. dihtvf Je vod a. ZuahuJe do vfech odvitvl hospodifsuho a lc.ulturnlho flvou. P itom však z.načni stoupi - jak vjlchnl mofeme pozorovat - xnečiltenf tokú. Zatímco v '" 1923 Jsme mlll asi 45 km znečlltlných fek, stoupla Jejich d"ka v současn' dobi a.sl na 3000 kml Sou&sni vzrosti I lnteni.lta i:nečlltfnf: di'fve nmofovaly vody pi'evuni odpady l potravlnifsk,ho prómyslu, dnes nabývajf vrchu lkody xp6sobenli chemickými tovirnaml. jako pflklad l:r.e uv'st Biiinu umofov1nou chemickými zhody, Ostravici ničenou vratimovskou celulózkou, dile Je to Odra, Ondava, hornl Vltava, Nisa, Berounka pod Plznf, Vih pod Rulomberkem a mnoho Jiných. Zne~lltin(m vod vznlkajf tu velk lkody na niklad ných vodních stavbich a promyslových uff:r.eních (ko. rou, kotelnf kimen aj.). P11tom vlak odpad nimi vodami unlki do toko vellk mnofstvf litek, kter' vodu znehodnocuji. alkolfv Jsou U.Sto cennými surovinami. Je to tt'eba llh, dehet, fenoly, llgnln I Neuchycovinlm tkhto lilek pfichhfme rolni o vice nef Jednu miliardu Kbt Dosud se vlak u nejvýhodnijll t.posob tne!kodliovinf odpadů, nap1. u celul6iek, poklidili jejich odpal'enl a spilenf.je to velmi neekonomlck. Na odpafenf velk6ho mnoistvf vody Je tl'eba mnoho energie a ve zbytdch 1e sp;tluje tnal:n6 mnofstvf cenných lltek. LepJf fejenl nenf však dosud uvedeno. Neplodni ornice T1etf z.ivafnou otitkou je ochrana p Od y. POda mote být polkozovina a nllena rotným tposobem - poddolovinfm, povrchovými doly, výsypkami, větrnou neb vodnf erozi, suvebnf llnnostf apod. Prob"m Jak ur-ychllt tvorbu prsti Je Jednfm z nejdololl~jllch vobec. Vfdyť vytvorenf cm vrstvy pody tl"yi prlbllfnl roko a vytvo l'enl t0-20cm vrstvy ornice dokonce al 5000 rokll. Tato fakta by sl mill lld' více uvfdomovat, kdyf napp.. ublraff pfechodni pqzemky pro manlpulalnl prostory výsuvby, tfeba pro thbu uhli a nerostných surovin. Zpravidla po ukonlenf thby nenl poda rekultivována a tak navrácena umidilsk,mu nebo lesnfmu provoiu. I prob16my vodnl eroze (splavovinf pňdy) Jsou u ni.s vifn,, V cel6 republlce f molno odhadnout xtritu ornice, posobenou erot.f ul na m, kter' Jsou rolnf: odplavodny. Zvuk nm Velml nepflznlvfm l!lnltelem v na.lem pfírodnfm pracovnlm prostfedf Je I nadmlrnf hluk.mi velmi neptfvnf vllv na zdravl pracuffdch, zvliltl na luchovou a nervovou soustavu. Vfz.kum dr. R6- ll~r ukbal v 16tech 1956 al 1957, lev 47 pro myslovfch závodech N D R ppi snllenf hluku o ls % H :r.výllla produktivita price o 5,2 % Sou la.sni snfflla absence v hodlnich o t2% a z.met kovltost výroby o 21 % Podle nhoru Jl!kafll p4 sob( hluk na nafl nervovou soustavu I tetidy, kdy! j1me sl na nij ul zvykli. Intenzita hluku vzrostl v nall dobl tak, le dejme tomu kdybj prabkf oblan z pol!itku 19. ltolett mohl bft 11pfeqzen do dnelnf Prahy a bydlel jen Jeden tfden v J Jfm 1t1edu, pak by Ha velkou pravdlpodobnostf zni mll 1 ústavem pro dulevnl choré. Je jeltf: mnoho llnltela, kteff ne1atlvni ovllvl\ujf ppfrodu, naše fivotnf prostpedf. Tak temidilstv(, kter' bylo donedivna povafovino za člnltele udrfujlclho zdravou" krajinu. Avbk I v zemldilsk4 výrobl se objevuji nlčlv6 litky. kterých se poutlvi proti šklldcam, chorobim rostlln a plevelom. Tedy litky, kter6 jsou vynlkajfcfml pomocnfky z.emf:df:lca. Na druh strani vlak lkodl uiltečn6mu hmyzu I človiku. Bylo tlljtino, fe nlkter6 herbicidy majf proka.zatelni karclnogennf óčlnek. Proto rozhodujfclm probll!mem J nejen pftmi ochrana pplrodnlho prostpedf, ale soulasni I pplzpcisobent technoloale kteréhokoliv vfrobnfho procesu okolnlmu prostpedt. Zatlm se totll praktl kuje takovf zposob technoloale, le 1e felf vfrobnf postup sim o sobl. Teprve pak H lidajf 1peclallst6, aby vypracoval! nlvrh na zposob odstraftovint odpado. Oba procesy musejf být feleny soub.snl, a to tak, aby bylo vyhovlno oblma hledl1kam - výrom I prrrodl. Uchovat tak rozmanitou a vleobecnl vyulrva. nou krajinu, Jako Je u nú, co nejzdravljll a n J krúnljll apfltom ekonomicky vyvilenou, Je61oha odpovldfti. a nijak 1nadni. Nelze JI Pellt od1trafto. vinfm Jednotlivých technlckfch zlvad, nýbrl pouze soubornl na zlkladl opravdu vlcfeck,ho pozninf vlech efnltehl. Proto byl zalolen Ústav pro tvorbu a ochranu krajiny ppi Československ6 akademii vid. Jeho hlavním Cikolem je vytváfet synt6zu z vf sledko analytických studil, kter' felf Cistav sim, nebo jlni videcki pracovjltf. Jde o perspektivní úpravu krajiny, ve kter6 budou llt pffltl pokolenf, a to tak, aby llvotnl prostpedí bylo ekonomicky vyvilen,, zdrav6 a posobllo esteticky. Pracovnfcltohoto ústavu nexostivajt jen u teore tlckfch Civah. V:ldyť Jde o velk6 hodnoty národo hospodlfsk' a hlavni o zdraví budoudch aeneracl. Proto Jll dnh providljf lntenzlvnl vfzkumy v rozných oblastech nalr republiky. O Jejich práci a do 1avadnfch vý1leddch uvepe)nfme povodnf reportil v nlkter'm z pflltfch lfsel VTM. VTH 729

10 ZÁZRAČNÁ VODA TAU DEN I Za sklem m ho sekretife uprostfed pamitných věci, kter )sem posbfral v rozných dobich v rozných koutech svět&, lelf spolu s obojkem lajky a svlcnem, jejf ml darovali pl'itel na vykopivkich Kartága, I bílý krystalický kousek soll. Nenl velký, vejde se na dia~. Jeho ostré krystaly Jsou such a prihral:né. Je to soi Taudenl. Poprvl: jsem tento nhev uslyšel na bfezlch Nigeru. V Moskvě byla v tich dnech jelti zima, ale v Africe bylo léto v plném rozkvitu. V Timbuktu ukazoval teploměr pfes čtyrlcet stupi\o. Nebe bylo tamlfené, skoro :r.afloutlé - to vltr sem u.hinil xe Sahary drobounký prach. P ísečnou mlhou horce dýchalo I slunce, rozfhavené do "Xiau.. Zastavili jsme se v t i t ě rném hotýlku na bfehu jednoho z ramen Nigeru. Voda jako by byla hranici. Tady, na našf straně, jakési fluté, oranfové a rudé květy, nezvyk" pro nde <>ti, skláněly pně stromo bez jediného llstku. Na druhé straně pouf( - povadli, s frdkýmt stl'lt.pel:ky zaschh ho kfovl. Poušť vydechovala vedro, voda chlad. MOJ p1!tel Jlrt se nedtll dobfe. Lefel v pokoji hotýlku a sotva vedrem popadal dech: teplota mu stoupala ke l:tyflcftce. Kolem n ě ho lu kala tlustá, nemotorná majitelka hotelu: Brio vis postavlm na nohy," vemlouvala se uspěchaně, mim takovou medic.lnu, takovou..." Nemocnému uf bylo všechno jedno. Hospodyně tedy odešla a hned se use vrátila s thkou, kf i klavě pomalovanou skřlnkou. Ji11 se ani nenamthal otev1ft cli. vei~!~ Je voda Taudenl," prahl.bila hospodyně, podf- Nad1.vedla mufvn f viko skflnky. Víko bylo tému pru1.rafoé. S údivem jsem prohlflel neobyl:ejný materiál, I. něho! byluk1fnka vyrobena. Ne, nebyl to kámen. Nemýlil jse m se - byla to soi. Sk11nka, vyfe:r:ami 1. jednoho kusu kamenné soli a zevně pomalovaná, Jako by pati'ila do jakési starod:lvné pohádky. Ve vydlabané prohlubni lef.ela hliněná nádobka. Hospodyně ji vyňala dlouhými, ů1.kými prsty, jejich! b11ika byla e~~'ajrt~~~eb:~v~!~;!~ad~e~,n~: n~~=tl~~fribné po- Stal:I pár doulko téhle vody, aby se l:lověk uxdravll." Odkryla hllninou nidobku a na.lila asi čtvrtinu pohirku kflšťálově l i sté vody, slabounce namodralé. Na skle se pfichycovaly bublinky plynu. Omol:ll Jsem ve vodě rty. Voda byla trpká a slani, ale podivuhodně l:erstvi, témf:f ledovi. Jl1f se pokusil o úsmlv: A co Jil V!dyť Ji jsem nemocný " Poěke j te chvilku," i'ekla hospodyně, nefdflv vám povlm, jaki je to medicina." Vlc nef osm set kllometro od Timbuktu, hluboko v poušti, jsou uf nlikolik tislciletf pov&tn6 solné doly Taudenl. Je to jediné mfsto v Africe. kde soi le!r ve vrstvich pod širým nebem. Tady ji dolovali Ještě pi'ed našim letopoětem a vo1.lll JI na velbloudech do Tunisu a Maroka, I na Jih, do xeml terné Afriky. Al dodnes se na tom nic nezmlinllo. Ki.!doročnli se vydávt 1. Timbuktu do Taudenl karavana - Jedeni.ct tisíc velbloudo jde pro soi. Je to obtl!n:i, vysilujfcf cesta. Dvacet plit dni a l:tyfladvacet noci Jde karavana uprostřed pfsku a orientuje se jenom podle hvizd. Z kafdého sta velbloudú jich tflcet veze vodu a potravu pro lidi i xvlfata. Plitadvacátou noc doraz.i k solným dolům. ' Poušť m:i svoje úkony, svi pravidla a svůj fivot. NeJdrahocennlijff a nejvúcnějšl Je tu voda - voda Taudeni. Vytéki po kapkách ze skály a sblrajf ji jako drahocennost, jako posvátnou relikvii. Kdyby nepfišla karavana, lldé by xemi'ell ff zni. Osm set kllometro daleko nenr jiné vody. Jenom tyto malé, jako slzy proslanf;né namodra" kapky. Karavana se ne1.drfl v Taudenl déle nef jeden den. Nenl č i m krmit velbloudy, č im zahánět!lt.efa lldl. Honicl nakládaji podlouhlé desky bflé soll na hrby velbloudo. ttyi'i desky na kaldé xvfi'e - a učfnt cesta 1.pátky. Dvacet plt dni ro:r.pilenými písky a ledovými nocemi pouštli. Kdyf pflvexou sůl," pokračuje hospodynli, prodá vajf ji na tr!iltlch celé Afriky. Voz.i ji na parnldch po Nigeru do Dahomeje, Nigérie a Ghany. Ze čtyf desek 1.0stivi honikovl hodnota t,i, a člověk, který tuto sůl vyrubal pod lhavými paprsky v Taudenl, od1fkaje se ve vlem všudy, dostávi hodnotu jenom jediné desky." Podle nepsaných 1.ákonU nemá nikdo právo vyvéu 1. Taudenl vodu. Jestlife se přece jen jakýmsi xhrakem dostane do rukou cizlho člověka, mofe být š ťasten: vyhne se mu kaldá nemoc. Tak ml dejte napit!" dožaduje se skoro váf.n ě Jin a natahuje ruku k pohárku. Pije pomalu, drobnými doušky ledovou vodu ie solné skřlnky. A li. zatlm pfemýšlfm o podivuhodném, 1.vláštnlm osudu mlista, v něm! prá.vě lijeme. Majitel hotelu, l:ernooký Marokinec se srostlým obollm a lernými na. kroucenými vousy, sl z nudy poušti gramofonové desky. Notil vody v Taud nl 7J0 VTH

11 je to dědlctvf po francouzské posádce, která byla vy. hn!na x Timbuktu asi pi'ed rokem. Gramofon vyhrává Pochod parašutisto. jsme rytffl nebe - nám je všechno jedno. 2:eny jsou naše a ulice tu. Jdem s vyhrnutými rukávy A zpfváme pf sně o fivotě, protofe Za ddy nám čfhá smrt. Kupi'edu, rytffl nebe! Smělejll Je bsl Historie vrfe pod vašimi botami. To ti ještě ta pfsnička neleze krkem?" volá hospodyn ě na svého černovoudho muf.e. Timbuktu je styčným bodem Černé a Bílé Afriky. Po ulicích města, zasypaných pískem, chodf mezi hliněným i zdmi a domky s plochými stfechaml bez oken nahnědu Tuaregové. jsou neobyčejně krásni a graclbnf. Protáhlé obličeje barvy slonové kosti, lehce zvlněné vlasy at na záda, vousy a bradka jako d'artagnan, modré oči a jemná ústa. Kafdý má přes úda dlouhý meč, vykovaný v ker várn!ch poušti, na nohou jausl mokasfny. Tuareg:ové fljl v poušti a nikdy se nepoddali moci kolonl:z:átoro. Kdyf se tu objevili Francouzl, odešli do plsk6. V Timbuktu byla uf ve XIV. stoletf zalofena universita. Sem pfijffděli za moudrosti z Káhiry a Mekky. jsou všechny dovody věflt, -fe se tu zdrfovall I vědci z Bu ~ chary a Samarkandu. ::.= Pi'es Timbuktu se pl'evalovaly války, nelltostné a pus ~ tošivé. l\le nejstrašnějším nepfftelem byli kolonldtofl. >CJ Přišli sem, hnáni fantastickými povídačkami o bohatstvf, ~ které nahromadil Francoux René Cailllé, mladý, zoufale ~ odválný dobrodruh. Byl první, kdo do Pa řl-fe pfinesl xprivyokouzelnémměstě, o nespoutané pffrodě,o zla ~ tých dolech Taudeni, o bohatstvl a štědrosti mfstnlch N vládco. Za mladým dobrodruhem se hrnuli kapitáni a plukov- > nlcl, vykročila (rancou:r;ská clxinecká legie, odhodlaná " ke všemu. ] Nad Taudeni dnes létajf letadla a malá vysllačka, per ~ staven! v tomto xalidněném bodě pouště, zfidkakdy S: dává vědět o flvotě lidf, dobývajfcfch solné desky. Blizko "Q. Timbuktu se stavf největší letiště republiky Mali.Jednou o bude hlavním st1'ediskem leteckého spojeni celé Afriky, -o vyprávf mi černovousý Marokánec. Cestou do Taudenl ] ml1fete také vidět nákladnf automobily nalo-fené vrtný '"' ml soupravami. ~ To vaši ruštl geologové pomáhaff hledat naši repub " Ilce naftu." '"Š Jako všude v poušti pfichixi noc znenadánl. Černý E ~i~~jrus,e n~~~~ěst~~~ív~ [~~~~~~ k~~~~~~a ':p~;!~~ 1 ulice Timbuktu.,; Podívefte se. váš p'frtel usnul,'' ffká zadumaně hospo-. c dyně.,,já jsem v!m to flkala, fe ho voda vyléčf...".., Milá, nalvnl fena.. Nevšimla si, fe jsem dal jlnmu O silnou dávku streptomycinu. SNfMKY JtAf GOLDSCHMIED Typickf úblr a trhu v Timbuktu. l ny prodiv JI k mennou soi, Jel H tllf v 1olnfch dolech Taudeni TA ZKRATKA ZNAMENÁ V PLNtM ZNINI MESSE DER MEISTER VON MORGEN-, v plekladu do češtiny něco jako Veletrhy pffštfch mlstró". Spiš ovšem výstavky nebo pfehlldky. MMM je v Německé demokratické republice obdobou naši STTM. Je tfeba dodat, fe dokonalejšl a lépe organlz:ovanou i xvládnutou. Spojuje v sobě vlastně prvky (a pi'edevšfm Okoly) naši STTM I rad mladých odbornfko. Začíná p1ehlldkou v závodě, učilišti, škole nebo ve vojenské jednotce. Vybrané exponáty nebo technologick4!i postupy čl zajlmavé J'ešenl problémo jdou do okresnlho kola, ještě lepší do krajského. Ne) lepši se setkají v kole ústfednfm, vltězové Jsou odměněni datými medailemi. Minulé se konalo v Lipsku. Kluby mladých technlk6 MMM fldl v NOR skutečnl odbornici. Jakousi teoretickou hlavou celé southe je ústj'ednl kabinet klubu mladých technikl1 v Berlíně, sloiený ze šesti vědeckých pracovnlků, v čele s pro(. dr. Herpelem, a celého štábu ~f=~~jef~;~~~~e~ ~~c:e~~~c~ut:~:~"{n~~~~;. 1 ~~~~;é posudky, pl!ny, odborná literatura atd.) I praktická po moc krajským, pfípadně okresnfm kabinetňm. Základnf jednotkou MMM jsou kolektivy (mladých technlkll, zlepšovatelú, vynálezců, odbornfků - na názvu celkem nezáleil), které jsou ustaveny dměj' v kaidém podniku a sdrufeny v klub. V zn!mém chemickém kombinátě leunawerke pra cuje nap11klad klub, který má 54 kroufko. jsou v nich větllnou mladt dlplomovant chemici nebo technici, sdrufenf v krouidch podle oboro. Ka-fdý krou-fek mi 6-1 O členil. Klub mi svou klubovou radu, jejlmlf členy jsou xástupce vedenf podniku, FDJ, odborů, vědeckotechnické společnosti a zlepšovatelské komise podniku. Kluhovi rada vypracovivi plán podle podnikového plánu technického rozvoje. Oávi jednotlivým kroufkom i tématické ókoly. Zajlmavé je pfedevšlm to, že J'ešenf někdy velmi slofltých úko111 se nenechivá jenom na osobnl volný čas po pricl, ale fe se vyuf(vi I pracovnf doby. Nejde totif o hraní, o modelirskou nebo jinou technickou ryze zájmovou činnost, ale často o velmi důlefitý hospodáfský problém. Mladl lidé tak pociťují velikou dověru podniku k Jejich dfmové člnnostl, I jeho praktickou pomoc. V roce 1962 se xúčastnilo MMM pfes 3000 klubo (to :r.namená ješte mnohonásobně větlt počet krou!ko čl Jiných menších kolektlvll). Pl'tklad za mnohé Nositelem xlaté medaile Je nap1fklad klub mladých zlepšovatelo z podniku VEB Fahlberg-Llst v okrese Magdeburg. Klub mi fa.du kroufkll jeden x nich pracuje pod vedenfm dr. Jassmanna na velmi zajlmavém problému (samozj'ejmi -fe podle VTM 731

12 TPI dlv&ta kroulku laboratorn(ho skla - Ute Hoppod, Dorl KO tnerori a SIMa A6hlovt.. pfedem urěen,ho plinu cel6ho klubu): dal sl u Gkol xlskat e:jstý pektin 'Z - 1epných PlzkO, zbavených v cukrovarech cukru, tedy :r odpa.du, Jrmi se dosud Jenom krmil dobytek. Zatlm se l:lstý pektin získtval v NDR Jedlnl na úkladl Jablečn6ho pektinu. A jablka a cukrovkod fflky - to I panelku rozdll v surovinlil Člst,ho pektinu se pouiivi v potravinl.kk~m pnlmyslu. Je to vysokomolekulirnl orpnlcld Jitka s vazbou podobnou bunll:lnl. Je nezbytným uhulťovadm prostl'edkem pfl výrobi J;\Y&fenln, marmelid, dfemo a ovocn,ho tel,. Laboratornl Jsou uf. pokusy s výrobou l:lst,ho pektl nu z fepných flzkg vyfeleny. Kroufek Je chce vyxkoufet v poloprovozu. Do cesty se stavl nekollk pp:ekuek. ProstP:edky, kter' sloufl v medlcfnl k xastavovinl krv4- cenf majf mft kolem molekul pektinu. Zahflv;l. nfm 'sice J>ektlny dostivajl potfebný charakter, zato vlak ztricejf ůl:lnek jako te1ulitory viskozity. Je proto npotl'ebl neplekročlt pll Jejich xlskivinl z lepných flzko teplotu SO c. Dosavadnl pffstroje, vyroben' v Jenských úvodech laboratornlho skla, to neumofl\ovaly stablln6. Proto se kroufek dr. Jassmanna dohodl s kroufkem jiným, který vede Paul KrUgerOe to kroufek laboratornfho sklifstvf), aby jim vyrobili potp:ebn6 pff strof a aparatury pro kontlnuilnr spal'ovánf. KrUgerOv kroufek uf je s dohodnutou pracf hotov. Klub mladých xleplovatelo mi I dva kroufky ryz:e chemlck,. Prvnf, vedený dr. Oietz.em, P:ešf slolitý úkol výroby Mallpuru, col Je litka, odstraňujld z ovoce lkodllv4 slofky ppi výrobi lel4!, uva1'enln a dfemu. Druhý krouiek, vedený dr. Druxem, ovifufe r62n, pro podnik nepostn.dateln4 zkulebnf chemick' reakce. Jejich niplnl price bylo napllklad chlorovinl kyseliny ml~n4 fosfortrichlorldem (PCls). Pomocí t'to sloule nlny, kteri má vltll obsah chlóru, se olekávala ekono. mlltljlf reakce ne! pfl dosud pouffvan m thlonylchlorldu (SOCla). Zkoušky ovfem nedaly dobrý výsledek, protofe dokh:aly vysok' ztritov' lasy pl'i pouliti fos fortrlchlorldu. I negatlvnl výsledek Je pro výzkum často dolelltý. Zkufenostf I pro nás MMM J tedy jakousi kombinaci STTM a RMO. Al nato, fe: 1. Výblr southnlch nimito nenf nihodný Jako u nú (nemofe se tfeba stit, aby sl chlapci z hornlck,ho ul:lllftl stavili jenom modely zaocdnských lodi, I kdyf je to n)lmav4). Je vidinou spjat s potp:ebaml vla.stnlho úvodu, 1 P:elenfm nejdqlefltlijšfch úkolo podniku podle pl4nu technlck6ho rozvoje, Jak jsme to konee:nl vldill na pflkladech. 2. ZOWtňujl se Jf Jkolicl a ulnl, pi'edevšfm vlak mladl technici, lnfenýl't, vý2kumnl pracovnici, i.emidllltl odbornici atd. Nlco podobniho sledujeme uf v nových podmfnldch STTM dm, ie prodlufufeme věkov' ohranlhnl do 26 let. 3. MMM mi velikou podporu a pomoc všech orpnl u.cf v NOR, kter6 majf co dilat s technikou, pffpadnl se vzdilánfm vůbec. Výzvu k mlidefl Bertina napflklad podepsali prvnl sekretil MV FOJ, pledseda MV Svobodn,ho výrobnlho svaz.u, vedoucf mlsuk' vědeck' rady, vedoucf odd. lldov,ho vidilinf, pl'edseda technlck' komory (a.sl Jako nde ČSTVS), sekred.i" svazu pro spolupricl s armádou I pl'edseda misuk4 pionýrsk6 rady. A chlapci a divlata mohou po d:to výui ol:ekhat I sku telnou pomoc: odbomlky, ktel'f Jim budou radit, dobr' podmlnky v laboratop:fch, technických dllnkh podnlkc, lkol I ufllll(. '4. V roce 1962, na mlnu16m celostitnfm veletrhu', byloodmenenozlatýml medalleml 2'4kolektlvQ. Vlechny medaile patl'lly kolektlvqm, kter4 se vykáuly skutel:nl pozoruhodnými výsledky, Jef se staly pflnosem pro hospodil'stvl NOR. Mohly se jimi 1út proto, fa MMM Je v NDR postavena na solldnl vedecký úklad. S. Z toho vfeho Je vldit, fe mladl lid6 berou MMM vel ml vifni a s oh omným elánem a chutí se JI zúwtl\uji (anlf bychom podceňovali mnoh potffe pfl organlxovanl, hodnocen(, nedosutek materiilu - skoro Jako u nis). A z druh' strany Je MMM hodnocena Jako veliký pffno1 pro videcko.technlcký rozvoj zemi. 6. Z tehof bychom sl pl'lpadne mohli vzft pouleni I u nú. JIP.I TÁBORSKÝ Dlrk LOter a Hiimar H l ou ller1y krouiluo1, kt r'f akoukl polopro"roznl "1robu pekth'u a. r.pnfch Plzk6. ln1truktorem "'dum Jim byl t k4 ulltel Horst Sc.hnelle. c ~rll JSme NATURE....._... _ za Vás ve svetovem tisku PN EUMATICKf PSACI STllOJ Amerlcki společnost IBH vyvinula pneumatlckj psaclstro1.jeho dkladnf souustf je blok x prilhlednf. lir' plutlck' hmoty, v nimi Je vytvofena síť kan61q 1 prllchodil. V nich Je na pl'fslulných mlstech upo l no 28 specl.filnlch pneumaclckfch ventllo. Ventily obsahuji hdu pbtc na axliln6 posuvnim hffdell, kterými se bud' zakrývllf nebo odkrývajl odbol.ujfcf kanilky, takfe malým vstupnfm pneumatlck)'m 1f1n4lem lze rprostfedkovat prochod sllnljllmu sl1nilu - nosltell pneumatlcki ener1le pro pohon padho ústroll. Lo1lcki soustava puclho stroje mi dvl hlavni Ustl: snlmačdirn6 púky,jfmfse s nl1ko tlakým v:rduchem 1nfmi vydirovaný xna.k, a pneumatický dekód4:r, ffmf se ptevede snfmaný 1l1nil na tvar schopný ovlidat psad mechanismus. Pro tyto účely se pou:f:lvá obycejn' dirn6 pisky, u nit I molno dosáhnout 64 komblnad na festl polohich na púce, cof bohatl suil k ovlidinl psaclho stroje. Pneumatický psacf stroj IBM Je utlm v pokusn m stadiu. New Sclentlst~. 3'41. str. '493 SKOliPKY Z: P L.ASTICK~CH HMOT V Londfni se bny objevf na crhu vajlcka ve sko Hpkkh z prghlednfch pluuckých hmot, Vyrob! Je pokusn uffzenl, kter' n hodinu naplnl l tlslce bflk4 a :f:loutko do skotipek z plastlck6 hmoty. Stroj dc:ohipky unvl'e a sterlllz"uj obsah ultrafialovfm dfenfm. Dvankt vajlbk se m6ie zase ubalit do obalu z plucick6 hmocy. Vafte:ka v plastickfch hmo tich se dobi"e hodf pro prodej v samoobsluh6ch, protofe jsou t'mu nerozbltn' a Jejich obsah vydrll mnohem d"e bntvý nef normálnl vejce. Vejce mohou p11jft na trh tak' uf uvahni. Kunststoffe Pla.stics f. 1. str VTM

13 Pro potfeby flvočllnó výroby budeme budovat krmiv6f1ký pr6myal, který bu.de na zilladf poullv,ni bllkovia a c:hem.lckých pfipravkd vyr'b~t hodnoto<! krmn<! amhl a pomtafe vfraznl zleplit hoapodafeul 1 krm.1 00 vy a jejich vyufltl. OV Inf 11 j&z' U Na 1t6uúm statku v Praze pfeatavhi 1tarou 1todolu na moderní provozovnu, ktcr6 denně vyrabl vice ne:! 70 tun hodnotného krm.lva pro dobytek. A pfltom zpracov va aurovldy které dosud bez užitku odchazely do odpadu: odpadky z podnlk6 vefejného 1travovAnJ, z pek6ren a jatek. (OdbornA literatura mluvi jasně o tom, le ve velkých mlatech je molno naablrat takových odpadd denně al 100 1ram6 na lr.aldého obyvatele.) Pasta, kterou vyr6bfj{, znameni denn( pflr61tek 49 dkg masa u vcpfd., u firného skotu o eedm g navíc proti p16nu a do~voat téměf 10 lltr6... živiny v nich obsažené byly vyufity na ncjvyhi mtru. O krmivové směsi 1e zajimaji v celém svc!tě. Sovětský svaz vyrobil v roce 1958 asi 5 milión\\ tun krmivových směsi. Do roku 1965 stoupne jejich YY,oba na 18 a! na 20 milióno tun. Velice V)'1p!lý pro.mysl krmivových směsi maji kapitalistické státy. V USA 1e v roce 1960 vyrobilo asi 43 milióno. tun krmivových směsi, v Holandsku 4, tun, v NSR 3, tun, ve Francii t~mčl 3 milióny tun, v Belgii ples jeden a půl miliónu tun a v Anglii ttmlř 8 mi!ióno tun. U n4s v aoufamt dob! vyrabljl podniky Ústfednl sprhy nakupu zem!dllských výrobko n!co pfe 1,5 miliónll tun krmivových směsi. Ale do roku 1970 mi být (a nepochybnl rak~ bude) zvýšena YY,oba na 5 miliónd tun, a to už nenl málo. (Pro srovnáni: S nedostatkem krmiv ;sou sté.je potlžc. Přitom ovšem nenl možné donekonečna rozšiřovat plochu pro pěstovini krmiv a donekonečna zvyšovat výnosy. Jsou však jině cesty. Je jistě možně daného množství krmiva využit daleko hospodárněji, než ho vyutlv6me dnes. V tom nám Pomáhá (a v budoucnu bude ještě mnohem víc Pomáhat) pró.myslově zpracové.ni krmiv na komplemi krmivově směsi. Dfive, v dobl roztfištčněho chovu dobytka, vephl i slepic, dali hospodář a bospodynč dobytku a dró.beži prostě to, co právě ve staveni bylo. Na nc!jakou výkrmnou hodnotu, na bohatost vitamin-o. či dokonce na antibiotika a stopově prvky se tenkrát vóbec nehledělo, ba ani se o nich ncvc!dčlo. Dnes, v dobl industrializace zcmčdhstvi, v době soustlcdčnfch velkochov-o. drůbeže, vephl i hovhlho dobytka, musime i krmivo připravovat na základě vědeckých zjištěni. Z krmiv, které zemědělské závody vyprodukuji, není vůbec možno vyrobit takové krmeni, které by mělo plnou biologickou hodnotu - zvlé.ště pokud jde o bllkoviny a specificky účinné létky. Při krmeni statkovými krmivy nejenže nevyuživáme plně jejich hodnoty, ale vlastně jimi plttvamc. Biologickou hodnotu krmné davky určuje hlavně obsah nezbytných aminokyselin a vitaminů, i dalškb specificky účinných látek (a takě jejich vz4.jemný poměr v krmivu). Zdrojem tichto látek jsou předevšlm krmiva živočišného pil.vodu (mléko, živočišné moučky apod.), krmiva póvodu kvasničn~bo (např.torula - viz VTM čls. 5) i n!bcd rostlinná krmiva, přcdevšlm sója) podzemnice olejná 1 slunečnice, boby atd. NejnovEj i výzkumy však ukazuji že ani v t!cbto vysoce hodnotných složkách krmivových směsi nejsou všechny Potlebné vitaminy obsaženy v dostatečném množstvi. Aby mohlo být krmivo plnl využitkováno, muslmc tyto vitaminy pfidllvat do krmiv v syntetické form!. Zkušenolli ukazuji, že vývoj živočišně biotechnologie je bospod6rny ve všech směrech, Pfed válkou bylo zapotlebl na jeden kg přlróstku živě váhy u vepfového dobytka 4 kg suchěho krmiva; dnes bě.žně vyráblme stejný plito.stck za 3 až 3,2 kg krmiv. U drdbeže je rozdll je~ patrnějšl: v USA se kolem roku 1940 vyráběl I kg jatečného kufetc za 5,6 kg krmiva, dnes za 2 kg; jedno vejce za 350g krmiva dnes za pouhých 180 gramo.. To všechno nás pře~ svědčuje o tom, že zvyšováni intenzity a hospodárnosti živočišné výroby je mo'lné jen tehdy, bude-li se rozvijet výroba a použivánl prdmyslově vyráběných krmivových smhl pfipravených tak, aby všechny I. Zpfipravaf krmiv Da hoetlvahu farml Sú.tailao statku Prahm 1 pflpravea6 amle ae oterlllsaje v mollatafcb varalclch. je to asi objem výroby mlýnd a cukrovaró. dohromady.) Největšl pozornost věnujeme krmivovým smc!slm pro dtllbcž. V tomto oboru jsme dosáhli ncjvědi koncentrace výroby. A v nových, modcrnkh dróbe:hfskfch velkopodnidcb, vysoce produktivntch, nemq:teme přece krmit po staru zpllsobem Na - pipipi..." [ u vepfověho dobytka máme modernl velkochovy a je tedy samozfejmé, že v takových provozech budeme vyufivat ncjoovějšfch poznatkd biotechnologie. Ale ani na hovčzl dobytek se nczapomlné. K objemovým krmivóm, jeteli, vojtěšce apod., pfidávajl se jaderná krmiva a tak se dosahuje biologické vyrovnanosti krmné základny. Výroba je u nás organizovt.na ve dvou stupnlcb. PrO.myslové podniky vyráběj( bilkovinně koncentráty a některá speciáln1 krmiva, zvláštl!: pro mláďata. Mimoto je většl p<>čet výroben krmiv při -nákupn.lch a zbobovactch podnidch, kde se koncentdty z prll.myslových podniků mícbajl se statkovými krmivy (zrnl, bramborově vločky atd.) a kompletu( krmivově směsi se dodávajl JZD a stámim statko..m. Tkhto výroben méme kolem 350, většinou upravenfch ze zastavených mlfntl. Jsou to pfcvéžnč podniky nevyhovujfd, bez skladovaclch prostor atd. Perspektiva do roku 1970 nám však flká; počet podnik O. se snjži na 160, budou to ale podniky modcrnt, s výkonem 35 t, respektive 55 t za 8 hodin; mezi nimi z tkhto pdvodnlch 360 zbude asi ub - VTM 733

14 To, co pi'išlo po výbuchu na belgické lodi, uf prividilo červy" k lrlenstvr. Nejenie byla dovršena pozemková reforma, ale slyšte - sáhli i na fabriky a banky! A. potom se kubinská revoluce ústy svého vodce Fidela Castra prohlásila n revoluci socialistickou! ~nbu s nimi a 216 pryč! Socialismus na západnl polokouli - volaly ustrašeni nikteré noviny. A biskupové (ale ne fadov( knhi) slouflll mše navfc proti vousatým komunlstom. A hrvl" se... zase mstlll. V Havaně vypálil! neji. vf:tší obchodnf dqm na Kubi. V horách Escambray ubfjeli sedláky, f ~~~:~lceh ui,~!~~~~ 1 ~I:\~ x:~:; - i se Jich uf nebil. ChudikO Jsou milióny, vykorlstovatelo stovky - nezastrašf nb. Jos' Martl, ten opravdový a tak ~ prozlra.vý otec kubánské ned.vls " lostl, nejmllovanějlf básnlk Kuby, vfdycky flkal: Ser cultos para ser " llbros" - Bud' o.dělaný, abys byl ~ svobodný!" Jen vzdělaný člověk má naději na svobodu, vydobude sl JI.. i or/:1~1~~!~ 1 % ~~e~u~~g:aam~~~ý~~: : ve skutečnosti však většina Kubáncll RUDÉ SRDCE ERIKY s ~~"" '" A neuměla čfst a psát. A ti ostatnl? Vf:tJlna z nich sotva dokázala víc nef pl'ečlst své jméno na výplatni listině peono na thinových plandlich. Sflr cultos pan. ser llbros!i Na kddém kroku na Kubě Jsem slyšel opakovat tohle heslo. Rozhlas ve z.vláštnlch relaclch - jako na Západě reklamy - opakuje Martlho výzvu. Revoluce opravdu ut.ua čist a psit. Červi" se učitelom mstili - umučili Conrada Benitei;e, mladičkého dělnlka - alfabetlzátora., pověsili otce devltl děti, bývalého bez-. zemka, který ted' k podě měl dostat i nádherné tafemstvi plsma. Zabijell tedy I fáky. Za ětyl'i svobodné roky spáchala Kuba celé desatero hlavnfch Míchll, které zni kapltalistlcký katechismus: Hl'fch prvnl: Revoluce dala Kubě opravdovou svobodu. Hffch druhý: Vrátila peonllm podu. Hl'fch ti'etl: Znirodnlla tovirny a banky. Hi"kh čtvrtý: Zrušila pravidelnou armádu starého typu, armidu nafoukaných oflcirll. Hl'lch pátý: Nihradila ji ozbro- Jeným lidem, aby mohla vzdorovat červi tlobě. Hl'lch šestý: Buduje vlastni promysl. Hl'lch sedmý: Naučila lid čist a psit. Hl'fch osmý: Hrozný hl'lch: Je to rudá revoluce!! Hflch devátý: Lid ji miluje a vili ji. Hl'lch desitý, poslednl a nejstnšnějlt: To, co se stalo na Kubě, obdivuji a touff nipodoblt mlllóny dělných lidi v celé Latinské Americe. Kdy! tedy byly ni jedné straně sečteny všechny hrfchy revoluce, bylo na druh6 strani zjlftf:no, fe krutl červi" s fervl morilkou mohou sice povlslt Ješti desftky učl telil a fáko, upilitvlechny obchod nf domy na Kubě, zničit další lodi - ale vlastni mi silami revoluci neznič!, protofe, Jak l'lki kubinski Jpaněl Jtlna, Revolución va" - revoluce je na pochodu. Na vfthném pochodu. A tak, kdyf prohra červil'" byla zcela zi'ejmi, stalo se to, co jsem pak na vlastni kllfl ufll 1 NepH.tel6 Kuby se rozhodl! pi'e stat počftat s tlm, fe by kontrarevolučnl flvly samy tmf:nlly chod události na Kubě a sami otevl'eně poprvé vstoupili do hry. Hry, která se ted' měla sdt pro Kubu jejf zkouškou nejtěllf; jmenonla se B I o k i d a". Za dva dny po m.sm pi'lletu sl to slovo opakovala celá Havana, celá Kuba, ale ne se strachem: s odvahou a vfrou v ph.tele. Čt kotlowenko v Havanl Na nejdlllefltějším kubánském letišti José Mart\ v Rancho Boyeros nedaleko Havany jsem pfed několika týdny vystoupil z letadla privě den pl'ed tím, nef byl tento ostrov obepnut clonou nepl'átelské blokády. Stejně jako ostatnl Čechoslovici v letadle jsem sl pflpravil pas a sebe jsem pl'ipravll na pravidelné obtffné martyrium pohraničnfch formalit. Ale pasovl a také celnf úi'ednfcl, Jakmile uviděli prvý dokuments I vlčkem, se usmáli a l'eklljen: Á - Checos - pasa!" A tak jsem absolvoval celou pohranifnl kontrolu dlky jedtnému souhlunému pokývnutl hlavou: Sl - Checo" - Ano, jsem z Československa"... A brxy, privi v tkh pro Kubu a Kubánce tak vzrušených dnech, Jsem zvlišť silně pochopil, jakým opravdovým pasem k dovue a pf:i. telstvl KubáncO jsou ty l!.tyrl hlásky slovlčka čeko", do kterého 1ůllla kubánski španělština mou vlast. A Checo" - Československo jsem pak potkával v Havaně u.kl'ka na kafdl m kroku. Z letišti doprav! cestujlcf do Havany československé autobusy - škodovky. Cestou z letiště sl povšimneš nejprve poutačg, které volajf: S Československými aerollnleml do ~tyf svl:tadlloi" A v sa m6m srdci nov6 Havany, na ruln6 23. ulici ve ftvrtl Vedado, majl ČSA svoji kancelál'. 734 VTM

15 Ale Československo nenl s Havanou spojeno Jen vzduchem. T1U maliflotllafeskoslovenských nimol'nkh lodf ůflnni pomthi rozbíjet Izolaci statečnt!iho ostrova. Prbi ve dnech, kdy byla nimol'nl blokida Kuby nejcttelnijlf, Jsem četl na prvt!i strince denfku Revoluclón výrazni vyuzenou z:privu o &lskovt!i konferenci na československ6m obchodnfm z.utupltelstvf v Havani, na nff obchodnf pl'idilenec nall republiky oznimll, fe od nynijika budou dvi plavidla Československ6 nimol'nl plavby urfena výlufni pro dopravu zboff pro Kubu. A u nuollk dni pak skutefoi v havanskt!i rejdi zakotvila lod s lervenomodrobflou vlafkou, kteri mila nad.dl dovirni známt!i Jm'no Kladno. Jak nb znoji V Havani Je I Instituce, kteri bezprostfedni sloutf KubincOm, ktel'i se chtějí s Československem seznimlt Ještě. 1'pe. JmenuJe se Can de la cultura checoslovaca", OOm československ6 kultury" a Jeho l'ed itelka hispanistka dr. Prokopovi peču j e o to, aby se Kubinci o Československu dozvidill opravdu co nejvfce. Tecf prive OOm československt!i kultury pol'idt v Havani výstavu o československt!i lldov6 armád ě.. NaJe armida mi v Havani vobec dobrt!i f m6no, dobrý zvuk -doslova. Vyipíval ff ho tam Armtdnf umilecký soubor Vita NeJedl6ho, který se vritll z Kuby pfed nedivnem. Havai'iant!i miluj( Jelti dallfho Čechoslováka v unlformi - podplukovnl b Emila Zitopka. (Noviny ovlem nikdy pflf Zatopeck, a mimochodem Mandltk tu nenl Vll,m, ale Wllon.) A pak se jelti hraff v havan~kych kinech československ' fllmy. V dchto dnech tu kupfrkladu slavl vellk6 ůspichy slavní Radokova Oaleki cesta". Za výklady knlhkupectvf uvldfl ve Jpanilltini Kavkovy Oijlny Ceskoslovenska", Na unlversiti jsem pl'i studiu Indiánských kulturnlch p l'edmětli v Museu Montané potkal asistenta bratislavsk' un iversity, a mezi studenty po celé Havan ě mi za tkh pár dni, co jsem u.dy, zastavilo uf nejm6ni deset mladých KubáncO, ktefl studovali v Pran, č l ktcl'i se v napafedelské Fatl'e zasvěcovali do výroby plastických hmot: potka.i Jsem slidka., který se učil v Pit.n i val'lt pivo, a technika, který dokonce (a to Je pro Hlavni mltto SrHllla, o l hot ttll.'f'bl 'I' vnitro uml ro1.hocfll ra.d lcl Jll 'f' r, tot,ml q,ujmo!olt knh o prómlnt kolem 60 km, a nep ihn prf ttlkdy Ylc: nel SIO 000 obrnt I Yl tnl tpi okrajoyfch ml1t l k Jllanaltlna I t S, Sobradlno 21, Ga!olna 10 a Taina tlno Hl 40 titlcl obyyatel. Svérizná politika Brat.Ille je výsledn ld slofi tých vnltfnfch vz:taho: v kafd6m pl'fpad ě chce současná brazllská vláda pfedlolit osmnictému Valnému shromifdinf OSN nikteré podnitnt!i návrhy, Jel mají pl'lspět k uskutečninl současných cflú Jeli zahranlčnf politiky, a bude uvalovat I o pl'edlofenl návrhu dohody o dkazu podnmnlch jaderných zkoufek nad určitou výbufnou silu, o nivrhu obsi h lého projektu celosvi tového paktu o n e útočen í I o projektu vyhlilenf Latinské Ameriky a pod pory dalflch t.emf - Bolfvie, Chile, Ecuadoru a Mexika - bez.atomovým pásmem. Pomalu i Yldlt, jak 1aulo - rytlr pamp1, "&& mldllec 'I: úrodnfch ro'f'ln a dllnlk potr&'f'lnihkfch nebo prqm1lloyfch d'f'odó - 1ůYaff llnitell, P' trihjfclmi Ynlt,nl I YnfJfl tyuno1t lrullle. Ta mini..., ho1podir 1ky I polltlck podn:ir:an pott&y nl y poltoj n&cfomltl íilalnl pro Podn ho t.:ir:amnlho celku, ktarf I ho pocfif 1ky urlltl a nlkt r'fml kty ' uhf'&nllnl politik n popfntelnl Yftnamntm wkaut:elem YfYol JIJnfho kontin ntu Kolumboya V&1pucclho No ho l'f'fta Y najbl!ulch letech, (yh) ltuflua n Judlho ůpadu rullle 1.do lfemú hl.,.ka a lf bar fta pera, u1wnwd do f"rforo nn4ijto noanlho dt"pl, a ltbow s 1tnl 1nlch ploda n nu nt "' ma11t. lu ltkf Hom r tiy 1p,_.I Nce Md 'Mm-JakJan edoual fa c k t m ndr(ar.t.lnt nal kf'inl)atdo Jlh &l'f'terlcltfch p,... 1 a I- Pl'e phky pi He Copaokna Yaf'la pl'l Jarnn; proud vrdwchw, oc.hl nf nad vodami Atla11- c.ikw, prjn.ill no... ou l'f'llett Kterou tyip.,., :ir:aml Pl "' la'f'wlel:tf'on oyi 1nld'4id6'f'b namohwm ~br.in Pro 1oust1 11 uudhun jihoamerlcki problematiky do porut"ujem prayidalnou btbu dob' dil1n4iho llsoplsu luinski Amerika" a bohat prameny knlh0yn1 NbritkoY& mu1.1.1, Batl4imski n,m. 1, Praha 1 (mimo pond~li i Ott hno dennl od 1 O do 18 hodin). Kubánce tuze exotlck6) zkusil v Jesenlkích, jak fikal. Jexdit po sn ě hu ". Noha to ovšem nevydrf:ela a tak se lyial' ze slunečného ostrova dostal do bruntálské nemocnice, kde se prý vellce umiloval do jedné ojetfovatelky.. V Havani' jse m potkal Mexičanku - Soledad Ruz, s kterou Jsem se sph.telll v Praxe a kteri tecf, kdyf uf absolvova:la prafskou AMU, pomáhá vytvil'et herecky kolektiv prvého havansk6ho Nirodnlho divadla. Tolik tedy mime v Havaně ph.tel a inimých. To pl'itelské slovo Checo, slovo, které ml pfed několika dny otevl'elo bn obtiff a bez formalit na letišti cestu do Havany a na Kubu, je v Havani a na cel6 Kubě nejlepšfm pasem, nejlepšfm proku:em. Prťlkuem, svidčldm o pl'ítelstvf, o věrnosti, o společné věci. (Pokrafovinl pfl!t ě )

16 lwe l e O r Týdenik vidy a techniky pro mladel v čs. rozhfue - Meteor - vy1lli kafd6 6terf na 1tanlcl Praha a kaldf pitek na 1tanldch Praha a RPD od t4. 30 do ts.oo hodin: ll. to. Po I y p I o Id I - uienl znljfcl 1lovo, kter6 za sebou 1krfvi velml ullteln6 výzkumy. Tl'eba jak vyphtovat obpf Ped kvllku nebo meloun bez Jader (PaprHk Brno). 25. to. M li f cf pac I e nt I - dallf iút rozho von\ akademikem Ctiborem Blattnfm, tentokrit o houbich, kter6 nevldfme a pllesto nb neu1tile provhe)f. 29. t O. I' e rt p k t I Y y fy z I k y - fyzika dnh pronikl do zllclado struktury hmoty, aby odhalila J JJ vlutno1tl a umolnfla leplf vyulltf rbnfch matorlilo (Paprsek Brno). t. tt. MI U cf paci e ntl - zivlrelnt porad rozhovoro. 1 fedltelem Ústavu experlmentilnf botaniky, akademikem Ctiborem Blattnfm, o povolinf fytopatolop - rostl I no"kafe Listy z kamenn6 kroniky - z kroniky, kterou mqlete vldlt po ce16 Praze. Poprv6 sl povíme o poloze a 1tavbich hlavn(ho ml1ta pfl pohledu z Novot něho livky. V pondllnf a ltvrtelnf Padl desetlmlnuto!fch popado vy1flime v pondilf vidy y ts. 30 na ČS t a ve ltvrtek v na stanici Praha a v rozhlase po dr6tl. Al do konce listopadu u1lylfte dal U pokra~ovinf serlilu z. historie 16kafstvf nazvan6ho Ta I e n l pr o t I b o I e t I. Nin&..._ "6 elelrtr6rna flnl M...,.Ndpeidnl od Hoň.,., a }ejl dota prrnl l11ak111urbl...i 1'fkoa,o 100 DOO lr.w budou diny do IH'OVO&U ld1i... YIKhlt1' wfto'lnl lff'oc9ll' )Mu ftuny.i.1r.tronk0yfrnl,.ar.u. llektrirna IMHfe poh&tlba plyriem a maaut m. JADERN~ ElEITRÁRNY DO DRUH~ ETAPY Od apultfnl prv\ Jadunf elaktrúny ne svitl, ktad at'1 Jdd: pulahlhl pracuj v Obnln1ku ned lůo Moakvy, n' dfu necelých deset lat. V tf dobl llo ve av&i o prouw.6nl mofnoall exbtence a 1pl',vn6 tecb.nlckf fwikc.o Jadunfch safltenl nlltollk.a djr.jadnlch lr.oncepcl. Vyr(Utaly v'flr.onam mal6 jadernf elektdl'ny a tzv..eaktororov6 experimenty, kteri dna Jlf patfl do pr v 6 ta p )' vfvoja Jadernfch elekttúen. UltAxalo H, la podle fyallihtlho ch... akteru ltfpn6 ru.kce. podle volby modar' toru a chladlva J moln6 pra.ktlc.ky 1tavlt ul dvacet r6xnýcb koncepci Jadernfch reůcortl a elektrúen. Vltllna a nkh Jll byla provlhna. NeJsd.afllaJll koncepd, zejména eo do apolabllvostl, ae ukúaly b~i~ a franeouuk.4. Jadern6 eldttr,1'111 modarovao6 palltem a aovltů.f a amartckf: vyd:lv.j(d Jako moct.r toru a chluanl oby&jn' vody, U tich.co ufbenl bylo mot.no phacouplt do dr u h 6 e t p y, tj, k vfltavbl velltfch alekt.r'"-n prcu:dyalo'+'fho cha. raktena o výkonech od 200 MW do 100 MW. N Jvkll l ktrúnou J nedbno apultin' brltsu Jader ni. el kll",rna v HJ.nJr.Jer Polnc (vb bar 06 dvoua:trana). Tecludclr.6 I ekonomjc.k6 parametry elektri.ren tohoto t)'pu Jtou Jll arovnateln6 moderotmj. tepelofml V lkoelalr.trárna.ml. Do ud neol vyhiena otibka. 1rtfff u atavh.:fcb typé bude vfhod.nftl:i, nejapolehlivljll, nejlepll é&oot1u a a MJmenilmJ nwady na vyrobenou kllowattbodinu.. Pfedpolr.1,dalo M, la Jll v pfllum l'oc9 cena atomovf"' kllowattkodlny V)'rovn6 u n Jvftllch J d.ernfch elelr.trúeo cenl ldlowattbodlay '& modernlch uhelntch elektl'úan. Oollo vlak k nelelr.an6mu ro'&voji a.bo1pod,rnlnl tepel nfch vcllr.oelektr'-ren a tak ani Jedna s 86 Jadernfch elekt1'' ren, lr.teff budou b11c.m latolnibo roku a avftl v prov0t1a, nedout. vyrobit ldlowatthodlnu eldr;trlcli.qo proudu levafjl ad modernl tapelni vallr.oclelrtdru.y atavb' pobllb dolé. Nhory enerptllr.6 &na&ll UH. vleobec.111 vlak uauwja, h Jadern6 elektrúny atavln6 v roce 1970 budou Jll urěltl ekonomicky vfboddfjll nel uhela, kooku.rencc. TJm wtoup( vývoj Jad.erofcb ele.ktr6ren do tfetl vfvo)od ecapy, ph Dli dojde k JaJlcb rycb16mu rotvoji tů. aby pravdlpodobnl od roku 1980 krjly vdkerf pff r6.atů va avltov6 apotfebl eleltthnr. TECHNICKÁ ZDOKONALBNf Aex velkou Jadernou elektnirnou neltfpe ~Je ne.o obylejnou alotltost tohoto «nersetjc.k6bo saffu.rú. Ukladn.l nevýhodou Je, fe reaktor pfn vlechnu svoji alolltost ne mi uhht ch.ledlvo vfca ne.i pfe.a 500 'C - hrosf nebezpel.i, fe poprubji pallvovii ll6nlr.y. P'ra vyroben.i. ve alolltých seoer,torech nemile proto doa'-h.aout taltovtho pfehhtl, aby zfakala tlů a teplotu, Jaltou bot1pod,rol pracuj( v.ni. turbotou.ntoji, Proto napf. v am rlck6 jadarni elektr6.rni v lndjlo Point Y)'rGbeo6 p'ra a Jadeftli: elektrún)i Jeltl phhffv' naftov'ftnl honky a dm XV71uje o % fefl vf Ir.on. V dokoni!ovani bhojanu atomovi elektdr 7J6 YTM

17 ni v SSSR (vb VfM C. lj/1961) H bude pi.ra pfehffvat pffmo V HŮtOl'Uo Jed.ra.lm se dk.l dnlch probl,m6 J1ou tedy pallvod l.iállky. late:nidvnl H ůoumaji molaoet.1, fů. J zdokonalit. Tn, hloubka V)'holenl Ul'Uu H Jll pfhnlvl depluj u vltil 117 ldrtr6rcn. Nyal Id o V)'hlcdi.rů.UUn. Ul'anu a povlůo- vlho m t rl'1u. lrtnt by odo1'"al 1polehllvi I V)'Ulm teplot m a a nim.i aouvlmjld rakryatalbacl u.n.ou. v urtltfch teplotnlch obl tech. Ncd vn lonlercnce o tkhto ll.6nclch v P..ue prolúal te budoucno1t m JI tejmfllll lil.al)' s karbld6 wanu ~16.a.k)' l.ahmjclf, Jr.ted by umolajj.y teploty al kolam!000 'C. Mlato parnlch tu.rbld a alolltibo vodnlho hoapodůatvf Jaderofch elcktrirea. by pů. llo pou.tjt pl)'novjcb tu.rbla hnanfch thav:fm cblad.ldm plynem, ujmfn.a vod.otem nebo hfll m. pflpadal rlabec ocht,... alt tot!"' ele.lttriluaaui eoustroji nahradjt J V7viJH;fm.l map.etohydtod.ynamjclr;fml 1ener,tor7 (vl& VTM f, H /61), Z tav, vysototeplot.alch ruktor6 uujela ujmfna koncepce merlcltfho nůtoru TURRBT nepokryt:fml palivoy:fmj ll'-iky 1rafttu aapultlniho u.ranovou aou. Člhky H po vyhohal v reaktoru 1p'11~ a popele " chemicky oddlu VJ'hohlf W'U od otnvntcb ltipa#cll 11plodl.n a po doplaitů &retvfm uranem H vrad 11plt do realtona. Tlm b)' H devnllo odatn6odn1 ltfpafch produkt6 0 lt r' dtd.nl tdraluje.,.robenou atomovou kilowatthodinu. Snahy okomtrukbf :r.jeplan1.nept.apojov.6nlm dmychadel paropner,tory v Jeden celek. JedaoduiH a apolchllvijh stroje na vfmfnu paliva, fednookrubovikoncepce elektrúen, kdy púa vz:nlu pffmo v reaktoru apod ad.u sdc vahl d m ll obllraoetj problimu ani V)'fmenov t. JADSRNe PROGRAMY V aemk.h. kde f nedoetetek dom,cfcb paliv jcjlc.b. «.na vab.ledem U avfhnfm. obtllfm ph thb6 nebo d'1kov4 doprav! roete, H budov'nj J dernýc.h dektrúea 1talo ailjr.l d nim plllfem budoucl ener1ctiky, T k tomu Je ve Velkli Brh.6nlJ Francii a konec tonc6 I v CSSR, NDR a maoh Jlnfcb menllcb lt'tech. Z i.bulky pfehledu svltovfch elek- 1 - Na athle" Jederniho rcaktoruj Jef'b UlunuJa pallvov# llbal a nfkollka deajtek uranovfch trubek pokrytfch slrbloyem. 2 - ~.~: ;.r,i~!:~~t.6~d~fdi~~«!l;l:~~:jd; pohocllnf doepitý llovlk. 3 - AutomatJclty ovlildaa.li pencffovi dveh cb.riaf pfútup do tkh Ued rcaktorov6 haly, kde broaf nc.bnpeěl radiace. JADIRHll RLE.KTIÚtRNY PMCUJ(Cf KONCEM l'loku ttu Du um Elektrkkf Mino (rn1lkl) 1puJdnl ytkon MW tdmd Je dejmf, le Vetu. Brh,nJe atavi utlm aejvltl( Jederni elel:td.rny, Do roku Ut10 chce kaldfm t'okem uv&t do provozu Jednu velkou Jadernou clektr,rnu, Naproti tomu v SSSR a v USA, kde J1ou Jdtl obroviu xdrofe nevyu.fltfch levnljl1ch ener1u 0 vf'lloj Jede.mých elelrtd.ru 110u1tfedufe na perepeltlvy ptlltlch desetllctl. Amcrlc.kf pro1ram Je ve novnan.i H eovltlll:fm roxtffltlnljll a 1ledufe 1plie preedtnl clle molno.u npor tu. (USA fit ~ortovaly prvi Jedcrn' elclrtri.rn)' do Bel1lc e ltillle -Y enll&a od1u nh brlbkou konkurenci, ltcr' se podafflo xa.jl1ut dodhku Jadern:fcb cle.ktrilren do Japonska a Ind.Je, fit dvalu-'t anjl.lly cenu obohaceaf.b" J dera4ho p.uva pro tv6 typy re.aktor4.) Sovitak:f Jaderaf proirr m ale.duje nllr.olll úklednkh typ6 uhrnuje I pro1rem 1t,t6. 1ocla1Jatlckfch seml. Proto napf. nale Jedem elelrtr'rn atavln' v Bobwů. ckh na Sloveneku (mimo Unii - podle n4.aoru brlukfcb odbonúk6 - peth pouliti thk6 vody plynovfho chluea.l, lterf.ho tu bud pou.fjto, mul nefsnadnljll amlry v#voj ) podttetnl Ull napf, od Jadern' elektr.uny vikonem 'lo MW, kteril fe phpravene ke 1pultinJ v NDR u N..a1lobaow a m' tlalovodo.t reaktor. Pro1ramy ae Uif I podle toho, ade dotyb' um6 Je technicky aobhtalnil (to Je nepflklad Kanada, lt'1le, Jepon.to) nebo od.ll.un.i. na vleuran.nou pomoc, Jako Je napt. Ind.Je, V NSR, kde ae ayal rychle buduj.l Jadern' elelttr,rny menlího lyp"7 fllou uae hleval pohnutkou Jaderaiho pro1remu cl.le eq,ortnl. a vojcnel' (mob plu.tonla), P.rvn.lch 476:J MW, lmtalovaa:fch v J dem:fch elektri.rn cti. ktcri budou koncem tohoto roku n avltl v provozu, Je pro-lim Jen domkem procenta vfkonu turbosou..stroj(, urnhtbých ve evltoy:fch tepdnfch a vodnlch dsktrilrnilch. Zltu.lenoatft nimi otevlrejl celtu mohutni atomovi techn.l~ ce, ktcr' H: roavlna v pffltlch dehtlletlch. INt. JAN TŮMA Bel&I 11HW Francle 304 MW ltill 4lOHW Japon1ko 1SOMW Kanad& lomw NS. 30MW SSSR. 975 MW USA 1080 MW Vefkl Bridnl 1763 MW C.lf IYft 4763 MW Mol (dod1ly USA) M1rcou1e(G-l) Marcoule(G-3) Chlnon (EDF-1) Chlnon (EDf-l) Lldn& (rbrh,nle) G1rl1llan1(IJSA) Tokal Mura (r Brldnl ) Ontario (NPD-1) Kall(USA) JOlk:h Obnln1k Slblr I. Bllojank Voronll Ulj1nov1k Shippln1porth Yankell Dresden Enrko Ferml Indiana Point H'llam Pithflnder Humboldt Bay Peach Bootom Plqua Elk Rl.,.r Bla Rock Point Siouxf1ll1 C&lderH~ll Chapelcro11 Bradwell Berkeley Wlnd1<'llle H11ntentort Hlnldey Point f nsa ll 1''1 10 t96l nu 230 nu ' U <OO 190 <lo 19U '2 19' U o l 19' JOO ' ' VTH 737

18

19 -- ti...,.._... tt--llrjt _ ,... 1J-wlllf...,... 14,,_ =....._,,r:=-..,.,...,,.,....,..,,,._...,..llúlli.,,...,,, _..,pro..., -....,...,""

20 o o >W > v! tffld situace byla ze flvou. odstranlna. Toho lze dod.hnout úsadni Jen dvlma metodami, nepalfú.me-11 metodu thtl, proti nff bojujeme a kterou chceme 'Vy mýtit. Prvním zpgsobem, hlavnfm a nejdolelitljlfm, je uskuteči'k>vinf pofadavku, aby se otihotnlnf stalo chtlným, f:ldoudm. Znameni to vytvoflt optlmilnf podmlnky pro uuvfrinf ma.nfelstvl a poletnou rodinu. N61efftýml podmlnkaml neroxumlme jen hodnoty hmotn (bytovi výstav~a, výše pffjm~ ap.). Velkou brzdou populalnl politiky Je totlf sobectvl manfeló, Jejich stupil\u)fcf se n( roky, JeJlch touha po pohodln6m flvoti v luxusním kom fortu. Takovl. manfelstvf zosúvajf bucl bezditn( nebo plf.nujl" nejvýfe Jedno díti. Takto ovlem význam J'lzeného rodlěovstvl ch,pat nelze. je proto nal6havi tfeba vyplstovat v mladých lidech spri.vn' úsady v pojetf 11- vota, pfesvidclt Je o tom, v hm tkvi Jeho smysl, fe Jeho naplnlnl Je privi v ditech. Hovoffme proto vfst,lfnl o výchov i k rod I ě o v st vf. Molno JI označit Jako khč k ůspuné populaěnf politice. Na tomto úseku se stfeú.vime pfledevlím s problematlkou dosplv nf. Je naprosto nezbytn,, aby se mlad6mu ělov5ku dostalo sprivného poučeni ve vfech od.zkf.ch vnahg obou partnero, tedy I o flvoti pohfavnlm. StHeJnlm ókolem výchovy k rodičovství Je dlené dotv6'enf charakterov,ho profilu mladé generace. Nelze podrobniji roxebfrat tuto aktu:llnl otbku, ostatni se 1 nf setkiv:lme dennl na strinkách tisku, v rozhlase, televlxl, fllmu, divadle I llteratul'e. Jen tolik je tfeba ffcl, fe sl sůle nal6havljl uvldomujeme kolektivní odpov5dnosc cel,ho starffho Společnost vid i v dětech svou budoucnost a vynakládá pokolenl za mortlnl výchovu Jeho núledovnfko. nesmfrn' prostpedky k :rajlltěnf jejich zdrav,ho vývoje. Ale nejen to: sd.t pfejfmi dnes odpovědnost u osud dítěte ještě pfed Jeho na.roxenlm - pitčf o fenu těhotnou a rodfd. Kromě toho soustfedufe vešker' úslll k tomu, aby se u nás rodllo děd co nejvfce. Musíme si totif uvědomit, ie teprve tfetf d(tě v rodině znamená absolutnf pflrlistek v počtu obyvatel. Souhrn p1fmých I nep1fmých opatfenl vedoucrch k tomu, aby počet děd stoupal a aby zdravě prosplvaly, nazývime populačnf politika. Pod pofmem rodlčovstvf roxumfme citový vztah, vě. domf odpovi:dnostl a plněn I povinnosti vůči dltětl. Nelze Jej tedy i:totouíovat s pouhým plozenlm dětf. Nápli'í pojmu rodlčovstv f Je urtována stupněm vývoje společnosti a nebyla proto vidy stejná. Úzce to souvisí s postavenf m feny. ješti v době nedivno minuté bylo flvotnfm posli.nim feny, aby pflváděla na svet děti v počtu, který určovala jen nihoda, aby se o ne starala, vychovivala je a obsu.rivala pfitom domicnost nebo hospodál'stvf mufe. ZrovnoprivnEnf feny prlneslo rozhodujfd obrat v uspo- fidánf rodinného fivota. Dochbf k rozumnému roxdělenf pri.ce 1 sil, k uskutečni!inf vyvueného fivota vdfemnou pomod a podporou. Technický pokrok, ve,ejné slufby a výstavba nefrůtnf!jllch soclilnfch nl'henf pomihá zvlidnout všechny úkoly, pl'ed nh Jsou muf se fenou postaveni doma. Pl'l tom se respektuje nirok obou na vzdělin l, kulturnl vyliti 1 na odpočinek. Soubsně vlak to znameni, fe nový xposob flvota nelze uskutečnit p,i rodině o neúmemě vysokém poltu děti. Společnost stojf tedy dnes p,ed úkolem regulovat populacl směrem k pffrostku a současn5 umi!it I vyrovnivat phpadn' disproporce. Takovou regulaci nazývime 'I f - zeným (plánovaným) rodlčovstvfm. Nejen my, ale celý civlllxovaný svět flell dnes tento vysoce dvafný problém. Jeho slofltost Je specificky nhn! v rozných oblastech pfedevlfm podle forem stivajklho společenského xrrzenl a ovšem také podle ekonomických podmfnek. Také zde musf pomoci na"zt schodné cesty a 6člnn6 metody k l'fzenf populace věda. Vyplývi z komplexnfho charakteru celého problému, fe fešenf tolika otbek vyfadufe spoluprkl nejroznejškh vldnfchoboro. Podftrsetu ekonomie, sociologie, pedagogika, biologie, med Id na, chemie a dalši. Výsledky bidánl Js.ou obsafeny nejen v nesčetných publlkadch, ale zabývá se Jimi I vrcholn:l organizace, nesouct nhev Metln:lrodnífederace pl:lnovaného rodičovstvl", jejlf poslednl V prlrozen' snaze mládl hledat a napodobovat vzory je nejen nebezpečí, ale také tak usllovni hledané východisko. Druhou cestou k tomu, aby nedošlo k nelidoucfmu otihotninl, je a n t I k on c e pc e. V pfesn6m pfekladu latlnského terminu Je to zábrana oplo:z:enf feny pn pohlavním styku. Molno ffcl, fe bez; antikoncepce by nebylo mofno uskutečnit myšlenku fften6ho rodlfov stvf. její význam Je I v tom, ie prlspfv:l k vyrovnanosti manfelského soufltf. Antikoncepce Je klaslcký pflklad toho, Jak věda dovede vyfešit mlmofidni niroěný líkol. V zásadě Jde o to, zabr:lnlt set.kin I mufské a fensk6 Ú rodečn6 buňky (S)ermle a vajíčka). lze toho dodhnout v podstatě dvima zposoby, zalofen9ml na odlišných prfnclpech: 1. spermie nesmí vobec proniknout z pochvy do vyllfch oddflo vnltfnkh rodidel feny; buď musf být uchy cena spermie v okamflku, kdy opouštf pohlavní llstrojí mufe, nebo pfed ústf kanilku krlku dl:johy postavlme pflekifku, nebo spermie musf být xnelkodniny, tj. zbaveny sv' flvotaschopnostl; 2. spermie mofe proniknout do vyšlkh edff vnltf' nich rodidel, ale nesmf se setkat s va)fčkem. Prostfedky pod 1. natjv:lme ochranou mechanickou (pryfové membriny) resp. chemickou (antikoncepční felé). Uffvi Je obvykle Jeden z partnero a posobr phmo pf! pohlavním styku. Mohou se poulit I současni:. Prost1edek pod 2. posobí nephmo. Tento zposob mi velml do:myslný princip: dsahem do sloilt6ho syst,mu flb s vnltjlnf sekreci zabr:lnfme ovulacl, ti. vypuz;enl vajlčka x vaječnfku. Úělnn{ substance Je v tableti:, kterou fena pravidelni kafdý den uffv:l. Prestane lf tablety brit, dojde opet k ovulaci a pak je zase otl:hotninf mofné. Vic ovšem nenl zdaleka tak Jednoduch:l, jak by se na prvnf pohled zdilo. lde:llnf anttkoncepěnf prostfedek musl totlf splňovat 4 z:lkladnf pofadavky: musl být neškodný zdravf, musf být naprosto spolehlivý, Jeho zposob pouliti musl být jednoduchý a musf být vlem lidem snadno dostupný. A pr::lvi tato poslednf podmínka zatfm nenf splni:na, ponivadl výroba jedné tabletky Je velmi n' kladná. Také není dosud zcela Jisto, nem:l-11 tzv. vedlejlf účinky, I kdy! v nekterých sdtech se tento prepar:lt Jlf dostal na trh. Věda se zabývi problémem antikoncepce Intenzivni: d:lle a podafllo se jí na)lt I fln6 zposoby, kte z:asedánl u 6častl delegitg z celého svita se konalo rýml je mofno úělnni zad.hnout do sloiltých dejo vznikání vdillfvr ZjednodušCme-11 celou problematiku, abychom se nového!ivou.. Zabývá. s~ napf. mofnostf zabrinlt uhnlzdi:nf nebo doclllt odumjlenf valfčka flf oploxeného. dopátrali jejfho Jádra, dospljeme k pofmu n e f i - je-li výchova k rodlčovstvl v úěeln6 reiulact populace do u c í ot Iho t n Inf. Je nezbytn6 t1eba.abytako- metodou nepffmou, je antikoncepce metodou pl'fmou. 740 VTM PRO V M NA SAL MUDr. M.RISTIA CE

15. Nic nejde vzít zpět Sextet: Katarina, Carmen, Aunt Inez, Garcia, Mayor, Jose

15. Nic nejde vzít zpět Sextet: Katarina, Carmen, Aunt Inez, Garcia, Mayor, Jose h=72 Em(add2) 15. Nic nejde vzít zpět Sextet: Katarina, Carmen, Aunt Inez, Garcia, Mayor, Jose 5 Em(add2) JOSE 9 D7 1 Am(add2) CARMEN Tennáh- lý zvrat tennáh - lý pád když lás Už nik - ka své o - tě -

Více

W = p. V. 1) a) PRÁCE PLYNU b) F = p. S W = p.s. h. Práce, kterou může vykonat plyn (W), je přímo úměrná jeho tlaku (p) a změně jeho objemu ( V).

W = p. V. 1) a) PRÁCE PLYNU b) F = p. S W = p.s. h. Práce, kterou může vykonat plyn (W), je přímo úměrná jeho tlaku (p) a změně jeho objemu ( V). 1) a) Tepelné jevy v životě zmenšení objemu => zvětšení tlaku => PRÁCE PLYNU b) V 1 > V 2 p 1 < p 2 p = F S W = F. s S h F = p. S W = p.s. h W = p. V 3) W = p. V Práce, kterou může vykonat plyn (W), je

Více

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára)

1) Skupenství fáze, forma, stav. 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) SKUPENSTVÍ 1) Skupenství fáze, forma, stav 2) 3 druhy skupenství (1 látky): pevné (led) kapalné (voda) plynné (vodní pára) 3) Pevné látky nemění tvar, objem částice blízko sebe, pohybují se kolem urč.

Více

Obr. 1 (upraveno) Západní Evropa

Obr. 1 (upraveno) Západní Evropa Obr. 1 (upraveno) Západní Evropa Charakteristika Jedná se o nejvýznamnější, hospodářsky nejvyspělejší, nejhustěji obydlenou oblast Evropy Oblast leží v mírném, oceánském podnebném pásu Převažují nížiny

Více

Afrika Severní region. Státy část I

Afrika Severní region. Státy část I Afrika Severní region Státy část I Severní Afrika Přiřaď státy do mapy severní Afriky Súdán Egypt Libye Alžírsko Tunisko Maroko Západní Sahara Hry a testy o Africe (EN) Alžírsko Alžírská demokratická a

Více

... 4. 1 P Ř I J Í M A C Í Ř Í Z E N Í ..4 V O Š...

... 4. 1 P Ř I J Í M A C Í Ř Í Z E N Í ..4 V O Š... 2 0 1 2 / 2 01 V ý r o č n í z p r á v a o č i n n o s t i š š k o l n í k r2o0 1 2 / 2 01 Z p r a c o v a l : I n g. P e t r a M a n s f e l d o v á D o k u m e n t : I I V O S / I / S M 9 8 8 S c h v

Více

KUBISTOll TUKU 01. finalistka DNU KOMBINACI. Zuzana. Krasne bricho a FITNESS MODELS. J.z CERVENAA MO PRO ZDRAVI DOB S~ LOVACE.

KUBISTOll TUKU 01. finalistka DNU KOMBINACI. Zuzana. Krasne bricho a FITNESS MODELS. J.z CERVENAA MO PRO ZDRAVI DOB S~ LOVACE. ~~DRZfM:E VASE CHUTE NA UZDE 1/1L~ 69Kc'4,10 predplatne 57 Kc '3,29 Zuzana " KUBISTOll finalistka FITNESS MODELS Krasne bricho a ~ --1 ~I J.z o DNU KOMBINACI 'V', CERVENAA MO PRO ZDRAVI DOB Konzumace barevnych

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

43. 5 5 56%785 5459 :;<-/05-/=57 9 9>? 62@;<-,=5 ;A &

43. 5 5 56%785 5459 :;<-/05-/=57 9 9>? 62@;<-,=5 ;A & !"# $%&& ' ( )*+,-!" # $% &%"%.. /01. 001232 #'( 43. 5 5 56%785 5459 :;? 62@;

Více

O jednom mučedníkovi nebo mučednici

O jednom mučedníkovi nebo mučednici 1. nešpory spočné texty O dnom mučedníkov nebo mučednc Jkub Pvlík 1. nt. - VI.F (Žlm 118-I.II) já Ke kž dé mu, př znám před svým kdo cem v neb. ke mně j. př zná před ld m, 2. nt. - VI.F (Žlm 118-III) ž

Více

Direct emailing na míru Emailing podle kategorií Traffic pro váš web Databáze firem SMS kampaně Propagace přes slevový portál Facebook marketing

Direct emailing na míru Emailing podle kategorií Traffic pro váš web Databáze firem SMS kampaně Propagace přes slevový portál Facebook marketing I N T E R N E T O V Ý M A R K E T I N G e f e k t i v n í a c í l e n ý m a r k e t i n g p r o f e s i o n á l n í e m a i l i n g š p i č k o v é t e c h n i c k é z á z e m í p r o p r a c o v a n é

Více

Mgr. Dana Walterová. Pracovní list. interaktivita. 9-11 let (3. - 5.ročník)

Mgr. Dana Walterová. Pracovní list. interaktivita. 9-11 let (3. - 5.ročník) VY_ 32_INOVACE_10 Anotace Materiál obsahuje pracovní list, na kterém žáci doplňují i, í, y, ý, postupně ve vyjmenovaných a příbuzných slovech po B, L, M a pak v souhrnném cviření Autor Mgr. Dana Walterová

Více

GRAPE SC IPTV. více než televize

GRAPE SC IPTV. více než televize GRAPE SC IPTV více než televize Uz ivatelska pr i rucka TELEVIZE IPTV je digita lni televize, ktera je vzdy o krok napred. Tato televize Va m prina s i nadstandartni funkce a ten nejve ts i komfort pri

Více

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Membránové procesy v mlékárenském průmyslu

Membránové procesy v mlékárenském průmyslu Membránové procesy v mlékárenském průmyslu situace v ČR, jak to je rozmanité, jak to nemusí být jednoduché Ing. Jan Drbohlav, CSc., Výzkumný ústav mlékárenský drbohlav@milcom-as.cz Membránové procesy v

Více

Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru

Získejte nové zákazníky a odměňte ty stávající slevovým voucherem! V čem jsme jiní? Výše slevy Flexibilní doba zobrazení Délka platnosti voucheru J s m e j e d i n ý s l e v o v ý s e r v e r B E Z P R O V I Z E s v o u c h e r y p r o u ž i v a t e l e Z D A R M A! Z í s k e j t e n o v é z á k a z n í kzy v! i d i t e l n t e s e n a i n t e r!

Více

V+K stavební sdružení. Dodavatel solárních kolektorů

V+K stavební sdružení. Dodavatel solárních kolektorů V+K stavební sdružení Dodavatel solárních kolektorů Představení společnosti dodavatelem solárních kolektorů Belgicko-slovenského výrobce Teamidustries a Ultraplast. V roce 2002 firmy Teamindustries a Ultraplast

Více

Nabídka na firemní akce

Nabídka na firemní akce Nabídka na firemní akce S K Y D I V E A R E N A P R A H A Konference Teambuildingové aktivity Firemní večírky Ostatní firemní akce Dárek pro obchodní partnery a klienty Rozšíření benefitního programu pro

Více

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 Novoroční balíček Ing. Jana Veleby, nezávislého senátora a prezidenta AK ČR V Praze, dne 24. ledna 2013 Ing. Jan Ve l e b a Prezident Vážená paní senátorko,

Více

POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ.

POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ. POPIS FUNKČNOSTI SYSTÉMU MALOOBCHODNÍ I VELKOOBCHODNÍ SÍTĚ PRODEJEN POTRAVIN, LAHŮDEK, RYB, OBUVÍ, TEXTILU, NÁBYTKU A DALŠÍCH PROVOZŮ. POPIS SYSTÉMU: NA ÚSTŘEDÍ FIRMY NEBO NA PRONAJATÉM SERVERU JE NAINSTALOVANÝ

Více

l. 1 Úvodní ustanovení

l. 1 Úvodní ustanovení OBEC V EMYSLICE Obecn závazná vyhlá ka. 1 / 2015 o stanovení systému shroma ování, sb ru, p epravy, t íd ní, vyu ívání a odstra ování komunálních odpad a nakládání se stavebním odpadem na území obce V

Více

Do pisni ce z ghet ta do pro tek to rá tu z 21. 8. 1944 s po moc ným ra zít kem ŽRS v Pra ze. /Sou kro má sbír ka, SRN/

Do pisni ce z ghet ta do pro tek to rá tu z 21. 8. 1944 s po moc ným ra zít kem ŽRS v Pra ze. /Sou kro má sbír ka, SRN/ Do pisni ce z ghet ta do pro tek to rá tu s no vým po moc ným ra zít kem po pře jme no vá ní Ži dov ské ná bo žen ské ob ce na Ži dov skou ra du star ších v Pra ze. /ŽM/ Do pisni ce z ghet ta do pro tek

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

ČESKÁ REPUBLIKA socioekonomická sféra

ČESKÁ REPUBLIKA socioekonomická sféra VY_32_INOVACE_ZEM_75 ČESKÁ REPUBLIKA socioekonomická sféra Mgr. Doležal Zdeněk Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 22.3.2013

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 1 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní.

Všechny galaxie vysílají určité množství elektromagnetického záření. Některé vyzařují velké množství záření a nazývají se aktivní. VESMÍR Model velkého třesku předpovídá, že vesmír vznikl explozí před asi 15 miliardami let. To, co dnes pozorujeme, bylo na začátku koncentrováno ve velmi malém objemu, naplněném hmotou o vysoké hustotě

Více

Dneska ne. 4 œ œ œ Ó. œœ œ. œ œ œ. œœœ œœ. b b. j œ. j œ œ - œ. & b b. œ œ. œ œ œ œ œ œ œ œ. œ œ œ œ œ œ. œ œ œ œ œ œ œ œ œ. j œ œ. j œœ œ. œ œ.

Dneska ne. 4 œ œ œ Ó. œœ œ. œ œ œ. œœœ œœ. b b. j œ. j œ œ - œ. & b b. œ œ. œ œ œ œ œ œ œ œ. œ œ œ œ œ œ. œ œ œ œ œ œ œ œ œ. j œ œ. j œœ œ. œ œ. Dneska ne 0 Music and Lyrics by ANDREW LIPPA GOMEZ Kde e ten seznam hotelů Á! Hotel Merde Rue de Toilette Hygienická stanice ho už šestkrát nechala zavřít To e pořád málo Voilá! Hotel Noseratu Hodnocení:

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

STÁTY VISEGRÁDSKÉ ČTYŘKY. Obr. 1

STÁTY VISEGRÁDSKÉ ČTYŘKY. Obr. 1 STÁTY VISEGRÁDSKÉ ČTYŘKY Obr. 1 Obr. 2 SLOVENSKO Základní údaje Parlamentní republika Hlavní město Bratislava Počet obyvatel 5 477 038 Rozloha 49 035 km 2 Hustota zalidnění 103 ob./km 2 Měna Euro Jazyk

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_D.2.12 Integrovaná střední škola

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Druhy. a složení potravin. Cvičení č. 1. Vyučující: Martina Bednářová. Druhy a složení potravin cvičení č. 1

Druhy. a složení potravin. Cvičení č. 1. Vyučující: Martina Bednářová. Druhy a složení potravin cvičení č. 1 Druhy Cvičení č. 1 Vyučující: Martina Bednářová a složení potravin 1 2 Požadavky na splnění předmětu Druhy a složení potravin - cvičení 1x za 14 dní, (celkem 7 cvičení) 2x 45 min. (90 min) Absence 1x omluvená

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

TVARY PODSTATNÝCH JMEN

TVARY PODSTATNÝCH JMEN TVARY PODSTATNÝCH JMEN MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_12_08 Tématický celek: Gramatika,

Více

CÍL:Seznámení s Rakouskou republikou zábavnou formou.

CÍL:Seznámení s Rakouskou republikou zábavnou formou. RAKOUSKÁ REPUBLIKA CÍL:Seznámení s Rakouskou republikou zábavnou formou. Na začátku hodiny učitel seznámí žáky s výkladem. Stručně charakterizuje stát. Práce s mapou (poloha, povrch). Na jihu ČR sousedí

Více

ANODA KATODA elektrolyt:

ANODA KATODA elektrolyt: Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

Uhlík a síra CH_102_Uhlík a síra Autor: PhDr. Jana Langerová

Uhlík a síra CH_102_Uhlík a síra Autor: PhDr. Jana Langerová Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

1. Největší státy počet obyvatel.

1. Největší státy počet obyvatel. AFRIKA 1. Největší státy počet obyvatel. 2. Hospodářsky nevýznamnější státy bohaté, vyspělé, rychle se rozvíjející podle celkového hrubého domácího produktu (mil. US dolarů) 2008 podle Světové banky (WB)

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 9.

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 9. Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vyučovací předmět: Zeměpis Ročník: 9. Pracuje aktivně s tématickými mapami, obsahujícími informace o obyvatelstvu, sídlech a hospodářských činnostech v celosvětovém

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

NA ZDRAVOTNÍ STAV KONZUMENTŮ ENÍ V PRVOVÝROBĚ JEHO SLOŽEN. Rapotín,, 8.10.2008 lská praxe a potravinářsk

NA ZDRAVOTNÍ STAV KONZUMENTŮ ENÍ V PRVOVÝROBĚ JEHO SLOŽEN. Rapotín,, 8.10.2008 lská praxe a potravinářsk VLIV MLÉČNÉHO TUKU NA ZDRAVOTNÍ STAV KONZUMENTŮ A MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ JEHO SLOŽEN ENÍ V PRVOVÝROBĚ Autoři: Eva Samková,, Milan Pešek, ek, Jiří Špička Rapotín,, 8.10.2008 Výrobní zemědělsk lská praxe a potravinářsk

Více

VY_32_INOVACE_04.13 1/8 3.2.04.13 Činnost ledovce, větru Činnost ledovců

VY_32_INOVACE_04.13 1/8 3.2.04.13 Činnost ledovce, větru Činnost ledovců 1/8 3.2.04.13 Činnost ledovců cíl analyzovat činnost ledovců - rozlišit typy ledovců a rozdíl v jejich činnosti - důležitým modelačním prvkem - ve vysokých horách horské ledovec, pevninské ledovce (ledové

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

VY_32_INOVACE_08-Brazílie_10

VY_32_INOVACE_08-Brazílie_10 VY_32_INOVACE_08-Brazílie_10 AUTOR: VĚRA JANSKÁ ŠKOLA: Základní škola SLUŠOVICE, okres Zlín, příspěvková organizace Datum: listopad 2011 Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:

Více

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Odpovídá potřebám co do kvality i kvantity Primární prevence Z vědeckých poznatků a zvyklostí jednotlivých zemí Proto jsou

Více

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK

ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak

Více

Základní údaje. Parlamentní republika. Hl. město Lublaň Počet obyvatel 2 000 092 Rozloha 20 273 km 2 Měna Euro Jazyky slovinština

Základní údaje. Parlamentní republika. Hl. město Lublaň Počet obyvatel 2 000 092 Rozloha 20 273 km 2 Měna Euro Jazyky slovinština Obr. 1 ALPSKÉ STÁTY Obr. 2 Základní údaje Parlamentní republika Vznikla rozpadem Jugoslávie Hl. město Lublaň Počet obyvatel 2 000 092 Rozloha 20 273 km 2 Měna Euro Jazyky slovinština Obr. 3 Přírodní podmínky

Více

EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA

EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Evropa region Jihovýchodní Evropa. Prezentace slouţí jako výklad s doplňujícími

Více

6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY

6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY 6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY VODA // ODKYSELENÍ TĚLA (UDRŽENÍ SPRÁVNÝCH HODNOT PH V TĚLE) // BÍLKOVINY SACHARIDY TUKY VLÁKNINA MIKRO-ŽIVINY (VITAMÍNY, MINERÁLY, ENZYMY ) VODA NAPROSTO ZÁSADNÍ

Více

Pomáhat lidem s postižením je normální.

Pomáhat lidem s postižením je normální. HELP KLUB, sdružení rodičů a přátel dětí s postižením Pomáhat lidem s postižením je normální. 2014 S úsměvem jde. Jestli jde, nebo jede, o to nejde. Tady jde o úsměv. Pokud budete mít náš kalendář ve své

Více

Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ

Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ VÝŽIVA Její role nezastupitelná Součástí tréninku Správná aplikace může snížit rizika přinášená specifickým tréninkovým

Více

Jihovýchodní Evropa. Obr. 1 (upraveno)

Jihovýchodní Evropa. Obr. 1 (upraveno) Jihovýchodní Evropa Obr. 1 (upraveno) Obr. 2 BULHARSKO Základní údaje Hlavní město: Sofia Rozloha: 110 993 km² Obr. 3 Počet obyvatel: 7 093 635 Hustota osídlení: 65 ob./ km² Státní zřízení: parlamentní

Více

Pojištění les.školek Podpora obcím Povodňové půjčky Provozní programy již byly vyčerpány uzavřeny.

Pojištění les.školek Podpora obcím Povodňové půjčky Provozní programy již byly vyčerpány uzavřeny. P G R L F PGRLF : 1) k žádosti se nemusí dokládat výpis z OR u PO či osvědčení u FO 2) 25% příjmů musí žadatel dosahovat až v 1.účetním období po příjmu žádosti a toto % příjmu musí držet po celé období

Více

METODICKÉ LISTY. výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Chebu. reg. č. projektu: CZ.1.07/1.3.11/02.

METODICKÉ LISTY. výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Chebu. reg. č. projektu: CZ.1.07/1.3.11/02. METODICKÉ LISTY výstup projektu Vzdělávací středisko pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v Chebu reg. č. projektu: CZ.1.07/1.3.11/02.0007 Sada metodických listů: KABINET 1. STUPNĚ ZŠ Název metodického

Více

ZASTÁVKA NÁDRAŽÍ NEMOCNICE BANKA KINO RESTAURACE OBCHOD HOTEL POŠTA LETIŠTĚ PARK ŠKOLA

ZASTÁVKA NÁDRAŽÍ NEMOCNICE BANKA KINO RESTAURACE OBCHOD HOTEL POŠTA LETIŠTĚ PARK ŠKOLA BANKA HOTEL POŠTA NEMOCNICE OBCHOD ŠKOLA NÁDRAŽÍ ZASTÁVKA RESTAURACE KINO PARK LETIŠTĚ KDE? V / VE / NA ŠKOLA, POŠTA...ŠKOLE, POŠTĚ NEMOCNICE, OBCHOD KINO NÁDRAŽÍ LETIŠTĚ...NEMOCNICI, LETIŠTI...OBCHODĚ...KINĚ...NÁDRAŽÍ

Více

EU peníze školám. Inovace školství. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Příprava pokrmů. Ing.

EU peníze školám. Inovace školství. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Příprava pokrmů. Ing. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Inovace školství V/2 Inovace

Více

Označovací karty. SES-Markers označovací karty. Produkt skupiny SES-STERLING

Označovací karty. SES-Markers označovací karty. Produkt skupiny SES-STERLING SES-Markers označovací karty SES- MARKERS Produkt skupiny SES-STERLING B1 Označovací karty TEV označovací karty se skládají ze samolepící bavlněné tkaniny opatřené vrstvou plastu, natažené na speciálním

Více

OBSAH SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK... 16 1. ÚVOD... 17 2. PÉČE O BOZP JAKO SOUČÁST ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ A ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PRA VI DLA...19 2.1 Význam BOZP a její místo v řízení... 19 2.2 Struktura BOZP...22

Více

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Název projektu: EU Peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_140 Jméno autora: Jana Lanková Třída/ročník: 2. stupeň ZŠ praktické - výuka

Více

Bilan a ce c zák á l k ad a ní pojm j y m aplikace zákonů o zachování čehokoli 10.10.2008 3

Bilan a ce c zák á l k ad a ní pojm j y m aplikace zákonů o zachování čehokoli 10.10.2008 3 Výpočtový seminář z Procesního inženýrství podzim 2008 Bilance Materiálové a látkové 10.10.2008 1 Tématické okruhy bilance - základní pojmy bilanční schéma způsoby vyjadřování koncentrací a přepočtové

Více

--------------------------------------------------------------------------------------------------------

-------------------------------------------------------------------------------------------------------- Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/34.0766 Klíčová aktivita: V/2 Číslo dokumentu: VY_52_INOVACE_ZE.S4.02 Typ výukového materiálu: Pracovní list pro žáka Název

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3.1 Základní přírodní zdroje země Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Přírodní zdroje 2. Litosféra 3. Pedosféra 4.

Více

Odpady a jejich tvůrčí využití

Odpady a jejich tvůrčí využití Odpady a jejich tvůrčí využití Jak si představujete tvůrčí využití odpadů? Snímek 2 Takto asi ne (-: Snímek 3 a 4 Naše odpady umí využít rostliny i živočichové. Snímek 5 Organismus si z prostředí něco

Více

Přijímací zkoušky do matematické třídy 2013/2014

Přijímací zkoušky do matematické třídy 2013/2014 Přijímací zkoušky do matematické třídy 2013/2014 Český jazyk 1. Doplňte Večer si srnci v šl se sv m dru kami na pastvu. L šajové i jiné m ry poletoval vzduchem. Po chvíl se ob vil temný stín v ra, který

Více

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE

VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE VY_32_INOVACE_FY.17 JADERNÁ ENERGIE Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Jaderná energie je energie, která existuje

Více

JUDr. František Nekola Vice-president OS PHGN

JUDr. František Nekola Vice-president OS PHGN Future of the mining industry in Czech Republic JUDr. František Nekola Vice-president OS PHGN Tradiční hornické oblasti před rokem 1999 v České republice PKÚ Ústí n.l. UD HAMR VÚD Trutnov SHD MOST SOKOLOV

Více

Prvky 8. B skupiny. FeCoNi. FeCoNi. FeCoNi 17.12.2011

Prvky 8. B skupiny. FeCoNi. FeCoNi. FeCoNi 17.12.2011 FeCoNi Prvky 8. B skupiny FeCoNi Valenční vrstva: x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 6 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 7 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 8 Tomáš Kekrt 17.12.2011 SRG Přírodní škola o. p. s. 2 FeCoNi Fe

Více

Koncert F.R.K. Familion

Koncert F.R.K. Familion Sklecká pouť 18. července 2015 Koncert.R.K. mlon =64 E k k k k k Em k k sks Poďte ovečky k s k k s k k JP, text D Ref. Po-ďte o-več-ky po-ďte blíž, vo - lá nás Pán Je - žíš, po-ďte ť sly-ší - te m k k

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Kanalizace ve správě SLUMEKO, s.r.o. Kanalizační řád

Kanalizace ve správě SLUMEKO, s.r.o. Kanalizační řád Kanalizace ve správě SLUMEKO, s.r.o. Kanalizační řád Ostrava, listopad 2009 Výtisk č.:1 Na základě zpracovaného paspartu kanalizací v dané oblasti a provozního řádu kanalizace předkládáme návrh kanalizačního

Více

Rozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, 68801 Uherský Brod k 31.12.2014

Rozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, 68801 Uherský Brod k 31.12.2014 Rozbor hospodaření akciové společnosti ZEMASPOL Uherský Brod a.s. U Korečnice 1770, 68801 Uherský Brod k 31.12.2014 V roce 2014podnik obhospodařoval 2468 ha zem půdy, z toho v ekologickém zemědělství 335,98

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Vv4/07 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Výtvarná výchova Výtvarná

Více

Geneticky modifikované potraviny a krmiva

Geneticky modifikované potraviny a krmiva Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí

Více

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu Výtvarná tvorba je vzd lávací

Více

Přírodní radioaktivita

Přírodní radioaktivita Přírodní radioaktivita Náš celý svět, naše Země, je přirozeně radioaktivní, a to po celou dobu od svého vzniku. V přírodě můžeme najít několik tisíc radionuklidů, tj. prvků, které se samovolně rozpadají

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

1. Chemický turnaj. kategorie mladší žáci 30.11. 2012. Zadání úloh

1. Chemický turnaj. kategorie mladší žáci 30.11. 2012. Zadání úloh 1. Chemický turnaj kategorie mladší žáci 30.11. 2012 Zadání úloh Vytvořeno v rámci projektu OPVK CZ.1.07/1.1.26/01.0034,,Zkvalitňování výuky chemie a biologie na GJO spolufinancovaného Evropským sociálním

Více

DRYON Sušení / chlazení ve vynikající kvalitě

DRYON Sušení / chlazení ve vynikající kvalitě DRYON Sušení / chlazení ve vynikající kvalitě Úkol: Sušení a chlazení jsou elementární procesní kroky ve zpracování sypkých materiálů ve všech oblastech průmyslu. Sypké materiály jako je písek a štěrk,

Více

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. DYS-centrum Praha Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková, 2011

Více

TECHNOLOGICKÝ PROJEKT DÍLNY

TECHNOLOGICKÝ PROJEKT DÍLNY VUT v Brně, Fakulta strojní, Ústav strojírenské technologie Šk.rok : 010/011 TECHNOLOGICKÝ PROJEKT DÍLNY Technická zpráva Vypracoval : Michal Podhorský č. kruhu: 3B/16 Datum odevzdání : Obsah zprávy: 1.

Více

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů Z Ú Z K Ú šeb í a zku ntroln dní ko e tř s Ú ký ěděls v zem ní ústa Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů AZZP Hlavní principy Zjišťování

Více

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta Tepelné elektrárny 1) Kondenzační elektrárny uhelné K výrobě elektrické energie se využívá tepelné energie uvolněné z uhlí spalováním. Teplo uvolněné spalováním se využívá k výrobě přehřáté (ostré) páry.

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3707 Šablona: III/2 Č. materiálu: VY_32_INOVACE_119 Jméno autora: Mgr. Martina Sládková Datum

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301, Číslo a název

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Ochrana obyvatelstva

Ochrana obyvatelstva Ochrana obyvatelstva Název opory - MEZINÁRODNÍ HUMANITÁRNÍ PRÁVO A JEHO RELACE K OCHRANĚ OBYVATELSTVA mjr. Ing. Jan KYSELÁK, Ph.D. jan.kyselak@unob.cz, telefon: 973 44 39 18 Operační program Vzdělávání

Více

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B)

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) Hmotnostní jednotka: Atomová relativní hmotnost: Molekulová relativní hmotnost: Molární hmotnost: Hmotnost u = 1,66057.10-27 kg X) Ar(X) = m u Y) Mr(Y) = m u Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) m M(Y) = ; [g/mol] n M(Y)

Více

ŠKOLA JAKO MAGNET PRO ŢÁKY. vz n i k l a j a k o výstup projektu

ŠKOLA JAKO MAGNET PRO ŢÁKY. vz n i k l a j a k o výstup projektu M e t o d i c k á p ř í r u č k a p r o p r á c i s i n t e r a k t i vn í t a b u l í vz n i k l a j a k o výstup projektu ŠKOLA JAKO MAGNET PRO ŢÁKY S t ř e d n í š k o l a F. D. Rooseve l t a p r o

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3040 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_44 Třída / ročník 9.AB / IX. Datum vytvoření 14.9.2011

Více

Energetické zdroje budoucnosti

Energetické zdroje budoucnosti Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava

Více