FOTOSOUTĚŽ VTM. a 4. CENA - OENN( ZÁJEZD DO BUDAPEŠTI. a: UPOZORN~NÍ VŠEM ČTENÁilůM -

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "FOTOSOUTĚŽ VTM. a 4. CENA - OENN( ZÁJEZD DO BUDAPEŠTI. a: UPOZORN~NÍ VŠEM ČTENÁilůM -"

Transkript

1

2 FOTOSOUTĚŽ VTM VY FOTOGRAFUJETE - MY UVEAEJi\IUJEME HILi ČTENÁ.li, es jak Jll J m uvedli v ppedch;lhjfc;lch ll1lech, roůlpili hm ndl foto - ~,. O crafickow 1011tU o úblry ][ c:htovnlho ruchu mlidet., V Utou ppi ~ d lellto1t mail ltenui-fotoamat4'1, ktepi H aúlastnl nlkter4ho lli Q CD Je:zdu cfo 1pritelenfch aeml, poi'i.danfch c tovnlm odborem OV~ )- ~l~~ n:!~:v~r~al ;"!';',';';.~: :l~c:.chycu;t pobyt mladfch zahranil \,>" -b N Pro a11tory nejl.datilejllch ú.blr6, kt 6 koncem roku vyhod c( ~:~E:;: ;lj~';;~gs:~::atc'á~:::;; i.~e 0 ~'.;'.:'~:o~e~~7;ájezd BUa: DAPEŠf- BALATON; l. CENA - 7DENNI ZÁJEZD ORÁff>ANY-BERL(N; a 4. CENA - OENN( ZÁJEZD DO BUDAPEŠTI. o. > N c a: ca o > M cr: a: ca o > N c ca o >- a: UPOZORN~NÍ VŠEM ČTENÁilůM - KTEl\f SE ÚČASTNÍ NAŠÍ FOTOSOUT~ŽEI N cc Všechny snemky, které obdrffme do soutife, jsou evidoviny. Soutěf konči koncem tohoto roku. Začátkem a: roku budou došlé snfmky (tedy i ty, které nebyly a uvefejn!ny) ohodnoceny zvláštnf komisi odbornlkú. O Z nejlepších pracl bude uspohdána výstavka a auto1'1 vy hodnocených snímků budou odměněni věcnými cenami. Upozorňujeme proto vlechny ětenife fotoamaté ry, aby neládali své sntmky zpit, I kdyf nebyly 1,1ve'fejnfny. Jde I o fotografie, které byly do naši soutěfe zaslány jif v loňském roce. O Obr. 1: V brflfch. (Z pobytu Y Budapeltl). Autor: Mlrosl&Y RelAtk, Nymburk, Bolkova 1839/ 2, Foto6daJ1; Fl1xarst, cl. 5, 6, lu 1/100, li. filtr. Obr. 2: V :r.rcadle llvota: Autor: JIPI Pobo,11, Vald. Mu:i illl. Šaflflkon 20. Foto6dal : Flu:arst IV, cl. '4,5, l!u 1/50. Obr. 3: Ve kutelno.tl. Autor: JIH Hanik, Hrad c Krl.lo"', HusoYo nim Fotoůdaj1 : Fl1xar1t, cl. 11, bs 1/100 FOMA 11 DIN. 1tdtme vis, abyste do outlh po llali obrtzky ne menll nel 9X f4 cm. Své pl'llce po1llejte na adresu i Redakce VTM, Praha-Nusle, Na KYltnlcl 7. Kaldi snlmek otna&.e kritkfm poplhm sobrai:entho objektu a dlje; pflpilte I technickj fo to(idafe (aparf.t, &s, clona a citllyo t filmu, pflpadnl ttl laboratornl Informace). Mnoho Cl pkhq pr.je REDAKCI! 722 VIDA A TECHNIKA MLÁDltl

3 VÁLKA S MRAKY chyceni proudem, stou pi drovelí s n(m, a kdyf se do dostane do'' ~istl mraku, kde se )ejf vtha vyrovni s výtlačnou silou stoupajklho proudu, zostane v nim do slova viset. Obdobni se samoz:1efmi chova)i I ostatnf Ustečky vody, takte se v určit,, pomirni mal' čisti oblaku nahromadf velk' mnofstvi vody ve formi velkých čútlc vody I ledu. Proto byla tato čbt pojmenovina oblutf velkých kapek" na rozdll od okolntch ~isti s malýml kapkami J'idu 6-1 O mikron O. V t'to oblasti velkých kapek" kouslčky ledu - budoucl kroupy - rychle rostou, pj'imrnjf k nim dalll a dalll kapky Ov1'dnout pobal na Hmlkoull - to Je dali( vfznamof 6kol, na Jebol fden.i pncuji vldcl Jr.oamlc.kého vljr.u. Nedovedeme al dne. uj pfed t vit. Jakf \llltek by Ud tvu pffnulo vyfdea.i alnpo6. nfkterfch problěm6 akt.lvnlho p61obea.i na Potu.li kdy'by pfe1taly bft hrosbou houfe, sucha, vkhflc::e, 1mrltf, krupobltl vody. Avlak ledov' čhtefky se navdjem nespojuji. Prhl toto l hlavo.lm,nolem o&isbu:bo Vyaokobor1Jr.tho aeoly:dlilnlbo ibtavu v S!fiSR. Krupobltl Je tomickou litku (napllklod jod id stflbrný Ag)), budou Kdyf tedy v t'to Ustl mraku roz:prufme spec141nf chetlj 1Jr.uteěafm po1thcham pro umldllce - nlh oblll, stromy, kvlty a :avl"tl vlno.._;ady. Zaa,bne vlechny velk' kapky vody krystalizovat a n brinlmeuk obvykle celf p' uml djou.hý al kllometl'6 a llroký pflbllioi 8-6 ldlometr6. Škody sptuobené krupobltjm dosahuji pferull a vypadnou z nlho jen mal~ kru pky. pro zemi vzniku obivaných krup. Rych" ro:rrosdnl mraku se rofnl ohromnicb Uetalt. Jll na konci mlo.ulěho etoletl M di lsk4i kultury :rcela nelkodn,. Hlavni niplnl dilostfeleck6ho niboje je tedy speclilnl chemlcki litka. Df:fo. pokouleli zahnat Uupobltl 1ttelbou x dli, &'Ylů. bez 6apfcbu. Nan1 01Uitnl hmu djvh, vld1t dua tehdy 1tfilela vlutnl do prúdna, Udi nnoall Jdtl mec.banl1mu1 stfelecký ni boj mimochodem nenf jediným prost1ed vuůku ledovfcb krupek. St.felba do mrak\\ dstala pů. kem, který dnes umoflíuje dopravit chemickou niplft nadlouho upomeouta. do oblaku: niktel'i videi poutlv1jf k tomuto účelu raket. Avbk podle propočto pracovnlko Vysokohorsk4iho geo Pracovnici zmlnin,ho sovitsk,ho ústavu vlak znovu fyzlkilnfho ústavu Je stj'elba z protiletadlových dil nhijill vilku s mraky pomoci dil - tentokrit proti utlm ne)levnijli a ne j ůčlnnijll zposob boje s krupobitfm. letadlových dil, vyl'azených z armidy. Mrak nenl tryskov' letadlo - tady feld I vyl"u:en6 zbrani dobl"e Pro Cispilný boj proti krupobltl musfme pl'edem tnb posloufl. Stffll se ovlem óplni Jinak nef pfed pol sto. odpovidl na tyto otbky:- letlm; ale nejdffve sl muslme uvidomlt vznik krupo- bltf, Jak ho vysvitlujf pracovnici ůstavu doktor gec>6 PJ'edni: Do jak,ho oblaku stl'flet, jak poznat ten 1r>flckých vid G. K. Sulakvelldze. N. Š. BlbllaMll, pravý" mrak, z nihof hroxl vypadnout kroupyl V. F. Lapčevovi a docent lenlngradsk6 university 8. V. Za druh4i: Podle uveden' hypotby vznlkaji ledov6 Klr)uchln : krupky pouze v určit' pomirni nevelk' čist i mraku - UvnltJ' oblaku neusdle posobl v:restupn' vzdufn' oblutl velkých kapek". Jak najlt tuto oblast na vxdilenost nikollka desítek kl!ometrol proudy. Rychlost takov,ho proudu nenf sti1', bihem cesty od uúpatl" k vrcholku oblaku H: m6nf. ZpoUtku Za tletl: V kter6m okamflku Jetleba nhijlt stlelbu se postupni zvyfu)e, v Jist' ltstl mraku dosihne maxi - ne pj'llll brzo, kdy se oblut Jeltě: nevytvoflla, a zase milnt hodnoty a potom uflni klesat. Kap l ~ka vody, D ne pozdi, kdy! uf kroupy nfaly padat? Z OBSAHU CfSLA 211 Pn hunuanjtahm ad pacem (K 100. výroh Cenan4bo k:flt.) ltvauta rodtodul NaJen pro krúv pflrody e Uuabj voda Taudenl e Pr6my1lov' výroba krmiv e J dna6 daktrbny do drub6 etapy e z Brn na pole e 01vltov6 pravttko!eny rad.j mul6.m H3 HOMBPA u1 Yttttn.te -oac>10t e l'pl.llom 10011n Me>K.QJulpoJJ.noro tcplchom JCpeC'f'I e Hoaa11 TtJOLKKI )'!UllllTO>t<ICT nphpojj.y e Kp cm'k! cep.i:ute AMcpRKH B10poft nan ITOAlHblX a1tct<:rpoenttu111! e Houwe :rp1unopb1 e >Ke1mn11fbt coau)'!ot "-Y>KWHHn AUS DBM INHALT OBR Nr. 211 Ktle1 1eam dle \Volken e loo Jabre du lntunadonalen Roten Kreuan Neu Techn!lr. vunlchtet dle Narur und dle. Geaund hdt e Kuba - du rote Herz Amerik e Zwt.ite Euippe dtt 1tomitchen Blcktrb:itltnnrke Neue Trů.toren Fraum rt.ten Mlnnem PROM THB CONTBNTS OP No. 211 Bt.ttle.,.h" clouch 100 yetin of the International Red Cro11 New teehnique detuoyi n ture od huilth Cuba - thc red heut of America Sccond 1uiae of the uomie powentadona e New trac.don-enaine1 Wome.n are. advislna men v PAISTfM efslb NAJDETBt Klub mlad~cb ko1monaut6 Oblid.Aut.f po 20 Htaeb R voluc.a v metalursf;i e Volaoa ce1tv pro chamu e St vb budoueno1tl - v pfhomaoatl Vl'dc.l kftdd Penpel.cl Y d'lkov6 dopj'avy e Mlkroodde:eb d&ill eouthnj kfflovb11

4 Ukbalo se, fe na vlechny tři otizky dokife odpovtdlt nidlo lokitor. Oeitov' sruky, velk'- nebo mal6 ledovi krystalky tati! roz. ným zposobem odrifeji rldlovi vlny, takfe na obrazovce lokitoru vznikal( odrden' slinily rozn,ho tvaru asfly. Na nich mofeme velmi dobfe sledovat vlechno, co se v ta kov'm oblaku dlje. Zkulen' oko operitora na prvnl pohled pozn, padajf ll v dan'm mfstl kroupy nebo Jeltl ne, Jellch pfiblifnou velikost a mnoho ostatnkh podrobnosti. To vlechno nejsou dnes Jlf jenom teorie. Expedice Vysokohorsk,ho 1eofyxUd.lnfho ústavu se s velkerým vybavenlm vletnl protlletadlov6ho dlla, radaru a vlutnf meteoro-. loclck6 stanice vydala na vysokohorskou n hornl plollnu ul paded.t kllometro severnl od Elbrusu s 6myslem ochrinlt okolnf óxemf o rozloze pflbllfnl 300 ětverelnlch kllometnl před krupobltfm. Celá krajina le sice llduprbdni, avlak pro dar'ý úlel naprosto vyhovujlcl: nenl uk6 mofn'.stfflet do mrako v hustl obydlených oblastech, dokud ne budou vyrobeny speclilnf netrlltiv6 niboje, na nich! se uf úspllnl pracuje. Činnost expedice spol.lvi z velké list I v otekivinl vhodn6ho" po Casl. tj. ukov6ho, kdy ml podle pfedpovtdl pfljlt krupobltl. Potom teprve zalfni vlastnl price, vilka s mraky. Dosud skont:lla vfdycky vltlznl. Ale to nenf vlechno. Po zisahu nastupuje kontrolnl skupina, kteri mi u úkol co nejrychleji se dostavit na - li přesnljl pod mlsto elnu a pfln6st dokazy o tom, fe dsah byl t'jsplfný.jejr price nenfzrovna lehki -vidinou stali" projft kllometro v horich s pprstroji a mapami, u Jak6hokallv p<kasl. Pffroda se nikdy nevzdivi snadno; úlastnfcl expedice vlak vlff, fe Jejich price pflnese dafll pokrok v ovlidnutl tich proceso, kter' do sud spadaly v jaxyce pojlltoven pod pofem vyfff moc". -1a+l:a- V mlnulfch dnech probfhla v risku zpr6vo - lervenf kflf oslavuje 100 let. Nlktefl lcendfl, mez/ nimi Vlra Poldkovd z Prahy, Karel )Indro z Gottwaldovo a dallf, ndr fddall a r!!lenr, Jak.rkl lk a JaU md dnes úkoly. Ul Co let vl Je prapor Čer.-.nAo kjlle, Pod tlmto ymbolem a Jeho ochrano.i uplatauja vallk' mhlnllrodnl hnutf idarlty hvmanl1mu. t...., lcj'll Je Jaclnou s. n l tarflch a n Jvltllch dobrovolnfch pomocnfch orpnhr:acl na Viti. N Jde o ln1cltucl a clrkevnlm ob ahem nabo clrkavnl tndlcl, li alhpoft kohny (viz kfll va znaku). Nahl,dnlm trochu do hl1corle, ktari nim di J._.n, vy1vltlanl. Na vilel:n'm poll V polovině mlnu"ho stoletf, kdy feudalismus v Evropl deflnltlvnl xtratll podu pod nohama, kdy vida a technika pozvedla promysl a obchod, chopila se moci (I cestou doby valných vilek) novl konstituovaná trlda - burloazle. A vlak novi tech nika armid zposobuje v rozných bojtch předtím nebývalé ztráty na flvotech a zdravf lld(. Jedn' z nej krvavijlfch bitev XIX. stoletl - b\tvl u $olferlna v r byl svidkem švýcarský občan Henri Ounant. HrOzy bojllti, desetltlslce zkrvavených ranlných, leffclch bez Jak6kollv 16kafsk6 pomoci, l llch sténinf a volán( o pomoc uposoblly na Dunanu. Rozhodl se dit všechny sv6 sfly do slufeb pomoci tlmto nebohým obitem vilky a zmfrnlt Je Jich utrpenl. Sv6 otfesn' ikulenostl vepsal do mal6 knffky Vzpomrnky na $olferlno" (vylla v r. 1862). Vlemofnýml zposoby nal~hal na vlády sůto, aby byla vytvořena me zlnirodnl organizace pro pomoc ranlným vo)!kom. Tato myšlenka dobývala sl zvolna uznáni $Vltov6 vel'ejnortl. A tak 26. lljna 1863, M dtt doma pofddel? To j1 otdrlta, fdn1 l1ddo. Dne/ni llovllt pf'en n1mtll1 bydlit tj nljalt'm ch1'11jtu. Prot1da, nllcdy jsou 11ýjimeln' uddlosti 1 tfebo pfi 111/lt'm prddleu, n1bo po mall Hch.. A.11 pali se dd 11as111/ichno do pofddlu. Souh/asl. Doma dbdme na pofdd1jt, na urlitý fdd. Pf1dsta11tf, si 11/ok, lcdyby tomu tak n1bylo. Nikdo by l1hlil prddlo. Al l1hlicl prkno i s l1hliljcou 11eJstalo trldt uprostftd mlsrnosti. Nllt.do lil. Al j1helnft1k aajtal od/ol1n na pohovct. Nikdo by listil.rktirn..v x podnltu u:v. Výboru plti pro pomoc ranlným vojikom" schbeji se dstupd 16 nmf, aby pofollll dklady pro orsanlzovanou pomoc ranlným vojik6m. Konference ve svých dvlrech doporuělla zffdlt v kafd' :z;eml nirodnl výbor, který by ůi!lnnl pomihal vojensk' zdravotnlck6 slufbl. Rezoluce doporuělla jednotn' o:r.načenl - hrvený kllf v bll6m poli (lvýcanký znak xmlnou barev - Švýcarsko mi bllý kprf v červen6m poli). Zbady, upra.ven6 a znim' pod nb;vem 2:enevská konvence pro ulehlenl osudu ran~ných za vilky", pfljala I Mezlnirodnf konference v roce Tak vella do flvota organlcace Červen ho kfffe. Dalll úkoly Ve vývoji Červen6ho khfe molno sledovat tfl hlavnl etapy. Pllvodni to byla pouze p'-če o ranin'- ve v"ce. Vdkeri činnost Červen6ho kfífe v mlru byla pflpravou pro eventu"n( vypuknuti vilky. Druhou etapu uhiflla prvnl svitovi vilka. Vilečni utrpenf sl vyfidala rodlfenf p6če Červen6ho kflfe 1 na clvilnf obyvatelstvo. Vedle obstarivinf nesčetntl korespondence ujatcg s rodinami a vedle výminy raniných vojiko, staraly se ntrodnl společnost! Červen6ho kfffe I o clvllnl obyvatelstvo evakuovaných nebo neprftelem obsazených územl. jako neutrilnf organluce zprostfedkoval Červený kflf v prvnl svitov6 vilce styk se zajatci, výminu raniných na lartch. Lahtlillta s b1nzinem ůslala na stol t.11.d/1 11ah l1. Netrvalo by 10 asi dlouho a talt.cttjý byt by se rmlnil " hotový labyrint, " '11mJ n1j1n Jlt, a/1 do Jt.on&f. Sl pohybovar bu pohromy, by bylo umlnlm. Smyllenlta? Moind. A/, jist4 j1, *' Jt.dyby se lctery.. lcoliv ll1n rakotjd rodiny j n j1dnou sundmil s ostrými hroty odlolen,ho j1helnujcu:1 urlitl by se p1uinil o nápra11u. Doma to t1dy jd. Pral by to ndlo taltd na pra- cot1i!ti - if1ba na stat1bdch. Vldyt mnoh' sltutelnl pfipomfnajf v1lký labyrint. J1. to 11/astnl jaleási rovnice. Mnoho lltnej stavafsltd rodiny - mnoho nepofddku, mnoho /ajddcwl a ne- dbalosti, mnoho úra.ai1. Posuďte sami. J n a prol pololed l.io/,ilho roltu dollo 11e sia111bn~civi 1c ao 865 úrazejml A nejde jin 724 VTH

5 a nemocných a tlslce dallrch dopravil do neutrilních nmf. V letech umofnll repatriaci pili miliónu vilelným ujatcom a statlstcom dallrch osob. Ihned po vypuknutí druh' svitod války, v úff 1939, bylo zfft.eno njateck' t'.lstfedl, kter' dostalo u pit let t'mf:f Sl milióny doplso a telegn.mo. Do 6stfedl pflcházelo &I ' dop1s0 a tele(f'amq denni. Meilnárodní výbor č.erven,ho ki'ffe roi:eslal bihem druh' svitov' dlky kolem 36 milión O ~lffko v hodnoti Jedn' miliardy dolaro. Polltlckým vbiiom odeslal na potn.vlnových ballčko. Od konce roku I dlouhp po válce vyhledbal Červený k fff nezvistn' po ce"m svitl. Prvnl, a z:ejm,na druhá svitová vilka, vy volala ohromn' pomocn' hnutí k ulehčenf nesmlrných bid. Heslo,,lnter arma charitu" (mezi zbn.niml lidskost), vtisknut' hnuti pfl Jeho zrodu v r. 1863, pfe. konal las. Uuvfel druhou etapu vývoje Červen,ho kfffe. Sto let zkufenostf lk dokazuje, fe vdlko je nejvetll. zlo, jef mofe postihnout lidstvo, a fe ne}humdnnejflm linem mofe bft prevence vdlky," čteme v telegramu vlády ČSSR nedávn,mu Mezlnárodnfmu kon 1resu. Do tl'etí etapy vývoje, na rozhraní druh,ho století, Jde Červený kl'lf s heslem Per humanltatem ad pacem'' (lidskostí k mlru). V poslední dobi se proto značni rozvinula orpnluce pomoci pj'i pj'irodnlch katastrofách. Prfpomeftme, fe Československý červený krfl jen v letofnlm roce nslal pomoc postlfenl:mu lidu Maroka, Ancoly, llecka, Libye, Vietnamu, Jemenu, Indonésie, Norska. Ptklst,nu, Gulneje, Kapverdských ostrovo a pomoc obyvatelom i:emlthsentm zničené Skopje. Ohl4dneme-11 se o sto let :ipit, vldlme, fe u ko"bky Červen,ho kflfe byli delecbl, ppfpadni pozorovate" vlu 16 zemi. Dnes jsou v Llzespolečnostl ČK 102 národnf orpnluce, sdrufu)ícfch na 1 SO millóno dobrovolných pracovnfko - 14kal'll, zdravotnfch sester, pedagogq, mulo a fen, starllch I mlidefe ze vfech obora lidské činnosti. ~K u ni Československý l!ervený ki'ff byl ialofen v roce Po fallstlck' okupaci dollo k núlln6 llkvldacl ČSČK. Myflenky Červeného kflfe vlak neunikly - naopak rozlfl'ily se do lidových mu Jako prof ev humanlstlck,ho a protlokupal!nlho smýllenf našeho lidu. SvOJ konkrétnl výra:i najly v ówtl na osvobozovacfm bofl. Kdyf 29. srpna 19'4'4 vypuklo Slovensk' ni.rodní povttinl, ofila činnost Červen,ho kfffe. Jeho llenov' a členky obltavi plnili nejrotmanltijlf úkoly: :idravotnf tlufbu ve vofenských nemocnlcfch, v partydnských polnfch lazaretech, uflltovall zúobovinl nemocnic a útulko pro clvllnf utečence a osoby pronúledované apod. Totéf se pro)et'lloo nlkollk mislcll pozdili ve dnech Prabk,ho pov1ttnl. Nelze pf I tom upomenout, fe mnozí tuto slufbu uplatili vlastním flvotem. Dnes mi ČSČK pl'es poldnih,ho miliónu fleno - imlnll se v organizaci dobrovolných zdravotnlkg v prav'm slova smyslu. Základní :z;dra.votnlcký kun ČSČK absolvovalo uf oblano. Zvlilti mladf se l!lnf. jen ve lkolách navltlvllo kuny 2 08S 577 hocho a dívek. je tqtlf "pe vynaloflt mfmoh.dn6 óslll na účin nou prevenci, nef pak nemoci a úrazy oletl'ovat. Proto činnost tlsíco mládefnlckých zdravotnických hlldek nenl nijak okánli, spll nenipadná, ale o to dslufnljlf. Není snad dvodu a obce, kde by nebyla úklad nf orca nlnce ČSČK. Československý červený kfff se stal vý znamným partnerem zdravotnlkll z povolán I ve xdravot nlck' výchovl obyvatelstva, v boji proti úrullm, ne mocem a v odstraňováni fe)lch ppffln, v boji proti tu ber kulóze, 1houbným nádorom, v boji proti alkohollsmu, v pui o matku a díti, ve :r.vylování hyeleny sfdlllť a pracovišť, v :r.fskbtnl dárco krve a v mnoha da!uch úkolech. Pod vlajkou Červeného kl'lfe llfastnf se dnes a denni pi'fslulnlcl velk' organizace malých I velkých bojo vlude kolem nb I v ni.s. Jsou to boje s pl'edsudky, lhostejnostl, hy1jenlckou uostalostl, nekhnf, ppestupky proti zdra v'mu :iposobu práce a flvota, boje u radostnou a J&stnou budoucnost Y mfru. V tomto vpravdl humtnnfm tafenf Československ6ho červeného krlfe nemil by chybit lidný mladý človlk. o Pljalti odlr/tcy. 68 lidi, kce" zaplatili dani najctnnljll - stjý,,f livotem, je nejvýmluvnljll falu. Mnoho dallfch rlstdvd po úraze poznamendno na ctlj bytd livota. tel, jsou mui nimi i mladl. V tomto obdobl jich bylo 1090/ Mnod ti jen nllr.olile dni pol IJ, al nllr.t ff " na stavbu ul nikdy nctjrdd. Kdyi j1mc aalali s lflly, podfoejm 11, co s. a nimi jdtr slerývd. A nejdi o malilkosti. Blh1m prvnlcls l11ti mlslcll l1tolnlho roku museli j1m1 st4tnl pokladny vydat.aa ndhrady po úraaech (jen v1 1tav1bnic1vll) callt1m Klsl Nahléd '"'"' jdtl hloublji. N1jdflv1 si tjfak pfipom1~m ndl 1myll1nj pfflelad: lloulle, který se doma nanil" o odloi11'j j1hllnu11t, nebud1 moci ti nejhorlim pffpadl pdr d I pofddnl 11dl1, J1nl1 llra y na sravbdch ndm vynuly a pili roku zamllkanjch sml11! Co 11 dalo za tu dobu udllat '... Tento vjl1t m&l.feme ugavfli jdtl jadnlm ntminl výmlutmým lis/"" Kl1. Ano, pfesnl na tolik pfijda v prilmlru j a d ~ n jediný úro.s ve sta. vebnicwl. Bilanct tedy neni pfjlil radostn4: t.islce ranlných1 milidny zbytalnl vyplacených liorun1 stovley promarnlných pracovních dml. A prol to vla; Mulllo to být} Odpovlď by ml/i dd: siavbafi samt'. Lid,, lt11" se VI s v ý Ch domovech lldl urlitjm f4dem. Ja'lt.mil v/aje pfijdou na s 11 i pracovi!:i, jalco by 11 amlni/i. A pfec1 i pro ni byl vyddn dhon ~lslo 65/1961 o b P lnosri o ochranl dratji pli prdci. Viru, s:dl" by.so to, dodrlavat ho. -ll'v - VTH 725

6 Dodllt, aby dlchnl členové ČSM ve vlech od vitvkh nirodnfho hospodiflstvl pokládali za svou prvnf povinnost zvylovat kvalitu a vysokou tech nickou 6roveň vfrobkq I své práce (z usnesen( ÚV ČSM). Chudák výrobek, Co musela nedhno prodilat napl'lklad dritiná violka do postele v jablonecké zkulebni Kovotechny, neprodilá lidná Jejf kolegyni" v H.dných lidských slufblch, I kdyby na ni vedli dva lkolácl polltá- 111 ~~;:c~ 0! 1 ::j2e;;c~;:~~~~~~:~~~~~~r)~~~~~~~~f v:z:::;~... pádu 40 kg bl'emene z polmetrové výšky. A obdobnými :) :~:~~~:~ 1 h~r~!~:jf~~s::i:t~~~~:ý~:b~~dý 1 ~~~:~:~; ~ ~u; ~:~~ejr~~:rrk;!r~~=~~;.v~::~~~~~: j:a!~: O ~:~Í~1:~!~c~~s~;~ 11 ~ :~~~~;;1~!~1~~u~:;d~~e;~::~ notllv6:ho výrobku : zilefl na pnlci konstrukt6:ra, techno :Z: loea, dlfnlka, technika. Oni vllchnl rozhoduff o tom, xda letos opit nás budou zmetky stát mlllardu -400 ml N llónll korun jako loni (I) Navfc Je za tfmtočislem skryto mnoho dobr' pnlce, kterou nesvidomltf svou nedba- 0 lostl ponlčlll. Mohl to být soustrufntk, který slofltýml Cl: :~~~~ ~j~~~ ~~: ~~~~~:~r~ 0 k~eo~u n:~~nťie~emj:i:~ vadnou součútku. A ona nakonec :z.posoblla, fe cei. lllf//i slofltt i:al'fzenl, do kterého byla :z.amontovl.na v jiném ~ xbodi, nebylo k ničemu, Jen ke lkodi. lm- dc~~:mn'án~~~;~~~~~~ ~~~:e~~~:~;tc~1~ 0 d~ 1 1:~:sm;; - slova našli. V nevyufltých stro)lch, vynesených pfed oči..i ve1efnostl Všudybylem čl Reflektorem. Bylo Jich u > ~:~~~~ ~~r:;~~j~~ ';r~~~~~ll~f n~j;,!n~~c:~~r;v::~ Jednu miliardu 1 JO mlllóno korun. Na Všudybylovl ~ sl mnoh,, - nlikdy I v mfrn' nečinnosti podflmujfcf - ~ ~~~!~ S kvalitou Jsou potlfe většl. Všudybylové, pomo Dobrý zalátek Udilall ho v Technometfe Jihlava. S vidomlm, te kvallta výrobko, kter' odchhejf ze dvodu, nenl jen vlci technlck' kontroly, začali jednat: Štib Všudybyla si nejprve :z.jisti! mbta, kde vzniká nejvfce zmetko. Mluvlli s je Jich autory, hlavni s mladými. Mnozf se uváull, fe sami budou kontrolovat kvalitu své práce. Technlck' pl'fčlny zmetko sl vull na starost mladl lnlenýl'i závodu. Ukáulo se, fe v rozhovorech s lidmi u strojo se pffčlny lpatn' výroby vfdycky najdou : tam, kde vyšlo najevo, fe věci dokonale nerozuměj(, pomofe kurs, večernl škola, kde byl špatně seffz.ený stroj, nebylo také thké zjednat nápravu. A kdo jenom spoléhal na technickou kontrolu a neměl sám poti'ebné mě1ídlo, dostal ho. Jakost chce zodpovldnost Ve všech podnlcfch nejsou podmlnky stejn' a nejthjf je hlldat kvalitu výroby ve veliké továrně, kde se návaznost jednotlivých prací thko sledufe. O to je cenněji!, fe v jednom z těchto velkých celko, v závodi ČKD Elektrotechnika v Praze, začali svadcl letos po dovolených organl1ovat soud:! JednotllvcO, ktel'f majf na sta rostl obribinf. Oělajlvědlnou prvni operace na součást k.ách rozhodujfcfch o konečné kvallti velkých slofitých uflzenl mnohatldcových hodnot - usmirňovačo, turbo kompresoro, transformátortl. SoutHI hlavni chlapci nedlouho po vyučeni, mez.i nimi Jsou I ti, ktefl dosud často nesplnili normu. Mladt neplniči nejsou vfdy vinni sami a pfl southi se nejlépe ukáfe, zda to bylo lajdictvf, malá zručnost nebo :zbytečné prostoje zposobené lpat nou organizaci práce č l čekánfm na nástroje. Nedostane-li tato south zlou nemoc, nazvanou formilnost (a ta by JI ohrozit neměla, protofe hodnoceni majl na starosti lld' sou bllzcf - mistr, vedoucl pracovnl skupiny tsm a d~v~rnlk ROH), přinese hned dvoji ulitek najednou: montifnfc:i budou dostávat sprhni opracované dlly a mlad l fré:z.afl čl soustrufnlcl se naučí na svou prtcl dfvat s vidt odpov6dnostl. 726 VTM

7 KYAUTA BOZHODUIE Štib kvality V dvodi Tatra v Prat.e na Smlchov6 vznikl dokonce Šúb kvality price. Vytvofilo ho fest mladých, kteff se s prob16my Jakosti potýkali kaldý den: kontroloi'i P. Laštovička x kovf.rny, J. Lninlěka x lisovny, P. Mexr ze soustrufny, J. Dryik hlfdi Jakost pfl hrub6 stavbě vag6n0, J. Štrougal v mond.fl podvozko a P. Cejnek v konečn' montifl tramvaji. Všem Je kolem dvaceti, dvod znalf dobfe, kafdý mi poti'ebn' v::r:diltnl a většinou Jsou to chlapci I vyučent, elin Jim nechybí, takte sl dovedou poradit. Protofe Jim nenf lhostejn,, jak6 výrobky opustf Jejich úvod, obstarajf I to, co není pi'(mo Jejich povinnosti. Aby pfedchbell v::r:nik xmetko, upozorňují pi'lslušn6 ótvary podniku na opakovan nedo- statkytechnlck6ho rhu,jakojsou vady nu'a.dl, materiálu, nesprhnt technolocle. Navrhuj(, Jak zp'ffsnlt hlediska ppi pl'ejlmánf výrobko. Nechodf po dllnikh Jako prfsnl kontrolofl, ale ochotni pomocnici. Tam, kde vldf, fe Je to potpeba, ukíff mladým d61ntkňm, (ak maji spri.vne čist technlck výkresy li jak ucháxet s měfidly. Jsou to věci rikladnf, o jakosti prtce rot.hodujfd. Mladf kontrolor! se podle poti'eby I denně sejdou; protofe majl pi'ehled o prtcl v cel'm úvodi, mohou mnoh' věas n1fdlt a t.metky pfedejft. Rozhodli se, fe budou do prvovýroby pflchtxet s poznatky získanými prl montf.fl, upo::r:orňovat na zbytečn6 nedostatky, kter6 brinf tomu, aby kompletní výrobky byly bez rivad. 001eflt6 Je, fe vedeni dvodu Jejich dobfe m(ninou snahu podporuje. Oni sami Jsou.sl naopak vidoml, fe musf pp:edevjlm bezvadni zastat svou vlastnf pri.cl, Jinak nemohou být oprivninýml kritiky nedostatko Jiných. A v neposlednf i'adi se hned pl'i prvnfch dkroclch ve jm6nu kvality ppesvidt!lll o tom, fe sami by v cel6m távodli mnoho nexmohli. Proto je nutno vyburcovat z lhos-te)nostl ke špatn6 pricl pl'edevlfm ty, kte'ff k nf majf nejbllle. To uf bude use starost Jednotlivých svadckých pracovnfch skupin.. Všudybyl se vydal na novou cestu, u kvalitou. Odhalit ladem lelfcf stroje i!i podu a vri.tlt Je sv6mu ói!elu nebylo fednoduch6, ale bylo to ppecl Jen snadnijlf... Kritizovat lpatnou kvalitu znamená zalit pfedevlrm u sebe. Nenf tajemstvfm, fe nemilo zmetko udelajl prb~ mladf. Ovšem proěl Pflčlny mohou být bud v lidech, v Jejich lajdictvf, nepozornosti, s kterou se nenf mofno smih>vat, protofe nb stoji pptlfš mnoho cenných hodnot, nebo v ma", nedosta:tei!n6 kvallflkacl. Pfllelltostl jak potfebn6 vzdllinl získat je mnoho v dvodech I ve lkoltch, jen jich vyuflt. Do kfllku by se mill mladf pustit I s druhou skupinou pflčln špatn6 kvality: jsou to nedomyšlen6 pltny, lpatn6 zásobováni materiálem, dohf.ninf plinu na konci kaf- ~'~}, ~~~ 0 s~~zni~k~k~~,~~~~~?~. ~~a~:p~~~:~~~. ~~~~n~ nedostatky k r I t I z o vat. lý Vppllf primpl poullvl pro tledoy6nl pr..nostl lakoltl lednodlvfch Yfrabk6 mnoha damplnfch zaflunl. Nlcm6ni hlavnlm llnltelam, kt8l'f o natltl rozhodul. I ltll eio. VTH 727

8 NlčfME sv~ ZDRAVÍ OKOLÍ NEJEN PRO KRÁSU PŘÍRODY Kdyf sut1f 8endtlané kdceli bezohlednl obrovsk6 dalmatsk#i duby na stavbu kordbo o Fénllr1n6 "tbova/i p1ekrdsn' libononslc6 cedrov6 hd/e, neuvldomovalt si, fe tímto llnem o nerozvdfnou pastvou koz ulinl vykjllnlk ce/4mu HdstYU. Ze tyto thk& rdny budou ohyzdnou skvrnou na p0vobn6 krdse p11rody dodnes. Av.fok lkody zposobené p1ed ddvnýml léty byly ůmlrné vyspilostl tehdejflho lidstva. S p1ibýv6nfm vzdllanosti o roz vojem vldy a techniky rostly nejen výrobnf s/ly společnosti, ale ta I provodnl negadvnl vlivy. Mllf6ny hektari> zemldilsu pody zničené louptfivým zemb.lflstvlm, nap1. v USA, tlsfce kllometro rek promlnln'/ch ve stoky, statistce hektoro /eso bez jehlill a barvy, to jsou jen malé ukdzky ničeni p11rodnlho I nafeho fivotnlho prostr'edl moderní technikou. Ve U fkody jsou posobeny na p11rod! pr:edevflm z n e l i J (o v d n I m o v z d u f I pevnými ldtkami I jedovatjm I plyny, dd/e zn e l IJ to v d n lm tok O jedovotýml ldtkaml a koneln! de vos to v d n lm zem!d! I sk 6 p Od y promyslovou a s-tavebnl linnostf, V poslednl dou se k nim 1odl I ve/ml vd.fné problémy rychle stoupojlcl hlulnostl nejen vnlt~ nlho, ale I vn!jflho prost1edl, col posobl ve/ml nep11znlve no lidské zdrovl. Tuny prachu ve vzduchu Životnfm prostfedím, ktenije xvl:lšti v poslednf době xnečlfťovino se stoupajfcf tendenci, je o v t du š f. Nejvyišf stupe i\ xneflftěnl ovxdušf Je v oblastech, kde jsou veliké energetické xbody, hutě, kde Je soustfeděna thba uhlf a I v mf stech věd!ch!eletnlčnlch uzlo. Zamofovinf ovxduff xpllsobuje hlavni prach, popllek, saze, kouf, ale také aerosoly kovo, kysličnlk sli'lčltý, čpavek, benzplreny a výfukové plyny motoro I Jiné plyny a che mické sloučeniny. Tyto látky vypouštěné do ondulf ohrofuff tu xdravf člověka, jehof organismus trp I vdechov!ntm jedovatých plyno a dráfdlvých pevných částic. Abychom sl mohli udělat pp:edstavu o pralnostl u nú, uved'tne několik lfsel. Podle sovitsk' normy se povaluje pro sfdliš~ za pl'ljatelnf spad do 130 tun prachu a popilku na 1 km za rok. V Praze vlak llnr spad asi loo ta v průmyslových l:ástech ml.sta je jeltl vyllll V poslednich pltatflcetl letech rostl spad pe ných Ustlc neobyčejni rychle. Ve Vysob nech a Libni spadlo na 1 km 1 v r t, 1937-lOOt, t, avroce 1958uf1000tl V nikterých mtstech Ostravy byl namll'en spad Jeltl vyllf. Je to tlfivý prob16m, který se objevuje ve všech vel kých promyslových stfedlscfch na sviti. V Lenlngradi padil na 1 km 1 asi 300 t (Jako v Praxe), v Kyjevě pi'es '400 t, v Londýně rovněf tolik (kde je ovšem ještě situace z:tuována velmi silnými mlhami), v Liverpoolu pfes 1000 t. V nl:kterých promyslových sti'edisdch v KanadE a západ nf Evropě se dokonce uf někollknlt pflhodllo, fenastala tzv. atmosféricki slabost. Kombinaci nepffznlvého pol:asf I mlmo'fádného nahuštění jedovatých zplodin z exhalátli pflšlo během kritkii doby - obyčej ni v noci - několik desttek lidi o flvot. Uduslll se v tzv. pytli koncentrovaných zplodin. Je xajfmavii, fe kromě vysloveni promyslových center se v proměru podíleff na z:nečlftěnl hlavni zaffxenl k indlvlduilnlmu vyttpěnf (kamna). t1nf to téměf polovinu, ostatek pi'ipadi na promysl a na parnf trakce feleznlc. U nás se problt m znečištěni ovzdušl značně i:horšll proto, fe v poslednfch létech spalujeme palivo méně hodnotné, o nlfšf výhi'evnostl, ale s vysokým.obsahem popelovin. Rychlý rozvoj pr6myslu a zatfm nedokonalá ochranná opatl'ent proti Jeho zplodln6m postihuje nejen nale vyrobni centra a s(dlllti, ale také pp:lmo pp:frodn( prostp:ed(. NapP:iklad na Ústecku se stále rodlp:uje výmlra leso zničených jedovatfml exhaláty. V roce 19l9činllatatovýmlraul 400ha, r ha, v r ha v r uf hal Proti timto skutečnostem Je nutno lntenzfvne bojovat. Odstranlinl pevných ěútlc z koufových plyna nenr totlf Ji! problémem výzkumným. JSou vyfeleny velml účinné odlučovače, které dovolf zachytit vke nef 99 % odpadu (napf. elektrirna v Opatovictch). Odpad vfak neum(me dobfe skladovat, I kdy! jde o ufltelnou surovinu. Ekonomickým problémem je ovšem zneškodňováni kysllčnfku slfičitého, který vzniká 'i ohromných mnobtvkh pfi spalován I hnědého uhlt. Tento odpad Je nebeipefoý zvláště pro rostlinstvo, ničf lesy i polnf porosty. U některých elektráren ohrofuje I ardn živočichy, hlavni včely. V současné době se studuje mnoho nhrho jak pomoci. Je to napflklad mofnost zplynován I uhlt s vysokým obsahem siry ve speciálnfch generátorech, podzemn(ho xplynovánl uhli, výstavby atomových elektráren a samo- 728 VTM

9 2lejmi tak~ d~kladn,ho flftinl odpadních plyno, pfedevlím u kotelnkh zdrojú s mechanickým a elektrostatickým uffxenfm. Mrtv6 toky Velmi dolef.itým činitelem v na.lem n rodnfm hospo. dihtvf Je vod a. ZuahuJe do vfech odvitvl hospodifsuho a lc.ulturnlho flvou. P itom však z.načni stoupi - jak vjlchnl mofeme pozorovat - xnečiltenf tokú. Zatímco v '" 1923 Jsme mlll asi 45 km znečlltlných fek, stoupla Jejich d"ka v současn' dobi a.sl na 3000 kml Sou&sni vzrosti I lnteni.lta i:nečlltfnf: di'fve nmofovaly vody pi'evuni odpady l potravlnifsk,ho prómyslu, dnes nabývajf vrchu lkody xp6sobenli chemickými tovirnaml. jako pflklad l:r.e uv'st Biiinu umofov1nou chemickými zhody, Ostravici ničenou vratimovskou celulózkou, dile Je to Odra, Ondava, hornl Vltava, Nisa, Berounka pod Plznf, Vih pod Rulomberkem a mnoho Jiných. Zne~lltin(m vod vznlkajf tu velk lkody na niklad ných vodních stavbich a promyslových uff:r.eních (ko. rou, kotelnf kimen aj.). P11tom vlak odpad nimi vodami unlki do toko vellk mnofstvf litek, kter' vodu znehodnocuji. alkolfv Jsou U.Sto cennými surovinami. Je to tt'eba llh, dehet, fenoly, llgnln I Neuchycovinlm tkhto lilek pfichhfme rolni o vice nef Jednu miliardu Kbt Dosud se vlak u nejvýhodnijll t.posob tne!kodliovinf odpadů, nap1. u celul6iek, poklidili jejich odpal'enl a spilenf.je to velmi neekonomlck. Na odpafenf velk6ho mnoistvf vody Je tl'eba mnoho energie a ve zbytdch 1e sp;tluje tnal:n6 mnofstvf cenných lltek. LepJf fejenl nenf však dosud uvedeno. Neplodni ornice T1etf z.ivafnou otitkou je ochrana p Od y. POda mote být polkozovina a nllena rotným tposobem - poddolovinfm, povrchovými doly, výsypkami, větrnou neb vodnf erozi, suvebnf llnnostf apod. Prob"m Jak ur-ychllt tvorbu prsti Je Jednfm z nejdololl~jllch vobec. Vfdyť vytvorenf cm vrstvy pody tl"yi prlbllfnl roko a vytvo l'enl t0-20cm vrstvy ornice dokonce al 5000 rokll. Tato fakta by sl mill lld' více uvfdomovat, kdyf napp.. ublraff pfechodni pqzemky pro manlpulalnl prostory výsuvby, tfeba pro thbu uhli a nerostných surovin. Zpravidla po ukonlenf thby nenl poda rekultivována a tak navrácena umidilsk,mu nebo lesnfmu provoiu. I prob16my vodnl eroze (splavovinf pňdy) Jsou u ni.s vifn,, V cel6 republlce f molno odhadnout xtritu ornice, posobenou erot.f ul na m, kter' Jsou rolnf: odplavodny. Zvuk nm Velml nepflznlvfm l!lnltelem v na.lem pfírodnfm pracovnlm prostfedf Je I nadmlrnf hluk.mi velmi neptfvnf vllv na zdravl pracuffdch, zvliltl na luchovou a nervovou soustavu. Vfz.kum dr. R6- ll~r ukbal v 16tech 1956 al 1957, lev 47 pro myslovfch závodech N D R ppi snllenf hluku o ls % H :r.výllla produktivita price o 5,2 % Sou la.sni snfflla absence v hodlnich o t2% a z.met kovltost výroby o 21 % Podle nhoru Jl!kafll p4 sob( hluk na nafl nervovou soustavu I tetidy, kdy! j1me sl na nij ul zvykli. Intenzita hluku vzrostl v nall dobl tak, le dejme tomu kdybj prabkf oblan z pol!itku 19. ltolett mohl bft 11pfeqzen do dnelnf Prahy a bydlel jen Jeden tfden v J Jfm 1t1edu, pak by Ha velkou pravdlpodobnostf zni mll 1 ústavem pro dulevnl choré. Je jeltf: mnoho llnltela, kteff ne1atlvni ovllvl\ujf ppfrodu, naše fivotnf prostpedf. Tak temidilstv(, kter' bylo donedivna povafovino za člnltele udrfujlclho zdravou" krajinu. Avbk I v zemldilsk4 výrobl se objevuji nlčlv6 litky. kterých se poutlvi proti šklldcam, chorobim rostlln a plevelom. Tedy litky, kter6 jsou vynlkajfcfml pomocnfky z.emf:df:lca. Na druh strani vlak lkodl uiltečn6mu hmyzu I človiku. Bylo tlljtino, fe nlkter6 herbicidy majf proka.zatelni karclnogennf óčlnek. Proto rozhodujfclm probll!mem J nejen pftmi ochrana pplrodnlho prostpedf, ale soulasni I pplzpcisobent technoloale kteréhokoliv vfrobnfho procesu okolnlmu prostpedt. Zatlm se totll praktl kuje takovf zposob technoloale, le 1e felf vfrobnf postup sim o sobl. Teprve pak H lidajf 1peclallst6, aby vypracoval! nlvrh na zposob odstraftovint odpado. Oba procesy musejf být feleny soub.snl, a to tak, aby bylo vyhovlno oblma hledl1kam - výrom I prrrodl. Uchovat tak rozmanitou a vleobecnl vyulrva. nou krajinu, Jako Je u nú, co nejzdravljll a n J krúnljll apfltom ekonomicky vyvilenou, Je61oha odpovldfti. a nijak 1nadni. Nelze JI Pellt od1trafto. vinfm Jednotlivých technlckfch zlvad, nýbrl pouze soubornl na zlkladl opravdu vlcfeck,ho pozninf vlech efnltehl. Proto byl zalolen Ústav pro tvorbu a ochranu krajiny ppi Československ6 akademii vid. Jeho hlavním Cikolem je vytváfet synt6zu z vf sledko analytických studil, kter' felf Cistav sim, nebo jlni videcki pracovjltf. Jde o perspektivní úpravu krajiny, ve kter6 budou llt pffltl pokolenf, a to tak, aby llvotnl prostpedí bylo ekonomicky vyvilen,, zdrav6 a posobllo esteticky. Pracovnfcltohoto ústavu nexostivajt jen u teore tlckfch Civah. V:ldyť Jde o velk6 hodnoty národo hospodlfsk' a hlavni o zdraví budoudch aeneracl. Proto Jll dnh providljf lntenzlvnl vfzkumy v rozných oblastech nalr republiky. O Jejich práci a do 1avadnfch vý1leddch uvepe)nfme povodnf reportil v nlkter'm z pflltfch lfsel VTM. VTH 729

10 ZÁZRAČNÁ VODA TAU DEN I Za sklem m ho sekretife uprostfed pamitných věci, kter )sem posbfral v rozných dobich v rozných koutech svět&, lelf spolu s obojkem lajky a svlcnem, jejf ml darovali pl'itel na vykopivkich Kartága, I bílý krystalický kousek soll. Nenl velký, vejde se na dia~. Jeho ostré krystaly Jsou such a prihral:né. Je to soi Taudenl. Poprvl: jsem tento nhev uslyšel na bfezlch Nigeru. V Moskvě byla v tich dnech jelti zima, ale v Africe bylo léto v plném rozkvitu. V Timbuktu ukazoval teploměr pfes čtyrlcet stupi\o. Nebe bylo tamlfené, skoro :r.afloutlé - to vltr sem u.hinil xe Sahary drobounký prach. P ísečnou mlhou horce dýchalo I slunce, rozfhavené do "Xiau.. Zastavili jsme se v t i t ě rném hotýlku na bfehu jednoho z ramen Nigeru. Voda jako by byla hranici. Tady, na našf straně, jakési fluté, oranfové a rudé květy, nezvyk" pro nde <>ti, skláněly pně stromo bez jediného llstku. Na druhé straně pouf( - povadli, s frdkýmt stl'lt.pel:ky zaschh ho kfovl. Poušť vydechovala vedro, voda chlad. MOJ p1!tel Jlrt se nedtll dobfe. Lefel v pokoji hotýlku a sotva vedrem popadal dech: teplota mu stoupala ke l:tyflcftce. Kolem n ě ho lu kala tlustá, nemotorná majitelka hotelu: Brio vis postavlm na nohy," vemlouvala se uspěchaně, mim takovou medic.lnu, takovou..." Nemocnému uf bylo všechno jedno. Hospodyně tedy odešla a hned se use vrátila s thkou, kf i klavě pomalovanou skřlnkou. Ji11 se ani nenamthal otev1ft cli. vei~!~ Je voda Taudenl," prahl.bila hospodyně, podf- Nad1.vedla mufvn f viko skflnky. Víko bylo tému pru1.rafoé. S údivem jsem prohlflel neobyl:ejný materiál, I. něho! byluk1fnka vyrobena. Ne, nebyl to kámen. Nemýlil jse m se - byla to soi. Sk11nka, vyfe:r:ami 1. jednoho kusu kamenné soli a zevně pomalovaná, Jako by pati'ila do jakési starod:lvné pohádky. Ve vydlabané prohlubni lef.ela hliněná nádobka. Hospodyně ji vyňala dlouhými, ů1.kými prsty, jejich! b11ika byla e~~'ajrt~~~eb:~v~!~;!~ad~e~,n~: n~~=tl~~fribné po- Stal:I pár doulko téhle vody, aby se l:lověk uxdravll." Odkryla hllninou nidobku a na.lila asi čtvrtinu pohirku kflšťálově l i sté vody, slabounce namodralé. Na skle se pfichycovaly bublinky plynu. Omol:ll Jsem ve vodě rty. Voda byla trpká a slani, ale podivuhodně l:erstvi, témf:f ledovi. Jl1f se pokusil o úsmlv: A co Jil V!dyť Ji jsem nemocný " Poěke j te chvilku," i'ekla hospodyně, nefdflv vám povlm, jaki je to medicina." Vlc nef osm set kllometro od Timbuktu, hluboko v poušti, jsou uf nlikolik tislciletf pov&tn6 solné doly Taudenl. Je to jediné mfsto v Africe. kde soi le!r ve vrstvich pod širým nebem. Tady ji dolovali Ještě pi'ed našim letopoětem a vo1.lll JI na velbloudech do Tunisu a Maroka, I na Jih, do xeml terné Afriky. Al dodnes se na tom nic nezmlinllo. Ki.!doročnli se vydávt 1. Timbuktu do Taudenl karavana - Jedeni.ct tisíc velbloudo jde pro soi. Je to obtl!n:i, vysilujfcf cesta. Dvacet plit dni a l:tyfladvacet noci Jde karavana uprostřed pfsku a orientuje se jenom podle hvizd. Z kafdého sta velbloudú jich tflcet veze vodu a potravu pro lidi i xvlfata. Plitadvacátou noc doraz.i k solným dolům. ' Poušť m:i svoje úkony, svi pravidla a svůj fivot. NeJdrahocennlijff a nejvúcnějšl Je tu voda - voda Taudeni. Vytéki po kapkách ze skály a sblrajf ji jako drahocennost, jako posvátnou relikvii. Kdyby nepfišla karavana, lldé by xemi'ell ff zni. Osm set kllometro daleko nenr jiné vody. Jenom tyto malé, jako slzy proslanf;né namodra" kapky. Karavana se ne1.drfl v Taudenl déle nef jeden den. Nenl č i m krmit velbloudy, č im zahánět!lt.efa lldl. Honicl nakládaji podlouhlé desky bflé soll na hrby velbloudo. ttyi'i desky na kaldé xvfi'e - a učfnt cesta 1.pátky. Dvacet plt dni ro:r.pilenými písky a ledovými nocemi pouštli. Kdyf pflvexou sůl," pokračuje hospodynli, prodá vajf ji na tr!iltlch celé Afriky. Voz.i ji na parnldch po Nigeru do Dahomeje, Nigérie a Ghany. Ze čtyf desek 1.0stivi honikovl hodnota t,i, a člověk, který tuto sůl vyrubal pod lhavými paprsky v Taudenl, od1fkaje se ve vlem všudy, dostávi hodnotu jenom jediné desky." Podle nepsaných 1.ákonU nemá nikdo právo vyvéu 1. Taudenl vodu. Jestlife se přece jen jakýmsi xhrakem dostane do rukou cizlho člověka, mofe být š ťasten: vyhne se mu kaldá nemoc. Tak ml dejte napit!" dožaduje se skoro váf.n ě Jin a natahuje ruku k pohárku. Pije pomalu, drobnými doušky ledovou vodu ie solné skřlnky. A li. zatlm pfemýšlfm o podivuhodném, 1.vláštnlm osudu mlista, v něm! prá.vě lijeme. Majitel hotelu, l:ernooký Marokinec se srostlým obollm a lernými na. kroucenými vousy, sl z nudy poušti gramofonové desky. Notil vody v Taud nl 7J0 VTH

11 je to dědlctvf po francouzské posádce, která byla vy. hn!na x Timbuktu asi pi'ed rokem. Gramofon vyhrává Pochod parašutisto. jsme rytffl nebe - nám je všechno jedno. 2:eny jsou naše a ulice tu. Jdem s vyhrnutými rukávy A zpfváme pf sně o fivotě, protofe Za ddy nám čfhá smrt. Kupi'edu, rytffl nebe! Smělejll Je bsl Historie vrfe pod vašimi botami. To ti ještě ta pfsnička neleze krkem?" volá hospodyn ě na svého černovoudho muf.e. Timbuktu je styčným bodem Černé a Bílé Afriky. Po ulicích města, zasypaných pískem, chodf mezi hliněným i zdmi a domky s plochými stfechaml bez oken nahnědu Tuaregové. jsou neobyčejně krásni a graclbnf. Protáhlé obličeje barvy slonové kosti, lehce zvlněné vlasy at na záda, vousy a bradka jako d'artagnan, modré oči a jemná ústa. Kafdý má přes úda dlouhý meč, vykovaný v ker várn!ch poušti, na nohou jausl mokasfny. Tuareg:ové fljl v poušti a nikdy se nepoddali moci kolonl:z:átoro. Kdyf se tu objevili Francouzl, odešli do plsk6. V Timbuktu byla uf ve XIV. stoletf zalofena universita. Sem pfijffděli za moudrosti z Káhiry a Mekky. jsou všechny dovody věflt, -fe se tu zdrfovall I vědci z Bu ~ chary a Samarkandu. ::.= Pi'es Timbuktu se pl'evalovaly války, nelltostné a pus ~ tošivé. l\le nejstrašnějším nepfftelem byli kolonldtofl. >CJ Přišli sem, hnáni fantastickými povídačkami o bohatstvf, ~ které nahromadil Francoux René Cailllé, mladý, zoufale ~ odválný dobrodruh. Byl první, kdo do Pa řl-fe pfinesl xprivyokouzelnémměstě, o nespoutané pffrodě,o zla ~ tých dolech Taudeni, o bohatstvl a štědrosti mfstnlch N vládco. Za mladým dobrodruhem se hrnuli kapitáni a plukov- > nlcl, vykročila (rancou:r;ská clxinecká legie, odhodlaná " ke všemu. ] Nad Taudeni dnes létajf letadla a malá vysllačka, per ~ staven! v tomto xalidněném bodě pouště, zfidkakdy S: dává vědět o flvotě lidf, dobývajfcfch solné desky. Blizko "Q. Timbuktu se stavf největší letiště republiky Mali.Jednou o bude hlavním st1'ediskem leteckého spojeni celé Afriky, -o vyprávf mi černovousý Marokánec. Cestou do Taudenl ] ml1fete také vidět nákladnf automobily nalo-fené vrtný '"' ml soupravami. ~ To vaši ruštl geologové pomáhaff hledat naši repub " Ilce naftu." '"Š Jako všude v poušti pfichixi noc znenadánl. Černý E ~i~~jrus,e n~~~~ěst~~~ív~ [~~~~~~ k~~~~~~a ':p~;!~~ 1 ulice Timbuktu.,; Podívefte se. váš p'frtel usnul,'' ffká zadumaně hospo-. c dyně.,,já jsem v!m to flkala, fe ho voda vyléčf...".., Milá, nalvnl fena.. Nevšimla si, fe jsem dal jlnmu O silnou dávku streptomycinu. SNfMKY JtAf GOLDSCHMIED Typickf úblr a trhu v Timbuktu. l ny prodiv JI k mennou soi, Jel H tllf v 1olnfch dolech Taudeni TA ZKRATKA ZNAMENÁ V PLNtM ZNINI MESSE DER MEISTER VON MORGEN-, v plekladu do češtiny něco jako Veletrhy pffštfch mlstró". Spiš ovšem výstavky nebo pfehlldky. MMM je v Německé demokratické republice obdobou naši STTM. Je tfeba dodat, fe dokonalejšl a lépe organlz:ovanou i xvládnutou. Spojuje v sobě vlastně prvky (a pi'edevšfm Okoly) naši STTM I rad mladých odbornfko. Začíná p1ehlldkou v závodě, učilišti, škole nebo ve vojenské jednotce. Vybrané exponáty nebo technologick4!i postupy čl zajlmavé J'ešenl problémo jdou do okresnlho kola, ještě lepší do krajského. Ne) lepši se setkají v kole ústfednfm, vltězové Jsou odměněni datými medailemi. Minulé se konalo v Lipsku. Kluby mladých technlk6 MMM fldl v NOR skutečnl odbornici. Jakousi teoretickou hlavou celé southe je ústj'ednl kabinet klubu mladých technikl1 v Berlíně, sloiený ze šesti vědeckých pracovnlků, v čele s pro(. dr. Herpelem, a celého štábu ~f=~~jef~;~~~~e~ ~~c:e~~~c~ut:~:~"{n~~~~;. 1 ~~~~;é posudky, pl!ny, odborná literatura atd.) I praktická po moc krajským, pfípadně okresnfm kabinetňm. Základnf jednotkou MMM jsou kolektivy (mladých technlkll, zlepšovatelú, vynálezců, odbornfků - na názvu celkem nezáleil), které jsou ustaveny dměj' v kaidém podniku a sdrufeny v klub. V zn!mém chemickém kombinátě leunawerke pra cuje nap11klad klub, který má 54 kroufko. jsou v nich větllnou mladt dlplomovant chemici nebo technici, sdrufenf v krouidch podle oboro. Ka-fdý krou-fek mi 6-1 O členil. Klub mi svou klubovou radu, jejlmlf členy jsou xástupce vedenf podniku, FDJ, odborů, vědeckotechnické společnosti a zlepšovatelské komise podniku. Kluhovi rada vypracovivi plán podle podnikového plánu technického rozvoje. Oávi jednotlivým kroufkom i tématické ókoly. Zajlmavé je pfedevšlm to, že J'ešenf někdy velmi slofltých úko111 se nenechivá jenom na osobnl volný čas po pricl, ale fe se vyuf(vi I pracovnf doby. Nejde totif o hraní, o modelirskou nebo jinou technickou ryze zájmovou činnost, ale často o velmi důlefitý hospodáfský problém. Mladl lidé tak pociťují velikou dověru podniku k Jejich dfmové člnnostl, I jeho praktickou pomoc. V roce 1962 se xúčastnilo MMM pfes 3000 klubo (to :r.namená ješte mnohonásobně větlt počet krou!ko čl Jiných menších kolektlvll). Pl'tklad za mnohé Nositelem xlaté medaile Je nap1fklad klub mladých zlepšovatelo z podniku VEB Fahlberg-Llst v okrese Magdeburg. Klub mi fa.du kroufkll jeden x nich pracuje pod vedenfm dr. Jassmanna na velmi zajlmavém problému (samozj'ejmi -fe podle VTM 731

12 TPI dlv&ta kroulku laboratorn(ho skla - Ute Hoppod, Dorl KO tnerori a SIMa A6hlovt.. pfedem urěen,ho plinu cel6ho klubu): dal sl u Gkol xlskat e:jstý pektin 'Z - 1epných PlzkO, zbavených v cukrovarech cukru, tedy :r odpa.du, Jrmi se dosud Jenom krmil dobytek. Zatlm se l:lstý pektin získtval v NDR Jedlnl na úkladl Jablečn6ho pektinu. A jablka a cukrovkod fflky - to I panelku rozdll v surovinlil Člst,ho pektinu se pouiivi v potravinl.kk~m pnlmyslu. Je to vysokomolekulirnl orpnlcld Jitka s vazbou podobnou bunll:lnl. Je nezbytným uhulťovadm prostl'edkem pfl výrobi J;\Y&fenln, marmelid, dfemo a ovocn,ho tel,. Laboratornl Jsou uf. pokusy s výrobou l:lst,ho pektl nu z fepných flzkg vyfeleny. Kroufek Je chce vyxkoufet v poloprovozu. Do cesty se stavl nekollk pp:ekuek. ProstP:edky, kter' sloufl v medlcfnl k xastavovinl krv4- cenf majf mft kolem molekul pektinu. Zahflv;l. nfm 'sice J>ektlny dostivajl potfebný charakter, zato vlak ztricejf ůl:lnek jako te1ulitory viskozity. Je proto npotl'ebl neplekročlt pll Jejich xlskivinl z lepných flzko teplotu SO c. Dosavadnl pffstroje, vyroben' v Jenských úvodech laboratornlho skla, to neumofl\ovaly stablln6. Proto se kroufek dr. Jassmanna dohodl s kroufkem jiným, který vede Paul KrUgerOe to kroufek laboratornfho sklifstvf), aby jim vyrobili potp:ebn6 pff strof a aparatury pro kontlnuilnr spal'ovánf. KrUgerOv kroufek uf je s dohodnutou pracf hotov. Klub mladých xleplovatelo mi I dva kroufky ryz:e chemlck,. Prvnf, vedený dr. Oietz.em, P:ešf slolitý úkol výroby Mallpuru, col Je litka, odstraňujld z ovoce lkodllv4 slofky ppi výrobi lel4!, uva1'enln a dfemu. Druhý krouiek, vedený dr. Druxem, ovifufe r62n, pro podnik nepostn.dateln4 zkulebnf chemick' reakce. Jejich niplnl price bylo napllklad chlorovinl kyseliny ml~n4 fosfortrichlorldem (PCls). Pomocí t'to sloule nlny, kteri má vltll obsah chlóru, se olekávala ekono. mlltljlf reakce ne! pfl dosud pouffvan m thlonylchlorldu (SOCla). Zkoušky ovfem nedaly dobrý výsledek, protofe dokh:aly vysok' ztritov' lasy pl'i pouliti fos fortrlchlorldu. I negatlvnl výsledek Je pro výzkum často dolelltý. Zkufenostf I pro nás MMM J tedy jakousi kombinaci STTM a RMO. Al nato, fe: 1. Výblr southnlch nimito nenf nihodný Jako u nú (nemofe se tfeba stit, aby sl chlapci z hornlck,ho ul:lllftl stavili jenom modely zaocdnských lodi, I kdyf je to n)lmav4). Je vidinou spjat s potp:ebaml vla.stnlho úvodu, 1 P:elenfm nejdqlefltlijšfch úkolo podniku podle pl4nu technlck6ho rozvoje, Jak jsme to konee:nl vldill na pflkladech. 2. ZOWtňujl se Jf Jkolicl a ulnl, pi'edevšfm vlak mladl technici, lnfenýl't, vý2kumnl pracovnici, i.emidllltl odbornici atd. Nlco podobniho sledujeme uf v nových podmfnldch STTM dm, ie prodlufufeme věkov' ohranlhnl do 26 let. 3. MMM mi velikou podporu a pomoc všech orpnl u.cf v NOR, kter6 majf co dilat s technikou, pffpadnl se vzdilánfm vůbec. Výzvu k mlidefl Bertina napflklad podepsali prvnl sekretil MV FOJ, pledseda MV Svobodn,ho výrobnlho svaz.u, vedoucf mlsuk' vědeck' rady, vedoucf odd. lldov,ho vidilinf, pl'edseda technlck' komory (a.sl Jako nde ČSTVS), sekred.i" svazu pro spolupricl s armádou I pl'edseda misuk4 pionýrsk6 rady. A chlapci a divlata mohou po d:to výui ol:ekhat I sku telnou pomoc: odbomlky, ktel'f Jim budou radit, dobr' podmlnky v laboratop:fch, technických dllnkh podnlkc, lkol I ufllll(. '4. V roce 1962, na mlnu16m celostitnfm veletrhu', byloodmenenozlatýml medalleml 2'4kolektlvQ. Vlechny medaile patl'lly kolektlvqm, kter4 se vykáuly skutel:nl pozoruhodnými výsledky, Jef se staly pflnosem pro hospodil'stvl NOR. Mohly se jimi 1út proto, fa MMM Je v NDR postavena na solldnl vedecký úklad. S. Z toho vfeho Je vldit, fe mladl lid6 berou MMM vel ml vifni a s oh omným elánem a chutí se JI zúwtl\uji (anlf bychom podceňovali mnoh potffe pfl organlxovanl, hodnocen(, nedosutek materiilu - skoro Jako u nis). A z druh' strany Je MMM hodnocena Jako veliký pffno1 pro videcko.technlcký rozvoj zemi. 6. Z tehof bychom sl pl'lpadne mohli vzft pouleni I u nú. JIP.I TÁBORSKÝ Dlrk LOter a Hiimar H l ou ller1y krouiluo1, kt r'f akoukl polopro"roznl "1robu pekth'u a. r.pnfch Plzk6. ln1truktorem "'dum Jim byl t k4 ulltel Horst Sc.hnelle. c ~rll JSme NATURE....._... _ za Vás ve svetovem tisku PN EUMATICKf PSACI STllOJ Amerlcki společnost IBH vyvinula pneumatlckj psaclstro1.jeho dkladnf souustf je blok x prilhlednf. lir' plutlck' hmoty, v nimi Je vytvofena síť kan61q 1 prllchodil. V nich Je na pl'fslulných mlstech upo l no 28 specl.filnlch pneumaclckfch ventllo. Ventily obsahuji hdu pbtc na axliln6 posuvnim hffdell, kterými se bud' zakrývllf nebo odkrývajl odbol.ujfcf kanilky, takfe malým vstupnfm pneumatlck)'m 1f1n4lem lze rprostfedkovat prochod sllnljllmu sl1nilu - nosltell pneumatlcki ener1le pro pohon padho ústroll. Lo1lcki soustava puclho stroje mi dvl hlavni Ustl: snlmačdirn6 púky,jfmfse s nl1ko tlakým v:rduchem 1nfmi vydirovaný xna.k, a pneumatický dekód4:r, ffmf se ptevede snfmaný 1l1nil na tvar schopný ovlidat psad mechanismus. Pro tyto účely se pou:f:lvá obycejn' dirn6 pisky, u nit I molno dosáhnout 64 komblnad na festl polohich na púce, cof bohatl suil k ovlidinl psaclho stroje. Pneumatický psacf stroj IBM Je utlm v pokusn m stadiu. New Sclentlst~. 3'41. str. '493 SKOliPKY Z: P L.ASTICK~CH HMOT V Londfni se bny objevf na crhu vajlcka ve sko Hpkkh z prghlednfch pluuckých hmot, Vyrob! Je pokusn uffzenl, kter' n hodinu naplnl l tlslce bflk4 a :f:loutko do skotipek z plastlck6 hmoty. Stroj dc:ohipky unvl'e a sterlllz"uj obsah ultrafialovfm dfenfm. Dvankt vajlbk se m6ie zase ubalit do obalu z plucick6 hmocy. Vafte:ka v plastickfch hmo tich se dobi"e hodf pro prodej v samoobsluh6ch, protofe jsou t'mu nerozbltn' a Jejich obsah vydrll mnohem d"e bntvý nef normálnl vejce. Vejce mohou p11jft na trh tak' uf uvahni. Kunststoffe Pla.stics f. 1. str VTM

13 Pro potfeby flvočllnó výroby budeme budovat krmiv6f1ký pr6myal, který bu.de na zilladf poullv,ni bllkovia a c:hem.lckých pfipravkd vyr'b~t hodnoto<! krmn<! amhl a pomtafe vfraznl zleplit hoapodafeul 1 krm.1 00 vy a jejich vyufltl. OV Inf 11 j&z' U Na 1t6uúm statku v Praze pfeatavhi 1tarou 1todolu na moderní provozovnu, ktcr6 denně vyrabl vice ne:! 70 tun hodnotného krm.lva pro dobytek. A pfltom zpracov va aurovldy které dosud bez užitku odchazely do odpadu: odpadky z podnlk6 vefejného 1travovAnJ, z pek6ren a jatek. (OdbornA literatura mluvi jasně o tom, le ve velkých mlatech je molno naablrat takových odpadd denně al 100 1ram6 na lr.aldého obyvatele.) Pasta, kterou vyr6bfj{, znameni denn( pflr61tek 49 dkg masa u vcpfd., u firného skotu o eedm g navíc proti p16nu a do~voat téměf 10 lltr6... živiny v nich obsažené byly vyufity na ncjvyhi mtru. O krmivové směsi 1e zajimaji v celém svc!tě. Sovětský svaz vyrobil v roce 1958 asi 5 milión\\ tun krmivových směsi. Do roku 1965 stoupne jejich YY,oba na 18 a! na 20 milióno tun. Velice V)'1p!lý pro.mysl krmivových směsi maji kapitalistické státy. V USA 1e v roce 1960 vyrobilo asi 43 milióno. tun krmivových směsi, v Holandsku 4, tun, v NSR 3, tun, ve Francii t~mčl 3 milióny tun, v Belgii ples jeden a půl miliónu tun a v Anglii ttmlř 8 mi!ióno tun. U n4s v aoufamt dob! vyrabljl podniky Ústfednl sprhy nakupu zem!dllských výrobko n!co pfe 1,5 miliónll tun krmivových směsi. Ale do roku 1970 mi být (a nepochybnl rak~ bude) zvýšena YY,oba na 5 miliónd tun, a to už nenl málo. (Pro srovnáni: S nedostatkem krmiv ;sou sté.je potlžc. Přitom ovšem nenl možné donekonečna rozšiřovat plochu pro pěstovini krmiv a donekonečna zvyšovat výnosy. Jsou však jině cesty. Je jistě možně daného množství krmiva využit daleko hospodárněji, než ho vyutlv6me dnes. V tom nám Pomáhá (a v budoucnu bude ještě mnohem víc Pomáhat) pró.myslově zpracové.ni krmiv na komplemi krmivově směsi. Dfive, v dobl roztfištčněho chovu dobytka, vephl i slepic, dali hospodář a bospodynč dobytku a dró.beži prostě to, co právě ve staveni bylo. Na nc!jakou výkrmnou hodnotu, na bohatost vitamin-o. či dokonce na antibiotika a stopově prvky se tenkrát vóbec nehledělo, ba ani se o nich ncvc!dčlo. Dnes, v dobl industrializace zcmčdhstvi, v době soustlcdčnfch velkochov-o. drůbeže, vephl i hovhlho dobytka, musime i krmivo připravovat na základě vědeckých zjištěni. Z krmiv, které zemědělské závody vyprodukuji, není vůbec možno vyrobit takové krmeni, které by mělo plnou biologickou hodnotu - zvlé.ště pokud jde o bllkoviny a specificky účinné létky. Při krmeni statkovými krmivy nejenže nevyuživáme plně jejich hodnoty, ale vlastně jimi plttvamc. Biologickou hodnotu krmné davky určuje hlavně obsah nezbytných aminokyselin a vitaminů, i dalškb specificky účinných látek (a takě jejich vz4.jemný poměr v krmivu). Zdrojem tichto látek jsou předevšlm krmiva živočišného pil.vodu (mléko, živočišné moučky apod.), krmiva póvodu kvasničn~bo (např.torula - viz VTM čls. 5) i n!bcd rostlinná krmiva, přcdevšlm sója) podzemnice olejná 1 slunečnice, boby atd. NejnovEj i výzkumy však ukazuji že ani v t!cbto vysoce hodnotných složkách krmivových směsi nejsou všechny Potlebné vitaminy obsaženy v dostatečném množstvi. Aby mohlo být krmivo plnl využitkováno, muslmc tyto vitaminy pfidllvat do krmiv v syntetické form!. Zkušenolli ukazuji, že vývoj živočišně biotechnologie je bospod6rny ve všech směrech, Pfed válkou bylo zapotlebl na jeden kg přlróstku živě váhy u vepfového dobytka 4 kg suchěho krmiva; dnes bě.žně vyráblme stejný plito.stck za 3 až 3,2 kg krmiv. U drdbeže je rozdll je~ patrnějšl: v USA se kolem roku 1940 vyráběl I kg jatečného kufetc za 5,6 kg krmiva, dnes za 2 kg; jedno vejce za 350g krmiva dnes za pouhých 180 gramo.. To všechno nás pře~ svědčuje o tom, že zvyšováni intenzity a hospodárnosti živočišné výroby je mo'lné jen tehdy, bude-li se rozvijet výroba a použivánl prdmyslově vyráběných krmivových smhl pfipravených tak, aby všechny I. Zpfipravaf krmiv Da hoetlvahu farml Sú.tailao statku Prahm 1 pflpravea6 amle ae oterlllsaje v mollatafcb varalclch. je to asi objem výroby mlýnd a cukrovaró. dohromady.) Největšl pozornost věnujeme krmivovým smc!slm pro dtllbcž. V tomto oboru jsme dosáhli ncjvědi koncentrace výroby. A v nových, modcrnkh dróbe:hfskfch velkopodnidcb, vysoce produktivntch, nemq:teme přece krmit po staru zpllsobem Na - pipipi..." [ u vepfověho dobytka máme modernl velkochovy a je tedy samozfejmé, že v takových provozech budeme vyufivat ncjoovějšfch poznatkd biotechnologie. Ale ani na hovčzl dobytek se nczapomlné. K objemovým krmivóm, jeteli, vojtěšce apod., pfidávajl se jaderná krmiva a tak se dosahuje biologické vyrovnanosti krmné základny. Výroba je u nás organizovt.na ve dvou stupnlcb. PrO.myslové podniky vyráběj( bilkovinně koncentráty a některá speciáln1 krmiva, zvláštl!: pro mláďata. Mimoto je většl p<>čet výroben krmiv při -nákupn.lch a zbobovactch podnidch, kde se koncentdty z prll.myslových podniků mícbajl se statkovými krmivy (zrnl, bramborově vločky atd.) a kompletu( krmivově směsi se dodávajl JZD a stámim statko..m. Tkhto výroben méme kolem 350, většinou upravenfch ze zastavených mlfntl. Jsou to pfcvéžnč podniky nevyhovujfd, bez skladovaclch prostor atd. Perspektiva do roku 1970 nám však flká; počet podnik O. se snjži na 160, budou to ale podniky modcrnt, s výkonem 35 t, respektive 55 t za 8 hodin; mezi nimi z tkhto pdvodnlch 360 zbude asi ub - VTM 733

14 To, co pi'išlo po výbuchu na belgické lodi, uf prividilo červy" k lrlenstvr. Nejenie byla dovršena pozemková reforma, ale slyšte - sáhli i na fabriky a banky! A. potom se kubinská revoluce ústy svého vodce Fidela Castra prohlásila n revoluci socialistickou! ~nbu s nimi a 216 pryč! Socialismus na západnl polokouli - volaly ustrašeni nikteré noviny. A biskupové (ale ne fadov( knhi) slouflll mše navfc proti vousatým komunlstom. A hrvl" se... zase mstlll. V Havaně vypálil! neji. vf:tší obchodnf dqm na Kubi. V horách Escambray ubfjeli sedláky, f ~~~:~lceh ui,~!~~~~ 1 ~I:\~ x:~:; - i se Jich uf nebil. ChudikO Jsou milióny, vykorlstovatelo stovky - nezastrašf nb. Jos' Martl, ten opravdový a tak ~ prozlra.vý otec kubánské ned.vls " lostl, nejmllovanějlf básnlk Kuby, vfdycky flkal: Ser cultos para ser " llbros" - Bud' o.dělaný, abys byl ~ svobodný!" Jen vzdělaný člověk má naději na svobodu, vydobude sl JI.. i or/:1~1~~!~ 1 % ~~e~u~~g:aam~~~ý~~: : ve skutečnosti však většina Kubáncll RUDÉ SRDCE ERIKY s ~~"" '" A neuměla čfst a psát. A ti ostatnl? Vf:tJlna z nich sotva dokázala víc nef pl'ečlst své jméno na výplatni listině peono na thinových plandlich. Sflr cultos pan. ser llbros!i Na kddém kroku na Kubě Jsem slyšel opakovat tohle heslo. Rozhlas ve z.vláštnlch relaclch - jako na Západě reklamy - opakuje Martlho výzvu. Revoluce opravdu ut.ua čist a psit. Červi" se učitelom mstili - umučili Conrada Benitei;e, mladičkého dělnlka - alfabetlzátora., pověsili otce devltl děti, bývalého bez-. zemka, který ted' k podě měl dostat i nádherné tafemstvi plsma. Zabijell tedy I fáky. Za ětyl'i svobodné roky spáchala Kuba celé desatero hlavnfch Míchll, které zni kapltalistlcký katechismus: Hl'fch prvnl: Revoluce dala Kubě opravdovou svobodu. Hffch druhý: Vrátila peonllm podu. Hl'fch ti'etl: Znirodnlla tovirny a banky. Hi"kh čtvrtý: Zrušila pravidelnou armádu starého typu, armidu nafoukaných oflcirll. Hl'lch pátý: Nihradila ji ozbro- Jeným lidem, aby mohla vzdorovat červi tlobě. Hl'lch šestý: Buduje vlastni promysl. Hl'lch sedmý: Naučila lid čist a psit. Hl'fch osmý: Hrozný hl'lch: Je to rudá revoluce!! Hflch devátý: Lid ji miluje a vili ji. Hl'lch desitý, poslednl a nejstnšnějlt: To, co se stalo na Kubě, obdivuji a touff nipodoblt mlllóny dělných lidi v celé Latinské Americe. Kdy! tedy byly ni jedné straně sečteny všechny hrfchy revoluce, bylo na druh6 strani zjlftf:no, fe krutl červi" s fervl morilkou mohou sice povlslt Ješti desftky učl telil a fáko, upilitvlechny obchod nf domy na Kubě, zničit další lodi - ale vlastni mi silami revoluci neznič!, protofe, Jak l'lki kubinski Jpaněl Jtlna, Revolución va" - revoluce je na pochodu. Na vfthném pochodu. A tak, kdyf prohra červil'" byla zcela zi'ejmi, stalo se to, co jsem pak na vlastni kllfl ufll 1 NepH.tel6 Kuby se rozhodl! pi'e stat počftat s tlm, fe by kontrarevolučnl flvly samy tmf:nlly chod události na Kubě a sami otevl'eně poprvé vstoupili do hry. Hry, která se ted' měla sdt pro Kubu jejf zkouškou nejtěllf; jmenonla se B I o k i d a". Za dva dny po m.sm pi'lletu sl to slovo opakovala celá Havana, celá Kuba, ale ne se strachem: s odvahou a vfrou v ph.tele. Čt kotlowenko v Havanl Na nejdlllefltějším kubánském letišti José Mart\ v Rancho Boyeros nedaleko Havany jsem pfed několika týdny vystoupil z letadla privě den pl'ed tím, nef byl tento ostrov obepnut clonou nepl'átelské blokády. Stejně jako ostatnl Čechoslovici v letadle jsem sl pflpravil pas a sebe jsem pl'ipravll na pravidelné obtffné martyrium pohraničnfch formalit. Ale pasovl a také celnf úi'ednfcl, Jakmile uviděli prvý dokuments I vlčkem, se usmáli a l'eklljen: Á - Checos - pasa!" A tak jsem absolvoval celou pohranifnl kontrolu dlky jedtnému souhlunému pokývnutl hlavou: Sl - Checo" - Ano, jsem z Československa"... A brxy, privi v tkh pro Kubu a Kubánce tak vzrušených dnech, Jsem zvlišť silně pochopil, jakým opravdovým pasem k dovue a pf:i. telstvl KubáncO jsou ty l!.tyrl hlásky slovlčka čeko", do kterého 1ůllla kubánski španělština mou vlast. A Checo" - Československo jsem pak potkával v Havaně u.kl'ka na kafdl m kroku. Z letišti doprav! cestujlcf do Havany československé autobusy - škodovky. Cestou z letiště sl povšimneš nejprve poutačg, které volajf: S Československými aerollnleml do ~tyf svl:tadlloi" A v sa m6m srdci nov6 Havany, na ruln6 23. ulici ve ftvrtl Vedado, majl ČSA svoji kancelál'. 734 VTM

15 Ale Československo nenl s Havanou spojeno Jen vzduchem. T1U maliflotllafeskoslovenských nimol'nkh lodf ůflnni pomthi rozbíjet Izolaci statečnt!iho ostrova. Prbi ve dnech, kdy byla nimol'nl blokida Kuby nejcttelnijlf, Jsem četl na prvt!i strince denfku Revoluclón výrazni vyuzenou z:privu o &lskovt!i konferenci na československ6m obchodnfm z.utupltelstvf v Havani, na nff obchodnf pl'idilenec nall republiky oznimll, fe od nynijika budou dvi plavidla Československ6 nimol'nl plavby urfena výlufni pro dopravu zboff pro Kubu. A u nuollk dni pak skutefoi v havanskt!i rejdi zakotvila lod s lervenomodrobflou vlafkou, kteri mila nad.dl dovirni známt!i Jm'no Kladno. Jak nb znoji V Havani Je I Instituce, kteri bezprostfedni sloutf KubincOm, ktel'i se chtějí s Československem seznimlt Ještě. 1'pe. JmenuJe se Can de la cultura checoslovaca", OOm československ6 kultury" a Jeho l'ed itelka hispanistka dr. Prokopovi peču j e o to, aby se Kubinci o Československu dozvidill opravdu co nejvfce. Tecf prive OOm československt!i kultury pol'idt v Havani výstavu o československt!i lldov6 armád ě.. NaJe armida mi v Havani vobec dobrt!i f m6no, dobrý zvuk -doslova. Vyipíval ff ho tam Armtdnf umilecký soubor Vita NeJedl6ho, který se vritll z Kuby pfed nedivnem. Havai'iant!i miluj( Jelti dallfho Čechoslováka v unlformi - podplukovnl b Emila Zitopka. (Noviny ovlem nikdy pflf Zatopeck, a mimochodem Mandltk tu nenl Vll,m, ale Wllon.) A pak se jelti hraff v havan~kych kinech československ' fllmy. V dchto dnech tu kupfrkladu slavl vellk6 ůspichy slavní Radokova Oaleki cesta". Za výklady knlhkupectvf uvldfl ve Jpanilltini Kavkovy Oijlny Ceskoslovenska", Na unlversiti jsem pl'i studiu Indiánských kulturnlch p l'edmětli v Museu Montané potkal asistenta bratislavsk' un iversity, a mezi studenty po celé Havan ě mi za tkh pár dni, co jsem u.dy, zastavilo uf nejm6ni deset mladých KubáncO, ktefl studovali v Pran, č l ktcl'i se v napafedelské Fatl'e zasvěcovali do výroby plastických hmot: potka.i Jsem slidka., který se učil v Pit.n i val'lt pivo, a technika, který dokonce (a to Je pro Hlavni mltto SrHllla, o l hot ttll.'f'bl 'I' vnitro uml ro1.hocfll ra.d lcl Jll 'f' r, tot,ml q,ujmo!olt knh o prómlnt kolem 60 km, a nep ihn prf ttlkdy Ylc: nel SIO 000 obrnt I Yl tnl tpi okrajoyfch ml1t l k Jllanaltlna I t S, Sobradlno 21, Ga!olna 10 a Taina tlno Hl 40 titlcl obyyatel. Svérizná politika Brat.Ille je výsledn ld slofi tých vnltfnfch vz:taho: v kafd6m pl'fpad ě chce současná brazllská vláda pfedlolit osmnictému Valnému shromifdinf OSN nikteré podnitnt!i návrhy, Jel mají pl'lspět k uskutečninl současných cflú Jeli zahranlčnf politiky, a bude uvalovat I o pl'edlofenl návrhu dohody o dkazu podnmnlch jaderných zkoufek nad určitou výbufnou silu, o nivrhu obsi h lého projektu celosvi tového paktu o n e útočen í I o projektu vyhlilenf Latinské Ameriky a pod pory dalflch t.emf - Bolfvie, Chile, Ecuadoru a Mexika - bez.atomovým pásmem. Pomalu i Yldlt, jak 1aulo - rytlr pamp1, "&& mldllec 'I: úrodnfch ro'f'ln a dllnlk potr&'f'lnihkfch nebo prqm1lloyfch d'f'odó - 1ůYaff llnitell, P' trihjfclmi Ynlt,nl I YnfJfl tyuno1t lrullle. Ta mini..., ho1podir 1ky I polltlck podn:ir:an pott&y nl y poltoj n&cfomltl íilalnl pro Podn ho t.:ir:amnlho celku, ktarf I ho pocfif 1ky urlltl a nlkt r'fml kty ' uhf'&nllnl politik n popfntelnl Yftnamntm wkaut:elem YfYol JIJnfho kontin ntu Kolumboya V&1pucclho No ho l'f'fta Y najbl!ulch letech, (yh) ltuflua n Judlho ůpadu rullle 1.do lfemú hl.,.ka a lf bar fta pera, u1wnwd do f"rforo nn4ijto noanlho dt"pl, a ltbow s 1tnl 1nlch ploda n nu nt "' ma11t. lu ltkf Hom r tiy 1p,_.I Nce Md 'Mm-JakJan edoual fa c k t m ndr(ar.t.lnt nal kf'inl)atdo Jlh &l'f'terlcltfch p,... 1 a I- Pl'e phky pi He Copaokna Yaf'la pl'l Jarnn; proud vrdwchw, oc.hl nf nad vodami Atla11- c.ikw, prjn.ill no... ou l'f'llett Kterou tyip.,., :ir:aml Pl "' la'f'wlel:tf'on oyi 1nld'4id6'f'b namohwm ~br.in Pro 1oust1 11 uudhun jihoamerlcki problematiky do porut"ujem prayidalnou btbu dob' dil1n4iho llsoplsu luinski Amerika" a bohat prameny knlh0yn1 NbritkoY& mu1.1.1, Batl4imski n,m. 1, Praha 1 (mimo pond~li i Ott hno dennl od 1 O do 18 hodin). Kubánce tuze exotlck6) zkusil v Jesenlkích, jak fikal. Jexdit po sn ě hu ". Noha to ovšem nevydrf:ela a tak se lyial' ze slunečného ostrova dostal do bruntálské nemocnice, kde se prý vellce umiloval do jedné ojetfovatelky.. V Havani' jse m potkal Mexičanku - Soledad Ruz, s kterou Jsem se sph.telll v Praxe a kteri tecf, kdyf uf absolvova:la prafskou AMU, pomáhá vytvil'et herecky kolektiv prvého havansk6ho Nirodnlho divadla. Tolik tedy mime v Havaně ph.tel a inimých. To pl'itelské slovo Checo, slovo, které ml pfed několika dny otevl'elo bn obtiff a bez formalit na letišti cestu do Havany a na Kubu, je v Havani a na cel6 Kubě nejlepšfm pasem, nejlepšfm proku:em. Prťlkuem, svidčldm o pl'ítelstvf, o věrnosti, o společné věci. (Pokrafovinl pfl!t ě )

16 lwe l e O r Týdenik vidy a techniky pro mladel v čs. rozhfue - Meteor - vy1lli kafd6 6terf na 1tanlcl Praha a kaldf pitek na 1tanldch Praha a RPD od t4. 30 do ts.oo hodin: ll. to. Po I y p I o Id I - uienl znljfcl 1lovo, kter6 za sebou 1krfvi velml ullteln6 výzkumy. Tl'eba jak vyphtovat obpf Ped kvllku nebo meloun bez Jader (PaprHk Brno). 25. to. M li f cf pac I e nt I - dallf iút rozho von\ akademikem Ctiborem Blattnfm, tentokrit o houbich, kter6 nevldfme a pllesto nb neu1tile provhe)f. 29. t O. I' e rt p k t I Y y fy z I k y - fyzika dnh pronikl do zllclado struktury hmoty, aby odhalila J JJ vlutno1tl a umolnfla leplf vyulltf rbnfch matorlilo (Paprsek Brno). t. tt. MI U cf paci e ntl - zivlrelnt porad rozhovoro. 1 fedltelem Ústavu experlmentilnf botaniky, akademikem Ctiborem Blattnfm, o povolinf fytopatolop - rostl I no"kafe Listy z kamenn6 kroniky - z kroniky, kterou mqlete vldlt po ce16 Praze. Poprv6 sl povíme o poloze a 1tavbich hlavn(ho ml1ta pfl pohledu z Novot něho livky. V pondllnf a ltvrtelnf Padl desetlmlnuto!fch popado vy1flime v pondilf vidy y ts. 30 na ČS t a ve ltvrtek v na stanici Praha a v rozhlase po dr6tl. Al do konce listopadu u1lylfte dal U pokra~ovinf serlilu z. historie 16kafstvf nazvan6ho Ta I e n l pr o t I b o I e t I. Nin&..._ "6 elelrtr6rna flnl M...,.Ndpeidnl od Hoň.,., a }ejl dota prrnl l11ak111urbl...i 1'fkoa,o 100 DOO lr.w budou diny do IH'OVO&U ld1i... YIKhlt1' wfto'lnl lff'oc9ll' )Mu ftuny.i.1r.tronk0yfrnl,.ar.u. llektrirna IMHfe poh&tlba plyriem a maaut m. JADERN~ ElEITRÁRNY DO DRUH~ ETAPY Od apultfnl prv\ Jadunf elaktrúny ne svitl, ktad at'1 Jdd: pulahlhl pracuj v Obnln1ku ned lůo Moakvy, n' dfu necelých deset lat. V tf dobl llo ve av&i o prouw.6nl mofnoall exbtence a 1pl',vn6 tecb.nlckf fwikc.o Jadunfch safltenl nlltollk.a djr.jadnlch lr.oncepcl. Vyr(Utaly v'flr.onam mal6 jadernf elektdl'ny a tzv..eaktororov6 experimenty, kteri dna Jlf patfl do pr v 6 ta p )' vfvoja Jadernfch elekttúen. UltAxalo H, la podle fyallihtlho ch... akteru ltfpn6 ru.kce. podle volby modar' toru a chladlva J moln6 pra.ktlc.ky 1tavlt ul dvacet r6xnýcb koncepci Jadernfch reůcortl a elektrúen. Vltllna a nkh Jll byla provlhna. NeJsd.afllaJll koncepd, zejména eo do apolabllvostl, ae ukúaly b~i~ a franeouuk.4. Jadern6 eldttr,1'111 modarovao6 palltem a aovltů.f a amartckf: vyd:lv.j(d Jako moct.r toru a chluanl oby&jn' vody, U tich.co ufbenl bylo mot.no phacouplt do dr u h 6 e t p y, tj, k vfltavbl velltfch alekt.r'"-n prcu:dyalo'+'fho cha. raktena o výkonech od 200 MW do 100 MW. N Jvkll l ktrúnou J nedbno apultin' brltsu Jader ni. el kll",rna v HJ.nJr.Jer Polnc (vb bar 06 dvoua:trana). Tecludclr.6 I ekonomjc.k6 parametry elektri.ren tohoto t)'pu Jtou Jll arovnateln6 moderotmj. tepelofml V lkoelalr.trárna.ml. Do ud neol vyhiena otibka. 1rtfff u atavh.:fcb typé bude vfhod.nftl:i, nejapolehlivljll, nejlepll é&oot1u a a MJmenilmJ nwady na vyrobenou kllowattbodinu.. Pfedpolr.1,dalo M, la Jll v pfllum l'oc9 cena atomovf"' kllowattkodlny V)'rovn6 u n Jvftllch J d.ernfch elelr.trúeo cenl ldlowattbodlay '& modernlch uhelntch elektl'úan. Oollo vlak k nelelr.an6mu ro'&voji a.bo1pod,rnlnl tepel nfch vcllr.oelektr'-ren a tak ani Jedna s 86 Jadernfch elekt1'' ren, lr.teff budou b11c.m latolnibo roku a avftl v prov0t1a, nedout. vyrobit ldlowatthodlnu eldr;trlcli.qo proudu levafjl ad modernl tapelni vallr.oclelrtdru.y atavb' pobllb dolé. Nhory enerptllr.6 &na&ll UH. vleobec.111 vlak uauwja, h Jadern6 elektrúny atavln6 v roce 1970 budou Jll urěltl ekonomicky vfboddfjll nel uhela, kooku.rencc. TJm wtoup( vývoj Jad.erofcb ele.ktr6ren do tfetl vfvo)od ecapy, ph Dli dojde k JaJlcb rycb16mu rotvoji tů. aby pravdlpodobnl od roku 1980 krjly vdkerf pff r6.atů va avltov6 apotfebl eleltthnr. TECHNICKÁ ZDOKONALBNf Aex velkou Jadernou elektnirnou neltfpe ~Je ne.o obylejnou alotltost tohoto «nersetjc.k6bo saffu.rú. Ukladn.l nevýhodou Je, fe reaktor pfn vlechnu svoji alolltost ne mi uhht ch.ledlvo vfca ne.i pfe.a 500 'C - hrosf nebezpel.i, fe poprubji pallvovii ll6nlr.y. P'ra vyroben.i. ve alolltých seoer,torech nemile proto doa'-h.aout taltovtho pfehhtl, aby zfakala tlů a teplotu, Jaltou bot1pod,rol pracuj( v.ni. turbotou.ntoji, Proto napf. v am rlck6 jadarni elektr6.rni v lndjlo Point Y)'rGbeo6 p'ra a Jadeftli: elektrún)i Jeltl phhffv' naftov'ftnl honky a dm XV71uje o % fefl vf Ir.on. V dokoni!ovani bhojanu atomovi elektdr 7J6 YTM

17 ni v SSSR (vb VfM C. lj/1961) H bude pi.ra pfehffvat pffmo V HŮtOl'Uo Jed.ra.lm se dk.l dnlch probl,m6 J1ou tedy pallvod l.iállky. late:nidvnl H ůoumaji molaoet.1, fů. J zdokonalit. Tn, hloubka V)'holenl Ul'Uu H Jll pfhnlvl depluj u vltil 117 ldrtr6rcn. Nyal Id o V)'hlcdi.rů.UUn. Ul'anu a povlůo- vlho m t rl'1u. lrtnt by odo1'"al 1polehllvi I V)'Ulm teplot m a a nim.i aouvlmjld rakryatalbacl u.n.ou. v urtltfch teplotnlch obl tech. Ncd vn lonlercnce o tkhto ll.6nclch v P..ue prolúal te budoucno1t m JI tejmfllll lil.al)' s karbld6 wanu ~16.a.k)' l.ahmjclf, Jr.ted by umolajj.y teploty al kolam!000 'C. Mlato parnlch tu.rbld a alolltibo vodnlho hoapodůatvf Jaderofch elcktrirea. by pů. llo pou.tjt pl)'novjcb tu.rbla hnanfch thav:fm cblad.ldm plynem, ujmfn.a vod.otem nebo hfll m. pflpadal rlabec ocht,... alt tot!"' ele.lttriluaaui eoustroji nahradjt J V7viJH;fm.l map.etohydtod.ynamjclr;fml 1ener,tor7 (vl& VTM f, H /61), Z tav, vysototeplot.alch ruktor6 uujela ujmfna koncepce merlcltfho nůtoru TURRBT nepokryt:fml palivoy:fmj ll'-iky 1rafttu aapultlniho u.ranovou aou. Člhky H po vyhohal v reaktoru 1p'11~ a popele " chemicky oddlu VJ'hohlf W'U od otnvntcb ltipa#cll 11plodl.n a po doplaitů &retvfm uranem H vrad 11plt do realtona. Tlm b)' H devnllo odatn6odn1 ltfpafch produkt6 0 lt r' dtd.nl tdraluje.,.robenou atomovou kilowatthodinu. Snahy okomtrukbf :r.jeplan1.nept.apojov.6nlm dmychadel paropner,tory v Jeden celek. JedaoduiH a apolchllvijh stroje na vfmfnu paliva, fednookrubovikoncepce elektrúen, kdy púa vz:nlu pffmo v reaktoru apod ad.u sdc vahl d m ll obllraoetj problimu ani V)'fmenov t. JADSRNe PROGRAMY V aemk.h. kde f nedoetetek dom,cfcb paliv jcjlc.b. «.na vab.ledem U avfhnfm. obtllfm ph thb6 nebo d'1kov4 doprav! roete, H budov'nj J dernýc.h dektrúea 1talo ailjr.l d nim plllfem budoucl ener1ctiky, T k tomu Je ve Velkli Brh.6nlJ Francii a konec tonc6 I v CSSR, NDR a maoh Jlnfcb menllcb lt'tech. Z i.bulky pfehledu svltovfch elek- 1 - Na athle" Jederniho rcaktoruj Jef'b UlunuJa pallvov# llbal a nfkollka deajtek uranovfch trubek pokrytfch slrbloyem. 2 - ~.~: ;.r,i~!:~~t.6~d~fdi~~«!l;l:~~:jd; pohocllnf doepitý llovlk. 3 - AutomatJclty ovlildaa.li pencffovi dveh cb.riaf pfútup do tkh Ued rcaktorov6 haly, kde broaf nc.bnpeěl radiace. JADIRHll RLE.KTIÚtRNY PMCUJ(Cf KONCEM l'loku ttu Du um Elektrkkf Mino (rn1lkl) 1puJdnl ytkon MW tdmd Je dejmf, le Vetu. Brh,nJe atavi utlm aejvltl( Jederni elel:td.rny, Do roku Ut10 chce kaldfm t'okem uv&t do provozu Jednu velkou Jadernou clektr,rnu, Naproti tomu v SSSR a v USA, kde J1ou Jdtl obroviu xdrofe nevyu.fltfch levnljl1ch ener1u 0 vf'lloj Jede.mých elelrtd.ru 110u1tfedufe na perepeltlvy ptlltlch desetllctl. Amcrlc.kf pro1ram Je ve novnan.i H eovltlll:fm roxtffltlnljll a 1ledufe 1plie preedtnl clle molno.u npor tu. (USA fit ~ortovaly prvi Jedcrn' elclrtri.rn)' do Bel1lc e ltillle -Y enll&a od1u nh brlbkou konkurenci, ltcr' se podafflo xa.jl1ut dodhku Jadern:fcb cle.ktrilren do Japonska a Ind.Je, fit dvalu-'t anjl.lly cenu obohaceaf.b" J dera4ho p.uva pro tv6 typy re.aktor4.) Sovitak:f Jaderaf proirr m ale.duje nllr.olll úklednkh typ6 uhrnuje I pro1rem 1t,t6. 1ocla1Jatlckfch seml. Proto napf. nale Jedem elelrtr'rn atavln' v Bobwů. ckh na Sloveneku (mimo Unii - podle n4.aoru brlukfcb odbonúk6 - peth pouliti thk6 vody plynovfho chluea.l, lterf.ho tu bud pou.fjto, mul nefsnadnljll amlry v#voj ) podttetnl Ull napf, od Jadern' elektr.uny vikonem 'lo MW, kteril fe phpravene ke 1pultinJ v NDR u N..a1lobaow a m' tlalovodo.t reaktor. Pro1ramy ae Uif I podle toho, ade dotyb' um6 Je technicky aobhtalnil (to Je nepflklad Kanada, lt'1le, Jepon.to) nebo od.ll.un.i. na vleuran.nou pomoc, Jako Je napt. Ind.Je, V NSR, kde ae ayal rychle buduj.l Jadern' elelttr,rny menlího lyp"7 fllou uae hleval pohnutkou Jaderaiho pro1remu cl.le eq,ortnl. a vojcnel' (mob plu.tonla), P.rvn.lch 476:J MW, lmtalovaa:fch v J dem:fch elektri.rn cti. ktcri budou koncem tohoto roku n avltl v provozu, Je pro-lim Jen domkem procenta vfkonu turbosou..stroj(, urnhtbých ve evltoy:fch tepdnfch a vodnlch dsktrilrnilch. Zltu.lenoatft nimi otevlrejl celtu mohutni atomovi techn.l~ ce, ktcr' H: roavlna v pffltlch dehtlletlch. INt. JAN TŮMA Bel&I 11HW Francle 304 MW ltill 4lOHW Japon1ko 1SOMW Kanad& lomw NS. 30MW SSSR. 975 MW USA 1080 MW Vefkl Bridnl 1763 MW C.lf IYft 4763 MW Mol (dod1ly USA) M1rcou1e(G-l) Marcoule(G-3) Chlnon (EDF-1) Chlnon (EDf-l) Lldn& (rbrh,nle) G1rl1llan1(IJSA) Tokal Mura (r Brldnl ) Ontario (NPD-1) Kall(USA) JOlk:h Obnln1k Slblr I. Bllojank Voronll Ulj1nov1k Shippln1porth Yankell Dresden Enrko Ferml Indiana Point H'llam Pithflnder Humboldt Bay Peach Bootom Plqua Elk Rl.,.r Bla Rock Point Siouxf1ll1 C&lderH~ll Chapelcro11 Bradwell Berkeley Wlnd1<'llle H11ntentort Hlnldey Point f nsa ll 1''1 10 t96l nu 230 nu ' U <OO 190 <lo 19U '2 19' U o l 19' JOO ' ' VTH 737

18

19 -- ti...,.._... tt--llrjt _ ,... 1J-wlllf...,... 14,,_ =....._,,r:=-..,.,...,,.,....,..,,,._...,..llúlli.,,...,,, _..,pro..., -....,...,""

20 o o >W > v! tffld situace byla ze flvou. odstranlna. Toho lze dod.hnout úsadni Jen dvlma metodami, nepalfú.me-11 metodu thtl, proti nff bojujeme a kterou chceme 'Vy mýtit. Prvním zpgsobem, hlavnfm a nejdolelitljlfm, je uskuteči'k>vinf pofadavku, aby se otihotnlnf stalo chtlným, f:ldoudm. Znameni to vytvoflt optlmilnf podmlnky pro uuvfrinf ma.nfelstvl a poletnou rodinu. N61efftýml podmlnkaml neroxumlme jen hodnoty hmotn (bytovi výstav~a, výše pffjm~ ap.). Velkou brzdou populalnl politiky Je totlf sobectvl manfeló, Jejich stupil\u)fcf se n( roky, JeJlch touha po pohodln6m flvoti v luxusním kom fortu. Takovl. manfelstvf zosúvajf bucl bezditn( nebo plf.nujl" nejvýfe Jedno díti. Takto ovlem význam J'lzeného rodlěovstvl ch,pat nelze. je proto nal6havi tfeba vyplstovat v mladých lidech spri.vn' úsady v pojetf 11- vota, pfesvidclt Je o tom, v hm tkvi Jeho smysl, fe Jeho naplnlnl Je privi v ditech. Hovoffme proto vfst,lfnl o výchov i k rod I ě o v st vf. Molno JI označit Jako khč k ůspuné populaěnf politice. Na tomto úseku se stfeú.vime pfledevlím s problematlkou dosplv nf. Je naprosto nezbytn,, aby se mlad6mu ělov5ku dostalo sprivného poučeni ve vfech od.zkf.ch vnahg obou partnero, tedy I o flvoti pohfavnlm. StHeJnlm ókolem výchovy k rodičovství Je dlené dotv6'enf charakterov,ho profilu mladé generace. Nelze podrobniji roxebfrat tuto aktu:llnl otbku, ostatni se 1 nf setkiv:lme dennl na strinkách tisku, v rozhlase, televlxl, fllmu, divadle I llteratul'e. Jen tolik je tfeba ffcl, fe sl sůle nal6havljl uvldomujeme kolektivní odpov5dnosc cel,ho starffho Společnost vid i v dětech svou budoucnost a vynakládá pokolenl za mortlnl výchovu Jeho núledovnfko. nesmfrn' prostpedky k :rajlltěnf jejich zdrav,ho vývoje. Ale nejen to: sd.t pfejfmi dnes odpovědnost u osud dítěte ještě pfed Jeho na.roxenlm - pitčf o fenu těhotnou a rodfd. Kromě toho soustfedufe vešker' úslll k tomu, aby se u nás rodllo děd co nejvfce. Musíme si totif uvědomit, ie teprve tfetf d(tě v rodině znamená absolutnf pflrlistek v počtu obyvatel. Souhrn p1fmých I nep1fmých opatfenl vedoucrch k tomu, aby počet děd stoupal a aby zdravě prosplvaly, nazývime populačnf politika. Pod pofmem rodlčovstvf roxumfme citový vztah, vě. domf odpovi:dnostl a plněn I povinnosti vůči dltětl. Nelze Jej tedy i:totouíovat s pouhým plozenlm dětf. Nápli'í pojmu rodlčovstv f Je urtována stupněm vývoje společnosti a nebyla proto vidy stejná. Úzce to souvisí s postavenf m feny. ješti v době nedivno minuté bylo flvotnfm posli.nim feny, aby pflváděla na svet děti v počtu, který určovala jen nihoda, aby se o ne starala, vychovivala je a obsu.rivala pfitom domicnost nebo hospodál'stvf mufe. ZrovnoprivnEnf feny prlneslo rozhodujfd obrat v uspo- fidánf rodinného fivota. Dochbf k rozumnému roxdělenf pri.ce 1 sil, k uskutečni!inf vyvueného fivota vdfemnou pomod a podporou. Technický pokrok, ve,ejné slufby a výstavba nefrůtnf!jllch soclilnfch nl'henf pomihá zvlidnout všechny úkoly, pl'ed nh Jsou muf se fenou postaveni doma. Pl'l tom se respektuje nirok obou na vzdělin l, kulturnl vyliti 1 na odpočinek. Soubsně vlak to znameni, fe nový xposob flvota nelze uskutečnit p,i rodině o neúmemě vysokém poltu děti. Společnost stojf tedy dnes p,ed úkolem regulovat populacl směrem k pffrostku a současn5 umi!it I vyrovnivat phpadn' disproporce. Takovou regulaci nazývime 'I f - zeným (plánovaným) rodlčovstvfm. Nejen my, ale celý civlllxovaný svět flell dnes tento vysoce dvafný problém. Jeho slofltost Je specificky nhn! v rozných oblastech pfedevlfm podle forem stivajklho společenského xrrzenl a ovšem také podle ekonomických podmfnek. Také zde musf pomoci na"zt schodné cesty a 6člnn6 metody k l'fzenf populace věda. Vyplývi z komplexnfho charakteru celého problému, fe fešenf tolika otbek vyfadufe spoluprkl nejroznejškh vldnfchoboro. Podftrsetu ekonomie, sociologie, pedagogika, biologie, med Id na, chemie a dalši. Výsledky bidánl Js.ou obsafeny nejen v nesčetných publlkadch, ale zabývá se Jimi I vrcholn:l organizace, nesouct nhev Metln:lrodnífederace pl:lnovaného rodičovstvl", jejlf poslednl V prlrozen' snaze mládl hledat a napodobovat vzory je nejen nebezpečí, ale také tak usllovni hledané východisko. Druhou cestou k tomu, aby nedošlo k nelidoucfmu otihotninl, je a n t I k on c e pc e. V pfesn6m pfekladu latlnského terminu Je to zábrana oplo:z:enf feny pn pohlavním styku. Molno ffcl, fe bez; antikoncepce by nebylo mofno uskutečnit myšlenku fften6ho rodlfov stvf. její význam Je I v tom, ie prlspfv:l k vyrovnanosti manfelského soufltf. Antikoncepce Je klaslcký pflklad toho, Jak věda dovede vyfešit mlmofidni niroěný líkol. V zásadě Jde o to, zabr:lnlt set.kin I mufské a fensk6 Ú rodečn6 buňky (S)ermle a vajíčka). lze toho dodhnout v podstatě dvima zposoby, zalofen9ml na odlišných prfnclpech: 1. spermie nesmí vobec proniknout z pochvy do vyllfch oddflo vnltfnkh rodidel feny; buď musf být uchy cena spermie v okamflku, kdy opouštf pohlavní llstrojí mufe, nebo pfed ústf kanilku krlku dl:johy postavlme pflekifku, nebo spermie musf být xnelkodniny, tj. zbaveny sv' flvotaschopnostl; 2. spermie mofe proniknout do vyšlkh edff vnltf' nich rodidel, ale nesmf se setkat s va)fčkem. Prostfedky pod 1. natjv:lme ochranou mechanickou (pryfové membriny) resp. chemickou (antikoncepční felé). Uffvi Je obvykle Jeden z partnero a posobr phmo pf! pohlavním styku. Mohou se poulit I současni:. Prost1edek pod 2. posobí nephmo. Tento zposob mi velml do:myslný princip: dsahem do sloilt6ho syst,mu flb s vnltjlnf sekreci zabr:lnfme ovulacl, ti. vypuz;enl vajlčka x vaječnfku. Úělnn{ substance Je v tableti:, kterou fena pravidelni kafdý den uffv:l. Prestane lf tablety brit, dojde opet k ovulaci a pak je zase otl:hotninf mofné. Vic ovšem nenl zdaleka tak Jednoduch:l, jak by se na prvnf pohled zdilo. lde:llnf anttkoncepěnf prostfedek musl totlf splňovat 4 z:lkladnf pofadavky: musl být neškodný zdravf, musf být naprosto spolehlivý, Jeho zposob pouliti musl být jednoduchý a musf být vlem lidem snadno dostupný. A pr::lvi tato poslednf podmínka zatfm nenf splni:na, ponivadl výroba jedné tabletky Je velmi n' kladná. Také není dosud zcela Jisto, nem:l-11 tzv. vedlejlf účinky, I kdy! v nekterých sdtech se tento prepar:lt Jlf dostal na trh. Věda se zabývi problémem antikoncepce Intenzivni: d:lle a podafllo se jí na)lt I fln6 zposoby, kte z:asedánl u 6častl delegitg z celého svita se konalo rýml je mofno úělnni zad.hnout do sloiltých dejo vznikání vdillfvr ZjednodušCme-11 celou problematiku, abychom se nového!ivou.. Zabývá. s~ napf. mofnostf zabrinlt uhnlzdi:nf nebo doclllt odumjlenf valfčka flf oploxeného. dopátrali jejfho Jádra, dospljeme k pofmu n e f i - je-li výchova k rodlčovstvl v úěeln6 reiulact populace do u c í ot Iho t n Inf. Je nezbytn6 t1eba.abytako- metodou nepffmou, je antikoncepce metodou pl'fmou. 740 VTM PRO V M NA SAL MUDr. M.RISTIA CE

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty (2. 6. 2013)

Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty (2. 6. 2013) Prosím Dovol mi dotknout se myšlenkou Tvého ticha, vnořit se do barev Tvých a tóny prstů s Tebou tvořit duhové mosty do S T Ř E D U (2. 6. 2013) Sami a spolu nahoru dolu ve zpěvu ptáků v zrcátku mraků

Více

8 Příloha. Schéma 1: Sémantická struktura lexému šedý v pojetí K. Waszakowé. 1. sémantický okruh příroda svět rostlin

8 Příloha. Schéma 1: Sémantická struktura lexému šedý v pojetí K. Waszakowé. 1. sémantický okruh příroda svět rostlin 8 Příloha Schéma 1: Sémantická struktura lexému šedý v pojetí K. Waszakowé 1. sémantický okruh příroda svět rostlin 1.1. části rostliny vykazující šedé zbarvení 1.1.1. terminologicky (paličkovice šedá,

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Matika I. 2. Čísla, prvky, druhy, čtverce, naučili jsme se lehce, nepropadnem panice, umíme i číslice!

Matika I. 2. Čísla, prvky, druhy, čtverce, naučili jsme se lehce, nepropadnem panice, umíme i číslice! Matika I ja Když za čí ko ná hra ní, ma ti ka, to ne ní žád hle na ná še pa ni ka, po čí tá vy pa dá ní. to 2. Čísla, prvky, druhy, čtverce, naučili jsme se lehce, nepropadnem panice, umíme i číslice!.

Více

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení?

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení? březen 2009 Kvůli permanentní nejistotě s vízy nemůže být mongolská komunita v ČR stabilní a rozvíjet se. Rozhovor s Ariunjurgal Dashnyam, ředitelkou Česko-mongolské společnosti Abstrakt: Tereza Rejšková

Více

15. Nic nejde vzít zpět Sextet: Katarina, Carmen, Aunt Inez, Garcia, Mayor, Jose

15. Nic nejde vzít zpět Sextet: Katarina, Carmen, Aunt Inez, Garcia, Mayor, Jose h=72 Em(add2) 15. Nic nejde vzít zpět Sextet: Katarina, Carmen, Aunt Inez, Garcia, Mayor, Jose 5 Em(add2) JOSE 9 D7 1 Am(add2) CARMEN Tennáh- lý zvrat tennáh - lý pád když lás Už nik - ka své o - tě -

Více

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 11 ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ A JEJICH VYUŽITÍ ČLOVĚKEM 7. ročník

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 11 ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ A JEJICH VYUŽITÍ ČLOVĚKEM 7. ročník Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 11 ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ A JEJICH VYUŽITÍ ČLOVĚKEM 7. ročník DOPORUČENÝ ČAS NA VYPRACOVÁNÍ: 20 minut INFORMACE K TÉMATU: CIVILIZACE PLNÁ ODPADŮ Produkce odpadů stále

Více

Duchovní služba ve věznicích

Duchovní služba ve věznicích Duchovní služba ve věznicích Obsah 1. ÚVOD... 3 2. VZNIK DUCHOVNÍ SLUŽBY... 3 3. POSLÁNÍ, SMYSL A VÝZNAM SLUŽBY... 4 4. ZÁVĚR... 6 2 1. ÚVOD Už před mnoha tisíci lety se považovalo za tělesné milosrdenství,

Více

České řeky ročně odnesou milion tun plavenin z polí. Na erozi se podepsal dramatický úbytek skotu.

České řeky ročně odnesou milion tun plavenin z polí. Na erozi se podepsal dramatický úbytek skotu. České řeky ročně odnesou milion tun plavenin z polí. Na erozi se podepsal dramatický úbytek skotu. Když zemědělci minulé pondělí zablokovali kvůli nízkým cenám mléka dálnici, leckdo jim vyčítal, že si

Více

Kapitola 2 JAK CESTOVAT. Když stavíte sloupový maják, ujistěte se, že je vyšší než okolní kopce a má jasné světlo.

Kapitola 2 JAK CESTOVAT. Když stavíte sloupový maják, ujistěte se, že je vyšší než okolní kopce a má jasné světlo. Kapitola 2 JAK CESTOVAT áš svět v Minecra u je obrovský. Má měnící se krajiny nazývané bio- proměnlivé počasí a téměř nekonečné množství jeskyní, jezer, Vmy, moří a souší. Nevýhodou ale je, že tu nenarazíte

Více

Technický a pořadový výcvik

Technický a pořadový výcvik 9. Technický a pořadový výcvik 9 - Technický a pořadový výcvik očet vyučovacích předmětu 281 očet vyučovacích bloku: 9.1 ořadový výcvik 10 9.2 Technický výcvik 116 9.3 raktický výcvik 44 9.4 raktický výcvik

Více

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Moje včelaření

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Moje včelaření Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Moje včelaření Jméno a příjmení: Alex Truhlář Třída: 5. A Školní rok: 2015/16 Garant/konzultant: Jiří Rejsek Datum odevzdání: 21. 3. 2016 OBSAH

Více

NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES PROJEKT POSTUPNÉ PŘEMĚNY NEPŮVODNÍ PONIČENÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY NA SMÍŠENÝ LES A JEDNOU I PRALES.

NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES PROJEKT POSTUPNÉ PŘEMĚNY NEPŮVODNÍ PONIČENÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY NA SMÍŠENÝ LES A JEDNOU I PRALES. NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES PROJEKT POSTUPNÉ PŘEMĚNY NEPŮVODNÍ PONIČENÉ SMRKOVÉ MONOKULTURY NA SMÍŠENÝ LES A JEDNOU I PRALES. PROJEKT NOVÝ PRALES NAUČNÁ STEZKA NOVÝ PRALES V roce 2010 se Nový Prales rozkládá

Více

Pokud bude existovat ruská armáda, bude i Rusko. Toto přísloví skutečně platí.

Pokud bude existovat ruská armáda, bude i Rusko. Toto přísloví skutečně platí. Pokud bude existovat ruská armáda, bude i Rusko. Toto přísloví skutečně platí. Ale ani v současnosti nelze zapomínat na velké bitvy minulosti, ve kterých hrdinové bojovali za svobodu svou i jiných. S napětím

Více

SEŠIT III. Tabulky a grafy ubytovaných návštěvníků ŠETŘENÍ A VYHODNOCENÍ STATISTICKÝCH DAT NÁVŠTĚVNÍKŮ UBYTOVANÝCH V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

SEŠIT III. Tabulky a grafy ubytovaných návštěvníků ŠETŘENÍ A VYHODNOCENÍ STATISTICKÝCH DAT NÁVŠTĚVNÍKŮ UBYTOVANÝCH V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH SEŠIT III ŠETŘENÍ A VYHODNOCENÍ STATISTICKÝCH DAT NÁVŠTĚVNÍKŮ UBYTOVANÝCH V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Tabulky a grafy ubytovaných návštěvníků listopad 2008 1 V tomto sešitě jsou umístěny tabulky, grafy a hodnocení,

Více

KÁMEN MUDRC. Geofyzikální ústav AVČR Pracovní list ke Geoparku

KÁMEN MUDRC. Geofyzikální ústav AVČR Pracovní list ke Geoparku KÁMEN MUDRC Geofyzikální ústav AVČR Pracovní list ke Geoparku K čemu je dobrý tento pracovní list? Proniknete do tajemství o horninách, které vám pomohou vidět to, co je obyčejnému člověku neviditelné.

Více

Obsah. Předmluva. I. Hodím se ke včelaření? II. Včela a včelstvo A. Včelstvo a jeho příslušníci 1. Tri včelí kasty a jejich úkoly

Obsah. Předmluva. I. Hodím se ke včelaření? II. Včela a včelstvo A. Včelstvo a jeho příslušníci 1. Tri včelí kasty a jejich úkoly Obsah Předmluva I. Hodím se ke včelaření? II. Včela a včelstvo A. Včelstvo a jeho příslušníci 1. Tri včelí kasty a jejich úkoly a) Matka b) Dělnice c) Trubci d) Včelstvo jako celek 2. Vývoj plodu B. Včelstvo

Více

Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů

Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 17 Téma: HYDROENERGETIKA Lektor: Ing. Petr Konáš Třída/y: 3ME, 1MSA Datum konání: 5.

Více

Organismy. Látky. Bakterie drobné, okem neviditelné, některé jsou původci nemocí, většina z nich je však velmi užitečná a v přírodě potřebná

Organismy. Látky. Bakterie drobné, okem neviditelné, některé jsou původci nemocí, většina z nich je však velmi užitečná a v přírodě potřebná Organismy Všechny živé tvory dohromady nazýváme živé organismy (zkráceně "organismy") Živé organismy můžeme roztřídit na čtyři hlavní skupiny: Bakterie drobné, okem neviditelné, některé jsou původci nemocí,

Více

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA. podle ustanovení 25 odst. 3 a ustanovení 144 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád ve znění pozdějších předpisů.

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA. podle ustanovení 25 odst. 3 a ustanovení 144 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád ve znění pozdějších předpisů. Praha: 21.1.2013 Číslo jednací: 158251/2012/KUSK Spisová značka: SZ_024786/2012/KUSK/7 Vyřizuje: Ing. Jaroslava Wolfová l.638 Značka: OŽP/Wo Dle rozdělovníku Stanovení změny ochranného pásma II. stupně

Více

1.1.11 Poměry a úměrnosti I

1.1.11 Poměry a úměrnosti I 1.1.11 Poměry a úměrnosti I Předpoklady: základní početní operace, 010110 Poznámka: Následující látka bohužel patří mezi ty, kde je nejvíce rozšířené používání samospasitelných postupů, které umožňují

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

[2 ] o b c i, [3 ] [4 ]

[2 ] o b c i, [3 ] [4 ] M O R A V S K Á N Á R O D N Í O B E C o b ƒ a n s k é s d r u ž e n í z a l o ž e n o r o k u 1 9 8 5 J e t e l o v á 4 9 8 / 1 3, 6 4 4 0 0 B-S r no ob ' š i c e in f o @ z a m o r a v u. e u w w w. z

Více

EKOZAHRADA ANEB když je učitelem příroda. Alena Lehmannová, Lucie Nižaradzeová Praha, 2. května 2012

EKOZAHRADA ANEB když je učitelem příroda. Alena Lehmannová, Lucie Nižaradzeová Praha, 2. května 2012 EKOZAHRADA ANEB když je učitelem příroda Alena Lehmannová, Lucie Nižaradzeová Praha, 2. května 2012 TÉMATA PŘEDNÁŠKY CO JE TO PERMAKULTURA A PROČ JE V SOUČASNÉ DOBĚ TAK AKTUÁLNÍ? CO JE PŘÍRODNÍ EKOLOGICKÁ

Více

období: duben květen - červen

období: duben květen - červen období: duben květen - červen U S N E S E N Í Z A S T U P I T E L S T V A Z v e e j n é h o z a s e d á n í Z a s t u p i t e l s t v a o b c e d n e 2 8. 4. 2 0 1 1 Z O s c h v á l i l o z á v ^ r e X

Více

Včely jsou víc než med a náš život je s nimi spojený

Včely jsou víc než med a náš život je s nimi spojený PLZEŇ PRO VČELY Včely jsou víc než med a náš život je s nimi spojený VČELY Včela medonosná nedokáže žít sama jako jedinec, ale vytváří superorganismus, tvořený královnou, včelami a trubci. V úlu je jich

Více

JAK JSEM DOSTALA PRVNÍ LYŽE

JAK JSEM DOSTALA PRVNÍ LYŽE JAK JSEM DOSTALA PRVNÍ LYŽE V kraji pod horami prý děti přicházejí na svět s lyžemi na nohou. Já jsem se ale narodila bez nich. Mně je přinesl Ježíšek, když mi bylo pět let. Překvapil mě. Každý rok jsem

Více

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček.

Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. JE Je takový osud, že co je v něm bez chvění, není pevné. Je taková láska, že se ti nedostává světa, byť jenom pro krůček. Je taková rozkoš, že se trestáš za umění, když umění je hříchem. Je takové mlčení,

Více

1. ČASOVÝ PLÁN NA ŠKOLNÍ ROK 2015/2016

1. ČASOVÝ PLÁN NA ŠKOLNÍ ROK 2015/2016 - 2-1. ČASOVÝ PLÁN NA ŠKOLNÍ ROK 2015/2016 Září 1.9. zahájení školního roku 1. - 5.9. společná část maturitní zkoušky 2015 podzim 3.9. schůze rodičů žáků 1. ročníku (15:30) 8.9. praktické maturitní zkoušky

Více

Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně. Nakladatelství Lidové noviny

Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně. Nakladatelství Lidové noviny Ze života Sluncem a stínem Selské písně a České znělky Jiné písně České písně Nakladatelství Lidové noviny UOBSAH ZE ŽIVOTA Vítězslavu Hálkovi / 9 Rodné mluvě/12 Píseň lidu / li Mrtvá země /15 Píseň otroků

Více

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí

NOCTURNO 2014. Do hlubin. Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí NOCTURNO 2014 Do hlubin Za okny měsíc neúspěšně trhá z očí noci třešně ne, nejsou to třešně, jsou to slzy a v nich se choulíme v jantaru zmrzlí Jsme to, nejsme to my zakletý v jantaru váhání Dívej se na

Více

Obsah. Charakteristika Technologický postup. Tvarování, pečení Vady Druhy jádrovách mhot Příklady výrobků z Jádrových hmot Testy

Obsah. Charakteristika Technologický postup. Tvarování, pečení Vady Druhy jádrovách mhot Příklady výrobků z Jádrových hmot Testy Obsah Charakteristika Technologický postup Výrobní postup s použitím melanžéru Výrobní postup bez použití melanžeru Výrobní postup s použitím mixeru Tvarování, pečení Vady Druhy jádrovách mhot Příklady

Více

Název: Příprava kultivační půdy pro plísně

Název: Příprava kultivační půdy pro plísně Název: Příprava kultivační půdy pro plísně Autor: RNDr. Lenka Simonianová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie, chemie Ročník: 3. (1. ročník

Více

Smyslová soustava člověka (laboratorní práce)

Smyslová soustava člověka (laboratorní práce) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Smyslová soustava člověka (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-8-34 Předmět: přírodopis Cílová skupina: 8. třída

Více

TA TU TE TO TU MA LA ME LE SA. tŧ té tá tú tó SE MO LÓ SO PÁ PE PO MU LU SU TÁTA MOTÁ METE PATA TETA. léto tele topí síto tulí se PU MÍ LI SI PI

TA TU TE TO TU MA LA ME LE SA. tŧ té tá tú tó SE MO LÓ SO PÁ PE PO MU LU SU TÁTA MOTÁ METE PATA TETA. léto tele topí síto tulí se PU MÍ LI SI PI MA LA ME LE SA SE MO LÓ SO PÁ PE PO MU LU SU PU MÍ LI SI PI má la le me se sa lo mo pa só po pe lu su mu pu si pí li mi MA ME MO MU MI LI LU LO LE LA SU SE SA SI SO PE PI PU PA PO TA TU TE TO TU tŧ té

Více

D kujeme za podporu GOAML... Jste skv lí.

D kujeme za podporu GOAML... Jste skv lí. D kujeme za podporu GOAML... Jste skv lí. Tento certifikát má hodnotu jedné ivé a zdravé kozy. Díky pomoci eských dárc nakupuje lov k v tísni tato veselá zví ata pro rodiny v chudých zemích Afriky a Asie.

Více

Potraviny a lidé. Ing. Lenka Skoupá

Potraviny a lidé. Ing. Lenka Skoupá Potraviny a lidé Ing. Lenka Skoupá Člověk lovec + sběrač Člověk pastevec Člověk usazený zemědělec Zemědělská velkovýroba Historie lidské výživy Velikost lidské populace byla vždy přímo úměrná dosažitelnosti

Více

ČERNOBYL PŘÍČINY, NÁSLEDKY, ŘEŠENÍ

ČERNOBYL PŘÍČINY, NÁSLEDKY, ŘEŠENÍ Greenpeace International ČERNOBYL PŘÍČINY, NÁSLEDKY, ŘEŠENÍ Zpráva Greenpeace, duben 1996 1 Úvod Katastrofa v Černobylu byla nazvána "největší technologickou katastrofou v historii lidstva". Způsobila

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Znalecký posudek (vč.stanovení obvyklé ceny) č. 8093/013

Znalecký posudek (vč.stanovení obvyklé ceny) č. 8093/013 Znalecký posudek (vč.stanovení obvyklé ceny) č. 8093/013 o ceně bytu 920/14 vč.podílu na pozemcích v Mladé Boleslavi, ulice Václavkova Objednatel posudku: BFT Management, a.s. V Olšinách 16/82 100 00 PRAHA

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 6 LIKVIDACE TROPICKÝCH DEŠTNÝCH PRALESŮ LIDSKOU ČINNOSTÍ 9. ročník

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 6 LIKVIDACE TROPICKÝCH DEŠTNÝCH PRALESŮ LIDSKOU ČINNOSTÍ 9. ročník Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 6 LIKVIDACE TROPICKÝCH DEŠTNÝCH PRALESŮ LIDSKOU ČINNOSTÍ 9. ročník DOPORUČENÝ ČAS PRO VYPRACOVÁNÍ: 45 60 minut INFORMACE K TÉMATU: TROPICKÉ DEŠTNÉ PRALESY LESY NEDOZÍRNÉ

Více

Pilování. Pojmy a teorie

Pilování. Pojmy a teorie Pilování Pilování je supr. Je sice na dlouho, ale v tom bude asi jeho kouzlo. Člověk prostě stojí u svěráku a pomalu dává svému výtvoru tvar, který mu předurčil.. Pojmy a teorie Při pilování dochází k

Více

Proč stromy ztrácejí na podzim listy?

Proč stromy ztrácejí na podzim listy? Proč stromy ztrácejí na podzim listy? Důvodem je uchování vlhkosti. Široké listy mají velké povrchové plochy a vypařováním vydávají obrovské množství vlhkosti. V zimě ustane zásobování kořenů vláhou. Kdyby

Více

Alison Gross Am G C E7 Am G C Dm E7 1. Když zapadlo slunce a vkradla se noc a v šedivých mracích se ztrácel den, Am G C E7 Am G Am a když síly zla ve tmě převzaly moc, tu Alison Gross vyšla z hradu ven.

Více

Kyselina fosforečná Suroviny: Výroba: termický způsob extrakční způsob

Kyselina fosforečná Suroviny: Výroba: termický způsob extrakční způsob Kyselina fosforečná bezbarvá krystalická sloučenina snadno rozpustná ve vodě komerčně dodávané koncentrace 75% H 3 PO 4 s 54,3% P 2 O 5 80% H 3 PO 4 s 58.0% P 2 O 5 85% H 3 PO 4 s 61.6% P 2 O 5 po kyselině

Více

Ještě ta Bobova Rosolovka mozkovitá: Strana 2/5

Ještě ta Bobova Rosolovka mozkovitá: Strana 2/5 Děčínská hlíva 2006 Michal Šulc, 13. 1. 2006 Je to už skoro týden, ale protože šlo o vycházku velmi zajímavou a dobrodružnou, nedá mi to a musím se k ní vrátit. Mám na mysli akcičku "Děčínská hlíva 2006",

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Současná civilizace je ohrožena řadou nebezpečí Za některé si lidstvo díky svému chování a vývoji společnosti může samo,

Více

mísy na koření akční pole prostor pro karty koření 1 mlýnek na pepř

mísy na koření akční pole prostor pro karty koření 1 mlýnek na pepř Rajivský trh je největším lákadlem ve městě. Špičkoví kuchaři z celé země mezi sebou soutěží o jeho koření, vytváří nové kořenící směsi, a tedy nejnovější labužnický trend. Po smlouvání následuje zvláštní

Více

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. katedra fyziky F Y Z I K A I I

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. katedra fyziky F Y Z I K A I I UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ katedra fyziky F Y Z I K A I I Sbírka příkladů pro studijní obory DMML, TŘD, MMLS a AID prezenčního studia DFJP RNDr. Jan Z a j í c, CSc., 2006 VII.

Více

Křižáci bojoval_ proti pohanům, ab_ osvobodil_ Jeruzalém. B_l_se jako lv_, ab_ si v_dob_ l_

Křižáci bojoval_ proti pohanům, ab_ osvobodil_ Jeruzalém. B_l_se jako lv_, ab_ si v_dob_ l_ Doplň chybějící i,í/ y, ý. Křižáci bojoval_ proti pohanům, ab_ osvobodil_ Jeruzalém. B_l_se jako lv_, ab_ si v_dob_ l_ čest a slávu. Čest a sláva b_l_ pro ně to největší bohatstv_. Ctnostné dám_ plakal_,

Více

Příloha 5. Pracovní list z chemie. Úkol č. 1: Důkaz thiokyanatanových iontů ve slinách

Příloha 5. Pracovní list z chemie. Úkol č. 1: Důkaz thiokyanatanových iontů ve slinách Příloha 5 Pracovní list z chemie Úkol č. 1: Důkaz thiokyanatanových iontů ve slinách teorie: Sliny jsou u člověka vylučovány třemi páry slinných žláz (příušní, podčelistní a podjazykové). Produkce slin

Více

ZIMA. Anežka Pražáková

ZIMA. Anežka Pražáková Konečně na nás dýchla zima a přinesla s sebou tuny sněhu. Střechy domů jsou pocukrované bílým práškem. Když začne padat sníh, nastoupí bílá tma. Sněhová peřina pokryla celé město. Sníh se za svitu měsíce

Více

Projekt Podpora rozvoje emočního vývoje, předčtenářských dovedností a moderních metod vzdělávání v MŠ reg. č.: CZ.1.07/1.3.50/02.0011.

Projekt Podpora rozvoje emočního vývoje, předčtenářských dovedností a moderních metod vzdělávání v MŠ reg. č.: CZ.1.07/1.3.50/02.0011. Jak se oblékáme Zuzana Musilová Cíl: vytvářet emočně podporující prostředí, vnímat rytmus a tempo, seznamovat se s novými pojmy, rozšiřovat slovní zásobu,zapojovat sluchovou kontrolu, uvědomovat si změny

Více

průřez.téma + ročník obsah předmětu školní výstupy poznámky MP vazby EVV - ekosystémy EVV odpady a hospodaření s odpady EVV - náš životní styl

průřez.téma + ročník obsah předmětu školní výstupy poznámky MP vazby EVV - ekosystémy EVV odpady a hospodaření s odpady EVV - náš životní styl MÍSTO, KDE ŽIJEME + MP vazby Domov EVV - ekosystémy EVV odpady a hospodaření s odpady EVV - náš životní styl - orientuje se v místě domova - orientuje se ve svém pokoji, ví, kde má své hračky, školní kout,

Více

Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče

Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče r. 2015 - Zdravotnický personál dělá vše pro to, aby pacient opět dostal chuť do života podle stávajících možností. - Dodržování doby návštěv. Ve 14 hod.

Více

MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE 25.06.2015

MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE 25.06.2015 Odbor školství a kultury V Písku dne: 11.06.2015 MATERIÁL PRO JEDNÁNÍ RADY MĚSTA PÍSKU DNE 25.06.2015 MATERIÁL K PROJEDNÁNÍ Smlouvy k video prezentacím města Písek NÁVRH USNESENÍ Rada města 1. Smlouvu

Více

Zlaté Hory jsou skutečně zlaté

Zlaté Hory jsou skutečně zlaté moje česko Text a foto: Markéta a Michael Foktovi Zlaté Hory jsou skutečně zlaté Rozednívá se a na náměstí ve Zlatých Horách se snáší jemný deštík. Skupince svérázných mužů i žen v kloboucích a s rýči

Více

Materiál pro mimořádné zasedání Zastupitelstva města Karviné konané dne 24.06.2014

Materiál pro mimořádné zasedání Zastupitelstva města Karviné konané dne 24.06.2014 STATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ Magistrát města Karviné Materiál ZM MRZ/7019/2014 Poř. číslo Odbor: Oddělení: Vyřizuje: Odbor rozvoje oddělení marketingu a školství Polášková Ivana Materiál pro mimořádné zasedání

Více

No tak jo. Asi bych si měla začít dělat poznámky, protože se mi děje něco strašně divného a já nevím: 1. jak se jmenuju 2. jak se jmenuje kdokoliv

No tak jo. Asi bych si měla začít dělat poznámky, protože se mi děje něco strašně divného a já nevím: 1. jak se jmenuju 2. jak se jmenuje kdokoliv No tak jo. Asi bych si měla začít dělat poznámky, protože se mi děje něco strašně divného a já nevím: 1. jak se jmenuju 2. jak se jmenuje kdokoliv jiný 3. kde jsem 4. jak jsem se sem dostala 5. kde bydlím

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 2002

Ministerstvo průmyslu a obchodu PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 2002 Ministerstvo průmyslu a obchodu PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 2002 Praha 2003 Zpracovaly: sekce průmyslu a stavebnictví a sekce paliv, energetiky a hutnictví MPO, odbor potravinářské výroby MZe, VÚZE Redaktor:

Více

CHARITNÍ LISTY CHARITY NOVÝ HROZENKOV

CHARITNÍ LISTY CHARITY NOVÝ HROZENKOV CHARITNÍ LISTY CHARITY NOVÝ HROZENKOV ročník 8 číslo 12 prosinec 2015 ADVENT Vzpomínáte si na čas, kdy jste byli zamilovaní? Na to, jak jste se těšili na schůzku, když jste věděli, že váš milý už brzy

Více

Živočišná výroba. VY_32_INOVACE_Z.2.13 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia

Živočišná výroba. VY_32_INOVACE_Z.2.13 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

ptát, jestli nebyl zpracován

ptát, jestli nebyl zpracován Jako duchovní praktikující ptát, jestli nebyl zpracován Když pak jdou domů, bychom měli mít tento koncept, měli bychom hledat své vlastní Já, Boha uvnitř, přirozenost Buddhy, místo tohoto druhu triviální

Více

P íklad desetinných ísel : 0,7 1,4 1,5 0,789 128,456

P íklad desetinných ísel : 0,7 1,4 1,5 0,789 128,456 4. Desetinná ísla 4.1. ád desetinného ísla V praktickém život nehovo íme jen o 5 kg jablek, 8 metr, 7 0 C, ale m žeme se setkat s údaji 5,2 kg, 8,5 metru, 7,3 0 C. Vidíme, že vedle celých ísel existují

Více

Školní kolo soutěže Mladý programátor 2016, kategorie A, B

Školní kolo soutěže Mladý programátor 2016, kategorie A, B Doporučené hodnocení školního kola: Hodnotit mohou buď učitelé školy, tým rodičů nebo si žáci, kteří se zúčastní soutěže, mohou ohodnotit úlohy navzájem sami (v tomto případě doporučujeme, aby si žáci

Více

Základní struktura mayského kalendáře, která ukazuje 5 125 let Dlouhého počtu sestavených do tzolkinů o 260 dnech. Každé políčko představuje katun,

Základní struktura mayského kalendáře, která ukazuje 5 125 let Dlouhého počtu sestavených do tzolkinů o 260 dnech. Každé políčko představuje katun, Obsah Úvod 9 Základní cykly 10 Nejstarší kalendáře 12 Starověká Čína 14 Starověká Indie 16 Sumer a Babylon 18 Starověký Egypt 20 Paměť uchovaná v kovu 22 Římský kalendář 24 Jiný svět 26 Dochované rukopisy

Více

U hrobky krále Tutanchamona

U hrobky krále Tutanchamona 1. kapitola U hrobky krále Tutanchamona Někde v Egyptě Sledovali jste někdy, třeba na nějaké pouti, jak se dělá popcorn? Horký vzduch roztáčí malá kukuřičná zrnka, ta se zahřívají, až puknou a stane se

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 93/14

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 93/14 ZNALECKÝ POSUDEK č. 93/14 o obvyklé ceně nemovitých věcí - pozemku p.č. 79/10, 294/1, 295 a 299, zapsaných na LV číslo 145, katastrální území Velké Dvorce, obec Přimda, okres Tachov a ocenění jednotlivých

Více

ZNALECKÝ POSUDEK íslo 1.417 135/14

ZNALECKÝ POSUDEK íslo 1.417 135/14 ZNALECKÝ POSUDEK íslo 1.417 135/14 o cen v ase a míst obvyklé (tržní) budovy restaurace Družba.p. 350, v etn souvisejících venkovních úprav a pozemk p..st. 543/2 a 444/11 situovaných v kat. území Moravský

Více

Znalectví středověké hmotné kultury referát Koňský postroj ve středověku. Alžběta Čerevková učo: 330952

Znalectví středověké hmotné kultury referát Koňský postroj ve středověku. Alžběta Čerevková učo: 330952 Znalectví středověké hmotné kultury referát Koňský postroj ve středověku Alžběta Čerevková učo: 330952 Úvod Středověk je považován za zlatý věk koně, neboť využití tohoto všestranného zvířete můžeme pozorovat

Více

Děti v ŠD připravili zákusky, na kterých si společně pochutnávali. 1. Zpravodaj Cotkytle leden, únor, březen, 1/2004

Děti v ŠD připravili zákusky, na kterých si společně pochutnávali. 1. Zpravodaj Cotkytle leden, únor, březen, 1/2004 Děti v ŠD připravili zákusky, na kterých si společně pochutnávali. 1. Zpravodaj Cotkytle leden, únor, březen, 1/2004 Z obsahu zpravodaje: Události v obci, co nového v obci, co připravujeme, kultura v obci.

Více

Nástrahy pravopisu - vznik nových slov. Ing. Kateřina Tomšíková

Nástrahy pravopisu - vznik nových slov. Ing. Kateřina Tomšíková Nástrahy pravopisu - vznik nových slov Ing. Kateřina Tomšíková Spřahování Jeden ze slovotvorných postupů, kterými vznikají nová slova. Oba členy si v něm uchovávají ve všech jeho tvarech, nebo alespoň

Více

Znalecký posudek číslo 4524-64/14

Znalecký posudek číslo 4524-64/14 Znalecký posudek číslo 4524-64/14 O ceně nemovité věci Pozemek zapsaný na LV č. 462 Katastrální území: Lískovec u Frýdku-Místku Okres: O B V Y K L Á C E N A Objednatel znaleckého posudku: EXEKUTORSKÝ ÚŘAD

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Zdroj: Zdravá výživa. Co je glutamát sodný?

Zdroj: Zdravá výživa. Co je glutamát sodný? Glutamát sodný Umělý orgasmus jazyku Čtvrtek, 28 Duben 2011 07:29 Aktualizováno Neděle, 08 Květen 2011 17:32 Zdroj: Zdravá výživa Dříve než do sebe nalijete další "pytlíkovou" (správně prý polévku v sáčku)

Více

nízkonapì ové asynchronní motory 1MJ6 18,5-200 kw Katalog K 12-0002 CZ

nízkonapì ové asynchronní motory 1MJ6 18,5-200 kw Katalog K 12-0002 CZ Nevýbušné trojfázové nízkonapì ové asynchronní motory 1MJ6 18,5-200 kw Katalog K 12-0002 CZ Nevýbušné trojfázové nízkonapì ové asynchronní motory Motory s kotvou nakrátko Siemens s.r.o. Markova 953, Frenštát

Více

PŘÍVLASTEK VOLNÝ A TĚSNÝ

PŘÍVLASTEK VOLNÝ A TĚSNÝ PŘÍVLASTEK VOLNÝ A TĚSNÝ Co to je přívlastek? - větný člen, který závisí na podstatném jméně ve větě a rozvíjí jeho význam - shodný přívlastek se shoduje v pádě s podstatným jménem, neshodný ani to - napsat

Více

Alternativní návrh koncertní. oncertního. Janáčkovo kulturní centrum. Lokalita

Alternativní návrh koncertní. oncertního. Janáčkovo kulturní centrum. Lokalita Alternativní návrh koncertní k oncertního sálu v Brně Janáčkovo kulturní centrum Filharmonie Brno (FB) sklízí úspěchy po celém světě od Londýna po Tokio, ale ve svém domovském městě má k dispozici pouze

Více

Jednání Rady města Broumova č. 88 ze dne 3. února 2010. ᖗ剧ítomni: JUDr. Růთ南ková, Mgr. Schejbalová, pan Slezák, pan Marek, pan Trojan a Ing. Blažková tajemnice. 南ml 南ven : Bc. 南ranc, pan Uzel oz 南ní pᖗ剧ícho

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_241 Jméno autora: Mgr. Eva Svárovská Třída/ročník:

Více

Čtyři atesty a přece není pravá

Čtyři atesty a přece není pravá ZNALECKÁ HLÍDKA Čtyři atesty a přece není pravá Jde o jednu z nejvzácnějších známek naší první republiky, 10 K Znak Pošta československá 1919 na žilkovaném papíru - a nadto v úzkém formátu! Zezadu je opatřena

Více

6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE

6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE 6. DIDAKTICKÁ JEDNOTKA PREVENCE KONFLIKTŮ, KOMUNIKACE Úvod Pro bezproblémové vztahy ve školním prostředí je třeba znát dynamiku interakcí a pravidla komunikace. Je nutné, aby všichni měli možnost se svobodně

Více

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Autor RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Blok BK14 - Sekundární prašnost Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová

MOJE TĚLO. Anna Pfeifferová. Ilustrace: Ulla Bartlová MOJE TĚLO Anna Pfeifferová Ilustrace: Ulla Bartlová Vem si tužku na panáčka, nakresli ho, je to hračka: Tečky, čárka, dole proužek, kolem toho ještě kroužek. Po stranách mu přidej ouška, ať ví dobře, co

Více

Horkovzdušná pistole. Obj. č.: 81 19 51

Horkovzdušná pistole. Obj. č.: 81 19 51 NÁVOD K OBSLUZE Horkovzdušná pistole Obj. č.: 81 19 51 Vč. 4-dílů. Souprava trysek (bodová-, otočná-, širokoúhlá- a okrajová tryska). Ideální pro domácnost, hobby, domácí dílnu apod. k odstranění barev,

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Život v ovocných sadech úvod do aktivity pro MLADŠÍ DĚTI

Život v ovocných sadech úvod do aktivity pro MLADŠÍ DĚTI Příloha č. 2.: Úvodní text Život v ovocných sadech úvod do aktivity pro MLADŠÍ DĚTI Hádej, o kom se mluví: "Narovnej se! Drž se vzpříma! Kořeny ti drží hlína. Svítí slunce? Nastav listy! Prší? Sláva! Budeš

Více

ACH 02 VZÁCNÉPLYNY. Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz VZÁCNÉ PLYNY

ACH 02 VZÁCNÉPLYNY. Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz VZÁCNÉ PLYNY VZÁCNÉPLYNY ACH 02 Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz VZÁCNÉ PLYNY 1 VZÁCNÉ PLYNY 2 Vzácné plyny 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 I II III IV V VI VII VIII I II III IV V VI VII VIII s 2 p

Více

insul tube & insul sheet

insul tube & insul sheet Vyŕobky z kauc uku firmy NMC insul tube & insul sheet Kompletní sortiment pro topení, sanitární, chladicí, klimatizac ní a solární zar ízení. Silny úc inek v horku a zime insul tube je synteticky kauc

Více

Membránové procesy v mlékárenském průmyslu

Membránové procesy v mlékárenském průmyslu Membránové procesy v mlékárenském průmyslu situace v ČR, jak to je rozmanité, jak to nemusí být jednoduché Ing. Jan Drbohlav, CSc., Výzkumný ústav mlékárenský drbohlav@milcom-as.cz Membránové procesy v

Více

Teplé a hlavně stálé počasí letos v létě většinou poněkud chybělo. Léto si asi mnozí

Teplé a hlavně stálé počasí letos v létě většinou poněkud chybělo. Léto si asi mnozí Č. 25 LÉTO 2011 Úvodem.. Léto 2011 bylo zajímavé a opět odlišné od ostatních. Bohužel počasí letně moc nevypadalo a připraveny byly nejprve deště a značná nestálost počasí. Za zmínku stojí ale konec léta,

Více

Znalecký posudek - Ocenění nemovitosti č. 229/2015

Znalecký posudek - Ocenění nemovitosti č. 229/2015 Znalecký posudek - Ocenění nemovitosti č. 229/2015 O obvyklé ceně podílu 1/8 nemovitosti - pozemků parc.č. 2424/6, 2427, 2435/5 vše v katastrálním území Vítkov, obec Vítkov, okres Opava, zapsáno na LV

Více