Dřeviny rostoucí mimo les

Transkript

1 Jak je chránit a co děat, když je nutné kácet Informační ist pro samosprávu a státní správu Co se dozvíte v tomto istu? 1. Význam stromů pro kvaitu života 2. Stromy a úřední praxe 3. Když se kácí, je třeba i sázet 4. Aeje v krajině 5. Informování a zapojení veřejnosti 6. Vyhodnocování zásahů do zeeně 7. Přehed zákonů, vyhášek a metodických pokynů Proč chránit neesní zeeň Rozhodování o kácení dřevin rostoucích mimo es kade vysoké nároky na odbornou úroveň pracovníků orgánů ochrany přírody. Chceme-i přispět k udržitenému rozvoji měst a obcí, není možné omezit rozhodování na kontrou formáních náežitostí podaných žádostí a oznámení o kácení dřevin. Nutné je zajistit také adekvátní kompenzaci ekoogické újmy, vzniké kácením, formou náhradních výsadeb. Specifickou probematikou je informování veřejnosti, která zásahy do zeeně vnímá mimořádně citivě, protože idé mají ke stromům často siný vztah. Proto je vhodná maximání otevřenost úřadů a co nejširší zapojení občanů do rozhodovacích procesů, a to i nad rámec zákona. Vizitkou dobře spravovaného města či obce je mimo jiné také kvaitní a dobře udržovaná zeeň. Do tohoto informačního istu jsme shrnui jak právní rámec ochrany zeeně, tak naše praktické zkušenosti a doporučení. Věříme, že Vám bude náš materiá k užitku při Vašem rozhodování. Více informací: Nejenže tím vyrovnává tepotní výkyvy, ae také přirozeně dopňuje vzdušnou vhkost, která je v městském prostředí až o třetinu nižší než ve voné krajině. Zeené pochy také zachycují srážkovou vodu, která jinak bez užitku odtéká kanaizací, a předcházejí tím vzniku povodní. Zachycují prach a škodiviny Stromy jsou účinným fitrem škodivých átek emitovaných do ovzduší především automobiovou dopravou. Vede CO 2, oxidů dusíku a přízemního ozónu stromy pohcují také jemný poétavý prach, který na sebe váže toxické átky a je zdrojem vážných onemocnění. Studie prováděná ve Veké Británii prokázaa, že vysazováním stromů v urbanizovaných obastech ze snížit znečištění ovzduší poétavým prachem až o čtvrtinu. Zmírňují vítr Souvisý pás stromů dokáže zpomait rychost větru až o 90 %. Stromy tak omezují víření prachu vivem siných poryvů větru. Největšího efektu je možné dosáhnout, pokud stromy rostou na zatravněné poše prach usazený na trávníku se už znovu nevíří. Souží jako biotop 1. Význam stromů pro kvaitu života Dřeviny mají kíčový význam pro kvaitu života obyvate, zejména ve městech. Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR varuje před zhoršením zdraví popuace, které může způsobit neuvážené kácení městské zeeně a násedné zvýšení znečištění ovzduší. Zepšují mikrokima Tepota ve stínu stromu bývá za sunečného etního dne až o 3 C nižší než tepota ve stínu mrtvého předmětu (např. sunečníku). Strom odpařuje vodu a k tomu spotřebovává tepenou energii. Je-i vzrostý strom dobře zásoben vodou, odpaří za den až 400 itrů vody. Stromy poskytují útočiště živočichům a rostinám, včetně ohrožených a zákonem zváště chráněných druhů. Staré a dožívající dřeviny jsou bohatým ekosystémem pestré paety různých druhů organizmů. Ve městech jsou stromy a křoviny často jediným útočištěm hmyzu a ptáků. Zhodnocují bydení V praxi se prokazuje, že zeeň zvyšuje atraktivitu měst a obcí a také hodnotu nemovitostí. Cena bytů s výhedem do zeeně může být až o desítky procent vyšší, než je obvyká cena v přísušné okaitě. Městské parky a stromořadí zvyšují obibu přísušných čtvrtí k bydení. 1

2 2. Stromy a úřední praxe Kácení dřevin rostoucích mimo es upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dáe jen zákon o ochraně přírody ), a jeho prováděcí vyháška č. 395/1992 Sb. Dřevinami rozumí stromy či keře rostoucí jednotivě i ve skupinách ve voné krajině i v sídeních útvarech na pozemcích mimo esní půdní fond. Všechny dřeviny jsou tímto zákonem pod hrozbou pokut chráněny před poškozováním a ničením. O jejich kácení se většinou rozhoduje ve správním řízení. V některých případech je přípustný oznamovací režim, stromy určité veikosti ze kácet i bez oznámení. Předmětem rozhodování není povoování ořezu dřevin. Pokud jsou stromy památné, náežejí ke zváště chráněnému druhu rostin, nebo pokud jsou dřeviny součástí významného krajinného prvku či výrazně utvářejí krajinný ráz, pak se na ně vztahuje ochrana přísnější před povoením, oznámením, anebo pouhým provedením kácení je nutné vydat přísušnou výjimku nebo souhas. Vydávání povoení ke kácení ve správním řízení na zákadě žádosti Současná právní úprava vyžaduje až na výjimky povoení ke kácení dřevin, o jehož uděení či neuděení se rozhoduje ve správním řízení. Jeho formání průběh upravuje především zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Drobnými odchykami u hůt (zejm. 60 dnů na rozhodnutí o žádosti) a rozšířením okruhu účastníků (občanská sdružení) jsou pravida pode správního řádu dopněna zákonem o ochraně přírody ( 70, 71 a 83). Vydané povoení má formu správního rozhodnutí a musí obsahovat výrok, jeho odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Je přezkoumatené účastníci řízení mohou podat odvoání. Náežitosti žádosti o povoení kácení upravuje obecně 37 odst. 2 správního řádu a dáe pak 8 odst. 3 vyhášky č. 395/1992 Sb. Žádost musí být písemná a musí obsahovat: a) jméno, datum narození a adresu žadatee (právnická osoba místo data narození uvede identifikační číso IČ; v případě spouvastníků i jejich údaje a podpisy minimáně nadpooviční většiny z nich účastníky řízení jsou všichni spouvastníci), b) doožení vastnického práva, neze-i je ověřit v katastru nemovitostí, či nájemního nebo uživateského vztahu žadatee k pozemkům a k dřevinám (v případě žádosti nájemce též souhas vastníka), c) specifikaci dřevin, které mají být káceny (zejm. jejich druh a počet) d) udání obvodu kmene stromu ve výšce 130 cm nad zemí (u keřů či souvisého madého náetu dřevin do cca 3 metrů výšky se udává veikost pochy v m 2 ) e) situační zákres (mapka v potřebném měřítku často postačí zákres do snímku z katastru nemovitostí), f) zdůvodnění kácení jednotivých dřevin, g) označení úřadu, jemuž je žádost určena, h) podpis osoby, která žádá (nebo která jedná jménem žadatee). Žádost může podat pouze vastník pozemku či nájemce nebo jiný oprávněný uživate se souhasem vastníka pozemku, na kterém dřeviny rostou. Pokud žádost podá jiná osoba a nemá pnou moc, pokud chybí daší povinné náežitosti nebo trpí-i žádost jinými vadami, pomůže úřad žadatei nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou hůtu a poučí jej o násedcích neodstranění nedostatků v této hůtě (zamítnutí žádosti); současně může řízení přerušit (pode 64 správního řádu). 2

3 Orgány ochrany přírody povoující kácení Správním orgánem, který o žádosti o kácení rozhoduje, je vždy obecní úřad obce I. stupně v rámci výkonu státní správy v přenesené působnosti. V praxi to tedy jsou obecní úřady, městské úřady, úřady městských částí ve statutárním městě, pokud došo na zákadě statutu k přenesení kompetence, jinak magistrát. O stromech rostoucích na území národních parků rozhoduje přísušná správa národního parku (NP). V ochranných pásmech NP, na území chráněných krajinných obastí (CHKO) a v ochranných pásmech CHKO si může přísušná správa NP nebo CHKO vyhradit působnost úřadů jmenovaných v předchozím odstavci. Kácení stromů v maopošných zváště chráněných územích (národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky a jejich ochranná pásma), pokud nejsou zároveň součástí výše uvedených vekopošných chráněných území (neeží uvnitř NP nebo CHKO, kde se upatní kompetence pode předchozího odstavce) povoují rovněž obce I. stupně. Kompetence obecních úřadů obecně nepatí na území vojenských újezdů, kde ovšem nepatí ani povinnost vést řízení o povoení kácení. O povoení ke kácení nikdy nerozhodují orgány vykonávající samosprávu např. zastupitestvo nebo starosta obce. Pro obecní úřady povoující kácení jsou odvoacím orgánem krajské úřady nebo správy NP/CHKO u kácení v ochranných pásmech NP, na území CHKO a v ochranných pásmech CHKO. Odvoacím orgánem pro správy NP/CHKO je Ministerstvo životního prostředí (přísušný odbor výkonu státní správy). Pro dopnění přehedu kompetencí ze uvést, že řízení o uožení pokuty za nepovoené kácení dřevin pode 87 nebo 88 zákona o ochraně přírody vedou místně přísušné obce s rozšířenou působností (obce III. stupně) a na území NP, CHKO a v jejich ochranných pásmech správy NP/CHKO. Pokutu může uožit také Česká inspekce životního prostředí, pokud zahájí řízení dříve (aespoň den předem) než vyjmenované orgány. Odborné posouzení důvodů ke kácení a významu dřevin Povoení ke kácení může být pode 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody vydáno jen ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Orgán ochrany přírody musí ve správním řízení objektivně posoudit a náežitě odůvodnit, zda zájem vastníka na pokácení dřevin převyšuje konkurující veřejný zájem na jejich zachování. Úřad přitom váží funkční a estetický význam dřevin na straně jedné a závažnost důvodů pro jejich pokácení na straně druhé, aby moh rozhodnout, zda pokácení dřevin povoí. Posouzení významu dřevin zároveň posouží ke stanovení náhradní výsadby za kácení (viz dáe). Náhradní výsadba totiž má kompenzovat ekoogickou újmu způsobenou kácením a tu neze prakticky odvodit jinak, než z posouzení významu dřevin. Zároveň se ae posouzení nemůže omezit na pouhé kritérium pro určení rozsahu náhradní výsadby na pouhé finanční ocenění dřevin. Význam dřevin je nutné posoudit pro danou okaitu nebo i širší rámec krajiny. Tím je myšena schopnost stromu zepšovat kima a mikrokima, poskytovat útočiště daším organizmům a esteticky zhodnocovat okoí. Funkční a estetický význam přitom neze zaměňovat se sadovnickými kritérii. I poškozený či dožívající strom může být esteticky hodnotný a být cenným biotopem. Porost zahradnicky bezcenných náetových dřevin může výrazně zepšovat mikrokima. Podstatný je i kontext dřeviny. Výrazně odišná situace je v parku, na sídišti, v centru města, v okoí frekventovaných komunikací a ve voné krajině. Pode 56 správního řádu, závisí-i rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znaostí, které úřední osoby nemají, správní orgán usnesením ustanoví znace (oznámí je znaci, ostatní účastníky řízení úřad vhodným způsobem vyrozumí). Znaci uoží, aby vypracova písemný posudek a předoži mu jej ve hůtě, kterou současně určí. Pokud to úřad připustí, může za něj tento důkaz opatřit účastník řízení ( 50 odst. 2 správního řádu). V případě, že nedojde k ustanovení ani připuštění znace úřadem a některý z účastníků znaecký posudek opatřený na své nákady předoží sám, musí se s ním jako s pnohodnotným důkazem úřad přesto vypořádat v odůvodnění správního rozhodnutí. Rovněž závěry posudku ustanoveného znace neze přebírat v rozhodnutí automaticky znaecký posudek je jedním z důkazů, úřad je povinen jej hodnotit s ohedem na jeho ogičnost, napnění zadání a v souvisosti s dašími důkazy a podkady. 3

4 Odborné posouzení dřeviny za účeem rozhodnutí o kácení zajišťuje obecním úřadům zdarma Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (přísušné regionání pracoviště). V případě její zaneprázdněnosti ze osovit daší znaecké ústavy (Mendeovu zeměděskou a esnickou univerzitu v Brně Zahradnickou fakutu, Výzkumný ústav Siva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.) či soudní znace v oboru ochrana přírody (dendroogie, posuzování zdravotního stavu dřevin), nebo v oboru ekonomika (oceňování dřevin a jejich výsadeb). Dáe je ještě možné osovit odborného arboristu ze seznamu vedeného Českým svazem ochránců přírody. I tyto posedně jmenované osoby, které nejsou na seznamech vedených krajskými soudy, umožňuje zákon č. 36/1967 Sb., o znacích a tumočnících, ve výjimečných případech využít k ustanovení znacem. Pro posouzení věci je také vhodné, aby úřad proved místní šetření (důkaz ohedáním na místě 54 správního řádu) a případně ještě ústní jednání (zde ze ujasnit s účastníky řízení nejasnosti a také vysechnout znace pode 56). Ohedání na místě úřad nařídí vždy, pokud bez účasti žadatee nebo jiného účastníka neze ověřit skutečnosti uváděné jako důvod kácení. Vastníku nebo nájemci pozemku oznámí provedení ohedání úřad formou usnesení. Ostatní účastníky úřad také včas uvědomí. Písemnost s informacemi o ústním jednání musí být všem účastníkům doručena nejméně 15 dnů před jeho konáním. O výsedku ohedání, ústním jednání a o výsechu znace se sepisuje protoko, který je součástí spisu. Posouzení koize se stavbou V mnoha případech bývá důvodem kácení dřevin výstavba. V takovém případě je nezbytné posoudit pode projektové dokumentace, zda dřeviny na pozemku doopravdy s pánovanou stavbou koidují a pokud ano, zda je zvoená pooha objektu na parcee jediná možná. Rozhodnutí o povoení kácení zároveň nesmí předcházet územnímu rozhodnutí či obdobnému povoení pode zákona č. 183/2006 Sb., o územním pánování a stavebním řádu (stavební zákon). Závažný a dostatečně zřejmý důvod kácet, který může převážit veřejný zájem na ochraně dřeviny, bude totiž existovat teprve v době nabytí právní moci územního rozhodnutí apod. Až pak je známo přesné umístění stavby či jiné činnosti na pozemku. 4

5 mít stejné náežitosti jako žádost o vydání povoení a podává se k orgánu ochrany přírody přísušnému pode stejných pravide, jako kdyby se kácení povoovao (viz výše). Nemá-i oznámení uvedené náežitosti, postupuje úřad pode 37 odst. 3 správního řádu, tj. pomůže oznamovatei nedostatky odstranit nebo jej vyzve k odstranění nedostatků a poskytne mu k tomu přiměřenou hůtu. Přitom ho poučí, že hůta 15 dní začne běžet až podáním řádného oznámení. Kácení na oznámení má tři zásadní nedostatky: neumožňuje ukádat podmínky, nepřipouští účast veřejnosti a nepočítá s náhradní výsadbou. Orgány ochrany přírody by proto těmto případům kácení měy vždy věnovat zváštní pozornost. V případě, že kácení odporuje pravidům pro kácení pode zákona o ochraně přírody, nebo jsou dotčeny daší zájmy ochrany přírody, anebo jsou porušeny zváštní předpisy (např. důvodem kácení je havarijní stav, ačkoiv proschý strom ze jen ošetřit, nebo má být pokácen památný strom, anebo jde o pošné kácení všech stromů podé potoka jako údajných překážek odtoku vody při možné povodni), musí orgán ochrany přírody zakročit: 1. v případě pochyb o zákonnosti kácení zahájí neprodeně řízení o pozastavení, omezení nebo zákazu kácení pode 8 odst. 2 zákona o ochraně přírody, a to ve hůtě 15 dnů od obdržení oznámení, Ocenění dřevin Vyčísení hodnoty kácených dřevin je zákadem pro stanovení rozsahu náhradní výsadby (viz kapitou 3.). Hodnotu přitom netvoří jen cena dřeva, ae i ekoogických a estetických funkcí. Hodnotu dřeviny, potažmo ekoogickou újmu vznikou jejím pokácením, může každý obecní úřad vyčísit pomocí voně šiřiteného programu zpracovaného na zákadě metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny. Patero nejčastějších pochybení při povoování kácení 1. rozhodnutí nemá předepsané náežitosti správního aktu (chybí výrok, odůvodnění, poučení) 2. rozhodnutí je vydáno bez přezkoumání důvodů ke kácení, bez vyhodnocení stavu dřevin a bez odůvodnění výroku kácení opřeného o vyhodnocení všech důkazů a podkadů 3. za rozhodnutí je vydáván zápis z jednání zastupitestva nebo je rozhodnutí vyhotoveno obcí namísto obecního úřadu 4. rozhodnutí není dooženo žádostí, byo vydáno žadatei, který není majiteem dřevin, nebo byo vydáno, ačkoiv žádost nemá předepsané náežitosti 5. není dooženo doručení rozhodnutí účastníkům řízení, ani na něm vyznačeno nabytí právní moci Kácení dřevin v oznamovacím režimu V některých případech může povoování kácení dřevin probíhat v takzvaném oznamovacím režimu. Jedná se o kácení pode zváštních předpisů a kácení z pěstebních a zdravotních důvodů. Oznámení se podává písemně nejméně 15 dnů předem, musí 2. vydá rozhodnutí o předběžném opatření (pode 61 správního řádu), ve kterém přikáže oznamovatei účastníku řízení zdržet se kácení, 3. ukončí řízení, a to buď usnesením de 66 odst. 2 správního řádu o zastavení řízení, pokud po přihédnutí k daším stanoviskům přísušných orgánů a zjištěním (např. posudku o stavu dřevin) považuje kácení za oprávněné. Anebo vydá rozhodnutí o zákazu kácení de 8 odst. 2 zákona o ochraně přírody, pokud ze stanovisek a posudků vypývá opak. V případě, kdy je to s ohedem na okruh účastníků řízení a daší okonosti možné, vydá úřad zákazové rozhodnutí přímo ve hůtě 15 dnů (bez nutnosti vydávat rozhodnutí o předběžném opatření), přičemž ae de 85 odst. 2 správního řádu vyoučí odkadný účinek odvoání proti tomuto rozhodnutí. Kácení na zváštní předpis Správci sítí infrastruktury a vodních toků mohou na zákadě specifických zákonů kácet pouze v oznamovacím režimu bez nutnosti žádat o povoení (viz obecný odkaz v 8 odst. 2 zákona o ochraně přírody). Jedná se zejména o správce: koryt vodních toků 47 odst. 2 písm. b) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), pozemních komunikací 15 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, žeezničních a daších drah 10 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, eektrické soustavy, pynovodů a rozvodných zařízení tepené energie 24 odst. 3 písm. g), 25 odst. 4 písm. h), 58 odst. 1 písm. f), 59 odst. 1 písm. f), 76 odst. 5 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), 5

6 komunikačních vedení 104 odst. 6 písm. b) zákona č. 127/2005 Sb., o eektronických komunikacích. V těchto případech by mě úřad především ověřit, zda je oznámené kácení opravdu nezbytné vzhedem k ochraně spravované infrastruktury např. dřeviny pod nadzemním vedením eektrické energie jsou často káceny, ačkoiv svým současným ani možným budoucím vzrůstem nejsou objektivně schopny toto vedení ohrozit (a neeží ani v ochranném pásmu, kde je zakázáno nechávat růst dřeviny nad výšku 3 metry 46 odst. 9 energetického zákona). Rovněž v případě kácení břehových porostů musí orgán ochrany přírody ověřit, zda se jedná o údržbu porostů, které by se mohy stát překážkou odtoku vody při povodňových situacích. Jen staré či nestabiní stromy tak mohou být káceny na ohášení v ostatních případech, zejména jedná-i se o rozsáhejší kácení, k němu může dojít jen z vážných důvodů a po vydání povoení. Patero nejčastějších pochybení při kácení na zákadě oznámení 1. jako důvod k pošnému kácení je uveden výkon zváštního oprávnění, ačkoiv jde o nedůvodné kácení i z hediska zváštního zákona 2. kácí se na oznámení ze zdravotních důvodů, ačkoiv jde o zhoršený stav stromu, který může být důvodem ke kácení jedině na zákadě povoení 3. oznámení kácení nemá všechny předepsané náežitosti 4. jako důvod ke kácení jednotivých dřevin je uvedena obnova porostu, ačkoiv se nejedná o porost 5. kácení je provedeno na zákadě oznámení osoby, které zákon tuto možnost nedává K případům neoprávněného kácení siničních aejí a žeezniční vegetace viz dáe (kapitoa 4.). Aktuání výkad Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP), který je závazný pro orgány ochrany přírody, upřesni otázku povoování kácení dřevin v areáech památkově chráněných objektů, o nichž dosud často rozhodova pouze orgán památkové péče. Pode MŽP neze toto kácení kvaifikovat jako výkon oprávnění pode zváštních předpisů. Ke kácení je proto nutné opatřit kromě závazného stanoviska k obnově a údržbě kuturní památky pode zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.), ještě povoení ke kácení dřevin vydané orgánem ochrany přírody (pokud se nejedná o daší výjimky z povoovacího režimu zákona o ochraně přírody). Ve všech případech kácení na zváštní předpis by měa být šetřena práva vastníka pozemků s dřevinami. Pokud dojde k pokácení dřevin, patí, že dřevo je vastnictvím majitee pozemku. Správce (toku, komunikace apod.) může porosty vysadit či pokácet, ae není považován za jejich vastníka. Pěstební důvody Z tohoto důvodu ze pode zákona o ochraně přírody kácet za účeem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů. Pode výkadu MŽP ze pěstební důvody apikovat na dřeviny rostoucí mimo es zcea výjimečně. Upatní se jen v případech, kdy je kácení součástí způsobu pěstování dřevin tedy u ovocných sadů nebo okrasných keřů, které tvoří jako ceek porost živého potu. Kácením těchto dřevin z pěstebních důvodů se tedy obnovuje nebo zachovává funkční hodnota ceého porostu. Zdravotní důvody Pode výkadu MŽP ze za zdravotní důvody považovat jen takové situace špatného zdravotního stavu dřevin, kdy možná náprava spočívá výhradně v pokácení dřeviny. V praxi se jedná zejména o epidemické nákazy (grafióza jimů, šarka u švestek apod.). Při výskytu nákazy může orgán ochrany přírody dokonce kácení sám uožit. Za zdravotní důvody neze považovat nízkou vitaitu dřeviny, zejména, je-i tento stav stromu důsedkem zanedbání péče. Kácení, které je nutné dodatečně ohásit Havarijní kácení V případě, že je stavem stromu zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-i škoda značného rozsahu, je možné provést kácení okamžitě a tento zásah oznámit orgánu ochrany přírody až zpětně, a to do 15 dnů od provedení kácení ( 8 odst. 4 zákona o ochraně přírody). Jde tedy o situace, kdy hrozí riziko z prodení, které nastávají zejména u konstrukčně narušených stromů po siném větru a přírodních katastrofách. Důvod pro havarijní kácení tak nespňuje douhodobě narušený strom ani parkující automobi pod ním, který ze naopak zaparkovat jinam. Zákon o ochraně přírody nedefinuje co je škodou značného rozsahu, ze však anaogicky použít částku nejméně 500 tisíc korun, kterou definuje značné škody patný trestní řád. Proto není možné např. tvrdit, že z havarijních důvodů ze ihned pokácet strom, který může spadnout na pot. Zákon o ochraně přírody ani prováděcí vyháška č. 395/1992 Sb. také nestanoví výsovně formu a náežitosti oznámení kácení takových stromů. Vzhedem k dostatečné určitosti a srozumitenosti je vhodné oznamovateům doporučit (např. formuářem) písemnou formu a obsah korespondující s oznámením činěným v předstihu (viz výše). Oznamovací povinnost má ten, kdo ohrožující dřevinu fakticky odstraňuje, nemusí se vždy jednat o vastníka (nájemce). Kácení náetových dřevin na hrázích vodních dě Zcea zváštní režim pro určité dřeviny stanovi zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon). Vastník vodního día je pode vodního zákona ( 59 odst. 1 písm. j) povinen odstraňovat náetové dřeviny z hrází soužících k ochraně před povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumuaci vody. Před jejich odstraněním, nehrozí-i nebezpečí z prodení, je vastník vodního día povinen oznámit svůj záměr orgánu ochrany přírody. Orgánem ochrany přírody přísušným k přijetí oznámení a ke stanovení zákazu tohoto kácení (zde pode 66 zákona o ochraně přírody) je obecní úřad obce s rozšířenou působností (obce III. stupně) nebo na území NP, CHKO a jejich ochranného pásma přísušná 6

7 správa. Náežitosti, forma ani hůta pro oznámení nejsou právním řádem stanoveny (což potvrzuje určitou nesystematičnost takovéto zváštní úpravy), ae měo by jít o dostatečně jasný a srozumitený úkon oznamovatee, tudíž ze opět doporučit písemný formuář s obdobnými náežitostmi jaké má oznámení pode zákona o ochraně přírody. Kácení bez nutnosti povoování či oznamování Dřeviny stanovené veikosti na pozemcích fyzických osob Povoení ke kácení dřevin na pozemcích, které jsou ve vastnictví fyzických osob a ty je také skutečně užívají, se pode zákona o ochraně přírody ( 8 odst. 3) a prováděcí vyhášky č. 395/1992 Sb. ( 8 odst. 2) nevyžaduje pro stromy o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí pro nebo pro souvisé keřové porosty do cekové pochy 40 m 2. Jde zejména o osobní využívání zahrad a dřevin na nich, které obvyke nepřesahují tuto veikost. Ze zákona o ochraně přírody vypývá, že takové kácení může provést jen vastník, který strom osobně užívá, nikoiv např. nájemce (a to i kdyby vastník poskyt souhas s kácením jiný uživate by muse požádat o kácení a zdůvodnit, co je závažným důvodem ke kácení i méně vzrostých stromů). Prováděcí vyháška č. 395/1992 Sb. zároveň omezuje kácení v případě, kdy dřeviny tvoří významný krajinný prvek (viz dáe) v takovém případě musí vastníci požádat o kácení, i když dřeviny osobně užívají a i když mají mýtní veikost. Kácet neze ani v případě, kdy nejsou spněny ostatní podmínky stanovené zákonem o ochraně přírody (památný strom apod.) a podmínky zváštních právních předpisů (např. nesmí dojít ke kácení dřevin na pozemcích sousedících s koryty vodních toků, pokud byo zakázáno vodoprávním úřadem kvůi stabiitě koryta pode 51 odst. 2 vodního zákona). Kácení na území soužícím obraně státu Na území soužícím zájmům obrany státu, kterým je především území vojenských újezdů a veškeré pozemky, k nimž výkon vastnického práva státu vykonává Ministerstvo obrany ČR nebo právnická osoba jím zřízená (např. státní podnik Vojenské esy a statky ČR), se vůbec ustanovení 8 zákona o ochraně přírody neupatní. Lze tady dřevin kácet a dokonce ničit, pokud poškozování přírody z důvodu obrany státu nepřekročí nezbytně nutnou míru ( 90 odst. 2 zákona o ochraně přírody). Termíny kácení Vyháška č. 395/1992 Sb. stanoví, že kácení dřevin se provádí zpravida v období jejich vegetačního kidu ( 8 odst. 5). V případě povoování kácení by mě úřad přihédnout k tomuto pravidu a po- 7

8 pokud nejsou spněny zákonné podmínky tohoto ustanovení (zejm. vážný důvod ke kácení). Pokud je ae jiný akt nesouhasný, neze ani povoit kácení (umožnit oznámené kácení), protože ochrana v 8 je obecnější a funkční a estetický význam dřeviny zahrnuje pochopiteně i tyto speciáně chráněné funkce. Pokud rozhodnutí o povoení kácení (zejm. vyhodnocení všech funkcí dřeviny pode 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody) závisí na vyřešení této předběžné otázky, o které nebyo dosud pravomocně rozhodnuto, může úřad vyzvat žadatee o kácení, aby poda žádost o vydání výjimky z jiného ochranného režimu ( 57 správního řádu). Do té doby může ve smysu 64 odst. 1 písm. c) řízení o povoení kácení přerušit. Pokud bude úřad povoující kácení pode 8 zákona o ochraně přírody zároveň orgánem přísušným k vydání výjimky, může obě řízení ve smysu 83 odst. 4 spojit a vydat žadatei obě (někoik) rozhodnutí spoečně. Pokud bude oznámeno ( 8 odst. 2 zákona o ochraně přírody) kácení dřevin, kde ze důvodně předpokádat existenci jiné ochrany, musí úřad: 1. ověřit, zda není dřevina chráněna i jinak pode zákona o ochraně přírody (hedat ze v eektronickém Ústředním seznamu ochrany přírody nebo osovit Agenturu ochrany přírody a krajiny), 2. informovat se na přísušném úřadě o vydání výjimky či jiného rozhodnutí (informace poskytne obecní úřad vyššího stupně či krajský úřad, resp. správa NP/CHKO), 3. pozastavit nebo zakázat oznámené kácení v případě, že chybí výjimka z jiného ochranného režimu. Kácení jako zásah do významného krajinného prvku voit kácení mimo dobu vegetace stromů. V opačném případě by mě úřad v odůvodnění svého rozhodnutí uvést, proč tak neučini. Kácení dřevin stanovené veikosti fyzickými osobami v době vegetačního kidu je na jejich etickém uvážení, ovšem ze je obecně doporučit, protože v období vegetace hrozí poškození daších zájmů chráněných zákonem zejména ochrany hnízdících ptáků. Přesné datum vegetačního kidu dřevin není právními předpisy stanoveno a ani stanovit neze, ačkoiv se v praxi povouje kácení nejčastěji od 1. istopadu do 31. března. Každý druh dřeviny dosahuje vegetace v jiné době a rovněž je nutné počítat s výkyvy počasí. Pode toho jsou také obsazena ptačí hnízda. V případě, že povoení ke kácení byo vydáno kvůi koizi dřevin se stavbou, je vhodné vázat termín kácení na nabytí právní moci stavebního povoení, případně na zahájení vastních stavebních prací. Kácení zasahující do jiného ochranného režimu pode zákona o ochraně přírody Pokud je dřevina chráněna zákonem i jinak, typicky jako součást krajiny nebo jako památný strom, nestačí k jejímu kácení povoení či ohášení pode 8 zákona o ochraně přírody. Tyto dva ochranné režimy jsou na sobě nezávisé v tom smysu, že pokud je vydána kvůi kácení výjimka ze speciáního ochranného režimu (souhas, stanovisko), stáe je možné nepovoit kácení pode 8, Při podstatných zásazích do významného krajinného prvku (VKP), ať už registrovaného ( 6 zákona o ochraně přírody např. dřeviny, které jsou součástí remízů, mezí, mokřadů či historických zahrad a parků), nebo definovaného přímo zákonem ( 3 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody) je zapotřebí před kácením opatřit závazné stanovisko k zásahu do VKP. Příkadem může být pošné odstranění stromů tvořících aej na břehu řeky. Břehový porost je součástí vodního toku, tedy VKP ze zákona (kterými jsou dáe ještě esy, rašeiniště, rybníky, jezera a údoní nivy). Závazné stanovisko pode 4 odst. 2 zákona o ochraně přírody vydává pro registrované VKP pověřený obecní úřad (obce II. stupně), pro VKP ze zákona obecní úřad obce s rozšířenou působností (obce III. stupně). Pokud obecní úřad (obce I. stupně) nebo přísušná správa NP/CHKO neobdržey spou s žádostí o kácení závazné stanovisko se zásahem do VKP, mohou řízení přerušit do doby vyřešení předběžné otázky. U oznámeného kácení musí úřad ověřit, zda není dřevina součástí VKP, pak se informovat na přísušném úřadě o vydaném stanovisku k zásahu (pověřený obecní úřad, resp. obecní úřad obce s rozšířenou působností obce II. a III. stupně), násedně pozastavit nebo zakázat oznámené kácení, pokud chybí stanovisko. Kácení jako zásah do krajinného rázu Při kácení stromořadí, většího množství stromů nebo krajinných dominant si musí oprávněná osoba zajistit kromě rozhodnutí o povoení kácení ještě souhas se zásahem do krajinného rázu, jehož 8

9 estetické a přírodní hodnoty mohou být dotčeny ( 12 zákona o ochraně přírody). Souhas vydává v samostatném správním řízení obecní úřad s rozšířenou působností (obce III. stupně) nebo správa NP/CHKO. V případě, že oprávněná osoba nepředožia spou s žádostí o kácení nebo s ohášením kácení souhas se zásahem, mě by se obecní úřad (obce I. stupně) obrátit na přísušný odbor životního prostředí obecního úřadu obce s rozšířenou působností či na přísušnou správu s dotazem, zda by vydán souhas nebo může dojít k zásahu do krajinného rázu. Potom může orgán ochrany přírody řízení o povoení kácení přerušit kvůi vyřešení předběžné otázky [ 64 odst. 1 písm. c) správního řádu]; u oznámeného kácení, které by moho nedovoeně zasáhnout do krajinného rázu, jej musí pozastavit nebo zakázat ( 8 odst. 2 zákona o ochraně přírody). K ochraně krajinného rázu může být navíc určité území s hodnotnou krajinou, které nespňuje požadavky k vyhášení jako zváště chráněné území, prohášeno za přírodní park pode 12 odst. 4 zákona o ochraně přírody. Přírodní parky se zřizují nařízením kraje, v němž se stanoví omezení využití jeho území. Rozsáhé kácení (ae i zaesňování) může být výsovně v rozporu s tímto omezením, nebo může být vázáno právě na výše uvedený souhas orgánu ochrany přírody pode 12 odst. 2. Kácení památných a zváště chráněných stromů Na vzácné dřeviny zamýšené ke kácení se vztahuje přísnější ochrana de 46 a 48 zákona o ochraně přírody (jedná se buď o památné stromy, nebo o zváště chráněné druhy rostin jako např. tis červený, dub šípák, jeřáb krkonošský, muk (jeřáb) český, z menších stromů či keřovitých dřevin např. mandoň nízká, bříza zakrsá, dřín obecný či rojovník bahenní). Kácet je ze pouze tehdy, bude-i de 46 odst. 4 zákona o ochraně přírody zrušena ochrana památného stromu ( odpamátnění vede orgán, který ochranu vyhási pověřené obecní úřady, tj. obce II. stupně, nebo správy NP/CHKO na zváště chráněném území a jeho ochranném pásmu) nebo bude-i uděena výjimka ze zváštní druhové ochrany de 56 zákona o ochraně přírody (vydává krajský úřad nebo správy NP/CHKO pode stupně ochrany dřeviny). V obou případech, pro které se vede správní řízení, je nutné prokázat, že jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody. Kácení jako zásah do biotopu chráněných druhů živočichů V průběhu správního řízení o povoení kácení dřevin nebo po oznámení zamýšeného kácení je nanejvýš důežité rozeznat výskyt zváště chráněných druhů živočichů, zejména brouků. Pokud se jedná o kácení starých stromů, stromů s dutinami nebo stromů ořezávaných tzv. na havu (nejen havatých vrb), pak je vysoce pravděpodobné, že strom bude biotopem ohrožených druhů hmyzu. Vzácný hmyz se naézá zejména na starých jimech, dubech, jedích, topoech, ípách, jírovcích a již zmíněných vrbách. oznámení o kácení takových stromů, předběžně kontaktovat regionání pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny. Pokud se potvrdí, že je dřevina biotopem chráněného druhu, ze kácet pouze tehdy, bude-i vydána výjimka de 56 zákona o ochraně přírody. Kácení dřevin v době hnízdění ptáků Ochrana hnízdících zváště chráněných druhů ptáků vyjmenovaných v prováděcí vyhášce č. 395/1992 Sb. je shodná s výše uvedenou ochranou stromu jako biotopu těchto druhů, a před jeho kácením je vždy nutné nejprve vydat výjimku z ochrany ohrožených ptáků de 56 zákona o ochraně přírody. Pokud na předmětných dřevinách hnízdí jakýkoiv daší druh ptáka a kácením by moho dojít k porušení zákazů vyjmenovaných v 5a zákona o ochraně přírody, ze kácet pouze tehdy, pokud by rozhodnutím stanoven tzv. odchyný postup de 5b zákona. V souvisosti s kácením je zákonem zakázáno zejména úmysné vyrušování ptáků během odchovu máďat a úmysné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd. Odchyný postup povouje formou rozhodnutí ve správním řízení obecní úřad obce s rozšířenou působností (obce III. stupně). Pro účey přerušení řízení o povoení kácení, resp. pozastavení či zákazu oznámeného kácení obecním úřadem (obce I. stupně) de 8 odst. 2 se musí úřad obce I. stupně informovat na III. stupni a případně vyžádat odborný posudek z obasti ornitoogie u Agentury ochrany přírody a krajiny nebo u České ornitoogické spoečnosti. Kácení dřevin ve zváště chráněných územích a na území Natura 2000 Obvyke jen na území národních parků (a v maopošných chráněných územích a na územích soustavy Natura 2000 ežících uvnitř NP) budou orgány, které sedují ochranu těchto území a napňování pánu péče o ně, povoovat zároveň kácení mimoesních dřevin. Proto je nutné, aby se, v případech kácení na daších zváště chráněných územích a na územích Natura 2000, obecní úřady povoující kácení nebo přijímající oznámení vždy obracey na přísušné orgány ochrany přírody. Pokud kácení může významně ovivnit území Natura 2000 (ptačí území a evropsky významné okaity), pak se vyžaduje stanovisko orgánu ochrany přírody pode 45i zákona o ochraně přírody. V bižších ochranných podmínkách zváště chráněných území ( 44 odst. 3 zákona o ochraně přírody) a při vymezení ptačích obastí ( 45e odst. 2) je také možné vázat kácení dřevin na předchozí souhas orgánu ochrany přírody. Přísušnými orgány jsou nejčastěji správy NP/CHKO a krajské úřady, případně MŽP. Protože kácení či jeho povoování nejčastěji probíhají mimo dobu vegetace, je možné zjistit přítomnost zváště chráněných druhů brouků vyvíjejících se v trouchnivějícím dřevě uvnitř dutin. Pokud je v trouchu přítomen trus podobný myšímu, žijí zde chránění páchníci, zatohávci nebo zdobenci. V každém případě by ae mě obecní úřad obce I. stupně, který povouje kácení nebo přijímá 9

10 3. Když se kácí, je třeba i sázet Ukádání kompenzačních opatření k odstranění ekoogické újmy způsobené povoeným kácením upravuje 9 zákona o ochraně přírody. Vzhedem k tomu, že neby vydán speciání zákon, neze ukádat odvody za kácení, ae pouze náhradní výsadbu. Není však vyoučeno, aby si povinná osoba k provedení náhradní výsadby najaa jinou osobu. Výsadba by neměa být vnímána jako trest za kácení, kompenzuje se jí egáně vzniká ekoogická újma (na rozdí od ukádání tzv. nápravných opatření pode 86 odst. 2 zákona o ochraně přírody). Náhradní výsadba se ukádá zároveň s rozhodnutím o povoení kácení a aby měa smys, měa by být dopněna i uožením povinnosti péče o dřeviny. Zákon o ochraně přírody nechává v ustanovení 9 odst. 1 na úvaze úřadu, jesti vůbec kompenzace stanoví. Pokud ae vezmeme v úvahu zásady činnosti správních orgánů a povinnosti přímo orgánů ochrany přírody (především střežit veřejný zájem na ochraně životního prostředí), je nutné stanovit náhradní výsadbu téměř vždy. Pokud se úřad rozhodne uožit jen minimání kompenzaci (nebo výsadbu na jiném místě, než se kácí, a bez povinnosti péče o vysazené dřeviny), musí o to pečivěji a zcea exaktně svoji úvahu vysvětit a v rozhodnutí popsat důvody, které jej k němu vedy. Nepřiměřená náhradní výsadba může být zákonnou vadou rozhodnutí a může vést k jeho zrušení. Konkrétní rozhodnutí o kácení dřevin musí proto v části týkající se uožení náhradní výsadby obsahovat určení počtu vysazovaných geograficky původních a stanovištně vhodných druhů stromů, stanovení jejich vzrůstu a počtu et zapěstování, termín pnění výsadby, dobu případné násedné péče, požadavek výměny uhynuých sazenic, případného technického zabezpečení dřeviny a podmínek pro zaévání. Rozsah výsadby Náhradní výsadba by měa být úměrná vzniké újmě. To není možné zajistit ukádáním výsadby metodou kus za kus, protože ekoogická funkce madého stromu je nesrovnateně nižší, než stromu vzrostého. Napříkad k vyvážení funkce osmdesátietého buku by byo nutné vysadit zhruba osmi až desetietých odrostků. Nejepší existující metodiku Ohodnocování dřevin rostoucích mimo es zpracovaa Agentura ochrany přírody a krajiny (metodika bya v roce 2005 noveizována Českým svazem ochránců přírody, program by aktuaizován k roku 2006). Tato metodika oceňování dřevin a vyčísení ekoogické újmy v případě kácení je zákadem pro stanovení rozsahu náhradních výsadeb. Vypočtená cena zahrnuje rostinný výsadbový materiá, cenu prací a 3 roky násedné péče. Výše náhradní výsadby by měa vycházet jen z hodnoty rostinného materiáu, což odpovídá 2/3 částky určené touto metodikou. Na daším vyepšení této metodiky za účeem spravedivějšího stanovení náhradních výsadeb pracuje v současné době MŽP. Je zaožena na přepočtu objemu koruny káceného stromu na objem korun stromů v náhradní výsadbě. Žadate o kácení by mě napříště utratit za sazenice náhradní výsadby toik peněz, aby se objem korun stromů po pěti etech od výsadby přibižně rovna objemu korun stromů původních. Zároveň bude žadate oprávněn si od stanovené ceny odečíst nezbytné nákady spojené s nařízenou násednou péčí. Voba druhů dřevin a místa výsadby Podmínkou úspěšnosti výsadby je vhodná voba druhu, případně kutivaru dřeviny. Napříkad pro stromořadí je vhodné vybírat stromy s vysoko nasazenou korunou kvůi zajištění dostatečné podchodné výšky. V zástavbě nejsou vhodné dřeviny se sině aergizujícím pyem, v bízkosti komunikací pak stromy, ze kterých padá množství podů. Geograficky nepůvodní druhy a všechny křížence je možné do krajiny rozšiřovat jen s povoením orgánu ochrany přírody. Druhy, které mohou být hostitei chorob a škůdců, je za určitých okoností stanovených rostinoékařskými předpisy zcea zakázáno vysazovat. Vhodný druh je v každém případě třeba vybírat s pomocí Agentury ochrany přírody a krajiny nebo se obrátit na odborníka či znace. Smysem náhradní výsadby je zachování zeeně na daném stanovišti, včetně zachování její estetické, bioogické a funkční hodnoty. Adekvátní náhradou za vykácené stromy tak nemůže být výsadba v rámci parkových úprav na jiném místě, než je pozemek ve vastnictví žadatee (ačkoiv to zákon o ochraně přírody, po předchozím souhasu vastníka pozemku na jiném místě, umožňuje). 10

11 Uožená náhradní výsadba by neměa ohrožovat vastníky sousedních nemovitostí (výsadba příiš vzrůstných druhů těsně u hranice pozemku). Pod hrozbou pokuty je zakázáno sázet dřeviny na ochranných hrázích jako vodních díech pode vodního zákona ( 58). V ochranném pásmu nadzemního vedení eektřiny je zakázáno nechávat růst dřeviny nad výšku 3 metry ( 46 odst. 9 energetického zákona). V siničním ochranném pásmu a v prostoru křižovatek se nesmí vysazovat stromy nebo vysoké keře ( 33 zákona o pozemních komunikacích). Pokud jde o sázení dřevin do ochranných pásem nebo do určité bízkosti dašího vedení infrastruktury, pak není zcea vyoučeno, ae je vázáno na: souhas vastníka podzemního vedení eektřiny, souhas provozovatee pynovodu a zařízení tepené energie 46 odst. 11 písm. b), 68 odst. 6, 87 odst. 4 energetického zákona, souhasem vastníka podzemního komunikačního vedení 102 odst. 3 písm. c) zákona o eektronických komunikacích, souhas vastníka (popřípadě provozovatee) vodovodních řadů a kanaizačních stok, nebo pokud jej odmítne dát, pak na povoení vodoprávního úřadu 23 odst. 5 a 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanaizacích pro veřejnou potřebu, povoení vodoprávního úřadu k vysazování dřevin v zápavových územích v rozsahu ovivňujícím odtokové poměry 14 odst. 1 písm. a) vodního zákona. Patero nejčastějších pochybení při ukádání náhradní výsadby 1. náhradní výsadba neodpovídá svým rozsahem ekoogické újmě způsobené kácením dřevin není uožena vůbec nebo množství a kvaita nových dřevin je příiš nízká 2. rozhodnutí neobsahuje přesné uvedení počtu, druhu a kvaity sazenic určených pro náhradní výsadbu je tudíž nevynutitená 3. výsadba je uožena v jiné okaitě, než kde se povouje kácení nově vysazené dřeviny tak nemohou kompenzovat ekoogickou újmu v místě postiženém kácením 4. spou s výsadbou není uožena adekvátní násedná péče o dřeviny funkce výsadby tak může být zmařena 5. náhradní výsadba se soustředí pouze na stromy a zapomíná na keře dochází tím k ochuzení biotopu pro řadu druhů drobných živočichů a ptactva Násedná péče Zákon o ochraně přírody ( 9 odst. 1) umožňuje uožení násedné péče o nově vysazené dřeviny na dobu až 5 et. Péče, zejména výchovné řezy, je naprosto nezbytná pro dobrou perspektivu 11

12 vysazených dřevin. Součástí náhradní výsadby a násedné péče by měo být zabezpečení stromků proti vývratu, instaace ochrany proti poškození kmene a kořenů (např. parkujícími automobiy) a vytvoření podmínek pro snadné zaévání. Častým probémem bývá nedostatečná kontroa vykonávání péče o náhradní výsadby. Nedostatečné zaévání, poškození kmenů nebo kořenů stromů parkováním, prováděním výkopů nebo sečením trávy mají za násedek znehodnocení ceé výsadby a nakonec i pýtvání penězi jak veřejnými, tak soukromými. Proto jsou nutné pravidené kontroy. Za neprovedení náhradní výsadby je možné uožit pokutu [ 87 odst. 1 písm. g), 88 odst. 1 písm. h) zákona o ochraně přírody]. Pokuty ukádají obecní úřady obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně), resp. správy NP/CHKO, anebo Česká inspekce životního prostředí, která provádí obecnou kontrou výsadeb v rámci své dozorové pravomoci ( 80 odst. 1 zákona o ochraně přírody). Obecní úřady, které výsadbu uožiy, by ae měy samy evidovat, zda na jejich správním území nedochází k porušení zákona [což vypývá i z povinnosti vést ve svém správním území přehed informací pode 72 písm. f) zákona o ochraně přírody]. Nejen o nepovoeném kácení či o poškozování dřevin, ae také o neprovedené výsadbě musí obecní úřady informovat orgán přísušný k zahájení řízení o pokutě. Obecní úřady, které rozhodovay o kácení a náhradní výsadbě (bez ohedu na to, zda probíhao odvoací řízení), pokud rozhodnutí nabyo právní moci a je vykonatené (upynua hůta pro provedení výsadby), mohou přikročit k exekuci na nepeněžitá pnění. Spočívaa by buď v pověření k provedení náhradní výsadby jinou osobou, nebo v ukádání donucovacích pokut viz 107 a nás. správního řádu. Obecní úřad může o provedení exekuce požádat též soud nebo soudního exekutora. Patero nejčastějších pochybení při dozoru nad prováděním násedné péče: 1. správní orgán nekontrouje, zda skutečné provedení náhradní výsadby odpovídá co do rozsahu, kvaity sazenic a druhové skady vydanému rozhodnutí 2. chybí průběžná kontroa péče o nové výsadby zejména pokud jde o dostatečné množství vody a sadařskou péči o dřeviny 3. náhradní výsadby nejsou dostatečně chráněny před mechanickým poškozením zejména parkováním automobiů, sekáním trávníků apod. 4. od vzrostých stromů nejsou včas odstraněny mechanické zábrany proti vyvrácení, a ty pak mohou stromy poškozovat 5. správní orgán neuoží odpovídající sankci, ani nezahájí exekuci v případě, že zjistí chybějící péči o náhradní výsadby Registr pozemků pro náhradní výsadbu Každá obec a město jsou povinni vést ve svém územním obvodu přehed pozemků vhodných pro náhradní výsadbu po předběžném projednání s jejich vastníky ( 9 odst. 2 zákona o ochraně přírody). Je-i veden dobře, stává se výbornou pomůckou. Umožňuje vhodně zvoit pochu v bízkosti vykácené dřeviny a udržet koncept zeeně v obci. 12

13 Povinnost vést přehed by proto neměa být zanedbávána. Pokud se tak děje a v rozhodnutí o povoení kácení není kompenzována ekoogická újma z důvodu údajného nedostatku vhodných poch pro náhradní výsadbu, je řešením buď stanovovat náhradní výsadbu výučně na pozemky žadateů o kácení, anebo nepovoovat kácení s tím, že ekoogická újma způsobená případným kácení vzrůstá s nemožností ji kompenzovat. Zároveň se úřad vystavuje nebezpečí rušení rozhodnutí o kácení z důvodu nezákonnosti, také ze očekávat provedení kontroy nad dodržováním zákona o ochraně přírody Českou inspekcí životního prostředí. 4. Aeje v krajině Kácení stromořadí mimo zastavěná území obcí a měst probíhá v současné době převážně v oznamovacím režimu, neboť správci sinic jsou držitei zváštního oprávnění pode zákona o pozemních komunikacích. Obdobně správci žeezničních a daších drah jsou oprávněni ke kácení v rámci výkonu oprávnění pode zákona o drahách, a správci vodních toků mohou kácet břehové porosty, které tvoří iniovou zeeň. Orgány ochrany přírody (obecní úřady obcí I. stupně a správy NP/CHKO) by ihned po obdržení oznámení měy prověřit: 1. zda kácení neodporuje pravidům určeným zváštními předpisy. Vždy je podezřeé neseektivní, pošné kácení. pode zákona o pozemních komunikacích ( 15) může vastník pozemní komunikace (a pozemků přiéhajících k nim) kácet dřeviny mimo zastavěné území a zastavitené pochy obcí a měst (pozor: umístění dopravní značky označující obec nebo konec obce nemusí být totožné s hranicí průjezdního úseku dánice nebo sinice 4 odst. 2 vyhášky č. 104/1997 Sb.). Kácet ze pouze v případě, že dřeviny ohrožují bezpečnost užití komunikace nebo neúměrně ztěžují jejich údržbu a obhospodařování sousedních pozemků. Vastník, resp. správce (u dánic a sinic I. třídy Řediteství sinic a dánic ČR, u sinic II. a III. třídy krajské správy sinic, u místních komunikací mimo zastavěné území městské správy nebo přímo obce) mohou přistoupit ke kácení buď poté, co jim to navrh přísušný orgán Poicie ČR nebo siniční správní úřad, anebo z vastní iniciativy po projednání s nimi. Siničním správním úřadem jsou pode kategorie komunikace Ministerstvo dopravy ČR (dánice), krajský úřad (sinice I. třídy), obecní úřady obcí s rozšířenou působností (sinice II. a III. tříd) a obce I. stupně v přenesené působnosti (místní komunikace). pode vodního zákona [ 47 odst. 2 písm. b)] jsou správci vodních toků povinni udržovat břehové porosty na pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích sousedících s korytem tak, aby se nestay překážkou odtoku vody při povodňových situacích. Správci vodních toků (správci povodí u významných vodních toků tj. jednotivé podniky povodí a Zeměděská vodohospodářská správa, obce a daší osoby u drobných toků) mohou odstraňovat (ae i sázet) dřeviny jen v součinnosti s vastníky břehů a vastníky pozemků sousedících s koryty vodních toků. Před oznámením kácení orgánu ochrany přírody nemusí správci toků svůj záměr konzutovat s vodoprávními úřady. Úřady by nejdříve měy ověřit, zda je oznamovate jako osoba vůbec oprávněna kácet v rámci výkonu oprávnění pode zváštních předpisů. Dáe jesti se oprávnění vztahuje i na pozemky, na nichž rostou předmětné dřeviny. Daší otázkou je existence vyjádření či podkadového rozhodnutí k výkonu kácení, a to od orgánu sedujícího zájmy výše uvedeného zváštního předpisu. Havní otázkou je skutečný důvod kácení, tedy nutnost ochrany předmětné komunikace, dráhy či toku, což ze posoudit jedině osovením speciáního orgánu státní správy (nejépe úřadu vykonávajícího dozor: Ministerstva dopravy ČR, resp. Drážního úřadu v Praze, případně obastního inspektorátu České inspekce životního prostředí). 2. dřeviny mohou přispívat k charakteristice krajinného rázu, být součástí významného krajinného prvku nebo zváště chráněného území, památným stromem či zváště chráněnou rostinou, biotopem zváště chráněných druhů, případně na nich mohou hnízdit ptáci. Zda tomu tak je a zda případně orgán ochrany přírody vyda souhas, stanovisko či výjimku k zásahu do těchto zváštních hodnot dřeviny, musí zkoumat obecní úřady obcí I. stupně a správy NP/CHKO. V případě ohrožení zájmů ochrany přírody a krajiny je nezbytné, aby oznamovate požáda přísušné orgány o vydání výjimky. Kácení může být provedeno pouze v případě jejich vydání. 3. dáe by měy úřady zkoumat, zda jsou požadavky na ochranu dřevin vyjádřením veřejného zájmu na uchování obecných přírodních a estetických hodnot, které dřeviny poskytují prostřednictvím svých funkcí. K posouzení schopností dřeviny pnit její funkce je třeba odborných znaostí a je na uvážení orgánu ochrany přírody, zda je způsobiý ho provést sám nebo nechá posouzení vypracovat odborníkem. I v případě spnění podmínek a vydání rozhodnutí pode předchozích bodů, je možné kácení, které odporuje těmto obecným požadavkům na ochranu dřevin pode 8 odst. 2 zákona o ochraně přírody, zakázat. pode zákona o drahách ( 10) jsou správci žeezničních, tramvajových, troejbusových a anových drah (u žeeznic státní Správa žeezniční dopravní cesty) oprávněni vstupovat na cizí pozemky v sousedství dráhy za účeem provedení opatření k zabránění padání stromů, vznikne-i toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dráhy nebo přírodními vivy. Vznikne-i nebezpečí pádu stromů z jednání vastníků, musí učinit nezbytná opatření sami vastníci. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne drážní správní úřad (pro stromy podé žeeznic Drážní úřad se sídem v Praze, pro tramvajové, troejbusové, anové a městské žeezniční dráhy jsou přísušnými obecní úřady obcí, kde se tato dráha nachází). 13

14 Procesní postup vydání rozhodnutí o zákazu kácení pode 8 odst. 2 je popsán výše (kapitoa 2.). Orgány ochrany přírody by měy využívat své pravomoci a nezanedbávat výkon státní správy v této obasti. V opačném případě se budou podíet na mizení historických aejí a ochuzování české krajiny o její typický prvek. 5. Informování a zapojení veřejnosti Informování veřejnosti a její účast ve správních řízeních, v nichž se rozhoduje o kácení dřevin, předpokádá 70 zákona o ochraně přírody (u záměrů, které prošy posuzováním vivů na životní prostředí EIA a vyžadují zároveň kácení, je možná účast ještě pode 23 odst. 9 zákona č. 100/2001 Sb.). Právní úprava se vztahuje na občanská sdružení (případně obecně prospěšné spoečnosti účast pode EIA). Daší možností, jak informovat veřejnost, je využívat důsedně správního řádu a jeho 47 odst. 3 zveřejňovat informace o zahájených řízeních na úřední desce a zároveň na internetu ( 26 odst. 1 správního řádu). Vede těchto minimáních požadavků zákona je ke spoupráci s veřejností možné využít řadu neformáních způsobů. Účast veřejnosti v řízení Občanské sdružení, které má jako havní cí své činnosti ve stanovách uvedenu ochranu přírody a krajiny, může podat orgánu ochrany přírody písemnou žádost o informování o správních řízeních, která budou ohedně kácení dřevin teprve zahájena. V žádosti je nutné věcně a místně definovat předmět zájmu. Tato žádost se může vzta hovat i na informování o všech budoucích zásazích, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany dřevin, tudíž včetně podaných oznámení. Úřad je potom povinen občanské sdružení průběžně informovat. Informace o zahá jeném řízení by měa obsahovat dostatek údajů, aby se občanské sdružení moho rozhodnout, zda se zahájeného řízení hodá účastnit. Pokud sdružení do osmi dnů od doručení informace oznámí svou účast, získává postavení pnoprávného účastníka řízení. Pode správního řádu ( 27 odst. 2) jsou účastníky všech správních řízení též daší dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. Již v roce 2003 poda ministr životního prostředí závazný výkad k okruhu účastníků řízení o povoení kácení dřevin tak, že jej neze zúžit jen na žadatee (případně občanská sdružení). I z tohoto výkadu, závazného pro všechny orgány ochrany přírody, ze vyvodit, že přímo dotčenými budou zejména vastníci pozemků a budov, které sousedí s pozemky, na nichž rostou kácené dřeviny. Dotčenost vastnických práv potvrzuje i snížení hodnoty nemovitosti, které hrozí, že už nebude obkopena zeení, a kterou mohou vastníci doožit znaeckým posudkem na cenu nemovitosti. Úvahu o dotčenosti vastníků musí učinit úřad sám. Násedně je povinen tyto možné účastníky informovat (pode 47 odst. 1 správního řádu) o zahájení řízení přímo dopisem na doručenku, anebo v případě, že jich je více jak třicet, může využít veřejné vyhášky ( 144). I pokud úřad použije 47 odst. 3 správního řádu zveřejní informaci o zahájení řízení navíc na úřední desce správního orgánu je nutné informovat tyto účastníky písemně do vastních rukou. Pokud nějaký záměr proše posuzováním vivů na životní prostředí pode zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vivů na životní prostředí tzv. procedurou EIA a v rámci něho je nutné mj. kácet dřeviny, pak by mě úřad zveřejnit žádost o povoení kácení, a to vždy aespoň na internetu ( 10 odst. 4). Obce i obecní úřady všech stupňů se účastní zjišťovacích řízení a daších fází EIA, tudíž by měy být informovány o připravovaných záměrech a jejich daší reaizaci. Informování o zahájení řízení je důežité i pro občanská sdružení a obecně prospěšné spoečnosti, které se aktivně účastniy procesu EIA a které se mohou po spnění podmínek 23 odst. 9 zákona o posuzování vivů zúčastnit na něj navazujících povoovacích řízení. Informování veřejnosti V současnosti se veřejnost dozvídá o pánovaných zásazích do zeeně zpravida prostřednictvím občanských sdružení. V některých případech mají úřady povinnost, případně jsou ochotny zveřejnit informaci o zahájených řízeních na úřední desce. Tu však většina běžných občanů pravideně nečte a obecní úřady příiš nedbají ani o povinnou eektronickou obdobu úřední desky na internetových stránkách obce. Některé obce proto přikračují k nadstandardním krokům nad rámec právních předpisů. Při pánovaném kácení většího rozsahu je vhodné informovat místní veřejnost např. vyvěšením etáků na vchody domů nebo umístněním ceduí přímo do přísušného parku nebo zeené pochy. Podobný systém se osvědči i při umisťování staveb pode nového stavebního zákona. V případě, kdy ze předpokádat rozsáhejší poemiku o vhodnosti daného záměru (ať už samotného kácení, nebo např. umístění stavby, která si vyžádá kácení), je vhodné uspořádání kuatých stoů, besed s občany, dotazníkového šetření nebo jiných akcí, které umožní veřejnosti získat informace a upatnit připomínky. Správní orgán se tak vyhne zbytečným průtahům během samotného řízení a předejde podání odvoání. Radnice Prahy 4 pánovaa v roce 2009 rozsáhé kácení v parku Na Jezerce. Přímo do parku umístia informační tabue, kde se mohi občané se záměrem včas seznámit 14